Od 1.října 2004 nabyl účinnosti nový zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb., který nahradil dosavadní právní úpravu v této oblasti a spolu se zákonem č. 436/2004 Sb., novelizoval zákoník práce. Jeho cílem mj. bylo přispět ke snižování stávající nezaměstnanosti, k potlačování nelegální práce i k dalšímu rozvoji malého a středního podnikání. Zákon o zaměstnanosti přináší změny pro půl miliónu lidí bez práce a novelizuje dalších 54 zákonů.
Nový zákon o zaměstnanosti a novela zákoníku práce změnily pravidla studentských brigád tím, že omezily zaměstnávat studenty prostřednictvím agentur práce metodou zapůjčování přes dohody o provedení práce. Aby se dodržel zákon, může nyní dohody o provedení práce se studenty uzavírat pouze firma, zaměstnavatel, která o studentskou práci stojí.
Provedená novela zákoníku práce fakticky snížila výchovný a vzdělávací vliv studentských brigád a je nezbytné v zákoníku práce vytvořit prostředí pro podporu studentských brigád nejen z hlediska zaměstnanec versus zaměstnavatel, ale také z hlediska studenta jako budoucího kvalifikovaného pracovníka.
Kvůli faktickému zdražení studentské práce ztrácejí firmy ekonomický zájem řešit své operativní potřeby pracovních sil příležitostnou prací studentů.
O tom, jaký význam mají příležitostné výdělky studentů hovoří provedený rozsáhlý výzkum studentů vysokých škol „Studium na vysoké škole 2004“, který provedl Sociologický ústav Akademie věd ČR. Z tohoto výzkumu vyplývá několik podstatných skutečností:
Celkové náklady spojené se studiem (tj. přímé studijní náklady a životní náklady během studia) činí u studentů veřejných vysokých škol v průměru 3.477 Kč měsíčně (z toho 90 % činí životní náklady). Studenti soukromých vysokých škol musí v průměru počítat s částkou 9.792 korun, přičemž polovinu tvoří přímé studijní náklady (školné a studijní materiály).
Rodiče studentů veřejných vysokých škol přispívají svým dětem na jeden měsíc školního roku v průměru 2.080 Kč, rodiče studentů soukromých vysokých škol vydají měsíčně 5.463 Kč.
Na studentovi samotném tedy zbývá uhradit v případě veřejné vysoké školy 1.397 korun, student soukromé vysoké školy musí do rozpočtu svého studia vložit měsíčně přes čtyři tisíce korun (4.328 Kč).
Vlastní výdělky studentů představují významný zdroj financování studia. U studentů veřejných vysokých škol představuje průměrný měsíční výdělek 1.725 Kč, který pokryje zhruba polovinu celkových nákladů spojených se studiem, v případě soukromých škol průměrný měsíční příjem 6.716 Kč pokryje dokonce 68 % celkových nákladů.
Pokud jde o zdroje příjmů, studenti soukromých vysokých škol mají mnohem větší tendenci si vydělávat buď podnikáním (6,5 %) nebo řádnými pracovními úvazky (téměř 40 %), zatímco studenti veřejných vysokých škol si vydělávají spíše příležitostnými formami.
Ukazuje se tedy, že výdělečná činnost v době studia představuje významný zdroj příjmů studentů usnadňující jim financování nákladů spojených se studiem, a to zejména v případech, kdy studium představuje poměrně velkou finanční zátěž nízkopříjmové rodiny studenta.
Výdělečná činnost studentů je však i zdrojem praktických zkušeností v průběhu studia. Studenti, kteří si příležitostně vydělávají (pokud možno v oboru studia), mají nejen lepší představu o profesi, na kterou se připravují, ale též jsou realističtější v nárocích na mzdové a kariérní požadavky. Student, který načerpal praktické zkušenosti již v průběhu studia, nemá přemrštěné požadavky na výši svého postavení a finančního ohodnocení, dokáže lépe odhadnout svoji cenu, lépe posoudit nároky zaměstnavatele. Studenti, kteří projdou pracovní zkušeností, jsou lépe připraveni na vstup na trh práce, čímž se snižuje i riziko nezaměstnanosti po ukončení studia. Práce během studia by tedy neměla být jen výdělečnou činností, ale též součástí přípravy na vstup na pracovní trh a budoucí povolání.
