N. z. o dani dědické, darovací a dani z převodu nemovitostí

K Čl. I.

Zrušuje se zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů.

K Čl. II.

K bodu 1

Navrhovaná změna odkazuje na § 5 odst. 12 zákona.

K bodu 2

Navrhovaná změna doplňuje se odstavec, podle nějž se určuje cena dědického podílu a cena daru.

K bodu 3

Navrhovaná změna odkazuje na § 5 odst. 12 zákona.

K bodům 4 a 5

Navrhovaná změna je důsledkem zrušení daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí.

K bodu 6

Navrhovaná změna odkazuje na § 5 odst. 12 zákona.

K bodu 7

Navrhovaná změna je důsledkem zrušení daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí.

K bodům 8 a 9

Navrhovaná změna odkazuje na § 5 odst. 12 zákona.

K bodu 10

Navrhovaná změna je důsledkem zrušení daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí.

K bodu 11

Navrhovaná změna odkazuje na § 5 odst. 12 zákona.

K bodu 12

Navrhovaná změna je důsledkem zrušení daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí.

K bodu 13

Navrhovaná změna odkazuje na § 5 odst. 12 zákona.

K Čl. III.

Navrhovaná změna je důsledkem zrušení daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí.

K Čl. IV.

Navrhovaná změna je důsledkem zrušení daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí.

K Čl. V.

Účinnost zákona je navrhována k 1.7. 2006.

V Praze dne 21.9.2005

Tlustý Vlastimil v.r.

Nečas Petr v.r.

Bartoš Walter v.r.

Doktor Michal v.r.

Doležal Vladimír v.r.

Patera Miloš v.r.

Langer Ivan v.r.

Vidím Jan v.r.

Teplík Tomáš v.r.

Suchánek Pavel v.r.

Bauer Jan v.r.

Kochan Jozef v.r.

Krill Petr v.r.

Ježek Libor v.r.

Schwippel Jan v.r.

Chytka Radim v.r.

Pátek Miroslav v.r.

Dundáčková Eva v.r.

Beneš Miroslav v.r.

Hrnčíř Pavel v.r.

Tluchoř Petr v.r.

Horníková Zdeňka v.r.

Papež Jiří v.r.

Mencl Václav v.r.

Mallotová Helena v.r.

Pospíšil Jiří v.r.

Poláček Josef v.r.

Vávra Eduard v.r.

Platné znění zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, který se zrušuje

§ 1

Úvodní ustanovení

Tento zákon upravuje

a) daň dědickou,

b) daň darovací,

c) daň z převodu nemovitostí.

ČÁST PRVNÍ

ODDÍL PRVNÍ

DAŇ DĚDICKÁ

§ 2

Poplatník

Poplatníkem daně dědické je dědic, který nabyl dědictví nebo jeho část ze závěti, ze zákona nebo z obou těchto právních důvodů podle pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu, jímž bylo řízení o dědictví skončeno.

§ 3

Předmět daně

(1) Předmětem daně dědické je nabytí majetku děděním. Majetkem pro účely daně dědické jsou

a) věci nemovité, byty a nebytové prostory (dále jen "nemovitosti"),

b) věci movité, cenné papíry, peněžní prostředky v české a cizí měně, pohledávky, majetková práva a jiné majetkové hodnoty (dále jen "movitý majetek").

(2) Z nemovitostí, které se nacházejí na území České republiky (dále jen "tuzemsko"), se vybere daň bez ohledu na státní občanství nebo bydliště zůstavitele; z nemovitostí, které se nacházejí v cizině, se daň nevybírá.

(3) Jestliže zůstavitel v době své smrti

a) byl občanem České republiky a měl trvalý pobyt 1a) v tuzemsku, vybírá se daň z celého jeho movitého majetku bez ohledu na to, zda se tento majetek nachází v tuzemsku nebo v cizině,

b) byl občanem České republiky a neměl trvalý pobyt v tuzemsku, vybírá se daň z jeho movitého majetku, který se nachází v tuzemsku,

c) nebyl občanem České republiky, vybírá se daň z jeho movitého majetku, který se nachází v tuzemsku.

(4) Ustanovení odstavců 2 a 3 platí, pokud mezinárodní smlouva nestanoví jinak.

§ 4

Základ daně

(1) Základem daně dědické je cena majetku nabytého jednotlivým dědicem snížená o

a) prokázané dluhy zůstavitele, které na dědice přešly zůstavitelovou smrtí,

b) cenu majetku osvobozeného podle tohoto zákona od daně dědické,

c) přiměřené náklady spojené s pohřbem zůstavitele,

d) odměnu a hotové výdaje notáře pověřeného soudem k úkonům v řízení o dědictví a cenu jiných povinností uložených v řízení o dědictví,

e) dědickou dávku prokazatelně zaplacenou jinému státu z nabytí majetku děděním v cizině, je-li tento majetek též předmětem daně dědické v tuzemsku.

(2) Dluhy podle odstavce 1 písm. a), náklady podle odstavce 1 písm. c), odměna a hotové výdaje podle odstavce 1 písm. d), cena jiných povinností podle odstavce 1 písm. d) vážících se k celé části dědictví, připadající na jednotlivého dědice a dědická dávka podle odstavce 1 písm. e) (dále jen "dluhy"), se odečtou ve výši odpovídající poměru jím zděděného majetku, který není od daně osvobozen, k celkové hodnotě majetku nabytého jednotlivým dědicem. Výše těchto dluhů se vypočte na celé Kč bez zaokrouhlení. Cena jiných povinností podle odstavce 1 písm. d) vážících se jen k určité části dědictví se odečte pouze od této části dědictví.

(3) Cenou podle odstavce 1 je cena majetku určená v dědickém řízení.

(4) Cena majetku nabytého na základě dodatečného projednání dědictví se sčítá s cenou majetku nabytého v dřívějším dědickém řízení. Pro odčitatelné položky platí obdobně odstavce 1 a 2. Pokud byla daň dědická z nabytí majetku v původním dědickém řízení již vyměřena, započítá se na daň vyměřenou ze základu daně z celkově nabytého majetku.

ODDÍL DRUHÝ

DAŇ DAROVACÍ

§ 5

Poplatník

(1) Poplatníkem daně darovací je nabyvatel; při darování do ciziny je poplatníkem vždy dárce. Nejde-li o darování z ciziny nebo do ciziny, je dárce ručitelem.

(2) Poplatníkem daně darovací v případech uvedených v § 6 odst. 2 je

a) fyzická osoba, která je občanem České republiky nebo cizincem s dlouhodobým pobytem nebo trvalým pobytem na území České republiky, 1b)

b) právnická osoba se sídlem na území České republiky.

§ 6

Předmět daně

(1) Předmětem daně darovací je bezúplatné nabytí majetku na základě právního úkonu, a to jinak než smrtí zůstavitele. Majetkem pro účely daně darovací jsou

a) nemovitosti a movitý majetek,

b) jiný majetkový prospěch.

(2) Daň se vybírá i z nabytí movitého majetku, který je

a) darován z ciziny nabyvateli do tuzemska nebo z tuzemska nabyvateli v cizině anebo

b) darován v cizině nebo pořízen v cizině z prostředků darovaných nabyvateli v cizině, byl-li darovaný nebo pořízený movitý majetek dovezen nabyvatelem do tuzemska.

(3) Předmětem daně darovací nejsou

a) plnění nebo bezúplatné převody majetku na základě povinnosti stanovené právním předpisem,

b) důchody vyplácené na základě smlouvy o důchodu, 2)

c) bezúplatná nabytí majetku, která jsou příjmem a jsou předmětem daně z příjmů podle zvláštního předpisu, 2a)

d) dotace, příspěvky a podpory ze státního rozpočtu, z rozpočtu územních samosprávných celků, státních fondů nebo jiných peněžních fondů státu nebo územních samosprávných celků, jakož i z veřejných rozpočtů a jiných peněžních fondů cizího státu. To se netýká peněžních fondů spravovaných podnikatelskými subjekty,

e) prostředky poskytnuté pojišťovnami na zábranná opatření a prevenci,

f) prostředky poskytované z rozpočtu Evropské unie nebo z Národního fondu.

(4) Nabývá-li spoluvlastník při zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví bezúplatně více, než činila hodnota jeho podílu před zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví, předmětem daně darovací je bezúplatné nabytí majetku nad tuto hodnotu. Podílem spoluvlastníka se přitom pro účely daně darovací rozumí souhrn hodnot všech jeho podílů na majetku, který je předmětem vypořádání.

(5) Ustanovení § 3 odst. 2 platí obdobně.

(6) Ustanovení odstavce 2 a odstavce 5 platí, pokud mezinárodní smlouva nestanoví jinak.

§ 7

Základ daně

(1) Základem daně darovací je cena majetku, který je předmětem této daně, snížená o

a) prokázané dluhy a cenu jiných povinností, které se váží k předmětu daně,

b) cenu majetku osvobozeného podle tohoto zákona od daně darovací,

c) clo a daň placené při dovozu v případě, že se jedná o movité věci darované nebo dovezené z ciziny.

Ustanovení § 4 odst. 1 a 2 o odečtení poměrné části dluhů připadající na majetek, který není od daně osvobozen, platí obdobně.

(2) Cenou podle odstavce 1 je cena zjištěná podle zvláštního předpisu 2aa) ke dni nabytí majetku. Je-li předmětem daně jiný majetkový prospěch, jehož obsahem je opětující se plnění na dobu neurčitou, na dobu života nebo na dobu delší než pět let, je touto cenou pětinásobek ceny ročního plnění.

(3) Cena movitého majetku nabytého darováním od téže osoby týmž nabyvatelem v průběhu dvou po sobě jdoucích kalendářních roků se sčítá a tento součet cen je základem daně podle odstavce 1. Pokud byla daň darovací z nabytí majetku v tomto období již vyměřena, započítá se na daň vyměřenou při opakovaném nabytí majetku.

ODDÍL TŘETÍ

DAŇ Z PŘEVODU NEMOVITOSTÍ

§ 8

Poplatník

(1) Poplatníkem daně z převodu nemovitostí je

a) převodce (prodávající); nabyvatel je v tomto případě ručitelem,

b) nabyvatel, jde-li o nabytí nemovitosti při výkonu rozhodnutí nebo exekuci podle zvláštního právního předpisu 2b) , vyvlastnění, konkursu, vyrovnání, vydržení nebo ve veřejné dražbě anebo o nabytí nemovitosti při zrušení právnické osoby bez likvidace nebo při rozdělení likvidačního zůstatku při zrušení právnické osoby s likvidací,

c) oprávněný z věcného břemene nebo jiného plnění obdobného věcnému břemeni,

d) převodce i nabyvatel, jde-li o výměnu nemovitostí; převodce i nabyvatel jsou v tomto případě povinni platit daň společně a nerozdílně.

(2) Jde-li o převod nebo přechod vlastnictví k nemovitosti ze společného jmění manželů nebo do společného jmění manželů, je každý z manželů samostatným poplatníkem a jejich podíly jsou stejné. V případě podílových spoluvlastníků je každý spoluvlastník samostatným poplatníkem a platí daň podle velikosti svého podílu.

§ 9

Předmět daně

(1) Předmětem daně z převodu nemovitostí je

a) úplatný převod nebo přechod vlastnictví k nemovitostem. Při zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem je předmětem daně z převodu nemovitostí úplatný převod nebo přechod podílu nebo části podílu, o který se sníží hodnota podílu převodce, který měl před vypořádáním. Podílem spoluvlastníka se přitom pro účely daně z převodu nemovitostí rozumí souhrn hodnot všech jeho podílů na nemovitostech, které jsou předmětem vypořádání,

b) bezúplatné zřízení věcného břemene nebo jiného plnění obdobného věcnému břemeni při nabytí nemovitosti darováním.

(2) Předmětem daně z převodu nemovitostí je rovněž úplatný převod vlastnictví k nemovitostem v případech, kdy dojde následně k odstoupení od smlouvy a smlouva se tímto od počátku ruší. 2c)

(3) Vyměňují-li se nemovitosti, považují se jejich vzájemné převody za jeden převod. Daň se vybere z převodu té nemovitosti, z jejíhož převodu je daň vyšší.

(4) Ustanovení § 3 odst. 2 platí obdobně.

§ 10

Základ daně

Základem daně z převodu nemovitostí je

a) cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu, 2aa) platná v den nabytí nemovitosti, a to i v případě, je-li cena nemovitosti sjednaná dohodou nižší než cena zjištěná; rozdíl cen nepodléhá dani darovací. Je-li však cena sjednaná vyšší než cena zjištěná, je základem daně cena sjednaná,

b) v případě vydržení cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu, 2aa) platná v den sepsání osvědčení o vydržení ve formě notářského zápisu nebo právní moci rozhodnutí soudu o vydržení,

c) cena bezúplatně zřízeného věcného břemene nebo jiného plnění obdobného věcnému břemeni,

d) cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu, 2aa) platná v den nabytí nemovitosti na základě smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci nebo na základě smlouvy o zajišťovacím převodu práva,

e) v případě vydražení nemovitosti při výkonu rozhodnutí, při exekuci nebo ve veřejné dražbě cena dosažená vydražením,

f) cena sjednaná, jde-li o převod nemovitosti z vlastnictví územního samosprávného celku,

g) v případě zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví soudem, náhrada určená soudem nebo podíl na výtěžku z prodeje nemovitosti určený soudem,

h) v případě zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví dohodou, rozdíl cen uvedených v písmenu a) před zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví a po zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví,

i) v případě vkladu nemovitosti do společnosti s ručením omezeným nebo do akciové společnosti, hodnota určená posudkem znalce podle obchodního zákoníku. 2cc)

ČÁST DRUHÁ

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

§ 11

Rozdělení osob do skupin pro účely výpočtu daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí

(1) Pro účely výpočtu daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí jsou osoby zařazeny do tří skupin vyjadřujících vztah poplatníka k zůstaviteli, dárci (obdarovanému) nebo nabyvateli (převodci). Příbuzenským vztahům vzniklým narozením jsou na roveň postaveny vztahy založené osvojením.

(2) Do I. skupiny patří

- příbuzní v řadě přímé a manželé.

(3) Do II. skupiny patří

a) příbuzní v řadě pobočné, 2d) a to sourozenci, synovci, neteře, strýcové a tety,

b) manželé dětí (zeťové a snachy), děti manžela, rodiče manžela, manželé rodičů a osoby, které s nabyvatelem, dárcem nebo zůstavitelem žily nejméně po dobu jednoho roku před převodem nebo smrtí zůstavitele ve společné domácnosti a které z tohoto důvodu pečovaly o společnou domácnost nebo byly odkázány výživou na nabyvatele, dárce nebo zůstavitele.

(4) Do III. skupiny patří

- ostatní fyzické osoby a právnické osoby.

§ 12

Sazba daně dědické a daně darovací u osob zařazených do I. skupiny

(1) Daň činí při základu daně

přes Kč do Kč

------------------------------------------------------------------

- 1 000 000 1,0 %,

1 000 000 2 000 000 10 000 Kč a 1,3 % ze základu

přesahujícího 1 000 000 Kč,

2 000 000 5 000 000 23 000 Kč a 1,5 % ze základu

přesahujícího 2 000 000 Kč,

5 000 000 7 000 000 68 000 Kč a 1,7 % ze základu

přesahujícího 5 000 000 Kč,

7 000 000 10 000 000 102 000 Kč a 2,0 % ze základu

přesahujícího 7 000 000 Kč,

10 000 000 20 000 000 162 000 Kč a 2,5 % ze základu

přesahujícího 10 000 000 Kč,

20 000 000 30 000 000 412 000 Kč a 3,0 % ze základu

přesahujícího 20 000 000 Kč,

30 000 000 40 000 000 712 000 Kč a 3,5 % ze základu

přesahujícího 30 000 000 Kč,

40 000 000 50 000 000 1 062 000 Kč a 4,0 % ze základu

přesahujícího 40 000 000 Kč,

50 000 000 a více 1 462 000 Kč a 5,0 % ze základu

přesahujícího 50 000 000 Kč.

(2) Při výpočtu daně dědické se postupuje podle odstavce 1 a výsledná částka se vynásobí koeficientem 0,5.

§ 13

Sazba daně dědické a daně darovací u osob zařazených do II. skupiny

(1) Daň činí při základu daně

přes Kč do Kč

------------------------------------------------------------------

- 1 000 000 3,0 %,

1 000 000 2 000 000 30 000 Kč a 3,5 % ze základu

přesahujícího 1 000 000 Kč,

2 000 000 5 000 000 65 000 Kč a 4,0 % ze základu

přesahujícího 2 000 000 Kč,

5 000 000 7 000 000 185 000 Kč a 5,0 % ze základu

přesahujícího 5 000 000 Kč,

7 000 000 10 000 000 285 000 Kč a 6,0 % ze základu

přesahujícího 7 000 000 Kč,

10 000 000 20 000 000 465 000 Kč a 7,0 % ze základu

přesahujícího 10 000 000 Kč,

20 000 000 30 000 000 1 165 000 Kč a 8,0 % ze základu

přesahujícího 20 000 000 Kč,

30 000 000 40 000 000 1 965 000 Kč a 9,0 % ze základu

přesahujícího 30 000 000 Kč,

40 000 000 50 000 000 2 865 000 Kč a 10,5 % ze základu

přesahujícího 40 000 000 Kč,

50 000 000 a více 3 915 000 Kč a 12,0 % ze základu

přesahujícího 50 000 000 Kč.

