1. Zhodnocení platné právní úpravy
Právní úprava služebních poměrů vojáků z povolání je v současné době obsažena v zákoně č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon byl od nabytí jeho účinnosti několikrát novelizován. V některých případech se jednalo o novely, které byly iniciovány Ministerstvem obrany (dále jen „ministerstvo“) a provedeny zákonem č. 129/2002 Sb. a zákonem č. 254/2002 Sb. Další novely byly provedeny v souvislosti s přijetím jiných zákonů, a to zákonem č. 155/2000 Sb., kterým se měnil zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Další změna byla provedena zákonem č. 309/2002 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon). Poslední změna byla provedena zákonem č. 362/2003 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.
Platové poměry vojáků z povolání jsou upraveny zákonem č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, a nařízením vlády č. 330/2003 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění nařízení vlády č. 637/2004 Sb.
Na zákon o vojácích z povolání navazuje řada prováděcích právních předpisů, které podrobněji upravují některá ustanovení zákona. Některé z těchto prováděcích právních předpisů bude nutno v souvislosti s nově navrhovaným zákonem novelizovat nebo zrušit. Jedná se například o vyhlášku č. 270/1999 Sb., kterou se stanoví kvalifikační předpoklady pro služební zařazení vojáků z povolání.
Přestože zákon o vojácích z povolání byl, v souladu s novými společensko politickými podmínkami, opakovaně novelizován, je nutno konstatovat, že již plně nevyhovuje současným požadavkům na práva a povinnosti profesionálních vojáků. Z tohoto důvodu se navrhuje doplnění a některé změny právní úpravy služebního poměru vojáka z povolání, které budou lépe vyhovovat náročnějšímu přístupu nejen k výběru uchazečů o toto povolání, ale i ke zpřísnění podmínek výkonu služby po celou dobu trvání služebního poměru. Náročnějšímu přístupu k výkonu služby by pak měl odpovídat i nový systém odměňování profesionálních vojáků a další oblasti se službou vojáků z povolání souvisejících. V této souvislosti je v návrhu novely zahrnuta také část, kterou se upravují platové poměry vojáků z povolání dosud obsažené v zákonu č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.
2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy
Prioritním smyslem této novely je vytvořit odpovídající právní prostředí pro rozvoj plně profesionálních ozbrojených sil, které budou méně početné, ale lépe vyzbrojené, mobilnější a operativnější.
Základním úkolem ozbrojených sil je připravovat se k obraně České republiky (ochrana územní celistvosti a suverenity) a dále k plnění úkolů vyplývajících z mezinárodních smluvních závazků České republiky o společné obraně proti napadení. Z tohoto hlediska je nezbytné prohloubit úroveň kompatibility se standardy NATO a dosáhnout kvalitativně vyšší úrovně interoperability s členskými státy aliance, zejména při výkonu služby v zahraničí. Tento požadavek vystupuje ještě výrazněji do popředí po teroristických útocích ze dne 11. září 2001. V praxi to znamená zejména zlepšení možnosti nasazení vojáků s patřičným výcvikem, schopnostmi a dovednostmi. Plně profesionalizované ozbrojené síly nutně vyvolávají potřebu tvorby odpovídajícího právního prostředí, tedy zásadních změn v právních předpisech upravujících oblast lidských zdrojů.
Cílem navrhovaného věcného řešení je vytvořit nový právní základ pro zkvalitnění personálního obsazení plně profesionálních ozbrojených sil. Tímto opatřením se vytvoří podmínky ke zlepšení jejich činnosti při plnění úkolů státu tak, aby bylo dosaženo úrovně, jež je plně srovnatelná s úrovní ve vyspělých zemích, které přistoupily k budování profesionálních armád.
Stanovují se pravidla pro efektivní řízení kariér vojáků; zabezpečení jejich kvalitního výběru pro přijímání do služebního poměru, přípravy na další výkon služby, jmenování do vyšší hodnosti, zařazování na služební místa a další zvyšování kvalifikace.
Nově se upravují vojenské hodnosti a jejich rozdělení do hodnostních sborů. Zavádí se nový sbor poddůstojníků a pro přípravnou službu sbor vojáku v přípravné službě.
Návrh zákona vytváří důležitý rámec pro nový systém doplňování vojenského personálu ozbrojených sil v prostředí nového pojetí branné povinnosti, která se zakládá na dobrovolném převzetí jejího výkonu a současně nahrazení povinné základní nebo náhradní služby novým způsobem přípravy občana k výkonu vojenské činné služby.
Je nutné upravit některá ustanovení zákona tak, aby lépe vyhovovala současné i budoucí praxi a reagovat tak na potřeby vyplývající ze zkušeností získaných jak při aplikaci platného zákona, tak také na interpretační potřeby.
Jedná se hlavně o změnu v institutu přídavku na bydlení, jehož konstrukce prostřednictvím minimální mzdy již nevyhovuje. Navrhuje se nová konstrukce stanovení výše přídavku na bydlení, která bude vycházet z minimálního základního služebního tarifu s tím, že vláda svým nařízením stanoví, pomocí daných koeficientů, výši tohoto přídavku podle obce výkonu služby a podle počtu obyvatel v ní žijících. Současně v návaznosti na převod bytového fondu na územní samosprávné celky se přídavek na bydlení stává hlavním nástrojem politiky bydlení rezortu obrany. V podmínkách profesionální armády vyžadujících časté změny ve funkcích a místech výkonu služby se zabezpečování bydlení formou poskytování bytu stalo nereálné a nefunkční.
Zásadní změnou navrhovanou i s ohledem na stav veřejných financí je prodloužení rozhodného období, z něhož se bude počítat plat pro účely výsluhových náležitostí. Navrhovaná doba 10 let objektivněji odrazí průběh služebního poměru vojáka a bude v delším horizontu představovat určité snížení výdajů, neboť se ve výpočtovém základu logicky projeví i období výkonu funkce v nižších hodnostech s menším platem. Navrhovaná změna však respektuje a nezpochybňuje, že finanční nároky související se skončením služebního poměru vojáků z povolání mají výrazný motivační charakter, kterým se zabezpečují příslušníkům ozbrojených sil sociální jistoty vzhledem k psychické a fyzické náročnosti vojenské služby, potencionálnímu ohrožení života v přípravě na bojovou činnost, vlastní bojové činnosti, vykonávání služby v různých místech podle potřeb armády bez ohledu na rodinný život a také kompenzují omezení některých hospodářských a politických práv. V návaznosti na ukončení základní služby je žádoucí, aby stát kromě výše uvedených kompenzačních důvodů ocenil občany za výkon povolání spočívající ve službě pro stát s nasazením života při zajišťování jeho suverenity a bezpečnosti, pomoci při krizových situacích, zejména živelních pohromách, jakož i při ochraně lidských práv ve světě v souladu s mezinárodními závazky.
Na základě požadavku praxe se navrhuje precizovat doklady vedené pro účely výsluhových náležitostí a zejména postup při řešení sporů o jejich správnosti. Jednoznačně se vymezuje, že tyto podklady podléhají řízení ve věcech služebního poměru podle tohoto zákona, nikoliv řízení o výsluhových náležitostech.
3. Nezbytnost navrhované právní úpravy
Přijetí nové právní úpravy je dalším krokem k realizaci Koncepce výstavby profesionální Armády České republiky a mobilizace ozbrojených sil České republiky, přepracované na změněný zdrojový rámec (dále jen „Koncepce“). Na základě cílů, které Koncepce stanovila, došlo k ukončení základní služby. Nový branný zákon již základní službu neobsahuje a zavádí nový pojem „základní příprava“, která je obdobou průběhu náhradní služby. Tento způsob přípravy budoucích profesionálních vojáků je nevyhovující, proto je obsahem změny zákona návrh na realizaci základní přípravy v rámci přípravné služby, kde na základní přípravu bude navazovat odborná a speciální příprava. Přípravnou službu budou vojáci vykonávat již ve služebním poměru vojáka z povolání.
V souvislosti s přechodem na úplnou profesionalizaci ozbrojených sil je nutné upravit celou řadu institutů obsažených ve stávající právní úpravě. Náročnějšímu přístupu k výkonu služby vojáka z povolání musí odpovídat i nový systém odměňování profesionálních vojáků a další oblasti se službou vojáků z povolání související.
Kromě zkušeností, i negativních, z realizace stávající právní úpravy, bylo třeba zapracovat i změny vyvolané jinými platnými nebo připravovanými právními předpisy. Jedná se například o zavedení informačního systému o služebních platech, úpravu podmínek služby na základě návrhu antidiskriminačního zákona, zapracování protikorupčních opatření apod.
