Novela z. živnostenském podnikání

Právní úprava živnostenského podnikání v právním řádu České republiky je poměrně složitá, nepřehledná a v některých případech stanoví určité povinnosti duplicitně. V zájmu zkvalitnění podnikatelského prostředí by proto měla být odbourána alespoň část nepřiměřené byrokratické zátěže spojené se živnostenskou činností.

Podle současného právního stavu je fyzická osoba, která hodlá provozovat ohlašovací živnost, povinna ohlásit tuto skutečnost živnostenskému úřadu místně příslušnému podle jejího bydliště na území České republiky. V ohlášení je třeba uvést údaje podle § 45 živnostenského zákona a doložit celou řadu dokladů a potvrzení, jako je výpis z evidence Rejstříku trestů, doklad prokazující odbornou způsobilost (popřípadě odbornou způsobilost odpovědného zástupce), doklad o vlastnickém, užívacím či jiném obdobném právu k objektům nebo prostorám na území České republiky, v nichž je místo podnikání, výpis z obchodního rejstříku, doklady o skutečnostech prokazujících provozování živnosti průmyslovým způsobem, prohlášení odpovědného zástupce, že souhlasí s ustanovením do funkce, doklad o zaplacení správního poplatku podle zvláštního právního předpisu, doklad o tom, že nemá daňové nedoplatky a nedoplatky na platbách pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Obdobně musí postupovat také osoby právnické.

Již tento přehled nezbytných dokladů, které je potřeba získat ještě před zahájením živnostenské činnosti od jiných správních orgánů vypovídá o tom, že začít podnikat není v České republice nic jednoduchého, naopak byrokratická zátěž je v určitých směrech zcela neúměrná. To však ještě není ani zdaleka vše. Celá řada dalších právních předpisů stanoví povinnost podat oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti. Jedná se především o oznámení učiněné orgánům sociálního zabezpečení podle zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, registrační povinnost podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, nebo oznámení pro potřeby veřejného zdravotního pojištění podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění.

Tato úprava pak v praxi znamená, že vedle živnostenského úřadu musí osoba hodlající provozovat podnikatelskou činnost kontaktovat také Rejstřík trestů, finanční úřad a orgán sociálního zabezpečení (ty dokonce dvakrát – pro potvrzení, že nemá daňové nedoplatky a nedoplatky na platbách pojistného, a následně pro daňovou registraci resp. oznámení o zahájení podnikatelské činnosti) nebo zdravotní pojišťovnu. Tyto povinnosti stanoví různé zákony s různými lhůtami a uvedeným úřadům se při tom sdělují z velké části stejné údaje.

K realizaci práva, že „každý má právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost“ stanoveného v čl. 26 odst. 1 Listiny základních práv a svobod je dnes, vzhledem k výše uvedenému, potřeba vynaložit velké úsilí a skutečná realizace tohoto práva je tak neúměrně ztížena. Omezení, která vyplývají z právní úpravy živnostenského podnikání a souvisejících předpisů nejsou úměrná (proporcionální) veřejným zájmům, které jsou touto právní úpravou sledovány. Při tom určité kroky je možné považovat za nadbytečné a v praxi by úplně postačilo, aby byly potřebné údaje předány pouze živnostenskému úřadu, který by je příslušným orgánům (finančnímu úřadu, správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně) poskytl sám. Sám by si mohl také opatřovat výpis z evidence Rejstříku trestů, což by napomohlo lepšímu propojení státních úřadů a omezila by se neúměrně vysoká byrokratická zátěž. V praxi by mělo být pravidlem, že jednotlivé orgány státní správy více spolupracují podle zásady dobré správy a obíhat by neměly osoby provozující (resp. hodlající provozovat) živnostenskou činnost ale příslušné formuláře a informace mezi orgány státní správy.

Před zahájením podnikatelské činnosti je třeba předkládat doklad o tom, že daná osoba nemá daňové nedoplatky a nedoplatky na platbách sociálního zabezpečení. Tato povinnost, která je opatřením ke zvýšení daňové disciplíny, je však nesystémová. Daňové problémy by se měly řešit standardní cestou vymáhání pohledávek a nikoliv zásahy do živnostenského práva. Po změnách příslušných právních předpisů lze již systém vymáhání pohledávek považovat za dostatečně efektivní a není proto důvod sahat k nestandardním nástrojům, které zvyšují náklady související se zahájením živnostenské činnosti.

Dalším zásadním problémem této úpravy je, že se důsledky nedisciplinovanosti menšiny podnikatelů přenášejí na většinu slušných podnikatelů. Předkládáním dokladů o neexistenci nedoplatků může dojít k zablokování podnikatelské činnosti i jen z důvodu nevýznamného nebo sporného daňového nedoplatku. Evidenci finančních úřadů nebo správ sociálního zabezpečení navíc nemusí být vždy spolehlivá a může obsahovat chybné nebo sporné údaje, přičemž podnikatel prakticky nemá proti nevydání dokladu možnost obrany.

Povinnost ustanovit odpovědného zástupce, který je fyzickou osobou ustanovenou podnikatelem, která odpovídá za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů, je stanovena v § 11. Odpovědného zástupce musí ustanovit podnikatel, který je fyzickou osobou a nesplňuje zvláštní podmínky provozování živnosti (nejedná-li se o ohlašovací živnost provozovanou průmyslovým způsobem), podnikatel, který je právnickou osobou se sídlem v České republice, a podnikatel, který je zahraniční právnickou osobou. Odpovědným zástupcem je tak fyzická osoba, která má kvalifikaci pro provozování dané živnosti. U ohlašovacích živnosti volných však nemá jeho ustanovení prakticky žádný smysl, protože pro volné živnosti není stanovena žádná zvláštní kvalifikace a platí pouze všeobecné podmínky provozování živnosti (věk 18 let, způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost). U právnických osob by bylo dostatečné, pokud bude tyto podmínky splňovat statutární orgán. Obchodní zákoník (§ 194 odst. 7) zajišťuje, že statutární orgán tyto podmínky splňovat skutečně bude. Ustanovení odpovědného zástupce v těchto případech je proto zbytečnou zátěží.

Jako zbytečnou a neúměrnou zátěž je možné považovat u řemeslných živností také dlouhou dobu požadované praxe, jak je stanovena v § 21. Jako podmínku pro provozování řemeslných živností stanoví zákon jednak příslušné vzdělání (vyučení v oboru nebo ukončení studia) a jednak praxi. Odborná způsobilost se tak v případě řemeslných živností stanoví výučním listem z příslušného tříletého učebního oboru nebo jiným dokladem o řádném ukončení příslušného tříletého učebního oboru a dokladem o vykonání tříleté praxe v oboru nebo vysvědčením o ukončení studia příslušného studijního oboru střední odborné školy, jehož délka je kratší než 4 roky, a dokladem o vykonání tříleté praxe v oboru anebo vysvědčením o maturitní zkoušce v příslušném studijním oboru střední odborné školy nebo středního odborného učiliště nebo gymnázia s předměty odborné přípravy a dokladem o vykonání dvouleté praxe v oboru. Pouze pokud by byla odborná praxe prokázána diplomem, vysvědčením nebo jiným dokladem o absolvování bakalářského nebo magisterského studijního programu uskutečňovaného vysokou školou v příslušné oblasti studijních oborů, postačil by doklad o vykonání jednoroční praxe v oboru.

Takto nastavené podmínky v praxi omezují přístup dotyčných osob na trh, neboť jsou nuceny vstoupit před zahájením vlastní podnikatelské činnosti do pracovního poměru, kde by tuto požadovanou praxi získaly. Stanovení délky praxe na tři roky, tedy na stejnou dobu, jaké je požadována pro praxi soudců, státních zástupců nebo advokátů, se však jeví pro tyto případy jako nepřiměřené. V případě víceletých praxí je proto navrhováno zkrátit délku praxe a sjednotit ji na jeden rok pro všechny řemeslné živnosti. Spolu s příslušným vzděláním lze považovat jednoletou praxi za dostatečnou.

Podle platného právního stavu dále platí, k ukončení podnikatelské činnosti je třeba prokázat souhlas s ukončením této činnosti vystavený finančním úřadem. Tento požadavek, aby o ukončení podnikatelské činnosti rozhodoval (dával závazné stanovisko živnostenskému úřadu) finanční úřad je však dosti absurdní. Jistou logiku by mohl mít pouze u právnických osob, kde výmazem z rejstříku dochází k zániku daného subjektu. Zcela neodůvodněná je však tato podmínka u osob fyzických, kdy subjekt práva dále existuje a není vyloučeno daňové nedoplatky vymáhat i po ukončení této činnosti.

Dalším nedostatkem současného zákona o živnostenském podnikání je skutečnost, že bezdůvodně zvýhodňuje podnikatele ze zemí Evropské unie oproti českým podnikatelům. Na tyto podnikatele se nevztahují povinnosti související s provozovnou (například povinnost mít provozovnu řádně označenou včetně provozní doby apod.). Je proto třeba doplnit odpovídající povinnost také pro podnikatele ze zemí EU a tím zrovnoprávnit české podnikatele.

