Novela z. o volbách do Parlamentu České republiky

i této důvodové zprávy.

Navrhované změny volebního zákona jsou plně v souladu ústavním pořádkem České republiky.

Mezi právně závazné mezinárodní dokumenty v oblasti volebního práva, patří Mezinárodní pakt o občanských a politických právech (Čl. 25), publikovaný vyhláškou č. 120/1976 Sb., ze dne 10. května 1976, jehož je Česká republika smluvní stranou od 1. ledna 1993, kdy sukcedovala do všech mezinárodních závazků bývalé ČSFR.

Zmínit je třeba i Dodatkový protokol k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (Čl. 3), publikovaný sdělením Federálního ministerstva zahraničních věcí č. 209/1992 Sb., jehož je Česká republika smluvní stranou od 1. ledna 1993.

Předložený návrh změn volebního zákona je v souladu s mezinárodními závazky České republiky.

Akty práva ES/EU se na oblast voleb do národních zastupitelských sborů členských států nevztahují.

Navrhovaná novela nemá dopad na rovnost mužů a žen.

Zavedením korespondenčního hlasování dojde ke zvýšení nákladů spojených se zajišťováním voleb do Parlamentu. Vycházíme-li z následujících kalkulací při současných cenách:

Obálka velká 1,20 Kč

Obálka úřední 0,60 Kč

Obálka obyčejná 0,60 Kč

Voličský průkaz (identifikační lístek) 2,20 Kč

Informace pro voliče 0,30 Kč

Hlasovací lístek 3, - Kč

Celkem 7,90 Kč + 33,- Kč doručení, vychází cena zásilky cca na 40,- Kč na jednoho voliče, který požádá o korespondenční hlasování.

Při volbách do Poslanecké sněmovny zůstávají zachovány náklady spojené s hlasováním ve volebních místnostech na území České republiky a v zahraničí, a tyto se navyšují o náklady spojené s korespondenčním hlasováním.

Při průměrném počtu 8 mil. voličů (100 %) by na volby do Poslanecké sněmovny celkové náklady navíc oproti stávajícím volbám činily 160 mil. Kč, pokud by možnosti korespondenčně hlasovat využilo 50 % voličů. Pokud by této možnosti využila jen třetina voličů, činily by náklady navíc 107 mil. Kč. Je však třeba říci, že počet voličů, kteří budou chtít korespondenčně hlasovat, lze v tomto případě těžko odhadnout.

Totéž platí i pro voliče žijící nebo zdržující se v zahraničí. Při volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2002 se voleb v zahraničí zúčastnilo přibližně 4000 voličů. Při předběžně odhadnuté kalkulaci nákladů 200,- Kč na jednoho voliče (poštovné bude v cizích měnách) by náklady činily 800 tis. Kč. Pokud by možnosti korespondenčně hlasovat využila polovina voličů, tento objem by představoval 400 tis. Kč a pokud by této možnosti využila jen třetina voličů, činily by náklady navíc 270 tis. Kč. Naopak v tomto případě lze počítat s nárůstem u těch voličů žijících v zahraničí, kteří se pro první volby do Poslanecké sněmovny do zvláštního seznamu voličů nezapsali; důvodem byla již zmíněná velká vzdálenost od místa bydliště na zastupitelský úřad, kam se museli při osobním hlasování dostavit. Odhaduje se, že v zahraničí se v době voleb zdržuje cca 250 000 státních občanů České republiky. Podle zkušeností z jiných zemí se volební účast při korespondenčních volbách pohybuje kolem 20 – 30 % voličů. V některých zemích, např. ve Švýcarsku využívá možnosti korespondenčního hlasování až 2/3 voličů.

Pokud jde o volby do Senátu, počítá navrhovaná právní úprava s rozšířením o možnost korespondenčně hlasovat včetně nové možnosti hlasovat také v zahraničí. Výchozí základnou pro odhad jsou náklady na volby do Poslanecké sněmovny snížené na 1/3, tzn., že tento objem představuje částku přibližně 60 mil. Kč, u voleb v zahraničí by tato částka činila přibližně 140 tis. Kč, vše při poloviční účasti voličů. Pokud by možnosti korespondenčně hlasovat využila jen třetina voličů, činily by náklady navíc 40 mil. Kč a u voleb v zahraničí 95 tis. Kč.

Při hrubém odhadu by dopad novely zákona představoval nad rámec stávajících výdajů na volby celkovou částku včetně zvýšených nákladů Českého statistického úřadu a Ministerstva zahraničních věcí (10 mil. Kč), asi 240 mil. Kč, pokud by možnosti korespondenčního hlasování využila polovina voličů, a 160 mil. Kč, pokud by této možnosti využila jen třetina voličů. V této částce jsou zahrnuty i předpokládané náklady potřebné na zajištění větší informovanosti voličů o způsobu hlasování (informační leták) a náklady na náhradu ušlého výdělku osobám samostatně výdělečně činným, které vykonávají funkci člena okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise.

K Čl. I bodu 1. a 2.

Úpravou těchto ustanovení se reaguje na to, že možnost hlasování ze zahraničí, ať již způsobem, že se volič, který je zapsaný ve zvláštním seznamu vedeném zastupitelským úřadem, dostaví na zastupitelský úřad, anebo hlasuje korespondenčně, se rozšiřuje na obě komory Parlamentu, tj. tento způsob hlasování bude možný i ve volbách do Senátu.

Úpravou ustanovení § 1 odst. 5 se spojení „v zahraničí“ nahrazuje spojením „mimo území České republiky“, aby se toto ustanovení uvedlo v soulad se zněním § 3 odst. 2.

Povinnost zastupitelského úřadu zjišťovat, zda mohou voliči – občané České republiky – hlasovat v příslušném státě na zastupitelském úřadě, popřípadě povinnost opatřit k tomu účelu povolení od tohoto státu a není-li hlasování na zastupitelském úřadě povoleno, vydat voličům voličské průkazy a informovat je o jiném zvláštním volebním okrsku, kde mohou odhlasovat, nebude nadále omezena pouze na volby do Poslanecké sněmovny, neboť hlasovat ve zvláštním volebním okrsku v zahraničí je nově možné i při volbách do Senátu.

K Čl. I bodu 3., 4., 5. a 6.

Ustanovení se novelizují v důsledku změny úpravy provedené zákony č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a o jejím zajišťování (branný zákon) a č. 587/2004 Sb., o zrušení civilní služby a o změně a zrušení některých souvisejících zákonů.

K Čl. I bodu 7.

Ustanovení se upravuje s ohledem na to, že stejné podmínky nově platí jak pro voliče zapsané ve stálém seznamu voličů, tak pro voliče zapsané ve zvláštním seznamu voličů vedeném zastupitelským úřadem.

K Čl. I bodu 8., 9. a 10.

Předpokladem pro to, aby volič – občan České republiky s bydlištěm v zahraničí – mohl hlasovat ve zvláštním volebním okrsku v zahraničí, ať již způsobem, že se do volební místnosti ve zvláštním volebním okrsku (zpravidla na zastupitelském úřadě) dostaví, anebo tak, že hlasuje korespondenčně, je podání žádosti o zápis do zvláštního seznamu vedeného zastupitelským úřadem. Nově se stanovuje povinnost pro Ministerstvo vnitra informovat cestou Ministerstva zahraničních věcí jednotlivé zastupitelské úřady o místě trvalého pobytu voliče na území České republiky, který požádal o zápis do zvláštního seznamu voličů. V závislosti na tomto údaji se bude jeho hlas při volbách do Poslanecké sněmovny započítávat do příslušného volebního kraje a při volbách do Senátu do příslušného volebního obvodu. Při volbách do Senátu bude moci volič zapsaný ve zvláštním seznamu voličů vedeném zastupitelským úřadem hlasovat pouze tehdy, pokud má trvalý pobyt v místě, které náleží do volebního obvodu, kde byly volby do Senátu vyhlášeny. Nebude tak možné, aby voliči, zapsaní ve zvláštních seznamech vedených zastupitelskými úřady, hlasovali ve volbách do Senátu každé dva roky v libovolném volebním obvodě na území České republiky, kde byly volby do Senátu vyhlášeny.

Vzhledem k tomu, že může nastat situace, že občan České republiky s bydlištěm v zahraničí, který žádá o zápis do zvláštního seznamu vedeného zastupitelským úřadem, nemá trvalý pobyt na území České republiky, v takovém případě se pro účely tohoto zákona zapíše do zvláštního seznamu voličů adresa sídla Magistrátu města Brna.

Pokud jde o voliče, kteří byli ve zvláštním seznamu voličů u zastupitelského úřadu zapsáni již před účinností této novely, doplní zastupitelský úřad údaje o pobytu těchto voličů na území České republiky dodatečně. Pro všechny voliče, kteří požádají o zápis do zvláštního seznamu voličů u zastupitelského úřadu, zjistí adresu místa trvalého pobytu na území České republiky Ministerstvo vnitra z evidence obyvatel a zpětně o tom bude zastupitelský úřad informovat tak, aby byly tyto údaje dostupné před lhůtou pro odeslání hlasovacích lístků voličům. Evidence o místě trvalého pobytu voliče je pro zastupitelský úřad důležitá pro určení, do kterého volebního kraje nebo volebního obvodu volič hlasuje. Voliči hlasujícímu ve zvláštním volebním okrsku v zahraničí, ať již způsobem, že se dostaví do volební místnosti, anebo hlasuje korespondenčně, jsou vydávány hlasovací lístky volebního kraje nebo volebního obvodu podle místa jeho trvalého pobytu na území České republiky.

