1. Zhodnocení platného právního stavu
Celospolečenské změny, ke kterým došlo v uplynulých letech, významným způsobem ovlivnily systém a strukturu poskytování zdravotní péče. Tato problematika je v současné době obsažena v celé řadě právních předpisů různé právní síly. V souhrnu se jedná o předpisy obsahově i formálně neprovázané a po odborné stránce překonané.
Základní právní úprava týkající se zdravotnických zařízení je dosud obsažena v třetí části zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, a v zákoně č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, který vymezil podmínky poskytování zdravotní péče jinými než státními subjekty, postup pro udělování oprávnění k provozování nestátních zdravotnických zařízení a kompetence příslušných orgánů veřejné správy.
Dále je právní úprava zdravotnických zařízení obsažena např. ve vyhlášce č. 242/1991 Sb., o soustavě zdravotnických zařízení zřizovaných okresními úřady a obcemi,vyhlášce č. 394/1991 Sb., o postavení, organizaci a činnosti fakultních nemocnic a dalších nemocnic, vybraných odborných léčebných ústavů a krajských hygienických stanic v řídící působnosti ministerstva zdravotnictví České republiky, vyhlášce č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů, vyhlášce č. 49/1993 Sb., o technických a věcných požadavcích na vybavení zdravotnických zařízení, ve znění pozdějších předpisů, vyhlášce č. 255/2003 Sb., kterou se stanoví správná lékárenská praxe, bližší podmínky přípravy a úpravy léčivých přípravků, výdeje a zacházení s léčivými přípravky ve zdravotnických zařízeních a bližší podmínky provozu lékáren a dalších provozovatelů vydávajících léčivé přípravky.
Navrhovaný zákon předpokládá, že provozovateli zdravotnických zařízení budou fyzické osoby a právnické osoby včetně státu, krajů a obcí. Návrh zákona nepředpokládá zřízení žádné nové zvláštní právní formy právnické osoby speciálně pro účely poskytování zdravotní péče a respektuje obecnou právní úpravu týkající se právnických osob.
2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy
Navrhovaná právní úprava sleduje dva základní cíle:
Prvním základním cílem předkládaného návrhu zákona je zavést jednotné požadavky pro získání oprávnění k provozování zdravotnického zařízení pro všechny provozovatele. Doposud jsou požadavky stanoveny pouze pro nestátní zdravotnická zařízení, pro státní zdravotnická zařízení jsou stanoveny pouze věcné a technické požadavky na jejich vybavení. Návrh předpokládá, že státní příspěvkové organizace zřizované k provozování zdravotnického zařízení ústředními správními úřady, vyjmenovanými v návrhu zákona, získají oprávnění k provozování zdravotnického zařízení od těchto ústředních správních úřadů; příspěvkové organizace kraje zřizované k provozování zdravotnického zařízení získají toto oprávnění od příslušného krajského úřadu. Fyzickým osobám a ostatním právnickým osobám, tj. podle současné právní úpravy provozovatelům nestátních zdravotnických zařízení, bude oprávnění k provozování zdravotnického zařízení vydávávat na základě žádosti krajský úřad, v jehož správním obvodu bude místo provozování zdravotnického zařízení.
Druhým základním cílem předkládaného návrhu zákona je vyhovět požadavku stanovenému článkem 31 Listiny základních práv a svobod a zajistit dostupnost zdravotní péče poskytované na základě veřejného zdravotního pojištění, které je v současné době upraveno zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Citovaný zákon stanoví, že zdravotní péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění poskytují zdravotnická zařízení na základě smluv se zdravotními pojišťovnami; tyto smlouvy se uzavírají na základě výběrového řízení, avšak výsledek výběrového řízení není pro zdravotní pojišťovny závazný.
Stát je povinen vymezit rámec standardů veřejných služeb, jelikož je subjektem předávajícím kompetence na kraje a obce, které je budou naplňovat. Dostupnost zdravotní péče jako veřejné služby bude realizována tvorbou a optimalizací sítě zdravotnických zařízení, v nichž bude tato zdravotní péče poskytována. Návrhem zákona je rovněž realizováno usnesení vlády České republiky ze dne 29. června 2005 č. 821 o krátkodobých stabilizačních opatřeních k dosažení finanční rovnováhy systému veřejného zdravotního pojištění.
Navrhovaná právní úprava má zajistit účelnou organizaci zdravotnických služeb s posílením role krajů. Vzhledem k tomu, že je navrhována odpovědnost kraje za dostupnost zdravotní péče na svém území, stanoví seprávo kraje vyhlašovat výběrové řízení na provozovatele zdravotnických zařízení, kteří budou zajišťovat poskytování zdravotní péče jako veřejné služby. Na základě výsledku výběrového řízení kraj určí provozovatele zdravotnických zařízení, s nimiž budou zdravotní pojišťovny povinny uzavřít smlouvu o poskytování a úhradě zdravotní péče. Ministerstvo zdravotnictví bude vyhlašovat výběrové řízení v případě specializované a vysoce specializované zdravotní péče a zdravotní péče poskytované v odborných léčebných ústavech.
