Zhodnocení platného právního stavu
Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotní péči, provádí nezbytné změny v řadě dalších zákonů.
Prvním okruhem úprav jsou změny vedoucí k zajištění terminologické jednotnosti právních předpisů, ve kterých se vyskytuje pojem „závodní preventivní péče“ a nově se zavádí pojem „pracovnělékařská péče“.
Dalším okruhem úprav jsou změny vyvolané novou úpravou vztahů v oblasti poskytování zdravotní péče návrhem zákona o zdravotní péči. Nejrozsáhlejší je v tomto směru úprava zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, jelikož uvedený zákon upravuje jak obecné podmínky poskytování zdravotní péče, tak její jednotlivé druhy. S ohledem na navrhovanou právní úpravu zdravotní péče v samostatném zákoně je třeba ze zákona o veřejném zdravotním pojištění vypustit ta ustanovení, která se poskytování zdravotní péče a jejích jednotlivých druhů týkají.
Další důležitou změnou je též úprava zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, kde se navrhuje přísnější trestání některých trestných činů, pokud byly spáchány na zdravotnickém pracovníkovi v souvislosti s výkonem zdravotnického zaměstnání nebo povolání. Tato úprava je vyvolána množícími se případy napadení zdravotnických pracovníků při výkonu jejich povolání a tedy potřebou zavést jejich účinnější ochranu potřebnou pro řádný výkon této činnosti. Zavádějí se také nové skutkové podstaty trestných činů v oblasti klonování, genetiky a nakládání s lidským embryem, a to v důsledku rozvoje těchto oblastí a potřeby chránit oprávněné zájmy dotčených osob.
V zákoně č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, se zrušují v návaznosti na návrh zákona o zdravotní péči všechna ustanovení, jejichž obsah je upraven v návrhu zákona o zdravotní péči. Zbylá ustanovení zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, zrušuje návrh zákona o zdravotnických zařízeních a veřejných službách ve zdravotnictví a o změně některých zákonů.
Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Související právní předpisy je nutné novelizovat, neboť po nové úpravě vztahů v oblasti poskytování zdravotní péče, by mnohé právní úpravy byly zcela nesrozumitelné nebo duplicitní, popřípadě by jejich aplikace vedla k nežádoucím účinkům.
C. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy
Cílem změn novelizovaných právních předpisů je zajistit jejich soulad s návrhem zákona o zdravotní péči. Navrhované přísnější trestání některých trestných činů spáchaných na zdravotnickém pracovníkovi v souvislosti s výkonem zdravotnického zaměstnání nebo povolání je reakcí na množící se případy napadení zdravotnických pracovníků pacienty a potřebou zajistit jejich větší ochranu nezbytnou pro řádný výkon jejich povolání. Zavedení nových skutkových podstat trestných činů v oblasti klonování, genetiky a nakládání s lidským embryem je vyvoláno rozvojem těchto oblastí a potřebou chránit práva a oprávněné zájmy dotčených osob. Změny navrhované v zákoně č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, jsou vyvolány skutečností, že návrh zákona o zdravotní péči upravuje druhy a formy zdravotní péče včetně práv a povinností dotčených subjektů v souvislosti s poskytováním zdravotní péče, které byly doposud upraveny také zákonem č. 20/1966 Sb. Je tedy nezbytné zabránit duplicitní úpravě a dotčená ustanovení ze zákona č. 20/1966 Sb. vypustit. Obdobná úprava postihne též zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Navrhované řešení je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.
Zhodnocení navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a její slučitelnosti s právními akty Evropských společenství
Navrhovaná právní úprava je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Návrh zákona nezapracovává do právního řádu České republiky právo Evropských společenství ani právo Evropské unie a není s nimi v rozporu.
F. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy, sociální dopady, dopady na životní prostředí a zhodnocení dopadu ve vztahu k rovnosti žen a mužů
Návrh zákona nebude znamenat bezprostřední hospodářské a finanční dopady na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, ani na podnikatelské prostředí České republiky, neboť pouze reaguje na novou právní úpravu obsaženou v návrhu zákona o zdravotní péči.
Tento návrh bezprostředně nevyvolá žádné sociální dopady, neboť pouze reaguje na návrh zákona o zdravotní péči.
Návrh zákona nebude mít žádné dopady na životní prostředí a bude neutrální ve vztahu k rovnosti žen a mužů.
ČÁST PRVNÍ až OSMÁ, DESÁTÁ až ŠESTNÁCTÁ a DVACÁTÁ TŘETÍ
V dotčených právních předpisech se v zájmu zajištění vzájemné návaznosti a dosažení terminologické jednotnosti upravují pojmy z oblasti pracovnělékařské péče.
ČÁST DEVÁTÁ
K bodům 1. až 3.
V souladu s návrhem zákona o zdravotní péči se slova „závodní preventivní péče“ nahrazují slovy „pracovnělékařská péče“. Změna terminologie odpovídá obsahově pojetí pracovnělékařské péče jako multidisciplinárního oboru zahrnujícího poskytování zdravotní péče a služeb souvisejících s problematikou ochrany zdraví při práci.
K bodu 4.
U mladistvých v době přípravy na povolání, u nichž nelze vyloučit expozici rizikovým faktorům překračujícím hygienické limity, nebo je tato expozice předvídatelná, se navrhuje, aby obdobně jako je tomu u zaměstnanců, kteří vykonávají rizikové práce byl v odůvodněných případech orgán ochrany veřejného zdraví oprávněn stanovit rozsah a frekvenci preventivních a mimořádných prohlídek.
Rovněž je žádoucí, aby byl odchylně stanoven i rozsah a frekvence sledování zátěže pracovních podmínek, neboť se má za to, že pro mladistvé, u nichž ještě nebyl ukončen fyzický a psychický vývoj, mohou dané pracovní podmínky představovat vyšší míru rizika. Platná právní úprava, a to ustanovení § 84 odst. 1 písm. t) zákona č. 258/2000 Sb.,o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, umožňuje orgánům ochrany veřejného zdraví zaměstnavateli stanovit přísnější nejvyšší přípustné hodnoty škodlivých faktorů pracovních podmínek, než stanoví zvláštní právní předpisy, pokud to je třeba s ohledem na ochranu zdraví mladistvých zaměstnanců, studentů, spolupracujících mladistvých rodinných příslušníků nebo žáků na výukových pracovištích. Navrhované rozšíření jejich oprávnění lze považovat za přínosné při zajišťování adekvátní ochrany zdraví žáků a studentů.
Důvodem uvedeného postupu je skutečnost, že expozice témuž rizikovému faktoru se může výrazně lišit podle učebních oborů, např. expozice olovu při pájení kovových materiálů olovnatou pájkou je jiná jak kvantitativně, tak i cestami expozice než expozice při používání barev obsahujících sloučeniny olova. Je potřebný individuální přístup k úpravě konkrétních požadavků na ochranu zdraví mladistvých související s jejich praktickou výukou.
ČÁST SEDMNÁCTÁ
Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení se uvádí do souladu s návrhem zákona o zdravotní péči, kdy v tomto návrhu zákona jsou nově upravována práva a povinnosti při posuzování nemocí z povolání, a také jsou v něm obsažena zmocňovací ustanovení k vydání prováděcích právních předpisů v oblasti posuzování nemocí z povolání.