Zavedení korespondenčního hlasování zároveň vyžaduje zkrácení některých lhůt, neboť je nutno vytvořit dostatečnou časovou rezervu pro zaslání hlasovacích lístků těm voličům kteří o hlasování poštou požádají a následné zaslání voličem upraveného nebo vybraného hlasovacího lístku zpět na zastupitelský úřad do okamžiku zahájení hlasování. V daném případě se lhůta pro podání žádosti o zápis do zvláštního seznamu vedeného zastupitelským úřadem, lhůta pro uzavírání tohoto seznamu zastupitelským úřadem a lhůta pro sdělení konečného znění zvláštních seznamů vedených zastupitelskými úřady Ministerstvem zahraničních věcí Ministerstvu vnitra zkracuje a tyto úkony je nutno učinit o 15 dnů dříve přede dnem voleb než tomu bylo v dosavadní právní úpravě, neboť je třeba, aby bylo jasné již nejméně 30 dnů přede dnem voleb, kdo je zapsán ve stálém seznamu voličů a kdo ve zvláštním seznamu na zastupitelském úřadě.

Dosavadní praxe podle které byli voliči zapisováni zpět do stálých seznamů voličů vedených obecními úřady na území České republiky až poté, co předložili potvrzení o vyškrtnutí ze zvláštního seznamu voličů vedeného zastupitelským úřadem, vynucená zásadou, podle které může být volič zapsán pouze v jednom seznamu voličů, se výslovně formuluje v zákoně tak, aby nedocházelo k pochybnostem o správnosti takového postupu.

Jednotlivé rubriky, které obsahuje zvláštní seznam voličů byly dosud upraveny pouze v prováděcím právním předpise; vzhledem k tomu, že jde o osobní údaje o voličích, zavádí se náležitosti zvláštního seznamu voličů do zákona.

K Čl. I bodu 11.

Úpravou tohoto ustanovení se reaguje na to, že možnost hlasování ze zahraničí, ať již způsobem, že se volič, který je zapsaný ve zvláštním seznamu vedeném zastupitelským úřadem, dostaví na zastupitelský úřad, anebo hlasuje korespondenčně, se rozšiřuje na obě komory Parlamentu, tj. tento způsob hlasování bude možný i ve volbách do Senátu.

K Čl. I bodu 12. a 13.

I nadále zůstává zachována možnost hlasovat ve volbách do Poslanecké sněmovny a do Senátu rovněž na voličský průkaz vydaný zastupitelským úřadem. U voličů zapsaných do zvláštního seznamu vedeného zastupitelským úřadem se však nyní nově eviduje i místo trvalého pobytu na území České republiky a nemá-li volič místo trvalého pobytu na území České republiky, vytváří si zastupitelský úřad pro účely voleb do Poslanecké sněmovny a do Senátu „fiktivní“ trvalý pobyt voliče (v novele se pro tento pobyt používá spojení „trvalý pobyt podle § 6 odst. 6“). V závislosti na údaji o místu trvalého pobytu je omezena i možnost vydávání voličského průkazu pro volby do Senátu, neboť ho může zastupitelský úřad vydat pouze těm voličům, kteří mají trvalý pobyt, byť třeba jen fiktivní, v místě, které spadá do volebního obvodu, kde jsou volby do Senátu vyhlášeny a pouze v rámci tohoto obvodu na území České republiky může také volič voličský průkaz použít; hlasuje-li v zahraničí může hlasovat u jakéhokoli zastupitelského úřadu, neboť tyto nejsou „podřazeny“ volebním obvodům na území České republiky; obdrží však i v tomto případě hlasovací lístky volebního obvodu, kde jsou volby vyhlášeny a kde má volič trvalý pobyt na území České republiky. Pro volby do Senátu se nyní výslovně s ohledem na poznatky z praxe upravuje vydávání voličských průkazů pro obě kola voleb do Senátu, leda že by volič výslovně požádal o vydání voličského průkazu na některé kolo voleb do Senátu.

K Čl. I bodu 14.

Korespondenčně hlasovat se umožňuje voličům ze zahraničí i na území České republiky. Nutno je však upozornit, že korespondenční hlasování nebude moci probíhat u voleb do Senátu v případě konání jejich druhého kola, doplňovacích a opakovaných voleb do Senátu a opakovaného hlasování do Senátu. Nemožnost korespondenčního hlasování v tomto případě je dána tím, že by, s ohledem na malý časový prostor mezi jednotlivými koly voleb, případně zkrácení lhůt při doplňovacích a opakovaných volbách a opakovaném hlasování, nebylo možno korespondenční hlasování organizačně technicky zabezpečit. Z téhož důvodu se nebude realizovat korespondenční hlasování ani u předčasných voleb do Poslanecké sněmovny, které se musí konat do 60 dnů po jejím rozpuštění.

Podmínkou, aby volič mohl korespondenčně hlasovat, je podání žádosti o zaslání hlasovacích lístků pro účely tohoto způsobu hlasování. Žádost musí volič adresovat obecnímu úřadu nebo zastupitelskému úřadu, kde je veden ve stálém nebo zvláštním seznamu. Tuto žádost je třeba doručit od vyhlášení voleb až do 35 dnů přede dnem voleb, k později doručeným žádostem se nepřihlíží. Lhůta je stanovena tak, aby byl vytvořen dostatečný časový prostor pro zaslání hlasovacích lístků voličům, pro úpravu nebo výběr hlasovacího lístku voličem a následné zaslání hlasovacího lístku voličem zpět na adresu, která pro něj bude předem předepsána na doručovací obálce. Zákon rovněž upravuje i náležitosti doručovací obálky.

Ustanovení obsahuje výčet možností podání žádosti o vydání hlasovacích lístků a pro jejich vydání nebo zaslání. Zaslání hlasovacích lístků na voličem uvedenou adresu se navrhuje do vlastních rukou na doručenku. Zaslání na doručenku je spojeno s vyššími finančními náklady na korespondenční hlasování, avšak je vyváženo jistotou, že volič, který o tento způsob hlasování požádá, skutečně hlasovací lístky obdrží a podstatně se tak sníží nebezpečí, že hlasovací lístky se v průběhu doručování ztratí a volič, který již podstoupil řadu kroků nakonec nebude moci hlasovat. Způsob zpětného zaslání hlasovacích lístků je zcela ponechán na uvážení voliče, zda se rozhodne pro doporučenou zásilku nebo ne. Zároveň je však třeba upozornit na to, že v řadě zemí nefungují poštovní nebo obdobné služby tak, aby bylo možno považovat za zabezpečené, že zásilku dostane do rukou skutečně oprávněný volič, popřípadě že je dostane natolik včas, aby obecní nebo zastupitelský úřad obdržel jeho zásilku s hlasovacím lístkem do zahájení hlasování.

Korespondenční hlasování je voliči usnadněno tím, že spolu s hlasovacími lístky a úřední obálkou je mu zaslána i doručovací obálka s již předepsanou zpáteční adresou, ve které bude volič hlasovací lístky vložené do úřední obálky posílat zpět tomu úřadu, který mu hlasovací lístky vydal nebo zaslal. Na doručovací obálce bude rovněž předem vyznačeno, že se jedná o Volby - korespondenční hlasování, druh a datum konání voleb a číslo volebního okrsku, do kterého volič náleží. Tímto je pro obecní nebo zastupitelský úřad usnadněna manipulace se zpět doručenými hlasovacími lístky (resp. doručovacími obálkami) při zachování tajnosti hlasování a rovněž je tím zaručeno, že tyto budou dodány té okrskové volební komisi nebo zvláštní okrskové volební komisi, která má voliče ve výpisu ze stálého nebo zvláštního seznamu voličů. Obálku, která nebude mít uvedené náležitosti, tj. předepsanou adresu obecního nebo zastupitelského úřadu, označení, že se jedná o korespondenční hlasování a v případě doručovací obálky zaslané příslušnému obecnímu úřadu také vyznačení čísla volebního okrsku, nelze považovat za doručovací obálku podle volebního zákona a obecní úřad nebo zastupitelský úřad poté, co takovou obálku obdrží, ji odloží, tzn., že tato obálka nebude předána okrskové volební komisi nebo zvláštní okrskové volební komisi. U takové obálky není zaručeno, že nebude po doručení otevřena, a tím nelze ani vyloučit případnou manipulaci s odeslaným hlasem voliče.

Spolu s hlasovacími lístky, úřední a doručovací obálkou je voliči zaslán identifikační lístek, který obsahuje předem vyplněné údaje o volebním obvodu nebo volebním kraji a voličem vyplněné údaje, které jsou nezbytné k jeho identifikaci okrskovou volební komisí nebo zvláštní okrskovou volební komisí; ta pak na základě toho učiní záznam do výpisu ze stálého nebo zvláštního seznamu. Na identifikačním lístku volič svým podpisem pod předtištěným prohlášením potvrdí, že hlasuje osobně a že v den hlasování je občanem České republiky, což je praktické zejména u voličů s bydlištěm v zahraničí, kteří hlasují korespondenčně, neboť u nich existuje možnost, že od okamžiku, kdy žádali o zápis do zvláštního seznamu voličů u zastupitelského úřadu a prokazovali státní občanství České republiky, toto občanství pozbyli. O způsobu korespondenčního hlasování bude volič informován informačním letákem.

K Čl. I bodu 15.

Z ustanovení o volebních orgánech se vypouští povinnost Úřadu městské části Praha 1 ukládat dokumentaci o výsledcích voleb do Poslanecké sněmovny v zahraničí; dosud se volební kraj pro každé volby losoval Státní volební komisí, a bylo třeba stanovit jeden úřad, který by předmětnou dokumentaci uchovával. Podle nově zvoleného systému kdy volební dokumentaci nelze vždy roztřídit podle toho, jakému volebnímu kraji nebo volebnímu obvodu patří, zašlou zastupitelské úřady tuto dokumentaci Ministerstvu zahraničních věcí. To si ji ponechá po dobu, kdy je možné požádat o soudní přezkum a po uplynutí lhůty pro rozhodnutí soudu ji předá k uložení u Ministerstva vnitra.