Právní úprava odměňování vojáků z povolání založená zákonem č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, platná pro většinu zaměstnanců státní správy, nepostihuje dostatečně zvláštnosti, rizika a omezující faktory vyplývající ze služby vojenského profesionála v ozbrojených silách. Zásadním nedostatkem je absence provázanosti platového tarifu s vojenskou hodností. Ta je sice zohledněna institutem příplatku, jeho výše je však ve srovnání s příplatkem za vedení na jednotlivých stupních velení zcela nepodstatná. Absence vazby platového tarifu na vojenskou hodnost společně s minimálním počtem platových tříd, do kterých je činnost vojenských odborností zařazena, neumožňuje vytvoření fungujícího kariérního řádu.
Základním principem je dosáhnout souladu mezi služebním, hodnostním a platovým postupem ve všech kategoriích profesionálních vojáků v ozbrojených silách. V navrhovaném systému odměňování se proto předpokládá výrazně posílit základní tarifní složku platu (služební tarif), ve které budou zahrnuty všechny aspekty výkonu služby v konkrétní vojenské hodnosti (tj. náročnost služby v dané funkci, nároky na velitelské a manažerské schopnosti a odpovědnosti z nich plynoucí), které dosud byly rozčleněny do více platových složek (tarifní plat, hodnostní příplatky a příplatky za vedení) a v čase, tj. služba v sobotu, v neděli, v noci a ve svátek a veškerá pracovní pohotovost, které dosud byly propláceny formou příplatků (příplatky za práci v sobotu, v neděli, v noci a ve svátek a odměny za pracovní pohotovost). Aby byl zaručen fyzický odpočinek vojenských profesionálů, předpokládá se zaručit vojenským profesionálům za službu vykonanou nad základní týdenní dobu služby náhradní dobu odpočinku, tzn. využívat vždy časovou, nikoliv peněžní kompenzaci. Riziko ohrožení života nebo zdraví vojáka a jeho motivace k využití získaných znalostí, odborností a dovedností ve výkonu služby se předpokládá oceňovat i nadále formou zvláštního příplatku. Obdobně se počítá s výplatou příplatku za službu v zahraničí v cizí měně, kterým bude kompenzována náročnost služby a rizika z ní plynoucí ve vojenských operacích v zahraničí. Vzhledem ke směřování České republiky do tzv. eurozóny v rámci Evropské unie se navrhuje upřednostnit výplatu tohoto příplatku v EUR a nikoliv v USD. Jako motivační složky platu jsou v navržené úpravě i nadále ponechány osobní příplatek a odměna. Obdobný způsob odměňování vojáků je aplikován u naprosté většiny armád států NATO.
Navrhovaný systém výrazně omezí nutnost vedení podrobné evidence doby výkonu služby v časovém období, kdy z charakteru služebního úkolu nebylo vždy možno jednoznačně rozhodnout, jedná-li se o dobu výkonu služby nebo dobu služební pohotovosti, dále bylo nutno sledovat počty hodin odsloužené v noci, v sobotu a v neděli, ve svátek a hodiny pracovní pohotovosti, což vzhledem k obecnému charakteru časové náročnosti služby vojáka vedlo k neúměrnému narůstání množství evidence a s tím spojené administrativy. Navrhovaný systém výrazně omezí dosud vedenou evidenci v tom, že bude nutno evidovat pouze dobu výkonu služby a dobu výkonu služby nad základní týdenní dobu výkonu služby a udělování náhradní doby odpočinku za ni. V neposlední řadě omezí i možnosti sekundárního navyšování platu u jednotlivců formou cíleného výkonu služby v době, za kterou náležel příplatek.
Celkové pojetí systému bude umožňovat, aby vojákovi při řízení kariéry byla nabídnuta i finanční motivace pro kariérní postup tak, aby řízená kariéra byla v zájmu rezortu Ministerstva obrany i v zájmu vojáka. Novelizovaný zákon č. 221/1999 Sb. bude obsahovat i platové podmínky vojáků z povolání, obdobně jako je tomu u platových poměrů příslušníků bezpečnostních sborů, obsažených v zákoně č. 361/2003 Sb.
Novelou zákona č. 221/1999 Sb. se koncepčně zásadně mění příprava vojáků z povolání vzhledem k tomu, že podle zákona č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon) se již nevykonává základní nebo náhradní služba v mezích zákonné branné povinnosti. Jako prozatímní řešení se v citovaném zákoně, který byl přijímán z časových důvodů v roce 2004 proto, že bylo třeba zákonným způsobem propustit vojáky ze základní služby, upravila tříměsíční základní příprava. Vykonání této základní přípravy se stanovilo jako podmínka pro přijetí do služebního poměru vojáka z povolání. Protože v předkládaném návrhu zákona se navrhuje upravit tzv. přípravnou službu vojáka z povolání pro získávání základních vojenských a odborných znalostí a dovedností, a tato přípravná služba členěná na několik částí zahrne i základní přípravu, je nezbytné v této souvislosti novelizovat i zákon č. 585/2004 Sb.
4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem
Návrh novely zákona o službě vojáků z povolání je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.
5. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Návrh novely zákona není v rozporu s ratifikovanými a vyhlášenými mezinárodními smlouvami o lidských právech a základních svobodách, jimiž je Česká republika vázána, ani s právem Evropských společenství. Není v rozporu ani se závazky k NATO, z nichž nevyplývá povinnost členských států jednotně upravit vznik, průběh a zánik služebního poměru vojáků z povolání ani jejich sociální náležitosti. Konkrétní práva a povinnosti vojáků z povolání mají být specifikovány v rámci národního zákonodárství.
Při porovnání navrhovaného zákona s úpravou platnou v jiných evropských zemích, zejména státech NATO, lze konstatovat, že v převážné většině zemí je sociální zabezpečení uplatňováno ve zvláštních systémech, kdy profesionální vojáci nabývají nárok na dlouhodobé zabezpečení v mnohem nižším věku než jiní zaměstnanci při uplatnění principu výsluhy, přičemž se zohledňuje doba vojenské, příp. jiné státní služby.
Navrhovaná právní úprava respektuje rovné postavení mužů a žen ve služebním poměru vojáka z povolání.
6. Předpokládaný finanční dosah navrhované právní úpravy
Realizace návrhu novely zákona o službě vojáků z povolání nebude vyžadovat zvýšené finanční nároky na státní rozpočet. Finanční krytí upravovaných institutů je zabezpečeno již v současné době v rámci rozpočtové kapitoly Ministerstva obrany.
Pokud se jedná o nově navrhované nebo upravované instituty s finančním dopadem, bude jejich zavedení znamenat pouze přesun finančních prostředků v rámci položkové skladby rozpočtové kapitoly Ministerstva obrany.
K bodu 1
Nové znění § 3 vychází ze změn v branné povinnosti, ukončení základní služby, přechodu na plně profesionální armádu a potřeby zvýšit kvalitu personálu ozbrojených sil.
Do služebního poměru se bude přijímat pouze občan České republiky, který je bezúhonný. Pojem bezúhonnost je oproti stávající právní úpravě v zákoně přísněji definován. Navrhovaná úprava bezúhonnosti je obdobná právní úpravě v zákonu o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.
Podmínky povolání do služebního poměru jsou stanoveny jako základní podmínky, které musí občan – uchazeč splňovat při povolání do služebního poměru.
Vzhledem k tomu, že zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), nestanovuje povinnost vykonání základní služby nebo vykonání náhradní služby, vypouští se ustanovení o jejím vykonání z podmínek pro povolání do služebního poměru vojáka z povolání. Vzhledem k tomu, že se navrhuje vykonávání přípravné služby již ve služebním poměru, vkládá se do zákona text přísahy, kterou bude uchazeč povinen před povolání do služebního poměru složit.
Stanovení podmínek pro povolání do služebního poměru je v souladu s čl. 26 odstavec 2 Listiny základních práv a svobod, podle kterého může zákon stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání.
K bodu 2
Změna, navržená v § 4, vychází ze změny podmínek pro povolání do služebního poměru. Opravňuje služební orgán, provádějící výběr uchazeče, k vyžádání opisu z evidence Rejstříku trestů a k ověření bezúhonnosti uchazeče obdobně jako v právní úpravě o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.
K bodu 3
Navrhuje se rozšířit rozhodnutí o povolání do služebního poměru o údaj, zda je voják povinen vykonat přípravnou službu a v jakém rozsahu.
K bodu 4
Ustanovení § 5 odst. 4 zákona o vojácích z povolání se doplňuje o povinnost služebního orgánu prodloužit dobu trvání služebního poměru o dobu, která je vyloučena ze zápočtu doby trvání služebního poměru, a to bez souhlasu vojáka.