Předkládaná novela živnostenského zákona a souvisejících zákonů by nejen snížila počet dokladů, které musí živnostníci předkládat, ale zajistila by také lepší propojení státních úřadů a odstranila neúčelné formality. Cílem této novely je učinění prvního kroku ke zkvalitnění podnikatelského prostředí v České republice a s tím související podpora hospodářského růstu a zvýšení živností úrovně všech občanů.

Tento návrh by představoval z hlediska dopadu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty určité zvýšené náklady pro živnostenské úřady, které by vedle činnosti vykonávané podle dosavadní právní úpravy prováděly také úkony další. Nově vzniklé náklady by však bylo možné odhadovat na maximálně několik miliónů Kč ročně. Nejednalo by se o zavádění zcela nových úkonů, ale o přenesení některých úkonů, které jsou dnes povinny činit osoby v souvislosti s výkonem své podnikatelské činnosti, na živnostenské úřady. Zkrátí se doba související s těmito úkony vynaložená orgány sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnou (odpadly by v mnoha případech osobní návštěvy osob vykonávajících živnostenskou činnost u těchto orgánů). Zcela zásadním způsobem se zkrátí doba vynakládaná osobami vykonávajícími živnostenskou činnost. Pokud by za ně mohly provádět některé úkony živnostenské úřady, znamenalo by to na straně podnikatelů velkou úsporu času (a tím i peněz) a celkový dopad na podnikatelské prostředí v České republice by tak byl i z finančního hlediska dlouhodobě výrazně příznivý.

Tento návrh je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, i akty práva Evropské unie.

Změna zákona o živnostenském podnikání

K bodu 1 a 12: Je navrhováno zrušit pro začínající podnikatele podmínku předkládat doklady o tom, že nemají nedoplatky na daních a na pojistném na sociální zabezpečení. Nedoplatky musí úřady vymáhat standardní cestou, a nikoliv blokováním podnikatelské činnosti nesystémovým zařazením této podmínky do živnostenského zákona.

K bodu 2: Povinnost ustanovit odpovědného zástupce v případě živností volných, kde není předepsána žádná zvláštní kvalifikace, je zbytečnou zátěží. Tato povinnost by měla být vázána pouze na právnické osoby oprávněné provozovat živnost koncesovanou, vázanou nebo řemeslnou.

K bodu 3 a 17: Také na státní příslušníky členského státu Evropské unie, kteří jsou na území členského státu Evropské unie oprávněni provozovat podnikatelskou činnost (§ 69a), se musí vztahovat povinnosti související s jejich provozovnu (způsobilost, označení provozovny atd.). V opačném případě se jedná o jejich bezdůvodné zvýhodnění oproti domácím podnikatelům k čemuž neexistuje žádný právní ani rozumný důvod. Je proto třeba doplnit odpovídající povinnost také pro podnikatele ze zemí EU a tím zrovnoprávnit české podnikatele.

K bodu 4 a 5: Neúměrně dlouhá doba praxe stanovená neracionálně na několik let by měla být zkrácena a sjednocena pro všechny případy řemeslných živností na jeden rok.

K bodu 6 a 7: Povinnost ohlašovat zahájení činnosti nejen živnostenskému úřadu, ale rovněž finančnímu úřadu, správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně je zbytečně zdlouhavé a způsobuje nadbytečnou byrokratickou zátěž při ohlašování živností volných. Navrhuje se proto tyto překrývající se povinnosti pro začínající podnikatele odstranit, a ti by se museli hlásit pouze na živnostenském úřadě. Pro potřeby daňové registrace a oznámení pro správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu tak poskytnou fyzické osoby (bod 6) i právnické osoby (bod 7) pouze nezbytné údaje s tím související přímo živnostenskému úřadu, a ten je již předá příslušným úřadům sám. Kromě údajů pro potřeby živnostenského úřadu uvede ohlašovatel i některé údaje další, například uvedení daňových povinností, které se na ohlašovatele budou pravděpodobně vztahovat, číslo bankovního účtu apod. Pro účely komunikace se zdravotní pojišťovnou bude třeba, aby podnikatel svou zdravotní pojišťovnu identifikoval.

K bodu 8 až 10: Součástí ohlášení pro provazování ohlašovací živnosti je dnes také předložení výpisu z evidence Rejstříku trestů, který si musí opatřit každý začínající podnikatel sám. Při tom by mělo docházet k větší spolupráci mezi jednotlivými správními orgány a podle návrhu by si tento výpis obstarávaly živnostenské úřady z evidence Rejstříku trestů vedeného v České republice samy. V případě cizinců a jejich výpisů z jiných států by v podstatě zůstala dosavadní právní úprava.

K bodu 11 a 13: Obdobná úprava týkající se výpisu z Rejstříku trestů je stanovena pro odpovědného zástupce.

K bodu 14: Postupem podle tohoto ustanovení si živnostenský úřad vyžádá potřebný výpis z evidence Rejstříku trestů, pokud ho k dispozici již nemá.

K bodu 15: V žádosti o zrušení živnostenského oprávnění by měl být dále jasně vymezen den ukončení činnosti pro účely splnění povinnosti podle zvláštních zákonů upravujících sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění. Pokud by tento den uveden nebyl, vycházelo by se z předpokladu, že se shoduje se dnem zániku živnostenského oprávnění.

K bodu 16: V souvislosti s přenesením povinnosti předkládat určitá oznámení ze začínajících podnikatelů na živnostenský úřad jsou v § 69a vymezeny tyto nové pravomoci živnostenského úřadu. Ten by pak sděloval správci daně, správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně nejen údaje související se zahájením podnikatelské činnosti ale také informace o změně těchto údajů nebo o zrušení či pozastavení živnostenského oprávnění.

Změna zákona o správě daní a poplatků

K bodu 1: Povinnost daňových subjektů předkládat správci daně údaje související s jejich registrační povinností by byla splněna nově také tak, že by byly příslušné údaje sděleny živnostenskému úřadu, který by informoval správce daně sám.

K bodu 2: Finanční úřad dnes může blokovat zrušení živnostenského listu podnikateli tím, že mu nevydá tzv. souhlas s ukončením činnosti. Ukončení činnosti však je věcí svobodné vůle podnikatele. Podnikatel, který je fyzickou osobou, existuje i po ukončení činnosti a daňové nedoplatky na něm lze samozřejmě vymáhat i nadále. Ke stanovení takové povinnosti proto není důvod. Povinnost předložit písemný souhlas správce daně s ukončením činnosti by se nově týkal pouze daňových subjektů zapsaných v obchodním rejstříku a nikoli ostatních podnikatelských subjektů (fyzických osob nezapsaných v obchodním rejstříku) evidovaných v jiných evidencích.

Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění

Povinnost plátce pojistného na zdravotním pojištění, který je osobou samostatně výdělečně činnou, týkající se oznámení zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti zdravotní pojišťovně nejpozději do osmi dnů ode dne, kdy tuto činnost zahájil nebo ukončil, by byla splněna také tím, že by byla příslušná skutečnost sdělena živnostenskému úřadu, který by informoval zdravotní pojišťovnu sám.

Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení

K bodu 1 a 2: Povinnost oznámit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení den zániku oprávnění vykonávat samostatnou výdělečnou činnost a den, od kterého byl pozastaven výkon samostatné výdělečné činnosti, by se nově nevztahovala na živnosti, u kterých by se postupovala podle nového odstavce 7.

K bodu 3: Povinnost oznámit zahájení (opětovného zahájení) samostatné výdělečné činnosti nebo spolupráce při výkonu samostatné výdělečné činnosti a ukončení samostatné výdělečné činnosti se souvisejícími údaji podle § 48 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení by byla nově splněna osobou samostatně výdělečně činnou také tím, že by příslušnou skutečnost sdělila živnostenskému úřadu, který by informoval okresní správu sociálního zabezpečení sám.

Účinnost zákona

Vzhledem k tomu, že se touto novelou mění některé povinnosti dotčených orgánů, je navrhováno stanovit legisvakanční lhůtu pro nabytí účinnosti tohoto zákona v uvedené délce, aby měly tyto orgány dostatečnou možnost se na tuto změnu připravit.