K Čl. I bodu 16.

Úpravou tohoto ustanovení se reaguje na to, že možnost hlasování ze zahraničí, ať již způsobem, že se volič, který je zapsaný ve zvláštním seznamu vedeném zastupitelským úřadem, dostaví na zastupitelský úřad, anebo hlasovací lístek na zastupitelský úřad zašle, se rozšiřuje na obě komory Parlamentu, tj. tento způsob hlasování bude možný i ve volbách do Senátu a zvláštní okrskové volební komise tak nebudou plnit úkoly jen při volbách do Poslanecké sněmovny.

K Čl. I bodu 17.

Losování volebního kraje Státní volební komisí, do kterého se podle dřívější právní úpravy započítávaly hlasy voličů, kteří hlasovali ve volbách do Poslanecké sněmovny ze zahraničí, odpadá. Hlasy voličů, kteří budou ve volbách do Poslanecké sněmovny a Senátu hlasovat v zahraničí, ať již způsobem, že se na zastupitelský úřad dostaví anebo tak, že hlasují korespondenčně, se budou započítávat do příslušného volebního kraje nebo volebního obvodu v závislosti na trvalém pobytu voliče na území České republiky, který ve zvláštním seznamu eviduje pro účely voleb do Poslanecké sněmovny a do Senátu zastupitelský úřad.

K Čl. I bodu 18.

V souvislosti se zrušením okresních úřadů je třeba aktualizovat i úkoly Ministerstva vnitra při řešení stížností na organizačně technické zabezpečení voleb, a to pro volby do Poslanecké sněmovny, na úroveň volebního kraje a pro volby do Senátu na úroveň volebního obvodu.

K Čl. I bodu 19.

Ustanovení se aktualizuje s ohledem na terminologii zákona o evidenci obyvatel.

K Čl. I. bodu 20.

Zkušenosti z praxe ukazují, že vedení jednotného systému telekomunikačního spojení se v souvislosti s novými podmínkami v této oblasti neosvědčuje. Obce již mají nasmlouvány jiné operátory, a proto se jeví účelnější, aby zajistily spojení podle místních podmínek ve volebních místnostech samy. V této souvislosti bude třeba novelizovat směrnici Ministerstva financí tak, aby mohly být tyto náklady obcím uhrazeny. Tato změna se promítá také v § 14b písmeno e).

K Čl. I. bodu 21.

Zakládá se (v § 9 odst. 2 písmeno g) i v § 10 písmeno g) nový úkol Ministerstva vnitra spočívající v archivaci volební dokumentace, která bude předána z jednotlivých zastupitelských úřadů cestou Ministerstva zahraničních věcí. To si volební dokumentaci ponechá po dobu možného podání stížnosti a následného rozhodování soudu tak, aby mu mohla být předložena dokumentace důležitá pro vydání rozhodnutí.

K Čl. I bodu 22. a 23.

Ministerstvu zahraničních věcí přibývá tento úkol z důvodu, že se u voličů zapsaných ve zvláštním seznamu vedeném zastupitelským úřadem zavádí evidence o místu jejich trvalého pobytu na území České republiky. Seznam obcí náležejících do jednotlivých volebních krajů a volebních obvodů, který obdrží od Českého statistického úřadu pro účely prvních voleb podle tohoto systému a který pro další volby bude podle potřeby aktualizovat, umožní zastupitelskému úřadu, aby si do zvláštního seznamu u každého zapsaného voliče zároveň označil, do jakého volebního kraje nebo volebního obvodu tento volič podle místa trvalého pobytu na území České republiky patří. Zastupitelský úřad podle tohoto údaje bude voliči zasílat příslušné hlasovací lístky a následně pak zvláštní okrsková volební komise vyhotovovat zápis o průběhu a výsledku hlasování.

S ohledem na nový úkol Ministerstva zahraničních věcí stanovený v § 10 písm. f), je nutno doplnit i související úkol pro Český statistický úřad.

K Čl. I bodu 24.

Doplňuje se odkaz na ustanovení upravující ukončení zasedání zvláštní okrskové volební komise rovněž při volbách do Senátu, neboť volby do Senátu budou probíhat také ve zvláštním volebním okrsku.

K Čl. I bodu 25.

Pověřené obecní úřady již podle současné praxe po zániku okresních úřadů zajišťovaly školení členů okrskových volebních komisí k zásadám hlasování. V souladu s tím se upřesňuje výčet úkolů zabezpečovaných pověřenými obecními úřady s tím, že krajské úřady se na příslušném školení podílejí jak organizačně, tak lektorsky.

Podle § 11 odst. 2 písm. l) pověřené obecní úřady sbírají do úschovy zápisy o průběhu a výsledku hlasování; tuto volební dokumentaci musí tedy archivovat, a proto se jim tato povinnost doplňuje. Rovněž se v tomto výčtu doplňuje, že pověřený obecní úřad zajišťuje distribuci hlasovacích lístků a ostatních volebních materiálů, což provádí již dnes.

K Čl. I bodu 26.

Jedná se o nový úkol obecního úřadu jako volebního orgánu, který mu vzniká v souvislosti se zavedením korespondenčního hlasování. Požádá-li volič zapsaný u obecního úřadu ve stálém seznamu voličů náležitým postupem o korespondenční hlasování, musí obecní úřad na tuto žádost reagovat zasláním nebo vydáním hlasovacích lístků, úřední a doručovací obálky, identifikačního lístku a informace, ve které bude volič poučen o správném postupu při korespondenčním hlasování. Úkoly spojené s realizací korespondenčního hlasování má obecní úřad i po zpětném zaslání hlasovacích lístků voličem, neboť tyto hlasovací lístky, resp. doručovací obálku, ve které je do úřední obálky vložen hlasovací lístek a která obsahuje identifikační lístek, obecní úřad eviduje, na bezpečném místě uschová a následně je v době od zahájení hlasování do okamžiku ukončení hlasování podle čísla volebního okrsku roztřídí a předá příslušné okrskové volební komisi.

K Čl. I bodu 27.

Dosavadní možnosti hlasování ve volbách do Parlamentu se rozšiřují o možnost hlasovat korespondenčně, což je spojeno i s určitými postupy pro voliče, které musí učinit, aby mohl tento způsob hlasování uskutečnit. Starostovi se proto ukládá, aby v rámci své povinnosti informovat voliče o době a místu konání voleb je zároveň informoval i o způsobu hlasování. V této souvislosti se nově upravuje i ustanovení § 15 týkající se informování voličů.

K Čl. I bodu 28.

Mezi úkoly starosty patří zajistit distribuci hlasovacích lístků voličům. To se však netýká voličů, kteří požádají o korespondenční hlasování – těm zajišťuje zaslání hlasovacích lístků obecní úřad.

K Čl. I bodu 29.

Úpravou tohoto ustanovení se reaguje na to, že možnost hlasování ze zahraničí, ať již způsobem, že se volič, který je zapsaný ve zvláštním seznamu vedeném zastupitelským úřadem, dostaví na zastupitelský úřad, anebo hlasuje korespondenčně, se rozšiřuje na obě komory Parlamentu, tj. tento způsob hlasování bude možný i ve volbách do Senátu.

K Čl. I bodu 30.

Tento bod reaguje na v současnosti nedostatečně upravenou problematiku vyškrtávání voliče ze zvláštního seznamu vedeného na zastupitelském úřadě. Vydáním potvrzení o vyškrtnutí bude moci volič, který byl doposud zapsaný ve zvláštním seznamu na zastupitelském úřadě, toto vyškrtnutí prokázat a být zapsán ve stálém seznamu voličů vedeném obecním úřadem v místě jeho trvalého bydliště na území České republiky.

K Čl. I bodu 31.

Jedná se o nový úkol zastupitelského úřadu jako volebního orgánu, který mu vzniká v souvislosti se zavedením korespondenčního hlasování. Požádá-li volič zapsaný u zastupitelského úřadu ve zvláštním seznamu náležitým postupem o korespondenční hlasování, musí zastupitelský úřad na tuto žádost reagovat zasláním nebo vydáním hlasovacích lístků, úřední a doručovací obálky, identifikačního lístku a informace o způsobu korespondenčního hlasování. Úkoly spojené s realizací korespondenčního hlasování má zastupitelský úřad i po zpětném zaslání hlasovacích lístků voličem, neboť tyto hlasovací lístky, resp. doručovací obálku, ve které je do úřední obálky vložen hlasovací lístek a která obsahuje identifikační lístek, zastupitelský úřad eviduje, na bezpečném místě uschová a následně je v době od zahájení hlasování do okamžiku ukončení hlasování předá zvláštní okrskové volební komisi.

K Čl. I bodu 32.

Změna tohoto ustanovení je reakcí na to, že hlasovací lístky pro volby do Poslanecké sněmovny nebo Senátu se nadále budou zastupitelským úřadům prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí zasílat pouze přenosovou technikou. Odpadne dodávání hlasovacích lístků bez využití přenosové techniky těm zastupitelským úřadům, které Ministerstvo zahraničních věcí určilo svou vyhláškou.

K Čl. I bodu 33.

S ohledem na ustanovení § 4 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, lze rodné číslo považovat za osobní údaj a je nutné s ním v tomto režimu zacházet. Proto se v § 14e odst. 4 údaj o rodném čísle nahrazuje údajem o datu narození, který je pro účely voleb zcela postačující k identifikaci osoby.

Vložením slov „popřípadě jména“ se sjednocuje terminologie volebního zákona.

K Čl. I bodu 34.

Úpravou tohoto ustanovení se reaguje na to, že možnost hlasování ze zahraničí, ať již způsobem, že se volič, který je zapsaný ve zvláštním seznamu vedeném zastupitelským úřadem, dostaví na zastupitelský úřad, anebo hlasuje korespondenčně, se rozšiřuje na obě komory Parlamentu, tj. tento způsob hlasování bude možný i ve volbách do Senátu a úkoly vedoucího zastupitelského úřadu nelze proto omezovat pouze na volby do Poslanecké sněmovny.

