Vládní návrh zákona o rozpočtovém určení daní

mi vyvolanými novelou § 3, tj. rozpočtovým určením výnosů daní, které by měly být příjmem krajů.

K části druhé

K bodu 1

V novele zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosu některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům, ve znění pozdějších předpisů, je stanoveno v bodě g), že obdobně jako u obcí je daň z příjmů právnických osob, jejímž poplatníkem je příslušný kraj, příjmem rozpočtu kraje. Je proto nutné analogicky jako u obcí nepožadovat placení záloh na daň z příjmů.

K bodu 2

Zákonem č. 492/2000 Sb. bylo v čl. II Přechodná ustanovení v bodě 11 plátcům daně nebo plátcově pokladně uloženo uvést jednorázově za rok 2000 v příloze k vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, podávanému podle § 69 zákona č. 337/19992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, počty poplatníků zaměstnavatele předkládajícího vyúčtování podle míst výkonu práce v jednotlivých obcích.

Navrhovanou novelou zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů je sledováno uložit plátcům daně předkládání přílohy k „Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků“ každoročně, aby mohl být zpřesňován tok výnosu daně podle měnících se počtů zaměstnanců v obcích a tím udržována jejich užší sepjatost s výnosem daně vzniklým na jejich území.

K části třetí

V této části se navrhuje účinnost zákona dnem 1. ledna 2002.

V Praze dne 13. června 2001

Předseda vlády České republiky

Ministr financí

Schéma

Schéma návrhu novely rozpočtového určení daní

(novela zákona č. 243/2000 Sb.)

SDÍLENÉ DAŇOVÉ PŘÍJMY

- % PODÍLY VŽDY Z CELOSTÁTNÍCH VÝNOSů

1,5 %

OBCE

Alokace podílem podle počtu zaměstnanců v obci ku počtu zaměstnanců v ČR

*

• daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků (DPFOZČ)

• 60 % daně z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti

• daň z příjmů fyzických osob vybíraná srážkou podle zvláštní sazby

• daň z příjmů právnických osob (bez daně placené obcemi)

• DPH

POZ. ze 100 % výnosu

SR

75,39 % výnosu DPFOZČ ostatní daně 76, 89%

2,52 % KRAJE

Alokace diferencovaným podílem pro každý kraj specifickým (závisí na objemu delegovaných výdajů)

20,59 % OBCE

Alokace dle podílu počtu obyvatel na počtu obyvatel ČR upraveného přepočítacím koeficientem podle velikostní kategorie obce

• spotřební daň z uhlovodíkových paliv a maziv

80 % SR

20 %Státní fond dopravní infrastruktury

VÝLUČNÉ DAŇOVÉ PŘÍJMY

- % PODÍLY VŽDY Z MÍSTNÍCH VÝNOSů

OBCE

Zůstává obci v místě podle bydliště podnikatele

• 30 % daně z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti

*

KRAJE

diferencované %

Zůstává kraji podle místa bydliště podnikatele

*

• 10 % daně z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti

SR

POZ. zbytek SR, toto opatření usnadňuje správu daní a zrychluje převody výnosů

• daň z nemovitostí

• daň z příjmů právnických osob placená obcemi

• silniční daň

OBCE

Dle území obce na kterém se nemovitost nachází

OBCE

Státní fond dopravní infrastruktury

* MOTIVAČNÍ PRVKY JSOU OZNAČENY HVĚZDIČKOU

POZ. bez správních a místních poplatků

SR – státní rozpočet. Příjmy jsou dopočítány. Platí, co není rozpočtově určeno tímto zákonem, je příjmem SR

Názorný příklad výpočtu návrhu rozpočtového určení daní pro kraje

(nutno nahlížet do tabulky, kde je varianta propočtena viz. Tabulka 1)

1. Výdaje určené krajům ke krytí uvádí Tabulka 2 (viz. sl.10), v souhrnu jde o částku 9 300 797 tis.Kč

2. Tato částka je tedy výchozí pro rozdělování daní a je uvedena ve sl.4, ř.15 Tabulky 1

3. Systém předpokládá, že výdaje určené krajům ke krytí zcela zabezpečíme daňovými výnosy bez vyrovnávací dotace. Tzn. Objem výdajů určených krajům ke krytí = Objem daňových příjmů