V Praze dne 24. 11. 2005

Předkladatelé:

Jiří Pospíšil	Tomáš Dub
Alena Páralová	Bohuslav Záruba
Marek Benda	Jaroslav Plachý
Jiří Bílý	Karel Sehoř
Pavel Hrnčíř	Petr Tluchoř
Petr Krill	Jozef Kochan
Miloslav Kučera	Jaroslav Pešán
Vladimír Doležal	Jan Bauer

I. Části textu zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, v platném znění s vyznačením změn a doplnění

§ 6

Všeobecné podmínky provozování živnosti

(1) Všeobecnými podmínkami provozování živnosti fyzickými osobami jsou:

a) dosažení věku 18 let,

b) způsobilost k právním úkonům,

c) bezúhonnost,

~~d) předložení dokladu o tom, že fyzická osoba, pokud na území České republiky podniká nebo podnikala, nemá daňové nedoplatky. Doklad vyhotoví místně příslušný finanční úřad,~~

e) předložení dokladu o tom, že fyzická osoba, pokud na území České republiky podniká nebo podnikala, nemá nedoplatky na platbách pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen

a) k nepodmíněnému trestu odnětí svobody pro trestný čin spáchaný úmyslně, ať již samostatně nebo v souběhu s jinými trestnými činy, a byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku,

b) pro trestný čin spáchaný úmyslně, jehož skutková podstata souvisí s podnikáním a na který se nevztahuje písmeno a), nebo

c) pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání, pokud se na něho nehledí, jako by nebyl odsouzen. 25b)

§ 11

(1) Podnikatel může provozovat živnost prostřednictvím odpovědného zástupce. Odpovědný zástupce je fyzická osoba ustanovená podnikatelem, která odpovídá za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů a je k podnikateli ve smluvním vztahu. Odpovědný zástupce se musí zúčastňovat provozování živnosti v potřebném rozsahu. Nikdo nemůže být ustanoven do funkce odpovědného zástupce pro více než dva podnikatele.

(2) Odpovědný zástupce musí splňovat všeobecné i zvláštní podmínky provozování živnosti podle § 6 odst. 1 písm. a) až c) a § 7.

(3) Odpovědným zástupcem právnické osoby nemůže být člen dozorčí rady či jiného kontrolního orgánu této právnické osoby, dále fyzická osoba, u níž trvá překážka provozování živnosti podle § 8. Odpovědným zástupcem v oboru nebo příbuzném oboru živnosti nemůže být ani osoba, které bylo zrušeno živnostenské oprávnění podle § 58 odst. 2 až 4, a to po dobu jednoho roku od právní moci rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění.

(4) Odpovědného zástupce je povinen ustanovit

a) podnikatel, který je fyzickou osobou a nesplňuje zvláštní podmínky provozování živnosti (§ 7), nejedná-li se o ohlašovací živnost provozovanou průmyslovým způsobem,

b) podnikatel, který je právnickou osobou se sídlem v České republice. Do funkce odpovědného zástupce ustanoví člena statutárního orgánu nebo statutární orgán, který splňuje podmínky pro výkon funkce odpovědného zástupce podle tohoto zákona. Nelze-li odpovědného zástupce ustanovit z uvedených osob, ustanovuje podnikatel odpovědného zástupce z jiných osob,

b) podnikatel, který je právnickou osobou se sídlem v České republice a je oprávněn provozovat živnost koncesovanou, vázanou nebo řemeslnou. Do funkce odpovědného zástupce ustanoví vždy člena statutárního orgánu nebo statutární orgán, není-li to v rozporu s odstavcem 2,

c) podnikatel, který je zahraniční právnickou osobou. Do funkce odpovědného zástupce ustanoví vedoucího organizační složky podniku umístěné na území České republiky, který splňuje podmínky pro výkon funkce odpovědného zástupce podle tohoto zákona. Nesplňuje-li vedoucí organizační složky tyto podmínky, ustanovuje podnikatel odpovědného zástupce z jiných osob.

(5) Ustanovení odpovědného zástupce pro živnost ohlašovací i ukončení výkonu jeho funkce je podnikatel povinen oznámit živnostenskému úřadu příslušnému podle § 45 do 15 dnů ode dne, kdy uvedená skutečnost nastala. Ukončení výkonu funkce odpovědného zástupce je povinen oznámit živnostenskému úřadu i odpovědný zástupce, zjistí-li, že podnikatel povinnost oznámit ukončení výkonu funkce odpovědného zástupce nesplnil. Současně musí prokázat, že o ukončení výkonu své funkce informoval předem písemně podnikatele. Nelze-li určit den ukončení výkonu funkce odpovědného zástupce podle oznámení podnikatele, končí výkon funkce odpovědného zástupce třicátým dnem po doručení oznámení odpovědného zástupce živnostenskému úřadu, neoznámil-li podnikatel živnostenskému úřadu ustanovení jiného odpovědného zástupce před uplynutím této lhůty. Uvedl-li odpovědný zástupce ve svém oznámení jako den ukončení výkonu své funkce den pozdější, končí výkon jeho funkce tímto dnem.

(6) Odpovědný zástupce pro živnost ohlašovací může vykonávat svoji funkci ode dne ustanovení, splňuje-li podmínky vyžadované tímto zákonem.

(7) Ustanovení odpovědného zástupce pro živnost koncesovanou předloží podnikatel ke schválení živnostenskému úřadu. Ustanovení nabývá účinnosti dnem, kdy rozhodnutí o schválení nabylo právní moci. Ukončení výkonu funkce odpovědného zástupce podnikatel oznámí živnostenskému úřadu příslušnému podle § 50 do 15 dnů od ukončení výkonu funkce. Ukončení výkonu funkce odpovědného zástupce je povinen oznámit živnostenskému úřadu i odpovědný zástupce, zjistí-li, že podnikatel povinnost oznámit ukončení výkonu funkce odpovědného zástupce nesplnil. Současně musí prokázat, že o ukončení výkonu své funkce informoval předem písemně podnikatele. Nelze-li určit den ukončení výkonu funkce odpovědného zástupce podle oznámení podnikatele, končí výkon funkce odpovědného zástupce třicátým dnem po doručení oznámení odpovědného zástupce živnostenskému úřadu, neschválil-li živnostenský úřad jiného odpovědného zástupce před uplynutím této lhůty. Uvedl-li odpovědný zástupce ve svém oznámení jako den ukončení výkonu své funkce den pozdější, končí výkon jeho funkce tímto dnem.

(8) Přestane-li odpovědný zástupce vykonávat funkci nebo nesplňuje-li podmínky, musí podnikatel nejpozději do 15 dnů ustanovit nového odpovědného zástupce. To neplatí, je-li živnostenské oprávnění pozastaveno nebo oznámí-li podnikatel živnostenskému úřadu, že provozování živnosti je dočasně přerušeno (§ 31 odst. 12).

(9) Podnikatel může ustanovit odpovědného zástupce i v případech, kdy to tento zákon nevyžaduje. Na jeho ustanovení se vztahuje § 11 obdobně s výjimkou odstavce 8.

§ 17

(1) Provozovnou se rozumí prostor, v němž je živnost provozována. Za provozovnu se pro účely tohoto zákona považuje i stánek, pojízdná prodejna a obdobné zařízení, sloužící k prodeji zboží nebo k poskytování služeb.

(2) ~~Na základě průkazu živnostenského oprávněnímůže být živnost provozována ve více provozovnách, pokud k nim podnikatel má užívací nebo vlastnické právo.~~ Na základě živnostenského oprávnění nebo oprávnění poskytovat služby podle § 69a může být živnost provozována v jedné nebo více provozovnách, pokud k nim podnikatel má užívací nebo vlastnické právo. Na žádost živnostenského úřadu je podnikatel povinen prokázat vlastnické nebo užívací právo k objektům nebo místnostem provozovny. Je-li provozovna umístěna v bytě a není-li podnikatel vlastníkem tohoto bytu, může v něm provozovat živnost pouze se souhlasem vlastníka, spoluvlastníka nebo správce bytu nebo nemovitosti, jejíž je byt součástí, pokud je tento správce k udělování takového souhlasu zmocněn. Podnikatel je povinen zahájení a ukončení provozování živnosti v provozovně písemně oznámit živnostenskému úřadu příslušnému podle § 45 odst. 1 nebo § 50 odst. 1 nejméně 3 dny předem. To neplatí pro zahájení provozování živnosti v provozovně, která je uvedena v ohlášení živnosti podle § 45 odst. 2 písm. g) a § 45 odst. 3 písm. f) nebo v žádosti o koncesi podle § 50. V oznámení podnikatel uvede údaje podle odstavce 4.

(3) Podnikatel je povinen zajistit, aby provozovna byla způsobilá pro provozování živnosti podle zvláštních předpisů,29b) byla řádně označena a aby pro každou provozovnu byla ustanovena osoba odpovědná za činnost provozovny.

(4) V oznámení podle odstavce 2 podnikatel uvede

a) obchodní firmu nebo název nebo jméno a příjmení,

b) identifikační číslo,

c) sídlo nebo trvalý pobyt, popřípadě místo podnikání; zahraniční osoba adresu pobytu na území České republiky, byl-li jí pobyt povolen, a umístění organizační složky podniku na území České republiky, pokud ji zřizuje,

d) adresu provozovny podléhající kolaudačnímu řízení a předmět podnikání v této provozovně,

e) druh provozovny nepodléhající kolaudačnímu řízení (odstavec 1 věta druhá), její umístění a předmět podnikání v provozovně,

f) datum zahájení (ukončení) provozování živnosti v provozovně,

g) právní titul užívání provozovny.