K Čl. I bodu 35.

Jde o úpravu ustanovení související s novým způsobem započítávání výsledků hlasování těm volebním krajům nebo volebním obvodům, kde má volič trvalý pobyt. Zvláštní okrskové volební komise budou zasílat volební dokumentaci zastupitelskému úřadu, ten je odešle Ministerstvu zahraničních věcí, kde bude k dispozici pro případný soudní přezkum, a po uplynutí lhůty pro soudní přezkum se volební dokumentace odešle Ministerstvu vnitra.

K Čl. I bodu 36.

K tradičním úkolům starosty patří informování voličů o době a místě konání voleb zveřejněním na úřední desce. Vzhledem k zavedení institutu korespondenčního hlasování, který pro občany České republiky představuje zcela nový způsob hlasování, i vzhledem k relativně složitému postupu při zvolení této formy hlasování, je nutné, aby starosta rovněž zveřejnil ve správním obvodu dané obce oznámení pro voliče o možnosti tohoto hlasování. Ze stejného důvodu je pro voliče důležité i včasné oznámení o vyhlášení voleb, neboť od tohoto okamžiku mohou voliči žádat o korespondenční hlasování. Obdobně budou informovat voliče v zahraničí zastupitelské úřady, které při tom budou koordinovány Ministerstvem zahraničních věcí.

K Čl. I bodu 37.

Vzhledem k nové úpravě části třetí tohoto zákona se v § 16 zrušuje odstavec 5 a 7.

K Čl. I bodu 38.

Ve volbách do Senátu je možno též volit na voličský průkaz. Volič se může s voličským průkazem dostavit do kteréhokoli volebního okrsku, který se nachází ve volebním obvodu, ve kterém má volič místo trvalého pobytu a ve kterém byly volby do Senátu vyhlášeny. Jedním z údajů na voličském průkazu je místo trvalého pobytu voliče. Seznam obcí náležejících do příslušného volebního obvodu, který bude nově součástí vybavení volební místnosti při volbách do Senátu, umožní okrskové volební komisi, aby si mohla snadno ověřit, že volič, který se dostavil do volební místnosti s voličským průkazem, je oprávněn ve volebním okrsku hlasovat.

Zároveň se v tomto ustanovení ruší legislativní zkratka „úřední obálka“, kterou bylo třeba zavést již v nově vloženém § 6b odst. 3.

K Čl. I bodu 39.

Další náležitosti vybavení volební místnosti ve zvláštním volebním okrsku jsou reakcí na to, že voliči zapsaní ve zvláštních seznamech vedených zastupitelským úřadem budou nově hlasovat ve volbách do Poslanecké sněmovny a ve volbách do Senátu pro kandidáty, kteří kandidují ve volebním kraji, resp. volebním obvodu, ve kterém má volič na území České republiky místo trvalého pobytu, popřípadě, kde se předpokládá pro účely voleb do Parlamentu jeho místo trvalého pobytu, nemá-li volič na území České republiky trvalý pobyt. V každém zvláštním volebním okrsku tak musí být k dispozici dostatečné množství hlasovacích lístků všech volebních krajů a všech volebních obvodů, ve kterých jsou volby do Senátu vyhlášeny.

Voliči, který se dostaví do zvláštního volebního okrsku při volbách do Poslanecké sněmovny nebo při volbách do Senátu, budou vydány hlasovací lístky volebního kraje nebo volebního obvodu podle místa trvalého pobytu voliče. Voliči, který se do zvláštního volebního okrsku dostaví s voličským průkazem, budou vydány hlasovací lístky volebního kraje nebo volebního obvodu, který je vyznačen na voličském průkazu. Seznam obcí náležejících do jednotlivých volebních krajů nebo volebních obvodů, který bude nově součástí vybavení volební místnosti ve zvláštním volebním okrsku, umožní zvláštní okrskové volební komisi, aby snadno určila jaké hlasovací lístky má voliči vydat. Seznam dodá zvláštní okrskové volební komisi zastupitelský úřad, který ho získá k plnění svých úkolů od Českého statistického úřadu prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí.

K Čl. I bodu 40., 41. a 42.

Dosavadní § 19, který upravoval zásady hlasování ve volební místnosti, se spojuje s dosavadními ustanoveními § 19a, které upravovaly konkrétní postup při hlasování. Jedná se však pouze o zásady a způsob hlasování ve volební místnosti. Zásady a způsob korespondenčního hlasování jsou upraveny v novém § 19a.

K Čl. I bodu 43.

Možnost korespondenčního hlasování musí být ošetřena tak, aby byly zachovány všechny zásady volebního práva a tajnost hlasování. Voliči, kteří využili možnost hlasovat korespondenčně, hlasují též osobně, neboť oni sami provádějí volbu; pouze úkony spojené s odevzdáním úřední obálky a její vložení do volební schránky za ně učiní někdo jiný, a sice členové okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise.

Při korespondenčním hlasování se z důvodu zachování tajnosti hlasování zavádí doručování dvou obálek voličům. Volič musí do doručovací obálky vložit kromě úřední obálky s hlasovacím lístkem i identifikační lístek, který slouží k identifikaci voliče a jehož náležitosti stanovuje přímo volební zákon. Rovněž při korespondenčním hlasování poštou prokazuje volič svoji totožnost, a to vyplněnými údaji na identifikačním lístku. Skutečnost, že hlasuje osobně a že v den hlasování je občanem České republiky, stvrzuje vlastnoručním podpisem pod textem prohlášení rovněž na identifikačním lístku. Neúplné údaje na identifikačním lístku jsou spojeny se sankcí neplatnosti hlasu. Stejně tak se nebude přihlížet k doručovací obálce v případě, kdy volič nepoužije doručovací obálku zaslanou obecním nebo zastupitelským úřadem a na náhradní doručovací obálce nebudou všechny údaje, které požaduje zákon.

Obecnímu úřadu a zastupitelskému úřadu ze zavedení korespondenčního hlasování vyplynou další povinnosti, především zajistit bezpečí odevzdaných doručovacích obálek. Všechny předem doručené obálky budou na obecním úřadě roztříděny podle čísla volebního okrsku, (které musí obecní úřad předepsat již na vnější doručovací obálku před zasláním voliči) a následně dodány příslušným okrskovým volebním komisím, a to nejpozději do ukončení hlasování. Ve stejné lhůtě předá zastupitelský úřad doručovací obálky zvláštní okrskové volební komisi. Doručovací obálky mohou být obecnímu úřadu nebo zastupitelskému úřadu doručeny do zahájení hlasování místního času. S ohledem na časový prostor pro jejich roztřídění zaměstnanci uvedených úřadů a jejich předání, ty obálky, které budou doručeny později, nebudou započítány do výsledku hlasování a budou odloženy k volební dokumentaci. Předávání doručovacích obálek okrskové volební komisi nebo zvláštní okrskové volební komisi bude probíhat protokolárně s tím, že předávací protokoly budou součástí volební dokumentace.

Poté, co bude ukončeno hlasování na území České republiky, přistoupí okrsková volební komise a zvláštní okrsková volební komise k otevření všech doručovacích obálek. Podle údajů na identifikačním lístku, který vyjme z doručovací obálky, učiní záznam u příslušného voliče ve výpisu ze stálého nebo zvláštního seznamu. Tímto postupem bude rovněž zabráněno tomu, aby volič v jedněch volbách hlasoval vícekrát. Zjistí-li totiž okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise, že volič již hlasoval ve volební místnosti, odloží úřední obálku s hlasovacími lístky, které došly korespondenčně, k volební dokumentaci a ke korespondenčnímu hlasu se již nepřihlíží. Není tedy vyloučeno, aby volič, který požádal o korespondenční hlasování, se dostavil ve dnech voleb do volební místnosti a odhlasoval tam tak, jak je tomu např. u voličů s voličským průkazem. Pokud by jeden volič zaslal více úředních obálek korespondenčně, budou vyloučeny všechny takto doručené obálky. Pokud okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise zjistí z poznámky ve výpisu ze stálého nebo zvláštního seznamu voličů, že voliči byl vydán voličský průkaz, bude korespondenční hlas voliče započítán pouze tehdy, jestliže volič v doručovací obálce zašle zpět voličský průkaz. Jestliže okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise v doručovací obálce voličský průkaz nenalezne, odloží úřední obálku s hlasovacím lístkem, který došel korespondenčně k volební dokumentaci a k takovému hlasu se nepřihlíží. Vyloučeny budou doručovací a úřední obálky s hlasovacími lístky také tehdy, pokud volič nezaslal identifikační lístek anebo na něm nebyly vyplněny všechny údaje. Vyloučeny budou i doručovací obálka a úřední obálka voliče, u kterého je ve výpisu ze stálého seznamu voličů poznámka o tom, že byl zapsán na vlastní žádost obecním úřadem do zvláštního seznamu voličů na území České republiky.

K Čl. I bodu 44.

Nové ustanovení reaguje na skutečnost, že České republice je již delší dobu ze strany OBSE vytýkáno (viz. Závěrečná zpráva OBSE z pozorování voleb do Poslanecké sněmovny v roce 1998 a 2002), že nemá ve volebních zákonech zakotveno postavení pozorovatelů mezinárodních organizací. Ustanovení § 24 Kodaňského dokumentu požaduje, aby všechna právní ustanovení zajišťovala efektivní výkon práv, která se týkají pozorování voleb. S ohledem na permanentně probíhající diskusi na půdě OBSE ve věci volebních standardů a na základě informací ze strany zástupců Ministerstva zahraničních věcí, kteří pracují ve Stálé misi České republiky při OBSE ve Vídni, že ODIHR připravuje hodnocení jednotlivých účastnických států OBSE na základě plnění závazků obsažených v Kodaňském dokumentu, je účelné začlenit právní úpravu postavení volebních pozorovatelů mezinárodních organizací vzniklých na základě mezinárodní smlouvy do novely tohoto volebního zákona. Omezení na mezinárodní organizace založené mezinárodní smlouvou má omezit aplikaci navrhovaného ustanovení na mezinárodní organizace s určitou mírou prestiže. Zveřejnění seznamu těchto organizací Ministerstvem zahraničních věcí umožní okrskovým volebním komisím určit, na které mezinárodní organizace se toto ustanovení vztahuje.