Navrhovaná právní úprava sjednotí podmínky pro provozování zdravotnických zařízení pro všechny právnické a fyzické osoby. Tím dojde k zrovnoprávnění všech subjektů v přístupu k provozování zdravotnických zařízení. Institut veřejných služeb ve zdravotnictví posílí postavení krajů a zároveň jim poskytne dostatečné pravomoci, které jim umožní nalézt optimální řešení pro zajištění dostupnosti a kvality zdravotní péče pro občany na svém území.
Navrhovaná právní úprava je srovnatelná s obdobnými právními úpravami členských států Evropské unie a splňuje podmínku sociální koheze z hlediska zabezpečení ochrany lidských práv i veřejných služeb, ke kterým přísluší i služby poskytované v oblasti zdravotnictví.
3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Návrh zákona je v souladu s Ústavou České republiky, jakož i dalšími ústavními zákony. Návrhem zákona je rovněž naplňován čl. 31 Listiny základních práv a svobod, který stanoví, že „Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon.”
4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána a právními akty Evropské unie
Návrh zákona nepřejímá žádný z právních předpisů Evropské unie a není v rozporu s právem Evropské unie, jakož i s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána.
5. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady a dopady na životní prostředí
Navrhovaná právní úprava bude klást zvýšené nároky na státní rozpočet, a to v nových oblastech přeneseného výkonu státní správy v krajích.
První oblastí je tvorba plánů veřejných služeb. Vzhledem k dostupnosti dat potřebných pro tvorbu plánů veřejných služeb, prostřednictvím Českého statistického úřadu, Ministerstva zdravotnictví a Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky, a vzhledem k podpoře ze strany Ministerstva zdravotnictví při zpracování těchto plánů, nepřesáhnou požadavky 0,5 mil. Kč na kraj (hl. město Prahu) ročně, tj. v souhrnu 7 mil. Kč.
Druhou oblastí je kontrolní činnost. I v této oblasti se s odhadují nároky na státní rozpočet do 0,5 mil. Kč na kraj (hl. město Prahu) ročně, tj. v souhrnu 7 mil. Kč.
Třetí oblastí je správní trestání, kde lze vycházet z platného právního stavu podle zákona č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů. V této oblasti Ministerstvo zdravotnictví nepředpokládá zvýšené nároky krajů na státní rozpočet s ohledem na to, že vybrané pokuty budou tvořit jejich příjem. V navržené výši pokut je vedle efektivního sankčního postihu zohledněna i procesní ekonomika.
V jiných oblastech nebude klást navrhovaná právní úprava nároky na státní rozpočet a ani na rozpočty územní, neboť v rozpočtech krajů a obcí již byly v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů přesuny kompetencí a činností na kraje a obcezohledněny. S ohledem na navrhovanou účinnost zákona a přechodné období lze předpokládat, že požadavky na státní rozpočet budou uplatněny pro rok 2007.
Zavedení právního institutu veřejných služeb ve zdravotnictví a realizace plánování veřejných služeb povedou k optimalizaci sítě zdravotnických zařízení financovaných z veřejného zdravotního pojištění a tím v dlouhodobém horizontu k efektivnější alokaci prostředků veřejného zdravotního pojištění do optimální dostupnosti a kvality zdravotních služeb. Podle usnesení vlády České republiky ze dne 29. června 2005 č. 821 o krátkodobých stabilizačních opatřeních k dosažení finanční rovnováhy systému veřejného zdravotního pojištění jsou možné úspory v řádu miliard Kč.
Platná právní úprava se nedotýká rovnosti mužů a žen.
K §
Předmět právní úpravy vychází z požadavku na přijetí komplexní právní úpravy problematiky zdravotnických zařízení a veřejných služeb ve zdravotnictví. Problematika zdravotnických zařízení je doposud upravena zákonem č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, a zákonem č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních.
Institut veřejných služeb ve zdravotnictví není doposud v právním řádu upraven; jeho úprava je však nezbytná pro zajištění dostupnosti zdravotní péče v potřebné kvalitě a rozsahu, při respektování finančních zdrojů určených na její úhradu.
K §
Ustanovení odstavců 1 a 2 obsahují definice zdravotnického zařízení a provozovatele zdravotnického zařízení, které budou mít obecnou platnost pro celý právní řád. V odstavci 3 jsou vymezeny pojmy pouze pro účely navrhovaného zákona, tj. není tak např. dotčena úprava způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání, jak je obsažena ve zvláštních právních předpisech.