4. Rozhodli jsme se stanovit krajům motivační daň v celkovém objemu 5 % výnosu daně z podnikání fyzických osob (nazývejme tuto daň dále jako tzv. motivační daň). Celkový objem výnosu daně z podnikání fyzických osob je 17 mld.Kč (viz tabulka na této straně). Tzn. 5 % = = 17 000 000 tis.Kč * 0,05 = 850 000 tis.Kč. Celkem máme tedy na motivaci pro všechny kraje 850 000 tis.Kč

5. Navržený systém stanovuje, že každý kraj má podíl motivace na svých celkových daňových příjmech shodný. Víme, že celý objem výdajů všem krajům musíme pokrýt daňovými příjmy. Z celkového objemu výdajů 9 300 797 tis.Kč představuje výnos motivační daně podíl = 850 000 / 9 300 797*100 = 9,139 % (viz. sl.14). V případě každého kraje musí tedy výnos motivační daně představovat 9,139 % na celkových daňových příjmech kraje, aby byl i souhrnný podíl za všechny kraje 9,139 %.

6. P

   Kraj	Celkové výnosy daně z podnikání fyzických osob (MOTIVAČNÍ DAŇ) rozpočet 2001
   Praha	5 015 739
   Středočeský	2 076 213
   Jihočeský	957 393
   Plzeňský	655 591
   Karlovarský	394 196
   Ústecký	794 395
   Liberecký	796 409
   Královehradecký	670 827
   Pardubický	622 694
   Vysočina	822 758
   Jihomoravský	1 329 668
   Olomoucký	793 945
   Zlínský	770 208
   Moravskoslezský	1 299 965
   Celkem	17 000 000

   
   ro lepší orientaci vybereme pro další propočty např. Středočeský kraj, ten má stanoveny výdaje ke krytí v celkovém objemu 1 106 936,2 tis.Kč (viz. sl.4, ř.2). K této částce musíme dospět delegováním daňových výnosů.

7. Na celkových výdajích určených ke krytí Středočeskému kraji musí výnos motivační daně představovat 9,139 %. Je tedy třeba dopočítat odpovídající % podíl Středočeského kraje na místním výnosu motivační daně.Celkový výnos motivační daně tohoto kraje podle rozpočtu na rok 2001 činí 2 076 213 tis.Kč (viz tabulka zde vpravo). Propočet tedy vypadá takto: 1 106 936,2 * 9,139 % = 101 162,899 tis.Kč je výnos motivační daně pro Středočeský kraj. (sl.7, ř.2)

8. 101 162,899 tis.Kč odpovídá 4,87 % místního výnosu motivační daně. (101 162,899 / 2 076 213 * 100 = = 4,87 % (sl.6, ř.2)

9. Celkem nám zbývá pokrýt daňovými výnosy Středočeskému kraji částku = 1 106 936,2 – 101 162,9 = = 1 005 773,3 tis.Kč (sl.8, ř.2)

10. Víme, že celkový objem sdílených daní představuje podle rozpočtu na rok 2001 částku 335,4 mld.Kč. 335,4 mld.Kč = 335 400 000 tis.Kč. Výnosy sdílených daní jsou nyní poslední možností jak pokrýt zbývající objem výdajů určený k pokrytí Středočeskému kraji. Zbývá jen stanovit odpovídající % podíl na výnosu těchto sdílených daní = 1 005 773,3 tis.Kč / 335 400 000 tis.Kč * 100 = 0,299 % (sl.9, ř.2)

11. Pouze pro kontrolu sečteme v případě Středočeského kraje výnos motivační daně a výnos sdílených daní a porovnáme s původním navrženým objemem výdajů určeným ke krytí daňovými výnosy = 101 162,9 tis.Kč + 1 005 773,3 tis.Kč = 1 106 936,2 tis.Kč celkových daňových příjmů navržených Středočeskému kraji (viz. sl.13, ř.2).

1 106 936,2 tis.Kč navrženého objemu výdajů = 1 106 936,2 tis.Kč navržených daňových příjmů

N á v r h

VYHLÁŠKA

…….

Ministerstva financí

ze dne …. 2001

o stanovení procent, kterými se každá obec podílí na stanovených procentních částech

určených daní v roce 2002

Ministerstvo financí stanoví podle § 4 odst. 2 a § 7 odst. 2 zákona č. 243 / 2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “zákon”):

§1

Procento, kterým se každá obec podílí na procentní části celostátního hrubého výnosu daní podle § 4 odst. 1 písm. b) až f) zákona, se stanoví po dohodě s Českým statistickým úřadem v příloze k této vyhlášce ve sloupci 4.

