Návrh zákona o krajském referendu

K Části první

K § 1

Úvodní ustanovení upravuje předmět zákona tak, aby bylo zřejmé, že se týká krajského referenda, které se koná v krajích. Ustanovení vylučuje kolizi použití navrhované právní úpravy na území hlavního města Prahy s ohledem na věcnou působnost zákona o krajském referendu.

K § 2

Oprávnění hlasovat v krajském referendu je v souladu se zákonem o krajích přiznáno fyzickým osobám, které jsou oprávněny volit do zastupitelstva kraje. Rovná úprava práv těchto subjektů je zvolena záměrně, tak aby stejné osoby mohly volit své zastupitele a rozhodovat o věcech týkajících se správy kraje. Současně ustanovení zahrnuje i případ, kdy bude referendum vyhlášenou pouze na části území kraje, kde zahrnuje pouze osoby, kde bylo referendum vyhlášeno.

Touto definicí oprávněné osoby, odvozující právo hlasovat v krajském referendu od práva volit do zastupitelstev krajů. Podle Čl. 21 Listiny základních práv a svobod mají občané České republiky právo podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců. Navrhovaná úprava jde tedy nad rámec Listiny základních práv a svobod, nelze však konstatovat, že je s ní v rozporu, neboť práva v ní upravená rozšiřuje.

Podle zákona o volbách do zastupitelstev krajů, od kterého je odvozeno právo hlasovat v krajském referendu, je oprávněn volit občan obce, který je státním občanem České republiky, a státní občan jiného státu, jemuž právo volit přiznává mezinárodní úmluva, kterou je Česká republika vázána. Ti pak musí splňovat ještě další dvě podmínky.

První podmínkou je dosažení věku nejméně 18 let, a to nejpozději v den hlasování. Tato podmínka není naplněna v případech, kdy k nabytí zletilosti došlo uzavřením manželství (§ 8 odst. 2 občanského zákoníku).

Druhou podmínkou je trvalý pobyt v kraji. Přihlášení k trvalému pobytu se řídí zvláštním právním předpisem (zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů /zákon o evidenci obyvatel/). Rozhodující je místo, kde je občan hlášen k trvalému pobytu, nikoliv stav, kde se zdržuje.

K § 3

Krajské referendum se koná obdobně jako všechny druhy voleb na základě principů stanovených Ústavou a Listinou základních práv a svobod, a to konkrétně čl. 18 a čl. 102 Ústavy a čl. 21 Listiny základních práv a svobod, tj. tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého hlasovacího práva.

Referendum zakotvuje i ve svém čl. 25 písm. a) Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, který je publikován pod č. 120/1976 Sb.

K § 4

Právo podílet se na správě věcí veřejných přímo, patří podle čl. 21 odst. 1 Listiny základních práv a svobod mezi základní politická práva občanů, a proto případy, kdy oprávněná osoba bude mít právo hlasovat v krajském referendu, ale nebude moci toto právo realizovat, se upravují jako překážky ve výkonu práva hlasovat při krajském referendu a předpokládají se pouze v případech, které obecně brání možnosti hlasovat, jako je např. zbavení způsobilosti k právním úkonům.

Pokud jde o taxativní vymezení překážek výkonu práva hlasovat při krajském referendu, přejímá se obdobně jako v případě oprávněných osob úprava překážek provedená zákonem o volbách do zastupitelstev krajů i obcí. Zpřesňují se překážky výkonu práva hlasovat při krajském referendu vojáků vykonávajících některý druh vojenské činné služby. Jedná se o výkon vojenské nebo náhradní služby a o výkon služby vojáků z povolání působících v zahraničí zejména v jednotkách mnohonárodních ozbrojených sil.

K § 5

Doba hlasování se předpokládá v jednom dni. Poznatky z praxe ukázaly, že jeden den konání referenda se osvědčil i v praxi podle stávající právní úpravy místního referenda. Jaký konkrétní den a časové rozmezí si kraj určí, je v jejho dispozici. Kraje zde budou vycházet ze znalostí krajských podmínek tak, aby byla zajištěna co nejvyšší účast na hlasování.

Zákon rovněž výslovně stanoví, že koná-li se krajské referendum společně s volbami do zastupitelských sborů a orgánů územních samospráv, nebo s volbami do Evropského parlamentu, musí se krajské referendum konat ve stejnou dobu jako volby. Při souběžném konání krajského referenda s volbami, bude ustanovena jak okrsková volební komise pro volby, tak i okrsková komise pro krajské referendum. Z organizačně technického hlediska je třeba vzít v úvahu to, že činnost volebních orgánů podle volebních zákonů pro všechny druhy voleb je výkonem státní správy na rozdíl od místního a krajského referenda, které je vymezeno jako samospráva. Především z hlediska hrazení nákladů bude při souběhu voleb a krajského referenda nutné oddělit financování voleb ze státního rozpočtu a financování krajského referenda z prostředků kraje. Rovněž složení komisí a jejich delegování je zcela rozdílné. Rozdílný bude i způsob zjišťování výsledků krajského referenda.

