Základním právním předpisem upravujícím problematiku platů představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu je zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu. Z důvodů obecné přijatelnosti se jeví jako lepší, aby nadále o této náležitosti rozhodoval jiný orgán, než Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. Návrh zákona vychází z již existující právní úpravy, a to ze zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů. Citovaný zákon upravuje řešení kompetenčních sporů mezi soudy a orgány moci výkonné, územní zájmové nebo profesní samosprávy a soudy v občanském soudním řízení a soudy ve správním soudnictví. Tyto kompetenční spory projednává a rozhoduje zvláštní senát složený ze tří soudců Nejvyššího soudu a tří soudců Nejvyššího správního soudu. Již existující zvláštní senát bude určovat platovou základnu na podkladě údajů Českého statistického úřadu a mohl by ihned po nabytí účinnosti tohoto zákona přistoupit k výkonu své pravomoci.
S realizací navrhovaného zákona nejsou spojeny žádné další požadavky na státní, krajský, či obecní rozpočet. Předložený návrh je v souladu ústavním pořádkem České republiky, mezinárodními smlouvami dle čl.10 Ústavy České republiky a právními akty Evropských společenství.
K Čl. I
1. Zde navrhovaná právní úprava mění dosavadní znění odstavce 3 § 3 zákona č. 236/1995 Sb., který určuje zvláštní senát, jež bude nadále stanovovat výši platové základny představitelů státní moci, poslanců Evropského parlamentu, soudců a některých státních orgánů na podkladě údajů Českého statistického úřadu o absolutních hodnotách meziročního přírůstku měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře.
2. Odstavce 4 a 5 § 3 zákona č. 236/1995 Sb., se zrušují.
K Čl. II
Do zákona č. 131/2002 Sb. se vládá nový § 6a, jež ukládá zvláštnímu senátu novou povinnost rozhodnout o výši platové základny pro představitele státní moci a některých státních úřadů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, zvolených na území České republiky.
K Čl. III
Stanoví nabytí účinnosti zákona na den 1. ledna 2006.
V Praze dne 9. června 2005
Poslanci:
Kasal Jan, v. r.
Kalousek Miroslav, v. r.
Talíř Jaromír, v. r.
Janeček Josef v. r.
Kvapil Tomáš v. r.
Říha Vladimír v. r.
Vícha Josef v. r.
Lobkowicz Jaroslav v. r.
Škopík Jan v. r.
Karas Jiří v. r.
Šustr Ladislav v. r.
Holáň Vilém v. r.
Hanuš Jiří v. r.
Grůza Jan v. r.
Šojdrová Michaela v. r.
Severa Pavel v. r.
Navrhované znění části zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu.
§ 3
Plat
(1) Plat je peněžité plnění poskytované měsíčně ve výši a za
podmínek dále stanovených.
(2) Plat se určí jako součin platové základny a platového
koeficientu stanoveného v závislosti na odpovědnosti a náročnosti
vykonávané funkce. Plat se zaokrouhluje na 100 Kč nahoru.
(3)
Platová základna činí od 1. ledna do 31. prosince
kalendářního
roku trojnásobek průměrné nominální měsíční mzdy
fyzických
osob v nepodnikatelské sféře dosažené podle zveřejněných
údajů
Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní
rok.
Výši
platové základny pro příslušný kalendářní rok
vyhlašuje
Ministerstvo
práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením.1)
(3) Platovou základnu pro každý další následující kalendářní rok určí zvláštní senát složený ze tří soudců Nejvyššího soudu a tří soudců Nejvyššího správního soudu do 30. listopadu kalendářního roku na základě zveřejněných údajů Českého statistického úřadu o absolutních hodnotách meziročního přírůstku měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře.
(4)
Od 1. ledna do 31. prosince 2005 činí platová základna
součet
výše platové základny dosažené k 30. červnu 2004
a
absolutní hodnoty meziročního přírůstku průměrné měsíční
mzdy
fyzických
osob v nepodnikatelské sféře zjištěné ze zveřejněných
údajů
Českého statistického úřadu za roky 2002 a 2003. Obdobným
způsobem
se stanoví platová základna pro každý následující
kalendářní
rok. Výši platové základny pro příslušný kalendářní rok
vyhlašuje
Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů
sdělením.1)
(5)
Od kalendářního roku, ve kterém by výše platové základny
podle
odstavce 3 dosáhla alespoň výše platové základny podle
odstavce
4, se postupuje podle odstavce 3.
------------------------------------------------------------------
1)
§ 2 odst. 1 písm. e) zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů
a
o Sbírce mezinárodních smluv.