Návrh zákona rozlišuje mezi provozovatelem zdravotnického zařízení, který bude nositelem práv a povinností (subjekt práva), a zdravotnickým zařízením, v němž bude zdravotní péče poskytována (objekt práva).
Jednotlivé složky zdravotnického zařízení musí společně tvořit funkční celek, umožňující poskytování zdravotní péče ve stanovené formě, druhu a oboru. Hmotnými složkami zdravotnického zařízení budou zejména prostory (budovy), v nichž je zdravotní péče poskytována a zdravotnické prostředky (např. přístroje) používané při poskytování zdravotní péče; tyto složky musí splňovat podmínky stanovené zvláštními právními předpisy. Osobní složku zdravotnického zařízení budou představovat především zdravotničtí pracovníci způsobilí k výkonu zdravotnického povolání podle zvláštních právních předpisů, kteří ve zdravotnickém zařízení poskytují zdravotní péči a dále ostatní zaměstnanci zajišťující provoz zdravotnického zařízení. Nehmotnou složkou zdravotnického zařízení budou např. práva a jiné majetkové hodnoty.
Veřejná služba je definována ve vztahu k finančním zdrojům její úhrady, jimiž jsou veřejné prostředky a k veřejnému zájmu na jejím poskytování. Veřejná služba musí být za stanovených podmínek dostupná všem osobám. Za dostupnost zdravotní péče poskytované jako veřejná služba bude odpovídat stát a kraje.
K §
Základní členění zdravotnických zařízení vychází z forem a druhů zdravotní péče, s nimiž jsou spojeny specifické požadavky kladené na jednotlivé druhy zdravotnických zařízení, a to zejména z hlediska jejich personálního zabezpečení a věcného a technického vybavení.
Formy a druhy zdravotní péče stanoví zákon o zdravotní péči.
K §
Ambulantní péčí se rozumí zdravotní péče poskytovaná pacientům při náhlém zhoršení zdravotního stavu, které bezprostředně neohrožuje jejich život, ale svým charakterem vyžaduje okamžité poskytnutí zdravotní péče, a dále ambulantní péče poskytovaná pacientům zpravidlav návaznosti na akutní ambulantní péči nebo na péči lůžkovou, a to především v případech dlouhodobě změněného zdravotního stavu. Jako ambulantní péče je poskytována též preventivní péče.
Primární péčí se rozumí komplexní a dlouhodobé poskytování zdravotní péče a soustavné sledování zdravotního stavu pacienta se zohledněním všech informací o jeho zdravotním stavu včetně informací zjištěných při poskytování sekundární péče, a to s přihlédnutím ke genetickým vlohám a dispozicím pacienta a jeho pracovnímu nebo sociálnímu prostředí.
Ve specializovaných zdravotnických zařízeních ambulantní péče je poskytována sekundární ambulantní péče, kterou se rozumí zdravotní péče poskytovaná zpravidla na vyžádání praktického lékaře.
Pracovně lékařskou péčí se rozumí zdravotní péče spočívající v zabezpečování prevence včetně ochrany zdraví zaměstnanců před pracovními úrazy, nemocemi z povolání a nemocemi souvisejícími s prací; její součástí je i posuzování zdravotní způsobilosti k práci nebo službě.
Zvláštní zdravotnická zařízení ambulantní péče svým charakterem nezapadají ani do jednoho z výše uvedených druhů zdravotnických zařízení. Patří sem např. agentury domácí péče nebo stacionáře. Tato zdravotnická zařízení mohou poskytovat též jednodenní zdravotní péči, která je spojena s krátkodobým pobytem na lůžku ve zdravotnickém zařízení.
K §
Lůžková péče je péčí komplexní, která se neomezuje jen na péči o pacienta na lůžku. Její součástí je ambulantní péče poskytovaná nemocnicemi, zdravotně sociální péče, činnost komplementu, péče lékárenská a další služby poskytované pacientům.
Akutní lůžkovou péčí se rozumí zdravotní péče poskytovaná pacientům v případech náhlého selhávání nebo ohrožení základních životních funkcí nebo v případech, kdy lze tyto stavy předpokládat a dále zdravotní péče poskytovaná pacientům s náhlým onemocněním nebo náhlým zhoršením chronické nemoci, která vážně ohrožuje jejich zdraví.
Následnou lůžkovou péčí se rozumí zdravotní péče poskytovaná v případech, kdy pominuly zdravotní důvody k poskytování akutní lůžkové péče; jedná se o péči preventivní, diagnostickou, léčebnou, léčebně rehabilitační a ošetřovatelskou, která je poskytována především jako ošetřovatelská péče a léčebná rehabilitace. Následná lůžková péče bude poskytována kromě nemocnic především v odborných léčebných ústavech.