Hlavním cílem předkládaného návrhu zákona je oběma stranám, tj. studentům i zaměstnavatelům, vytvořit příznivější a transparentnější podmínky, za kterých se budou na trhu práce potkávat a poznávat. Student se po dobu studia stane finančně relativně výhodnou pracovní silou, zaměstnavatelům se zjednoduší administrativní zátěž spjatá s krátkodobým zaměstnáváním studentů, oslabí se tendence k obcházení zákonů. To bude zdrojem pozitivní zkušenosti z respektování zákonů.
Z výše uvedených důvodů se jeví jako účelné vytvořit legislativní podmínky pro administrativně jednoduché a průhledné zaměstnávání studentů.
Student získá brigádu snadněji než dnes.
Student se stane zodpovědnější sám za sebe, zmenší se jeho ekonomická závislost na rodičích a současně si rozšíří pracovní návyky a praktické zkušenosti.
Studenti se od počátku vstupu na trh práce naučí dodržovat zákony a pravidla, získají návyk, že zákony a jasně stanovená pravidla se mají dodržovat.
Odpadnou samostatná daňová přiznání a vyrovnání daně z příjmu u studentů.
Výrazně se sníží administrativa spojená se zdaněním práce v režimu klasických studentských brigád, protože srážková daň bude pro plátce i zaměstnance administrativně jednoduchá a snadno spočitatelná (15 %).
Zjednoduší se administrace smluv se studenty a přijímací agenda.
Tím, že odpadnou samostatná daňová přiznání a vyrovnání daně z příjmu u studentů, se sníží zátěž územních daňových orgánů. Stát efektivněji zajistí plnění státního rozpočtu. U srážkové daně fyzických osob srážené zaměstnavatelem se skoro nevyskytují daňové nedoplatky.
V průběhu projednávání prvního návrhu zákona o studentských brigádách byly vzneseny připomínky, že navržená ustanovení mohou zaměstnavatelé a studenti zneužívat. To si však předkladatelé nemyslí, protože stát má dostatek kontrolních mechanismů, které mohou případné nepoctivé zaměstnavatele a studenty snadno odhalit. Dne 1. července 2005 vznikl Státní úřad inspekce práce se sídlem v Opavě. Tento úřad kontroluje dodržování pracovněprávních předpisů u zaměstnavatelů. Pokud je občan, tedy i student, přesvědčen, že zaměstnavatel porušuje pracovněprávní předpisy, může se na tento úřad obracet. Úřad inspekce práce kontroluje dodržování právních předpisů v oblastech uzavírání, změn a ukončování pracovních poměrů, pracovní doby, doby odpočinku, dovolené, překážek v práci, mzdy nebo platu, náhrady mzdy nebo platu, náhrady cestovních výdajů, v oblasti bezpečnosti práce a právních předpisů o zaměstnávání zaměstnankyň, mladistvých zaměstnanců, V kompetenci inspektorátů práce je také kontrola dodržování právních předpisů upravujících povolenou činnost dětí a dodržování zákazu dětské práce. Dalším kontrolním orgánem je Úřad práce. Úřady práce kontrolují dodržování zákona o zaměstnanosti, například se zabývají nelegálním zaměstnáváním, diskriminací zájemců o zaměstnání z jakýchkoliv důvodů, tzv. „švarc systémem“, zprostředkováním zaměstnání a kontrolou dodržování dalších povinností zaměstnavatelů vyplývajících jim ze zákona o zaměstnanosti. V neposlední řadě samozřejmě Finanční úřad. Tyto úřady mohou dostatečně dohlížet na dodržování tohoto zákona.
