V.n.ústav.z. o změně stát. hranic se SRN

Státní hranice mezi někdejším Československem a Německou Říší byly založeny Mírovou smlouvou mezi mocnostmi spojenými i sdruženými a Německem, podepsané ve Versailles dne 28. června 1919 (č. 217/1921 Sb. z. a n.). Vztahy k časově předcházejícím smluvním úpravám řešila výměna diplomatických nót publikovaná ve vyhlášce č. 387/1921 Sb. z. a n., kterou se uveřejňují smlouvy obnovené v poměru k Německu podle čl. 289 mírové smlouvy Versailleské.

Na uvedenou mírovou smlouvu navázalo uzavření Smlouvy mezi republikou Československou a Německou Říší o úpravě pohraničních poměrů na státní hranici, popsané v článku 83 Versailleské smlouvy ze dne 28. června 1919 a podepsané dne 3. února 1927 (č. 145/1930 Sb. z. a n.).

V období první republiky byla dále uzavřena Smlouva mezi republikou Československou a Německou Říší o hraničních vodních tocích a o výměně částí území v pruském dílu československo-německé hranice, podepsaná dne 31. ledna 1930 (č. 218/1933 Sb. z. a n.), a Smlouva mezi republikou Československou a Německou Říší o hraničních tocích v saském a bavorském úseku hranic a o výměně částí území na hranicích, podepsaná dne 27. září 1935 (č. 212/1937 Sb. z. a n.).

Shora uvedené smlouvy byly stvrzeny ústavním zákonem č. 102/1930 Sb. z. a n., o úpravě státních hranic s Německem, Rakouskem a Maďarskem, a ústavním zákonem č. 205/1936 Sb. z. a n., o úpravě státních hranic s Německem.

V období po druhé světové válce byly možnosti mezinárodně smluvní úpravy, jakož i vlastní správy státních hranic negativně ovlivněny „blokovým“ uspořádáním Evropy a s tím související existencí dvou německých států.

Se zřetelem k tomu existoval odlišný stav na tzv. saském úseku československo-německých hranic (hranice s bývalou Německou demokratickou republikou) a na tzv. bavorském úseku československo-německých hranic (hranice se Spolkovou republikou Německo).

Sjednána byla pouze Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Německou demokratickou republikou o společných státních hranicích, podepsaná dne 3. prosince 1980 (č. 112/1982 Sb.), jež byla stvrzena ústavním zákonem č. 37/1982 Sb., o změnách státních hranic s Německou demokratickou republikou, a ústavním zákonem ČNR č. 121/1981 Sb., o souhlasu ke změnám hranic České socialistické republiky s Německou demokratickou republikou.

V relaci ke Spolkové republice Německo se uplatňovala pragmatická opatření směřující ke společné správě státních hranic, a to zejména v období od ustavení institutu hraničních zmocněnců na základě výměny diplomatických nót ve věci úpravy spolupráce na státních hranicích mezi Československou socialistickou republikou a Spolkovou republikou Německo (č. 33/1982 Sb.).

Zásadní mezinárodněpolitické předpoklady pro sjednání nových smluv o státních hranicích vytvořily jednak společenské změny uskutečněné v někdejším Československu v období po listopadu 1989, jednak sjednocení obou německých států (3. října 1990).

Dobré sousedství a přátelskou spolupráci mezi oběma státy potvrdila tzv. vztahová smlouva, podepsaná v Praze dne 27. února 1992 (č. 521/1992 Sb.). Tato smlouva mimo jiné potvrdila státní hranice existující mezi oběma státy a zahrnovala i závazek uzavřít novou smlouvu o státních hranicích.

V intencích citované vztahové smlouvy byla uzavřena Smlouva mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o společných státních hranicích, podepsaná v Bonnu dne 3. listopadu 1994 (č. 266/1997 Sb.). Smlouva o státních hranicích potvrdila stávající hranice mezi oběma státy a vytvořila právní, věcné, jakož i institucionální předpoklady pro společný výkon správy státních hranic. Touto smlouvou bylo potvrzeno i právní nástupnictví České republiky po někdejším Československu a právní nástupnictví Spolkové republiky Německo ve vztahu k někdejší Německé Říši a Německé demokratické republice. Podle smlouvy o státních hranicích současně pozbyly platnosti smlouvy mezi bývalým Československem a Německou Říší o hraničních vodních tocích a o výměně části území v pruském dílu československo-německé hranice, o hraničních tocích v saském a bavorském úseku hranic a o výměně části území na hranicích, jakož i smlouva mezi někdejší Československou socialistickou republikou a Německou demokratickou republikou o společných státních hranicích.

Na smlouvu o státních hranicích bezprostředně navázala Smlouva mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o hraničním dokumentárním díle společných státních hranic, podepsaná v Praze dne 3. června 1999 (č. 37/2002 Sb. m. s.).

Již v době přípravy a ústavního projednávání smlouvy o hraničním dokumentárním díle bylo zřejmé, že mezi oběma státy bude účelné realizovat v dohledné době dílčí změnu průběhu společných státních hranic. Potřeba této dílčí změny vyplývá ze Smlouvy mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o propojení české dálnice D5 a německé dálnice A6 na společných státních hranicích výstavbou hraničního mostu, podepsané dne 13. července 1995 (lokalita Rozvadov – Waidhaus).

V návaznosti na to byla připravena Smlouva mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o změně průběhu společných státních hranic v prostoru dálničního mostu na hraničním přechodu Rozvadov – Waidhaus, podepsaná v Praze dne 17. dubna 2003 (dále jen „smlouva“). Účelem smlouvy je zabezpečení nového průběhu státních hranic tak, aby procházely příčnou osou dálničního hraničního mostu Rozvadov – Waidhaus a tím byla umožněna funkční a věcně neproblematická údržba tohoto mostu včetně hrazení potřebných nákladů.

Na základě smlouvy budou mezi oběma smluvními státy vyměněny oddělené plochy státních území, každá o výměře 2.739 m², jejichž velikost je vzájemně vyrovnána.

Podrobný místopis a další geodeticko-technické charakteristiky navrhované změny průběhu státních hranic jsou uvedeny v příloze smlouvy.

Vzhledem k tomu, že podle smlouvy dochází ke změnám státních hranic České republiky, je v souladu s článkem 11 Ústavy nezbytné přijmout v této věci ústavní zákon, který představuje formu schválení změny bezprostředně vyplývající ze smlouvy.

Z hlediska obsahu i formy návrh ústavního zákona odpovídá ustáleným ústavním zvyklostem.

V intencích článku 112 Ústavy se navrhovaný ústavní zákon po nabytí účinnosti stane součástí ústavního pořádku České republiky.

Nabytí účinnosti předkládaného ústavního zákona nebude spojeno se zvýšenými nároky na státní rozpočet. Náklady spojené se zaměřením a vyznačením nového průběhu státních hranic budou uhrazeny z rozpočtových kapitol zúčastněných resortů (Ministerstvo vnitra, Český úřad zeměměřický a katastrální). Návrh nepředpokládá ani dopad na malé a střední podnikatele ani sociální dopady či dopady na životní prostředí.

Právní akty Evropských společenství ponechávají vymezení státního území a jejich změny v pravomoci státních orgánů jednotlivých členských států.