§ 2

Procento, kterým se každá obec podílí na procentní části celostátního hrubého výnosu daně podle § 4 odst. 1 písm. i) zákona se stanoví v příloze k této vyhlášce ve sloupci 6.

§ 3

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.

Ministr financí:

Návrh úplného znění

Z á k o n č. 243/2000 Sb.

ze dne .29. června.2000,

o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním

samosprávným celkům a některým státním fondům

(zákon o rozpočtovém určení daní)

Změna: 492/2000 Sb. a návrh zákona, kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb. a zákon č. 586/1992 Sb.

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon upravuje rozpočtové určení daně z přidané hodnoty, daní spotřebních, daní z příjmů, daně z nemovitostí (, daně dědické, daně darovací, daně z převodu nemovitostí) a daně silniční.

§ 2

Základní pojmy

Pro účely tohoto zákona se rozumí

1. celostátním hrubým výnosem daně peněžní prostředky vybrané v průběhu rozpočtového roku³⁾ správcem daně snížené o vrácené prostředky; do celostátního hrubého výnosu daně se nezahrnují částky (použité na úhradu pokut a nákladů daňového řízení²⁾ a pokut uložených celními orgány) vybrané na pokutách a částky použité na úhradu nákladů daňového řízení⁴⁾,

2. celokrajským hrubým výnosem daně peněžní prostředky vybrané v průběhu rozpočtového roku¹⁾ správcem daně, snížené o vrácené prostředky, a evidované na účtech finančních úřadů patřících pro účely převodu takto vybraných peněžních prostředků do jednotlivých krajů podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu; do celokrajského hrubého výnosu daně se nezahrnují částky vybrané na pokutách a částky použité na úhradu nákladů daňového řízení²⁾,

3. výnosem část hrubého výnosu daně podle písm. a), zaevidovaná na splatnou daňovou povinnost,⁵⁾

4. příjemcem obec, kraj a Státní fond dopravní infrastruktury⁶⁾.

5. částkou určenou k převodu rozdíl mezi daňovým příjmem příjemce a částí daňového příjmu převedenou příjemci celkově od počátku rozpočtového roku,

§ 3

Daňové příjmy rozpočtů krajů

(1) Daňové příjmy rozpočtů jednotlivých krajů tvoří

8. podíl na 10 % z celokrajského hrubého výnosu daně ( záloh na daň ) z příjmů fyzických osob s výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby^4a) a s výjimkou daně ( záloh na daň ) z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků^4b) srážených a odváděných plátcem daně, stanovený v příloze č. 2 k tomuto zákonu,

9. podíl na 2,52 % z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty,

10. podíl na 2,52 %  z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, odváděné zaměstnavatelem jako plátcem daně, s výjimkou daně z  příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby,

11. podíl na 2,52 % z celostátního hrubého výnosu daně z  příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby,

12. podíl na 2,52 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob s výjimkou výnosů uvedených v písm.ech a), c), d) a v § 4 odst. 1 písm. g),

13. podíl na 2,52 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob, s výjimkouvýnosů, uvedených v písm. g) a v § 4 odst. 1 písm. h),

14. daň z příjmů právnických osob v případech, kdy poplatníkem je příslušný kraj, s výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby.

(2) Každý kraj se na procentní části celostátního hrubého výnosu podle odstavce 1 písm. b) až f) podílí procentem stanoveným v příloze č. 3 k tomuto zákonu.

(3) Součástí daňového příjmu podle odstavce 1 písm. g) není úhrada rozdílu mezi daní vyměřenou nebo dodatečně vyměřenou správcem daně a daní krajem přiznanou nebo dodatečně přiznanou, ani příslušenství daně^4c).