Pobyt pacienta na lůžku následné péče je volen především v přímé návaznosti na jeho pobyt na lůžku akutní péče v případech, kdy je zřejmá potřeba dlouhodobé specializované zdravotní péče nebo převážně ošetřovatelské péče či léčebně rehabilitační péče po zvládnutí akutního stavu. Pobyt na lůžkách následné péče je limitován zdravotními potřebami pacienta.
Navrhuje se rozdělení nemocnic na jednotlivé druhy podle oborů a rozsahu poskytované zdravotní péče. Rozsah zdravotní péče, který je dán spektrem diagnostických a léčebných výkonů, je podmíněn odpovídajícím personálním zabezpečením a věcným a technickým vybavením, zajištěním komplementu a komplexností poskytované péče v návaznosti na další obory tak, aby odpovídal potřebě dostupnosti, kvality a účelného využívání lůžkového fondu.
Rovněž se navrhuje rozdělení odborných léčebných ústavů podle převažujícího typu činností, oborového zaměření, věku pacientů a využití přírodních léčivých zdrojů a klimatických podmínek příznivých pro léčbu.
Hospice jsou určeny k poskytování paliativní péče, kterou se rozumí soubor léčebných a ošetřovatelských výkonů, organizačních metod, postupů a opatření poskytovaných pacientům v pokročilých a konečných stadiích nemocí, u kterých byly vyčerpány možnosti léčby vedoucí k vyléčení.
K §
Kojenecké ústavy jsou určeny pro děti zpravidla do 1 roku věku, které nemohou z jakýchkoliv důvodů vyrůstat v rodinném prostředí. Těmto dětem poskytují komplexní péči, a to zejména péči preventivní, diagnostickou, léčebnou, léčebně-rehabilitační a dále zaopatření.
Dětské domovy pro děti do 3 let věku jsou určeny dětem, které nemohou z jakýchkoliv důvodů vyrůstat v rodinném prostředí. Těmto dětem poskytují komplexní péči, a to zejména péči preventivní, diagnostickou, léčebnou, léčebně-rehabilitační a dále zaopatření.
Dětská centra jsou určena pro děti ohrožené ve vývoji nevhodným sociálním prostředím a pro děti zdravotně postižené. Těmto dětem poskytují preventivní, diagnostickou, léčebnou, léčebně-rehabilitační a poradenskou péči a zaopatření; rodinám těchto dětí poskytují poradenskou péči.
Péče poskytovaná dětem v jeslích navazuje na péči poskytovanou těmto dětem v jejich rodinném prostředí. Touto právní úpravou nebude dotčeno poskytování péče o děti do 3 let věku v denním režimu podle živnostenského zákona.
K §
Lékárny jsou určeny zejména k zajišťování, přípravě, úpravě, uchovávání, kontrole a výdeji léčivých přípravků, k zajišťování, uchovávání a výdeji zdravotnických prostředků a potravin pro zvláštní lékařské účely a dalších přípravků sloužících k ochraně a udržení zdraví podle zvláštních právních předpisů.
Výdejny zdravotnických prostředků jsou určeny zejména k zajišťování, uchovávání, výdeji a prodeji zdravotnických prostředků podle zvláštních právních předpisů.
K §
Zařízení transfúzní služby jsou určena k zajišťování odběru a vyšetření lidské krve a jejích složek a k zajišťování jejich zpracování, skladování, distribuce a výdeje podle zvláštních právních předpisů.
Krevní banky jsou určeny ke skladování a výdeji krve a jejích složek.
K §
Upravují se základní úkoly a organizace zdravotnické záchranné služby jako jedné ze složek integrovaného záchranného systému podle zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Úprava letecké zdravotnické záchranné služby jako součásti zdravotnické záchranné služby odpovídá současnému stavu. Pokud do zařízení zdravotnické záchranné služby některého kraje není začleněna skupina letecké zdravotnické záchranné služby, zajišťují pro dané spádové území leteckou zdravotnickou záchrannou službu sousední kraje.
Přednemocniční neodkladnou zdravotní péčí se rozumí zdravotní péče poskytovaná u stavů, které bezprostředně ohrožují život, mohou vést rychlým prohlubováním chorobných změn k náhlé smrti, bez rychlého poskytnutí neodkladné zdravotní péče způsobují vážné ohrožení zdraví, způsobují náhlou a intenzivní bolest nebo náhlé změny chování a jednání pacienta, které bezprostředně vážně ohrožují jeho samotného nebo jeho okolí.
K §
Zařízení dopravní zdravotní služby zajišťují v nepřetržité provozní době dopravní služby pro zabezpečení zdravotní péče. Na základě vyžádání zařízení zdravotnické záchranné služby se zařízení dopravní zdravotní služby rovněž podílejí na zajišťování přednemocniční neodkladné péče při krizových situacích (hromadná neštěstí a jiné mimořádné události).