Návrh zákona zohledňuje i případy, kdy nastane nouzový stav, stav ohrožení státu či válečný stav a z těchto důvodů krajské referendum nebude možné provést v řádných termínech. Stanovení 90 denní lhůty pro konání krajského referenda po uplynutí krizového stavu je přiměřená k tomu, aby se zabránilo případnému zdržování až nečinnosti příslušného zastupitelstva.

Na základě tohoto ustanovení, v době od vyhlášení krizového stavu až po jeho skončení, lhůty stanovené tímto zákonem se přerušují; jakmile tento stav pomine a je vyhlášen příslušným orgánem den, na který připadne konec krizového stavu, pozastavené lhůty tímto dnem automaticky dále běží. Z důvodu jasně vymezené doby trvání krizového stravu není třeba vydávat zvláštní rozhodnutí či jiné úkony prohlašující pokračování běhu lhůt a na ně navazujících úkolů plněných k přípravě a provedení krajského referenda. V případě, kdy krajské referendum nemohlo být konáno, stanoví den konání krajského referenda zastupitelstvo kraje, a to ve lhůtě shodně podle ustanovení § 15.

K § 6

V návrhu zákona byla v podstatě přejata úprava předmětu místního referenda podle stávající právní úpravy, která se v praxi již osvědčila, tedy pozitivní a současně negativní vymezení předmětu krajského referenda (viz dále k § 7).

Uplatňuje se tak zásada, podle které lze krajské referendum konat o veškerých otázkách, které patří do samostatné působnosti kraje, čímž je dána široká možnost občanům kraje účastnit se na správě věcí veřejných.

Následné negativní vymezení předmětu krajského referenda vyjadřuje určité mantinely a rámec pro konání krajského referenda.

Oproti úpravě v zákoně o místním referendu se stanovuje možnost konat krajské referendum buď na celém území kraje nebo jen na jeho části, přičemž toto ustanovení vychází z praktických poznatků, kdy předložená otázka se týká pouze omezeného území kraje avšak týká se většího množství obcí, často i několika desítek. Z tohoto ohledu právní úprava reaguje na stále větší praxi obcí v jejich mikroregionální spolupráci a z toho pramenících možných problémů. Právní úprava, tak řeší možnost rozhodování institutem krajského referenda v přirozených spádových oblastech a regionech.

K § 7

Ustanovení taxativně stanovuje případy, při kterých nelze konat krajské referendum. Toto ustanovení čerpá ze stávající právní úpravy místního referenda, jelikož se takto negativně vymezený předmět referenda v praxi osvědčil. Krajské referendum nelze konat např. o rozpočtu kraje, kterým se rozumí rozpočet ve formálním smyslu, dále v případě, kdyby byla samotná otázka položená v krajském referendu v rozporu s právními předpisy a také v případě, kdyby bylo rozhodnutí v krajském referendu ale i jeho realizace v rozporu s právními předpisy. Krajské referendum nelze rovněž konat o zřízení nebo zrušení orgánů kraje a jejich vnitřním uspořádání; důvodem je jednak úprava orgánů kraje právním předpisem (např. zastupitelstvo kraje, rada kraje) a jednak funkčnost úřadu, kterou by mělo v případech, kdy záleží na uvážení a krajských podmínkách zajistit zastupitelstvo kraje volené v řádných všeobecných volbách. Krajské referendum se rovněž nemůže konat v případě, kdy se o položené otázce rozhoduje ve zvláštním řízení, kterým je například řízení podle zákona č. 200/1990 Sb., v platném znění a zákona č. 101/2000 Sb., v platném znění. Právní úprava reaguje současně na kompetence krajů v případech spolupráce mezi kraji a územními jednotkami jiných států, kde je zachována faktická kontrola ministerstvem zahraničí.

K § 8

Krajské referendum se koná na základě usnesení zastupitelstva kraje, a to z vůle zastupitelstva nebo na základě návrhu, který je podaný přípravným výborem.