(2) Při výpočtu daně dědické se postupuje podle odstavce1 a výsledná částka se vynásobí koeficientem 0,5.

§ 14

Sazba daně dědické a daně darovací u osob zařazených do III. skupiny

(1) Daň činí při základu daně

přes Kč do Kč

------------------------------------------------------------------

- 1 000 000 7,0 %,

1 000 000 2 000 000 70 000 Kč a 9,0 % ze základu

přesahujícího 1 000 000 Kč,

2 000 000 5 000 000 160 000 Kč a 12,0 % ze základu

přesahujícího 2 000 000 Kč,

5 000 000 7 000 000 520 000 Kč a 15,0 % ze základu

přesahujícího 5 000 000 Kč,

7 000 000 10 000 000 820 000 Kč a 18,0 % ze základu

přesahujícího 7 000 000 Kč,

10 000 000 20 000 000 1 360 000 Kč a 21,0 % ze základu

přesahujícího 10 000 000 Kč,

20 000 000 30 000 000 3 460 000 Kč a 25,0 % ze základu

přesahujícího 20 000 000 Kč,

30 000 000 40 000 000 5 960 000 Kč a 30,0 % ze základu

přesahujícího 30 000 000 Kč,

40 000 000 50 000 000 8 960 000 Kč a 35,0 % ze základu

přesahujícího 40 000 000 Kč.

50 000 000 a více 12 460 000 Kč a 40,0 % ze základu

přesahujícího 50 000 000 Kč.

(2) Při výpočtu daně dědické se postupuje podle odstavce 1 a výsledná částka se vynásobí koeficientem 0,5.

§ 15

Sazba daně z převodu nemovitostí u osob zařazených do I. skupiny, II. skupiny a III. skupiny

Daň činí 3 % ze základu daně.

§ 16

Věcná břemena, opětující se plnění

Je-li předmětem daně nabytí práva odpovídajícího věcnému břemeni nebo opětujícího se plnění zřízeného jinak než věcným břemenem, je základem daně jeho cena zjištěná podle zvláštního předpisu. 2aa)

§ 17

Zaokrouhlování

Základ daně se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru a daň na celé koruny nahoru.

§ 18

Vyměření a splatnost daní

(1) Daňový subjekt je povinen v přiznání k dani dědické a k dani darovací uvést pouze údaje rozhodné pro vyměření daně. Daň dědická a daň darovací je splatná ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení platebního výměru.

(2) Daň z převodu nemovitostí je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání [§ 21 odst. 2 písm. a) až d)].

(3) Neodchyluje-li se daň z převodu nemovitostí uvedená v daňovém přiznání od daně z převodu nemovitostí vyměřené, nemusí správce daně sdělovat daňovému subjektu výsledek vyměření, pokud o to daňový subjekt výslovně nepožádá nejpozději ve lhůtě pro vyměření daně z převodu nemovitostí. Za den vyměření daně z převodu nemovitostí a současně za den doručení tohoto rozhodnutí daňovému subjektu se považuje poslední den lhůty pro podání daňového přiznání, a bylo-li daňové přiznání podáno opožděně, den, kdy došlo správci daně. Stejně se při počítání lhůt postupuje i u dodatečného daňového přiznání.

(4) Činí-li daň dědická, daň darovací nebo daň z převodu nemovitostí méně než 100 Kč, daňové přiznání se podává za podmínek stanovených tímto zákonem (§ 21); vyměřenou daň správce daně nepředepíše a poplatník daň neplatí.

Osvobození od daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí

§ 19

(1) Od daně dědické je osvobozeno nabytí majetku děděním, pokud k němu dochází mezi osobami zařazenými v I. skupině.

(2) Od daně dědické je za podmínek dále uvedených osvobozeno nabytí

a) movitých věcí osobní potřeby u fyzických osob, pokud tyto věci po dobu 1 roku před nabytím nebyly součástí obchodního majetku zůstavitele, jakož i podílů dědiců vyplácených z tohoto majetku a podílů odvozených z bezpodílového spoluvlastnictví manželů zaniklého v důsledku úmrtí jednoho z nich, pokud cena tohoto majetku nepřevyšuje u osob II. skupiny 60 000 Kč a u osob III. skupiny 20 000 Kč u každého jednotlivého poplatníka. Daň se vybere jen z té části ceny movitých věcí nebo podílu na těchto věcech nabývaných každým nabyvatelem, která převyšuje uvedené částky,

b) vkladů na účtech u bank a poboček zahraničních bank působících na území České republiky (s výjimkou vkladů na účtech zřízených pro podnikatelské účely), peněžních prostředků v české nebo cizí měně a cenných papírů v tuzemsku, jakož i podílů dědiců vyplácených z tohoto majetku a podílů odvozených z bezpodílového spoluvlastnictví manželů zaniklého v důsledku úmrtí jednoho z nich, pokud úhrnná částka všech těchto hodnot nepřevyšuje u osob II. skupiny 60 000 Kč a u osob III. skupiny 20 000 Kč u každého jednotlivého poplatníka. Daň se vybere jen z té části movitého majetku nebo podílu na tomto majetku nabývaného každým nabyvatelem, která převyšuje uvedené částky,

c) částek, které se podle zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením stávají předmětem dědictví. 2e)

(3) Od daně darovací je za podmínek dále uvedených osvobozeno nabytí

a) movitých věcí osobní potřeby u fyzických osob, jestliže tyto věci po dobu 1 roku před nabytím nebyly součástí obchodního majetku dárce, pokud cena tohoto majetku nepřevyšuje u osob I. skupiny 1 000 000 Kč, u osob II. skupiny 60 000 Kč a u osob III. skupiny 20 000 Kč u každého jednotlivého poplatníka. Daň se vybere jen z té části ceny movitých věcí nabývaných každým nabyvatelem, která převyšuje uvedené částky,

b) vkladů na účtech u bank a poboček zahraničních bank působících na území České republiky (s výjimkou vkladů na účtech zřízených pro podnikatelské účely), peněžních prostředků v české nebo cizí měně a cenných papírů v tuzemsku, pokud úhrnná částka všech těchto hodnot nepřevyšuje u osob I. skupiny 1 000 000 Kč, u osob II. skupiny 60 000 Kč a u osob III. skupiny 20 000 Kč u každého jednotlivého poplatníka. Daň se vybere jen z té části movitého majetku nabývaného každým nabyvatelem, která převyšuje uvedené částky,

c) jiného majetkového prospěchu nabytého na základě smlouvy o výpůjčce uzavřené mezi vlastníkem pozemku a bytovým družstvem nebo vlastníkem jednotky při úpravě práva k pozemku podle zvláštního předpisu, 2f)

d) příležitostných bezúplatných nabytí movitého majetku a jiného majetkového prospěchu, jehož hodnota nepřesahuje 3 000 Kč.

(4) U jednoho poplatníka se podmínky pro osvobození uvedené v odstavci 2 písm. a) a b) a v odstavci 3 písm. a) a b) posuzují samostatně.

(5) Od daně dědické a daně darovací jsou dále osvobozena nabytí movitého majetku, pokud zůstavitel nebo dárce byl zástupcem cizího státu pověřeným v České republice, příslušníkem jeho rodiny žijícím s ním ve společné domácnosti, jakož i jinou osobou, jíž příslušely diplomatické výsady a imunity a která nebyla občanem České republiky, je-li zaručena vzájemnost.

(6) Osvobození od daně dědické uvedené v odstavci 2 písm. a) a b) se poskytne jen za předpokladu, že poplatník tyto věci a hodnoty uvede v daňovém přiznání.

§ 20

(1) Od daně dědické a daně darovací je osvobozeno bezúplatné nabytí majetku

a) Českou republikou, jakož i bezúplatné poskytnutí majetku Českou republikou,

b) územními samosprávnými celky a jimi zřízenými příspěvkovými organizacemi,

c) dobrovolnými svazky obcí.

(2) Od daně z převodu nemovitostí jsou osvobozeny

a) převody a přechody vlastnictví k nemovitostem při likvidaci státních podniků,3) akciových společností s plnou majetkovou účastí státu nebo Pozemkového fondu České republiky a společností s ručením omezeným s plnou majetkovou účastí státu,

b) převody a přechody vlastnictví k nemovitostem akciových společností s plnou majetkovou účastí státu uskutečněné podle rozhodnutí valné hromady a schválené vládou České republiky,

c) převody vlastnictví k nemovitostem akciových společností s plnou majetkovou účastí státu související s přímým prodejem v rámci rozhodnutí o privatizaci podle zvláštního zákona, 4)

d) převody a přechody vlastnictví k nemovitostem v souvislosti s rozdělováním a slučováním obcí nebo se změnami jejich území podle zvláštních předpisů, 5)

e) převody vlastnictví k nemovitostem z vlastnictví obcí do vlastnictví dobrovolných svazků obcí (dále jen "svazek") vytvořených podle zvláštního zákona, 6) a dále z vlastnictví svazků do vlastnictví obcí, které byly či jsou ve svazku sdruženy a které byly předchozími vlastníky převáděných nemovitostí.

(3) Od daně z převodu nemovitostí je osvobozen převod nebo přechod vlastnictví k nemovitostem z vlastnictví České republiky, pokud s majetkem státu hospodaří organizační složky státu, Kancelář Poslanecké sněmovny, Kancelář Senátu, státní příspěvkové organizace, státní fondy nebo Česká konsolidační agentura, jakož i převody nebo přechody vlastnictví k nemovitostem na Českou republiku.

(4) Od daně dědické a daně darovací jsou osvobozena bezúplatná nabytí majetku

a) určená na financování zařízení a humanitárních akcí v oblasti kultury, školství, vědy, výzkumu, vývoje a vzdělání, zdravotnictví, sociální péče, ekologie, tělovýchovy, sportu, výchovy a ochrany dětí a mládeže a požární ochrany, pokud je majetek nabyt právnickými osobami, které byly zřízeny k zabezpečování těchto činností a které mají sídlo na území České republiky,

b) státem registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi, 7)

c) obecně prospěšnými společnostmi a politickými stranami a politickými hnutími určená na jejich činnost,

d) nadacemi nebo nadačními fondy, jakož i majetku poskytnutého nadacemi nebo nadačními fondy v souladu s účelem a podmínkami stanovenými v nadační listině nebo ve statutu,

e) zdravotními pojišťovnami pro fondy veřejného zdravotního pojištění.

(5) Od daně dědické je osvobozen nárok zůstavitele na odškodnění podle zvláštních zákonů, 8) jestliže zůstavitel podal žádost o předběžné projednání podle zákona č. 119/1990 Sb. , o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů, nebo obdobnou žádost podle ostatních zvláštních předpisů, a do smrti zůstavitele nárok nebyl ústředním orgánem uspokojen. Toto osvobození se vztahuje též na případy, kdy zůstavitel nárok včas uplatnil u soudu, do smrti zůstavitele však nebylo soudem o něm pravomocně rozhodnuto.

(6) Od daně darovací a daně z převodu nemovitostí jsou osvobozeny

a) převody a přechody vlastnictví k majetku z Pozemkového fondu České republiky na nabyvatele, na základě rozhodnutí o privatizaci 9) a při převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu podle zvláštního předpisu, 9a)

b) převody a přechody vlastnictví k nemovitostem akciových společností s plnou majetkovou účastí státu uskutečněné v rámci schváleného privatizačního projektu nebo rozhodnutí o privatizaci před převodem majetkové účasti na Pozemkový fond České republiky,10)

c) převody a přechody majetku, který přechází na právnické osoby v České republice v souvislosti se zánikem České a Slovenské Federativní Republiky,

d) převody a přechody vlastnictví k pozemkům a zřízení věcných břemen na základě rozhodnutí pozemkových úřadů o pozemkových úpravách podle zvláštního předpisu, 11)

e) vklady vložené podle zvláštního zákona 12) do základního kapitálu obchodních společností nebo družstev (dále jen "vklad"). Je-li vkladem nemovitost, osvobození se neuplatní, jestliže do pěti let od vložení vkladu zanikne účast společníka obchodní společnosti nebo člena v družstvu (dále jen "společník"), s výjimkou případu úmrtí společníka, a nemovitost není společníku vrácena. Po dobu těchto pěti let neběží lhůta pro vyměření daně. Zánik účasti ve společnosti nebo členství v družstvu do pěti let od vložení nemovitosti jako vkladu je společník povinen oznámit do 30 dnů ode dne zániku účasti nebo členství místně příslušnému správci daně; součástí tohoto oznámení je i sdělení o způsobu vypořádání,

f) převody a přechody majetku právnických osob při jejich sloučení, splynutí, rozdělení nebo přeměně,

g) bezúplatné převody bytů a nebytových prostorů z vlastnictví bytových družstev do vlastnictví členů - fyzických osob, jde-li o bezúplatné převody uvedené v ustanovení § 24 odst. 1 až 4 zákona č. 72/1994 Sb. , kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů,

h) převody rodinných domků a garáží a bytů z majetku družstev do vlastnictví členů těchto družstev - fyzických osob, jejichž nájemní vztah k rodinnému domku, garáži nebo bytu vznikl po splacení členského podílu (dalšího členského vkladu) těmito členy nebo jejich právními předchůdci,

i) převody a přechody majetku bytového družstva v souvislosti s vyčleněním části bytového družstva, 12c)

j) převody bytů a garáží z vlastnictví právnické osoby, vzniklé za účelem, aby se stala vlastníkem budovy, do vlastnictví fyzických osob - nájemců převáděných bytů a garáží, kteří jsou členy nebo společníky této právnické osoby, pokud se fyzické osoby nebo jejich právní předchůdci podíleli svými peněžními prostředky a jinými penězi ocenitelnými hodnotami na pořízení budovy,

k) převody nemovitostí z vlastnictví České republiky, které před převodem byly ve správě Pozemkového fondu České republiky.

(7) Od daně z převodu nemovitostí je osvobozen první úplatný převod nebo přechod vlastnictví

a) ke stavbě, která je novou stavbou, na níž bylo vydáno pravomocné kolaudační rozhodnutí, nebo je dokončenou novou stavbou nebo rozestavěnou novou stavbou a stavba nebyla dosud užívána, s výjimkou zkušebního provozu, 12d)

b) k bytu v nové stavbě a k bytu, který vznikl změnou dokončené stavby 12e) a byt nebyl dosud užíván, jde-li o převod bytu podle zvláštního právního předpisu, 12f)

jestliže převodcem je fyzická či právnická osoba a převod stavby je prováděn v souvislosti s jejich podnikatelskou činností, kterou je výstavba nebo prodej staveb a bytů, nebo jejich předmětem činnosti je výstavba nebo prodej staveb a bytů, anebo je-li převodcem obec.

(8) Od daně z převodu nemovitostí je osvobozen úplatný převod nemovitosti, jestliže převodcem je právnická osoba, které byla nemovitost bezúplatně převedena likvidátorem na základě zákona o zrušení Fondu dětí a mládeže a o změnách některých zákonů.

(9) Daň dědická, daň darovací a daň z převodu nemovitostí se nevybírá při vydání majetku podle zvláštních předpisů. 13)

(10) Od daně darovací jsou osvobozena nabytí vlastnického práva k nemovitostem, které jsou kulturními památkami, pokud k nim dochází mezi osobami zařazenými v I. skupině.

(11) Od daně darovací jsou osvobozena bezúplatná nabytí majetku fyzickými osobami s bydlištěm na území České republiky provozujícími školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat určená na financování těchto zařízení. Obdobně jsou osvobozena bezúplatná nabytí majetku právnickými osobami provozujícími zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat.

(12) Od daně darovací jsou osvobozeny bezúplatné a částečně bezúplatné převody majetku z Pozemkového fondu České republiky na Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a. s., a dotace poskytované Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem, a. s., z majetku tohoto fondu.

(13) Od daně dědické a daně darovací je osvobozeno první bezúplatné nabytí majetkového podílu stanoveného § 7 odst. 4 a částí třetí zákona č. 42/1992 Sb. , o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, mezi osobami blízkými. 13a)

(14) Od daně darovací je osvobozeno nabytí peněžních prostředků poskytnutých fyzické osobě, která je prokazatelně použije na zvýšení nebo změnu kvalifikace, studium, léčení, úhradu sociálních služeb nebo na zakoupení pomůcky pro zdravotně postižené, jakož i přímé poskytnutí takové pomůcky.

(15) Od daně darovací je osvobozeno bezúplatné nabytí majetku na humanitární nebo charitativní účely, bezúplatné nabytí majetku v souvislosti s výkonem dobrovolnické služby poskytované podle zvláštního právního předpisu 13b) a bezúplatné nabytí majetku z veřejných sbírek, 13c) nejsou-li tato bezúplatná nabytí majetku od daně darovací osvobozena podle předchozích odstavců.