K bodu 5
Na základě toho, že většina vojáků, nově povolávaných do služebního poměru, bude povinna vykonat základní přípravu v trvání tří měsíců, navrhuje se prodloužit zkušební dobu ze tří na šest měsíců a upravit dobu nepřítomnosti vojáka ve službě, která se do zkušební doby započítává.
K bodu 6
Vzhledem k tomu, že občan podléhající branné povinnosti již nebude povinen vykonat základní nebo náhradní službu, bude nezbytné, aby při povolání do služebního poměru vykonal přípravnou službu, a to ještě před jeho prvním služebním zařazením. Navrhuje se vložit do zákona nové ustanovení, které vojákovi ukládá povinnost přípravnou službu vykonat.
Stanovují se případy, kdy může být přípravná služba zkrácena, nebo může být od jejího vykonání zcela upuštěno.
K bodu 7
V původním § 6 zákona nebyla zohledněna ta skutečnost, že voják může konat službu i ve vojenských školách.
K bodu 8
Terminologicky se upravuje pojem orgán státní správy a doplňují se další subjekty možného výkonu služby vojáků z povolání.
K rozšíření výčtu subjektů, v nichž mohou vojáci z povolání plnit úkoly obranného charakteru, dochází především proto, aby tito vojáci, kteří jsou zároveň vojenským leteckým personálem, mohli působit v rámci Řízení letového provozu ČR, s. p.
K bodu 9
Navrhuje se podrobněji upravit podmínky pro služební zařazení vojáka. Voják bude muset uvedené podmínky, včetně požadavků stanovených pro výkon služby v příslušném služebním zařazení, splňovat již před jeho služebním zařazením. Kromě toho se stanovuje, co se rozumí pod pojmem odbornost vojáka.
K bodu 10
V návaznosti na úpravu § 6 odst. 2 zákona se upravuje zmocnění vlády ke stanovení taxativního výčtu státních podniků spolu s počtem vojáků, kteří v nich budou plnit úkoly obranného charakteru.
K bodu 11
Zmocňuje se vláda České republiky, aby stanovila katalog druhů služby pro výkon služby v hodnostech podle základní charakteristiky činnosti v hodnostech vojáků z povolání.
K bodu 12 a 13
V důsledku zavedení legislativní zkratky v § 3 odst. 1 zákona se upravuje znění nadpisu § 7 a textu v § 7 odst.1 zákona.
K bodu 14 a 15
Přechodem na plně profesionální ozbrojené síly již není třeba rozlišovat vojenské hodnosti pro vojáky z povolání a vojáky základní služby.
Názvy vojenských hodností korespondují s názvy z předchozích právních úprav služby vojáků z povolání ve smyslu vojenské tradice.
Současných dvacet tři hodnostních stupňů (tj. včetně hodností, které byly vyčleněny pro vojáky v základní službě) se redukuje na osmnáct. Na základě hlavních náplní vykonávaných činností budou hodnostní stupně rozděleny do čtyř hodnostních sborů - poddůstojníků, praporčíků, důstojníků a generálů.
Kromě toho se zavádí sbor vojáků v přípravné službě - přípravný sbor. Hodnosti přípravného sboru budou využívány pouze v přípravné službě. K odlišení postavení vojáků v jednotlivých částech přípravné služby a možnostem jejich zařazení v ozbrojených silách budou základní přípravu vykonávat vojáci v hodnosti čekatele, odbornou a speciální přípravu v hodnosti frekventanta a po dobu studia ve vojenské škole budou mít hodnosti aspirantů a starších aspirantů podle studijního programu a doby studia.
K bodu 16
Jedná se o úpravu odkazu v důsledku navrhovaných změn v § 7 zákona.
K bodu 17
V návaznosti na stanovení nových hodnostních sborů a nových hodností je nutno upravit nejkratší dobu výkonu služby v těchto hodnostech. Na rozdíl od stávající právní úpravy se navrhuje stanovit nejkratší dobu výkonu služby v hodnosti také u hodnosti plukovníka, brigádního generála a generálmajora.
Nejkratší doba výkonu služby v hodnostech přípravného sboru se nestanovuje, neboť doba v hodnosti čekatele a frekventanta je vymezena v § 7; do hodností aspirantů a starších aspirantů budou vojáci jmenováni na základě splnění úkolů studia v jednotlivých ročnících vojenských škol.
Dále se stanovuje, která doba se vojákovi započítává do doby výkonu služby v hodnosti.
K bodu 18 a 19
V návaznosti na zavedení přípravné služby, kterou bude voják vykonávat již ve služebním poměru vojáka z povolání, se upravují důvody zániku služebního poměru pro případ, že voják bude na závěr některé z částí přípravné služby hodnocen jako nevyhovující.
K bodu 20
Ve stávající právní úpravě je stanoveno, že o propuštění vojáka ze služebního poměru nesmí být rozhodnuto v době, kdy voják pečuje o dítě mladší 3 let. Nejednoznačné znění tohoto ustanovení umožňovalo vztáhnout zákaz propuštění ze služebního poměru na oba rodiče, vojáky z povolání. Toto ustanovení se navrhuje upravit tak, aby zákaz propuštění se vztahoval pouze na vojáka, který čerpá rodičovskou dovolenou.
K bodu 21
V návaznosti na úpravu § 18 zákona je nutné jednoznačně stanovit postup služebních orgánů při zrušení služebního poměru pro nevyhovující hodnocení vojáka z povolání v základní přípravě.
K bodu 22
Platový systém pro vojáky užívá pojem služební plat. Aby nemusela být novelizována všechna dosavadní ustanovení zákona obsahující pojem „plat“, zavádí se legislativní zkratka.
K bodu 23 a 24
V současné době již není nezbytné zajišťovat nepřetržitou přítomnost vojáků v kasárnách provádějících dozor v celodenní směně a stačí nepřetržitá přítomnost několika vojáků z povolání v dozorčí a strážní službě. Z tohoto důvodu se navrhuje službu konanou nad základní týdenní dobu služby kompenzovat poskytováním náhradní doby volna. Náhradní doba volna u útvaru se uděluje neprodleně, nejpozději do 3 měsíců od služby vykonané nad základní týdenní dobu služby.
Vzhledem k tomu, že služební orgán bude povinen udělovat vojákovi za výkon služby nad základní týdenní dobu služby náhradní dobu volna, je nezbytné upravit podmínky a lhůty, do kdy musí být volno uděleno. Maximální doba, za kterou nebude náhradní doba volna udělena, činí v kalendářním roce 150 hodin (12,5 hodiny x 12 měsíců).
Povinné udělení náhradní doby volna je pro služební orgán závazné a jiné vypořádání tohoto nároku (např. proplacením přesčas) se nepřipouští.
K bodu 25 a 26
V některých specifických případech musí voják konat po omezenou dobu službu tak, že nelze dodržet ustanovení tohoto zákona pro základní týdenní dobu služby, její rozvržení v týdnu nebo v určitém období, pro přestávky ve službě, pro nepřetržitý odpočinek a služební pohotovost. Jedná se o případy, které vyplývají z charakteru výcviku nebo nasazení.
Pro tyto účely se nově zavádí pojem intenzivní vojenský výcvik. Jedná se o výcvik, který nepřesahuje 48 hodin, ale po tuto dobu nelze s přihlédnutím k charakteru činnosti dodržovat závazná pravidla pro výkon služby. Po dobu intenzivního výcviku plní voják výcvikový úkol, který nemůže být přerušen, avšak jeho celková doba nepřesáhne 48 hodin. V tomto případě je služební orgán oprávněn rozvrhnout dobu výkonu služby tak, že nebude povinen dodržovat ustanovení o době nepřetržité služby a době přestávek ve službě. Za dobu konanou nad základní týdenní dobu služby však bude náležet náhradní doba volna.
Nepřetržitý vojenský výcviktrvající déle než 48 hodin se bude uskutečňovat zpravidla mimo obec, ve které voják trvale koná službu (zpravidla ve vojenském výcvikovém prostoru nebo v zahraničí). Po tuto ucelenou dobu výcviku, jíž zpravidla vrcholí předcházející příprava vojáka na zvládnutí své profese v posádce, bude režim výkonu služby a odpočinku zcela podřízen charakteru výcvikového úkolu. Po toto období nebude možné dodržovat ustanovení o celkové základní týdenní době služby, o době služby konané nad základní týdenní dobu služby, o maximální době nepřetržité služby, o době k odpočinku a o době přestávek ve službě. Náhradní doba volna bude vojákovi garantována až po ukončení tohoto nepřetržitého výcviku, a to za každých 48 hodin ukončeného výcviku jeden den volna v době, která by jinak byla dobou služby. Za tuto dobu se plat nekrátí. Aby náhradní doba volna plnila svůj účel, musí být udělena co nejdříve po ukončení nepřetržitého vojenského výcviku, nejpozději do 3 měsíců.
