Zhodnocení platného právního stavu
Možnost poskytování sociální péče ve zdravotnických zařízení byla do zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zakotvena zákonem č. 307/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Úhrady za poskytování sociální péče ve zdravotnickém zařízení byly následně upraveny vyhláškou MPSV ČR 310/1993 Sb., o úhradě za poskytování sociální péče ve zdravotnických zařízeních.
Podle příslušných ustanovení výše uvedených právních předpisů se rozumí sociální hospitalizací poskytování ústavní péče ve zdravotnickém zařízení ze sociálních důvodů, nikoliv z důvodů zdravotních. Sociální hospitalizace se poskytuje občanům, kteří vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nejsou schopni se obejít bez pomoci další osoby a nemohou být proto propuštěni ze zdravotnického zařízení. Podmínkou pro poskytování takové ústavní péče však ještě je skutečnost, že občanu nemůže být z kapacitních důvodů poskytnuta potřebná péče v ústavech sociální péče nebo pečovatelská služba, ačkoliv splňuje podmínky pro její poskytování. Indikací pro umístění na lůžku hrazeném ze systému veřejného zdravotního pojištění je stav vyžadující potřebu ošetřovatelské péče středního zdravotnického pracovníka 3 hodiny za den, nebo více než 3 odborná ošetření za den. Pokud tato podmínka není splněna a není možné pacienta propustit, je další setrvání ve zdravotnickém zařízení odůvodněno sociálními důvody.
O poskytování tohoto druhu sociální péče rozhoduje, v souladu s ustanovením § 44 zákona č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánu ČR v sociálním zabezpečením, ve znění pozdějších předpisů, obecní úřad obce s rozšířenou působností, který rovněž stanoví výši úhrady, a to v souladu se zmíněnou vyhláškou MPSV ČR. Úhrada je stanovována ve výši 300,-- Kč denně, z čehož 55,-- Kč denně hradí klient, dalších 245,-- Kč hradí obec s rozšířenou působností. V případě, kdy je sociální péče ve zdravotnickém zařízení poskytována občanu mladšímu 18 let, platí obec s rozšířenou působností celou denní částku ve výši Kč 300,--.
Nezbytnost nové právní úpravy
Do 31. 12. 2002 bylo rozhodování a úhrada svěřena do kompetence okresních úřadů. Prostředky na úhradu poskytování této péče byly v rozpočtech okresních úřadů vyčleněny a hrazeny z jejich rozpočtu. Zákonem č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadu byly kompetence převedeny na obce s rozšířenou působností. Finanční prostředky pro krytí nákladů ze strany okresních úřadů do konce roku 2002, však byly od roku 2003 neadresně převedeny zákony o státním rozpočtu České republiky do příspěvků obcím s rozšířenou působností na výkon státní správy. S tímto postupem koresponduje i vyjádření ředitele odboru financování územních rozpočtů Ing. Komárka, který sdělil, že prostředky pro zabezpečení úhrad sociálních hospitalizací pro rok 2003 byly zahrnuty v průměrných výdajích stanovených na jedno funkční místo, tedy do částky 333.995,65 Kč. Pro rok 2004 byl zvolen obdobný postup. Pro rok 2005 nedošlo k žádné změně.
Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o financování výkonu státní správy (obdobně jako například v případě dávek sociální péče), je nepřijatelné, aby tyto úhrady financovaly obce s rozšířenou působností z obecních rozpočtů. Obce s rozšířenou působností takto rovněž hradí výdaje za občany ze svého správního obvodu, tedy za osoby, které nejsou občany obce s rozšířenou působností. Nutné je proto změnou zákona stanovit povinnost státu poskytovat ze státního rozpočtu hradit náklady související se sociálními hospitalizacemi.
Změna popsaného systému je potřebná i s ohledem na skutečnost, že částka hrazená zdravotnickým zařízením činí 300,-- Kč, což je částka naprosto nedostatečná. Podle údajů Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí činí průměrná výše nákladů 900,-- Kč na 1 den. Na celkové úhradě se rovněž budou podílet zdravotní pojišťovny úhradami za poskytované zdravotnické úkony uskutečněné v rámci sociální hospitalizace.
