Výroč. zpr. Rady Čes. rozhlasu za rok 2003

Parlament České republiky

POSLANECKÁ SNĚMOVNA

4. VOLEBNÍ OBDOBÍ

Sněmovní tisk 620/0

Výroční zpráva Rady Českého rozhlasu o činnosti Českého rozhlasu za rok 2003

O B S A H

1.Úvodem

2.Český rozhlas jako služba veřejnosti

2.1.Poskytování informací pro svobodné utvářené názorů

2.2.Rozvíjení kulturní identity

2.3.Vysílání pro etnické menšiny

2.4.Pořady s náboženskou tematikou ve vysílání Českého rozhlasu

2.5.Zprostředkování ekologických informací

2.6.Služba vzdělání

2.7.Zprostředkování zábavy

2.8.Dopravní informace

3.Formy a náplň služby

3.1.Vysílací okruhy

3.1.1.ČRo 1 - Radiožurnál

3.1.2.ČRo 2 - Praha

3.1.3.ČRo 3 - Vltava

3.1.4,ČRo 6 / RSE

3.1.5.ČRo 7 - Radio Praha

3.1.6.Internet

3.2. Síť zahraničních zpravodajů

3.3.Péče o archivní a programové fondy

3.4.Produkční centrum

4.Činnost Rady Českého rozhlasu

4.1.Výkon funkce členů Rady

4.2.Základní projednávané okruhy otázek vyplývajících ze zákona

4.3.Rozpočet a financování Rady

4.4. Činnost Dozorčí komise v roce 2003

4.5.Kontrola usnesení Rady a přijatá opatření

4.6. Práce v oblasti přípravy legislativy, kontakt s Ministerstvem kultury, jinými správními organizacemi a Poslaneckou sněmovnou

5.Generální ředitel Českého rozhlasu

5.1.Vztahy mezi Radou a generálním ředitelem

5.2.Činnost generálního ředitele

5.3.Zhodnocení činnosti generálního ředitele

5.4.Rozhodnutí o stížnostech

6.Regionální stanice Českého rozhlasu

7.Kontrolní činnost Rady

7.1.Vysílání reklam a sponzorovaných pořadů

7.2.Zabezpečení plurality a svobodné výměny názorů

7.3.Zabezpečení různorodé skladby pořadů

7.4. Problematika šíření signálu, zabezpečení pokrytí

8. Závěr

1. Úvodem

Rok 2003 byl charakteristický několika významnými událostmi obecného a veřejného dosahu. Šlo zejména o referendum týkající se vstupu České republiky do Evropské unie, dále o vyrovnání s důsledky katastrofálním povodní z roku 2002 a o reakce na zesílený tlak, jemuž byly a dodnes jsou světové a evropské státy demokratického typu vystaveny po teroristických útocích podniknutých 11. září 2001 na obě budovy obchodního centra v New Yorku. Ukázalo se, že Český rozhlas je schopen tyto události a jejich ohlas zrcadlit a vyjádřit se k nim, a že dokonce dovede poskytnout vědomí souvislostí se světem a působit tím výchovně.

Rada Českého rozhlasu považovala odraz významných veřejných událostí a jejich interpretaci za příznačný test všestranné způsobilosti média veřejné služby, pokud jde o plnění úkolů stanovených zákonem. Ve světle tohoto zásadního hodnocení a ve světle kladného hodnocení reakcí Českého rozhlasu i na události a témata takzvaného všedního dne zpracovala Rada Českého rozhlasu za rok 2003 a ve lhůtě stanovené zákonem ji předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky.

2. Český rozhlas jako služby veřejnosti

2. 1. Poskytování informací pro svobodné utváření názorů

Také v roce 2003 pečoval Český rozhlas na všech svých stanicích o to, aby informace, které přináší, nebyly provázeny projevy předem daného zaujetí. Podařilo se dodržet princip, že nesmí být mezi posluchači Českého rozhlasu nikdo, kdo by se při minimální dobré vůli mohl cítit negativně zasažen pocitem, že Český rozhlas nehledí k názorům a postojům nejrůznějších menšin. Posluchač byl veden k tomu, aby si z přinášených informací mohl budovat a prohlubovat svůj vlastní výklad a postoj. Nedošlo přitom k tomu, že by zpravodajství Českého rozhlasu propadalo názorovému středocestí a některým oblastem politiky a některému typu událostí se vyhýbalo.