§ 4

Daňové příjmy rozpočtů obcí

(1) Daňové příjmy rozpočtů obcí tvoří

1. výnos daně z nemovitostí; příjemcem je ta obec, na jejímž území se nemovitost nachází,

1. podíl na 20,59 % z celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty,

2. podíl na 20,59 % z celostátního hrubého výnosu daně ( záloh na daň ) z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, odváděné zaměstnavatelem jako plátcem daně podle zákona o daních z příjmů,

3. podíl na 20,59 % z celostátního hrubého výnosu daně ( záloh na daň ) z  příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby, s výjimkou výnosů, uvedených pod písm. c),

4. podíl na 20,59 % z celostátního hrubého výnosu daně ( záloh na daň ) z příjmů fyzických osob s výjimkou výnosů, uvedených pod písm. c), d), g) a v § 3 odst. 1 písm. a),

5. podíl na 20,59 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů právnických osob, s výjimkou výnosů, uvedených v písm. h) a v § 3 odst. 1 písm. g),

6. 30 % z výnosu záloh⁷⁾ na daň z příjmů fyzických osob, které mají na území obce bydliště ke dni jejich splatnosti, a výnosu daně (vyrovnání a dodatečně přiznaná nebo dodatečně vyměřená daň) z příjmů fyzických osob, které měly na území obce bydliště k poslednímu dni zdaňovacího období, k němuž se daňová povinnost vztahuje, s výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby⁸⁾ a s výjimkou daně ( záloh na daň ) z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků⁹⁾ srážených a odváděných plátcem daně. Bydlištěm se pro účely tohoto zákona rozumí místo trvalého pobytu fyzické osoby,

7. daň z příjmů právnických osob v případech, kdy poplatníkem je příslušná obec, s výjimkou daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby,

8. podíl na 1,5 % z celostátního hrubého výnosu daně ( záloh na daň ) z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, odváděné zaměstnavatelem jakožto plátcem daně z příjmů.

(2) Každá obec se na uvedené procentní části celostátního hrubého výnosu daně podle odstavce 1 písm. b) až f) podílí stanoveným procentem. Procento zveřejní Ministerstvo financí v dohodě s Českým statistickým úřadem vyhláškou, vydanou každoročně s účinností od 1. září běžného roku, a to ve výši odpovídající poměru násobku počtu obyvatel obce podle bilance počtu obyvatel České republiky k 1. lednu běžného roku a koeficientu velikostní kategorie obce k součtu těchto násobků všech obcí v České republice. Koeficienty velikostních kategorií obcí jsou uvedeny v příloze č. 4 k tomuto zákonu.

((3) Součástí daňového příjmu podle odstavce 1 písm. h) není úhrada rozdílu mezi daní vyměřenou správcem daně odchylně¹⁰⁾ od daně uvedené obcí v daňovém nebo dodatečném daňovém přiznání a touto obcí uvedenou daní, je-li odchylně vyměřená daň vyšší, ani příslušenství daně.¹¹⁾ ).

(3)Součástí daňového příjmu podle odstavce 1 písm. h) není úhrada rozdílu mezi daní vyměřenou nebo dodatečně vyměřenou obci správcem daně a daní obcí přiznanou nebo dodatečně přiznanou, ani příslušenství daně. ⁹⁾

(4) Každá obec se na procentní části celostátního hrubého výnosu daně podle odstavce 1 písm. i) podílí stanoveným procentem. Procento stanoví Ministerstvo financí vyhláškou, vydanou každoročně s účinností od 1. září běžného roku, a to ve výši odpovídající poměru počtu zaměstnanců v obci vykázanému v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle zvláštního právního předpisu^7a), k součtu zaměstnanců takto vykázaných v jednotlivých obcích České republiky, a to k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku.

§ 5

Daňové příjmy Státního fondu dopravní infrastruktury

Daňové příjmy Státního fondu dopravní infrastruktury tvoří

1. celostátní hrubý výnos daně silniční,

2. 20 % celostátního hrubého výnosu spotřební daně z uhlovodíkových paliv a maziv.

§ 6

Převod daňových příjmů

(1) Správce daně převádí daňový příjem určený příjemci nejméně jedenkrát měsíčně, je-li částka určená k převodu vyšší než 500 Kč. Částka určená k převodu se při převodu zaokrouhluje na celé koruny dolů.

(2) Částku určenou k převodu v posledním měsíci rozpočtového roku převede správce daně příjemci, i když tato částka nepřesahuje 500 Kč tak, aby bylo možno využít i nejzazšího termínu k provádění platebního styku stanoveného bankou, která vede účty správce daně, a tato částka byla připsána na účet příjemce v témže rozpočtovém roce.

(3) V období od počátku rozpočtového roku do nabytí účinnosti vyhlášky podle § 4 odst. 2 pro tento rozpočtový rok se při převodu použijí procenta stanovená platnou vyhláškou. Celkové částky převedené příjemcům v uvedeném období se zúčtují s následujícími převody daňových příjmů.