K Čl. I bodu 45.

Odkazem na § 19a odst. 5 a 6 se zakotvuje stejný postup zvláštní okrskové volební komise ve zvláštním volebním okrsku, kde probíhá z důvodu časového posunu hlasování v jiném čase než na území České republiky, jaký je upraven pro postup okrskové volební komise, tj. otevření doručovacích obálek došlých korespondenčně a protokolárně předaných zastupitelským úřadem, učinění záznamu do výpisu ze zvláštního seznamu podle údajů na identifikačním lístku a následné vhození úřední obálky do volební schránky, popřípadě odložení úřední obálky s hlasovacími lístky k volební dokumentaci v případech, které stanovuje tento volební zákon. Se zahájením sčítání hlasů však tato zvláštní okrsková volební komise vyčkává až do okamžiku ukončení hlasování na území České republiky a mezitím přeruší své zasedání.

K Čl. I bodu 46.

V souladu s nově doplněným § 21a odst. 3 se promítá tato změna také do § 23.

K Čl. I bodu 47.

Losování volebního kraje Státní volební komisí, do kterého se podle dřívější právní úpravy započítávaly hlasy voličů, kteří hlasovali ve volbách do Poslanecké sněmovny ze zahraničí, odpadá. Hlasy voličů, kteří budou ve volbách do Poslanecké sněmovny hlasovat v zahraničí, ať již způsobem, že se na zastupitelský úřad dostaví anebo tak, že hlasují korespondenčně se budou započítávat do příslušného volebního kraje v závislosti na trvalém pobytu voliče, který ve zvláštním seznamu eviduje pro účely voleb do Parlamentu České republiky zastupitelský úřad.

K Čl. I bodu 48. a 49.

Zavedení korespondenčního hlasování vyžaduje zkrácení některých lhůt, neboť je nutno vytvořit dostatečnou časovou rezervu pro zaslání hlasovacích lístků těm voličům, kteří o korespondenční hlasování požádají a následné zaslání voličem upraveného nebo vybraného hlasovacího lístku zpět na obecní nebo zastupitelský úřad do okamžiku zahájení hlasování. V daném případě se lhůta pro podání kandidátní listiny ve volbách do Poslanecké sněmovny zkracuje pro politické strany, politická hnutí a koalice o 10 dnů a kandidátní listinu je třeba podat krajskému úřadu nejpozději 76 dnů přede dnem voleb. Vzhledem k tomu, že podle Čl. 17 odst. 1 Ústavy se volby do Poslanecké sněmovny musí konat ve lhůtě počínající třicátým dnem před uplynutím volebního období a končící dnem jeho uplynutí a vzhledem k tomu, že prezident republiky vyhlašuje volby do Poslanecké sněmovny zpravidla dříve než v nejzažší lhůtě 90 dnů přede dnem voleb, mají politické strany, politická hnutí a koalice dostatečný prostor pro přípravu podání kandidátní listiny i při zkrácení výše uvedené lhůty pro její podání krajskému úřadu.

V důsledku zavedení korespondenčního hlasování se zkracují i některé lhůty pro volební orgány. V daném případě se lhůta pro zřízení zvláštního účtu u České národní banky za účelem skládání příspěvku na volební náklady zkracuje krajskému úřadu rovněž o 10 dnů.

K Čl. I bodu 50.

Vzhledem k tomu, že na prohlášení, které je součástí kandidátní listiny, uvádí kandidát datum narození, je uvádění věku, který je uveden na hlasovacím lístku, i na kandidátní listině nadbytečné a navíc vyvstávaly problémy, ke kterému dni má být věk uveden – zda ke dni podání kandidátní listiny nebo ke dni voleb. Doplňuje se však údaj o pohlaví kandidáta, které by nemuselo být v některých případech cizojazyčných jmen patrné.

K Čl. I bodu 51.

S ohledem na ustanovení § 4 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, lze rodné číslo považovat za osobní údaj a je nutné s ním v tomto režimu zacházet. Proto se v § 32 odst. 2 údaj o rodném čísle nahrazuje údajem o datu narození, který je pro účely voleb zcela postačující k identifikaci kandidáta.

K Čl. I bodu 52.

Zavedení korespondenčního hlasování vyžaduje změnu některých lhůt, neboť je nutno vytvořit dostatečnou časovou rezervu pro zaslání hlasovacích lístků těm voličů, kteří o korespondenční hlasování požádají a následné zaslání voličem upraveného nebo vybraného hlasovacího lístku zpět na obecní nebo zastupitelský úřad do okamžiku zahájení hlasování. V daném případě se lhůta pro doplňování dalších kandidátů na kandidátní listinu a případnou změnu pořadí kandidátů na kandidátní listině pro volby do Poslanecké sněmovny mění v návaznosti na již výše popsanou změnu lhůty k podávání kandidátních listin.

K Čl. I bodu 53. až 56.

Zavedení korespondenčního hlasování vyžaduje zkrácení některých lhůt, jak pro volební orgány a soud, tak pro kandidující subjekty, neboť je nutno vytvořit dostatečnou časovou rezervu pro zaslání hlasovacích lístků těm voličů, kteří o korespondenční hlasování požádají, a následné zaslání voličem upraveného nebo vybraného hlasovacího lístku zpět na obecní nebo zastupitelský úřad do okamžiku zahájení hlasování.

Změna lhůty pro přezkum přihlášek k registraci pověřeným obecným úřadem v sídle volebního obvodu, lhůty pro výzvu k odstranění závad na přihlášce k registraci, lhůty pro odstranění závad kandidujícím subjektem a lhůty pro rozhodnutí pověřeného obecního úřadu v sídle volebního obvodu o registraci nebo o odmítnutí přihlášky k registraci navazuje na výše popsanou změnu lhůty pro podávání přihlášek k registraci.

Změna lhůty pro přezkum kandidátních listin krajským úřadem, lhůty pro výzvu k odstranění závad na kandidátní listině, lhůty pro odstranění závad a lhůty pro rozhodnutí krajského úřadu o registraci kandidátní listiny nebo o škrtnutí kandidáta navazuje na výše popsanou změnu lhůty pro podávání kandidátních listin.

Před zasláním hlasovacích lístků voličům, kteří požádali o korespondenční hlasování, již musí být provedeno i případné zaregistrování kandidátní listiny na základě rozhodnutí soudu a hlasovací lístky musí být natištěny, přičemž proces tisku hlasovacích lístků na základě zaregistrovaných kandidátních listin vyžaduje, včetně nezbytných korektur a dodání na krajské úřady, 2 – 3 týdny. Z tohoto důvodu se lhůta pro registraci kandidátní listiny na základě rozhodnutí soudu výrazně posouvá na 50 dnů přede dnem voleb, což si vyžádá i zkrácení lhůty pro rozhodnutí soudu v soudním řádu správním.

K Čl. I bodu 57.

Aby se o skutečnosti, že kandidát se kandidatury vzdal nebo byl odvolán, dověděli i voliči, kteří hlasují korespondenčně, zavádí se zveřejnění této informace i způsobem umožňujícím dálkový přístup.

K Čl. I bodu 58.

Ustanovení upravuje proces distribuce hlasovacích lístků na území České republiky. Hlasovací lístky pro volby do Poslanecké sněmovny musí být firmou vybranou pro tisk hlasovacích lístků dodány prostřednictvím pověřených obecních úřadů na všechny obecní úřady. Obecní úřad zajišťuje zaslání hlasovacích lístků těm voličům, kteří požádali o korespondenční hlasování a starosta zajišťuje distribuci hlasovacích lístků voličům pro hlasování ve volební místnosti. Hlasovací lístky pro hlasování ve volební místnosti budou dodány všem voličům, které vede obecní úřad ve stálém nebo zvláštním seznamu voličů, bez ohledu na to, zda požádali o korespondenční hlasování či nikoli. Dodání hlasovacích lístků starostou totiž probíhá neadresně do poštovních schránek na základě seznamu voličů. Individuální vytřídění a doručování pouze těm voličům, kteří nepožádali o korespondenční hlasování, by bylo organizačně i finančně náročnější.

K Čl. I bodu 59.

Upravuje se způsob a lhůta distribuce hlasovacích lístků pro volby do Poslanecké sněmovny v zahraničí. Krajský úřad zajistí, aby vzory hlasovacích lístků, které má k dispozici vybraná tiskárna, byly zaslány na všechny zastupitelské úřady prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí přenosovou technikou; nadále se tedy nebudou na některé zastupitelské úřady určené vyhláškou Ministerstva zahraničních věcí dodávat hlasovací lístky bez využití přenosové techniky, a to z důvodu urychlení distribuce, která je potřebná s ohledem na korespondenční hlasování.

Voličům v zahraničí zapsaným do zvláštního seznamu vedeného zastupitelským úřadem, kteří hlasují ve zvláštním volebním okrsku, nejsou hlasovací lístky pro hlasování ve volební místnosti dodávány předem, ale obdrží je až ve volební místnosti. Každý volič obdrží hlasovací lístky pro volební kraj podle místa jeho trvalého pobytu na území České republiky. Voličům, kterým zastupitelský úřad zasílá hlasovací lístky ke korespondenčnímu hlasování, jsou rovněž zaslány hlasovací lístky pro příslušný volební kraj.