Aby doba intenzivního a nepřetržitého vojenského výcviku nemohla být služebními orgány zneužita jako alternace trestu, musí být vždy konána pouze na základě plánovaného výcvikového úkolu.
Nepřetržitým vojenským nasazenímse rozumí doba, kdy voják plní úkoly při použití armády podle ustanovení § 14 písm. b), c) a d) zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky. Následné vypořádání této doby s vojákem bude provedeno stejně jako u nepřetržitého vojenského výcviku.
Voják může být také nasazen mimo území České republiky. Vojenským nasazením mimo území České republiky se rozumí doba výkonu služby, po kterou voják plní úkoly ozbrojených sil v rámci mezinárodní spolupráce podle § 10 odst. 2 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky.
Vzhledem k dlouhodobému charakteru výše uvedených operací je nezbytné upravit, že voják bude mít předem stanovenu dobu výkonu služby a dobu odpočinku. Mohou však nastat situace (zejména bojového charakteru, nepokoje na monitorovaném území, apod.), kdy velitel bude nucen v zájmu bezpečnosti, zvládnutí vzniklé situace apod. přijmout opatření k jejich řešení. V tomto případě se předpokládá, že pravidelný výkon služby bude přerušen a nastanou mimořádná opatření, kdy bude činnost plně podřízena úspěšnému zvládnutí mimořádné situace. Po tuto dobu velitel bude oprávněn přizpůsobit režim života jednotky této situaci, protože nebude povinen dodržovat ustanovení o celkové základní týdenní době služby, o době služby konané nad základní týdenní dobu služby, o maximální době nepřetržité služby, o době volna a o době přestávek ve službě.
Ve všech případech (intenzivní výcvik, nepřetržitý výcvik, nepřetržité vojenské nasazení) je však velitel vázán povinností umožnit vojákovi podle konkrétní situace alespoň dobu na jídlo a oddech. Velitel je rovněž oprávněn určit vojákovi místo, kde bude trávit dobu odpočinku. Zpravidla se jedná o situace, kdy voják v době odpočinku nebude oprávněn opustit vojenský výcvikový prostor nebo prostor rozmístění vojsk v operaci.
K bodu 27
Zpřesňuje se dosavadní ustanovení o sdružovacím právu na možnost sdružování vojáků v občanských sdruženích podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, jelikož dosavadní právní úprava nevyhovovala praxi.
K bodu 28
Na základě usnesení vlády ze dne 19. února 1999 č. 125 je navrhováno do zákona doplnit protikorupční opatření. Znění je obdobné jako v zákoně č. 218/2002 Sb. (služební zákon).
K bodu 29 až 32
Podpora bydlení vojáků formou poskytování přídavku na bydlení se v zásadě osvědčila. Z hlediska náročnosti služby a jejího výkonu v místě podle potřeb ozbrojených sil tento nový systém v souvislosti s výstavbou a fungováním plně profesionální armády nabývá na důležitosti. Odpovídá navrhovanému systému řízení kariér, který bude vyžadovat zvýšenou rotaci ve služebních zařazeních a místech výkonu služby, přičemž by se zajišťování bytů stalo úplně nerealizovatelné. Odpovědnost za zajištění bydlení bude plně přenesena na vojáka, což mu přídavek na bydlení umožní.
Navrhovaná právní úprava koresponduje s převodem bytového fondu rezortu obrany na územní samosprávné celky. S ohledem na složitost a délku tohoto procesu se jeví jako nutné zachovat po tuto dobu ustanovení o fakultativním poskytování bytu ministerstvem a ustanovení o způsobu jejich přidělování. Vypuštění těchto ustanovení před dokončením celého procesu by v případě uvolnění bytů mohla komplikovat jejich poskytování vojákům.
Zachovává se možnost poskytovat vojákovi po dobu trvání služebního poměru ubytování za úhradu. Po dobu výkonu přípravné služby se ubytování poskytuje bezplatně, protože v této době vojákovi nenáleží přídavek na bydlení. Při služební cestě a odvelení se ubytování poskytuje bezplatně, jelikož se jedná o služební činnost, která je vykonávána v zájmu ozbrojených sil.
Podle dosavadní právní úpravy se výše přídavku na bydlení odvozovala od minimální mzdy a měnila se tak bez ohledu na potřeby ozbrojených sil. Nově se navrhuje odvíjet ji od nejnižšího minimálního základního služebního tarifu, jehož gestorem bude Ministerstvo obrany, a k jehož zvýšení bude nutné novelizovat zákon č. 221/1999 Sb. Tímto opatřením dochází k faktickému zmrazení základny pro výpočet přídavku na bydlení.
Růst výdajů na přídavek na bydlení bude tedy nadále závislý pouze na počtech vojáků z povolání, kteří jej budou pobírat. Eliminuje se tak vliv každoročního růstu základny (dosud minimální mzda), ze které je přídavek na bydlení vypočítáván. Výši přídavku na bydlení, dosaženou podle dosavadní právní úpravy, se předpokládá zmrazit minimálně na dobu 4 let.
Navrhovaná právní úprava umožňuje výrazně omezit růst výdajů na přídavek na bydlení již ve střednědobém horizontu.
K bodu 33 a 34
Navrhuje se vojákovi poskytovat plat za celou dobu trvání služebního poměru. Vzhledem ke specifice a rozsahu úkolů plněných při výkonu služby (od běžného plnění výcvikových či hospodářských úkolů – např. teoretická příprava na učebně, výcvik na trenažeru, ošetřování vojenské techniky, výstroje a výzbroje, kdy lze výkon služby poměrně přesně naplánovat), přes výcvik ve vojenských výcvikových prostorech imitující skutečný boj až po vedení skutečných bojových akcí (kdy je výkon služby striktně podřízen nastalé situaci a nelze jej předem plánovat), je v současné právní úpravě velmi problematické poskytovat plat za skutečný výkon služby, resp. v krajních situacích nelze prokazovat a objektivně posoudit nároky vojáka plynoucí z práce přesčas, případně ze služební pohotovosti.
Upravuje se, že vojákovi bude stanovovat složky platu a jejich výši služební orgán. Jeho povinností je písemně oznámit vojákovi výši platu nejpozději v den nabytí účinnosti rozhodnutí služebního orgánu. Na rozdíl od právní úpravy zákona č. 143/1992 Sb. je tato povinnost podmíněně odložena v těch případech, kdy služebnímu orgánu brání objektivní skutečnosti při výkonu služby tuto povinnost dodržet (např. výkon služby v zahraničí, bojové operace)
Vzhledem k nově navržené době, za kterou bude plat náležet, se vylučují některé doby, které spadají do doby trvání služebního poměru, ale služební plat se za ně poskytovat nebude. Jedná se zejména o případy, kdy voják nekoná službu z předem daných objektivních důvodů (dovolená bez nároku na peněžní náležitosti, vazba), ze subjektivních důvodů (neomluvená absence, zběhnutí), anebo je po tuto dobu poskytováno peněžité plnění z jiného právního důvodu (mateřská dovolená).
Současně se stanovuje, že služební plat poskytovaný vojákovi obsahuje i kompenzaci za výkon služby, který podle zákona č. 143/1992 Sb. zakládá nárok na peněžité plnění (práce v noci, ve svátek v sobotu a neděli, práce přesčas, dělená směna, pracovní pohotovost).
Jako základní princip nového platového systému se navrhuje zachovat peněžité plnění členěné na jednotlivé složky platu. Oproti dosavadní právní úpravě se nově navrhuje zavedení služebního tarifu, který bude mít obdobu stávajícího tarifního platu a jehož výše bude vyjadřovat složitost a náročnost vykonávané činnosti, nároky na manažerské rozhodování a vedení podřízených a velení jim, vyjádřené obecně hodností vojáka.Zásadou založenou katalogem druhů služby je, že podle systemizace budou vojáci ve stejné hodnosti plnit stejně složité a náročné úkoly, budou na stejné manažerské úrovni. To umožní, aby služební tarif v sobě obsahoval i některéčásti platu podle dosavadní právní úpravy, a to hodnostní příplatek a příplatek za vedení.