K §
Zdravotní ústavy a Státní zdravotní ústav byly zřízeny zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Tato zdravotnická zařízení budou i nadále upravena citovaným zákonem.
K §
Stanoví se základní podmínky pro provozování zdravotnického zařízení tak, aby byly vytvořeny potřebné předpoklady pro řádné poskytování zdravotní péče a aby byly dostatečně chráněny oprávněné zájmy osob, jímž je zdravotní péče poskytována. Tyto podmínky se vztahují především k osobě provozovatele zdravotnického zařízení, např. podmínka věku, bezúhonnosti, způsobilosti k právním úkonům a způsobilosti k samostatnému výkonu zdravotnického povolání, a dále k provozovanému zdravotnickému zařízení, např. požadavky na personální zabezpečení a věcné a technické vybavení.
Možnost provozování zdravotnických zařízení lůžkové péče, zařízení zdravotnické záchranné služby a zvláštních dětských zařízení, s výjimkou jeslí, se navrhuje omezit pouze na právnické osoby, a to z důvodu potřeby zajistit nepřetržitý řádný provoz těchto zdravotnických zařízení. Pokud bude jejich provozovatelem fyzická osoba, mohou v případě její smrti nastat situace, kdy nebude možné zajistit nepřetržitý provoz těchto zdravotnických zařízení. Kromě skutečnosti, že až do skončení řízení o dědictví trvá stav právní nejistoty v osobě dědice, který by měl plnit povinnosti provozovatele zdravotnického zařízení, je rovněž třeba vzít v úvahu situaci, kdy dědic nebude mít zájem provozovat zdravotnické zařízení nebo v případě více dědiců nedojde k dohodě, který z nich bude zdravotnické zařízení provozovat. Tyto situace mohou být navíc komplikovány tím, že na rozdíl od právnické osoby ne každý provozovatel zdravotnického zařízení, pokud jím bude fyzická osoba, bude muset mít odborného zástupce; v případě smrti provozovatele by tak nejenže nebylo zřejmé, kdo odpovídá za provozování zdravotnického zařízení, ale rovněž tak by po určitou dobu nebylo zajištěno ani odborné vedení zdravotnického zařízení. V případě právnických osob jsou uvedená rizika vyloučena. Zanikne-li právnická osoba s právním nástupcem, dojde k sukcesi právního nástupce do práv a povinností provozovatele zdravotnického zařízení a v případě zániku právnické osoby bez právního nástupce bude provozování zdravotnického zařízení ukončeno v souladu s navrhovanou právní úpravou; navíc bude platit podmínka, podle níž právnická osoba musí mít vždy odborného zástupce.
K §
Nově se stanoví další skutečnosti, které jsou překážkou provozování zdravotnického zařízení. Jedná se o případy, kdy osobě bude uložen zákaz činnosti týkající se provozování zdravotnického zařízení nebo jí bude odňato oprávnění provozovat zdravotnické zařízení jako sankce za porušení povinností anebo bude na její majetek prohlášen konkurs. Jde o skutečnosti, které svědčí o tom, že tato osoba není způsobilá zajistit řádný provoz zdravotnického zařízení nebo při provozování zdravotnického zařízení řádně plnit své závazky.
K §
Výkonem funkce odborného zástupce má být zajištěno především odborné vedení zdravotnického zařízení. Právnická osoba provozující zdravotnické zařízení bude povinna ustanovit odborného zástupce vždy (včetně státu a státních příspěvkových organizací, které tuto povinnost podle stávající právní úpravy nemají); fyzická osoba provozující zdravotnické zařízení bude povinna ustanovit odborného zástupce v případě, nemá-li sama způsobilost k samostatnému výkonu zdravotnického povolání. Ustanovením odborného zástupce nebudou dotčena práva a povinnosti zdravotnických pracovníků a ani jejich odpovědnost za porušení povinností při výkonu povolání.
V zájmu dosažení účelu sledovaného výkonem funkce odborného zástupce, tj. zajištění odborného vedení zdravotnického zařízení, se nově navrhuje stanovit minimální časový rozsah výkonu této funkce a současně stanovit, že stejná osoba může vykonávat funkci odborného zástupce pouze pro jedno zdravotnické zařízení, kromě případů uvedených v návrhu zákona.
K §
Bezúhonnost je jednou z podmínek pro udělení oprávnění k provozování zdravotnického zařízení. V případě právnické osoby se vyžaduje bezúhonnost statutárního orgánu nebo členů statutárního orgánu, popřípadě bezúhonnost vedoucího organizační složky státu nebo územního samosprávného celku, provozuje-li zdravotnického zařízení stát nebo územní samosprávný celek prostřednictvím své organizační složky.