Hospodářský a finanční dosah navrhované úpravy
Lze předpokládat, že nová právní úprava přinese zvýšení mandatorních výdajů ze státního rozpočtu. Vzhledem k velmi nepřesným údajům v centrálních databázích je odhadováno, že v případě zvýšení příspěvku obce z rozšířenou působností ze stávajících 245,-- Kč na 450,-- Kč bude činit budou výdaje na tento účel ze státního rozpočtu činit cca 46,6 mil. Kč ročně.
Odhad vychází z údajů Ministerstva financí publikovaných ve výzkumné zprávě Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí z prosince 2000, v níž jsou uvedeny náklady na sociální hospitalizace v letech 1997 – 1999 a rovněž z průzkumu realizovaného na krajích o výdajích na sociální hospitalizace za rok 2003.
-
-
-
-
-
Rok
Výdaje v Kč
1997
25.785.470
1998
30.759.590
1999
26.222.870
2003
18.699.941
Celkem
101.467.871
-
-
-
-
Částka za rok 2003 byla stanovena na základě průzkumu realizovaného kraji, kdy z pokladů 8 krajů bylo zjištěno, že v roce 2003 bylo v těchto krajích nezbytné k zajištění sociálních hospitalizací celkem 10.685.681 Kč. Ze zbývajících krajů se nepodařilo údaje zjistit. Z částky potřebné v těchto 8 krajích byla dovozena potřeba finančních prostředků pro celou ČR zhruba ve výši 18.699.941 mil. Kč.
Průměrně se tak za uvedené 4 roky jedná o úhradu obcí s rozšířenou působností za 103.539 dní realizovaných sociálních hospitalizací ročně. V případě zvýšení úhrady obcí s rozšířenou působností by se tak ročně jednalo o výdaj ze státního rozpočtu cca 46,6 mil. Kč.
Pozitivní dopad lze očekávat v rozpočtech zdravotnických organizací, v nichž je sociální hospitalizace realizována. Dojde ke zvýšení celkové úhrady z 300,-- Kč na 600,-- Kč. V případě, že je občanu poskytováno zvýšení důchodu pro bezmocnost, bude i toto zvýšení důchodu pro bezmocnost příjmem zdravotnického zařízení, v němž je sociální hospitalizace realizována.
Dopad do rozpočtů územních samosprávných celků
Není očekáváno negativní promítnutí do rozpočtů územních samosprávných celků. Agenda nebude potřebovat personální posílení, neboť je v současné době již obcemi s rozšířenou působností zajišťována. Pro rozpočty obcí s rozšířenou působností je očekáván toliko pozitivní dopad, kdy výdaje na zajištění tohoto přeneseného výkonu státní správy budou obcím poskytovány účelově podle skutečně realizovaných sociálních hospitalizací.
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Mezinárodní smlouvy, kterými je Česká republika vázána, ani akty práva Evropské unie, se na danou problematiku nevztahují.
Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k rovnosti žen a mužů
Návrh zákona neobsahuje rozdíly v hodnocení rovnosti postavení mužů a žen.
K čl. I
K bodu 1
Jedná se o legislativně technickou novelu reflektující reformu veřejné správy a diskrepanci v terminologii, kdy orgánem sociálního zabezpečení je obecní úřad obce s rozšířenou působností vykonávající v oblasti sociálních hospitalizací přenesený výkon státní správy, zatímco úhradu nákladů za poskytování sociální péče ve zdravotnickém zařízení provádí obec s rozšířenou působností.
K bodu 2
Nově se zmocňuje ke stanovení úhrad nákladů za poskytování sociální péče ve zdravotnickém zařízení vláda nařízením. Tato změna je odůvodněna větší potřebou spolupráce Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva zdravotnictví a rovněž Ministerstva financí. Rovněž k této změně vede i zkušenost, kdy Ministerstvo práce a sociálních věcí, které bylo dosud zmocněno úhrady nákladů upravit vyhláškou po dohodě s Ministerstvem zdravotnictví od doby nabytí účinnosti vyhlášku č. 310/1993 Sb. nenovelizovalo, čímž částky, které jsou podle dosavadní právní úpravy za tento typ služby zdravotnickým zařízením poskytovány, jsou naprosto nedostačující a pro zdravotnická zařízení demotivující.
K čl. II
S ohledem na skutečnost, že úhrada poskytovaná zdravotnickému zařízení obcí s rozšířenou působností je výkonem přenesené působnosti, je nezbytné, aby tyto náklady byly mandatorním výdajem státního rozpočtu. Od 1. ledna 2003 tomu tak ovšem není a ze státního rozpočtu nejsou finanční prostřeky na část úhrady za sociální péči ve zdravotnických zařízení obcím s rozšířenou působností poskytovány. Stanovena je tak explicitně povinnost poskytovat na tyto účely finanční prostřeky ze státního rozpočtu.