Příplatek za službu v zahraničíje měsíčně poskytovanou složkou služebního platu, která nahrazuje stávající zvláštní příplatek v zahraniční měně. Je ohodnocením specifických podmínek výkonu služby v zahraničí, velmi vysokých rizik ohrožení života nebo zdraví vojáka. Současně kompenzuje omezení některých práv vojáka po dobu nasazení v zahraničí a specifický režim výkonu služby po dobu vyslání.
Zvláštní příplatekje měsíčně poskytovanou složkou služebního platu a kompenzuje rizika ohrožení zdraví, života, fyzickou i psychickou náročnost některých druhů výkonu služby. Nově bude také zohledňovat získaný stupeň dovedností, znalostí a zkušeností vojáka v příslušné třídní specializaci. Celková výše zvláštních příplatků se navrhuje v obdobné maximální výši jako připravovaný systém odměňování založený zákoníkem práce, jehož účinnost se navrhuje dnem 1. ledna 2006.
Osobní příplatekje opětovně pravidelná měsíční složka služebního platu, která se navrhuje pro ohodnocení osobního přístupu k výkonu služby, množství a kvalitě plněných úkolů a jejich náročnosti.
Odměnaje nenárokovou nepravidelnou složkou platu, kterou lze vojákovi poskytnout jako ohodnocení splnění mimořádného nebo zvlášť významného služebního úkolu.
Výše základního služebního tarifu je spojena s vojenskou hodností, do které je voják jmenován. Navrhovaný systém odměňování striktně dodržuje zásadu, že se jmenováním do vyšší hodnosti bude úměrně náležet vyšší služební plat.
Současně se jmenováním do každé vyšší hodnosti náleží vojákovi základní služební tarif odpovídající příslušné hodnosti a tento tarif se zvyšuje až po dvou letech doby službyv příslušné hodnosti. S ohledem na kariérní postup se předpokládá u většiny vojáků jmenování do vyšší hodnosti cca do šesti let výkonu služby v hodnosti. Systém procentního zvyšování základních služebních tarifů je pro období do osmi let výkonu službyv hodnostivelmi pozvolný (do šesti let o 4 %, do osmi let o 8 %), a to proto, aby byla dodržena zásada, že se jmenováním do vyšší hodnosti náleží vojákovi vždy vyšší plat.
Vzhledem k době služby u některých speciálních profesí, kde neexistuje nebo je nežádoucí kariérní postup (specialisté určitých odborností jako jsou např. letečtí mechanici, policejní instruktoři, policejní vyšetřovatelé), se navrhuje zvyšovat základní služební tarif progresivně v závislosti na době výsluhy v hodnosti (obdoba stávajících platových stupňů), a to až po dvanácti letech výkonu služby v hodnosti o 24%. Toto procentní zvýšení zabezpečuje motivaci vojenského personálu setrvat ve služebním poměru cca 15-18 let (příprava 3-4 roky v nižší hodnosti, plnohodnotný výkon služby včetně předání zkušeností 12-14 let ve vyšší hodnosti) a optimálně tak hospodařit s lidskými zdroji.
Dále se navrhuje umožnit zvýšení základního služebního tarifu až o 25 % pro vojáky speciálních profesí, jejichž hodnost odpovídá dosaženému vzdělání (např. vyučený – rotmistr), ale podle nařízení vlády č. 469/2002 Sb. je jimi nejnáročnější druh vykonávané práce zařazen do výrazně vyšších tarifních tříd. Jedná se především o příslušníky armádní sportovní reprezentace (rotmistr – 14 TT), lékaře (kapitán, major, 11-13 TT v závislosti na typu atestace), či středoškolské a vysokoškolské učitele (kapitán, major 10-14 TT) anebo o pracovníky ve vědě a výzkumu (kapitán, major 10-15 TT). Tyto odbornosti stanoví a procentní výši zvýšení základního služebního tarifu určí vláda nařízením. Tato úprava nebude plošná, bude se dotýkat jen nejužšího okruhu profesí.
K výši služebních tarifů:
Vojákům v přípravném sboru se navrhuje, aby po dobu této přípravy na službu náležel minimální plat. Vojákovi v nejnižší hodnosti „čekatel“ se navrhuje stanovit služební plat v poloviční výši služebního tarifu odpovídajícímu hodnosti svobodníka, minimálně ve výši minimální mzdy stanovené zvláštním právním předpisem. U každé další hodnosti v přípravném sboru se navrhuje zvyšovat služební tarif o 5%. Tyto služební tarify se však nebudou dále zvyšovat v závislosti na době výsluhy v hodnosti.
Pro ostatní hodnosti se navrhuje zákonem stanovit minimální měsíční částky základního služebního tarifu. Dále se v § 66b odst. 4 navrhuje zmocnit vládu ke stanovení stupnice platových tarifů obdobně, jak je upraveno zákonem č. 143/1992 Sb. Úprava stupnice základních služebních tarifů bude v naprosto totožném režimu, jak je prováděno nařízením vlády č. 330/2003 Sb. pro ostatní zaměstnance ve veřejných službách a správě.
Jak již bylo uvedeno výše, služební tarif je souhrnem dnes poskytovaných složek platu (podle zákona č. 143/1992 Sb.), jako jsou tarifní plat, hodnostní příplatek, příplatek za vedení a nepravidelné složky platu – příplatek za práci v noci, za práci v sobotu a neděli, ve státní svátek a odměna za pracovní pohotovost. V navržené výši služebních tarifů je přihlédnuto k těmto doposud náležejícím složkám platu. Částky minimálního základního služebního tarifu byly navrženy pro rok 2006 se 4% meziročním nárůstem tarifních platů.
Odlišným způsobem se započítává doba odborné praxe. Na rozdíl od stávajícího pojetí platových stupňů je vojákovi započítávána pouze praxe v příslušné hodnosti, do které je voják jmenován. Striktně podle zásad kariérního řádu se stanoví minimální a maximální doba výsluhy v hodnosti. Současné základní vojenské činnosti jsou podle nařízení vlády č. 469/2002 Sb. zařazeny do páté a vyšší tarifní třídy podle navržené právní úpravy je základní služební tarif hodnosti svobodníka srovnatelný s tarifním platem páté (šesté) tarifní třídy.