K Čl. I bodu 60.

Navrhuje se doplnit do § 38 ustanovení, které umožní voličům hlasujícím korespondenčně informovat se o chybách na hlasovacím lístku způsobem umožňujícím dálkový přístup.

K Čl. I bodu 61.

Ustanovení upravuje způsob hlasování včetně úpravy hlasovacího lístku pro volby do Poslanecké sněmovny. Tento způsob je shodný jak pro hlasování ve volební místnosti, tak pro korespondenční hlasování.

K Čl. I bodu 62.

Do postupu při zjišťování výsledku hlasování okrskovou volební komisí nebo zvláštní okrskovou volební komisí je potřeba promítnout i postup, který souvisí s korespondenčním hlasováním, tj. proces otevření doručovacích obálek, provedení záznamu do výpisu ze stálého nebo zvláštního seznamu podle údajů na identifikačním lístku a následné vhození úřední obálky do volební schránky, popřípadě odložení úřední obálky s hlasovacími lístky k volební dokumentaci v případech, které stanovuje tento volební zákon.

K Čl. I bodu 63. až 65.

Vzhledem k tomu, že postup zvláštní okrskové volební komise při zjišťování výsledku hlasování se v některých krocích odlišuje od postupu okrskové volební komise na území České republiky a vyžaduje si oddělenou úpravu v novém odstavci 4 v § 40, týká se postup v nově navrženém znění odstavce 3 pouze okrskové volební komise; z tohoto důvodu došlo i ke spojení původních odstavců 3 a 4.

K Čl. I bodu 66.

V novém odstavci 4 v § 40 je popsán postup zvláštní okrskové volební komise při zjišťování výsledku hlasování ve zvláštním volebním okrsku při volbách do Poslanecké sněmovny. Na rozdíl od okrskových volebních komisí na území České republiky se ve zvláštním volebním okrsku sejdou při volbách do Poslanecké sněmovny hlasovací lístky z různých volebních krajů, a to podle místa trvalého pobytu voliče, neboť systém losování jednoho volebního kraje, pro který se započítávají výsledky hlasování do Poslanecké sněmovny ze zvláštních volebních okrsků se návrhem zrušuje a zavádí se systém evidence místa trvalého pobytu u voličů zapsaných ve zvláštních seznamech vedených zastupitelskými úřady pro účely voleb do Parlamentu, a to s ohledem na rozšíření možnosti hlasovat ze zahraničí i do Senátu.

Zvláštní okrsková volební komise tak musí oproti okrskové volební komisi na území České republiky učinit jeden krok navíc, který spočívá v tom, že po vynětí hlasovacích lístků z úředních obálek, musí nejprve roztřídit tyto hlasovací lístky podle jednotlivých volebních krajů a teprve následně může započít se sčítáním hlasů za jednotlivé volební kraje. Vzhledem k tomu, že ve zvláštním okrsku může nastat situace, že ve volební schránce bude prázdná úřední obálka nebo úřední obálka s hlasovacími lístky více volebních krajů, kterou nelze přiřadit k žádnému volebnímu kraji, je nutno, aby zvláštní okrsková volební komise k této obálce nepřihlížela a s vyznačením důvodu ji odložila.

K Čl. I bodu 67.

V návaznosti na skutečnost, že ve zvláštním volebním okrsku v zahraničí se při volbách do Poslanecké sněmovny sejdou hlasovací lístky pro jednotlivé volební kraje a že zvláštní okrsková volební komise tyto hlasovací lístky sčítá za jednotlivé volební kraje odděleně, vyhotovuje se i zápis o průběhu a výsledku hlasování za každý jednotlivý volební kraj zvlášť.

K Čl. I bodu 68.

Doplnění písmene c) vystihuje skutečnost, že okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise musí vedle počtu voličů, kterým byly vydány úřední obálky ve volební místnosti, v zápisu uvést i počet úředních obálek, které byly voliči zaslány obecnímu úřadu nebo zastupitelskému úřadu a ten je následně předal okrskové volební komisi nebo zvláštní okrskové volební komisi.

K Čl. I bodu 69. a 70.

Doplnění slov „za jednotlivé volební kraje“ má za cíl zdůraznit, že zvláštní okrsková volební komise vyhotovuje zápis o průběhu a výsledku hlasování za jednotlivé volební kraje, pro které byly odevzdány hlasy voličů, zvlášť.

Důvodem pro zasílání sdělení o počtu zápisů, které zvláštní okrsková volební komise vyhotovila a za které volební kraje, je okolnost, že není předem známo, za kolik volebních krajů bude zápis ve zvláštním volebním okrsku vyhotoven a pracoviště Českého statistického úřadu musí mít jistotu, že již od něj převzalo všechny zápisy (navíc pro každý zápis z jednoho okrsku může platit jiná lhůta pro převzetí do sumarizace – 24 hodin nebo dohodnutá v záznamu po odmítnutí zápisu).

K Čl. I bodu 71.

Volební dokumentace se v důsledku zavedení korespondenčního hlasování rozšiřuje o některé dokumenty, konkrétně o identifikační lístek a doručovací obálku, na což se v ustanovení § 43 odst. 7 reaguje rozšířením výčtu dokumentů, které okrsková volební komise a zvláštní okrsková volební komise zapečetí a předává do úschovy obecnímu úřadu nebo je odevzdá zastupitelskému úřadu.

K Čl. I bodu 72.

Nová úprava zpřesňuje zápis o výsledku voleb ve volebním kraji. Reaguje především na požadavek zaznamenat v zápise o výsledku voleb ve volebním kraji také počet voličů ve volebním kraji, kterým byly vydány úřední obálky ve volební místnosti a úřední obálky došlé korespondenčním hlasováním a navazuje tak na údaje v zápise o průběhu a výsledku hlasování ve volebním okrsku a zvláštním volebním okrsku.

K Čl. I bodu 73.

V návaznosti na zápis o průběhu a výsledku hlasování z volebního okrsku a zápisu o výsledku voleb ve volebním kraji se obdobným způsobem doplňují i údaje v zápise Státní volební komise.

K Čl. I bodu 74.

V důsledku možnosti korespondenčního hlasování je třeba v rámci celkových výsledků voleb sledovat také celkový počet odevzdaných úředních obálek, tj. jak těch, které voliči odevzdali ve volební místnosti, tak těch, které se svým hlasem zaslali obecnímu nebo zastupitelskému úřadu.

K Čl. I bodu 75.

S ohledem na to, že se v souvislosti se zavedením korespondenčního hlasování mění dosavadní lhůty, je potřebné upravit i lhůty pro předčasné volby do Poslanecké sněmovny, a to i přesto, že v případě těchto voleb nelze institut korespondenčního hlasování využít.

K Čl. I bodu 76.

Vzhledem k tomu, že na prohlášení, které je součástí přihlášky k registraci, uvádí kandidát datum narození a věk je uveden na hlasovacím lístku, je uvádění věku i na přihlášce k registraci nadbytečné. Doplňuje se však údaj o pohlaví kandidáta, které by nemuselo být v případě cizojazyčných jmen patrné.

K Čl. I bodu 77.

S ohledem na ustanovení § 4 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, lze rodné číslo považovat za osobní údaj a je nutné s ním v tomto režimu zacházet. Proto se v § 61 odst. 2 písm. b) a d) údaj o rodném čísle nahrazuje údajem o datu narození, který je pro účely voleb zcela postačující k identifikaci dotčených osob, tj. v daném případě kandidátů nebo podporovatelů kandidatury nezávislého kandidáta.

Vložení slov „popřípadě jmen“ má vést ke sjednocení terminologie volebního zákona.

K Čl. I bodu 78. a 79.

Hlasovat ve volbách do Senátu bude možné nejen na území České republiky, ale nově též na zastupitelských úřadech v zahraničí. Z toho důvodu je nutné, obdobně jak to tento volební zákon upravuje v souvislosti s volbami do Poslanecké sněmovny, zajistit, aby prohlášení o vzdání se kandidatury nebo o jejím odvolání bylo zveřejněno také ve všech volebních místnostech v zahraničí. Pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu tak učiní prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí. Aby se o této skutečnosti mohli dovědět i voliči, kteří hlasují korespondenčně, zavádí se zveřejnění této informace rovněž způsobem umožňujícím dálkový přístup.

K Čl. I bodu 80.

Ustanovení upravuje proces distribuce hlasovacích lístků na území České republiky. Hlasovací lístky pro volby do Senátu musí být dodány formou vybranou pro tisk volebních materiálů na pověřené obecní úřady a jejich prostřednictvím pak na všechny obecní úřady. Obecní úřad zajišťuje zaslání hlasovacích lístků těm voličům, kteří požádali o korespondenční hlasování a starosta zajišťuje distribuci hlasovacích lístků voličům pro hlasování ve volební místnosti. Hlasovací lístky pro hlasování ve volební místnosti budou dodány všem voličům, které vede obecní úřad ve stálém nebo zvláštním seznamu voličů, bez ohledu na to, zda požádali o korespondenční hlasování či nikoli.

K Čl. I bodu 81.

Upravuje se způsob a lhůta distribuce hlasovacích lístků pro volby do Senátu v zahraničí. Pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu zajistí, aby vzory hlasovacích lístků, které má k dispozici vybraná tiskárna, byly zaslány na všechny zastupitelské úřady prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí přenosovou technikou.

Voličům v zahraničí zapsaným do zvláštního seznamu vedeného zastupitelským úřadem, kteří hlasují ve zvláštním volebním okrsku, nejsou hlasovací lístky pro hlasování ve volební místnosti dodávány předem, ale obdrží je až ve volební místnosti. Každý volič obdrží hlasovací lístky pro volební obvod podle místa jeho trvalého pobytu na území České republiky. Voličům, kterým zastupitelský úřad zasílá hlasovací lístky ke korespondenčnímu hlasování, jsou rovněž zaslány hlasovací lístky pro příslušný volební obvod.