(4) Podle odstavců 1 a 2 postupuje správce daně obdobně u převádění daňových příjmů neuvedených v § 1, které jsou určeny příjemcům podle zvláštních zákonů.

Přechodná ustanovení

§ 7

((1) Daňové příjmy, na které vznikl obcím nárok podle dosavadních právních předpisů a které nebyly převedeny do 31. prosince 2000, se převedou do rozpočtů obcí podle dosavadních právních předpisů.

(2) Procento, kterým se každá obec podílí na uvedené procentní části celostátního hrubého výnosu podle § 4 odst. 1 písm. b) až f) zveřejní Ministerstvo financí vyhláškou poprvé s účinností od 1. ledna 2001 poměrem násobku počtu obyvatel obce podle bilance počtu obyvatel České republiky k 1. lednu 2000 a koeficientu velikostní kategorie obce k součtu těchto násobků všech obcí v České republice.)

(1) Daňové příjmy, na které vznikl obcím nárok k 31. prosinci 2001 podle dosavadních právních předpisů a které nebyly převedeny do 31. prosince 2001, se převedou do rozpočtů obcí podle dosavadních právních předpisů.

(2) Procento, kterým se každá obec podílí na uvedené procentní části celostátního hrubého výnosu podle § 4 odst. 1 písm. i) zákona č. 243/2000 Sb.,o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění tohoto zákona, stanoví Ministerstvo financí vyhláškou poprvé s účinností od 1. ledna 2002.

§ 8

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.

Část druhá

Změna zákona o daních z příjmů

Čl. III

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb. a zákona č. 120/2001 Sb. se mění takto:

§ 38a

Zálohy

(1) Zálohy na daň z příjmů se platí v průběhu zálohového období. Zálohové období je období od prvního dne následujícího po uplynutí posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání v následujícím zdaňovacím období. Při stanovení výše a periodicity záloh se vychází z poslední známé daňové povinnosti.39a) Za poslední známou daňovou povinnost se pro stanovení periodicity a výše záloh v zálohovém období považuje rovněž částka, kterou si poplatník sám vypočetl a uvedl v daňovém (dodatečném) přiznání za období bezprostředně předcházející zdaňovacímu období, s platností od následujícího dne po termínu pro podání daňového (dodatečného) přiznání, a bylo-li daňové (dodatečné) přiznání podáno opožděně, s platností od následujícího dne po dni jeho podání, do účinnosti39b) další změny poslední známé daňové povinnosti podle tohoto ustanovení nebo zvláštního právního předpisu. Po skončení zdaňovacího období se zálohy na daň zaplacené v jeho průběhu započítávají na úhradu skutečné výše daně. Do poslední známé daňové povinnosti se nezahrnuje příjem podle § 10 a částka daně sražená z úrokových příjmů uvedených v § 36 odst. 6 písm. a) a započtená na celkovou daňovou povinnost.

(2) Zálohy neplatí poplatníci,39) jejichž poslední známá daňová povinnost39a) nepřesáhla 30 000 Kč, a dále obce a kraje.

(3) Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 30 000 Kč, avšak nepřesáhla 150 000 Kč, platí zálohy na daň na zdaňovací období, a to ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti. První záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období a druhá je splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období.

(4) Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 150 000 Kč, platí zálohy na daň na zdaňovací období, a to ve výši 1/4 poslední známé daňové povinnosti. První záloha je splatná do 15. dne třetího měsíce zdaňovacího období, druhá záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období, třetí záloha je splatná do 15. dne devátého měsíce zdaňovacího období a čtvrtá záloha je splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období.

(5) Poplatník, u něhož základ daně tvoří součet dílčích základů daně, zálohy podle odstavců 3 a 4 neplatí, pokud je jedním z nich i dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků a tento dílčí základ daně je roven nebo činí více než 50 % z celkového základu daně. Činí-li dílčí základ daně ze závislé činnosti a funkčních požitků méně než 15 %, platí se zálohy vypočtené podle odstavců 3 a 4 z celkového základu daně.

Činí-li dílčí základ daně ze závislé činnosti a funkčních požitků 15 % a více, avšak méně než 50 %, platí se zálohy podle odstavců 3 a 4 v poloviční výši.