služební zařazení |
ředitel sekce MO - generál |
ředitel odboru MO - plukovník |
||
zápočet doby |
15 TT/10 st. |
do 4 let výkonu služby v hodnosti |
14 TT/9 st. |
do 6 let výkonu služby v hodnosti |
právní úprava |
stávající úprava |
podle novely |
stávající úprava |
podle novely |
tarifní plat/služební tarif |
27 450 Kč |
47 640 Kč |
24 540 Kč |
39 210 Kč |
osobní příplatek |
17 000 Kč |
17 000 Kč |
13 000 Kč |
13 000 Kč |
příplatek za vedení |
8 000 Kč |
|
7 000 Kč |
|
hodnostní příplatek |
3 900 Kč |
|
3 600 Kč |
|
zvláštní příplatek |
2 700 Kč |
1 000 Kč |
2 200 Kč |
1 000 Kč |
nepr. sl. platu |
8 807 Kč |
|
5 973 Kč |
|
celkem plat |
67 857 Kč |
65 640 Kč |
56 313 Kč |
53 210 Kč |
rozdíl |
|
-2 217 Kč |
|
-3 103 Kč |
služební zařazení |
vedoucí oddělení MO - plukovník |
vedoucí referátu MO podplukovník |
||
zápočet doby |
13 TT/8 st. |
do 6 let výkonu služby v hodnosti |
13 TT/8 st. |
do 6 let výkonu služby v hodnosti |
právní úprava |
stávající úprava |
podle novely |
stávající úprava |
podle novely |
tarifní plat/služební tarif |
21 960 Kč |
39 210 Kč |
21 960 Kč |
35 570 Kč |
osobní příplatek |
7 400 Kč |
7 400 Kč |
6 000 Kč |
6 000 Kč |
příplatek za vedení |
3 900 Kč |
|
3 000 Kč |
|
hodnostní příplatek |
3 600 Kč |
|
3 400 Kč |
|
zvláštní příplatek |
2 700 Kč |
1 000 Kč |
1 500 Kč |
700 Kč |
nepr. sl. platu |
5 973 Kč |
|
4 766 Kč |
|
celkem plat |
45 533 Kč |
47 610 Kč |
40 626 Kč |
42 270 Kč |
rozdíl |
|
2 077 Kč |
|
1 644 Kč |
služební zařazení |
velitel praporu podplukovník |
referent MO - major |
||
zápočet doby |
11 TT/8 st. |
do 4 let výkonu služby v hodnosti |
12 TT/7 st. |
do 4 let výkonu služby v hodnosti |
právní úprava |
stávající úprava |
podle novely |
stávající úprava |
podle novely |
tarifní plat/služební tarif |
18 660 Kč |
34 890 Kč |
19 640 Kč |
31 930 Kč |
osobní příplatek |
10 000 Kč |
10 000 Kč |
5 200 Kč |
5 200 Kč |
příplatek za vedení |
3 000 Kč |
|
|
|
hodnostní příplatek |
3 400 Kč |
|
3 200 Kč |
|
zvláštní příplatek |
1 800 Kč |
1 000 Kč |
2 200 Kč |
700 Kč |
nepr. sl. platu |
4 766 Kč |
|
4 047 Kč |
|
celkem plat |
41 626 Kč |
45 890 Kč |
34 287 Kč |
37 830 Kč |
rozdíl |
|
4 264 Kč |
|
3 543 Kč |
služební zařazení |
velitel roty kapitán |
velitel čety poručík |
||
zápočet doby |
10 TT/5 st. |
do 4 let výkonu služby v hodnosti |
9 TT/1 st. |
do 2 let výkonu služby v hodnosti |
právní úprava |
stávající úprava |
podle novely |
stávající úprava |
podle novely |
tarifní plat/služební tarif |
15 740 Kč |
27 750 Kč |
12 940 Kč |
21 400 Kč |
osobní příplatek |
2 600 Kč |
2 600 Kč |
2 100 Kč |
2 100 Kč |
příplatek za vedení |
2 500 Kč |
|
1 500 Kč |
|
hodnostní příplatek |
3 000 Kč |
|
2 600 Kč |
|
zvláštní příplatek |
1 100 Kč |
1 000 Kč |
1 100 Kč |
1 000 Kč |
nepr. sl. platu |
3 556 Kč |
|
2 960 Kč |
|
celkem plat |
28 496 Kč |
31 350 Kč |
23 200 Kč |
24 500 Kč |
rozdíl |
|
2 854 Kč |
|
1 300 Kč |
služební zařazení |
velitel družstva podpraporčík/rotný |
střelec rotný/svobodník |
||
zápočet doby |
8 TT/3 st. |
do 4 let výkonu služby v hodnosti |
6 TT/3 st. |
do 4 let výkonu služby v hodnosti |
právní úprava |
stávající úprava |
podle novely |
stávající úprava |
podle novely |
tarifní plat/služební tarif |
12 610 Kč |
18 060 Kč |
10 720 Kč |
13 570 Kč |
osobní příplatek |
650 Kč |
650 Kč |
650 Kč |
1 250 Kč |
příplatek za vedení |
1 500 Kč |
|
|
|
hodnostní příplatek |
1 800 Kč |
|
1 200 Kč |
|
zvláštní příplatek |
1 100 Kč |
1 000 Kč |
800 Kč |
300 Kč |
nepr. sl. platu |
2 628 Kč |
|
1 935 Kč |
|
celkem plat |
20 288 Kč |
19 710 Kč |
15 305 Kč |
15 120 Kč |
rozdíl |
|
-578 Kč |
|
-185 Kč |
Z uvedeného přehledu je zřejmé, že přes relativně vyšší částky služebního tarifu v porovnání s tarifními platy podle příl. č. 4 nařízení vlády č. 330/2003 Sb. nedochází k výraznému zvýšení nárokových složek platu. Naopak je zřejmá administrativní jednoduchost systému. Pro porovnání jsou ponechány stejné částky osobních příplatků, což při přechodu na nový systém odměňování nebude pravidlem. Pro rok 2006 je kalkulováno s maximální průměrnou výší osobního příplatku do 7 % ze základního služebního tarifu.
Podle střednědobého plánu je v oblasti prostředků na platy pro vojáky z povolání kalkulováno celkem 7 602 316 000 Kč pro 25 282 vojáků. Návrh nového systému odměňování zachovává tento objem prostředků na platy včetně kalkulovaného průměrného platu vojáka z povolání (ve výši 25 058 Kč). Zavedení nového systému odměňování podle zásad kariérního řádu představuje tedy jiný způsob využití prostředků na platy beznavýšenírozpočtových prostředků kapitoly ministerstva.
K bodu 35 a 36
V průběhu služby vojáka mohou nastat situace, které je nutno z hlediska nároku na služební plat řešit specifickým způsobem.
Navrhuje se zachovat plat, obdobně jako ve stávající právní úpravě, ve výši dosaženého průměrného platu z rozhodného období, kterým jsou tři kalendářní měsíce předcházející dni, ve kterém tato situace nastala (nově se zavádí termín nesnížený služební plat). Jde zejména o případy, kdy není pro těhotnou vojákyni stávající služební místo vhodné, po dobu dočasné neschopnosti ke službě z důvodu nemoci nebo úrazu v trvání 30 kalendářních dnů a jde-li o služební úraz nebo nemoc z povolání (v souvislosti s výkonem služby) tak nejvýše po dobu trvání podpůrčí doby, anebo po dobu nařízené karantény nebo izolace. Pro výpočet nesníženého platu se aplikuje stávající postup při výpočtu průměrného výdělku pro pracovněprávní účely.
Navrhuje se, aby vojákovi, který je dočasně zproštěn výkonu funkce, byl poskytován pouze základní služební tarif podle dosažené hodnosti. I když bude voják dočasně zproštěn výkonu funkce, je služební orgán oprávněn vojákovi zadávat úkoly nesouvisející s funkcí, ze které byl zproštěn, ale související se stupněm dosažených znalostí a schopností plynoucích z hodnosti, do které je jmenován, a která mu i po dobu zproštění výkonu funkce přísluší.
Dále se navrhuje poskytovat rozdíl mezi základními služebními tarify v případech, kdy je voják pověřen výkonem služby na jiném služebním místě se stanovenou vyšší hodností.
Stanovuje se povinnost vojáka vrátit služební plat vyplacený za dobu dovolené, na kterou mu posléze nárok zanikl (např. při budoucím krácení dovolené v důsledku absence).
Obdobným způsobem jako v zákoníku práce se řeší nároky vojáka vzniklé v důsledku neplatného zániku služebního poměru.
Navrhuje se, že pokud byl vojákovi vyplacen služební plat za dobu, kdy mu byl znemožněn při nepřetržitém vojenském nasazení mimo území České republiky řádný výkon služby (např. při zajetí) a následně na něj ztratil nárok, nebude se požadovat vrácení služebního platu. Jedná se o zcela mimořádný stav, kdy je nežádoucí, aby v případě úmrtí vojáka bylo požadováno po pozůstalých vracet služební plat nebo jeho část, i když na něj nevznikl nárok.
K bodu 37
Stanoví se pravidla pro splatnost a výplatu služebního platu. V základních rysech se přebírá stávající právní úprava.
Nově se stanoví povinnost převádět podle pokynu vojáka jeho služební plat nejvýše na dva bankovní účty. Tato úprava plyne ze situace, kdy je vojákovi poskytován služební plat v české měně a příplatek za službu v zahraničí v jiné než české měně.
Nově se stanoví termín, který bude platný pro přepočet služebního platu na cizí měnu (např. v případě srážek z platu vyplaceného v cizí měně, ale přepočteného na českou měnu – zejména při výpočtu zabavitelné části platu).
K bodu 38
Stanovuje se způsob pro provádění srážek ze služebního platu, který je koncipován obdobně jako v novele zákoníku práce. Stanovují se pravidla pro provádění srážek z platu, vymezují se druhy srážek, jež lze ze služebního platu srazit a pořadí srážek.
Dále se stanovuje povinnost, aby plátce služebního platu uchovával doklady ke srážkám ze služebního platu po stejnou dobu jako doklady, na základě kterých počítal plat.
Obdobně jako ve stávající právní úpravě se řeší povinnost ministerstvaposkytovat údaje do informačních systémů o platech.
K bodu 39
Nově se zmocňuje vláda stanovit nařízením rozsah, výši a způsob poskytování náhrady zvýšených životních nákladů a jiných náhrad vojákům, kteří mají místo výkonu služby v zahraničí, maximálně však v rozsahu stanoveném nařízením vlády č. 62/1994 Sb., o poskytování náhrad některých výdajů zaměstnancům rozpočtových a příspěvkových organizací s pravidelným pracovištěm v zahraničí. Cílem je, při stanovení místa výkonu služby v zahraničí, zohlednit výši stanoveného platu vojákovi z povolání, která je základem pro poskytování náhrady zvýšených životních nákladů. Vzhledem k výši platu, popřípadě i současného nároku na příplatek za službu v zahraničí, je nemožné stanovit procentní výši náhrady zvýšených životních nákladů v nižší výši, než jakou připouští nařízení vlády č. 62/1994 Sb.