Navržená novela nemá na státní rozpočet okamžitý dopad, protože studenti se naučili novelu obcházet podhodnocováním hodin v dohodách o provedení práce a rozepisováním limitu srážkové daně na více osob nebo měsíců. Z dlouhodobého fiskálního hlediska je dopad novely na státní rozpočet pozitivní, neboť:
vytvoření příznivějších podmínek pro získávání pracovních zkušeností a návyků na straně studentů a navázání kontaktů se zaměstnavateli sníží riziko nezaměstnanosti po absolvování školy.
absolvent s praxí dříve nastartuje pracovní kariéru a díky svým pracovním návykům a zkušenostem rychleji postupuje po kariérním žebříčku, tomu odpovídá jeho rychleji rostoucí příjem a následně jeho vyšší daně a odvody státu.
Návrh nemá žádné nároky na rozpočty krajů a obcí.
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a s mezinárodními smlouvami, jimiž je ČR vázána. Není v rozporu se Směrnicí 94/33/ES z 22.6.2004 o ochraně mladých lidí při práci a je navržena v duchu Nařízení 307/1999/ES o sociálním zabezpečení studentů a Směrnice 2004/18/ES o koordinaci veřejnoprávních institucí v části upravující kontrakty se studenty.
Předkladatelé navrhují, aby s předloženým návrhem vyslovila Poslanecká sněmovna souhlas již v prvém čtení podle § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů. Důvodem pro tento postup je malý rozsah předloženého návrhu zákona a nezbytnost aplikovat předmětnou problematiku zákona již pro uzavírání studentských brigád v rámci školních prázdnin roku 2006.
Jde o zvýšení limitu pro uplatnění srážkové daně 15 % z 5.000,- Kč měsíčně na trojnásobek minimální měsíční mzdy, což je pro rok 2005 3 x 7.185 Kč, t.j. 21.555,-Kč za měsíc pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou pro studentské brigády. Cílem zvýšení limitu je dosáhnout situace, kdy student například při prázdninové brigádě s průměrným platem odvede státu 15% daň a na žádných jiných dávkách již ani on, ani jeho rodiče nebudou zatíženi. To vyplývá z principu srážkové daně. Příjem zdaněný srážkovou daní stát považuje za zcela vypořádaný a již v žádných dalších výkazech a výpočtech vycházejících z dosažených příjmů se takto zdaněný příjem nezapočítává. Z důvodů předcházení možným výkladovým problémům, kdo je považován za studenta, je navržena definice studenta, která je běžně používána v našem právním řádu s odkazem na definici uvedenou v § 12 až § 15 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
Tento článek doplňuje do zákoníku práce definici studentské brigády za využití osvědčených institutů dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti s cílem odlišit pravidla pro studenty od pravidel pro vedlejší výdělky dospělých. Jsme toho názoru, že vzdělávací a výchovný cíl studentských brigád je natolik významný, že odůvodňuje nezbytnost samostatné právní úpravy studentských brigád, přestože je z formálních důvodů navrhováno v legálním textu termín „brigáda“ neužít a zůstat u specifického doplnění dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti. Definice zahrnuje jak brigády při studiu, tak prázdninové brigády. Jedná se o obecnou definici založenou na předpokladu poctivosti studenta, což je v souladu s celoevropským trendem přezkoumatelné důvěry v poctivost svých občanů. Proto je jeho prohlášení zaznamenané a tudíž zpětně přezkoumatelné, takže případné nepoctivosti studenta nebo zaměstnavatele je možno odhalit a postihnout. Návrh nezavádí zvláštní postih, protože postihy za porušení ustanovení zákoníku práce jsou dostatečně propracované v jiných částech naší legislativy. I v tomto ustanovení je použita definice studenta, a to opět z důvodů předcházení výkladových problémů odkazem na § 12 až § 15 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Navrhovatelé vložili za § 238 nové ustanovení § 239, které speciálně a samostatně upravuje problematiku studentských brigád. Závěrem je třeba podotknout, že obdobnou zvláštní úpravu výkonu práce studentů obsahují i pracovněprávní předpisy jiných členských států Evropské unie, například v Belgii nebo ve Slovenské republiky.