(5) Živnostenský úřad, který obdrží oznámení podle odstavce 2, je povinen zahájení a ukončení činnosti v provozovně oznámit neprodleně živnostenskému úřadu, v jehož územním obvodu se provozovna nachází. Živnostenský úřad, který vydá na základě ohlášení živnosti nebo žádosti o koncesi průkaz živnostenského oprávnění, a provozování živnosti v provozovně je podle údajů v ohlášení živnosti nebo v žádosti o koncesi zahájeno bezprostředně po vzniku živnostenského oprávnění, postupuje přiměřeně podle věty prvé.

(6) Živnostenský úřad příslušný podle odstavce 2 informuje podnikatele o zápisu provozovny do živnostenského rejstříku.

(7) Provozovna musí být trvale a zvenčí viditelně označena obchodní firmou nebo názvem nebo jménem a příjmením podnikatele a jeho identifikačním číslem, bylo-li přiděleno. Stánek, pojízdná prodejna a obdobné zařízení sloužící k prodeji zboží nebo poskytování služeb musí být dále označen údajem o sídle nebo místě podnikání nebo adrese, na které je umístěna organizační složka zahraniční osoby.

(8) Provozovna určená pro prodej zboží nebo poskytování služeb spotřebitelům 29c) musí být trvale a zvenčí viditelně označena také

a) jménem a příjmením osoby odpovědné za činnost provozovny,

b) prodejní nebo provozní dobou určenou pro styk se spotřebiteli, nejedná-li se o stánek nebo obdobné zařízení,

c) kategorií a třídou u ubytovacího zařízení29d) poskytujícího přechodné ubytování.

(9) Při uzavření provozovny uvedené v odstavci 8 je podnikatel povinen, nebrání-li tomu závažné důvody, alespoň 3 dny předem na vhodném a zvenčí viditelném místě označit počátek a konec uzavření.

(10) Podnikatel může prodávat zboží, pokud jeho prodej nevyžaduje koncesi, pomocí automatů obsluhovaných spotřebitelem. Podnikatel je povinen označit automat svou obchodní firmou nebo názvem nebo jménem a příjmením a identifikačním číslem. Umístění automatů oznámí podnikatel předem živnostenskému úřadu, v jehož územním obvodu má být automat umístěn. Na oznámení se vztahuje ustanovení odstavce 4 přiměřeně. Prodej zboží pomocí automatů nesmí umožnit získat určité druhy zboží osobám chráněným zvláštním zákonem.

(11) Podnikatel, který provozuje živnost v provozovně podléhající kolaudačnímu rozhodnutí, může při slavnostech, sportovních podnicích nebo při jiných podobných akcích konaných v obci, v níž se provozovna nachází, prodávat i mimo tuto provozovnu potraviny a jiné zboží, které se při těchto příležitostech obvykle nabízí a jejichž prodej je předmětem jeho podnikání. Takový prodej je podnikatel povinen oznámit písemně obci nebo v hlavním městě Praze a v územně členěných statutárních městech městské části nebo městskému obvodu, v nichž se akce koná, tak, aby obec oznámení obdržela nejpozději 3 dny před uskutečněním akce.

§ 21

(1) Odborná způsobilost pro řemeslné živnosti se prokazuje, není-li v příloze č. 1 stanoveno jinak,

a) výučním listem z příslušného tříletého učebního oboru nebo jiným dokladem o řádném ukončení příslušného tříletého učebního oboru30) a dokladem o vykonání ~~tříleté~~ jednoroční praxe v oboru,

b) vysvědčením o ukončení studia příslušného studijního oboru střední odborné školy, jehož délka je kratší než 4 roky, a dokladem o vykonání ~~tříleté~~ jednoroční praxe v oboru,

c) vysvědčením o maturitní zkoušce 31) v příslušném studijním oboru střední odborné školy nebo středního odborného učiliště nebo gymnázia s předměty odborné přípravy a dokladem o vykonání ~~dvouleté~~ jednoroční praxe v oboru, nebo

d) diplomem, vysvědčením nebo jiným dokladem o absolvování bakalářského nebo magisterského studijního programu uskutečňovaného vysokou školou v příslušné oblasti studijních oborů 31a) a dokladem o vykonání jednoroční praxe v oboru,

e) dokladem o uznání odborné kvalifikace, vydaným uznávacím orgánem podle zákona o uznávání odborné kvalifikace. 31b)

(2) Státní příslušník členského státu Evropské unie a občan České republiky mohou prokázat odbornou způsobilost

a) u živností uvedených v části A přílohy č. 1 k tomuto zákonu doklady podle § 19 odst. 1 písm. a) zákona o uznávání odborné kvalifikace, 31e)

b) u živností uvedených v části B přílohy č. 1 k tomuto zákonu doklady podle § 19 odst. 1 písm. f) zákona o uznávání odborné kvalifikace, 31e)

c) u živností uvedených v části C přílohy č. 1 k tomuto zákonu doklady podle § 19 odst. 1 písm. c) zákona o uznávání odborné kvalifikace. 31e)

Při posuzování odborné způsobilosti podle tohoto odstavce se použije § 19 zákona o uznávání odborné kvalifikace. 31e)

§ 45

(1) Fyzická osoba, která hodlá provozovat ohlašovací živnost, je povinna to ohlásit živnostenskému úřadu místně příslušnému podle jejího bydliště na území České republiky. Právnická osoba, která hodlá provozovat ohlašovací živnost, je povinna to oznámit živnostenskému úřadu místně příslušnému podle svého sídla. Zahraniční fyzická osoba, která za účelem podnikání nezřizuje na území České republiky organizační složku podniku, ohlašuje živnost živnostenskému úřadu příslušnému podle místa povoleného pobytu na území České republiky; nelze-li místní příslušnost živnostenského úřadu pro tuto osobu určit podle místa povoleného pobytu v České republice, je místně příslušným živnostenský úřad podle jejího místa podnikání na území České republiky. Zahraniční fyzická osoba, která za účelem podnikání zřizuje na území České republiky organizační složku podniku, ohlašuje živnost živnostenskému úřadu příslušnému podle umístění organizační složky podniku na území České republiky. Zahraniční právnická osoba ohlašuje živnost živnostenskému úřadu příslušnému podle umístění organizační složky podniku na území České republiky.

(2) Fyzická osoba v ohlášení uvede:

a) jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, státní občanství, bydliště, (název obce, její části, název ulice, číslo popisné a orientační, bylo-li přiděleno, poštovní směrovací číslo) rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození (dále jen "rodné číslo") a prohlásí, zda jí soud nebo správní orgán uložil zákaz činnosti, zda u ní trvá jiná překážka týkající se provozování živnosti, nebo zda mu bylo v posledních 3 letech zrušeno živnostenské oprávnění podle § 58 odst. 2, 3 nebo 4,

b) provozuje-li živnost prostřednictvím odpovědného zástupce, uvede údaje uvedené pod písmenem a) týkající se jeho osoby,

c) zahraniční fyzická osoba bydliště mimo území České republiky, místo pobytu v České republice (pokud byl povolen), umístění organizační složky podniku v České republice (název obce, její části, název ulice, číslo popisné a orientační, bylo-li přiděleno, poštovní směrovací číslo) a údaje uvedené pod písmenem a) týkající se vedoucího organizační složky podniku.36a) Je-li odpovědným zástupcem nebo vedoucím organizační složky podniku osoba s bydlištěm mimo území České republiky, uvede též místo jejího pobytu v České republice, pokud mu byl pobyt povolen,

d) místo podnikání (název obce, její části, název ulice, číslo popisné a orientační, bylo-li přiděleno, poštovní směrovací číslo),

e) předmět podnikání s vymezením podle odstavce 4,

f) identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

g) provozovnu nebo provozovny, ve kterých bude provozování živnosti zahájeno bezprostředně po vzniku živnostenského oprávnění,

h) datum zahájení provozování živnosti, pokud datum zahájení není shodné se vznikem živnostenského oprávnění,

i) datum ukončení provozování živnosti, pokud zamýšlí provozovat živnost na dobu určitou; osoba, na kterou se vztahuje povinnost mít povolený pobyt za účelem podnikání podle § 5 odst. 5, může ohlásit provozování živnosti nejdéle na dobu povoleného pobytu,

j) údaj o tom, že hodlá živnost provozovat průmyslovým způsobem.,

k) údaje potřebné pro splnění souvisejících povinností podle zvláštních zákonů upravujících správu daní a poplatků, sociální zabezpečení a všeobecné zdravotní pojištění; to neplatí, pokud ohlašovatel v ohlášení prohlásí, že splní tyto povinnosti osobně.