V případě ostatních náhrad, především jízdních výdajů a nákladů na ubytování při některých cestách, jejichž poskytování je založeno nařízením vlády č. 62/1994 Sb., se je navrhuje rovněž fakultativně poskytovat, maximálně však v rozsahu stanoveném tímto právním předpisem.
K bodu 40
Vzhledem k tomu, že obdobná úprava je od 1. března 2004 obsažena v § 202 odst. 2 zákoníku práce, je třeba tuto úpravu provést i v zákoně o vojácích z povolání.
K bodu 41
Navrhovaná změna reaguje na potřebu upřesnit stávající znění zákona, které nejednoznačně vymezovalo dobu zastavení výplaty výsluhového příspěvku při přijetí do služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů podle zvláštních právních předpisů.
K bodu 42 a 43
Nově se doplňují odstavce upravující postup při rozhodování o skutečnostech, jež jsou podkladem pro přiznávání výsluhových náležitostí. Vzhledem k tomu, že za správnost podkladů odpovídají příslušné služební orgány a věcně se jedná o záležitosti týkající se služebního poměru, odkazuje se na rozhodování ve věcech služebního poměru podle části deváté zákona. Orgán sociálního zabezpečení musí při řízení o výsluhových náležitostech vycházet z rozhodnutí služebních orgánů vydaných v jiném řízení. Navrhovanou úpravou se řeší situace, kdy žadatelé o dávky nebo jejich poživatelé požadují po orgánech sociálního zabezpečení změny v dokladech, jež jsou pouze podkladem v řízení o výsluhových náležitostech. Tyto případy, kdy bývalí vojáci v řízení o výsluhových náležitostech napadají správnost podkladových materiálů, se množí a zatěžují neúměrně orgány sociálního zabezpečení. Současně se upřesňují odkazy na používání zvláštních právních předpisů o důchodovém pojištění pro organizaci a řízení o výsluhových náležitostech a jejich výplatě.
K bodu 44
Navrhovaná změna reaguje na skutečnost, že není důvodné, aby se doba, kdy voják neomluveně nekonal službu, započítávala do doby trvání služebního poměru rozhodné pro výsluhové náležitosti.
K bodu 45 a 46
S ohledem na skutečnost, že i do výše výsluhových náležitostí by se měl promítnout průběh služby a služební plat za delší období, navrhuje se, aby se průměr pro vyměření výsluhových náležitostí zjišťoval za období 10 let před zánikem služebního poměru. Přechod na tento systém bude postupný se zahájením od navrhované účinnosti zákona. Dosažené platy v letech, které předcházejí roku zániku služebního poměru, se navrhuje upravit koeficientem nárůstu všeobecného vyměřovacího základu stanoveného pro výpočet důchodu z důchodového pojištění. Stanovení výše výsluhových náležitostí bude tedy objektivnější a nebude záviset na nahodilých platových vlivech. Vzhledem k tomu, že do rozhodného období se logicky za několik let promítnou doby výkonu služby vojáků v předcházejících nižších služebních zařazeních a hodnostech s nižším platem, navrhovaná právní úprava přinese v dlouhodobém horizontu úsporu prostředků státního rozpočtu.
Některé doby, uvedené v odstavci 5, kdy voják „omluveně“ nepobíral plat, se do rozhodného období nezapočítávají. Stanovuje se rovněž, které složky platu a finanční částky se do platu rozhodného pro účely výsluhových náležitostí nezapočítávají.
K bodu 47
Nové znění reaguje na navrhovaný nový platový systém, dosavadní znění odkazovalo na zvláštní právní předpis, podle něhož byli vojáci odměňováni.
K bodu 48
V návaznosti na změnu v § 142 se v § 143 odstavci 12 rozšiřuje zákonné zmocnění pro prováděcí vyhlášku, která upravuje postup při výplatě výsluhových náležitostí. Doplňuje se, jaké doklady se vedou pro potřeby výsluhových náležitostí a způsob nakládání s nimi. Nejedná se zde o vyžadování a zpracovávání nových osobních údajů, jde pouze o sledování a vykazování specifických záležitostí vycházejících ze stávajících personálních a mzdových dokladů a průběhu služby vojáka.
K bodu 49 a 50
Institut zastupování a doručování ve věcech služebního poměru dosud v zákoně o vojácích z povolání absentuje. V praxi toto činí značné problémy, zejména při doručování rozhodnutí o propuštění ze služebního poměru v případech, kdy se voják převzetí tohoto rozhodnutí úmyslně vyhýbá. Institut zastupování umožní vojákovi z povolání zvolit si zástupce v případech, kdy nemůže činit právní úkony osobně.
K bodu 51
Jedná se o technickou opravu, kdy při předchozí novele zůstal po změnách v číslování odstavců nesprávný odkaz.
K bodu 52
V návaznosti na zavedení samostatného platového systému pro vojáky z povolání podle vojenských hodností a předepsaného vzdělání se v příloze k zákonu č. 221/1999 Sb. uvádí charakteristiky činnosti vojáků v jednotlivých hodnostech.
K čl. II
Navrhovaná právní úprava služebního poměru vojáků se částečně odlišuje od dosud platného právního stavu, proto je nezbytné taxativně vymezit přechod práv, povinností a nároků. Limitujícím okamžikem je den nabytí účinnosti navrhovaného zákona.
K bodu 1
Přísaha vykonaná podle dosavadních právních předpisů se ke dni účinnosti tohoto zákona považuje za přísahu vykonanou podle tohoto zákona.
K bodu 2
Vzhledem k přechodu na nový hodnostní systém se stanovuje, že voják, jehož hodnost ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona nebude odpovídat hodnosti stanovené pro jeho služební zařazení, bude se svým souhlasem do této hodnosti s účinností tohoto zákona jmenován.
K bodu 3
Voják, který se jmenováním podle bodu 2 přechodných ustanovení nedá souhlas, bude služebně zařazen nejpozději do jednoho roku od účinnosti tohoto zákona tak, aby jeho hodnost byla v souladu s hodností stanovenou pro jeho služební zařazení. Pokud nebude možno vojáka zařadit podle dosažené hodnosti a voják nebude souhlasit se jmenováním do nižší hodnosti podle § 7 odst. 4, bude ze služebního poměru propuštěn podle § 19 odst. 1 písmeno e) zákona.
K bodu 4
Nová právní úprava ruší některé hodnosti. Pro případ, kdy vojáci v hodnostech, které nová právní úprava již neobsahuje, nedají souhlas se jmenováním do hodnosti odpovídající jejich služebnímu zařazení, stanovuje se, které nové hodnosti jim přísluší dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
K bodu 5
V souladu s Ústavou České republiky je změna generálských hodností v pravomoci prezidenta republiky. Proto tento bod stanoví výjimku pro vojáky v hodnostním sboru generálů, u kterých ke změnám hodností ze zákona dojít nemůže. Změny u vojáků jmenovaných do generálských hodností nebo vojáků služebně zařazených na místech se stanovenou generálskou hodností budou navrženy prezidentovi k realizaci postupně. Výjimka se vztahuje také na vojáky uvedené v bodu 6 přechodných ustanovení, kteří se připravují k výkonu služby studiem.
K bodu 6
Stanovuje se, že vojákům, kteří se v den nabytí účinnosti tohoto zákona připravovali k výkonu služby studiem v hodnostním sboru čekatel, bude ze zákona příslušet nová hodnost ve sboru vojáků v přípravné službě.
K bodu 7
Stanovuje se, že vojákům, kterým byl v den nabytí účinnosti tohoto zákona přerušen služební poměr a kteří byli z důvodů uvedených v bodu 7 přechodných ustanovení určeni do dispozice nebo nebyli z jiného důvodu služebně zařazení a důvod přerušení služebního poměru, dispozice nebo služebního nezařazení v den nabytí účinnosti tohoto zákona trvá, přísluší taková hodnost, která by nově byla stanovena pro služební zařazení (systemizované místo), které bylo jeho místem výkonu služby před přerušením služebního poměru, určením do dispozice atd.
K bodu 8
Stanovuje se, že doba výkonu služby v hodnosti podle dosavadních právních předpisů, se započítá do doby výkonu služby v hodnosti podle tohoto zákona. Pokud však voják bude v souladu s bodem 2 přechodných ustanovení dnem účinnosti zákona jmenován do hodnosti vyšší, doba výkonu služby v hodnosti podle dosavadních právních předpisů se nezapočte.