Stanovení nutné podpory oprávněných osob hlasovat v krajském referendu k návrhu na konání krajského referenda je dostatečnou zárukou proti jeho zneužívání a zaručuje konání krajského referenda v závažných záležitostech kraje. Stanovením potřebné podpory oprávněných osob v krajském referendu hlasovat pro návrh na konání krajského referenda, který je podaný přípravným výborem, je v podstatě řešena otázka, do jaké míry bude institut krajského referenda využíván, samozřejmě však v těch případech, které zákon předpokládá. Procento „podporovatelů” u tohoto návrhu se navrhuje stanovit jednotně, a to 5 % oprávněných osob z území, na kterém se má referendum konat. Počet oprávněných osob se bude zjišťovat z počtu obyvatel k 1. lednu toho roku, v němž bude přípravný výbor návrh na konání krajského referenda podávat viz § 55.

Otázka navržená v krajském referendu musí být položena tak, aby na ní bylo možno odpovědět jednoznačně slovem ano nebo ne. Otázka musí být formulována tak, aby nedošlo k dezinformování oprávněné osoby, aby nebyl možný dvojí výklad a otázka nebyla zavádějící.

Právní úprava stanovuje povinnost vyhlásit krajské referendum v termínu konání voleb od zastupitelstev obcí, krajů, některé z komor Parlamentu ČR nebo Evropského parlamentu, pokud je podán návrh na konání krajského referenda přípravným výborem ve lhůtě 180 až 60 dnů přede dnem konání těchto voleb. Toto ustanovení vychází z obecného principu šetrnosti se zacházením veřejných prostředků, přičemž je plně v souladu s touto zásadou.

K § 9

Ustanovení upravuje přípravný výbor, který je oprávněný podat návrh na konání krajského referenda. Přípravným výborem se pro účely tohoto zákona rozumí skupina nejméně tří oprávněných osob, tedy fyzických osob. Jménem všech členů přípravného výboru jedná pro účely řízení zmocněnec, který se určuje z jeho členů. Důvodem pro navržený způsob řešení je skutečnost, že přípravný výbor není subjektem práv; obdobná úprava se osvědčila např. v zákoně č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů.

Počet členů přípravného výboru nutných k podání návrhu na konání krajského referenda je stanoven obdobně jako v § 21 odst. 2 zákona o obcích, který upravuje vytvoření přípravného výboru v případě oddělení části obce. Ustanovení dále taxativně vymezuje kompetence přípravného výboru.

K § 10

Náležitosti návrhu na konání krajského referenda jsou v tomto ustanovení stanoveny taxativně, tzn. že absence byť jedné z nich, by znamenala jeho vadnost a musel by být doplněn.

Návrh požaduje, v případě krajského referenda shodně se stávající právní úpravou, aby „navrhovatel“, pokud bude mít realizace otázky odsouhlasené v krajském referendu dopad na rozpočet obce, resp. statutárního města, uvedl alespoň odhadem předpokládanou výši nákladů spojených s provedením krajského referenda a z čeho by měly být tyto náklady hrazeny. Navrhovatel krajského referenda by měl v návrhu uvést z jakých prostředků kraje by se samotné krajské referendum a následné konečné provedení mělo financovat, z jaké kapitoly rozpočtu kraje. Uvedení této náležitosti návrhu má být spíše vodítkem pro kraj; není při realizaci výsledku krajského referenda závazné. Má sloužit pouze k tomu, aby si oprávněné osoby uvědomily, z čeho se provedení (realizace) krajského referenda bude hradit a byly s tím srozuměny.

Z návrhu na konání krajského referenda musí být patrno, kdo tento návrh podává (tj. členové přípravného výboru) a také, kdo je oprávněn jménem členů přípravného výboru jednat.

V krajském referendu lze rozhodovat i o více otázkách, pokud se ovšem významově (obsahově) nevylučují (viz ustanovení § 16).

K § 11

Součástí návrhu přípravného výboru je i podpisová listina. Obsah podpisové listiny, která se skládá z jednotlivých podpisových archů, v případě krajského referenda je téměř identický s obsahem ve stávající právní úpravě místního referenda. S ohledem na ochranu osobních údajů se navrhuje uvádět datum narození jako je tomu v řadě případů regulovaných obecně závaznými právními předpisy. Oprávněná osoba musí být upozorněna, že pokud podepíše vícekrát tentýž návrh nebo podepíše návrh, ač k tomu není oprávněná, dopouští se přestupku. Oproti stávající právní úpravě je zde navíc upozornění i na to, že oprávněná osoba nesmí uvést v podpisové listině nepravdivé údaje, aby se tak oprávněné osoby nepodepisovaly pod návrh na konání krajského referenda vícekrát. Někdy je nemožné zkontrolovat, zda všechny údaje na petici jsou pravdivé. Ověřování pravdivosti údajů na petici ani zákon neukládá.