Stanice Český rozhlas 1 - Radiožurnál se navzdory složité politické situaci úspěšně vyhnul jednostrannému fandění a jednostrannému kriticismu. Nezměnilo se sice podstatně osobní obsazení jednotlivých pořadů a úkolů, ale adresátem vysílání zůstala široká obec posluchačů, která je silně rozrůzněná a klade na zpravodajství odlišné, někdy přímo protichůdné nároky. Vztah redaktorů, komentátorů i externích spolupracovníků k událostem byl ve svém úhrnu vyvážený a vylučoval podezření, že by se Radiožurnál angažoval pro postoje některých politických stran nebo uskupení a jiné strany nebo uskupení diskriminoval.

Stanice Českého rozhlasu 2 - Praha v souladu se svým zaměřením na profil takzvaného rodinného rádia věnoval péči informacím spadajícím do rámce všedního dne. Je to tendence, ve které bude třeba nadále pokračovat. Péče o takové informace není nikdy dost široká a sahá od popularizujících zpráv o různých objevech a nových vědeckých a technických poznatcích po činnost vysloveně osvětovou a poradenskou. Stanice promyšleně rozšiřuje okruh svých spolupracovníků a neopomíjí žádnou oblast, aniž některou nespravedlivě preferuje. Nedopouští se diskriminace žádných zájmů, témat ani výkladů.

Stanice Český rozhlas 3 - Vltava neslevil ani v roce 2003 ze své velké tematické šíře a pestrého výběru a uspokojoval tradičně především kulturní zájmy svých posluchačů. Ani v jeho sféře nebylo možno pozorovat, že by redakce měla sklon dávat přednost některému období, uměleckému směru, rodu nebo druhu. Okruh posluchačů se dokonce mírně rozšířil, což je povzbudivý úkaz.

2. 2. Rozvíjení kulturní identity

Také v roce 2003 pokračoval ve společnosti příliv bezpříznakové, komerčně motivované masové kultury a je třeba počítat s dalším růstem jejího tlaku zejména na povrchněji orientované takzvané konzumenty. Český rozhlas zejména ve vysíláních stanice Vltava s tímto vlivem po svém účinně zápolí tím, že uvádí a připomíná klenoty české i světové kultury i její současné a třeba i posluchačsky náročné plody. Je nepochybné, že i nadále bude plnění tohoto úkolu hlavním posláním této stanice. To neznamená, že by ostatní stanice neměly být v tomto směru intenzívněji angažovány. Stále trvá požadavek, aby stanice Českého rozhlasu 1 - Radiožurnál věnovala ve zpravodajství zesílenou pozornost významným událostem na poli kultury a hledala pro tuto práci odborně fundované spolupracovníky. Samosebou se rozumí, že i kulturní hodnoty prostředkované stanicí Praha mají být a byly voleny se zřetelem k upevnění povědomí českého vkladu do evropské a světové kultury. Rodinné rádio koná tomuto cíli službu sice nenápadnou, ale velmi účinnou.

2. 3. Vysílání pro etnické menšiny

Rada v roce 2003 nezjistila žádné nedostatky ve vysílání Českého rozhlasu, které by znamenaly porušení zákona o Českém rozhlase (§ 2 o rozvíjení kulturní identity národnostních a etnických menšin v České republice), a je toho názoru, že v tomto směru Český rozhlas řádně plní funkci veřejnoprávního média.

Český rozhlas vysílá velké množství pořadů, které naplňují potřeby národnostních menšin a zasluhují jejich zájem. Kromě zvláštních pořadů určených přímo některé národnostní menšině rozlišuje veřejnoprávní rozhlas v průběhu vysílání všech svých stanic prostor pro zpravodajství, aktuální publicistiku a další rozhlasové formy, které umožňují většinové společnosti poznat život a kulturu národnostních menšin. Oběma stranám tak poskytuje příležitost poznávat problematické i obohacující stránky vzájemného soužití v historickém vývoji i v současnosti. Toto integrační pojetí vysílání se snaží Český rozhlas dále podporovat a rozvíjet.

ČRo 1 – Radiožurnál

- vysílá pořad pro slovenskou národnostní menšinu v úterý v čase 20:05 – 21:00

- pro romskou národnostní menšinu vysílá pořad v pátek v čase 20:30 – 21:00

- zpravodajské a publicistické příspěvky s národnostní tematikou vysílá i v dalších časech.