§ 21

Daňové přiznání

(1) Poplatník je povinen podat místně příslušnému správci daně přiznání k dani dědické a k dani darovací do 30 dnů ode dne, v němž

a) nabylo právní moci rozhodnutí příslušného orgánu, kterým bylo skončeno dědické řízení, jde-li o daň dědickou,

b) došlo k bezúplatnému nabytí movitého majetku nebo jiného majetkového prospěchu nebo byl poskytnut movitý majetek nebo jiný majetkový prospěch do ciziny, jde-li o daň darovací,

c) byla daňovému subjektu doručena smlouva o bezúplatném převodu vlastnictví k nemovitosti s doložkou o povolení vkladu do katastru nemovitostí nebo nabyla účinnosti smlouva o bezúplatném převodu vlastnictví k nemovitosti, která není evidována v katastru nemovitostí, jde-li o daň darovací,

d) uplynulo pololetí příslušného kalendářního roku, jde-li o bezúplatné nabytí majetku právnickými osobami osvobozeného podle § 20 odst. 4; přiznání k dani dědické nebo k dani darovací zahrnuje veškerý majetek nabytý v tomto období s výjimkou majetku, u kterého se daňové přiznání podle odstavce 5 nepodává.

(2) Poplatník je povinen podat místně příslušnému správci daně přiznání k dani z převodu nemovitostí nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž

a) byl zapsán vklad práva do katastru nemovitostí,

b) nabyla účinnosti smlouva o úplatném převodu vlastnictví k nemovitosti, která není evidována v katastru nemovitostí,

c) bylo vydáno potvrzení o nabytí vlastnictví k vydražené nemovitosti ve veřejné dražbě nebo nabylo právní moci rozhodnutí o příklepu a bylo zaplaceno nejvyšší podání při výkonu rozhodnutí nebo exekuci,

d) nabylo právní moci rozhodnutí nebo byla daňovému subjektu doručena jiná listina, kterými se potvrzují nebo osvědčují vlastnické vztahy k nemovitosti, nejedná-li se o úplatný převod nebo přechod vlastnictví k nemovitosti uvedený v písmenech a) až c).

(3) Součástí daňového přiznání je ověřený opis nebo ověřená kopie smlouvy nebo jiné listiny, kterou se potvrzují nebo osvědčují vlastnické vztahy k nemovitosti, a znalecký posudek o ceně zjištěné podle zvláštního právního předpisu, 2aa) jde-li o úplatný nebo bezúplatný převod nebo přechod vlastnictví k nemovitosti. Jde-li o vklad nemovitosti do společnosti s ručením omezeným nebo do akciové společnosti, součástí daňového přiznání je posudek znalce, kterým se určuje hodnota předmětu vkladu podle obchodního zákoníku. 2cc)

(4) Znalecký posudek se nevyžaduje

a) při podání daňového přiznání k dani dědické,

b) při podání daňového přiznání k dani darovací nebo k dani z převodu nemovitostí, jde-li o převod nebo přechod vlastnictví k nemovitosti, který je zcela osvobozen od daně,

c) při podání daňového přiznání k dani darovací nebo k dani z převodu nemovitostí, jde-li o převod či přechod vlastnictví k pozemku bez stavby a bez trvalého porostu; vzniknou-li pochybnosti o správnosti výše základu daně, správce daně sdělí tyto pochybnosti daňovému subjektu a vyzve jej k předložení znaleckého posudku,

d) při podání daňového přiznání k dani z převodu nemovitostí, jde-li o úplatný převod vlastnictví k nemovitosti z vlastnictví územního samosprávného celku, o vydražení nemovitosti nebo o přechod vlastnictví k nemovitosti při zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví soudem.

(5) Daňové přiznání k dani dědické nebo k dani darovací se nepodává při bezúplatném nabytí nebo poskytnutí majetku, je-li

a) od daně dědické podle tohoto zákona zcela osvobozeno,

b) od daně darovací osvobozeno bezúplatné nabytí movitého majetku nebo jiného majetkového prospěchu podle § 19 odst. 3 a 5,

c) od daně darovací osvobozeno bezúplatné nabytí majetku na humanitární nebo charitativní účely, z veřejných sbírek nebo v souvislosti s výkonem dobrovolnické služby,

d) poplatníkem daně dědické nebo daně darovací Česká republika nebo územní samosprávný celek.

(6) Daňové přiznání k dani z převodu nemovitostí se nepodává při úplatném převodu nebo přechodu nemovitosti z vlastnictví České republiky, je-li převod nebo přechod vlastnictví k nemovitosti od této daně osvobozen.

(7) Soud, který vedl řízení o dědictví v prvním stupni, nejde-li o nabytí majetku výhradně osobami zařazenými v I. skupině, zašle stejnopis pravomocného usnesení o dědictví, stejnopis případného samostatného pravomocného usnesení o odměně notáře a jeho hotových výdajích a celý spis vedený v řízení o dědictví místně příslušnému správci daně do 30 dnů po pravomocně skončeném řízení o dědictví. Správce daně vrátí uvedený spis soudu do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o vyměření daně. Oznamovací povinnost ke správci daně mají katastrální úřady, jde-li o zápisy vlastnických a jiných věcných práv do katastru nemovitostí a jejich změny, a celní orgány, jde-li o darování movitého majetku z ciziny nebo do ciziny.

§ 22

Lhůty pro vyměření

(1) Daň nelze vyměřit ani doměřit po uplynutí tří let od konce kalendářního roku, v němž vznikla povinnost podat daňové přiznání.

(2) Byl-li před uplynutím této lhůty učiněn úkon směřující k vyměření daně nebo jejímu dodatečnému stanovení, běží tříletá lhůta znovu od konce roku, v němž byl poplatník o tomto úkonu zpraven. Vyměřit a doměřit daň však lze nejpozději do deseti let od konce kalendářního roku, v němž vznikla povinnost podat daňové přiznání.

ČÁST TŘETÍ

USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

§ 23

(1) Po dobu dvou let od účinnosti tohoto zákona se u prvních převodů a darování movitých a nemovitých věcí, vydaných podle zvláštních předpisů, 8) mezi oprávněnými osobami navzájem a mezi oprávněnými osobami a osobami třetími, vyměří daň darovací a daň z převodu nemovitostí ve výši odpovídající sazbám poplatků podle předpisů platných ke dni 31. prosince 1992, je-li to pro poplatníka výhodnější.

(2) Jde-li o nemovitý majetek vydaný nebo poskytnutý jako náhrada podle zákona č. 229/1991 Sb. , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, a o převod nebo přechod vlastnictví mezi osobami blízkými podle občanského zákoníku , je tento majetek osvobozen při prvním převodu nebo přechodu vlastnictví od daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí. To platí i v případě nemovitého majetku, k němuž byla obnovena práva vlastníka podle § 22 zákona č. 229/1991 Sb. a § 11 a 12 zákona č. 42/1992 Sb. , o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, jde-li o první převod nebo přechod vlastnictví tohoto majetku mezi osobami blízkými podle občanského zákoníku .

§ 24

(1) Pokud nastala před účinností tohoto zákona skutečnost, která byla podle dřívějších předpisů předmětem poplatku (daně) z dědictví, z darování a z převodu nebo přechodu nemovitostí, postupuje se podle dřívějších předpisů.

(2) Nastala-li před účinností tohoto zákona skutečnost, která byla předmětem poplatku podle dosavadních předpisů, ale poplatek nebyl ještě vyměřen a zaplacen, příslušné územní finanční orgány dokončí zahájené řízení o vyměření notářských poplatků uvedených v odstavci 1, které nebylo v den účinnosti tohoto zákona pravomocně skončeno.

(3) Notářské poplatky, vyměřené do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, avšak do tohoto dne nezaplacené, vybírají a vymáhají soudy. Okresní soudy rozhodují rovněž o opravách zřejmých omylů a nesprávností v rozhodnutích o vyměření notářských poplatků, která nabyla právní moci od 31. prosince 1992.

(4) U notářských poplatků za úkony, kde byl proveden úkon státním notářstvím do 31. prosince 1992 a notářský poplatek za úkony nebyl vyměřen nebo byl vyměřen v nižší částce, vyměří nebo doměří notářský poplatek za úkony okresní soud, jestliže se příslušný spis nachází v úschově tohoto soudu. Jestliže je příslušný spis uložen u katastrálního úřadu, vyměří nebo doměří notářský poplatek za úkony tento katastrální úřad. V tomto řízení postupují soudy i katastrální úřady podle dřívějších předpisů. 15) Obdobně postupují tyto orgány v případech oprav zřejmých omylů a nesprávností v rozhodnutí o vyměření notářských poplatků za úkony.

(5) O odvolání proti rozhodnutí okresního soudu nebo proti rozhodnutí státního notářství o vyměření notářských poplatků za úkony, podaném po 1. lednu 1993, rozhodne krajský soud, v jehož obvodu působí příslušný okresní soud nebo působilo příslušné státní notářství. O odvolání proti rozhodnutí katastrálního úřadu o vyměření notářských poplatků za úkony rozhodne příslušný nadřízený orgán.

§ 25

(1) Ministerstvo financí České republiky může ve vztahu k cizině podle potřeby stanovit odchylky od zákona k zabránění dvojímu zdanění, k zachování vzájemně stejného postupu s cizinou nebo k provádění opatření nutných s ohledem na postup cizích orgánů.

(2) Ministerstvo financí může obecně závazným právním předpisem stanovit podrobnosti k výpočtu daně dědické podle ustanovení § 4 tohoto zákona.

(3) Finanční ředitelství na žádost daňového subjektu daň z převodu nemovitostí nebo daň darovací promine v případech odstoupení od smlouvy nebo vrácení daru pro vady, pokud k němu dojde ve lhůtě 2 let

a) ode dne vzniku právních účinků vkladu práva do katastru nemovitostí,

b) ode dne účinnosti smlouvy o úplatném či bezúplatném převodu nemovitostí, které nejsou předmětem evidence v katastru nemovitostí,

c) od bezúplatného nabytí movité věci a daňový subjekt ve lhůtě 2 let od skutečností uvedených pod písmeny a) až c) požádá o prominutí daně.

(4) Ministerstvo financí České republiky může daň zcela nebo částečně prominout při řešení důsledků živelních pohrom a jiných mimořádných hromadných událostí z důvodu odstranění tvrdosti.

(5) K prominutí daně podle odstavců 3 a 4 může dojít kdykoliv.

§ 26

(1) Zrušují se

1. Zákon České národní rady č. 146/1984 Sb. , o notářských poplatcích, ve znění zákona České národní rady č. 201/1990 Sb. , kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 146/1984 Sb. , o notářských poplatcích.

2. Vyhláška ministerstva financí České socialistické republiky č. 150/1984 Sb. , kterou se provádí zákon České národní rady o notářských poplatcích, ve znění vyhlášky ministerstva financí, cen a mezd České republiky č. 237/1990 Sb. , kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva financí České socialistické republiky č. 150/1984 Sb. , a vyhlášky ministerstva financí České republiky č. 153/1992 Sb.

3. Výnos ministerstva financí, cen a mezd České socialistické republiky o opatření k odstranění tvrdosti při vyměřování notářských poplatků č.j. 153/14779/1988 ze dne 15. srpna 1988 (reg. v částce 29/1988 Sb.).

4. Výnos ministerstva financí, cen a mezd České socialistické republiky o osvobození osobních počítačů a mikropočítačů od notářského poplatku z darování č.j. 153/17283/1989 ze dne 28. září 1989 (reg. v částce 30/1989 Sb.).

5. Výnos ministerstva financí, cen a mezd České socialistické republiky o osvobození od notářských poplatků za úkony č.j. 153/17282/1989 ze dne 28. září 1989 (reg. v částce 34/1989 Sb.).

6. Opatření ministerstva financí České republiky o úlevách u notářských poplatků ze dne 19. října 1990 (vyhlášeno v částce 73/1990 Sb.).

7. Opatření ministerstva financí České republiky o úlevě u notářských poplatků z dědictví - odškodnění podle zákona o soudní rehabilitaci ze dne 5. března 1991 (vyhlášeno v částce 24/1991 Sb.).

8. Opatření ministerstva financí České republiky o úlevách u notářských poplatků souvisejících s vydáním věci podle zákona č. 87/1991 Sb. , o mimosoudních rehabilitacích, ze dne 30. dubna 1991 (vyhlášeno v částce 47/1991 Sb.).

(2) Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se nepoužijí

1. Výnos ministerstva financí České socialistické republiky k provedení zákona č. 146/1984 Sb. , o notářských poplatcích, č.j. 153/1690/1985 ze dne 7. února 1985.

2. Výnos ministerstva financí České socialistické republiky o úlevách u notářských poplatků č.j. 153/2350/1985 ze dne 7. února 1985.

3. Výnos ministerstva financí České socialistické republiky o odvodu notářských a soudních poplatků do státního rozpočtu České socialistické republiky č.j. 153/20783/1986 ze dne 28. listopadu 1986.

4. Opatření ministerstva financí České socialistické republiky o osvobození členů Českého svazu protifašistických bojovníků od soudních a notářských poplatků č.j. 153/8399/1987 ze dne 12. června 1987.

§ 27

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.

Vybraná ustanovení novel

Čl.II zákona č. 420/2003 Sb.

Přechodné ustanovení

Nastala-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona skutečnost, která byla podle dosavadních právních předpisů předmětem daně dědické, daně darovací nebo daně z převodu nemovitostí, postupuje se podle dosavadních právních předpisů. Je-li daň dědická, daň darovací nebo daň z převodu nemovitostí vyměřená podle dosavadních předpisů nižší než 100 Kč, tato daň se nepředepíše a neplatí.

____________________

1a) Zákon č. 135/1982 Sb. , o hlášení a evidenci pobytu občanů.

1b) Zákon č. 123/1992 Sb. , o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky.

2) § 842 občanského zákoníku .

2a) Zákon č. 586/1992 Sb. , o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

2aa) Zákon č. 151/1997 Sb. , o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění zákona č. 121/2000 Sb.

2b) Například zákon č. 120/2001 Sb. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů.

2c) § 48 občanského zákoníku .

2cc) § 59 obchodního zákoníku .

2d) § 117 občanského zákoníku .

2e) § 25 zákona č. 42/1994 Sb. , o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.

2f) § 21 zákona č. 72/1994 Sb. , kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů).

3) § 761 zákona č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník.

§ 47b zákona č. 92/1991 Sb. , o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.

4) § 10a odst. 6 zákona č. 92/1991 Sb. , o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.

5) Zákon ČNR č. 172/1991 Sb. , o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon ČNR č. 367/1990 Sb. , o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

6) § 20a zákona ČNR č. 367/1990 Sb. , ve znění pozdějších předpisů.

7) Zákon č. 308/1991 Sb. , o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností.

8) Např. zákon č. 58/1969 Sb. , o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným úředním postupem, zákon č. 119/1990 Sb. , o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1991 Sb. , o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 229/1991 Sb. , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.

9) Zákon č. 92/1991 Sb. , ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 171/1991 Sb. , o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 569/1991 Sb. , o Pozemkovém fondu České republiky.

9a) Např. zákon č. 95/1999 Sb. , o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb. , o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb. , o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů.

10) § 11 odst. 3 zákona č. 92/1991 Sb. , ve znění pozdějších předpisů.

11) § 19 zákona č. 229/1991 Sb. , ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 284/1991 Sb. , o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů.

12) Část druhá zákona č. 513/1991 Sb. , obchodní zákoník.

12a) § 24 odst. 1 až 4 zákona č. 72/1994 Sb. , kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů).

12b) § 2 odst. 2 písm. a) vyhlášky Federálního ministerstva financí, Ministerstva financí ČSR, Ministerstva financí SSR a předsedy Státní banky Československé č. 136/1985 Sb. , o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě a modernizaci rodinných domků v osobním vlastnictví, ve znění vyhlášek č. 74/1989 Sb. , č. 73/1991 Sb. a č. 398/1992 Sb.

12c) Např. § 29 zákona č. 72/1994 Sb.

12d) § 84 zákona č. 50/1976 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.

12e) § 139b odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb. , ve znění zákona č. 83/1998 Sb.

12f) Zákon č. 72/1994 Sb. , kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů.

13) Např. zákon č. 403/1990 Sb. , o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1991 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 229/1991 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 42/1992 Sb. , o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech.

13a) § 116 občanského zákoníku .

13b) Zákon č. 198/2002 Sb. , o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě).

13c) Zákon č. 117/2001 Sb. , o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon o veřejných sbírkách).

14) Např. § 135 a 462 občanského zákoníku , § 55 zákona č. 140/1961 Sb. , trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

15) Zákon ČNR č. 146/1984 Sb. , o notářských poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška ministerstva financí ČSR č. 150/1984 Sb. , kterou se provádí zákon o notářských poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

Platné znění části zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačenými změnami

§ 5

Základ daně a daňová ztráta

(1) Základem daně je částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období, za které se pro účely daně z příjmů fyzických osob považuje kalendářní rok, přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, pokud dále u jednotlivých příjmů podle § 6 až 10 není stanoveno jinak.

(2) U poplatníka, kterému plynou ve zdaňovacím období souběžně dva nebo více druhů příjmů uvedených v § 6 až 10, je základem daně součet dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů s použitím ustanovení odstavce 1.