(3) Právnická osoba v ohlášení uvede:

a) obchodní firmu nebo název, sídlo (název obce, její části, název ulice, číslo popisné a orientační, bylo-li přiděleno, poštovní směrovací číslo) a jméno, příjmení, státní občanství, rodné číslo a bydliště nebo adresu pobytu na území České republiky, pokud byl povolen, osoby nebo osob, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jeho členy, a prohlásí, zda jim soud nebo správní orgán uložil zákaz činnosti nebo zda u nich trvá jiná překážka provozování živnosti, a způsob, jakým za právnickou osobu jednají, zda bylo této právnické osobě v posledních třech letech zrušeno živnostenské oprávnění podle § 58 odst. 2, 3 nebo 4 a zda u ní trvá jiná překážka provozování živnosti,

b) údaje uvedené v odstavci 2 písm. a) týkající se odpovědného zástupce, provozuje-li živnost prostřednictvím jeho osoby,

c) umístění organizační složky podniku v České republice a údaje uvedené v odstavci 2 písm. a) týkající se vedoucího organizační složky podniku, 36a) jde-li o zahraniční právnickou osobu. Je-li odpovědným zástupcem nebo vedoucím organizační složky podniku osoba s bydlištěm mimo území České republiky, uvede též místo jejího pobytu v České republice, pokud mu byl pobyt povolen,

d) identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

e) předmět podnikání s vymezením podle odstavce 4,

f) provozovnu nebo provozovny, ve kterých bude provozování živnosti zahájeno bezprostředně po vzniku živnostenského oprávnění,

g) datum zahájení provozování živnosti,

h) datum ukončení provozování živnosti, pokud zamýšlí provozovat živnost na dobu určitou,

i) údaj o tom, že hodlá živnost provozovat průmyslovým způsobem.,

j) údaje potřebné pro splnění souvisejících povinností podle zvláštních zákonů upravujících správu daní a poplatků; to neplatí, pokud ohlašovatel v ohlášení prohlásí, že splní tyto povinnosti osobně.

(4) Ohlašovatel je povinen vymezit předmět podnikání uvedený v ohlášení s dostatečnou určitostí a jednoznačností. Předmět podnikání živnosti volné musí být ohlášen v souladu s názvem oboru živnosti uvedeném v nařízení vlády vydaném podle § 73a. Předmět podnikání živnosti řemeslné a vázané musí být ohlášen v souladu s

mi č. 1 a 2 k tomuto zákonu v úplném nebo částečném rozsahu.

§ 46

(1) Fyzická osoba připojí k ohlášení

a) v případě, že je

~~1. občanem České republiky, výpis z evidence Rejstříku trestů, 36c) ne starší než 3 měsíce (dále jen "výpis z Rejstříku trestů"),~~

2 1. státním příslušníkem členského státu Evropské unie s výjimkou České republiky, výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný příslušným soudním nebo správním orgánem tohoto státu nebo členského státu posledního pobytu. Nevydává-li tento stát výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, předloží fyzická osoba prohlášení o bezúhonnosti ve smyslu § 6 odst. 1 písm. c), učiněné před notářem nebo orgánem členského státu, jehož je občanem, nebo před notářem nebo orgánem členského státu posledního pobytu. Tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce; doklad podle tohoto bodu může být nahrazen dokladem o uznání odborné kvalifikace, pokud prokazuje i splnění podmínky bezúhonnosti,

3. občanem jiného státu než států uvedených pod body 1 a 2, výpis z Rejstříku trestů a odpovídající doklady vydané státem, jehož je fyzická osoba občanem, a státy, ve kterých se dlouhodobě (více než 3 měsíce nepřetržitě) zdržoval v posledních 3 letech. Tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce,

2. osobou, která není občanem České republiky ani osobou podle bodu 1, výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný státem, jehož je občanem a státy, ve kterých se dlouhodobě (více než 3 měsíce nepřetržitě) zdržoval v posledních 3 letech; bod 1 věta druhá platí obdobně. Tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce,

b) výpis z Rejstříku trestů odpovědného zástupce; je-li odpovědný zástupce státním příslušníkem členského státu Evropské unie, předkládá doklady podle písmene a) bodu 2; tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce,

b) není-li odpovědný zástupce občanem České republiky, doklady podle písmene a) týkající se odpovědného zástupce,

c) doklad prokazující její odbornou způsobilost, popřípadě odbornou způsobilost odpovědného zástupce, pokud ji zákon vyžaduje,

d) je-li zahraniční fyzickou osobou, doklady o pobytu, vyplývá-li tato povinnost z § 5 odst. 5; zahraniční fyzická osoba, která zřizuje na území České republiky organizační složku podniku, doklad prokazující, že má tento podnik mimo území České republiky a doklady o jeho provozování; doklad o provozování podniku nedokládá státní příslušník členského státu Evropské unie,

e) doklad o vlastnickém nebo užívacím či jiném obdobném právu k objektům nebo prostorám na území České republiky, v nichž je místo podnikání, liší-li se od bydliště (§ 5 odst. 2), nebo k objektu nebo prostorám, v němž je na území České republiky umístěna organizační složka podniku zahraniční osoby,

f) výpis z obchodního rejstříku, ne starší než 3 měsíce, je-li v něm zapsána,

g) doklady o skutečnostech prokazujících provozování živnosti průmyslovým způsobem, včetně vymezení činností podle § 7a odst. 3,

h) prohlášení odpovědného zástupce, že souhlasí s ustanovením do funkce, s převzetím povinností v rozsahu stanoveném tímto zákonem a s uvedením podnikatelů, u nichž je do funkce odpovědného zástupce ustanoven. Podpis na prohlášení musí být úředně ověřen, neučinil-li odpovědný zástupce prohlášení osobně před živnostenským úřadem,

i) doklad o zaplacení správního poplatku podle zvláštního právního předpisu,.36d)

j) doklad o tom, že nemá daňové nedoplatky, pokud na území České republiky podnikala nebo podniká. Doklad vyhotoví místně příslušný finanční úřad; doklad nesmí být starší než 3 měsíce,

k) doklad o tom, že nemá nedoplatky na platbách pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pokud na území České republiky podnikala nebo podniká; doklad nesmí být starší než 3 měsíce.

(2) Právnická osoba připojí k ohlášení

a) výpis z Rejstříku trestů odpovědného zástupce; je-li odpovědný zástupce státním příslušníkem členského státu Evropské unie, předkládá doklady podle odstavce 1 písm. a) bodu 2; tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce,

a) není-li odpovědný zástupce občanem České republiky, doklady podle odstavce 1 písm. a) týkající se odpovědného zástupce,

b) doklad prokazující odbornou způsobilost odpovědného zástupce,

c) doklad o tom, že právnická osoba byla zřízena nebo založena, pokud se nezapisuje do obchodního či obdobného rejstříku nebo pokud ještě zápis nebyl proveden, anebo doklad o tom, že právnická osoba je zapsána do obchodního či obdobného rejstříku, pokud již byl zápis proveden; zahraniční právnická osoba výpis z obchodního či obdobného rejstříku vedeného ve státě sídla a doklad o tom, že její organizační složka podniku na území České republiky byla zapsána v obchodním rejstříku, pokud byl již zápis proveden, a doklad o provozování podniku v zahraničí; doklad o provozování podniku v zahraničí nepředkládá právnická osoba se sídlem, ústřední správou nebo hlavním místem své podnikatelské činnosti v členském státu Evropské unie; výpis z obchodního či obdobného rejstříku nesmí být starší než 3 měsíce,

d) doklad o vlastnickém nebo užívacím či jiném obdobném právu k objektu nebo prostorám, v nichž má právnická osoba na území České republiky sídlo,

e) doklad o vlastnickém nebo užívacím či jiném obdobném právu k objektu nebo prostorám, v nichž je na území České republiky umístěna organizační složka podniku zahraniční osoby,

f) doklady o skutečnostech prokazujících provozování živnosti průmyslovým způsobem včetně vymezení činností podle § 7a odst. 3,

g) prohlášení odpovědného zástupce, že souhlasí s ustanovením do funkce, s převzetím povinností v rozsahu stanoveném tímto zákonem a s uvedením podnikatelů, u nichž je do funkce odpovědného zástupce ustanoven. Podpis na prohlášení musí být úředně ověřen, neučinil-li odpovědný zástupce prohlášení osobně před živnostenským úřadem,

h) doklad o zaplacení správního poplatku podle zvláštního právního předpisu. 36d)

(3) Podává-li ohlášení zákonný zástupce osoby, která nemá plnou způsobilost k právním úkonům, doloží též souhlas příslušného soudu (§ 12).

(4) Doklady o vzdělání vydané v zahraničí musí být opatřeny nostrifikační doložkou podle zvláštního právního předpisu,31d) v případě dokladů o vysokoškolském vzdělání osvědčením o uznání podle zvláštního právního předpisu. 31e)

(5) Povinnost předkládat doklady opatřené nostrifikační doložkou nebo osvědčením o uznání podle odstavce 4 se nevztahuje na doklady o vzdělání vydané v členském státu Evropské unie nebo předkládané osobou z tohoto státu.

§ 47

(1) Má-li ohlášení náležitosti podle § 45 a 46, podnikatel splňuje podmínky stanovené tímto zákonem a netrvá-li překážka provozování živnosti, živnostenský úřad vydá nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy mu bylo ohlášení živnosti doručeno, živnostenský list. K přezkoumání, zda jsou splněny podmínky podle § 6 odst. 1 písm. c) a § 11 odst. 2 vyžádá živnostenský úřad výpis z evidence Rejstříku trestů (dále jen „výpis z Rejstříku trestů“); to neplatí, jestliže má k dispozici výpis z Rejstříku trestů, který není starší než 3 měsíce.