K čl. III
K bodu 1
Současně s nabytím účinnosti tohoto zákona se předpokládá nabytí účinnosti nařízení vlády, které bude nově upravovat úhrady nákladů za poskytování sociální péče ve zdravotnickém zařízení. Z tohoto důvodu se stanoví obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností nově rozhodnout o úhradách občanů využívajících této služby ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
K bodu 2
Upravit je nezbytné rovněž řízení, která byla zahájena a neskončena před nabytím účinnosti tohoto zákona.
K čl. IV
Nabytí účinnosti tohoto zákona se navrhuje prvním dnem druhého kalendářního měsíce po dni jeho vyhlášení, a to s ohledem na nutnost vydání nařízení vlády, které bude stanovovat nově úhrady nákladů.
Znění platného zákona nebo jeho části, jíž se novelizace týká s vyznačením navrhovaných změn a doplnění
Změna zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů
§ 93
(1) Za pobyt v ústavech sociální péče hradí občané náklady za stravu, bydlení a nezbytné služby. Výši nákladů, způsob jejich úhrady a případy, kdy se úhrada nákladů nepožaduje, stanoví prováděcí předpis.
(2) Po úhradě nákladů za pobyt v ústavu sociální péče pro dospělé občany musí občanu zůstat z jeho příjmů aspoň 25 % částky potřebné k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb stanovené zvláštním zákonem. 40)
(3) Ustanovení předchozích odstavců se vztahují na ústavy sociální péče zřizované Ministerstvem práce a sociálních věcí, kraji a obcemi.
§ 93a
Za
poskytování sociální péče podle § 73b hradí občan a
příslušný
orgán sociálního zabezpečení
příslušná
obec
s rozšířenou působností
zdravotnickému zařízení část nákladů; výši těchto nákladů,
způsob jejich úhrady a případy, kdy se úhrada nákladů od
občana nevyžaduje, stanoví prováděcí předpis.
____________________
40) § 3 odst. 2 zákona č. 463/1991 Sb. , o životním minimu.
§ 177a
(1) Ministerstvo práce a sociálních věcí vydá vyhlášku podle § 86, § 92 odst. 2, § 93 odst. 1, § 94 odst. 1, § 101 odst. 1, § 108 odst. 2.
(2) Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví vyhláškou, co se považuje za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání, které dítě se považuje za dlouhodobě těžce zdravotně postižené, co se rozumí pobytem dítěte v zařízení, výchovou dítěte a péčí nahrazující péči rodičů, způsob vzájemného zúčtování dávek při jejich souběhu nebo zpětné výplatě, výši úhrady v ústavech sociální péče pro mládež a výši kapesného v ústavech sociální péče.
(3)
Ministerstvo práce a sociálních věcí po dohodě s Ministerstvem
zdravotnictví vydá vyhlášku podle § 93a.
(3) Vláda stanoví nařízením výši nákladů podle § 93a.
Změna zákona č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů
§ 44
Působnost obecních úřadů obcí s rozšířenou působností
(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností
a) posuzuje, zda je nezbytné poskytnout občanu umístěnému ve zdravotnickém zařízení služby sociální péče v ústavu sociální péče nebo pečovatelskou službu a projednává poskytnutí těchto služeb s jinými orgány sociálního zabezpečení nebo obcemi,
b) rozhoduje
1. o poskytování sociální péče ve zdravotnickém zařízení v případech uvedených v § 73b odst. 1 zákona č. 100/1988 Sb. , o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 307/1993 Sb. , a o úhradě občana za její poskytování,
2. o poskytování jednorázových a opakujících se peněžitých dávek sociálně potřebným občanům, kterým je poskytována sociální péče ve zdravotnickém zařízení,
c) hradí zdravotnickému zařízení část nákladů za poskytování sociální péče v tomto zařízení.
(2) Místní příslušnost obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle odstavce 1 se řídí místem trvalého pobytu občana.
§ 44a
Obcím s rozšířenou působností se poskytují na úhradu nákladů podle § 44 odst. 1 písm. c) finanční prostředky ze státního rozpočtu podle zvláštního právního předpisu22a).
___________
22a) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.