(6) Jestliže se poslední známá daňová povinnost týkala jen části zdaňovacího období nebo zdaňovacího období delšího než 12 měsíců, je poplatník daně z příjmů právnických osob povinen si pro placení záloh dopočítat poslední známou daňovou povinnost tak, jako by se týkala zdaňovacího období v délce 12 měsíců. Propočet se provede tak, že poslední známá daňová povinnost, týkající se části zdaňovacího období nebo zdaňovacího období delšího než 12 měsíců, vydělí se počtem měsíců, za které poplatník pobíral příjmy podléhající dani, a násobí se 12.

(7) Při změně poslední známé daňové povinnosti v průběhu zdaňovacího období se zálohy do té doby splatné nemění.

(8) Poplatník není povinen platit zálohy na daň, jestliže ukončil činnost, z níž mu plynuly zdanitelné příjmy, nebo zanikl zdroj zdanitelných příjmů, a to od splátky následující po dni, v němž došlo ke změně rozhodných skutečností; tyto skutečnosti poplatník oznámí správci daně podle zvláštního právního předpisu.41)

(9) Placení záloh podle odstavců 1 až 8 se nevztahuje na příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, pokud nejde o příjmy ze závislé činnosti plynoucí poplatníkovi ze zahraničí, nemá-li poplatník současně jiné příjmy podrobené dani.

________________________________

39) § 6 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

39a) § 41 odst. 1 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

39b) § 67 odst. 4 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

39c) § 40 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

40) § 67 odst. 3 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

41) § 33 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

2. V § 38j se za odstavec 3 doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 40a) zní:

§ 38j

Povinnosti plátců daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků

(1) Plátci daně jsou povinni vést pro poplatníky, z jejichž mezd sráží zálohy, mzdové listy, rekapitulaci o sražených zálohách a dani srážené podle zvláštní sazby daně za každý kalendářní měsíc i za celé zdaňovací období.

(2) Mzdový list musí pro účely daně obsahovat

a) poplatníkovo jméno a příjmení, též dřívější,

b) rodné číslo,

c) bydliště,

d) jména a rodná čísla osob, které poplatník uplatňuje pro snížení základu daně, výši jednotlivých nezdanitelných částek s uvedením důvodu jejich uznání,

e) za každý kalendářní měsíc

1. úhrn zúčtovaných mezd bez ohledu, zda jsou vypláceny v penězích nebo v naturáliích,

2. částky osvobozené od daně z úhrnu zúčtovaných mezd uvedeného v bodě 1,

3. pojistné,

4. základ pro výpočet zálohy na daň nebo daně podle zvláštní sazby,

5. nezdanitelné částky základu daně,

6. zdanitelnou mzdu,

7. zálohu na daň nebo daň podle zvláštní sazby daně.

Údaje v bodech 4 až 7 se uvedou podle způsobu výpočtu zálohy na daň nebo výpočtu daně zvláštní sazbou daně z příjmů ze závislé činnosti,

f) součet údajů za zdaňovací období uvedených v písmenu e) bodech 1 až 7 vyjma nezdanitelných částek ze základu daně a zdanitelné mzdy.

(3) Na žádost poplatníka je plátce daně povinen za období, za které byla vyplácena nebo zúčtována mzda, vystavit nejpozději do deseti dnů od podání žádosti doklad o souhrnných údajích uvedených ve mzdovém listě, které jsou rozhodné pro výpočet zdanitelné mzdy, daně a záloh. Kopii vystaveného dokladu plátce uschová.

(4) Plátce daně nebo plátcova pokladna uvede v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podávaném podle zvláštního právního předpisu^40a) počet zaměstnanců k 1. prosinci vykazovaného zdaňovacího období podle místa výkonu práce v obci uvedené v pracovní smlouvě.

^40a)§ 69 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.“.

„

č. 1 k zákonu č. 243 /2000 Sb.