K § až §
Na rozdíl od stávající právní úpravy bude podmínkou pro provozování zdravotnického zařízení udělení oprávnění též v případě zdravotnických zařízení provozovaných státem nebo státní příspěvkovou organizací anebo jinou právnickou osobou zřízenou (založenou) státem.
Udělení oprávnění k provozování zdravotnického zařízení se nebude vyžadovat k těm činnostem zdravotnického zařízení, pro které bylo zdravotnické zařízení zřízeno zvláštním zákonem. Tato výjimka se bude vztahovat na zdravotnická zařízení ochrany veřejného zdraví, která byla zřízena zákonem č. 258/2000 Sb.; citovaný zákon rovněž vymezil předmět činnosti těchto zdravotnických zařízení.
Na udělení oprávnění k provozování zdravotnického zařízení vznikne žadateli nárok, splní-li zákonem stanovené podmínky. Udělení tohoto oprávnění však nebude bez dalšího zakládat právo provozovatele zdravotnického zařízení na uzavření smluv se zdravotními pojišťovnami o poskytování a úhradě zdravotní péče podle předpisů o veřejném zdravotním pojištění.
Udělování oprávnění k provozování zdravotnického zařízení bude náležet do přenesené působnosti krajských úřadů, s výjimkou případů, kdy udělení oprávnění bude náležet do působnosti Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva spravedlnosti, Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra nebo Ministerstva financí s ohledem na specifické podmínky provozování zdravotnických zařízení v oboru působnosti těchto ústředních orgánů státní správy.
Na řízení o udělení oprávnění se bude vztahovat správní řád.
K § a §
Provozovateli zdravotnického zařízení se ukládá povinnost oznamovat správnímu orgánu příslušnému k udělení oprávnění k provozování zdravotnického zařízení změny údajů týkajících se rozhodnutí o udělení tohoto oprávnění, k nimž došlo po vydání rozhodnutí. Podle závažnosti těchto změn správní orgán rozhodne o změně oprávnění nebo o jeho odnětí. Důvodem pro změnu oprávnění může být např. skutečnost, že ve zdravotnickém zařízení přestane být poskytována zdravotní péče v některém z oborů, v němž doposud byla poskytována. Důvodem pro odnětí oprávnění bude např. skutečnost, že zdravotnické zařízení přestalo splňovat požadavky na věcné a technické vybavení zdravotnického zařízení.
V případě odnětí oprávnění k provozování zdravotnického zařízení na žádost provozovatele zdravotnického zařízení se stanoví lhůta pro podání žádosti a pro vydání rozhodnutí o odnětí oprávnění. Délka této lhůty je stanovena tak, aby v návaznosti na ukončení poskytování zdravotní péče ve zdravotnickém zařízení bylo možné včas zajistit další zdravotní péči pro osoby, jimž byla v tomto zdravotnickém zařízení zdravotní péče poskytována.
K § až §
Tato ustanovení obsahují doposud chybějící úpravu pokračování v provozování zdravotnického zařízení právním nástupcem v případě smrti fyzické osoby nebo zániku právnické osoby, která provozovala zdravotnické zařízení. Smyslem navrhované úpravy je stanovit podmínky pro zachování kontinuity poskytování zdravotní péče v uvedených případech. Navrhuje se, aby právní nástupce mohl pokračovat v provozování zdravotnického zařízení na základě oprávnění k provozování zdravotnického zařízení uděleného původnímu provozovateli zdravotnického zařízení, budou-li splněny ostatní podmínky pro provozování zdravotnického zařízení. Tímto způsobem však může být zdravotnické zařízení provozováno jen po dobu nezbytně nutnou k získání nového oprávnění k provozování zdravotnického zařízení právním nástupcem.
Návrh zákona dále upravuje některé podmínky pro převod vlastnictví zdravotnického zařízení. Rovněž tato úprava má umožnit, aby byla zachována kontinuita poskytování zdravotní péče v převáděných zdravotnických zařízeních.
K § až §
Návrh zákona poprvé upravuje podmínky pro poskytování zdravotní péče jako veřejné služby. Veřejné služby ve zdravotnictví budou zajišťovány na základě plánů veřejných služeb zpracovaných pro území jednotlivých krajů. Plány veřejných služeb budou vycházet ze závazných ukazatelů pro zajištění veřejných služeb stanovených nařízením vlády a z konkrétních podmínek jednotlivých krajů; tyto plány budou představovat soubor koncepčních, demografických, geografických, infrastrukturních, organizačních, rozvojových, zdravotních, investičních a ekonomických údajů. Plány veřejných služeb by tak měly být obrazem odůvodněné optimální sítě zdravotnických zařízení při respektování místních podmínek daného území. Návrh zákona připouští možnost odchýlit se od závazných ukazatelů pro zajištění veřejných služeb, a to s ohledem na místní specifické podmínky, jimiž mohou být např. zdravotní stav populace nebo geografická situace a dostupnost zdravotnických zařízení na území kraje. Návrh plánu veřejných služeb zpracovaný krajským úřadem bude před jeho schválením radou kraje posouzen Ministerstvem zdravotnictví, a to s cílem zajistit jeho soulad se závaznými ukazateli pro zajištění veřejných služeb. Případné odchylky návrhu plánu veřejných služeb od závazných ukazatelů pro zajištění veřejných služeb budou podléhat schválení Ministerstvem zdravotnictví; pokud s těmito odchylkami (navýšením nebo snížením ukazatelů) nebude ministerstvo souhlasit, bude se pro účely zajištění veřejné služby vycházet z ukazatelů stanovených vládou.