Vzhledem ke značné naléhavosti přijetí navržené právní úpravy, ke stručnosti návrhu a skutečnosti, že aplikace zákona nebude prakticky vyžadovat žádnou předchozí přípravu, navrhují navrhovatelé stanovit účinnost dnem vyhlášení.
V Praze dne
Walter Bartoš, v.r.
Petr Nečas, v.r.
Vlastimil Tlustý, v.r.
Tomáš Hasil, v.r.
Lubomír Suk, v.r.
Miloš Patera, v.r.
Bohuslav Záruba, v.r.
Zbyněk Novotný, v.r.
Petr Pleva, v.r.
Petr Krill, v.r.
Miloslav Kučera, v.r.
Oldřich Vojíř, v.r.
Eduard Vávra, v.r.
Radim Chytka, v.r.
Karel Sehoř, v.r.
Pavel Suchánek, v.r.
Petr Bratský, v.r.
Lucie Talmanová, v.r.
Miroslava Němcová, v.r.
Kateřina Dostálová, v.r.
Jan Schwippel, v.r.
(navržené změny jsou vyznačeny tučně a kurzívou)
I. Zákon o dani z příjmu:
§ 6
(4) Příjmy zúčtované nebo vyplacené zaměstnavatelem se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky a příjmy od plátců daně vymezených v § 38c jsou po snížení podle odstavce 13 samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně podle § 36 odst.
2 písm. c), jedná-li se o příjmy podle odstavce 1 písm. a) a d) a podle odstavce 10, jejichž úhrnná výše u téhož zaměstnavatele nepřesáhne v kalendářním měsíci částku 5 000 Kč. Pro fyzické osoby do dovršení 26 let věku, které se soustavně připravují na budoucí povolání studiem na střední nebo vyšší odborné škole nebo vysoké škole, zaměstnané na základě sjednané dohody o provedení práce studenta nebo dohody o pracovní činnosti studenta ( § 239 zákoníku práce) se užije zdanění zvláštní sazbou daně podle § 36 odst. 2 písm. c), pokud úhrnná výše příjmu u jednoho zaměstnavatele nepřesáhne v kalendářním měsíci částku trojnásobek minimální mzdy. Za soustavnou přípravu na budoucí povolání se podle předchozí věty považuje studium ve smyslu zvláštního zákona.2d) Ustanovení tohoto odstavce platí u příjmů zúčtovaných nebo vyplacených zaměstnavatelem, u kterého zaměstnanec nepodepsal prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 nebo 5.
---------------------
2d)§ 12 až 15 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
§ 236
Dohoda o provedení práce
(1) Dohodu o provedení práce může zaměstnavatel s fyzickou osobou uzavřít, jestliže předpokládaný rozsah práce (pracovního úkolu), na který se dohoda uzavírá, není vyšší než 100 hodin. Do předpokládaného rozsahu práce se započítává také doba práce konané zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce; vláda může stanovit nařízením, v kterých výjimečných případech se do předpokládaného rozsahu práce tato doba nezapočítává.
(2) Dohoda o provedení práce se uzavírá písemně nebo ústně. V dohodě musí být vymezen pracovní úkol, sjednaná odměna za jeho provedení a zpravidla se v ní sjednává též doba, v níž má být pracovní úkol proveden; v písemné dohodě, popřípadě v písemném
záznamu o ústně uzavřené dohodě má zaměstnavatel mimoto uvést předpokládaný rozsah práce podle předchozího odstavce, pokud její rozsah nevyplývá přímo z vymezení pracovního úkolu.
(3) Pracovní úkol musí být proveden ve sjednané době, jinak může zaměstnavatel od dohody odstoupit. Zaměstnanec může od dohody odstoupit, nemůže-li pracovní úkol provést proto, že mu zaměstnavatel nevytvořil sjednané pracovní podmínky; zaměstnavatel je povinen nahradit škodu, která mu tím vznikla.