Seznam finančních úřadů patřícíchdo jednotlivých krajů

Kraj	Finanční úřad
Praha	FÚ pro Prahu 1
	FÚ pro Prahu 2
	FÚ pro Prahu 3
	FÚ pro Prahu 4
	FÚ pro Prahu 5
	FÚ pro Prahu 6
	FÚ pro Prahu 7
	FÚ pro Prahu 8
	FÚ pro Prahu 9
	FÚ pro Prahu 10
	FÚ pro Prahu - Jižní Město
	FÚ v Praze - Modřanech
Středočeský	FÚ v Benešově
	FÚ ve Vlašimi
	FÚ ve Voticích
	FÚ v Berouně
	FÚ v Hořovicích
	FÚ v Kladně
	FÚ ve Slaném
	FÚ v Kolíně
	FÚ v Českém Brodě
	FÚ v Kutné Hoře
	FÚ v Čáslavi
	FÚ v Uhlířských Janovicích
	FÚ v Mělníce
	FÚ v Kralupech nad Vltavou
	FÚ v Neratovicích
	FÚ v Mladé Boleslavi
	FÚ v Benátkách nad Jizerou
	FÚ v Mnichově Hradišti
	FÚ v Nymburku
	FÚ v Pečkách
	FÚ v Poděbradech
	FÚ v Brandýse n.L.-Staré Boleslavi
	FÚ Praha-východ
	FÚ v Říčanech
	FÚ Praha-západ

Kraj	Finanční úřad
	FÚ v Příbrami
	FÚ v Březnici
	FÚ v Dobříši
	FÚ v Sedlčanech
	FÚ v Rakovníku
Jihočeský	FÚ v Českých Budějovicích
	FÚ v Trhových Svinech
	FÚ v Týně nad Vltavou
	FÚ v Českém Krumlově
	FÚ v Kaplici
	FÚ v Jindřichově Hradci
	FÚ v Dačicích
	FÚ v Třeboni
	FÚ v Písku
	FÚ v Milevsku
	FÚ v Prachaticích
	FÚ ve Vimperku
	FÚ ve Strakonicích
	FÚ v Blatné
	FÚ ve Vodňanech
	FÚ v Táboře
	FÚ v Soběslavi
Plzeňský	FÚ v Domažlicích
	FÚ v Horšovském Týně
	FÚ ve Kdyni
	FÚ v Klatovech
	FÚ v Horažďovicích
	FÚ v Sušici
	FÚ v Plzni
	FÚ Plzeň-jih
	FÚ v Blovicích
	FÚ v Přešticích
	FÚ Plzeň-sever
	FÚ v Kralovicích
	FÚ v Manětíně
	FÚ v Rokycanech
	FÚ v Tachově
	FÚ v Boru
	FÚ ve Stříbře
Karlovarský	FÚ v Chebu
	FÚ v Aši
	FÚ v Mariánských Lázních
	FÚ v Karlových Varech
	FÚ v Ostrově

Kraj	Finanční úřad
	FÚ v Toužimi
	FÚ v Sokolově
	FÚ v Chodově
	FÚ v Kraslicích
Ústecký	FÚ v Děčíně
	FÚ v Rumburku
	FÚ v Chomutově
	FÚ v Kadani
	FÚ v Litoměřicích
	FÚ v Libochovicích
	FÚ v Roudnici nad Labem
	FÚ v Lounech
	FÚ v Podbořanech
	FÚ v Žatci
	FÚ v Mostě
	FÚ v Litvínově
	FÚ v Teplicích
	FÚ v Bílině
	FÚ v Ústí nad Labem
Liberecký	FÚ v České Lípě
	FÚ v Doksech
	FÚ v Mimoni
	FÚ v Novém Boru
	FÚ v Jablonci nad Nisou
	FÚ v Tanvaldě
	FÚ v Železném Brodě
	FÚ v Liberci
	FÚ ve Frýdlantě
	FÚ v Semilech
	FÚ v Jilemnici
	FÚ v Turnově
Královéhradecký	FÚ v Hradci Králové
	FÚ v Chlumci n. Cidlinou
	FÚ v Novém Bydžově
	FÚ v Jičíně
	FÚ v Hořicích
	FÚ v Nové Pace
	FÚ v Náchodě
	FÚ v Broumově
	FÚ v Jaroměři
	FÚ v Rychnově nad Kněžnou
	FÚ v Dobrušce
	FÚ v Kostelci nad Orlicí
	FÚ v Trutnově