(3) Pokud podle účetnictví, daňové evidence nebo podle záznamů o příjmech a výdajích přesáhnou výdaje příjmy uvedené v § 7 a 9, je rozdíl ztrátou. O ztrátu upravenou podle § 23 (dále jen "daňová ztráta") se sníží úhrn dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až 10 s použitím ustanovení odstavce 1. Tuto daňovou ztrátu nebo její část, kterou nelze uplatnit při zdanění příjmů ve zdaňovacím období, ve kterém vznikla, lze odečíst od úhrnu dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až 10 v následujících zdaňovacích obdobích podle § 34. Daňovou ztrátu (nebo její část), kterou neodečetl od svého základu daně zůstavitel s příjmy podle § 7 nebo 9, může odečíst od základu daně dědic, bude-li dědic pokračovat v činnosti zůstavitele nejpozději do 6 měsíců po jeho smrti; daňovou ztrátu lze odečíst od základu daně nejdéle v 5 zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po zdaňovacím období, za které se daňová ztráta vyměřuje.

(4) Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6) vyplacené poplatníkovi nebo obdržené poplatníkem nejdéle do 31 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosaženy, se považují za příjmy vyplacené nebo obdržené v tomto zdaňovacího období. Příjmy vyplacené nebo obdržené po 31. dni po skončení zdaňovacího období jsou příjmem zdaňovacího období, ve kterém byly vyplaceny nebo obdrženy.

(5) Do základu daně se nezahrnují příjmy osvobozené od daně a příjmy, pro které je dále stanoveno, že se z nich daň vybírá zvláštní sazbou daně podle § 36 ze samostatného základu daně. Do základu daně se dále nezahrnují příjmy, z nichž je daň vybírána ze samostatného základu daně sazbou daně podle § 16 odst. 2.

(6) O příjem zahrnutý do základu daně (dílčího základu daně) v předchozích zdaňovacích obdobích, který byl vrácen, se sníží příjmy (výnosy) anebo se zvýší výdaje (náklady) ve zdaňovacím období, ve kterém k jeho vrácení došlo, za předpokladu, že pro jeho vrácení existuje právní důvod a vrácení příjmů není zachyceno v účetnictví nebo v daňové evidenci poplatníka při zjištění základu daně (dílčího základu daně) podle § 7 a 9. Obdobným způsobem se postupuje v případě výdajů (nákladů) uplatněných jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, při nedodržení stanovených podmínek pro jejich uplatnění jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Jedná-li se o částky uplatněné jako výdaj (náklad) v předchozích zdaňovacích obdobích, u kterých existuje právní důvod k jejich vrácení příjemcem, zvyšují se o tyto částky příjmy (výnosy) nebo se sníží výdaje (náklady) ve zdaňovacím období, kdy odpadl právní důvod k jejich uplatnění, za předpokladu, že vrácení nebylo zachyceno v účetnictví nebo v daňové evidenci poplatníka při zjišťování základu daně (dílčího základu daně) podle § 7 a 9. O příjem ze závislé činnosti a funkčních požitků zahrnutý v předchozích zdaňovacích obdobích do dílčího základu daně (základu pro výpočet zálohy na daň), k jehož vrácení existuje právní důvod, se sníží u poplatníka příjem ze závislé činnosti a funkčních požitků v kalendářním měsíci, popř. v následujících kalendářních měsících ve zdaňovacím období, ve kterém k jeho vrácení došlo.

(7) U poplatníka s příjmy podle § 7 a 9 se přihlédne i k zásobám pořízeným v kalendářním roce předcházejícím roku, v němž zahájil činnost, nebo k zásobám získaným z dědictví po zůstaviteli, který měl příjmy podle § 7 nebo § 9, pokud bude dědic pokračovat v činnosti zůstavitele nejpozději do šesti měsíců po jeho smrti. Totéž platí obdobně i pro jiné nezbytně vynaložené výdaje spojené se zahájením činnosti.

(8) Při přechodu z vedení účetnictví na daňovou evidenci se postupuje podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu. Při přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví se postupuje podle přílohy č. 3 k tomuto zákonu.

(9) Pro poplatníky uvedené v § 2 se hodnotou pohledávky rozumí jmenovitá hodnota nebo pořizovací cena u pohledávky nabyté postoupením nebo cena zjištěná pro účely daně dědické a nebo darovacípodle § 5 odst. 12 u pohledávky nabyté děděním nebo darem. U poplatníků, kteří jsou plátci daně z přidané hodnoty nebo jimi byli v době vzniku pohledávky, se jmenovitá hodnota pohledávky snižuje o výši daně z přidané hodnoty, pokud byla splněna vlastní daňová povinnost na výstupu.

(10) Rozdíl mezi příjmy a výdaji se zvyšuje o

a) částku závazku, který zanikl jinak než jeho splněním, započtením dohodou mezi věřitelem a dlužníkem, kterou se dosavadní závazek nahrazuje závazkem novým, a narovnáním podle zvláštního právního předpisu. 88) Toto se nevztahuje na závazky ze smluvních pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení a jiných sankcí ze závazkových vztahů,

b) hodnotu záloh, které jsou výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů, uhrazených poplatníkem s příjmy podle § 7, který nevede účetnictví a výdaje uplatňuje podle § 24, poplatníkovi, který je spojenou osobou (§ 23), který vede účetnictví, s výjimkou záloh z titulu nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci, nedošlo-li k vyúčtování celkového závazku v tom zdaňovacím období, ve kterém byly zálohy uhrazeny,

c) příjem plynoucí poplatníkovi, který vede daňovou evidenci, ze směnky, kterou je hrazena pohledávka, jedná-li se o příjem, který je předmětem daně podle § 3,

d) částku ve výši ocenění nepeněžitého vkladu sníženou o výši vkladu, která je vyplácená obchodní společností společníkovi nebo družstvem členovi družstva.

(11) Rozdíl mezi příjmy a výdaji se snižuje o hodnotu záloh uhrazených poplatníkem s příjmy podle § 7, který nevede účetnictví a výdaje uplatňuje podle § 24, poplatníkovi, který je spojenou osobou (§ 23), který vede účetnictví, s výjimkou záloh z titulu nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci, o které se zvýšil základ daně podle odstavce 10, ve zdaňovacím období, ve kterém byl vyúčtován celkový závazek.

(12) Cenou dědického podílu je cena zjištěná podle zvláštního předpisu1a) platná ke dni smrti zůstavitele. Cenou daru je cena zjištěná podle zvláštního předpisu1a) ke dni nabytí majetku. Je-li darem jiný majetkový prospěch, jehož obsahem je opětující se plnění na dobu neurčitou, na dobu života nebo na dobu delší než pět let, je touto cenou pětinásobek ceny ročního plnění.

------------------------------------------------------------------

1a) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých

zákonů (zákon o oceňování majetku).

____________________

88) § 585 a násl. občanského zákoníku.

§ 10

Ostatní příjmy

(1) Ostatními příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku, pokud nejde o příjmy podle § 6 až 9, jsou zejména

a) příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem),

b) příjmy z převodu vlastní nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru nebo spoluvlastnického podílu na nich, movité věci a cenného papíru s výjimkou uvedenou v § 4,

c) příjmy z převodu účasti na společnosti s ručením omezeným, komanditisty na komanditní společnosti nebo z převodu členských práv a povinností k družstvu a majetkových podílů na transformovaném družstvu 13) s výjimkou uvedenou v § 4,

d) příjmy ze zděděných práv z průmyslového a jiného duševního vlastnictví, včetně práv autorských a práv příbuzných právu autorskému, 10)

e) přijaté výživné, důchody 11) a obdobné opakující se požitky s výjimkou uvedenou v § 4,

f) podíl společníka obchodní společnosti s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti, komplementáře komanditní společnosti nebo podíl člena družstva na likvidačním zůstatku při likvidaci společnosti nebo družstva a nebo podíl majitele podílového listu z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu, s výjimkou splynutí nebo sloučení podílového fondu,

g) vypořádací podíl při zániku účasti společníka obchodní společnosti, s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti, nebo při zániku členství v družstvu a další podíl na majetku družstva, 13)

h) výhry v loteriích, sázkách a jiných podobných hrách a výhry z reklamních soutěží a slosování s výjimkou uvedenou v odstavci 3 písm. b) a v § 4,

ch) ceny z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a ceny ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže, anebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže, s výjimkou uvedenou v § 4,

i) příjmy, které společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti obdrží v souvislosti s ukončením účasti na veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti od jiné osoby než od veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti, v níž ukončil účast,

j) příjmy z převodu jmění na společníka a příjmy z vypořádání podle zvláštního právního předpisu, 70)

k) příjmy z jednorázového odškodnění budoucích nároků na náhradu za ztrátu příjmu na základě písemné dohody o jejich úplném a konečném vypořádání mezi oprávněným a pojišťovnou 73) s výjimkou uvedenou v § 4.

(2) Příjmy podle odstavce 1, plynoucí manželům ze společného jmění manželů, se zdaňují u jednoho z nich. Příjmy plynoucí manželům z prodeje nebo převodu majetku nebo práva ve společném jmění manželů, které byly zahrnuty v obchodním majetku, se zdaňují u toho z manželů, který měl takový majetek nebo právo zahrnuty v obchodním majetku. U příjmů plynoucích z prodeje nebo převodu majetku nebo práva ve společném jmění manželů, které byly zahrnuty v obchodním majetku zemřelého manžela (manželky), které plynou pozůstalému manželovi (manželce), se ke lhůtě uvedené v § 4 odst. 1 písm. a), b), c), r) a w) vztahující se k majetku nebo právu zahrnutým v obchodním majetku, nepřihlíží.

(3) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v § 4, osvobozeny

a) příjmy podle odstavce 1 písm. a), pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období 20 000 Kč; přitom příjmem poplatníka, kterému plyne příjem z chovu včel a u kterého nepřekročí ve zdaňovacím období počet včelstev 40, je částka 500 Kč na jedno včelstvo,

b) výhry z loterií, sázek a podobných her provozovaných na základě povolení vydaného podle zvláštních předpisů 12) nebo na základě obdobných předpisů vydaných v členských státech Evropské unie nebo dalších státech, které tvoří Evropský hospodářský prostor.

(4) Základem daně (dílčím základem daně) je příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení. Jsou-li výdaje spojené s jednotlivým druhem příjmu uvedeným v odstavci 1 vyšší než příjem, k rozdílu se nepřihlíží. Plynou-li příjmy podle odstavce 1 písm. h) a ch) ze zdrojů v zahraničí, je základem daně (dílčím základem daně) příjem nesnížený o výdaje. Jde-li o příjmy ze zemědělské výroby, lze výdaje uplatnit podle § 7 odst. 9 písm. a). Poplatník, který uplatňuje výdaje podle § 7 odst. 9 písm. a), je povinen vždy vést záznamy o příjmech. Příjmy plynoucí ze splátek na základě uzavřené kupní smlouvy nebo ze zálohy na základě uzavřené smlouvy o budoucím prodeji nemovitosti se zahrnou do dílčího základu daně za zdaňovací období, ve kterém byly dosaženy. Plynou-li příjmy podle odstavce 1 písm. k), jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36).

(5) U příjmů podle odstavce 1 písm. b) je výdajem cena, za kterou poplatník věc (právo) prokazatelně nabyl, a jde-li o věc (právo) zděděnou nebo darovanou, cena zjištěná pro účely daně dědické nebo darovací podle § 5 odst. 12. U příjmů z postoupení pohledávky nabyté postoupením, darem nebo děděním je výdajem hodnota pohledávky. Jde-li o hmotný majetek odpisovaný podle § 26 a následujících, který byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nebo sloužil k pronájmu, je výdajem zůstatková cena podle § 29 odst. 2. Jde-li o věc (právo) získanou směnou nebo výhrou, vychází se z ceny podle zvláštního předpisu 1a) (§ 3 odst. 3). Výdajem jsou též částky prokazatelně vynaložené na technické zhodnocení, opravu a údržbu věci, včetně dalších výdajů souvisejících s uskutečněním prodeje s výjimkou výdajů na osobní potřebu poplatníka. K hodnotě vlastní práce poplatníka na věci, kterou si sám vyrobil nebo vlastní prací zhodnotil, se při stanovení výdajů nepřihlíží. U příjmů z prodeje cenných papírů lze kromě nabývací ceny akcie a pořizovací ceny ostatních cenných papírů uplatnit i výdaje související s uskutečněním prodeje a platby za obchodování na trhu s cennými papíry při pořízení cenných papírů. Výdaje, které převyšují příjmy podle odstavce 1 písm. b), c), f) a g) v tom zdaňovacím období, kdy poprvé plynou splátky nebo zálohy na prodej věcí movitých, cenných papírů, nemovitosti, na budoucí prodej nemovitosti nebo na prodej účasti na společnosti s ručením omezeným, komanditní společnosti, podílu na základním kapitálu družstva nebo pohledávky podle § 33a zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku s výjimkou uvedenou v § 4, mohou být uplatněny v tomto zdaňovacím období až do výše tohoto příjmu. Jestliže příjem plyne i v dalších zdaňovacích obdobích, postupuje se obdobně, a to až do výše celkové částky, kterou lze podle tohoto ustanovení uplatnit. U příjmů z prodeje nemovitého majetku je výdajem zaplacená daň z převodu nemovitostí podle § 24 odst. 2 písm. ch), i když je uhrazena v jiném zdaňovacím období než v tom, v němž plyne příjem z prodeje. U příjmů z prodeje nemovitého majetku, který byl v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů, je výdajem daň z převodu nemovitostí zaplacená kterýmkoliv z nich. U příjmů podle odstavce 1 písm. b) je výdajem vrácená záloha, i když je vrácena v jiném zdaňovacím období.

(6) U příjmů podle odstavce 1 písm. c), f) a g) se za výdaj považuje nabývací cena podílu. Výdajem není podíl na majetku družstva převedený v rámci transformace družstev podle zvláštního předpisu 13) s výjimkou podílu nebo jeho části, který je náhradou podle zvláštních předpisů, 2) a s výjimkou dalšího podílu na majetku družstva, 13) je-li vydán ve věcném nebo nepeněžitém plnění. Při přeměně investičního fondu na otevřený podílový fond, při přeměně uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond, při změně obhospodařovatele podílového fondu, při sloučení a splynutí podílových fondů a při sloučení, splynutí a rozdělení investičního fondu se za nabývací cenu akcie nebo podílového listu u téhož poplatníka považuje nabývací cena akcie původního investičního fondu nebo podílového listu původního podílového fondu. U příjmů z převodu jmění na společníka se za výdaj považuje nabývací cena podílu nebo pořizovací cena cenných papírů, převzaté závazky, které byly následně uhrazeny, a uhrazené vypořádání, i když k uhrazení dojde v jiném zdaňovacím období než v tom, v němž plyne příjem z převodu jmění na společníka. U příjmů z vypořádání se za výdaj považuje nabývací cena podílu nebo pořizovací cena cenných papírů.

(7) Důchod podle občanského zákoníku 11) se považuje za základ daně (dílčí základ daně) po snížení o částku pořizovací ceny rovnoměrně rozdělenou na období pobírání důchodu. Toto období se stanoví jako střední délka života účastníka podle úmrtnostních tabulek Českého statistického úřadu v době, kdy důchod začne poprvé pobírat.

(8) Příjmem podle odstavce 1 písm. f) a g) je také kladný rozdíl mezi oceněním majetku podle zvláštního právního předpisu 1a) a výší jeho hodnoty zachycené v účetnictví obchodní společnosti nebo družstva v souladu se zvláštním právním předpisem, 20) při zániku účasti společníka v obchodní společnosti nebo členství v družstvu, pokud je podíl na likvidačním zůstatku nebo vypořádací podíl vypořádáván v nepeněžní formě. Pokud společníkovi nebo členovi družstva při zániku jeho účasti v obchodní společnosti nebo družstvu vznikne vedle práva na vypořádací podíl v nepeněžní formě současně i závazek vůči obchodní společnosti nebo družstvu, sníží se tento kladný rozdíl o částku závazku. Příjmy podle odstavce 1 písm. f) až ch) s výjimkou příjmů z podílu na likvidačním zůstatku a vypořádacího podílu u společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti plynoucí ze zdrojů na území České republiky jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36). Plynou-li tyto příjmy ze zdrojů v zahraničí, jsou základem daně (dílčím základem daně) podle § 5 odst. 2. Poplatník je však může v hrubé výši zahrnout do samostatného základu daně, při uplatnění sazby podle § 16 odst. 2. Tento základ daně lze snížit pouze o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu, a to v případě příjmů podle odstavce 1 písm. f) a g). Je-li v ceně z veřejné soutěže zahrnuta odměna za užití díla nebo výkonu, sníží se o částku připadající na tuto odměnu základ daně zdaňovaný zvláštní sazbou daně a tato částka se zahrne do příjmů uvedených v § 7. U poplatníků uvedených v § 2 odst. 2, u nichž je sportovní činnost podnikáním nebo jinou samostatnou výdělečnou činností, se považují přijaté ceny ze sportovních soutěží za příjmy podle § 7.