Doba výkonu služby v hodnosti se současně započítá pro stanovení doby výkonu služby v hodnosti pro účely zvýšení základního služebního tarifu. Tímto se zamezí nežádoucím případům, kdy by vojákovi nebyla již dosažená výsluha v hodnosti podle dosavadních právních předpisů započtena pro účely zvýšení základního služebního tarifu.
K bodu 9
Vzhledem k tomu, že se tímto zákonem zvyšují předpoklady a požadavky stanovené pro výkon služby a jmenování do jednotlivých hodností, stanovuje se pětileté přechodné období, v průběhu kterého si mohou vojáci tyto zvýšené předpoklady a požadavky doplnit. Nesplní-li voják stanovené podmínky v této době, bude to důvod k zániku služebního poměru propuštěním ze služebního poměru podle § 19 odst. 1 písmeno h) zákona.
K bodu 10
Stanovuje se přechodné tříleté období pro uchazeče o povolání do služebního poměru. V tomto období nemusí voják splňovat požadavky stanovené pro jeho služební zařazení. Tyto požadavky musí splnit nejpozději do pěti let od nabytí účinnosti tohoto zákona, jinak bude ze služebního poměru propuštěn podle § 19 odst. 1 písmeno h) zákona.
K bodu 11
Pokud má voják propůjčenou hodnost, která neodpovídá hodnosti podle § 7 tohoto zákona, propůjčení hodnosti zanikne.
K bodu 12 a 13
Při přechodu na nový platový systém je nutno docílit, aby voják nebyl přijetím nového platového systému poškozen. Jedná se o případy, kdy byl vojákovi podle dosavadní právní úpravy přiznán na určité období tzv. nesnížený (tj. zachovaný) plat nebo náhrada ve výši platu (bývalý plat v nemoci). Pokud by toto opatření učiněné podle dosavadní právní úpravy bylo pro vojáka výhodnější, bude mu již přiznaný nesnížený plat nebo náhrada ve výši platu (platu v nemoci) vyplácen ve výši podle dosavadní právní úpravy až do uplynutí doby, po kterou měl být vyplácen.
K bodu 14
Při přechodu na nový hodnostní systém mohou nastat případy, kdy vojáci nebudou souhlasit se jmenováním do hodnosti odpovídající jejich služebnímu zařazení. Bude jim tedy i nadále, nejdéle však po dobu jednoho roku, příslušet hodnost dosavadní. V těchto případech by tak docházelo k neodůvodněným disproporcím v odměňování vojáků vykonávajících službu ve stejném služebním zařazení, ale s odlišnou skutečnou hodností. Proto se navrhuje zakotvit, aby pro stanovení základního služebního tarifu byla u těchto vojáků určující hodnost stanovená pro jejich služební zařazení.
K bodu 15
V důsledku přechodu na nový hodnostní systém nastanou v hodnostním sboru generálů případy, kdy hodnost, do které je voják ke dni účinnosti tohoto zákona jmenován, neodpovídá hodnosti stanovené pro jeho služební zařazení. Vojáky zařazené do hodnosti v hodnostním sboru generálů jmenuje, v souladu s Ústavou České republiky prezident republiky, zpravidla 2x v roce. Nelze tedy bezprostředně zajistit, aby tito vojáci dosáhli hodnosti stanovené pro své služební zařazení. Náležející služební tarif by tak mohl v těchto případech být odlišný od náročnosti požadovaného výkonu služby. Navrhuje se upravit, aby pro stanovení základního služebního tarifu byla u těchto vojáků určující hodnost stanovená pro jejich služební zařazení.
K bodu 16
Navrhuje se stanovit, aby vojákovi, jehož hodnost neodpovídá hodnosti stanovené pro jeho služební zařazení a který je pověřen výkonem služby v jiném služebním zařazení se stanovenou vyšší hodností, náležel po dobu pověření, s ohledem na výkon náročnějších činností, doplatek k platu. Pro určení výše doplatku se použijí odpovídající základní služební tarify hodností stanovených pro služební místa zastupovaného a zastupujícího vojáka. Jedná se o obdobný institut, jaký je založen v § 67a odstavec 1.
K bodu 17
Z důvodu nově koncipovaného znění ustanovení o přídavku na bydlení se upravuje přechod z dosavadní úpravy na novou se zachováním nároku na dávku v původně přiznané výši.
K bodu 18
Vzhledem k navržené účinnosti nového systému odměňování vojáků z povolání ke dni 1. ledna 2007, stanovuje se zjišťování průměrného měsíčního hrubého platu rozhodného pro výši výsluhových náležitostí z platu zúčtovaných podle zákona č. 143/1992 Sb., a to pouze v případech, kdy je rozhodným obdobím pouze rok 2006.
K čl. III
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, byl již několikrát novelizován a z tohoto důvodu je žádoucí, aby bylo vydáno jeho úplné znění pro přehlednost aktuálního znění.
K čl. IV
K bodu l až 8
Ze všech ustanovení branného zákona, ve kterých se upravují vztahy související se základní přípravou budoucích vojáků z povolání, se navrhuje tuto základní přípravu vypustit. Právní vztahy vojáků vykonávajících tříměsíční základní přípravu byly obdobné jako právní vztahy vojáků vykonávajících náhradní služba podle zákona č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze, ve znění zákona č. 128/2002 Sb. Vojáci vykonávající základní přípravu nebyli ještě ve služebním poměru vojáka z povolání. Služební poměr vojáka z povolání měl vzniknout až následně. Protože novelou zákona č. 221/1999 Sb. se upravuje přípravná služba vojáka z povolání, která bude probíhat již ve služebním poměru vojáka z povolání, je nezbytné příslušné části týkající se základní přípravy v branném zákoně zrušit.
Organizačními opatřeními v rámci působnosti ministerstva k návrhu účinnosti zákona nebude již základní příprava podle branného zákona vykonávána. Není proto třeba navrhovat přechodná ustanovení pro převod vojáků vykonávajících základní přípravu podle rušené právní úpravy do nově koncipované přípravné služby.
K čl. V
Navrhuje se vyloučit vojáky z povolání z působnosti zákona č. 143/1992 Sb. Současně se navrhuje zrušit ustanovení o hodnostním příplatku (§ 9 zákona č. 143/1992 Sb.), o zvláštním příplatku v zahraniční měně (§ 11 odst. 3 zákona č. 143/1992 Sb.) a speciální ustanovení o minimální mzdě (§ 21 zákona č. 143/1992 Sb.), které jsou platné pouze pro vojáky z povolání. Dále se vylučují vojáci z povolání z ustanovení o odměnách (§ 13 zákona č. 143/1992 Sb.) a ze zmocňovacích ustanovení v § 23 písm. f) tohoto zákona.
K čl. VI
Do současné doby se vojákům z povolání poskytuje zvláštní příplatek v jiné než české měně podle § 11 odst. 3 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, a § 9 odst. 25 nařízení vlády č. 330/2003 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Podle ustanovení § 6 odst. 9 písm. p) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, je zvláštní příplatek poskytovaný v jiné než české měně od roku 1994 od daně dále osvobozen.
Navrhovaný zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, nově upravuje služební plat vojáka z povolání. Jednou z jeho složek je i příplatek za službu v zahraničí, který vojákovi z povolání náleží po dobu jeho vyslání mimo území České republiky k nepřetržitému vojenskému nasazení nebo jako pozorovatel mezinárodní organizace, a to ve výši 700 až 4.000 USD, popřípadě v rovnocenné výši EURO. Příplatek za službu v zahraničí je vojákovi z povolání poskytován ve stejné výši a za stejných podmínek jako podle § 11 odst. 3 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, a § 9 odst. 25 nařízení vlády č. 330/2003 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, a oceňuje ztěžující vlivy, které jsou spojeny s výkonem služby v zahraničí (např. zvýšené riziko ohrožení zdraví vojáka; zvýšená fyzická a psychická zátěž vojáka vyvolaná klimatickými podmínkami na organismus vojáka v zemi nasazení). Vzhledem k výše uvedeným důvodům se příjem vojáka ve formě příplatku za službu v zahraničí osvobozuje dále od daně, a to shodně s ustanovením § 6 odst. 9 písm. p) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
K čl. VII
Nabytí účinnosti zákona se navrhuje k 1. lednu 2007. Vzhledem k tomu, že některá navrhovaná opatření je třeba realizovat v dřívější době, navrhuje se u vybraných bodů nabytí účinnosti dnem vyhlášení.
V Praze dne 14. září 2005
předseda vlády
Ing. Jiří P a r o u b e k, v. r.
ministr obrany
Karel K ü h n l, v. r.