Nově byl zaveden systém daňové evidence, kdy je předpokládáno, že poplatníci, kteří nejsou účetními jednotkami ve smyslu zákona o účetnictví (tzn. nebudou účtovat v systému podvojného účetnictví) plynule předou z účtování v soustavě jednoduchého účetnictví na daňovou evidenci. Jedná se v naprosté většině o podnikatele fyzické osoby, kteří doposud vedli jednoduché účetnictví.
Bohužel vláda, jako navrhovatel obou výše uvedených zákonů, nevzala v patrnost existenci zákona č.160/1992 Sb. o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, který v ustanovení §5 odst.2 písm. e) ukládá těmto zdravotnickým zařízením (resp. jejich provozovatelům, nejčastěji fyzickým osobám - soukromým lékařům) povinnost vést účetnictví.
Důsledkem tohoto ustanovení zákona č.160/1992 Sb., ve spojení s výše uvedenými právními předpisy, zejm. ustanovením §1 odst.2 písm.h) zákona č.563/1991 Sb., o účetnictví (povinnost vést účetnictví mají fyzické osoby, kterým povinnost vedení účetnictví ukládá zvláštní právní předpis) je stav, kdy fyzické osoby provozující nestátní zdravotnické zařízení podle zákona č.160/1992 Sb., jsou povinny od 1.1.2004 vést účetnictví (tedy podvojné účetnictví), bez ohledu na dosahovaný obrat apod.
Tento stav výrazně zhoršuje postavení soukromých lékařů, stomatologů a lékárníků oproti jiným podnikatelům fyzickým osobám. Tato povinnost je navíc uložena pouze nestátním zdravotnickým zařízením - tedy jednoznačně znevýhodňuje soukromé provozovatele oproti provozovatelům jiným. Převážná většina těchto osob účtovala doposud v systému jednoduchého účetnictví a nyní by musela přecházet na systém účetnictví podvojného bez možnosti vést pouze účetní evidenci.
Tento návrh zákona neznamená žádné zvýšení výdajů na straně státního rozpočtu.
Návrh zákona není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky a je v souladu s právem Evropské unie, jakož i s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána.
Vzhledem k závažnosti a naléhavosti přijetí dané problematiky předkladatelé navrhují, aby v souladu s § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, byl s návrhem zákona vysloven souhlas již v prvním čtení.