K Čl. I bodu 82.

Jedná se o obdobný úkol, jaký byl již výše popsán v souvislosti se zajištěním zveřejnění prohlášení o vzdání se či odvolán kandidatury. Jelikož hlasovat ve volbách do Senátu bude možné nejen na území České republiky, ale nově též na zastupitelských úřadech v zahraničí, je nutné zajistit, aby informace o zřejmých tiskových chybách na hlasovacích lístcích byla zveřejněna také ve všech volebních místnostech v zahraničí. Pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu tak učiní prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí. K tomu, aby byli informováni voliči, kteří hlasují korespondenčně, informaci zveřejní příslušný pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu i způsobem umožňujícím dálkový přístup.

K Čl. I bodu 83.

Ustanovení upravuje postup při hlasování pro volby do Senátu. Hlasovací lístky pro volby do Senátu se nijak neupravují, pouze se vybraný hlasovací lístek vkládá do úřední obálky. Tento způsob je shodný jak pro hlasování ve volební místnosti, tak pro korespondenční hlasování.

K Čl. I bodu 84.

V tomto ustanovení popsaný postup při zjišťování výsledku hlasování se vztahuje na okrskovou volební komisi a promítají se do něj i  kroky, které souvisí s korespondenčním hlasováním upravené v nově navrhovaném ustanovení § 19a, tj. proces otevření doručovacích obálek, učinění záznamu do výpisu ze stálého seznamu podle údajů na identifikačním lístku a následné vhození úřední obálky do volební schránky, popřípadě odložení úřední obálky s hlasovacími lístky k volební dokumentaci v případech, které stanovuje tento volební zákon.

K Čl. I bodu 85.

V novém § 69a je popsán postup zvláštní okrskové volební komise při zjišťování výsledku hlasování ve zvláštním volebním okrsku při volbách do Senátu. Na rozdíl od okrskových volebních komisí na území České republiky se ve zvláštním volebním okrsku sejdou při volbách do Senátu hlasovací lístky z různých volebních obvodů, a to podle místa trvalého pobytu voličů, neboť byl zaveden systém evidence místa trvalého pobytu u voličů zapsaných ve zvláštních seznamech vedených zastupitelskými úřady pro účely voleb do Parlamentu, a to s ohledem na rozšíření možnosti hlasovat ze zahraničí i ve volbách do Senátu.

Zvláštní okrsková volební komise tak musí oproti okrskové volební komisi na území České republiky učinit jeden krok navíc, který spočívá v tom, že po vynětí hlasovacích lístků z úředních obálek musí nejprve roztřídit tyto hlasovací lístky podle jednotlivých volebních obvodů a teprve následně může započít se sčítáním hlasů pro jednotlivé kandidáty za jednotlivé volební obvody. Vzhledem k tomu, že ve zvláštním okrsku může nastat situace, že ve volební schránce bude prázdná úřední obálka anebo úřední obálka s hlasovacími lístky více volebních obvodů, kterou nelze přiřadit k žádnému volebnímu obvodu, je nutno, aby zvláštní okrsková volební komise k této obálce nepřihlížela a s vyznačením důvodu ji odložila.

K Čl. I bodu 86.

Práva a povinnosti členů okrskové volební komise při sčítání hlasů ve volbách do Senátu je třeba vztáhnout i na členy zvláštní okrskové volební komise, protože ve volbách do Senátu je nově možné hlasovat i na zastupitelských úřadech v zahraničí, ať již způsobem, že se volič zapsaný ve zvláštním seznamu vedeném zastupitelským úřadem dostaví do volební místnosti ve zvláštním volebním okrsku, anebo svůj hlas zašle zastupitelskému úřadu.

K Čl. I bodu 87.

Úpravou ustanovení se reaguje na skutečnost, že hlasovat ve volbách do Senátu bude nově možné i na zastupitelských úřadech v zahraničí, a tudíž zápis o průběhu a výsledku hlasování bude vyhotovovat i zvláštní okrsková volební komise. V návaznosti na to, že ve zvláštním volebním okrsku v zahraničí se při volbách do Senátu sejdou hlasovací lístky pro kandidáty z různých volebních obvodů, a že zvláštní okrsková volební komise tyto hlasovací lístky sčítá za jednotlivé volební obvody odděleně, vyhotovuje zvláštní okrsková volební komise, na rozdíl od okrskové volební komise na území České republiky, více zápisů o průběhu a výsledku hlasování, a to za každý jednotlivý volební obvod zvlášť.

K Čl. I bodu 88. a 89.

Úpravou ustanovení se reaguje na skutečnost, že hlasovat ve volbách do Senátu bude nově možné i na zastupitelských úřadech v zahraničí, a tudíž zápis o průběhu a výsledku hlasování bude vyhotovovat i zvláštní okrsková volební komise.

K Čl. I bodu 90.

Nová formulace vystihuje skutečnost, že okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise musí do počtu voličů, kterým byly vydány úřední obálky ve volební místnosti v zápisu uvést i počet úředních obálek, které byly voliči zaslány obecnímu nebo zastupitelskému úřadu a ten je následně předal okrskové volební komisi nebo zvláštní okrskové volební komisi.

K Čl. I bodu 91. a 92.

Úpravou ustanovení se reaguje na skutečnost, že hlasovat ve volbách do Senátu bude nově možné i ve zvláštních volebních okrscích v zahraničí, a tudíž zápis o průběhu a výsledku hlasování bude vyhotovovat i zvláštní okrsková volební komise.

K Čl. I bodu 93. až 96.

Ustanovení § 72 se rozšiřuje o úpravu postupu zvláštní okrskové volební komisi (obdobně jako při volbách do Poslanecké sněmovny) při předávání zápisu o průběhu a výsledku hlasování k dalšímu zpracování. Vzhledem k tomu, že hlasování ve volbách do Senátu podle dosavadní právní úpravy bylo možné pouze na území České republiky, nebyl tento postup pro zvláštní okrskovou volební komisi dosud upraven.

Úprava ustanovení navazuje na to, že hlasování ve volbách do Senátu se zavádí také ve zvláštních volebních okrscích v zahraničí a zvláštní okrskové volební komise vyhotovují zápisy o průběhu a výsledku hlasování za jednotlivé volební obvody, které se předávají Českému statistickému úřadu ke zpracování zápisu o výsledku voleb ve volebním obvodu.

Práce s volební dokumentací – její pečetění a odevzdávání do úschovy – se vzhledem k zavedení hlasování ve volbách do Senátu také ve zvláštních volebních okrscích v zahraničí, vztahuje i na zvláštní okrskovou volební komisi. Volební dokumentace se v důsledku zavedení korespondenčního hlasování rozšiřuje o některé dokumenty, konkrétně o identifikační lístek a doručovací obálku, na což se v ustanovení reaguje rozšířením výčtu dokumentů, které okrsková volební komise a zvláštní okrsková volební komise zapečetí a předává do úschovy.

Úprava navazuje na skutečnost, že v zápise o výsledku voleb ve volebním obvodu se musí do počtu odevzdaných úředních obálek promítnout nejen úřední obálky, které vydaly okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise voličům ve volební místnosti, ale i úřední obálky, které byly předány obecním úřadem nebo zastupitelským úřadem od voličů, kteří hlasovali korespondenčně.

K Čl. I bodu 97.

V případě konání druhého kola voleb do Senátu se pro hlasování ve zvláštních volebních okrscích v zahraničí použijí hlasovací lístky postupujících kandidátů, které byly dodány zastupitelským úřadům přenosovou technikou již před prvním kolem voleb. Tyto hlasovací lístky tedy nebudou, na rozdíl od hlasovacích lístků pro druhé kolo voleb do Senátu na území České republiky, barevně odlišeny, ale zastupitelský úřad zajistí, aby byly opatřeny razítkem s textem „II. kolo“.

Ve druhém kole voleb do Senátu není možno hlasovat korespondenčně a volič zapsaný ve zvláštním seznamu vedeném zastupitelským úřadem se může dostavit do volební místnosti ve zvláštním volebním okrsku, kde obdrží hlasovací lístky postupujících kandidátů z toho volebního obvodu, kde má trvalý pobyt na území České republiky.

K Čl. I bodu 98.

Úprava ustanovení navazuje na to, že hlasování ve volbách do Senátu se zavádí také ve zvláštních volebních okrscích v zahraničí, pro které se ustavují zvláštní okrskové volební komise.

K Čl. I bodu 99.

Přestože v doplňovacích volbách do Senátu nelze hlasovat korespondenčně, má změna lhůt upravených v souvislosti se zavedením tohoto institutu do volebního zákona dopad i na úpravu jejich krácení.

K Čl. I bodu 100.

Ustanovení nově zakotvuje nároky členů okrskových volebních komisí a členů zvláštních okrskových volebních komisí, kteří nejsou v pracovním poměru ani v poměru obdobném pracovnímu poměru, avšak jsou výdělečně činní. Výše jejich odměny a způsob jejího vyplacení budou stanoveny prováděcí vyhláškou k zákonu. Předpokládá se, že členovi okrskové volební komise a členovi zvláštní okrskové volební komise, který není v pracovním poměru ani v poměru obdobném pracovnímu poměru, avšak je výdělečně činný, bude příslušet paušální náhrada ušlého výdělku za dobu výkonu funkce člena okrskové volební komise a zvláštní okrskové volební komise.

K Čl. I bodu 101.