(2) V živnostenském listě vydaném fyzické osobě se uvede:

a) jméno a příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození podnikatele a jeho bydliště, u zahraniční osoby bydliště mimo území České republiky, místo pobytu v České republice (pokud byl povolen) a umístění organizační složky podniku v České republice byla-li zřízena, a jméno, příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, jinak datum narození a bydliště (popřípadě místo pobytu v České republice) jejího vedoucího,

b) obchodní firma, je-li fyzická osoba zapsána do obchodního rejstříku a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,

c) předmět podnikání v úplném nebo částečném rozsahu podle § 45 odst. 4,

d) místo podnikání,

e) provozování živnosti průmyslovým způsobem, je-li živnost tímto způsobem provozována,

f) doba, na kterou se živnostenský list vydává, ohlásila-li provozování živnosti na dobu určitou nebo u osoby uvedené v § 5 odst. 4 na dobu povoleného pobytu,

g) den vzniku živnostenského oprávnění,

(3) V živnostenském listě vydaném právnické osobě se uvede:

a) obchodní firma nebo název, sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, u zahraniční osoby též umístění organizační složky podniku v České republice a jméno, příjmení a bydliště (popřípadě místo pobytu v České republice) jejího vedoucího,

b) předmět podnikání v úplném nebo částečném rozsahu podle § 45 odst. 4,

c) provozování živnosti průmyslovým způsobem, je-li živnost tímto způsobem provozována,

d) doba, na kterou se živnostenský list vydává, ohlásila-li provozování živnosti na dobu určitou,

e) den vzniku živnostenského oprávnění,

f) datum vydání živnostenského listu.

(4) Nemá-li ohlášení náležitosti podle § 45 a 46, vyzve živnostenský úřad podnikatele ve lhůtě podle odstavce 1 k odstranění závad. Ve výzvě stanoví přiměřenou lhůtu k jejich odstranění, nejméně však 15 dnů. Jsou-li k tomu závažné důvody, může živnostenský úřad na žádost podnikatele prodloužit lhůtu i opakovaně. Po dobu lhůty uvedené ve výzvě neběží lhůta pro vydání živnostenského listu.

(5) Odstraní-li podnikatel závady ve stanovené lhůtě nebo ve lhůtě prodloužené, platí, že ohlášení bylo od počátku bez závad. Neodstraní-li podnikatel závady ve stanovené lhůtě, živnostenský úřad zahájí řízení a rozhodne o tom, že živnostenské oprávnění ohlášením nevzniklo; jedná-li se o ohlášení podle § 10 odst. 6 a 7, živnostenský úřad rozhodne o tom, že ohlašovatel nesplnil podmínky pro vznik živnostenského oprávnění. Pokud ohlašovatel v průběhu řízení závady odstraní a živnostenský úřad zjistí, že jsou splněny podmínky pro vznik živnostenského oprávnění, živnostenský úřad řízení ukončí vydáním živnostenského listu.

(6) Nesplňuje-li ohlašovatel podmínky stanovené tímto zákonem, živnostenský úřad zahájí řízení a rozhodne o tom, že živnostenské oprávnění ohlášením nevzniklo. Jedná-li se o ohlášení osoby podle § 10 odst. 6 a 7, živnostenský úřad rozhodne o tom, že ohlašovatel nesplnil podmínky pro vznik živnostenského oprávnění.

(7) Jedná-li se o ohlášení zahraniční fyzické osoby, která je povinna doložit též doklad o povolení k pobytu podle § 5 odst. 5 a která prokázala splnění všech podmínek s výjimkou podmínky povolení k pobytu, vydá živnostenský úřad zahraniční fyzické osobě pro účely řízení o povolení k pobytu potvrzení o tom, že k datu vydání tohoto potvrzení splňuje všeobecné a zvláštní podmínky provozování živnosti. Toto potvrzení neopravňuje k provozování živnosti.

(8) Doloží-li osoba uvedená v odstavci 7 doklad o povolení k pobytu za účelem podnikání podle zvláštního právního předpisu 24b) do 6 měsíců ode dne vydání potvrzení podle odstavce 7, vydá živnostenský úřad do 15 dnů živnostenský list; nedoloží-li tato osoba doklad o povolení k pobytu ve stanovené lhůtě, zahájí živnostenský úřad řízení o tom, že ohlášením oprávnění nevzniklo. V řízení postupuje přiměřeně podle odstavce 5.

(9) Nemůže-li živnostenský úřad ze závažných důvodů vydat živnostenský list ve lhůtě podle odstavce 1 a nejedná-li se o postup podle odstavce 4, požádá nadřízený orgán o prodloužení lhůty k jeho vydání. Ohlašovatele živnosti je povinen o prodloužení lhůty a důvodech prodloužení informovat.

(10) Zjistí-li živnostenský úřad příslušný podle § 45, že živnostenský list byl vydán v rozporu se zákonem, oznámí tuto skutečnost podnikateli a živnostenský list zruší a ohlášení znovu projedná podle § 47. Podle okolností případu rozhodne o tom, že živnostenské oprávnění ohlášením nevzniklo, nebo vydá nový živnostenský list.

(11) Chyby v psaní a jiné zřejmé nesprávnosti v písemném vyhotovení živnostenského listu živnostenský úřad kdykoli opraví vydáním opraveného živnostenského listu a doručí jej podnikateli.

§ 58

(1) Živnostenský úřad příslušný podle § 45 odst. 1 nebo § 50 odst. 1 zruší živnostenské oprávnění, jestliže

a) podnikatel již nesplňuje podmínky podle § 6 odst. 1 písm. b) nebo c), ledaže v případě § 6 odst. 1 písm. b) je živnost provozována se souhlasem soudu podle § 12,

b) nastanou překážky podle § 8, nebo

c) podnikatel o to požádá.

(2) Živnostenský úřad příslušný podle odstavce 1 zruší živnostenské oprávnění nebo pozastaví provozování živnosti na návrh orgánu státní správy vydávajícího stanovisko podle § 52 odst. 1 z důvodu, že podnikatel závažným způsobem porušil nebo porušuje podmínky stanovené rozhodnutím o udělení koncese, tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy. Obdobně živnostenský úřad postupuje v případě, že zahraniční fyzická osoba, jejíž oprávnění provozovat živnost na území České republiky je vázáno na povolení k pobytu na území České republiky (§ 5 odst. 4), tuto podmínku nesplňuje.

(3) Živnostenský úřad příslušný podle odstavce 1 může živnostenské oprávnění zrušit nebo v odpovídajícím rozsahu provozování živnosti pozastavit, jestliže podnikatel závažným způsobem porušil nebo porušuje podmínky stanovené rozhodnutím o udělení koncese, tímto zákonem nebo zvláštními právními předpisy. Živnostenský úřad může živnostenské oprávnění zrušit též na návrh příslušné správy sociálního zabezpečení, jestliže podnikatel neplní závazky vůči státu. Živnostenský úřad může zrušit podnikateli živnostenské oprávnění, jestliže podnikatel neprovozuje živnost po dobu delší než 4 roky.

(4) V případě, že bylo zastaveno užívání nebo provoz zařízení nebo části zařízení 38) a podnikateli bylo uloženo odstranit závady, může živnostenský úřad příslušný podle § 45 odst. 1 nebo § 50 odst. 1 v odpovídajícím rozsahu zrušit živnostenské oprávnění nebo pozastavit provozování živnosti, jestliže podnikatel neodstraní závady do 1 roku od uplynutí stanovené lhůty, a nebyla-li lhůta stanovena, do 1 roku od rozhodnutí.

(5) Živnostenský úřad příslušný podle odstavce 1 zruší živnostenské oprávnění na žádost podnikatele doloženou souhlasem správce daně, je-li tento souhlas vyžadován zvláštním zákonem. 38a) Nedoloží-li podnikatel tento souhlas, živnostenský úřad žádost o zrušení živnostenského oprávnění zamítne. V žádosti podnikatel, který je fyzickou osobou, uvede též den ukončení samostatné výdělečné činnosti pro účely splnění povinnosti podle zvláštních právních předpisů upravujících sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění; neuvede-li tento den, platí, že se shoduje se dnem zániku živnostenského oprávnění.

(6) Bylo-li živnostenské oprávnění zrušeno z důvodů uvedených v odstavcích 2 až 4 nejedná-li se o zrušení živnostenského oprávnění podle odstavce 3 poslední věta, může podnikatel ohlásit ohlašovací živnost nebo požádat o udělení koncese v oboru nebo příbuzném oboru nejdříve po uplynutí 3 let od právní moci rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění; žádost o udělení koncese v jiném oboru může podnikatel podat nejdříve po uplynutí 1 roku od právní moci rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění.