Na shromažďování podpisů se nevztahuje petiční zákon z důvodu speciální právní úpravy v tomto zákoně.

K § 12

Návrh na konání krajského referenda předloží se všemi náležitostmi přípravný výbor obecnímu úřadu nebo magistrátu statutárního města. Ve stanovené lhůtě (do 15 dnů ode dne jeho podání) krajský úřad návrh posoudí s tím, že pokud vykazuje formální nedostatky, tj. návrh přípravného výboru na konání krajského referenda nemá náležitosti stanovené tímto zákonem, nebo jestliže obsahuje nesprávné údaje (např. chybné jméno, datum narození, název obce, atd.) nebo neúplné údaje, tzn. že některé či více údajů chybí, upozorní na ně zmocněnce a stanoví lhůtu k odstranění chyb či doplnění nedostatků návrhu přípravného výboru, která nesmí být kratší než 7 dnů a zároveň mu návrh na konání krajského referenda, je-li to potřebné k jeho úpravě, vrátí k doplnění. O tomto učiní krajský úřad zápis a přiloží k němu kopii návrhu přípravného výboru, aby měl u sebe k dispozici podklad, na základě kterého vrátil návrh na konání krajského referenda k doplnění. Jestliže krajský úřad zmocněnce přípravného výboru o výsledku přezkoumání návrhu na konání krajského referenda nevyrozumí, považuje se takový návrh po uplynutí 30 dnů od jeho podání za podaný se všemi náležitostmi, které vyžaduje zákon, tj. za bezvadný. Návrh přípravného výboru na konání krajského referenda, který nemá vady, předloží krajský úřad prostřednictvím rady na nejbližším zasedání příslušnému zastupitelstvu. Právní úprava zcela v logice právních principů stanovuje použití ustanovení správního řádu.

K § 13

Zastupitelstvo kraje již posuzuje pouze z věcného hlediska, zda je možné o návrhu podaném přípravným výborem konat krajské referendum. Jestliže o navržené otázce lze krajské referendum konat, zastupitelstvo kraje, krajské referendum na tomto zasedání vyhlásí.

Jestliže zastupitelstvo v návrhu na konání krajského referenda shledá, že o předložené otázce nelze konat krajské referendum, vyhlášení krajského referenda odmítne. Návrh zákona nepředpokládá, že by byla dána možnost k opravě vad obdobně jako je upravena v případě přezkoumání náležitostí návrhu krajským úřadem. Zastupitelstvo kraje již rozhoduje věcně, zda lze o položené otázce konat krajské referendum, pokud by tomu tak nebylo, musel by navrhovatel změnit otázku. Této změně by pak ale neodpovídala petice podporovatelů krajského referenda. V takovém případě by navrhovatel podal nový návrh na konání krajského referenda (pokud by neuspěl u soudu s návrhem na zrušení rozhodnutí zastupitelstva kraje o odmítnutí vyhlásit referendum).

Zastupitelstvo kraje po tom, co byl podán návrh na konání krajského referenda, může o navržené otázce v krajském referendu rozhodnout, ale poté musí bezodkladně vyrozumět zmocněnce. V zákonem stanovené lhůtě 7 dnů pak nemůže příslušné zastupitelstvo své rozhodnutí realizovat. Jestliže totiž zmocněnec nesouhlasí s rozhodnutím zastupitelstva a trvá na konání krajského referenda, musí zastupitelstvo za splnění podmínek daných tímto zákonem krajské referendum vyhlásit. V praxi může nastat situace, že zastupitelstvo svým rozhodnutím návrhu předloženému k rozhodování v krajském referendu zcela vyhoví, v takovém případě by nebylo již účelné (zejména z důvodů finančních) krajské referenda konat. V případě, že je krajské referendum vyhlášeno, nesmí orgány kraje o otázce, o které bude rozhodováno v krajském referendu, rozhodnout.

K § 14

Krajské referendum se může konat rovněž z podnětu zastupitelstva kraje. Zastupitelstvo krajské referendum vyhlásí vyvěšením na úřední desce příslušného úřadu, v usnesení musí být uvedeny některé skutečnosti, které jinak ze zákona obsahuje návrh podávaný přípravným výborem. Současně navrhovaná právní úprava reguluje způsob vyhlášení krajského referenda.

K § 15

Navrhuje se lhůta pro konání krajského referenda od jeho vyhlášení, která vychází z původní úpravy v zákoně o místním referendu a v praxi se osvědčila. Podmínkou je, že pokud jde o konání krajského referenda z rozhodnutí zastupitelstva, nesmí být den stanovený pro konání krajského referenda stanoven tak, aby připadl do následujícího funkčního období jiného (nového) zastupitelstva. Nemělo by dojít k situaci, kdy stávající zastupitelstvo vyhlásí referendum pro další funkční období jiného (nového) zastupitelstva. Tato právní úprava respektuje zásadu přijatou v zákoně o místním referendu.

K § 16

Jestliže je podáno více návrhů na konání krajského referenda, je možné, za podmínek stanovených tímto zákonem, provést krajské referenda společně; důvodem je jak menší zatížení rozpočtu kraje, tak předpokládaná větší účast osob hlasujících v krajském referendu. Návrh zákona řeší i situaci, pokud by bylo podáno např. několik návrhů s různým řešením jedné věci, popřípadě s návrhem na různé využití stejných finančních prostředků kraje či by šlo o stejnou otázku pouze jinak formulovanou. V takovém případě se koná krajské referendum o dříve podaném návrhu.

K § 17

Obdobně jako ve volbách se i pro hlasování v krajském referendu zřizují okrskové komise, které jako základní komise zejména zajišťují průběh hlasování a sčítání hlasů.

V každém hlasovacím okrsku působí jedna okrsková komise. Dále jako volební orgány působí starosta obce, krajský úřad, Český statistický úřad, pověřená obec, krajská komise. Navrhovaná právní úprava s ohledem rozsah území krajů a technickou náročnost přebírá princip zjišťování výsledků a zakotvení orgánů obdobně jako u voleb do zastupitelstev krajů.

K § 18

Krajská komise má úkoly taxativně stanovené tímto zákonem. V jejím čele stojí hetman, který svolává její zasedání. Krajská komise je územním orgánem pro zjišťování výsledků voleb a vyhlašovatelem výsledků hlasování v krajském referendu.

K § 19

Navrhovaná právní úprava upravuje působnost a činnosti Českého statistického úřadu při průběhu a zjišťování výsledků hlasování v krajském referendu. Právní úprava přejímá princip zakotvený v právním předpise č. 130/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o volbách do zastupitelstev krajů a změně některých zákonů. Pokud jde o odlišnosti od úpravy v zákoně o místním referendu, jedná se o respektování technické náročnosti realizace krajského referenda. Současně se vymezuje působení Českého statistického úřadu v otázkách zpracovatelským a informačních systémů k zjišťování výsledků v krajském referendu, tak aby bylo v co největší míře využíváno komunikace elektronickými prostředky. Právní úprava, tak respektuje zásadu šetrného zacházení s veřejnými prostředky.

K § 20

Krajský úřad má taxativně vymezené úkoly tímto zákonem. Jedná se o technické zabezpečení prostředků k zjišťování výsledků hlasování v krajském referendu. Dále je zde vymezen systém spolupráce s Český statistickým úřadem při zjišťování výsledků hlasování v krajském referendu.

K § 21

Pověřený úřad má taxativně vymezené úkoly tímto zákonem. Jedná se o technické zabezpečení prostředků k zjišťování výsledků hlasování v krajském referendu. Dále je zde vymezen systém spolupráce s Český statistickým úřadem při zjišťování výsledků hlasování v krajském referendu.

K § 22

Obecní úřad má taxativně vymezené úkoly tímto zákonem na úseku technické a materiální pomoc při hlasování v krajském referendu.

K § 23

Starosta obce má obdobně jako ostatní orgány pro hlasování taxativně vymezené pravomoci stanovené tímto zákonem.

K § 24

Okrsková komise má taxativně vymezené úkoly tímto zákonem. Právní úprava reguluje způsob jejího ustanovení a současně stanovuje minimální počet členů. Dále stanovuje lhůtu pro první zasedání okrskové komise, tak aby byl zajištěn řádný průběh hlasování a její členové mohli řádně plnit úkoly stanovené tímto zákonem. Komise má obdobně jako ve volbách do zastupitelstev krajů svého zapisovatele, který je členem komise s hlasem poradním. Právní úprava reguluje pravomoc přípravného výboru k delegování členů komise a taxativně vymezuje podmínky a způsob delegování, tak aby bylo zabezpečeno právo navrhovatele na kontrolu při zjišťování výsledků hlasování v krajském referendu.

K § 25

Členství v okrskové komisi vzniká zákonem stanoveným způsobem. Právní úprava stanovuje podmínky vzniku a zániku členství v okrskové komisi zcela běžný způsobem respektujícím právní principy a zásady.

K § 26

Starosta obce jmenuje zapisovatele okrskové komise. Tento zákon reguluje postavení zapisovatele okrskové komise pro hlasování v krajském referendu.

K § 27

Okrsková komise obdobně jako při volbách do zastupitelstev krajů nebo při místním referendu upravuje činnost komise. Stanovuje způsob volby předsedy komise, a to losem. Dále pak jejího místopředsedy. Předseda komise jedná za okrskovou komisi a řídí její jednání. Právní úprava stanovuje způsob přijímání usnesení komise, a to nadpoloviční většinou přítomných členů a současně stanovuje usnášeníschopnost komise.

K § 28

Člen komise nesmí být krácen na svých právech a nárocích vyplývajících z jeho pracovního nebo obdobného poměru z důvodu, že vykonává funkci člena komise.

Výkon funkce člena komise se považuje za jiný úkon v obecném zájmu. Členům komise se poskytuje pracovní volno bez náhrady mzdy.

Návrh zákona upravuje nárok člena komise na zvláštní odměnu za výkon funkce v této komisi. Jedná se o funkci v komisích, které zabezpečují úkony při hlasování (např. okrsková komise zabezpečuje vlastní průběh hlasování, sčítání hlasů apod.).

Tyto úkony jsou z hlediska řádného zabezpečení hlasování velmi důležité a mnohdy i časově náročné. Výše odměny, způsob její úhrady a výplaty jsou plně v kompetenci kraje, které ji stanoví s přihlédnutím ke svým možnostem. Návrh zákona upravuje pouze maximální výši odměn členů komisí. Maximální výše odměny je stanovena zhruba na výši odměny za volby, což je dostačující, a to formou poměrné částky minimální mzdy; minimální mzda se průběžně mění a nebude proto třeba jen z hlediska odměn členů komisí novelizovat zákon. Výši odměn musí rovněž příslušné zastupitelstvo s předstihem před konáním krajského referenda zveřejnit, aby členové komise byli s její výší včas seznámeni. Předpokládá se, že kraj upraví výši odměny diferencovaně. Odměnu je možno poměrně krátit, pokud se člen komise nebude jednání zúčastňovat.

K § 29

Vymezení hlasovacích okrsků je v souladu s obecnou právní úpravou, která stanovuje stále volební okrsky. Zákonem č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 230/2002 Sb., jsou utvořeny stálé volební okrsky. Hlasování v krajském referendu probíhá na území obce obdobně jako volby do zastupitelstev obcí, proto se považuje za účelné využít stálé volební okrsky, které se v praxi svým vymezením z hlediska územní velikosti osvědčily, jako hlasovací okrsky pro krajské referendum.

K § 30

Pro potřeby krajského referenda budou využívány stálé seznamy voličů a jejich dodatky, vedené podle zákona č. 491/2001 Sb. o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 230/2002 Sb., které budou pro potřeby tohoto zákona označeny jako seznam oprávněných osob.

Vymezení voliče podle zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 230/2002 Sb., je totožné s vymezením oprávněné osoby hlasovat v krajském referendu. Na základě této skutečnosti se jeví jako vhodné a účelné využít stálých seznamů voličů a jejich dodatku vedených podle citovaného zákona. Výpisy z těchto seznamů budou zpracovány pro jednotlivé okrsky a předány okrskovým komisím. Tyto výpisy ze stálých seznamů a jejich dodatků urychlí práci okrskové komise, neboť komise učiní pouze záznam do výpisu ze seznamu, nehledě k minimalizaci problémů při prokazování splnění podmínek pro výkon hlasovacího práva. Seznamy také umožní rychleji zjistit počty oprávněných osob potřebné pro určení platnosti a závaznosti výsledku hlasování.

K § 31

Hlasovat na hlasovací průkaz budou moci osoby, které se nebudou moci z nějakých důvodů zúčastnit hlasování na území, ve kterém jsou přihlášeny k trvalému pobytu. Takováto osoba může hlasovat v jiném okrsku, který spadá do území obce, statutárního města, kde se krajské referendum koná. Okrskové komise budou mít od obecního úřadu, který hlasovací průkazy pro krajské referendum vydává, k dispozici výpis ze seznamu oprávněných osob, ve kterém již bude poznámka u oprávněných osob, kterým byl vydán hlasovací průkaz z důvodu zamezení dvojího hlasování. Zamezení dvojího hlasování je tímto zákonem zabezpečeno i tím, že oprávněná osoba, která hlasuje na hlasovací průkaz, musí tento průkaz při vstupu do hlasovací místnosti odevzdat okrskové komisi, která ho přiloží k výpisu ze seznamu oprávněných osob.

K § 32

Pro informování oprávněných osob se použije oznámení o konání krajského referenda s náležitostmi tak, jak ho znají „volební” zákony. Za informování oprávněných osob je odpovědný starosta obce. Oprávněné osoby mají povinnost prokázat při hlasování totožnost a státní občanství České republiky, popřípadě státní občanství státu, jehož občané jsou oprávněni volit na území České republiky.

V souvislosti s přijetím zákona č. 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin a o změně některých zákonů, bude v obci, ve které se zřizuje výbor pro národností menšiny a žije v ní podle posledního sčítání lidu více než 10% obyvatel hlásících se k jiné národnosti než české, oznámení o době a místě konání krajského referenda poskytnuto i v jazyce této národnostní menšiny.

K § 33

Podle místních podmínek může starosta obce vyhradit plochu pro přípravný výbor popř. i zastupitelstvo, aby oprávněným osobám mohli lépe vysvětlit záměr krajského referenda.

Zákon upravuje zákaz kampaně pro krajské referendum v den hlasování pouze v objektu, kde hlasování probíhá tak, aby nedocházelo k výraznému ovlivňování hlasujících pro některou z odpovědí na otázky položené v krajském referendu.

Zákon stanovuje povinnost vyváženého informování k oběma odpovědím v krajském referendu.

K § 34

Ustanovení upravuje nezbytné náležitosti hlasovacího lístku.

Na hlasovacím lístku musí být označeno zejména, kde se krajské referendum koná, den konání referenda, otázka (otázky) položená k rozhodnutí v krajském referendu, možnost odpovědi „ano”, „ne”; vedle nich budou rámečky pro zakřížkování příslušné odpovědi; otisk razítka kraje. Hlasování formou zakřížkování v příslušném rámečku bylo zvoleno v souladu s připravovaným zákonem o provedení referenda o přistoupení České republiky k Evropské unii; způsob hlasování ve všech referendech by měl být shodný, aby nedocházelo k matení občanů.

Aby byla dodržena zásada tajnosti hlasování a nemohlo dojít k manipulaci s hlasy a zkreslení výsledku hlasování, musí být zajištěn jednotný tisk hlasovacích lístků stejných rozměrů a jakosti a barvy papíru. Předtištěné formuláře hlasovacích lístků nejsou dány. Daný kraj je tiskne na základě vlastního zadání na vlastní náklady; hlasovací lístky musí splňovat náležitosti stanovené tímto zákonem a musí být pro území, kde se krajské referendum koná, jednotné (stejné). Jelikož hlasovací lístky budou k dispozici až v hlasovacích místnostech, musí je kraj okrskovým komisím dodat v den hlasování, postačí před jeho zahájením.

K § 35

Náležitosti hlasovací místnosti jsou obdobné jako při volbách z důvodu obdobné procedury při hlasování.

K § 36 až 40

Před zahájením hlasování předseda okrskové komise má za úkol zkontrolovat, zda má hlasovací místnost všechny zákonem požadované náležitosti. Po provedení této kontroly prohlásí předseda okrskové komise hlasování za zahájené.

Ustanovení upravuje způsob hlasování, které vychází z úpravy voleb a současné úpravy krajského referenda a upravuje obecné zásady hlasování při krajském referendu. Hlasovat musí oprávněná osoba osobně. Zastoupení není přípustné. Pouze osoba, která ze závažných důvodů, zejména zdravotních, nebude schopna upravit hlasovací lístek, může požádat jinou oprávněnou osobu o úpravu hlasovacího lístku. Obě osoby budou přítomny u úpravy hlasovacího lístku. Nejedná se o formu zastoupení. Tuto úpravu nesmí provést člen okrskové komise.

Oprávněné osobě bude umožněno hlasování až po prokázání oprávněnosti hlasovat. Jestliže oprávněná osoba neprokáže oprávněnost hlasovat, nebude ji hlasování umožněno. Vychází se z toho, že občanský průkaz je veřejná listina, kterou občan vedle jiného prokazuje svou totožnost a státní občanství. K prokázání těchto údajů není občan povinen předkládat další doklady. S ohledem na to, že jsou oprávněné osoby zapsány v seznamu, postačí i cestovní popřípadě další pas České republiky, prokazující stejné údaje. Pro občany jiných států, jejichž občané jsou oprávněni hlasovat na území České republiky, se s ohledem na podmínku evidovaného pobytu na území České republiky, stanoví jako povinný doklad průkaz o povolení k pobytu.

Ustanovení upravuje rovněž způsob hlasování oprávněné osoby tak, aby byla zachována tajnost hlasování.

Rovněž i v krajském referendu je umožněno oprávněné osobě, která se ze závažných, zejména ze zdravotních důvodů, nemůže dostavit do hlasovací místnosti, hlasovat do přenosné hlasovací schránky. Do přenosné hlasovací schránky se může hlasovat pouze v územním obvodu hlasovacího okrsku, pro který byla okrsková komise zřízena.

Právní úprava krajského referenda stanoví, že oprávněné osoby mohou vyjádřit svůj názor k otázce položené v krajském referendu tím, že neupraví hlasovací lístek, zdrží se hlasování. Oprávněným osobám tak nebrání v účasti na krajském referendu ani to, že nejsou jednoznačně rozhodnuti pro některou z odpovědí (např. v důsledku nedostatečné kampaně). Jestliže oprávněná osoba se proto zdrží hlasování a neoznačí křížkem žádnou odpověď, nespojuje zákon s tímto způsobem hlasování neplatnost hlasovacího lístku.

Ustanovení dále řeší situaci, jestliže nastanou okolnosti, které znemožňují zahájit hlasování, pokračovat v něm nebo ho ukončit. Pro tyto případy se stanoví postup okrskové komise. Odročit, přerušit nebo prodloužit hlasování může okrsková komise pouze ze závažných důvodů, nejdéle však o jednu hodinu; v rámci této doby musí okrsková komise důvody, které znemožňují hlasování, odstranit například zajištěním náhradních prostor. Zároveň je upravena povinnost okrskové komise vyrozumět o takovém případě oprávněné osoby a informovat o této skutečnosti krajské komisi.

Jestliže se vyskytnou okolnosti méně závažného charakteru, které lze odstranit ihned na místě, jsou odstraněny ihned, aniž by bylo nařízeno přerušení hlasování.

Než skončí hlasování, musí být umožněno hlasovat všem, kteří stojí v hlasovací místnosti nebo před ní. Potom předseda okrskové komise prohlásí hlasování za ukončené.

K § 41 a 42

Sčítání hlasů okrskovou komisí je obdobné jako u „volebních zákonů”.

V případě, že během hlasování byla použita přenosná hlasovací schránka, její obsah se s hlasovací schránkou v hlasovací místnosti smísí, aby byla zachována tajnost hlasování.

Ustanovení upravuje posuzování hlasovacích lístků.

Za neplatný se určuje hlasovací lístek, který není na dodaném tiskopise. Pro podobu hlasovacích lístků není dána předepsaná forma. Hlasovací lístky musí mít náležitosti § 33 a musí být pro území, kde se krajské referendum koná, stejné. Za toto odpovídá ten, kdo hlasovací lístky dodává tj. kraj. Upřesňuje se neplatnost hlasu i v případě, kdy oprávněná osoba na hlasovacím lístku zakřížkovala zároveň odpověď „ano” i „ne”. Je pamatováno i na případ, kdy oprávněná osoba hlasovací lístek nevloží do úřední obálky, nebo do ní vloží hlasovací lístek přetržený. Tím není míněno poškození hlasovacího lístku, kdy se případné utržení části hlasovacího lístku nedotklo textové části. Neplatný je hlasovací lístek také v případě, kdy do úřední obálky je vloženo několik hlasovacích lístků. Navrhovaný způsob posuzování hlasovacích lístků je jednoznačný a zjednoduší zjišťování výsledků krajského referenda.

Platnost hlasovacího lístku potvrdí okrsková komise s tím, že žádnému jinému orgánu nepřísluší takové rozhodnutí přezkoumat, popř. řešit v rámci podaných stížností a tím pádem ani žádný subjekt není oprávněn nahlížet do zapečetěné hlasovací dokumentace. Rozhodnutí o tom, zda nedošlo při zjišťování výsledků hlasování v okrsku k porušení zákona přísluší pouze soudu na základě podaného návrhu podle zákona, který jediný má právo nahlížet do zapečetěné hlasovací dokumentace.

K § 43

Ustanovení taxativně stanovuje subjekty, které mohou být přítomny v hlasovací místnosti při sčítání hlasů okrskovou komisí. Vedle členů komisí se umožňuje účast dalších osob pověřených podle tohoto zákona, které budou zabezpečovat sčítání hlasů pomocí výpočetní techniky.

K § 44

O průběhu hlasování a o jeho výsledku v hlasovacím okrsku vyhotoví okrsková komise ve dvojím stejnopise zápis, který podepíší všichni přítomní členové okrskové komise. Pokud některý z členů komise zápis odmítne podepsat, uvede své důvody na samostatném listu, který se jako