ČRo 2 – Praha

- vysílá pro slovenskou národnostní menšinu kromě aktuální publicistiky čtrnáctideník Brynzové halušky (sobota 21:04 – 21:30) zachycující současné hudební dění na Slovensku

- příspěvek o romské problematice zařazuje pravidelně (neméně 2x měsíčně) do ranního bloku Dobré jitro – pořady připravuje romská redakce. Romskou hudbu zařazuje podle kontextu průběžně.

ČRo 3 – Vltava

- prezentuje kulturní projevy národnostních menšin, umožňuje jim vazbu na mateřskou kulturu, posiluje povědomí o kultuře a historii menšin na území České republiky

- ve vysílání Vltavy nelze mluvit o pořadech výslovně určených pro menšiny, národnostní témata však prostupují všemi pořady

- mimo to připravuje Vltava zvláštní nabídky, například Dny romské kultury (četba na pokračování, poezie, hudba, diskusní pořady apod.), které mají mimořádný ohlas. Dále vysílá přenosy a záznamy koncertů například z festivalu Khamoro

ČRo 6

- denně vysílá pravidelnou čtvrthodinku pro národnostní menšiny v čase 19:15 – 19:30, v pondělí a pátek pro romskou (O Roma vakeren), v úterý a ve čtvrtek pro německou, ve středu pro slovenskou (Stretnutie)

- ve spolupráci se zahraničním vysílání Českého rozhlasu 7 vysílá zpravodajství a publicistiku v angličtině, ruštině, němčině, francouzštině a španělštině denně v čase 12:10 – 14:00 a v angličtině a němčině denně v čase 19:30 – 20:30.

Regionální stanice Českého rozhlasu

- vysílají pořady pro příslušníky národnostních menšin na území svého regionu

- všechny regionální stanice ČRo standardně vysílají pořady pro slovenskou národnostní menšinu ve slovenštině v pondělí a ve středu v čase 19:45 – 20:00 a v úterý a čtvrtek ve stejném čase pro romskou národnostní menšinu v češtině a romštině. V jiném čase vysílá tyto pořady pouze Český rozhlas Sever (18:45 – 18:55)

- ČRo Brno vysílá vlastní čtrnáctideník pro německou menšinu Spolu

- ČRo Hradec Králové vysílá od března ve spolupráci s Radio Wroclav týdeník Radio slucham pro polskou národnostní menšinu (pátek 19:45 – 20:00)

- ČRo Ostrava vysílá pořady pro polskou národnostní menšinu v polštině ve všední dny v čase 19:45 – 20:00 a v neděli v čase 18:30 – 19:00

- ČRo Plzeň vysílá kromě standardního slovenského a romského servisu navíc ve středu a ve čtvrtek v čase 19:30 – 19:45 pořad pro německou národnostní menšinu a v pátek v čase 19:30 – 20:00 pořad pro Slováky (kratší verzi úterního pořadu Radiožurnálu)

- ČRo Regina připravuje na pomezí národnostního a náboženského vysílání pořad Pražské židovské obce Šalom – jednou za 14 dní v neděli 20:30 – 21:00.

Slovenská redakce vysílá 85 minut týdně: úterý 20:05 - 21:00 na stanici ČRo 1 – Radiožurnál magazínový typ živě vysílaného pořadu a dva patnáctiminutové bloky zpravodajství a publicistiky týdně pro regionální stanice.

Romská redakce vysílá 85 minut týdně: v pátek 20:05 - 21:00 na stanici ČRo1 Radiožurnál magazínový typ živě vysílaného pořadu a dva patnáctiminutové bloky kombinují zpravodajství, drobnou publicistiku a hudbu pro regionální stanice.

Německá redakce vysílá 30 minut týdně: úterý a čtvrtek 19:15 - 19:30 na stanici ČRo 6 a ve středu a čtvrtek v čase 19:30-20:00 na stanici ČRo Plzeň.

Polskou redakci má Český rozhlas Ostrava. Pro region vysílá 105 minut týdně.

2. 4. Pořady s náboženskou tematikou ve vysílání Českého rozhlasu

Náboženskou tematikou se zabývají jak stanice celoplošné, tak i regionální. Pozornost není věnována jen křesťanským zájmům, ale duchovnímu rozměru života vůbec.