ČÁST OSMNÁCTÁ
Problematika zdravotní péče je dosud právně zakotvena v zákoně č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Uvedený zákon upravuje jak obecné podmínky poskytování zdravotní péče, tak její jednotlivé druhy. S ohledem na navrhovanou právní úpravu zdravotní péče v samostatném zákoně je třeba ze zákona o veřejném zdravotním pojištění vypustit ta ustanovení, která se poskytování zdravotní péče a jejích jednotlivých druhů týkají. Právní úprava zdravotní péče je širší, týká se zdravotní péče obecně, bez ohledu na institut veřejného zdravotního pojištění. Zdravotní péče je poskytována bez ohledu na skutečnost, je-li pacientem osoba, která je či není pojištěncem veřejného zdravotního pojištění. Z těchto důvodů je nutno ze zákona č. 48/1997 Sb. vypustit ta ustanovení, která jsou obsahem návrhu zákona o zdravotní péči, tak aby právní úprava nebyla duplicitní. Z věcného hlediska jde navíc o stav, kdy ustanovení o jednotlivých druzích zdravotní péče jsou již obsahově překonána.
ČÁST DEVATENÁCTÁ
V návaznosti na zákaz klonování lidské bytosti stanovený návrhem zákona o zdravotní péči a úpravu nakládání s lidskou genetickou výbavou, která je stanovena v souladu s Úmluvou o lidských právech a biomedicíně, a vzhledem k závažnosti a možným důsledkům při nedodržení zákona se stanoví nové trestné činy.
Tato právní úprava je nezbytná s ohledem na Dodatkový protokol k Úmluvě na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny o zákazu klonování lidských bytostí (sdělení MZV č. 97/2001 Sb. m. s.; pro Českou republiku vstoupil v platnost dne 1. října 2001), a to v návaznosti na čl. 23 a 25 uvedené úmluvy (sdělení MZ č. 96/2001 Sb. m. s.).
Zároveň se navrhuje v trestním zákoně zpřísnit postih za spáchání trestného činu podle § 197a odst.1, § 221 odst. 1 a § 222 odst. 1 trestního zákona, kdy je tento čin pachatelem spáchán na zdravotnickém pracovníkovi v souvislosti s výkonem zdravotnického zaměstnání nebo povolání. Při vymezení tohoto trestního postihu byly především brány na zřetel množící se útoky na zdravotnické pracovníky.
ČÁST DVACACÁTÁ
Odstraňuje se chyba založená v přestupkovém zákoně jeho novelizací v souvislosti s přípravou transplantačního zákona (zákon č. 285/2002 Sb.).
ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ
§ 3 zákona č. 66/1986 Sb., o umělém přerušení těhotenství, stanoví, že „prostředky k zabránění těhotenství, které jsou na lékařský předpis, jakož i lékařské vyšetření a kontrola s tím související se poskytují ženě bezplatně“. Toto tvrzení neodpovídá současnému stavu, který vyplývá z právních předpisů upravujících rozsah hrazení zdravotní péče včetně léčivých přípravků z veřejného zdravotního pojištění. Podle § 31 odst. 1 písm. e) zákona č. 48/ 1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, se ženám používajícím hormonální a nitroděložní antikoncepci ze zdravotního pojištění hradí pouze dispenzární péče.
ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ
Vzhledem ke skutečnosti, že návrh zákona o zdravotní péči upravuje druhy a formy zdravotní péče včetně práv a povinností dotčených subjektů v souvislosti s poskytováním zdravotní péče, jsou všechna ustanovení tohoto charakteru vypuštěna ze zákona č. 20/1966 Sb., aby bylo zabráněno duplicitní úpravě v této oblasti vztahů. Zbylá ustanovení zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, zrušuje návrh zákona o zdravotnických zařízeních a veřejných službách ve zdravotnictví a o změně některých zákonů.
ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ
Dochází zde k úpravě pojmů v zájmu zajištění terminologické jednotnosti ve vztahu k návrhu zákona o zdravotní péči.
ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ
Účinnost se navrhuje v návaznosti na návrh zákona o zdravotní péči.
V Praze dne 7. září 2005
Předseda vlády:
Ing. Jiří Paroubek, v. r.
Ministryně zdravotnictví:
Doc. MUDr. Milada Emmerová, CSc., v. r.