Veřejné služby budou zajišťovat provozovatelé zdravotnických zařízení, kteří k tomu budou vybráni na základě výběrového řízení podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů; tito provozovatelé budou mít se všemi zdravotními pojišťovnami smlouvy o poskytování a úhradě zdravotní péče. V rámci zajišťování veřejných služeb budou mít provozovatelé zdravotnických zařízení navíc povinnost podílet se na poskytování zdravotní péče nad rámec smluv se zdravotními pojišťovnami v případech stanovených zákonem; půjde např. o povinnost účastnit se na zajišťování pohotovostní zdravotní péče nebo zdravotní péče na vyžádání státních orgánů (zajišťování lékařských prohlídek, prohlídek zemřelých nebo posuzování zdravotní způsobilosti podle zvláštních právních předpisů).
K §
S ohledem na vysoké finanční náklady na pořízení, provozování a obměnu některých zdravotnických prostředků používaných při poskytování zdravotní péče se navrhuje podmínit jejich používání k zajištění veřejných služeb, nebo je za tím účelem pořizovat nebo obměňovat, souhlasem Ministerstva zdravotnictví, který bude vydáván v dohodě se zdravotními pojišťovnami. Tento postup umožní vytvořit optimální síť uvedených zdravotnických prostředků, odpovídající požadavkům na dostupnost a kvalitu zdravotní péče a na účelné využívání prostředků veřejného zdravotního pojištění.
K §
Stanoví se povinnost provozovatelů zdravotnických zařízení lůžkové péče zajišťujících veřejné služby vypracovávat výroční zprávu o činnosti a hospodaření a zpřístupnit ji veřejnosti. Stanovením této povinnosti je sledován veřejný zájem na zpřístupnění informací o činnosti a hospodaření zdravotnického zařízení a o kvalitě poskytované zdravotní péče.
Výroční zpráva o činnosti a hospodaření musí obsahovat stanovené údaje. Dle uvážení provozovatele zdravotnického zařízení může výroční zpráva o činnosti a hospodaření obsahovat další údaje a informace, které provozovatel považuje za účelné zveřejnit.
K § až §
Stanoví se kompetence správních úřadů a krajů a jejich orgánů. Působnosti svěřené podle navrhované právní úpravy orgánům krajů budou výkonem přenesené působnosti. Práva a povinnosti krajů odpovídají jejich odpovědnosti za zajištění veřejných služeb na svém území v rozsahu stanoveném v návrhu zákona.
Obdobně, jako při plnění úkolů Ministerstvem zdravotnictví, návrh zákona počítá se vzájemnou spoluprací krajů a obcí a rovněž jejich spoluprací s ostatními subjekty podílejícími se na plnění úkolů při zajišťování veřejných služeb, a to zejména se zdravotními pojišťovnami, profesními organizacemi zdravotnických pracovníků a občanskými sdruženími.
Kontrolní činnost se svěřuje správním orgánům příslušným k udělení oprávnění k provozování zdravotnického zařízení a dále správním úřadům, které budou vydávat osvědčení o personálním zabezpečení a věcném a technickém vybavení zdravotnického zařízení. Navrhovanou právní úpravou nebude dotčena kontrolní činnost vykonávána podle zvláštních právních předpisů.
K § až §
Ustanovení vymezují skutkové podstaty správních deliktů, sankce ukládané za správní delikty a dále určují správní orgány příslušné k projednávání správních deliktů.
Podle závažnosti protiprávního jednání bude možné za správní delikt uložit pokutu až do výše 2 mil. Kč nebo odejmout oprávnění k provozování zdravotnického zařízení.
Navrhovaná úprava správního trestání je v souladu s koncepcí správního trestání schválenou vládou.
K §
Navrhovaná právní úprava zachovává stávající stav, kdy se zdravotnická zařízení podílejí na výuce žáků a studentů škol vzdělávajících zdravotnické pracovníky. Zdravotnická zařízení, a z nich zejména fakultní nemocnice, mají nezastupitelné místo v procesu vzdělávání v oblasti lékařství, farmacie a v dalších zdravotnických oborech.