(4) Odměna za provedení pracovního úkolu je splatná po dokončení a odevzdání práce. Mezi účastníky lze dohodnout, že část odměny bude splatná již po provedení určité části pracovního úkolu. Zaměstnavatel může odměnu po projednání se zaměstnancem přiměřeně snížit, neodpovídá-li provedená práce sjednaným podmínkám.
(5) Zemře-li zaměstnanec před splněním pracovního úkolu, nároky na odměnu přiměřenou vykonané práci, pokud může zaměstnavatel jejich výsledky použít, a nároky na náhradu účelně
vynaložených nákladů nezanikají a stávají se součástí dědictví.
Dohoda o pracovní činnosti
§ 237
(1) Dohodu o pracovní činnosti může zaměstnavatel s fyzickou osobou uzavřít, i když předpokládaný rozsah práce nepřesahuje 100 hodin.
(2) Na základě dohody o pracovní činnosti nelze vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby; do tohoto rozsahu se nezapočítává doba případné pracovní pohotovosti, za kterou zaměstnanci nepřísluší odměna, a pracovní pohotovost doma. Vláda může stanovit nařízením, ve kterých výjimečných případech lze na základě dohody o pracovní činnosti vykonávat práci nad rozsah pracovní doby uvedený v předchozí větě.
(3) Dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu pracovní doby podle předchozího odstavce se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda uzavřena (§ 238 odst. 2), nejdéle však za období 12 měsíců.
§ 238
(1) Dohodu o pracovní činnosti je zaměstnavatel povinen uzavřít písemně, jinak je neplatná. V dohodě musí být uvedeny sjednané práce, sjednaná odměna za vykonanou práci, sjednaný rozsah pracovní doby a doba, na kterou se dohoda uzavírá. Jedno vyhotovení dohody o pracovní činnosti je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci. Před uzavřením dohody o pracovní činnosti je zaměstnavatel povinen postupovat podle § 1 odst. 3 až 5.
(2) Dohoda o pracovní činnosti se uzavírá na dobu určitou, popřípadě na dobu neurčitou. V dohodě lze sjednat způsob jejího zrušení. Okamžité zrušení dohody lze sjednat jen pro případy, v nichž lze okamžitě zrušit pracovní poměr. Nevyplývá-li způsob zrušení přímo z uzavřené dohody, lze ji zrušit dohodou účastníků ke sjednanému dni a jednostranně jen výpovědí z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s 15 denní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla písemná výpověď doručena.
§ 239
zrušen
(1) S fyzickou osobou do dovršení věku 26 let, která se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem na střední nebo vyšší odborné škole nebo vysoké škole v České republice (dále jen „student“), může zaměstnavatel dohodu o provedení práce studenta uzavřít, jestliže předpokládaný rozsah práce (pracovního úkolu), na který se dohoda uzavírá, není vyšší než 100 hodin měsíčně; ustanovení § 236 odst. 1 se nepoužije.
(2) Dohodu o pracovní činnosti studenta může zaměstnavatel se studentem uzavřít na stanovenou týdenní pracovní dobu; ustanovení § 237 odst. 2 a 3 se nepoužije.
(3)Za soustavnou přípravu na budoucí povolání se podle odstavce 1 považuje studium ve smyslu zvláštního zákona.34a) Student prokazuje splnění podmínky uvedené v odstavci 1 potvrzením o studiu, které je přílohou dohody o provedení práce studenta nebo dohody o pracovní činnosti studenta. Je-li dohoda o provedení práce studenta nebo dohoda o pracovní činnosti studenta sjednána ústně, je přílohou písemného záznamu o ústně uzavřené dohodě vyhotoveného zaměstnavatelem.
------------------------------
34a)§ 12 až 15 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
Tento web používá cookies pro zajištění správné funkčnosti, analýzu návštěvnosti a personalizaci obsahu. Více informací