(7) Zrušení živnostenského oprávnění podle odstavce 1 písm. a) a b), odstavců 2, 3, 4 živnostenský úřad neprodleně oznámí na úřední desce obecního úřadu příslušného podle § 45 odst. 1 a § 50 odst. 1 a podle místa podnikání. V oznámení uvede obchodní firmu nebo název právnické osoby nebo obchodní firmu nebo jméno a příjmení fyzické osoby, její identifikační číslo, sídlo, místo podnikání, umístění organizační složky podniku zahraniční osoby na území České republiky, předmět podnikání a datum, k němuž bylo živnostenské oprávnění zrušeno. Oznámení musí být na úřední desce zveřejněno nejméně po dobu 15 dnů.

(8) V rozhodnutí o pozastavení provozování živnosti podle odstavců 2 až 4 živnostenský úřad stanoví dobu, po kterou nelze živnost provozovat. Doba pozastavení živnosti nesmí být delší než 1 rok.

38) Např. § 6 odst. 1 písm. c) zákona č. 174/1968 Sb. , ve znění pozdějších předpisů.

38a) § 35 zákona č. 337/1992 Sb. , o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

§ 69

Oznamovací povinnost živnostenského úřadu

Živnostenský úřad sdělí příslušnému správci daně, správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně údaje potřebné pro plnění jejich úkolů bez zbytečného odkladu poté, co

a) vydal živnostenský list nebo koncesní listinu,

b) obdržel oznámení podle § 49, 56 nebo 17 odst. 2,

c) nabylo právní moci rozhodnutí o zrušení nebo pozastavení živnostenského oprávnění,

d) zjistil, že živnostenské oprávnění zaniklo z jiného důvodu.

§ 69a

(1) Státní příslušník členského státu Evropské unie, který je na území členského státu Evropské unie oprávněn provozovat podnikatelskou činnost, může na území České republiky dočasně poskytovat služby v rozsahu svého podnikatelského oprávnění v souladu s čl. 49 a následujícími Smlouvy o založení Evropského společenství.

(2) Právnická osoba se sídlem, ústřední správou nebo hlavním místem své podnikatelské činnosti v některém z členských států Evropské unie, která je na území členského státu Evropské unie oprávněna provozovat podnikatelskou činnost, může na území České republiky dočasně poskytovat služby v rozsahu svého podnikatelského oprávnění v souladu s čl. 49 a následujícími Smlouvy o založení Evropského společenství.

(3) Státní příslušníci dalších smluvních států Dohody o Evropském hospodářském prostoru, občané Švýcarské konfederace a právnické osoby se sídlem na území těchto států se považují pro účely tohoto ustanovení za osoby uvedené v odstavci 1 nebo 2.

(4) Na poskytování služeb podle tohoto ustanovení se další ustanovení tohoto zákona nevztahují, s výjimkou § 17, § 65 odst. 3 písm. b) a povinnosti prokázat při kontrole podle § 60a oprávněnost poskytování služeb.

II.

Části textu zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, v platném znění s vyznačením změn a doplnění

§ 33

Registrační povinnost daňových subjektů

(1) Poplatník, který obdrží povolení nebo získá oprávnění k podnikatelské činnosti nebo začne provozovat jinou samostatnou výdělečnou činnost, 13) je povinen do třiceti dnů podat přihlášku k registraci u místně příslušného správce daně. Tato lhůta začne běžet následující den po dni právní účinnosti povolení nebo oprávnění nebo po dni, kdy začne provozovat jinou samostatnou výdělečnou činnost. Pro účely tohoto zákona se rozumí dnem právní účinnosti den, kdy je poplatník podle příslušných předpisů oprávněn začít vykonávat podnikatelskou činnost.

(2) Začne-li poplatník vykonávat činnost nebo pobírat příjmy podrobené dani, je povinen oznámit tuto skutečnost správci daně do třiceti dnů.

(3) Poplatník je povinen oznámit správci daně do třiceti dnů zřízení stálé provozovny a její umístění na území České republiky. Zpravidla třicet dnů před zrušením této stálé provozovny oznámí tuto skutečnost správci daně.

(4) Plátce daně je povinen podat přihlášku k registraci u správce daně nejpozději do patnácti dnů od vzniku povinnosti srážet daň nebo zálohy na ni nebo daň vybírat, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.

(5) Registrační povinnost nemá daňový subjekt, u kterého vznikla jen nahodilá nebo jednorázová daňová povinnost, nebo u něhož je předmětem zdanění jen nemovitost, nemá-li registrační povinnost kvůli jiné dani. Registrační povinnost se dále nevztahuje na poplatníky, kteří mají výhradně příjmy ze závislé činnosti a příjmy, ze kterých je daň vybírána zvláštní sazbou.

(6) Při plnění své registrační nebo oznamovací povinnosti je daňový subjekt povinen sdělit své plné jméno nebo název, bydliště, místo podnikání nebo sídlo, rodné číslo, identifikační číslo organizace, jakož i údaje osvědčující povolení nebo oprávnění podle odstavce 1. Jde-li o právnickou osobu nebo fyzickou osobu, která je podnikatelským subjektem, též čísla účtů u bank, na nichž jsou soustředěny peněžní prostředky z její podnikatelské činnosti. Dále uvede údaje potřebné k určení místní příslušnosti správce daně, druhu daňových povinností, které u ní přicházejí v úvahu, a své organizační jednotky. Právnická osoba uvede též svůj statutární orgán a případně osoby, které jsou kromě tohoto orgánu za ni v daňových věcech oprávněny jednat. Jde-li o daňový subjekt se sídlem nebo bydlištěm v cizině, uvede vždy svého zmocněnce v tuzemsku pro doručování. Je-li se zahájením činnosti spojena i povinnost platit zálohu na daň, uvede údaje potřebné pro stanovení této zálohy. Právnická osoba se sídlem v cizině, která nemá přiděleno identifikační číslo, je povinna si vyžádat toto číslo u příslušného orgánu.

(7) Dojde-li ke změnám skutečností uvedených v odstavcích 1 a 6, zejména zanikne-li jeho daňová povinnost u některé z daní, je povinen tyto změny oznámit správci daně do patnácti dnů ode dne, kdy nastaly.

(8) Je-li daňovým subjektem osoba se sídlem nebo bydlištěm v cizině, která nemá na území České republiky stálou provozovnu ani nemovitý majetek, je povinna podat přihlášku k registraci nejpozději do pěti dnů ode dne zahájení dani podrobené činnosti nebo činnosti směřující k získání dani podrobených příjmů.

(9) Registrace nebo oznámení podle tohoto zákona se správci daně předkládá na tiskopise vydaném ministerstvem. Na registračním tiskopisu musí daňový subjekt též výslovně prohlásit, že jde o jeho první daňovou registraci nebo uvést, zda byl již někdy daňově registrován a pokud ano, kdy, u jakého správce daně, jaké bylo přidělené daňové identifikační číslo, jméno nebo název pod jakým byl registrován, a byla-li registrace odňata nebo zrušena, důvody z nichž se tak stalo. Ministerstvo může rozšířit údaje požadované při registraci na registračním tiskopisu, půjde-li o údaje nezbytné pro řádnou správu jednotlivých daní.

(10) Správce daně prověří údaje sdělené daňovým subjektem při registraci a v případě pochybností o jejich správnosti nebo úplnosti vyzve daňový subjekt, aby údaje blíže vysvětlil, změnil, doplnil a doložil a zároveň určí lhůtu, v níž je daňový subjekt povinen na výzvu odpovědět. Dodrží-li daňový subjekt tuto lhůtu, považuje se za dodrženou i lhůta uvedená v odstavci 1, jestliže jinak k porušení lhůty uvedené v odstavci 1 nedošlo.

(11) Správce daně přidělí zaregistrovanému daňovému subjektu daňové identifikační číslo a o provedené registraci mu vydá osvědčení. Toto číslo je daňový subjekt povinen uvádět ve všech případech při styku se správcem daně a dále, pokud tak stanoví zvláštní zákon. Při změnách skutečností uvedených v osvědčení je daňový subjekt současně s oznámením těchto změn podle odstavce 7 povinen předložit osvědčení o registraci, na kterém správce daně změny nebo jeho zánik vyznačí.

(12) Daňové identifikační číslo obsahuje kód "CZ" a kmenovou část, kterou tvoří obecný identifikátor. Obecným identifikátorem je u fyzické osoby rodné číslo, popřípadě jiný obecný identifikátor, stanoví-li tak zvláštní zákon, a u právnické osoby identifikační číslo. Není-li obecný identifikátor daňovému subjektu přidělen, přidělí správce daně vlastní identifikátor.

(13) Nesplní-li daňový subjekt svoji registrační nebo ohlašovací povinnost, zaregistruje jej správce daně z úřední povinnosti neprodleně, jakmile zjistí skutečnosti zakládající tuto povinnost.

(14) Nesplní-li daňový subjekt svoji povinnost podle odstavce 7, provede správce daně příslušné změny v registraci nebo registraci zruší, jakmile zjistí rozhodné skutečnosti.