ČRo 1 – Radiožurnál pokračoval ve vysílání pořadů s náboženskou tematikou. Křesťanský týdeník začala od srpna roku 2003 moderovat samostatně Marcela Švejnohová. Redakce náboženského života aktivně spolupracovala s holandsko-českou nadací Divoké husy, jejíž výzvy jsou v pořadu pravidelně anoncovány. Lednovou událostí bylo vysvěcení prvního romského pravoslavného kněze Davida Dudáše. Křesťanský týdeník sledoval kauzu sporu Ministerstva kultury s Charitou Lipník nad Bečvou, kterou odmítlo registrovat. Přinesl vyjádření církevních představitelů k válce v Iráku, rozhovor s ženou Evropy Rút Kolínskou a další hodnotné příspěvky. Redakce sledovala také vývoj kolem smlouvy České republiky se Svatým stolcem a svou zpravodajku měla na Slovensku při návštěvě papeže Jana Pavla II. Velký ohlas posluchačů má soutěž ve znalostech Bible. ČRo 1 Radiožurnál také podpořil propagaci Křesťanského týdeníku. Na vlastní náklady vydal informační brožuru Křesťanský týdeník … s Vámi každou sobotu.

ČRo 2 – Praha odvysílal 58 přímých přenosů bohoslužeb, z toho cca 15 z nových míst. Náboženskému vysílání se dostalo opakovaného poděkování ze strany Ekumenické rady církví. Redaktorka Daniela Brůhová obdržela za pořad Paprsky naděje Cenu vládního výboru pro zdravotně postižené, kterou uděluje předseda vlády ČR. V září 2003 připravila redakce řadu pořadů o návštěvě Jana Pavla II. na Slovensku. Daniela Brůhová monitorovala celou papežovu cestu a připravovala vstupy pro všechny stanice ČRo.

ČRo 3 - Vltava věnuje pořadům s náboženskou tematikou v průběhu celého roku několik pravidelných programových řad. Od pondělí do pátku je to vždy v 6.50 pětiminutová Ranní úvaha, která je jakýmsi vykročením do celého dne. Objevují se zde texty klasických autorů (např. G. K. Chestertona), z větší části se však snaží o uvádění současníků: Erazima Koháka, Radima Palouše ad. či zcela mladých autorů jako je například Pavlína Brzáková.

V neděli ráno pokračovalo v roce 2003 Ranní slovo, pořad o biblických textech v křesťanské liturgii. Pořad stále vzbuzuje velmi pozitivní posluchačský ohlas.

Zajímavé projekty se objevily i v další pravidelné náboženské řadě v neděli v 16.00. Byla to jednak patnáctidílná série rozhovorů s Tomášem Halíkem Labyrintem světa s vírou a pochybností a dále působivě ztvárněný a pro českou veřejnost objevný dokumentární cyklus Nenechte se přemoci zlem věnovaný osobnosti Alexandra Meně.

Vždy v neděli ráno uvádí Vltava již tradičně dvě hudební řady s náboženskou tematikou. V 7.00 je to liturgický rok v hudbě, který v roce 2003 seznamoval posluchače s hudbou protestantismu, a v 8.00 pak pořad Duchovní hudba. V něm bylo uvedeno například 35 vokálních koncertů Dmitrije Stěpanoviče Bortaňského nebo jednadvacetidílný cyklus Judaismus a křesťanství v hudbě.

Regionální stanice rovněž vysílají pořady s náboženskou tematikou a pravidelně informují o církevním dění ve svých zpravodajských pořadech.

2. 5. Zprostředkování ekologických informací

Ekologické informace jsou pravidelnou součástí vysílání všech stanic Českého rozhlasu (počasí, stav ovzduší, rozptylové podmínky, stav ozonu). Větší prostor jim je úspěšně věnován především na stanicích ČRo 1, ČRo 2 a ve vysílání regionálních studií.

Český rozhlas 1 - Radiožurnál se ekologickým tématům věnuje pravidelně ve zpravodajství i publicistických pořadech. Ve zpravodajství sleduje přípravu ekologické legislativy od projednání ve vládě až po schvalování Parlamentem. Podrobně se věnuje ekologickým otázkám spojeným se vstupem do EU – například problematice čistíren odpadních vod v menších sídlech a v poslední době především konfliktům kolem vyhlašování nové sítě chráněných území Natura 2000.