Možnost hlasovat ve zvláštních volebních okrscích v zahraničí ve volbách do obou komor Parlamentu znamená, že nadále nelze výdaje zastupitelských úřadů a zvláštních okrskových volebních komisí spojovat pouze s volbami do Poslanecké sněmovny; ustanovení je proto třeba upravit tak, aby zahrnovalo náhradu nákladů volebních orgánů při volbách do obou komor Parlamentu České republiky. Vzhledem k tomu, že výdaje jsou hrazeny z rozpočtu obce a nikoli obecního úřadu, je provedena úprava i v této skutečnosti.

K Čl. I bodu 102.

Právo podat návrh na soudní přezkum ve věci platnosti volby kandidáta při volbách do Poslanecké sněmovny a ve věci platnosti voleb, platnosti hlasování a platnosti volby kandidáta při volbách do Senátu, se rozšiřuje i na voliče, kteří jsou zapsáni ve zvláštním seznamu vedeném zastupitelským úřadem. Vzhledem k zavedení hlasování ve zvláštních volebních okrscích v zahraničí do obou komor Parlamentu a zavedení principu volby do toho volebního kraje nebo volebního obvodu, ve kterém má volič na území České republiky trvalý pobyt, se tím sleduje rovné postavení voličů v zahraničí.

K Čl. I bodu 103.

Nová úprava části třetí vychází z připravované reformy správního trestání a blíže a přesněji vymezuje správní delikt, kterého se může dopustit zveřejním předvolebních a volebních průzkumů právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba. Pokud se tyto osoby dopustí uvedeného správního deliktu a neprokáží liberační důvody zbavující je odpovědnosti, uloží jim krajský úřad pokutu až do výše 500 000 Kč s přihlédnutím k závažnosti správního deliktu. Ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby se vztahují také na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním.

Na přestupky ostatních fyzických osob podle § 91, který vychází z dosavadního § 16 odst. 5, se použije zákon o přestupcích.

K Čl. I bodu 104.

Zmocňovací ustanovení v § 92 odst. 3 se zrušuje, neboť hlasovací lístky budou nadále na všechny zastupitelské úřady zasílány přenosovou technikou.

K Čl. I bodu 105.

Ustanovení se upravuje s ohledem na to, že i volby do Senátu se budou konat mimo území České republiky.

K Čl. I bodu 106.

V ustanovení je aktualizován pouze odkaz na příslušná ustanovení, která řeší projednávání přestupků a jiných správních deliktů.

K Čl. I bodu 107.

V zákoně se zavádí v případě ověření jako dostatečné ověření před místním orgánem k tomu příslušným v daném státě (např. místním notářem). Dosavadní návrh jednoznačně nestanovil, jak se postavit k nutnosti vyššího ověření ověřovací doložky tam, kde je vyšší ověření, popř. apostilní doložka nezbytná k uznání ověřovací doložky vydané cizozemských orgánem. Vyžadování vyššího ověření popř. apostily by bylo pro voliče výraznou administrativní překážkou.

K Čl. I bodu 108.

Ke změně ve vymezení volebních obvodů č. 55, 61 a 66 je třeba přikročit na základě změn v území okresů z důvodu nabytí účinnosti vyhlášky č. 623/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy, a která navazuje na zákon č. 387/2004 Sb., o změnách hranic krajů a o změně zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, a zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů. U volebního obvodu č. 7 a č. 55 dochází rovněž ke změně názvu; po ukončení činnosti Okresního úřadu Plzeň – jih a Brno-venkov je třeba určit nově sídlo volebních obvodů a tím úřad, který bude úkoly zabezpečovat.

K Čl. II

Dochází ke zrušení uvedené vyhlášky a vyhlášek jí měnících. Bodem 104 se zrušuje rovněž zmocnění k vydání vyhlášky, která již nebude vzhledem k nové právní úpravě zapotřebí.

K Čl. III

Přechodné ustanovení umožňuje, aby voliči již zapsaní ve zvláštním seznamu voličů nemuseli nově předkládat doklady potřebné pro zápis, jde zejména o doklady o státním občanství vydané příslušnými orgány České republiky po vzniku České republiky, neboť jejich státní občanství bylo ověřeno při účasti na volbách předložením platného cestovního dokladu nebo občanského průkazu.

Český statistický úřad pro účely prvních voleb podle nové právní úpravy předá cestou Ministerstva zahraničních věcí jednotlivým zastupitelským úřadům seznam obcí náležejících do jednotlivých volebních krajů a volebních obvodů tak, aby bylo zřejmé, kam volič podle trvalého pobytu patří (blíže viz odůvodnění k bodu 16.).

Termín účinnosti je stanoven v souladu s plánem legislativních prací vlády tak, aby podle něj mohly proběhnout volby do Poslanecké sněmovny v polovině roku 2006 a volby do Senátu na podzim roku 2006. Pokud by musely proběhnout doplňovací volby do Senátu dříve, nebylo by možné tyto volby zabezpečit s ohledem na nové povinnosti stanovené Ministerstvu zahraničních věcí a jednotlivým zastupitelským úřadům.

K Čl. IV

Z důvodu, že stávající zákon č. 247/1995 Sb., byl již vícekrát novelizován a současná novela je značně rozsáhlá, zmocňuje se předseda vlády k vyhlášení úplného znění tohoto zákona, jak vyplývá ze zákonů jej měnících.

K  ČÁSTI DRUHÉ, Čl. V

Zavedení korespondenčního hlasování vyžaduje zkrácení některých lhůt, jak pro volební orgány a kandidující subjekty, tak pro soud, neboť je nutno vytvořit dostatečnou časovou rezervu pro zaslání hlasovacích lístků těm voličů, kteří o korespondenční hlasování požádají, a následné zaslání voličem vybraného nebo upraveného hlasovacího lístku zpět na obecní nebo zastupitelský úřad do okamžiku zahájení hlasování. Před zasláním hlasovacích lístků voličům, kteří požádali o korespondenční hlasování, již musí být provedeno i případné zaregistrování kandidátní listiny nebo přihlášky k registraci na základě rozhodnutí soudu a hlasovací lístky musí být natištěny, přičemž proces tisku hlasovacích lístků na základě zaregistrovaných kandidátních listin nebo přihlášek k registraci vyžaduje, včetně nezbytných korektur a distribuce volebním orgánům, 2 – 3 týdny. Z tohoto důvodu se lhůta pro registraci kandidátních listin nebo přihlášek k registraci na základě rozhodnutí soudu výrazně posouvá na 50 dnů přede dnem voleb, což vyžaduje i zkrácení lhůty v soudním řádu správním pro rozhodnutí soudu o návrhu ve věci registrace kandidátní listiny nebo přihlášky k registraci při volbách do Parlamentu.

Pro ostatní volby, tj. volby do zastupitelstev krajů a zastupitelstev obcí a volby do Evropského parlamentu, se lhůta pro rozhodnutí soudu v této věci nezkracuje, protože v těchto volbách se nezavádí korespondenční hlasování.

  K  ČÁSTI TŘETÍ, Čl. VI

Důvodem navrhovaného doplnění kompetence Ministerstva zahraničních věcí zřizovat zastupitelské úřady České republiky v zahraničí je, v souvislosti se zřizováním zvláštních volebních okrsků, které jsou dány územním obvodem zastupitelských úřadů České republiky v zahraničí, především snaha o odstranění existující mezery v právní úpravě u otázky, zda jednotlivé případy zřizování a rušení zastupitelských úřadů České republiky v zahraničí je nezbytné předkládat vládě schválení, nebo zda je tato otázka v kompetenci Ministerstva zahraničních věcí. Tuto otázku výslovně neupravuje žádný obecně závazný právní předpis ani není řešena žádným usnesením vlády. Předkládaný návrh vychází z toho, že zřizování a rušení zastupitelských úřadů je aktem především technického rázu (zajištění nemovitostí, vybavení zastupitelských úřadů, personálního obsazení, uvolnění finančních prostředků na činnost zastupitelských úřadů atd.), a proto lze zřizování rušení zastupitelských úřadů do shora citované působnosti Ministerstva zahraničních věcí zahrnout. Lze tak učinit na základě toho, že vláda svým rozhodnutím schvaluje navázání diplomatických styků s cizím státem na určité úrovni, příp. změnu této úrovně. Základní rozhodnutí tedy učinila vláda. V působnosti Ministerstva zahraničních věcí pak je rozhodnout se, zda v daném státě zřídí efektivně fungující zastupitelský úřad, či zda tyto diplomatické styky budou zajišťovány prostřednictvím zastupitelského úřadu České republiky v jiné zemi. Tento výklad je v souladu i s právním postavením zastupitelských úřadů, které nemají vlastní právní subjektivitu, ale jsou součástí organizační struktury Ministerstva zahraničních věcí.

Z uvedených důvodů je považováno za účelné, aby pravomoc Ministerstva zahraničních věcí ke zřizování zastupitelských úřadů byla v zákoně výslovně uvedena. Kromě jednoznačného stanovení kompetencí, které neponechá prostor pro jiný právní výklad a postup a tím zároveň vyloučí možnost eventuálního překročení kompetencí z důvodu právní nejasnosti, vede Ministerstvo zahraničních věcí k tomuto návrhu také snaha o zrychlení a zefektivnění daného procesu včetně odstranění nadbytečné administrativy a přetěžování vlády otázkami ryze technického rázu.

Změna v písmenu k) reaguje na změnu, kterou novela přináší a tou je možnost realizace voleb v zahraničí nejen do Poslanecké sněmovny, ale také do Senátu.

  K  ČÁSTI ČTVRTÉ, Čl. VII

Nabytí účinnosti tohoto zákona se navrhuje v nejkratší možné době vzhledem k legislativnímu procesu tak, aby volby do Poslanecké sněmovny v roce 2006 již mohly být zabezpečeny podle tohoto zákona a aby v nich voličům již byla poskytnuta reálná možnost hlasovat korespondenčně.

V Praze dne 20. července 2005

předseda vlády

Ing. Jiří Paroubek, v.r.

ministr vnitra

Mgr. František Bublan, v.r.