Kraj	Finanční úřad
	FÚ ve Dvoře Králové nad Labem
	FÚ ve Vrchlabí
Pardubický	FÚ v Chrudimi
	FÚ v Heřmanově Městci
	FÚ v Hlinsku
	FÚ v Pardubicích
	FÚ v Holicích
	FÚ v Přelouči
	FÚ ve Svitavách
	FÚ v Litomyšli
	FÚ v Moravské Třebové
	FÚ v Ústí nad Orlicí
	FÚ ve Vysokém Mýtě
	FÚ v Žamberku
Vysočina	FÚ v Pelhřimově
	FÚ v Humpolci
	FÚ v Kamenici nad Lipou
	FÚ v Pacově
	FÚ v Havlíčkově Brodě
	FÚ v Chotěboři
	FÚ v Ledči nad Sázavou
	FÚ v Jihlavě
	FÚ v Polné
	FÚ v Třešti
	FÚ v Telči
	FÚ v Třebíči
	FÚ v Jemnici
	FÚ v Moravských Budějovicích
	FÚ v Náměšti nad Oslavou
	FÚ ve Žďáru nad Sázavou
	FÚ v Bystřici nad Pernštejnem
	FÚ ve Velkém Meziříčí
Jihomoravský	FÚ v Blansku
	FÚ v Boskovicích
	FÚ v Letovicích
	FÚ Brno I
	FÚ Brno II
	FÚ Brno III
	FÚ Brno IV
	FÚ Brno-venkov
	FÚ v Ivančicích
	FÚ v Tišnově
	FÚ v Břeclavi

Kraj	Finanční úřad
	FÚ v Hustopečích
	FÚ v Mikulově
	FÚ v Hodoníně
	FÚ v Kyjově
	FÚ ve Veselí nad Moravou
	FÚ ve Vyškově
	FÚ v Bučovicích
	FÚ ve Slavkově u Brna
	FÚ ve Znojmě
	FÚ v Hrušovanech nad Jevišovkou
	FÚ v Moravském Krumlově
Olomoucký	FÚ v Prostějově
	FÚ v Konici
	FÚ v Němčicích nad Hanou
	FÚ v Olomouci
	FÚ v Litovli
	FÚ ve Šternberku
	FÚ v Přerově
	FÚ v Hranicích
	FÚ v Kojetíně
	FÚ v Šumperku
	FÚ v Jeseníku
	FÚ v Zábřehu
Zlínský	FÚ ve Zlíně
	FÚ v Luhačovicích
	FÚ v Otrokovicích
	FÚ ve Valašských Kloboukách
	FÚ v Kroměříži
	FÚ v Bystřici pod Hostýnem
	FÚ v Holešově
	FÚ v Uherském Hradišti
	FÚ v Bojkovicích
	FÚ v Uherském Brodě
	FÚ ve Vsetíně
	FÚ v Rožnově pod Radhoštěm
	FÚ ve Valašském Meziříčí
Moravskoslezský	FÚ v Bruntále
	FÚ v Krnově
	FÚ ve Frýdku-Místku
	FÚ ve Frýdlantě nad Ostravicí
	FÚ v Třinci
	FÚ v Karviné
	FÚ v Bohumíně

Kraj	Finanční úřad
	FÚ v Českém Těšíně
	FÚ v Havířově
	FÚ v Orlové
	FÚ v Novém Jičíně
	FÚ ve Fulneku
	FÚ v Kopřivnici
	FÚ v Opavě
	FÚ v Hlučíně
	FÚ Ostrava I
	FÚ Ostrava II
	FÚ Ostrava III

č. 2 k zákonu č. 243 /2000 Sb.

Procenta,

kterými se jednotlivé kraje podílejí na 10 % z celokrajského hrubého výnosu daně

podle § 3 odst. 1 písm. a)

Kraj	Procento
Praha	8,126536
Středočeský	48,724724
Jihočeský	75,950621
Plzeňský	94,792074
Karlovarský	76,225002
Ústecký	92,644249
Liberecký	53,395672
Královéhradecký	79,923683
Pardubický	72,361212
Vysočina	73,949178
Jihomoravský	62,831860
Olomoucký	70,475867
Zlínský	57,619255
Moravskoslezský	64,351171

č. 3 k zákonu č. 243 /2000 Sb.

Procenta,

kterými se jednotlivé kraje podílejí na procentní části celostátního hrubého výnosu daně

podle § 3 odst. 1 písm. b) až f)

Kraj	Procento
Praha	4,795363
Středočeský	11,901519
Jihočeský	8,554656
Plzeňský	7,311154
Karlovarský	3,535011
Ústecký	8,658363
Liberecký	5,002915
Královéhradecký	6,307642
Pardubický	5,301044
Vysočina	7,157913
Jihomoravský	9,828882
Olomoucký	6,582821
Zlínský	5,221036
Moravskoslezský	9,841681
ČR c e l k e m	100,000000