(15) Jestliže daňový subjekt změní sídlo nebo bydliště, popřípadě u něho dojde ke změně místní příslušnosti z jiného důvodu, oznámí tuto změnu svému dosavadnímu místně příslušnému správci daně, který vyznačí na osvědčení omezení doby jeho platnosti. Před skončením této doby je daňový subjekt povinen předložit toto osvědčení správci daně v místě svého nového sídla nebo bydliště, který mu vydá nové osvědčení o registraci s vyznačením dne platnosti přeregistrace. Tímto dnem přechází místní příslušnost na správce daně v místě nového sídla nebo bydliště daňového subjektu. Touto přeregistrací zůstává původní den účinnosti registrace k jednotlivým daním zachován.

(16) Je-li správcem daně orgán obce, může podle místních podmínek zde stanovenou registrační povinnost daňových subjektů vhodně omezit jak co do okruhu daňových subjektů, tak co do okruhu jimi uváděných skutečností.

(17) Ustanovení předchozích odstavců se použijí, i pro přidělení jiného evidenčního čísla podle zvláštních daňových zákonů.

(18) Povinnost podle odstavců 1 až 9 splní poplatník též tím, že příslušné údaje sdělí živnostenskému úřadu, připouští-li to zvláštní zákon upravující živnostenské podnikání. Správce daně, který obdržel oznámení živnostenského úřadu podle zvláštního zákona upravujícího živnostenské podnikání, postupuje obdobně podle odstavců 10 a 11, případně provede příslušné změny v registraci nebo registraci zruší.

§ 35

Ukončení činnosti

(1) Správce daně při zjištění, že daňový subjekt přestal vykonávat činnost nebo pobírat příjmy podrobené dani, učiní opatření potřebná k urychlenému stanovení základů daně a k vybrání nedoplatků na všech daních za celou dobu jeho činnosti, ze které plynuly příjmy podléhající zdanění.

(2) Daňový subjekt je povinen předložit současně se žádostí o výmaz z obchodního rejstříku písemný souhlas správce daně, jehož vydání si vyžádá. ~~Povinnost předložit písemný souhlas správce daně s ukončením činnosti se týká i ostatních podnikatelských subjektů evidovaných v jiných evidencích.~~

(3) Proti rozhodnutí správce daně o žádosti daňového subjektu podle odstavce 2, se lze odvolat.

(4) Je-li žádost daňového subjektu podle odstavce 2 zamítnuta, může další žádost podat nejdříve po uplynutí jednoho měsíce ode dne, kdy mu bylo zamítavé rozhodnutí doručeno.

(5) Není-li o žádosti podle odstavce 2 rozhodnuto do tří měsíců od jejího podání, má se za to, že souhlas je udělen.

(6) Rozhodnutí o žádosti se sděluje daňovému subjektu a soudu, který vede obchodní rejstřík, nebo živnostenskému úřadu anebo jinému subjektu, který vede na základě zvláštních předpisů evidenci podnikatelů.

III.

Části textu zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění s vyznačením změn a doplnění

§ 10

Oznamovací povinnost plátců pojistného

(1) Zaměstnavatel je povinen nejpozději do osmi dnů od vzniku skutečnosti, která se oznamuje, provést u příslušné zdravotní pojišťovny oznámení o:

a) nástupu zaměstnance do zaměstnání (§ 2 odst. 3) a jeho ukončení; jde-li o pojištěnce podle § 2 odst. 1 písm. b), oznamuje též tuto skutečnost,

b) změně zdravotní pojišťovny zaměstnancem, pokud mu tuto skutečnost sdělil; oznámení se provede odhlášením od placení pojistného u původní zdravotní pojišťovny a přihlášením k placení pojistného u zdravotní pojišťovny, kterou si zaměstnanec zvolil,

c) skutečnostech rozhodných pro povinnost státu platit za zaměstnance pojistné, a to i v těch případech, kdy povinnost státu vznikla v době, kdy zaměstnanci poskytl pracovní volno bez náhrady příjmu, jsou-li mu tyto skutečnosti známy.

O oznamovaných skutečnostech je zaměstnavatel povinen vést evidenci a dokumentaci. Při plnění oznamovací povinnosti sděluje zaměstnavatel jméno, příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo zaměstnance, případně jiné číslo pojištěnce.

(2) Zaměstnanec je povinen oznámit příslušné zdravotní pojišťovně skutečnosti podle předchozího odstavce neprodleně, zjistí-li, že jeho zaměstnavatel tuto povinnost nesplnil, nebo pokud údaje uvedené pod písmeny b) a c) svému zaměstnavateli nesdělil.

(3) Pojištěnec, který je osobou samostatně výdělečně činnou, je povinen oznámit příslušné zdravotní pojišťovně zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti nejpozději do osmi dnů ode dne, kdy tuto činnost zahájil nebo ukončil. Tuto povinnost pojištěnec splní též tím, že příslušnou skutečnost sdělí živnostenskému úřadu podle zvláštního zákona upravujícího živnostenské podnikání.

(4) Pojištěnec je povinen do osmi dnů ode dne, kdy se stal pojištěncem podle § 5 písm. c), oznámit tuto skutečnost příslušné zdravotní pojišťovně.

(5) Pojištěnec je povinen oznámit příslušné zdravotní pojišťovně nejpozději do osmi dnů skutečnosti rozhodné pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit za něj pojistné podle § 7. Za osoby zaměstnané plní tuto povinnost zaměstnavatel, pokud jsou mu tyto skutečnosti známy. Za osoby nezletilé nebo osoby bez způsobilosti k právním úkonům plní tuto povinnost jejich zákonný zástupce.

(6) Narození pojištěnce je jeho zákonný zástupce povinen oznámit do osmi dnů ode dne narození zdravotní pojišťovně, u které je pojištěna matka dítěte v den jeho narození. Příslušný obecní úřad pověřený vedením matriky oznámí narození pojištěnce Centrálnímu registru pojištěnců 18) bezprostředně po přidělení rodného čísla.

(7) Úmrtí pojištěnce nebo jeho prohlášení za mrtvého je povinen oznámit Centrálnímu registru pojištěnců 18) do osmi dnů od zápisu do matriky příslušný obecní úřad pověřený vedením matriky.

18) § 27 zákona ČNR č. 592/1992 Sb. , ve znění zákona ČNR č. 15/1993 Sb.

IV.

Části textu zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění s vyznačením změn a doplnění

§ 48

(1) Osoba samostatně výdělečně činná je povinna oznámit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení den

a) zahájení (opětovného zahájení) samostatné výdělečné činnosti nebo spolupráce při výkonu samostatné výdělečné činnosti (dále jen "samostatná výdělečná činnost") s uvedením dne, od kterého je oprávněna tuto činnost vykonávat; osoba samostatně výdělečně činná, která spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti, 37) je současně povinna oznámit též jméno a příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo osoby samostatně výdělečně činné, s níž spolupracuje,

b) ukončení samostatné výdělečné činnosti; za ukončení samostatné výdělečné činnosti se považuje též den přerušení této činnosti za podmínky uvedené v § 10 odst. 6 písm. a) větě druhé zákona o důchodovém pojištění,

c) zániku oprávnění vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, která není živností,

d) od kterého jí byl pozastaven výkon samostatné výdělečné činnosti, která není živností,

e) od kterého nemá nárok na výplatu starobního, plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu, rodičovského příspěvku a příspěvku při péči o blízkou nebo jinou osobu, přestala vykonávat vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání, a civilní službu, přestala být nezaopatřeným dítětem nebo byla propuštěna z vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody trvající déle než tři kalendářní měsíce, pokud ohlásila a doložila vznik těchto skutečností pro účely výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti.

(2) Osoba samostatně výdělečně činná, která spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti, 37) je povinna oznámit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení též den úmrtí osoby samostatně výdělečně činné, s níž spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti, a zda pokračuje v živnostenském podnikání 38) či nikoliv.

(3) Osoba samostatně výdělečně činná, která pouze spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti, 37) skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. c) a d) neoznamuje.

(4) Za den zahájení samostatné výdělečné činnosti uvedené v § 9 odst. 3 písm. d) a f) zákona o důchodovém pojištění se považuje den, od kterého osoba samostatně výdělečně činná podle svého prohlášení začala takovou činnost vykonávat soustavně; za den ukončení této činnosti se považuje den, od kterého osoba samostatně výdělečně činná podle svého prohlášení přestala vykonávat tuto činnost soustavně.

(5) Povinnosti uvedené v odstavcích 1 až 3 je osoba samostatně výdělečně činná povinna splnit nejpozději do osmého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž nastala skutečnost, která zakládá takovou povinnost.

(6) Osoba samostatně výdělečně činná, která se ve lhůtě uvedené v odstavci 5 přihlásila k účasti na důchodovém pojištění, neoznamuje skutečnost uvedenou v odstavci 1 písm. a).

(7) Povinnosti podle odstavce 1 písm. a) a b) splní osoba samostatně výdělečně činná též tím, že příslušnou skutečnost sdělí živnostenskému úřadu podle zvláštního zákona upravujícího živnostenské podnikání.

37) § 9 odst. 2 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb.

38) § 13 zákona č. 455/1991 Sb. , o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).