Navrhované znění zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů
§ 1
(1) Podle tohoto zákona se postupuje při kladných nebo
záporných kompetenčních sporech o pravomoc nebo věcnou příslušnost
(dále jen "pravomoc") vydat rozhodnutí, jehož stranami jsou
a) soudy a orgány moci výkonné, územní, zájmové nebo profesní
samosprávy,
b) soudy v občanském soudním řízení a soudy ve správním
soudnictví.
(2) Kompetenčním sporem je spor, ve kterém si jedna strana
osobuje pravomoc vydat rozhodnutí v totožné věci individuálně
určených účastníků, o níž bylo druhou stranou vydáno pravomocné
rozhodnutí. Kompetenčním sporem je též spor, ve kterém jeho strany
popírají svou pravomoc vydat rozhodnutí v totožné věci
individuálně určených účastníků.
§ 2
(1) Kompetenční spor projedná a rozhodne o něm zvláštní senát
složený ze tří soudců Nejvyššího soudu a tří soudců Nejvyššího
správního soudu. Jeho členy a stejný počet jejich náhradníků
jmenují s jejich souhlasem předseda Nejvyššího soudu a předseda
Nejvyššího správního soudu na dobu tří let.
(2) Předsedu zvláštního senátu vždy na první polovinu
funkčního období zvláštního senátu zvolí členové ze soudců
jmenovaných předsedou Nejvyššího správního soudu a na druhou
polovinu ze soudců jmenovaných předsedou Nejvyššího soudu. První
jednání zvláštního senátu svolá a řídí nejstarší člen zvláštního
senátu.
(3) Za člena vyloučeného z projednávání určité věci nastupuje
jeho náhradník. Zvláštní senát rozhoduje většinou hlasů všech
členů.
(4) Zvláštní senát jedná a rozhoduje v sídle Nejvyššího
správního soudu. Státní správu zvláštního senátu vykonává předseda
Nejvyššího správního soudu.
(5) Působení ve zvláštním senátu a jeho činnost je výkonem
soudnictví.
§ 3
(1) Řízení je zahájeno dnem, kdy návrh na zahájení řízení
o kompetenčním sporu došel zvláštnímu senátu.
(2) Návrh na zahájení řízení o kompetenčním sporu je
oprávněna podat některá z jeho stran nebo účastník řízení ve věci,
v níž se otázka pravomoci vydat rozhodnutí stala spornou.
(3) Účastníky řízení vedle stran kompetenčního sporu jsou
i účastníci řízení, v němž se otázka pravomoci stala spornou.
§ 4
Na řízení před zvláštním senátem se přiměřeně užijí
ustanovení části třetí hlavy první soudního řádu správního.
§ 5
(1) Zvláštní senát rozhodne usnesením o tom, kdo je příslušný
vydat rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu na zahájení řízení.
(2) Jestliže ten, kdo je stranou v kompetenčním sporu, vydal
rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu na zahájení řízení a podle
rozhodnutí zvláštního senátu není vydání takového rozhodnutí
v jeho pravomoci, zvláštní senát současně vysloví nicotnost
takového rozhodnutí.
(3) Jestliže ten, kdo je stranou v kompetenčním sporu, vydal
rozhodnutí, kterým svou pravomoc o věci rozhodovat popřel, a podle
rozhodnutí zvláštního senátu je vydání rozhodnutí ve věci uvedené
v návrhu na zahájení řízení v jeho pravomoci, zvláštní senát
takové rozhodnutí současně zruší.
(4) Proti rozhodnutí zvláštního senátu nejsou opravné
prostředky přípustné.
(5) Pravomocné rozhodnutí zvláštního senátu je závazné pro
strany kompetenčního sporu, účastníky řízení, v němž tento spor
vznikl, jakož i pro všechny orgány moci výkonné, orgány územního
samosprávného celku, jakož i fyzické nebo právnické osoby nebo
jiné orgány, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech
a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné
správy, a soudy.
§ 6
Řízení o kompetenčních sporech, o nichž rozhodovaly soudy
podle občanského soudního řádu, v nichž nebylo do dne účinnosti
tohoto zákona rozhodnuto, převezme a řízení dokončí podle tohoto
zákona zvláštní senát.
§ 6a
Zvláštní senát na základě zveřejněných údajů Českého statistického úřadu o absolutních hodnotách meziročního přírůstku měsíční mzdy fyzických osob v nepodnikatelské sféře určuje platovou základnu představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, zvolených na území České republice.
§ 7
Zrušují se:
1. Zákon č. 3/1918 Sb. z. a n., o nejvyšším správním soudě
a o řešení kompetenčních konfliktů.
2. Nařízení vlády č. 635/1920 Sb. z. a n., o organisaci zvláštního
senátu zřízeného pro řešení kompetenčních konfliktů.
§ 8
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2003.
Klaus v. r.
Havel v. r.
v z. Rychetský v. r. _