Důvodová zpráva k Návrh zákona o podpoře rodiny

Ústava České republiky v článku 32 hovoří o ochraně rodiny a rodičovství. Přitom je zřejmé, že se situace rodin zhoršuje, jak vyplývá z následujícího sociodemografického přehledu.

Výrazně se v uvedeném období změnila sociální situace rodin. K tomu přispěla diferenciace mezd, přičemž se zvýšil vliv úrovně vzdělání na dosažený příjem. Mzda, plat zůstávají nejvýznamnější složkou celkových příjmů domácností. Subjektivně hodnotí svou životní úroveň 55-60% obyvatel jako „spíše dobrou“ a 40-45% obyvatel jako „spíše špatnou“.

Důležitým faktorem, zvláště při rozhodování o vstupu do manželství, založení rodiny, počtu dětí, je samostatné bydlení. Na konci roku 2000 vydávala průměrná česká domácnost na bydlení 15,1% svého čistého měsíčního příjmu. Podíl tohoto výdaje s nutnou deregulací nájemného a dalších nákladů na bydlení poroste.

Údaje k charakteristickým ukazatelům jsou uvedeny v souhrnné tabulce.

Také moderní rodinná politika v Evropě vychází z předpokladu, že stát má povinnost vytvořit podmínky pro systematickou podporu rodin ve společnosti. Zavazují ho k tomu jednak zásadní dokumenty ( Listina základních práv a svobod, Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech, Úmluva o právech dítěte atd. ), jednak skutečnost, že podpora rodin je obecně uznávaný způsob, jak zajistit růst lidského potenciálu společnosti, který je z dlouhodobého hlediska rozhodující pro její prosperitu. Hospodářská výkonnost státu je přímo úměrná schopnosti společnosti, jak tento lidský potenciál pomocí moderních technologií využívá, na druhé straně je stejně důležité vytvářet podmínky pro jeho obnovu a rozvoj. V současné době není pochybnosti o tom, že systém podpory rodin

Současná situace rodin v našich podmínkách se vyznačuje klesající stabilitou a nízkou porodností. Česká republika patří mezi země s nejnižší úrovní porodnosti. přitom z analýz vyplývá, že se nezměnilo chování žen které vstoupily do manželství ani chování žen které do manželství nevstoupily a kterým se přirozeně rodí méně dětí. Problém je v tom, že se zvyšuje podíl žen, které do manželství nevstoupily. Je to dáno zřejmě tím, že rodina představuje v současné době výrazně nižší hodnotu, než ostatní modely chování mladých lidí. Tato nedobrá situace vyžaduje účinné řešení. Tím řešením je systémový zásah, který celkově zlepší podmínky rodin. Nejsou tím myšleny pouze podmínky materiální, spíše musí být kladen důraz na obecnou podporu a společenskou prestiž, které se rodině musí dostávat. Pozitivní posun musí být iniciován změnou postojů institucí, které se na základě zákona budou nuceny rodinnou politikou zabývat. Stejně důležitým krokem musí být všestranná podpora iniciativ, které rodiny samy pro sebe vytvářejí. Moderní rodinná politika není primárně o tom, jak zaplatit za děti, ale o tom jak mít v úctě rodinu.

Návrh zákona o podpoře rodiny vytváří právní nastroj pro realizaci "prorodinné" politiky v praxi. Stanoví působnost a úkoly státu, samosprávným celkům a vytváří prostor pro spolupráci s nestátními subjekty při realizaci tohoto celospolečenského úkolu. Rovněž návrh zákona vytváří prostor pro finanční podporu programům vycházejících ze schválených koncepcí. V případě, že konkrétní aktivity na podporu rodiny budou vycházet z vládní, nebo regionální koncepce rodinné politiky, bude na tuto činnost nahlíženo jako na veřejně prospěšnou činnost.

Slučitelnost navrhované úpravy s mezinárodními závazky a ústavním přádkem.

Navrhovaná právní úprava je v souladu s Mezinárodním paktem o hospodářských, sociálních a kulturních právech, kterým je Česká republika vázána od roku 1976. V čl. 10 se stanoví, že " Nejširší možná ochrana a pomoc by měla být poskytnuta rodině, která je přirozenou a základní jednotkou společnosti...⁠​‌​‌‌​​​​​​‌‌​‌‌⁠

Dále pak s Úmluvou o právech dítěte, kterou je Česká republika vázána od roku 1993. V preambuli se mimo jiné uvádí: "Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy vycházejí z přesvědčení, že rodina jako základní jednotka společnosti a přirozené prostředí pro růst a blaho všech svých členů a zejména dětí, musí mít nárok na potřebnou ochranu a takovou pomoc, aby mohla beze zbytku plnit svou úlohu ve společnosti."

A v neposlední řadě Listinou základních práv a svobod s ohledem na čl. 32 který stanoví, že "Rodičovství a rodina jsou pod ochranou zákona."

Finanční a hospodářský dopad navrhované úpravy

Navrhovaná právní úprava nebude mít bezprostřední nárok na výdaj ze státního rozpočtu.

Zákon vymezuje postavení rodin ve společnosti jako přirozené a základní jednotky společnosti a upravuje povinnosti orgánů státní správy a samosprávy při podpoře rodin.

Zákon stanoví, že za rodinu považuje manželské soužití rodičů a jejich dětí, které je v souladu se zákonem o rodině, nebo dalšími platnými zákony. Zároveň uvádí aktivity, které jsou považovány za aktivity rodinu podporující. Jsou-li tyto aktivity na podporu rodin prováděné v rámci vládní, nebo regionální koncepce rodinné politiky, jsou tyto činnosti považovány za veřejně prospěšné.

Zákon vymezuje úkoly Ministerstvu práce a sociálních věcí. Ukládá mu vypracovávat návrh koncepce státní politiky v podpoře rodin a předkládat jej vládě ke schválení. Zmocňuje ministerstvo k zabezpečení finanční podpory programům schváleným v rámci státní koncepce v podpoře rodin.

Zákon stanoví úkoly krajům v samostatné působnosti. Kromě úkolů plynoucích ze schválené koncepce kraje dbají, aby podpora rodin v regionu byla celospolečenským úkolem

Obdobně jako kraje vytvářejí i obce v samostatné působnosti podmínky pro podporu rodin. Při podpoře rodin spolupracují s místními státními i nestátními organizacemi, školami, podnikateli a odborovými organizacemi.

. K § 6⁠​‌​‌‌​​​​​​‌‌​‌‌⁠

Zákon nabude účinnosti dnem vyhlášení.