§ 24

nadpis vypuštěn

(1) Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů se pro zjištění základu daně odečtou ve výši prokázané poplatníkem a ve výši stanovené tímto zákonem a zvláštními předpisy. 5) Ve výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů nelze uplatnit výdaje, které již byly v předchozích zdaňovacích obdobích ve výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatněny. Pokud poplatník účtuje v souladu se zvláštním právním předpisem 20) některé účetní operace kompenzovaně, posuzují se náklady, jejichž uznatelnost je limitována výší příjmů s nimi souvisejících, obdobně jako by byly účtovány odděleně náklady a výnosy.

(2) Výdaji (náklady) podle odstavce 1 jsou také

a) odpisy hmotného majetku (§ 26 až 33),

b) zůstatková cena hmotného majetku (§ 29 odst. 2), s výjimkou uvedenou v písmenu c) a § 25, a to u

1. pěstitelských celků, trvalých porostů a zvířat podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu, při jejich vyřazení,

2. prodaného nebo zlikvidovaného hmotného majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat,

3. hmotného majetku předaného povinně bezúplatně podle zvláštních předpisů, snížená o přijaté dotace na jeho pořízení.

Při částečném prodeji nebo zlikvidování hmotného majetku je výdajem (nákladem) poměrná část zůstatkové ceny. Zůstatkovou cenu nebo její část nelze uplatnit v případě, kdy je stavební dílo (dům, budova, stavba) likvidováno zcela nebo zčásti v souvislosti s výstavbou nového stavebního díla nebo jeho technickým zhodnocením. Obdobně se toto ustanovení vztahuje na zůstatkovou cenu hmotného majetku a nehmotného majetku odpisovaného pouze podle zvláštního právního předpisu, 20) jehož účetní odpisy jsou výdajem (nákladem) podle písmene v),

c) zůstatková cena hmotného majetku (§ 29 odst. 2) vyřazeného v důsledku škody jen do výše náhrad s výjimkou uvedenou v písmenu l). Obdobně se toto ustanovení vztahuje na zůstatkovou cenu hmotného majetku a nehmotného majetku odpisovaného pouze podle zvláštního právního předpisu, 20) jehož účetní odpisy jsou výdajem (nákladem) podle písmene v),

d) příspěvky právnickým osobám, pokud povinnost členství vyplývá ze zvláštního právního předpisu, nebo členství je nutnou podmínkou k provozování předmětu podnikání (činnosti), jakož i příspěvky placené zaměstnavatelem za zaměstnance v případě, kdy členství zaměstnance je podmínkou k provozování předmětu podnikání (činnosti) 81) zaměstnavatele, a dále členský příspěvek poplatníka organizacím zaměstnavatelů založeným podle zvláštního právního předpisu 96) do výše 0,5 % úhrnu vyměřovacích základů pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti 21) za zdaňovací období nebo období, za které je podáváno daňové přiznání,

e) pojistné hrazené poplatníkem, pokud souvisí s příjmem, který je předmětem daně a není od daně osvobozen,

f) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění hrazené veřejnou obchodní společností za společníky této společnosti, komanditní společností za komplementáře, poplatníkem majícím příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), poplatníkem majícím příjmy z pronájmu (§ 9) a zaměstnavatelem podle zvláštních předpisů, 21) avšak pouze do výše pojistného vypočteného sazbou bez jejího zvýšení z maximálního základu pro toto pojistné a výdaje na sociální dávky poskytované místo dávek povinného pojištění, a pojistné hrazené osobami samostatně výdělečně činnými, které nejsou nemocensky pojištěny a pojistí se na denní dávku při pracovní neschopnosti u soukromé pojišťovny, a to pouze do výše pojistného na zákonné nemocenské pojištění stanovené zvláštními předpisy. 21) Toto pojistné a příspěvek jsou u poplatníků, kteří vedou účetnictví, výdajem (nákladem), jen pokud byly zaplaceny, a to nejpozději do konce měsíce následujícího po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části. Pokud je daňový subjekt povinen podat podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu 28b) daňové přiznání v průběhu zdaňovacího období, jsou toto pojistné a příspěvek výdajem (nákladem) pouze tehdy, budou-li zaplaceny do termínu pro podání daňového přiznání. Toto pojistné a příspěvek zaplacené po uvedeném termínu, respektive po termínu pro podání daňového přiznání za rok 1997, jsou výdajem (nákladem) toho zdaňovacího období, ve kterém byly zaplaceny, pokud však již neovlivnily základ daně v předchozích zdaňovacích obdobích. Obdobně to platí pro právního nástupce poplatníka zaniklého bez provedení likvidace, pokud toto pojistné a příspěvek zaplatí za poplatníka zaniklého bez provedení likvidace,

g) výdaje (náklady) na provoz vlastního zařízení k ochraně životního prostředí podle zvláštních předpisů, 22)

h) nájemné, a to

1. nájemné, s výjimkou nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci a nájemného uvedeného v § 25 odst. 1 písm. za), a to podle zvláštního předpisu; 20) přitom uplatňuje-li odpisy nájemce z hmotného majetku a nehmotného majetku najatého podle smlouvy o nájmu podniku nebo části podniku, tvořící samostatnou organizační složku, podle zvláštního právního předpisu, 70) je výdajem (nákladem) pouze část nájemného, která převyšuje nájemcem uplatňované odpisy,

2. nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, který lze podle zákona odpisovat, a za podmínek uvedených v odstavci 4; přitom u poplatníků, kteří vedou daňovou evidenci, je nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku výdajem jen v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období,

3. nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí movitého hmotného majetku, u kterého vstupní cena nepřevýší částku stanovenou v § 26 odst. 2 písm. a).

Nájemným podle bodů 2 a 3 je u postupníka i jím hrazená částka postupiteli ve výši rozdílu mezi nájemným, které bylo postupitelem zaplaceno, a nájemným, které je u postupitele výdajem (nákladem) podle § 24 odst. 6 při postoupení smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku,

ch) daň z převodu nemovitostí, a to i v případě zaplacení ručitelem za původního vlastníka, 26ch) a daň z nemovitostí, jen pokud byly zaplacenybyla zaplacena, dále ostatní daně a poplatky s výjimkami uvedenými v § 25. Daň z příjmů zaplacená v zahraničí je u poplatníka uvedeného v § 2 odst. 2 a v § 17 odst. 3 výdajem (nákladem) pouze u příjmů, které se zahrnují do základu daně, případně do samostatného základu daně podle § 16 odst. 2 nebo § 20b, a to pouze v rozsahu, v němž nebyla započtena na daňovou povinnost v tuzemsku podle § 38f. Tento výdaj (náklad) se uplatní ve zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, následujícím po zdaňovacím období, nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, jehož se týká zahraniční daň, která nebyla započtena na daňovou povinnost v tuzemsku,

i) rezervy a opravné položky, jejichž způsob tvorby a výši pro daňové účely stanoví zvláštní zákon 22a) a odstavec 9 pro případy, kdy pohledávka byla nabyta přeměnou 70) s výjimkou rezerv vytvářených poplatníky v souvislosti s dosahováním příjmů plynoucích jim podle § 10,

j) výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na

1. bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienické vybavení pracovišť,

2. závodní preventivní péči poskytovanou zařízením závodní preventivní péče v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy 23) a nehrazeném zdravotní pojišťovnou, 23a) na lékařské prohlídky a lékařská vyšetření stanovené zvláštními předpisy,

3. provoz středních odborných učilišť a vzdělávacích zařízení, pokud je není povinen hradit příslušný orgán státní správy, nebo výdaje na výchovu žáků učilišť, vzdělávání a rekvalifikaci pracovníků zabezpečovanou jinými subjekty,

4. provoz vlastního stravovacího zařízení kromě hodnoty potravin nebo příspěvky na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované až do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu, 110) maximálně však do výše 70 % stravného při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin podle zvláštního právního předpisu. 23b) Příspěvek nelze uplatnit na stravování za zaměstnance, kterému vznikl nárok na stravné podle zvláštního právního předpisu. 23b) Za stravování ve vlastním stravovacím zařízení se považuje i stravování zabezpečované ve vlastním stravovacím zařízení prostřednictvím jiných subjektů,

5. pracovněprávní nároky zaměstnanců umožněné kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak,

k) výdaje (náklady) na pracovní cesty, včetně výdajů (nákladů) na pracovní cestu spolupracujících osob (§ 13) a společníků veřejných obchodních společností a komplementářů komanditních společností, a to maximálně ve výši podle zvláštních předpisů, 5) pokud není dále stanoveno jinak, přitom

1. na ubytování, na dopravu hromadnými dopravními prostředky, na pohonné hmoty spotřebované silničním motorovým vozidlem 23d) zahrnutým v obchodním majetku poplatníka nebo v nájmu (s výjimkou uvedenou v bodě 4) a na nezbytné výdaje spojené s pracovní cestou v prokázané výši,

2. stravné při tuzemských pracovních cestách delších než 12 hodin v kalendářním dnu, pro poplatníky s příjmy podle § 7; pravidelným pracovištěm pro poplatníky s příjmy podle § 7 se také rozumí místo podnikání uvedené v živnostenském nebo jiném obdobném povolení k podnikání,

3. na dopravu vlastním silničním motorovým vozidlem 23d) nezahrnutým do obchodního majetku poplatníka ve výši sazby základní náhrady a náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty. 5) Na dopravu vlastním silničním motorovým vozidlem, 23d) které není zahrnuto do obchodního majetku poplatníka, ale v obchodním majetku poplatníka zahrnuto bylo, nebo bylo u poplatníka předmětem finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci a nájemné (jeho část) uplatnil (uplatňuje) jako výdaj na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a u silničního motorového vozidla vypůjčeného 23e) ve výši náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty. Pro stanovení výdajů za spotřebované pohonné hmoty 5) lze použít průměrné ceny uplatňované ve zdaňovacím období jejich rozhodujícími prodejci v České republice, které zveřejní Ministerstvo financí ve Finančním zpravodaji po uplynutí zdaňovacího období. Pokud poplatník podává přiznání v průběhu roku za uplynulou část zdaňovacího období, poskytne mu informaci o průměrných cenách správce daně. Použije-li poplatník ceny vyšší, je povinen je doložit doklady o jejich nákupu. U nákladních automobilů a autobusů se použije sazba základní náhrady pro osobní silniční motorová vozidla 23d) ,

4. na dopravu silničním motorovým vozidlem 23d) zahrnutým do obchodního majetku poplatníka nebo v nájmu v prokázané výši a ve výši náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty 5) u zahraničních pracovních cest, při kterých výdaje (náklady) na pohonné hmoty nelze prokázat, a to s použitím tuzemských cen pohonných hmot platných v době použití vozidla,

l) škody vzniklé v důsledku živelních pohrom nebo škody způsobené podle potvrzení policie neznámým pachatelem anebo jako zvýšené výdaje v důsledku opatření stanovených zvláštními předpisy,

m) výdaje (náklady) na zabezpečení požární ochrany, 24)

n) výdaje (náklady) spojené s uchováním výrobních schopností pro zabezpečení obranyschopnosti státu, 25)

o) u poplatníků, kteří vedou daňovou evidenci, pořizovací cena 20) u pohledávky nabyté postoupením, a to jen do výše příjmů plynoucích z jejich úhrady dlužníkem nebo postupníkem při jejím následném postoupení,

p) výdaje (náklady), k jejichž úhradě je poplatník povinen podle zvláštních zákonů,

r) hodnota cenného papíru zvýšená o výdaje (náklady) související s držbou podílu v dceřiné společnosti, pokud poplatník prokáže, že podle § 25 odst. 1 písm. zk) nebyly uznány jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů při prodeji zachycená v účetnictví v souladu se zvláštním právním předpisem 20) ke dni jeho prodeje, s výjimkou uvedenou v písmenech w) a ze),

s) u poplatníka, který vede účetnictví

1. jmenovitá hodnota pohledávky při jejím postoupení, a to do výše příjmu plynoucího z jejího postoupení,

2. pořizovací cena 20) u pohledávky nabyté postoupením, a to do výše příjmu plynoucího z její úhrady dlužníkem nebo postupníkem při jejím následném postoupení,

3. hrazená daň darovací u pohledávky nabyté bezúplatně, a to do výše příjmu plynoucího z jejího postoupení.

Příjmy uvedené v bodech 1 až 3 lze zvýšit o vytvořenou opravnou položku nebo rezervu (její část) podle zvláštního zákona 22a) a u pohledávky postoupené před lhůtou splatnosti o diskont připadající na zbývající dobu do lhůty splatnosti. Toto platí i pro směnku přijatou jako platební prostředek (směnka k inkasu). 20) Výše diskontu se posuzuje podle úrokové sazby obvyklé při poskytování finančních prostředků s odpovídající dobou splatnosti, s výjimkou převodu směnky po lhůtě její splatnosti

t) vstupní cena hmotného majetku vyloučeného z odpisování, vstupní cena hmotného majetku využívaného k dosahování příjmů osvobozených od daně podle § 19 odst. 1 písm. g), pořizovací cena (vlastní náklady nebo reprodukční pořizovací cena) nehmotného majetku zjištěná podle zvláštního právního předpisu, 20) jehož účetní odpisy nejsou výdajem (nákladem) podle písmene v), a pořizovací cena pozemku, s výjimkou pozemku nabytého vkladem nebo přeměnou 70) , a to jen do výše příjmů z prodeje jednotlivého majetku. U pozemku nabytého vkladem nebo přeměnou 70) je při jeho prodeji výdajem (nákladem) pořizovací cena evidovaná u společníka nebo člena družstva před jeho vložením nebo přeměnou bez vlivu ocenění reálnou hodnotou 20) , a to jen do výše příjmů z jeho prodeje. U pozemku nabytého vkladem společníka nebo člena družstva, který je fyzickou osobou, který neměl pozemek zahrnut v obchodním majetku a jeho vklad uskutečnil do 5 let od nabytí pozemku, je při jeho prodeji výdajem (nákladem) společnosti nebo družstva pořizovací cena, byl-li společníkem nebo členem družstva pořízen úplatně, cena pro účely daně dědické nebo darovací, podle § 5 odst.12, byl-li společníkem nebo členem družstva nabyt zděděním nebo darem, a to jen do výše příjmů z jeho prodeje. Zůstatková cena technického zhodnocení odpisovaného nájemcem při ukončení nájmu nebo při zrušení souhlasu vlastníka s odpisováním je výdajem (nákladem) jen do výše náhrady výdajů vynaložených na toto technické zhodnocení,

u) daň z příjmů fyzických osob zaplacená plátcem za poplatníka z příjmů uvedených v § 10 odst. 1 písm. h) a ch), u nichž se uplatňuje zvláštní sazba daně (§ 36), je-li výhra nebo cena v nepeněžním plnění, a silniční daň zaplacená jedním z manželů, který je zapsán jako držitel motorového vozidla v technickém průkazu, přičemž vozidlo je používáno pro podnikatelskou a jinou samostatnou výdělečnou činnost druhým z manželů, který jako držitel v technickém průkazu zapsán není, a dále silniční daň zaplacená veřejnou obchodní společností za společníky veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společností za komplementáře, kteří pro pracovní cesty používají vlastní vozidlo, a daň z převodu nemovitostí zaplacená druhým z manželů při prodeji nemovitosti, která byla v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů,

v) účetní odpisy, 20) s výjimkou uvedenou v § 25 odst. 1 písm. zg), a to pouze u

1. hmotného majetku, 20) který není vymezen pro účely zákona jako hmotný majetek (§ 26 odst. 2 a 3); přitom u tohoto majetku nabytého vkladem společníka nebo člena družstva s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky, který byl zároveň u fyzické osoby zahrnut v obchodním majetku a u právnické osoby v jejím majetku, nabytého vkladem obce, pokud tento majetek byl ve vlastnictví obce a byl zahrnut v jejím majetku, nabytého přeměnou 70) , jsou účetní odpisy výdajem (nákladem) jen do výše zůstatkové ceny 20) evidované u vkladatele ke dni vkladu nebo u zanikající obchodní společnosti nebo družstva ke dni předcházejícímu rozhodný den přeměny bez vlivu ocenění reálnou hodnotou, 20) ,