Návrh zákona nově stanoví, že úprava vztahů mezi školou a zdravotnickým zařízením při zajišťování výuky ve zdravotnickém zařízení, pokud tyto vztahy nejsou upraveny právním předpisem, je předmětem smlouvy uzavřené mezi těmito subjekty a současně vymezuje některé obsahové náležitosti této smlouvy.
K §
Stanoví se povinnost osob povinných výživou vůči dětem umístěným ve zvláštních dětských zařízeních přispívat provozovatelům těchto zařízení na stravování, ubytování, výchovnou činnost. a ošacení těchto dětí; jde o úhradu nákladů, které nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění.
Výši příspěvku a způsob jeho úhrady stanoví Ministerstvo zdravotnictví vyhláškou. Při stanovení výše příspěvku bude zohledněn věk dítěte a s tím související náklady na jeho zaopatření a rovněž výše příjmů osob povinných výživou vůči dítěti.
K §
Stanoví se výjimka z podmínky udělení oprávnění k provozování zdravotnického zařízení pro zdravotnická zařízení zřízená zákonem – v těchto případech není účelné trvat na této podmínce.
Tato výjimka se v současné době bude vztahovat na Státní zdravotní ústav a zdravotní ústavy, které byly zřízeny zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů; citovaný zákon rovněž vymezuje předmět činnosti těchto zdravotnických zařízení.
K §
Jde o zmocňovací ustanovení k vydání prováděcích právních předpisů.
K §
Ustanovením se reaguje na dosavadní právní stav, kdy v některých případech je zdravotnické zařízení považováno za subjekt práv a povinností. Podle navrhované právní úpravy bude nadále nositelem práv a povinností provozovatel zdravotnického zařízení.
K § až §
V rámci přechodných ustanovení je nezbytné stanovit podmínky pro pokračování v provozování zdravotnických zařízení fyzickými a právnickými osobami, které jsou oprávněny provozovat zdravotnická zařízení podle dosavadních právních předpisů. U těchto osob bude oprávnění provozovat zdravotnické zařízení zachováno i podle nové právní úpravy, jestliže ve stanovené lhůtě splní ostatní podmínky stanovené pro provozování zdravotnického zařízení.
Pokud navrhovaná právní úprava vylučuje z provozování některých druhů zdravotnických zařízení fyzické osoby, bude muset být provozování těchto zdravotnických zařízení těmito osobami ukončeno ve stanovené lhůtě. Tím však není vyloučena možnost, aby v provozování zdravotnického zařízení pokračovala právnická osoba, která bude založena stávajícím provozovatelem zdravotnického zařízení, nebo na níž bude zdravotnické zařízení jeho stávajícím provozovatelem převedeno.
V rámci přechodných ustanovení je rovněž nezbytné stanovit podmínky pro zpracování návrhů plánů veřejných služeb pro první období po přijetí návrhu zákona.
K §
Navrhovaná právní úprava plně nahradí úpravu obsaženou v zákoně č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, a proto bude citovaný zákon zrušen.
K § až §
V rámci těchto ustanovení se mění zákony, které jsou dotčeny navrhovanou právní úpravou. Navržené změny zákonů souvisejí se zrušením zákona č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, kdy je nezbytné zrušit též novely tohoto zákona, s novou úpravou veřejných služeb, která si vyžaduje provedení odpovídajících změn v zákoně č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a dále s novou úpravou soustavy zdravotnických zařízení a podmínek udělování oprávnění k provozování zdravotnických zařízení.
K §
Účinnost zákona se navrhuje k 1. červenci 2006 s přihlédnutím k předpokládané délce legislativního procesu a k účinnosti zákona o zdravotní péči.
V Praze dne 21. září 2005
předseda vlády
Ing. Jiří Paroubek v.r.
ministryně zdravotnictví
Doc. MUDr. Milada Emmerová v.r.
1) Například zákon č. …../….. Sb., o zdravotní péči, zákon č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon), ve znění zákona č. 228/2005 Sb., zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
2) Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění zákona č. 125/2005 Sb.
Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění zákona č. 125/2005 Sb.
3) Zákon č. …../….. Sb., o zdravotní péči.
Zákon č. …./… Sb., o léčivech.
4) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
5) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
6) § 83a zákoníku práce.
7) § 20 zákona č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů.
8) Zákon č. …/… Sb., o léčivech.
9) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
10) § 15 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 274/2003 Sb.
11) § 22 až 24 zákona č. 285/2002 Sb.
12) § 17 zákona č. 48/1997 Sb., ve znění zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 459/2000 Sb. a zákona č. 123/2005 Sb.
13) Zákon č. 48/1997 Sb.
14) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.
15) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
16) § 86 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 274/2003 Sb.
17) Zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů.