Novela trestního zákona

A. Důvody navrhované úpravy ve vztahu k platnému právnímu stavu

Podle platného znění trestního zákona mají trestné skutky shrnuté v rubrice Podpora a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka tři formy jednání. Podle § 260 trestního zákona se uvedeného trestného činu dopustí ten, kdo podporuje a propaguje hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačení práv a svobod člověka, nebo hlásá národnostní, rasovou, náboženskou či třídní zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob. Podle § 261 trestního zákona se uvedeného trestného činu dopustí ten, kdo veřejně projevuje sympatie k hnutí uvedenému v § 260 trestního zákona. A podle § 261a trestního zákona se uvedeného trestného činu dopouští ten, kdo veřejně popírá, zpochybňuje, schvaluje nebo se snaží ospravedlnit nacistické nebo komunistické genocidium nebo jiné zločiny nacistů nebo komunistů proti lidskosti.

Skutková podstata trestného činu uvedená v § 260 trestního zákona (podpora a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka) a navazující skutková podstata uvedená v § 261 trestního zákona (o trestnosti veřejného projevu sympatií k zmíněným hnutí) byly v různé podobě zakotveny v trestním zákonu č. 140/1961 Sb. od  počátku jeho platnosti. V průběhu devadesátých let došlo k několika novelizacím těchto ustanovení. Nejvíce ovlivněno těmito změnami bylo ustanovení § 260 trestního zákona. Od  schválení trestního zákona do jeho novely č. 557/1991 Sb. byl v tomto ustanovení uveden pojem fašismus, novelou krom dalších pojmových změn byl tento pojem vypuštěn. Novela však jako příklad hnutí směřujících k potlačení práv a svobod v závorce uvedla pojem komunismus a fašismus. Závorka byla nálezem ústavního soudu ze dne 4.září1992 z důvodu nejasnosti normy po jejím zařazení vypuštěna, neboť principy právního státu a právní jistoty vyžadují, aby vztah mezi všeobecně formulovanými znaky a příklady byl vyjádřený tak, aby nepřipustil pochybnosti o tom, že všeobecně formulované znaky musí být splněny i v případech, které se uvádí jako příklady. Důvodem zrušení závorky byla tedy samotná závorka nikoliv její obsah. Dnes platné znění § 260 trestního zákona neobsahuje příkladmo uváděné hnutí směřující k potlačení práv a svobod. Z těchto a dalších změn (novely č. 175/1990 Sb., č. 557/1991 Sb., č. 223/1999 Sb., č. 405/2000 Sb.) je patrná snaha zákonodárce, co nejpřesněji vymezit skutkovou podstatu předmětných ustanovení a zároveň vypořádat se s úkolem zahrnout do těchto ustanovení hnutí, která zavinila smrt miliónů nevinných lidí. Z důvodu, aby nedocházelo k popírání či ospravedlňování zločinů spáchaných komunisty a nacisty, zákonodárce doplnil novelou trestního zákona č. 405/2000 Sb. novou skutkovou podstatu uvedenou v § 261a trestního zákona. V skutkové podstatě uvedené v  § 261a trestního zákona považoval zákonodárce za nezbytné zvlášť zmínit komunistické genocidium a jiné zločiny nacistů nebo komunistů.Ustanovení § 261a trestního zákona systematicky souvisí a vychází z ustanovení § 260 trestního zákona, proto je nepochybné, že by k tomuto pojmovému upřesnění mělo dojít též u ustanovení výchozího, tedy u § 260 trestního zákona.

Objektem předmětných ustanovení je ochrana společnosti před projevováním názorů obecně považovaných za extrémní. Společnost jimi vyjadřuje svůj zájem chránit se před extrémistickými názory, které by mohly ve svém následku ohrozit stávající demokratický řád.

Komunismus je jedním z typů totalitarismu, který používá násilí s cílem totální realizace státní ideologie ve všech oblastech společenského života. Znamená zásadní popření jakéhokoliv pluralismu, občanských práv a svobod, individuální svobody, zákonnosti především s ohledem na jeho základní teze spočívající v zničení všeho, co ochraňuje a zajišťuje soukromé vlastnictví, realizaci třídního boje, nastolení diktatury proletariátu, zrušení vázanosti státních orgánů zákonem a v importování komunistické revoluce do všech koutů světa pro „osvobození“ veškerého dělnictva. Nacismus jako další typ totalitarismu má tytéž devastující následky pro společnost jako komunismus, liší se však svými základními tezemi (nadřazenost jednoho národa nad ostatními národy, ospravedlňující vydobytí si životního prostoru na ostatních národech, antisemitismus, vytvoření sociálně spravedlivého národního společenství). Oba výše uvedené „ismy“ sehrály v historii 20. století velmi podstatnou roli. Uvádění těchto „ismů“ v život, což je z hlediska historických faktů nezpochybnitelné, stálo miliony lidských životů, proto navrhovatel považuje za nezbytné, aby jak komunismus tak nacismus byly v daném paragrafu přímo a nezpochybnitelně uvedeny. S ohledem na shora uvedené oba předmětné „ismy“ naplňují všeobecně formulované znaky skutkové podstaty uvedené v ustanovení § 260 trestního zákona.

Je třeba také konstatovat, že bezpečnost státu a bezpečnost občanů vyžadují zabránit podpoře a propagaci hnutí, která bezpečnost státu ohrožují. Omezení svobody projevu zakotvené v § 260 a § 261 trestního zákona nechrání pouze lidská práva a svobody, ale i demokratické základy státu. Sám ústavní soud dospěl k závěru, že je možné stíhat i za pouhý názor, pokud je považován za extrémní či nebezpečný, aniž by současně muselo hrozit jiné bezprostřední nebezpečí porušení práva.

Navrhovanou změnou dochází k zákazu výlučné ideologie, její příkladmé uvedení slouží k větší jednoznačnosti a upřesnění typu hnutí, jejichž propagace a podpora je trestná.

Novela je nutná i vzhledem k společenskopolitické situaci, kdy dochází k veřejné propagaci komunismu, která je však beztrestně přehlížena (např.: MF DNES 15.12. 2003 - gen. tajemník ÚV KSČ Miroslav Štěpán o demokracii hovořil jako o imperialismu a hrdě se hlásil k odkazu Klementa Gottwalda, který dovedl KSČ k vítězství nad kontrarevolucí v roce 1948, členové KSČM vyjadřují svým jednáním politickou podporu režimům potlačujícím lidská práva a svobody z důvodu prosazování komunistických idejí).

Dalším důvodem pro navrhovanou změnu je, že v řadách orgánů činných v trestním řízení je mnoho zastánců pozitivistického přístupu k výkladu práva, což znamená, že vycházejí pouze z doslovného znění zákona.

Návrh zákona je postaven na těchto základních východiscích:

1) nutnost příkladného uvedení komunismu a nacismu v § 260 z důvodu mnohosti zločinů, které byly při jejich aplikaci spáchány,

2) uvedení ustanovení § 260, § 261 a § 261a trestního zákona do pojmového souladu a výkladové jednoznačnosti, protože zákonodárce z § 260 trestního zákona vypustil pojmy fašismus nebo komunismus, ale následně novelou zakotvil v ustanovení § 261a trestního zákona pojmy nacismus a komunismus.

B. Soulad navrhované úpravy s ústavní pořádkem České republiky, s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

Navrhovaná úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a zároveň není v rozporu s mezinárodními smlouvami. Navíc je třeba konstatovat, že ústavní zřízení demokratického státu neupírá Parlamentu právo vyjádřit svou vůli i svá morální a politická stanoviska a že Ústava není založena na hodnotové neutralitě, ale včleňuje do svého textu i určité regulativní ideje vyjadřující základní nedotknutelné hodnoty demokratické společnosti, které je třeba ochraňovat.

C. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované úpravy na státní rozpočet

Předpokládá se, že navrhovaná změna zákona nevyvolá dodatečné nároky na státní rozpočet nebo jiné veřejné rozpočty ani na nárůst pracovních sil veřejných orgánů.