2. nehmotného majetku 20) , který se neodpisuje podle tohoto zákona (§ 32a) za podmínky, že byl poplatníkem pořízen úplatně nebo ve vlastní režii za účelem obchodování s ním anebo nabyt vkladem, přeměnou, zděděním či darováním. U nehmotného majetku nabytého vkladem jsou účetní odpisy výdajem (nákladem) jen v případě, že byl tento vkládaný nehmotný majetek u společníka nebo člena družstva s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky pořízen úplatně a zároveň byl u fyzické osoby zahrnut v obchodním majetku a u právnické osoby v jejím majetku; přitom v úhrnu lze u nabyvatele uplatnit účetní odpisy jen do výše zůstatkové ceny 20) prokázané u vkladatele ke dni jeho vkladu. U nehmotného majetku nabytého přeměnou jsou účetní odpisy výdajem (nákladem) u nástupnické obchodní společnosti nebo družstva jen do výše zůstatkové ceny 20) evidované u zanikající obchodní společnosti nebo družstva ke dni předcházejícímu rozhodný den přeměny bez vlivu ocenění reálnou hodnotou, 20) a to za podmínky, že bylo možné uplatňovat odpisy z tohoto nehmotného majetku u zanikající obchodní společnosti nebo družstva podle tohoto ustanovení. U nehmotného majetku 20) vloženého poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 lze u nabyvatele uplatnit v úhrnu účetní odpisy jako výdaje (náklady) jen do výše úhrady prokázané vkladatelem. Toto ustanovení se nevztahuje na kladný nebo záporný rozdíl mezi oceněním podniku nebo části podniku, tvořící samostatnou organizační složku, 70) nabytého zejména koupí, vkladem nebo oceněním majetku a závazků v rámci přeměn společností, a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté závazky (goodwill),

w) nabývací cena akcie, která není oceňována v souladu se zvláštním právním předpisem 20) reálnou hodnotou, nabývací cena podílu na společnosti s ručením omezeným nebo na komanditní společnosti anebo na družstvu, a to jen do výše příjmů z prodeje této akcie nebo tohoto podílu,

x) paušální částky hrazené zaměstnavatelem zaměstnanci podle § 6 odst. 8,

3. který zemřel, a pohledávka nemohla být uspokojena ani vymáháním na dědicích dlužníka,

3. který zemřel, a pohledávka nemohla být uspokojena ani vymáháním na dědicích dlužníka,

Obdobně to platí pro pohledávku nebo její část, a to do výše kryté použitím rezervy nebo opravné položky vytvořené podle zvláštního zákona, 22a) nebo která vznikla podle zákona č. 499/1990 Sb. , o přepočtu devizových aktiv a pasiv v oblasti zahraničních pohledávek a závazků organizací v souvislosti s kursovými opatřeními. Neuhrazenou část pohledávky za dlužníkem se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, která byla předmětem přepočtu podle zákona č. 499/1990 Sb. , vznikla do konce roku 1990 a u níž termín splatnosti nastal do konce roku 1994, sníženou o uplatněný odpis pohledávky, 22b) lze uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů buď jednorázově, nebo postupně s výjimkou pohledávek, které byly nabyty postoupením nebo vkladem.

y) u poplatníků, kteří vedou účetnictví, jmenovitá hodnota pohledávky nebo pořizovací cena pohledávky nabyté postoupením, vkladem a při přeměně společnosti, 70) a to za předpokladu, že o pohledávce při jejím vzniku bylo účtováno ve výnosech a takto vzniklý zdanitelný příjem nebyl od daně osvobozen a lze-li současně k této pohledávce uplatňovat opravné položky podle písmene i), za dlužníkem,

1. u něhož soud zamítl návrh na prohlášení konkursu 26i) nebo u něhož soud zrušil konkurs pro nedostatek majetku a pohledávka byla poplatníkem přihlášena do konkursu a měla být vypořádána z konkursní podstaty,

2. který je v konkursním a vyrovnacím řízení, 26i) na základě výsledků konkursního a vyrovnacího řízení,

3. který zemřel, a pohledávka nemohla být uspokojena ani vymáháním na dědicích dlužníka,

4. který byl právnickou osobou a zanikl bez právního nástupce a věřitel nebyl s původním dlužníkem spojenou osobou (§ 23 odst. 7),

5. na jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je uplatňována veřejná dražba, 26j) a to na základě výsledků této dražby,

6. jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je postižen exekucí, 26k) a to na základě výsledků provedení této exekuce.

Obdobně to platí pro pohledávku nebo její část, a to do výše kryté použitím rezervy nebo opravné položky vytvořené podle zvláštního zákona, 22a) nebo která vznikla podle zákona č. 499/1990 Sb. , o přepočtu devizových aktiv a pasiv v oblasti zahraničních pohledávek a závazků organizací v souvislosti s kursovými opatřeními. Neuhrazenou část pohledávky za dlužníkem se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, která byla předmětem přepočtu podle zákona č. 499/1990 Sb. , vznikla do konce roku 1990 a u níž termín splatnosti nastal do konce roku 1994, sníženou o uplatněný odpis pohledávky, 22b) lze uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů buď jednorázově, nebo postupně s výjimkou pohledávek, které byly nabyty postoupením nebo vkladem.

Neuhrazenou část pohledávky za dlužníkem se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, která nebyla předmětem přepočtu podle zákona č. 499/1990 Sb. , nebo nepodléhala ustanovení tohoto odstavce, avšak podléhala režimu financování vývozu v rámci dokončení pohledávek na vládní úvěry podle přílohy č. 2 usnesení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 192/1991 lze uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů buď jednorázově, nebo postupně, s výjimkou pohledávek, které byly nabyty postoupením nebo vkladem. Toto ustanovení se nepoužije, pokud účetní hodnota pohledávky nebo pořizovací cena pohledávky nabyté postoupením byla již odepsána na vrub výsledku hospodaření. U poplatníků, kteří přešli z vedení daňové evidence na vedení účetnictví, se postupuje obdobně,

z) majetek, s výjimkou hmotného majetku podle § 26 odst. 2, dále poskytnuté služby a zásoby, pokud jsou vydány jako plnění restitučních nároků nebo majetkových podílů na transformaci družstev podle zvláštních předpisů, 2) vypořádacího podílu na majetku družstva 26f) nebo likvidačního zůstatku 26g) v případě likvidace družstva a použity k podnikání. Pro stanovení základu daně se výdaje uplatní v hodnotě, ve které byl majetek nebo zásoba vydána nebo služba poskytnuta,

za) náhrada za uvolnění bytu (odstupné) poskytnutá vlastníkem bytu za podmínky, že uvolněný byt začne být využíván vlastníkem pro podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost nebo pronájem nejdéle do dvou let od uvolnění a bude takto využíván nejméně po dobu dalších dvou let. Dojde-li k porušení podmínek, je poplatník povinen zvýšit výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji o uplatněnou náhradu (odstupné) v tom zdaňovacím období, kdy podmínky pro její uplatnění byly porušeny. Za porušení podmínek se přitom nepovažuje prodej takového bytu,

zb) výdaje (náklady) na dokončenou nástavbu, přístavbu a stavební úpravy, 32) rekonstrukci a modernizaci jednotlivého majetku, které nejsou technickým zhodnocením podle § 33 odst. 1,

zc) výdaje (náklady), které nejsou podle § 25 výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to jen do výše příjmů (výnosů) s nimi přímo souvisejících za podmínky, že tyto příjmy (výnosy) ovlivnily výsledek hospodaření ve stejném zdaňovacím období nebo ve zdaňovacích obdobích předcházejících. Obdobně postupují poplatníci uvedení v § 2, kteří nevedou účetnictví,

zd) výdaje (náklady) na pořízení karet, jejichž vlastnictví zakládá nárok na slevy z cen zboží a služeb souvisejících s předmětem činnosti poplatníka, případně je spojené s reklamou jeho činnosti, a to u fyzických osob s příjmy podle § 7 a u poplatníků uvedených v § 17. Pokud jsou tyto karty použitelné i pro osobní potřebu poplatníka, popř. jiných osob nebo pro poskytování slev na výdaje (náklady) uvedené v § 25, lze uplatnit výdaje (náklady) na pořízení karty pouze v poloviční výši,

ze) pořizovací cena směnky při prodeji, o níž je účtováno podle zvláštního právního předpisu 20) jako o cenném papíru, zachycená v účetnictví v souladu se zvláštním právním předpisem 20) ke dni jejího prodeje, a to jen do výše příjmů z jejího prodeje,

zf) výdaje (náklady) vynaložené po 1. lednu 1997 na restaurování uměleckého díla, 30) a to jen do výše příjmu z jeho prodeje, sníženého o pořizovací cenu tohoto uměleckého díla,

zg) úhrn výdajů (nákladů) na deriváty, 95) a to jen do výše úhrnu příjmů (výnosů) z derivátů za zdaňovací období; přitom písmeno zc) a § 23 odst. 4 písm. e) v tomto případě nelze využít. Do úhrnu výdajů (nákladů) na deriváty a úhrnu příjmů (výnosů) z derivátů se zahrnuje i změna reálné hodnoty, o které nebylo účtováno při dílčím nebo konečném vypořádání. Pokud tento úhrn výdajů (nákladů) na deriváty je za zdaňovací období vyšší než úhrn příjmů (výnosů) z derivátů, lze tento rozdíl uplatnit jako výdaj (náklad) nejdéle ve 3 bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za něž je podáváno daňové přiznání, a to v jednotlivých obdobích maximálně ve výši částky, o kterou úhrn příjmů (výnosů) z derivátů převýší úhrn výdajů (nákladů) na deriváty v tomto jednotlivém období. Při zániku poplatníka bez provedení likvidace může tento rozdíl nebo jeho část, který neuplatnil poplatník zaniklý bez provedení likvidace, uplatnit jako výdaj (náklad) právní nástupce poplatníka zaniklého bez provedení likvidace za stejných podmínek, jako by k zániku bez provedení likvidace nedošlo. Toto ustanovení se použije obdobně pro období, za něž je podáváno daňové přiznání. Toto ustanovení se nevztahuje na deriváty, které poplatník prokazatelně sjednal za účelem zajištění,

zh) náhrady cestovních výdajů do maximální výše stanovené zvláštním právním předpisem, 5) s výjimkou náhrad při přijetí zaměstnance do zaměstnání a při přeložení na žádost zaměstnance. Náhradami cestovních výdajů se pro účely tohoto zákona rozumí též stravné při tuzemských pracovních cestách do výše horní hranice stravného a stravné dohodnuté v kolektivní smlouvě ve spojitosti s odchylně sjednanými podmínkami pro poskytování stravného u zaměstnanců, u nichž častá změna pracoviště vyplývá ze zvláštní povahy povolání, a při zahraničních pracovních cestách též kapesné do výše 40 % stravného, zvýšení stravného až do výše 15 % u zaměstnanců vymezených zvláštním právním předpisem, 5) a dále úhrada jednorázového havarijního pojištění pro pracovní cestu nebo úměrná část ročního havarijního pojištění soukromých silničních motorových vozidel při pracovních cestách a pojištění léčebných výloh zaměstnanců při zahraničních pracovních cestách,

zi) smluvní pokuty, úroky z prodlení, poplatky z prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů, jen pokud byly zaplaceny; a dále úroky z půjček a úroky z úvěrů v případě, kdy věřitelem je poplatník uvedený v § 2 , který nevede účetnictví, jen pokud byly zaplaceny,

zj) příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu, 9a) maximálně však do výše 3 % úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti 21) za zdaňovací období nebo jeho část,

zk) výdaje na civilní ochranu vynaložené se souhlasem nebo na pokyn orgánu krizového řízení,

zl) výdaje (náklady) hrazené nájemcem, které podle zvláštního právního předpisu 20) tvoří součást ocenění hmotného majetku pronajatého formou finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, pokud v úhrnu se sjednanou kupní cenou ve smlouvě nepřevýší u movitého majetku částku uvedenou v § 26 odst. 3 písm. c),

zm) odvod do státního rozpočtu z titulu plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením podle zvláštního právního předpisu, 80)

zn) výdaje na pořízení nehmotného majetku 20) u poplatníků s příjmy podle § 7 nebo § 9, pokud nevedou účetnictví,

zo) pojistné, které hradí zaměstnavatel pojišťovně 34b) za zaměstnance na soukromé životní pojištění na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle zvláštního právního předpisu, 89) maximálně však v úhrnu za jednoho zaměstnance do výše 8 000 Kč za zdaňovací období nebo jeho část za podmínky, že ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let,

zp) výdaje (náklady) vynaložené v rámci pomoci poskytnuté formou nepeněžního plnění v souvislosti s odstraňováním následků živelních pohrom, ke kterým došlo na území České republiky. Tyto výdaje (náklady) nelze současně uplatnit jako nezdanitelnou část podle § 15 odst. 5 nebo položku snižující základ daně podle § 20 odst. 8,

zr) u poplatníků uvedených v § 18 odst. 3 výdaje (náklady) na tvorbu fondu kulturních a sociálních potřeb podle zvláštního právního předpisu, 6a) a to až do výše 2 % úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za zdaňovací období, v jakém lze mzdu zaměstnance uplatnit jako výdaj související s dosažením, zajištěním a udržením zdanitelných příjmů,

zs) náklady exekuce podle zvláštního právního předpisu 26k) hrazené věřitelem,

zt) vstupní cena etiketovacího zařízení pro povinné značení lihu podle zvláštního právního předpisu, 106) pokud se výrobce nebo dovozce lihu nerozhodne etiketovací zařízení odpisovat podle § 26 až 33.

(3) U poplatníků, u nichž zdanění podléhají pouze příjmy z podnikatelské nebo jinak vymezené činnosti, se jako výdaje (náklady) uznávají pouze výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, které jsou předmětem daně.

(4) Nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat, se uznává jako výdaj (náklad) za podmínky, že

a) doba nájmu pronajímané věci je delší než 20 % stanovené doby odpisování uvedené v § 30, nejméně však tři roky. U nemovitostí musí doba nájmu trvat nejméně osm let. Doba nájmu se počítá ode dne, kdy byla věc nájemci přenechána ve stavu způsobilém obvyklému užívání, a

b) po ukončení doby nájmu podle písmene a) následuje bezprostředně převod vlastnických práv k předmětu nájmu mezi vlastníkem (pronajímatelem) a nájemcem; přitom kupní cena najatého hmotného majetku není vyšší než zůstatková cena vypočtená ze vstupní ceny evidované u vlastníka, kterou by předmět nájmu měl při rovnoměrném odpisování podle § 31 tohoto zákona k datu prodeje, a

c) po ukončení finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku zahrne poplatník uvedený v § 2 odkoupený majetek do svého obchodního majetku.

Pokud by ke dni koupě najatá věc byla při rovnoměrném odpisování (§ 31) již odepsána ve výši 100 % vstupní ceny, neplatí podmínka uvedená v písmenu b). U osobního automobilu kategorie M1 s výjimkou automobilu, který je využíván provozovatelem silniční motorové dopravy nebo provozovatelem taxislužby na základě vydané koncese, a automobilu druh sanitní a druh pohřební, 97) přesáhne-li nájemné podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí za celou dobu trvání nájmu částku 1 500 000 Kč, uznává se jako výdaj (náklad) za celou dobu trvání nájmu pouze nájemné ve výši 1 500 000 Kč a v jednotlivých zdaňovacích obdobích pouze poměrná část z 1 500 000 Kč připadající na příslušné zdaňovací období.

(5) Prodává-li se majetek, který byl předmětem nájemní smlouvy po jejím ukončení nájemci, uznává se nájemné do výdajů (nákladů) pouze za podmínky, že kupní cena

a) hmotného majetku, který lze odpisovat podle tohoto zákona, nebude nižší než zůstatková cena vypočtená rovnoměrným způsobem podle § 31 ze vstupní ceny evidované u vlastníka nebo pronajímatele za dobu, po kterou mohl být tento majetek odpisován; přitom při výpočtu zůstatkové ceny osobního automobilu se vždy vychází ze vstupní ceny včetně daně z přidané hodnoty. Je-li vlastníkem nebo pronajímatelem poplatník, který u pronajímaného hmotného majetku pokračoval v odpisování podle § 30 odst. 12, stanoví se zůstatková cena, jako by ke změně v osobě vlastníka nebo pronajímatele nedošlo,

b) pozemku nebude nižší než cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu, 1a) platná ke dni nabytí pozemku. Je-li mezi nájemcem a pronajímatelem sjednána dohoda o budoucí koupi pozemku v souvislosti se smlouvou o finančním pronájmu s následnou koupí stavebního díla umístěného na tomto pozemku, uznává se nájemné do výdajů (nákladů) za podmínky, že bude kupní cena pozemku vyšší než cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu 1a) ke dni prokazatelného sjednání dohody o budoucí koupi pozemku,

c) hmotného majetku vyloučeného z odpisování (§ 27) nebude nižší než cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu, 1a) platná ke dni sjednání kupní smlouvy.

Při koupi hmotného majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat, podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku se sjednanou dobou nájmu kratší, než je stanoveno v odstavci 4 písm. a), uznává se nájemné jako výdaj (náklad) u nájemce jen při splnění podmínek uvedených v písmenu a) a u poplatníků uvedených v § 2 při současném splnění podmínky stanovené v odstavci 4 písm. c). Za nájemní smlouvu se pro účely tohoto zákona považuje i smlouva, na základě níž nájemce užívající předmět nájmu podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí hmotného majetku přenechal tento předmět k užívání jiné osobě za úplatu.

(6) Je-li předčasně ukončena smlouva o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, považuje se tato smlouva, pro účely tohoto zákona, od data uzavření za smlouvu o pronájmu, kdy se po skončení nájemní smlouvy najatý majetek vrací pronajímateli; přitom výdajem k dosažení, zajištění a udržení příjmů je pouze poměrná část nájemného, které je výdajem (nákladem) podle odstavce 4, připadající ze sjednané doby nájmu na skutečnou dobu nájmu nebo skutečně zaplacené nájemné, je-li nižší než poměrná část nájemného, které je výdajem (nákladem) podle odstavce 4, připadající na skutečnou dobu nájmu.

(7) Nabývací cenou podílu na obchodní společnosti nebo družstvu se pro účely tohoto zákona rozumí

a) hodnota splaceného peněžitého vkladu společníka nebo člena družstva,

b) hodnota nepeněžitého vkladu společníka nebo člena družstva. Hodnota tohoto vkladu se stanoví u společníka nebo člena družstva, který je

1. poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 2, obdobně jako hodnota nepeněžitého příjmu v době provedení vkladu (§ 3 odst. 3). Hmotný majetek a nehmotný majetek, který byl zahrnut v obchodním majetku poplatníka, se ocení zůstatkovou cenou (§ 29 odst. 2) a ostatní majetek pořizovací cenou, je-li pořízen úplatně, vlastními náklady, je-li pořízen ve vlastní režii, nebo cenou zjištěnou pro účely daně dědické nebo darovací podle § 5 odst. 12 u majetku nabytého děděním nebo darem. Je-li vkladem majetek, který nebyl zahrnut do obchodního majetku poplatníka a byl pořízen nebo nabyt v době kratší než 5 let před splacením tohoto vkladu do obchodní společnosti nebo družstva, ocení se pořizovací cenou, 20) je-li pořízen úplatně, vlastními náklady, 20) je-li pořízen nebo vyroben ve vlastní režii, a při nabytí majetku zděděním nebo darováním cenou stanovenou pro účely daně dědické nebo darovací; 26b) přitom u nemovitostí se nabývací cena zvyšuje o náklady prokazatelně vynaložené na jejich opravy a technické zhodnocení před splacením vkladu,

2. poplatníkem uvedeným v § 17 odst. 3, ve výši zůstatkové ceny (§ 29 odst. 2) vkládaného hmotného majetku a nehmotného majetku a dále ve výši účetní hodnoty 20) ostatního vkládaného majetku,

3. poplatníkem uvedeným v § 2 odst. 3 a v § 17 odst. 4, ve výši ceny vkládaného majetku, jakou byl oceněn pro vklad,

c) pořizovací cena 20) majetkové účasti v případě nabytí podílu koupí nebo cena stanovená pro účely daně dědické a darovací 26b) podle § 5 odst. 12 v případě nabytí podílu zděděním nebo darováním.

Nabývací cena podílu na obchodní společnosti nebo družstvu se nemění při změně právní formy obchodní společnosti nebo družstva a při zániku obchodní společnosti nebo družstva v důsledku fúze, převodu jmění na společníka nebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva. 70) Nabývací cena podílu na akciové společnosti se nemění, nemění-li se hodnota vkladu společníka a dochází pouze k výměně jedné akcie za jednu jinou akcii nebo k výměně jedné akcie za více akcií anebo více akcií za jednu akcii; přitom je-li výměnou získán vyšší nebo nižší počet akcií, je nabývací cenou jedné akcie poměrný díl nabývací ceny původní akcie nebo součet nabývacích cen původních akcií. Obdobně to platí pro výměnu jednoho druhu cenného papíru (například zatímního listu, vyměnitelného dluhopisu, prioritního dluhopisu) za akcie, nemění-li se hodnota vkladu společníka. Nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu lze zvýšit o výdaje (náklady) přímo související s držbou podílu v obchodní společnosti nebo družstvu, pokud poplatník prokáže, že podle § 25 odst. 1 písm. zk) nebyly uznány jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů. U společníka nebo člena družstva, který je plátcem daně z přidané hodnoty, lze nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu, není-li tato obchodní společnost nebo družstvo plátcem daně z přidané hodnoty, zvýšit o částku odvedené daně z přidané hodnoty vztahující se k vloženému majetku. Nabývací cena se u poplatníků uvedených v 17 snižuje o rozdíl mezi oceněním nepeněžitého vkladu a výší vkladu vyplácený obchodní společností společníkovi nebo družstvem členovi družstva 94) nebo o část tohoto rozdílu, a dále o doplatek na dorovnání nebo dorovnání v penězích, na který vznikne poplatníkovi nárok podle zvláštního právního předpisu, 70a) pokud byl tento doplatek na dorovnání nebo dorovnání v penězích zaúčtován v rozvaze. Nabývací cena nedosahuje záporných hodnot. Vkladem se pro účely tohoto zákona rozumí vklad do základního kapitálu včetně jiného plnění ve prospěch vlastního kapitálu. Nabývací cena podílu na obchodní společnosti nebo družstvu se dále snižuje o příjmy plynoucí společníkovi nebo členovi při snížení základního kapitálu, s výjimkou příjmů podléhajících zvláštní sazbě daně podle § 36 odst. 1 písm. b) bodu 3 nebo § 36 odst. 2 písm. a) bodu 9 a u společníka společnosti s ručením omezeným i o vrácený příplatek vložený společníkem mimo základní kapitál.

(8) Při prodeji podniku nebo části podniku tvořící samostatnou organizační složku 98) se nepoužijí ustanovení odstavce 2, která omezují uplatnění výdajů (nákladů) výší souvisejících příjmů u jednotlivě prodávaných majetků.

(9) U pohledávky nabyté při přeměně společnosti, 70) nebyla-li nikdy součástí podrozvahových účtů zanikající obchodní společnosti nebo družstva, pokračuje nástupnická obchodní společnost nebo družstvo v odpisu pohledávky 22b) nebo v tvorbě opravné položky, 22a) jako by ke změně v osobě věřitele nedošlo, a to maximálně do výše, v jaké by mohla uplatnit odpis nebo tvorbu opravné položky zanikající obchodní společnost nebo družstvo.

(10) Za živelní pohromu se pro účely tohoto zákona považují nezaviněný požár a výbuch, blesk, vichřice s rychlostí větru nad 75 km/h, povodeň, záplava, krupobití, sesouvání půdy, sesuny půdy a skalní zřícení, pokud k nim nedošlo v souvislosti s průmyslovým nebo stavebním provozem, sesouvání nebo zřícení lavin a zemětřesení dosahující alespoň 4. stupně mezinárodní stupnice udávající makroseismické účinky zemětřesení. Výše škody musí být doložena posudkem pojišťovny, a to i v případě, že poplatník není pojištěn, nebo posudkem soudního znalce.

(11) Při prodeji majetku, který se neodpisuje podle tohoto zákona ani podle zvláštního právního předpisu 20) a byl nabyt při přeměně, 70) převodu podniku nebo jeho samostatné části podle § 23a, fúzi společností a rozdělení společnosti podle § 23c, lze související výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatnit jen do výše jeho hodnoty evidované v účetnictví u zanikající nebo převádějící společnosti před oceněním tohoto majetku reálnou hodnotou 20) pro účely přeměny, 70) převodu podniku nebo jeho samostatné části podle § 23a, fúze společností nebo rozdělení společnosti podle § 23c zvýšené o případné opravné položky vytvořené k tomuto majetku, jejichž tvorba nebyla u zanikající nebo převádějící společnosti pro daňové účely výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, není-li stanoveno v tomto zákoně jinak. Obdobně se postupuje při vyřazení majetku z důvodu spotřeby podle zvláštního právního předpisu. Takto stanovený výdaj (náklad) se použije i při následné přeměně, 70) převodu podniku nebo jeho samostatné části podle § 23a nebo fúzi společností nebo rozdělení společnosti.

(12) Při prodeji podniku nebo jeho části poplatníkem, který nevede účetnictví, pokud neuplatňuje výdaje podle § 7 odst. 9, je výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů

a) součet zůstatkových cen hmotného majetku,

b) součet zůstatkových cen nehmotného majetku evidovaného v majetku poplatníka do 31. prosince 2000, který může být odpisován,

c) hodnota peněžních prostředků a cenin,

d) hodnota finančního majetku,

e) vstupní cena hmotného majetku vyloučeného z odpisování,

f) pořizovací cena pozemku,

g) hodnota pohledávky, jejíž úhrada by nebyla zdanitelným příjmem,

h) částka nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku zaplaceného nájemcem, která převyšuje poměrnou část nájemného uznaného jako daňový výdaj podle odstavce 2 písm. h), přechází-li nájemní smlouva na kupujícího,

i) hodnota závazků, jejichž úhrada by byla výdajem.

(13) Jedná-li se o plátce daně z přidané hodnoty, rozumí se pro účely odstavce 12 hodnotou závazků hodnota bez daně z přidané hodnoty, byl-li uplatněn odpočet daně z přidané hodnoty na vstupu. U pohledávek, jejichž úhrada by byla zdanitelným příjmem, je výdajem daň z přidané hodnoty, byla-li splněna daňová povinnost na výstupu.

(14) Úhrn pořizovacích cen pohledávek nebo jejich částí, které nelze uznat jako výdaj (náklad) podle ostatních ustanovení tohoto zákona, je možné u poplatníků, jejichž hlavním předmětem činnosti je nákup, prodej a vymáhání pohledávek, uznat jako daňový výdaj (náklad) až do výše úhrnu zisků z jiných pohledávek v rámci stejného souboru pohledávek v daném zdaňovacím období. Ziskem z pohledávky v daném zdaňovacím období se pro účely tohoto ustanovení rozumí úhrn příjmů plynoucích v daném zdaňovacím období z úhrad pohledávky dlužníkem nebo postupníkem při následném postoupení pohledávky zvýšený o vytvořenou opravnou položku nebo rezervu (její část) podle zvláštního zákona 22a) ve výši převyšující pořizovací cenu 20) pohledávky sníženou o částky úhrad pohledávky dlužníkem plynoucí v předchozích zdaňovacích obdobích a o části pořizovací ceny pohledávky odepsané v předchozích zdaňovacích obdobích. Pro účely výpočtu zisku z pohledávky nelze pořizovací cenu pohledávky snížit o částku vyšší, než je pořizovací cena pohledávky. Pokud celkový úhrn pořizovacích cen nebo jejích částí, které nelze uznat jako výdaj (náklad) podle ustanovení tohoto zákona, je za zdaňovací období vyšší než celkový úhrn zisků z jiných pohledávek v rámci stejného souboru pohledávek, lze tento rozdíl u poplatníků, jejichž hlavním předmětem činnosti je nákup, prodej a vymáhání pohledávek, uplatnit jako výdaj (náklad) nejdéle ve 3 bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za něž je podáváno daňové přiznání, a to v jednotlivých obdobích maximálně ve výši částky, o kterou úhrn zisků z pohledávek v rámci tohoto stejného souboru pohledávek převýší úhrn pořizovacích cen pohledávek nebo jejích částí, které nelze uznat jako výdaj (náklad) podle ustanovení tohoto zákona. Za poplatníky, jejichž hlavním předmětem činnosti je nákup, prodej a vymáhání pohledávek, se pro účely tohoto zákona považují poplatníci, u nichž alespoň 80 % veškerých příjmů (výnosů) tvoří příjmy (výnosy) plynoucí v souvislosti s nákupem, prodejem, držbou a vymáháním nakoupených pohledávek. Souborem pohledávek se pro účely tohoto ustanovení rozumí soubor pohledávek nakoupený poplatníkem od jedné osoby v jednom zdaňovacím období. Toto ustanovení se použije obdobně pro období, za něž je podáváno daňové přiznání.

§ 25

(1) Za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze uznat zejména

a) výdaje (náklady) na pořízení hmotného majetku 20) a nehmotného majetku, 20) s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2, včetně splátek a úroků z úvěrů a půjček spojených s jejich pořízením, jsou-li součástí jejich ocenění, 20)

b) výdaje na zvýšení základního kapitálu včetně splácení půjček,

c) pořizovací cenu 20) cenného papíru s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. r), w) a ze) a dále s výjimkou opčních listů při uplatnění přednostního práva,

d) odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob, pojistné hrazené za člena statutárního orgánu a dalšího orgánu právnické osoby a za jednatele společnosti s ručením omezeným z titulu odpovědnosti za škodu způsobenou společnosti při výkonu funkce, a dále peněžní plnění poskytované zaměstnanci vedle mzdy, pokud nárok na toto plnění nestanoví zvláštní předpis, nebo část tohoto plnění, která překračuje nárok stanovený zvláštním předpisem,

e) vyplácené podíly na zisku,

f) penále a pokuty s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. zi), přirážky k pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a k pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění, 21) regulační a sankční opatření ve mzdové oblasti 26c) a částka rozdílu mezi pojistným na sociální zabezpečení a příspěvkem na státní politiku zaměstnanosti zaplaceným podle zvýšené sazby 26d) a pojistným včetně příspěvku vypočteným podle sazby bez jejího zvýšení, 26e)

g) přirážky k základním sazbám poplatků za znečišťování ovzduší, 27)

h) přirážky k základním úplatám za vypouštění odpadních vod, 28)

i) výdaje (náklady) vynaložené na příjmy od daně osvobozené nebo nezahrnované do základu daně a u poplatníků uvedených v § 2 odst. 2 rovněž výdaje (náklady) vynaložené na příjmy vyňaté podle mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění, převyšující tyto příjmy,

j) výdaje nad limity stanovené tímto zákonem nebo zvláštními předpisy, 5) , 23)

k) výdaje (náklady) převyšující příjmy v zařízeních k uspokojování potřeb zaměstnanců nebo jiných osob s výjimkou § 24 odst. 2 písm. j), přičemž výdaje (náklady) i příjmy se posuzují za každé zařízení samostatně,

l) tvorbu rezervních a ostatních účelových fondů, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak, s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. zr),

m) plnění ve prospěch vlastního kapitálu s výjimkou uvedenou v § 10 odst. 6 a § 24 odst. 2 písm. r) a w), převod zisku na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy, úhrada ztráty řízené osobě na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy a dále vyrovnání poskytované mimo stojícím společníkům na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy a členský příspěvek poskytnutý evropskému hospodářskému zájmovému sdružení se sídlem na území České republiky 25a) ,

n) manka a škody přesahující náhrady s výjimkou uvedenou v § 24,

o) zůstatkovou cenu (§ 29 odst. 2) hmotného majetku a nehmotného majetku vyřazeného v důsledku darování nebo bezúplatného převodu, ke kterému není poplatník povinen podle zvláštního právního předpisu. Toto se vztahuje i na hmotný majetek a nehmotný majetek odpisovaný pouze podle zvláštního právního předpisu, 20)

p) technické zhodnocení (§ 33),

r) daně zaplacené za jiného poplatníka s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. ch) a u),

s) daň dědickou, darovací, daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických osob a obdobné daně zaplacené v zahraničí s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. ch) a dále odloženou daň podle zvláštního právního předpisu 20) ,

t) výdaje na reprezentaci, kterými jsou zejména výdaje na pohoštění, občerstvení a dary. Za dar se nepovažuje reklamní nebo propagační předmět, který je opatřen obchodní firmou nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto předmětu nebo názvem propagovaného zboží nebo služby, jehož hodnota bez daně z přidané hodnoty nepřesahuje 500 Kč a který není předmětem spotřební daně,

u) výdaje na osobní potřebu poplatníka; včetně výdajů vynaložených na opravu, údržbu nebo technické zhodnocení majetku sloužícího k podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), který poplatník uvedený v § 2 nezařadí do obchodního majetku podle § 4 odst. 4,

v) tvorbu opravných položek na vrub nákladů, 20) s výjimkou uvedenou v § 24,

w) úroky z úvěrů a půjček, u nichž je věřitel osobou spojenou ve vztahu k dlužníkovi, a to ve výši úroků z částky, o kterou úhrn úvěrů a půjček od spojených osob, v průběhu zdaňovacího období nebo období, za něž se podává daňové přiznání, přesahuje šestinásobek výše vlastního kapitálu, je-li příjemcem úvěru a půjčky banka nebo pojišťovna, nebo čtyřnásobek výše vlastního kapitálu u ostatních příjemců úvěrů a půjček. Do úvěrů a půjček se nezahrnují úvěry a půjčky nebo jejich část, z nichž úroky jsou součástí vstupní ceny majetku, a dále prokazatelně poskytnuté bezúročné úvěry a půjčky. Toto ustanovení se nevztahuje na osoby jinak spojené uvedené v § 23 odst. 7 písm. b) bodě 5, na poplatníky uvedené v § 18 odst. 3, na burzu cenných papírů 28a) a na poplatníky uvedené v § 2,

x) úroky a jiné výnosy poskytované zaměstnavatelem z vkladů přesahující průměrnou výši obvyklých úroků za příslušné zdaňovací období. Průměrná výše obvyklých úroků se určí srovnáním s úroky za úvěry požadovanými bankou, u které má zaměstnavatel zřízen běžný účet, nebo s bankami v místě bydliště nebo sídla zaměstnavatele. Pokud je uzavírána smlouva na více let, vychází se z průměrné výše úroků v době uzavření smlouvy,

y) úroky z odložených částek daní za dobu posečkání, zvýšení daní a exekuční náklady podle zvláštních předpisů 28b) s výjimkou uvedenou v § 24 a dále úroky z odložené částky za dobu posečkání cla a úroky z prodlení, které jsou příslušenstvím cla, 28c)

z) jmenovitá hodnota pohledávky nebo pořizovací cena 20) postoupené pohledávky s výjimkou uvedenou v § 24 a § 10,

za) nájemné za umělecká díla 30) a výdaje (náklady) za restaurování uměleckých děl, 30) která nejsou součástí staveb a budov, a to u poplatníků, u nichž není výstavní, muzejní a galerijní činnost předmětem činnosti, s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. zf),

zb) u poplatníků, kteří nevedou účetnictví výdaje na pořízení uměleckých děl, 30) která nejsou součástí staveb a budov a v jednotlivém případě nepřesáhnou částku 40 000 Kč,

zc) odpis pohledávky 22b) nebo tvorbu opravné položky 22a) u pohledávky nabyté obchodní společností nebo družstvem na základě vkladu 22d) uskutečněného od 1. července 1996, s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 9,

zd) výdaje spojené s úhradou závazku, s výjimkou závazku vzniklého z důvodu pořízení hmotného majetku (§ 26), vzniklého ve zdaňovacím období, ve kterém poplatník uplatňoval výdaje podle § 7 odst. 9 nebo § 9 odst. 4,

ze) rozdíl, o který částka hrazená postupníkem postupiteli při změně osoby nájemce podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku převyšuje částku nájemného připadajícího u postupníka na zbývající dobu nájmu sníženou o nájemné jím hrazené pronajímateli v souladu se smlouvou,

zf) plnění poskytnuté zahraničnímu státnímu úředníkovi nebo zahraničnímu veřejnému činiteli nebo s jejich souhlasem jiné osobě v souvislosti s výkonem jeho funkce, a to ani v případech, kdy se jedná o úředníka státu nebo veřejného činitele působícího ve státě, ve kterém je poskytnutí takového plnění tolerováno nebo není považováno za trestný čin anebo je obvyklé,

zg) účetní odpisy dlouhodobého majetku, 20) a hodnota majetku nebo její část zaúčtovaná na vrub nákladů, který není dlouhodobým majetkem podle zvláštního právního předpisu, 20) ale zároveň je hmotným majetkem nebo nehmotným majetkem podle § 26 až 33,

zh) oceňovací rozdíl vzniklý jinak než koupí, pokud je podle zvláštního právního předpisu 20) výdajem (nákladem), není-li v tomto zákoně stanoveno jinak,

zi) kladný rozdíl mezi oceněním podniku nebo části podniku tvořící samostatnou organizační složku při nabytí vkladem nebo přeměnou 70) a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté závazky (goodwill), pokud jsou podle zvláštního právního předpisu 20) výdajem (nákladem),

zj) výdaje (náklady) z nákupu vlastních akcií pod jmenovitou hodnotou při následném snížení základního kapitálu,

zk) výdaje (náklady) mateřské společnosti související s držbou podílu v dceřiné společnosti. Úroky z úvěrů a půjček přijatých v období šesti měsíců před nabytím tohoto podílu se považují za výdaj (náklad) přímo související s držbou podílu v dceřiné společnosti po dobu trvání této držby a po dobu, kdy podíl drží osoba, která je s osobou, která úvěr nebo půjčku přijala, spojenou osobou, pokud poplatník neprokáže, že úvěr nebo půjčka s držbou tohoto podílu nesouvisí. Případné režijní (nepřímé) náklady související s držbou podílu v dceřiné společnosti se pro účely tohoto ustanovení omezují výší 5 % příjmů z dividend a jiných podílů na zisku vyplácených dceřinou společností, pokud poplatník neprokáže, že skutečná výše těchto režijních (nepřímých) nákladů je nižší.

(2) Škodou podle odstavce 1 písm. n) se rozumí fyzické znehodnocení (poškození nebo zničení) majetku ve vlastnictví poplatníka, a to z objektivních i subjektivních příčin, pokud je majetek v důsledku škody vyřazen. Mankem se rozumí inventarizační rozdíl, kdy skutečný stav je nižší než účetní. Za tyto škody a manka se nepovažují technologické a technické úbytky a úbytky vyplývající z přirozených vlastností zásob vznikající např. rozprachem, sesycháním v rámci technologických úbytků ve výrobním, zásobovacím a odbytovém procesu (přirozené úbytky zásob materiálu, zboží, nedokončené výroby, polotovarů a hotových výrobků), ztratné v maloobchodním prodeji a nezaviněné úhyny zvířat, která nejsou pro účely zákona hmotným majetkem, a to do výše ekonomicky zdůvodněné normy přirozených úbytků a ztratného stanovené poplatníkem. Správce daně může posoudit, zda výše stanovené normy odpovídá charakteru činnosti poplatníka a obvyklé výši norem jiných poplatníků se shodnou nebo obdobnou činností, a o zjištěný rozdíl upravit základ daně. Škodou není prokázaný nezaviněný úhyn nebo nutná porážka zvířete základního stáda.

Odpisy hmotného majetku

§ 29

(1) Vstupní cenou hmotného majetku se rozumí

a) pořizovací cena, 31) je-li pořízen úplatně s výjimkou uvedenou v odstavci 10. Při odkoupení najatého majetku, u něhož nájemce odpisoval technické zhodnocení podle § 28 odst. 3, je součástí vstupní ceny, s výjimkou uvedenou v odstavci 4, i zůstatková cena tohoto technického zhodnocení. Nejsou-li při bezprostředním odkoupení hmotného majetku po ukončení nájemní smlouvy nebo smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku dodrženy podmínky uvedené v § 24 odst. 4 nebo odst. 5, lze do vstupní ceny zahrnout veškeré nájemné uhrazené nájemcem do data ukončení smlouvy, které nebylo výdajem (nákladem) podle § 24; přitom u poplatníka, který nevede účetnictví, lze do vstupní ceny zahrnout i zálohy na nájemné uhrazené do data ukončení smlouvy. U nemovitého majetku, který poplatník uvedený v § 2 pořídil úplatně v době delší než 5 let před jeho vložením do obchodního majetku nebo v době delší než 5 let před zahájením pronájmu, cena podle písmene d). U nemovitého majetku, který poplatník uvedený v § 2 pořídil úplatně v době kratší než 5 let před jejich vložením do obchodního majetku nebo v době kratší než 5 let před zahájením pronájmu, se pořizovací cena zvyšuje o náklady prokazatelně vynaložené na jejich opravy a technické zhodnocení. U movitého majetku, který poplatník uvedený v § 2 pořídil úplatně v době delší než 1 rok před vložením do obchodního majetku, je vstupní cenou cena podle písmene d) s výjimkou majetku nabytého formou finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci,

b) vlastní náklady, 31) je-li pořízen nebo vyroben ve vlastní režii. Toto ustanovení se použije i u poplatníků, kteří nevedou účetnictví. U nemovitostí, které poplatník uvedený v § 2 pořídil nebo vyrobil ve vlastní režii v době delší než 5 let před jejich vložením do obchodního majetku nebo v době delší než 5 let před zahájením pronájmu, cena podle písmene d). U nemovitostí, které poplatník uvedený v § 2 pořídil nebo vyrobil ve vlastní režii v době kratší než 5 let před jejich vložením do obchodního majetku nebo v době kratší než 5 let před zahájením pronájmu, se vlastní náklady zvyšují o náklady prokazatelně vynaložené na jejich opravy a technické zhodnocení,

c) hodnota nesplacené pohledávky zajištěné převodem práva, 29c) a to u hmotného movitého majetku, který zůstává ve vlastnictví věřitele,

d) reprodukční pořizovací cena v ostatních případech zjištěná podle zvláštního právního předpisu; 1a) přitom u nemovité kulturní památky se reprodukční pořizovací cena stanoví jako cena stavby zjištěná podle zvláštního právního předpisu 31b ) bez přihlédnutí ke kategorii kulturní památky, historickému stáří kulturní památky a k ceně uměleckých a uměleckořemeslných děl, která jsou součástí stavby. U poplatníka, který má příjmy z pronájmu podle § 9, je třeba reprodukční pořizovací cenu stanovit již při zahájení pronájmu,

e) při nabytí majetku zděděním nebo darováním cena stanovená pro účely daně dědické, podle § 5 odst. 12, s výjimkou majetku odpisovaného podle § 30 odst. 12 písm. a), nebo daně darovací, pokud neuplynula od nabytí doba delší než 5 let, zvýšená u nemovitostí o náklady vynaložené na opravy a technické zhodnocení; je-li doba od nabytí delší než 5 let, rozumí se vstupní cenou cena podle písmene d),

f) hodnota technického zhodnocení podle § 33 odst. 1 dokončeného počínaje 1. lednem 2001 na hmotném majetku, jehož účetní odpisy jsou výdajem (nákladem) podle § 24 odst. 2 písm. v) bodu 1, zvýšená o ocenění tohoto odpisovaného hmotného majetku; přitom odpisy pro účely tohoto zákona lze uplatnit jen do výše vstupní ceny snížené o dosud uplatněné účetní odpisy hmotného majetku podle § 24 odst. 2 písm. v) bodu 1.

Součástí vstupní ceny podle písmen a) až f) je i technické zhodnocení provedené po uvedení věci do stavu způsobilého obvyklému užívání, s výjimkou technického zhodnocení provedeného na nemovité kulturní památce a na hmotném majetku vyloučeném z odpisování (§ 27), nejpozději však v prvním roce odpisování. Pokud původní vlastník v případech uvedených v § 30 odst. 12 nezapočal odpisování, je u nabyvatele vstupní cenou hmotného majetku vstupní cena, z níž by původní vlastník odpisy uplatňoval. Vstupní cena hmotného majetku se snižuje o poskytnuté dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtů obcí a krajů, státních fondů, o poskytnuté prostředky (granty) přidělené podle zvláštního právního předpisu, 72) o poskytnuté granty Evropských společenství, o poskytnuté dotace, příspěvky a podpory z veřejných rozpočtů a jiných peněžních fondů cizího státu (s výjimkou peněžních fondů spravovaných podnikatelskými subjekty se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí), poskytnuté na jeho pořízení nebo na jeho technické zhodnocení, pokud se tyto prostředky neúčtují podle zvláštního právního předpisu 20) ve prospěch výnosů (příjmů). Obdobně se postupuje i u hmotného majetku vytvořeného vlastní činností.

(2) Za zůstatkovou cenu se pro účely tohoto zákona považuje rozdíl mezi vstupní cenou hmotného majetku a celkovou výší odpisů stanovených podle § 26 a § 30 až 32 z tohoto majetku, a to i tehdy, když do výdajů na zajištění zdanitelných příjmů [§ 24 odst. 2 písm. a)] zahrnul poplatník pouze poměrnou část odpisů podle § 28 odst. 5 nebo uplatňoval v některých zdaňovacích obdobích výdaje procentem z příjmů.

(3) Technické zhodnocení zvyšuje vstupní cenu (dále jen "zvýšená vstupní cena") a zároveň u majetku odpisovaného podle § 32 i zůstatkovou cenu (dále jen "zvýšená zůstatková cena") příslušného majetku v tom zdaňovacím období, kdy je technické zhodnocení dokončeno a uvedeno do stavu způsobilého obvyklému užívání; přitom poplatník, který samostatně eviduje a odpisuje technické zhodnocení hmotného majetku podle § 26 odst. 3 písm. a) nebo výdaje vymezené v § 26 odst. 3 písm. c) zvyšuje o každé další technické zhodnocení dokončené na původním majetku vstupní cenu a zároveň u majetku odpisovaného podle § 32 i zůstatkovou cenu již evidovaného jiného majetku v tom zdaňovacím období, kdy je technické zhodnocení dokončeno a uvedeno do stavu způsobilého obvyklému užívání. Ustanovení předchozí věty se nepoužije u technického zhodnocení v případech uvedených v odstavcích 1, 4 a 6 a u technického zhodnocení provedeného na nemovité kulturní památce odpisovaného podle § 30 odst. 8 nebo u technického zhodnocení provedeného na hmotném majetku vyloučeném z odpisování. Povinnost zvýšit vstupní cenu samostatně evidovaného a odpisovaného technického zhodnocení o každé další technické zhodnocení dokončené na původním majetku se nevztahuje na technické zhodnocení provedené na nemovité kulturní památce, které se odpisuje podle § 30 odst. 8 vždy samostatně.

(4) Poplatník, který odpisoval technické zhodnocení a výdaje vymezené v § 26 odst. 3 písm. c) nebo jejich část, která není vyloučena z odpisování (§ 27 odst. 2), související s majetkem odkoupeným podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, zvýší o pořizovací cenu odkoupeného majetku vstupní (zůstatkovou) cenu již odpisovaného jiného majetku v tom zdaňovacím období, kdy je majetek odkoupen, a pokračuje v započatém odpisování.

(5) Vstupní cenou hmotného majetku ve spoluvlastnictví je u spoluvlastníka vstupní cena podle odstavce 1 ve výši hodnoty jeho spoluvlastnického podílu. Hodnota technického zhodnocení provedeného na hmotném majetku ve spoluvlastnictví se u jednotlivých spoluvlastníků určí podle jejich spoluvlastnického podílu. 52)

(6) Odpisuje-li technické zhodnocení nájemce, zvyšuje se vstupní cena (zůstatková cena) u vlastníka (pronajímatele) v roce ukončení pronájmu nebo zrušení souhlasu vlastníka s odpisováním nájemcem, a to

a) o částku nepeněžního příjmu stanoveného podle § 23 odst. 6 písm. b), je-li technické zhodnocení provedeno nad rámec nájemného,

b) o zůstatkovou cenu technického zhodnocení evidovanou u nájemce, je-li jím plněno nájemné.

Provede-li nájemce technické zhodnocení nad rámec smluveného nájemného se souhlasem vlastníka (pronajímatele) a neodpisuje-li je nájemce ani vlastník (pronajímatel), zvyšuje se vstupní (zůstatková) cena příslušného majetku u vlastníka (pronajímatele) v roce ukončení pronájmu o částku nepeněžního příjmu podle § 23 odst. 6 písm. a). Po zvýšení vstupní (zůstatkové) ceny podle tohoto odstavce pokračuje vlastník (pronajímatel) v odpisování ze zvýšené vstupní ceny nebo ze zvýšené zůstatkové ceny.

(7) Při zvýšení nebo snížení vstupní ceny, ke kterému dochází u již odpisovaného majetku z jiného důvodu, než je jeho technické zhodnocení (dále jen "změněná vstupní cena"), se odpis stanoví ze změněné vstupní (zůstatkové) ceny při zachování platné sazby (koeficientu) podle § 31 nebo § 32.

(8) U hmotného majetku, který poplatník uvedený v § 2 pořídil v době kratší než 5 let před jeho vložením do obchodní společnosti nebo do družstva a nebyl zahrnut do obchodního majetku, je u nabyvatele vstupní cenou, byl-li pořízen úplatně, pořizovací cena, byl-li pořízen nebo vyroben ve vlastní režii, jsou vstupní cenou vlastní náklady, a při nabytí hmotného majetku zděděním nebo darováním, cena hmotného majetku pro účely daně dědické nebo darovací. podle § 5 odst. 12.Přitom u nemovitostí lze vstupní cenu u nabyvatele zvýšit o náklady prokazatelně vynaložené na jejich opravy a technické zhodnocení před vložením do obchodní společnosti nebo do družstva. Dnem vkladu do obchodní společnosti nebo družstva se pro účely tohoto zákona rozumí den uvedený ve smlouvě o vkladu.

(9) Vstupní cena hmotného majetku se nemění,

a) dochází-li k ocenění jmění zanikající společnosti nebo družstva podle zvláštního právního předpisu 20) v případě, kdy to vyžaduje zvláštní právní předpis, 70)

b) dojde-li k vypořádání mezi podílovými spoluvlastníky rozdělením věci podle zvláštního právního předpisu, 52) nebo

c) jsou-li v budově vymezeny byty nebo nebytové prostory jako jednotky podle zvláštního právního předpisu. 60)

(10) U osobního automobilu kategorie M1, s výjimkou automobilu, který je využíván provozovatelem silniční motorové dopravy nebo provozovatelem taxislužby na základě vydané koncese, a automobilu druh sanitní a druh pohřební, 97) může být pro účely tohoto zákona vstupní cena nebo zvýšená vstupní cena maximálně ve výši 1 500 000 Kč.

Platné znění části zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačenými změnami

§ 22

Pokud obecně prospěšná společnost poruší ustanovení § 2, 17 a 20, pozbývá

a) pro rok, v němž k porušení došlo, daňová zvýhodnění stanovená tímto zákonem, zákonem o daních z příjmů a zákonem o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí , 10)

b) pro následující zdaňovací období po roce, v němž k porušení došlo, daňová zvýhodnění stanovená zákonem o dani z nemovitostí . 11)

Platné znění části zákona č. 253/2000 Sb., o mezinárodní pomoci při správě daní a o změně zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačenými změnami

§ 2

Rozsah úpravy

(1) Mezinárodní pomoc poskytovaná podle tohoto zákona se týká

a) přímých daní, a to v České republice daní z příjmů, daně z nemovitostí, daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí, v ostatních státech stejných nebo podobných daní, které mají charakter daně z příjmu nebo daně z majetku,

b) daní z pojistného.

(2) Daněmi z pojistného se rozumí daně, které mají některou z forem uvedených v předpisech Evropských společenství. 2a)