V regionálním zpravodajství se věnuje lokálním ekologickým problémům, které se bezprostředně týkají konkrétních lidí. V poslední době je to ve zvýšené míře například problematika neratovické Spolany, spalovny odpadů v Lysé nad Labem či kritická situace v dopravě ve velkých městech.

Jednou týdně je ekologické tematice navíc vyhrazen pořad Trendy – vysílaný v dopoledním Radiožurnálu v 9:50. Ten se zaměřuje mimo jiné na otázky spojené s alternativními zdroji energie, na otázky recyklace odpadů či tzv. domácí ekologie.

Ekologická tematika je pravidelnou součástí pořadu Velké malé zprávy – vysílaného v odpoledním Radiožurnálu v 16:35. Dominantou jsou v tomto případě vědecké objevy týkající se životního prostředí, problematika globálních změn klimatu atp.

Redakce publicistiky připravuje v průměru jednou měsíčně ekologicky zaměřené Radiofórum (diskusní pořad vysílaný ve všedních dnech v 18:20). Ve druhé polovině roku to byla například tato témata: úložiště radioaktivních materiálů, kácení stromů v NP Šumava, Stavba kontroverzních jezů na Labi, EU a životní prostředí atd.

Ekologická témata ve vysílání ČRo 2 - Praha jsou prezentována především v pořadech Meteor, Periskop, Domino, Pro a proti, Odysea, Dobré jitro s.., Poradna pro zahrádkáře, jednou měsíčně ve čtvrtek dokument o českých zoologických zahradách jako chovatelských stanicích ohrožených druhů zvířat.

Český Rozhlas 6 vysílá pravidelnou každotýdenní dvacetiminutovou relaci Zeměžluč, zaměřenou na problematiku ekologie, životního prostředí a otázek s tím souvisejících. V letošním roce bylo ekologické vysílání rozšířeno – stanice se této problematice věnuje také v rámci pořadu Člověk a trh.

Regionální stanice Českého rozhlasu se ekologickým tématům věnovaly průběžně a v různých částech programu – tedy nejen ve výlučně ekologických pořadech. V souvislosti s aktuálními kauzami (například haváriemi) byla ekologie předmětem zpravodajství a aktuální publicistiky, ale často a poměrně pravidelně se různým ekologickým aspektům věnovaly další pořady a programové cykly (publicistické, diskusní i servisní).

Zvláštní pozornost věnovaly regionální stanice ekologickým souvislostem vstupu České republiky do Evropské unie (přísnějším předpisům EU, dotacím apod.).

Český rozhlas Brno - ekologie byla pravidelným hlavním tématem každodenního magazínu o životním stylu Apetýt (10:05 - 12:00), součástí sobotního publicistického pořadu Zelný rynk (17:05 - 18:00) byly fejetony s ekologickou tematikou, například od Jana Kellera, Lenky Poludové, Jakuba Patočky, Arnošta Goldflama.

Český rozhlas České Budějovice - Energetická poradna (jednou měsíčně, úterý 16:30 - 17:00) – rozhovor s hostem ve vysílání; posluchači měli možnost volat dotazy, šlo vždy o jedno téma, cílem bylo upozornit na obnovitelné energetické zdroje, na ochranu životního prostředí apod.

Český rozhlas Hradec Králové - ekologická témata průběžně (podle aktuálnosti) zařazoval do pořadů Kulatý stůl (padesátiminutová. diskuse), Návštěva (patnácti- minutový rozhovor), Na občanské téma (desetiminutová reportáž nebo montáž) a do Servisu pro spotřebitele (desetiminutová rubrika).

Český rozhlas Ostrava - nejméně jednou za měsíc byla ekologická problematika předmětem diskuse s odborníky v publicistických pořadech Radiokontakt a Rozhlasový lidový parlament nebo tématem investigativní rubriky Zaostřeno.

Český rozhlas Pardubice - ekologická témata zařazoval průběžně podle aktuálnosti do zpravodajství a mezi drobnou publicistiku – 2-3 témata týdně. Ekologií se ale zabývali také v delších pořadech: Tak jsme vandrovali (neděle 13:05 - 13:30, repríza čtvrtek 18:30) – reportáže z krajiny a z výletů po kraji, zaměřené na přírodu a její ochranu, život místních obyvatel, turistiku; Dopolední host (pondělí, středa, pátek 9:10 - 9:30) – živé rozhovory, přibližně jednou týdně byl host tematicky spjat s ekologií.

Český rozhlas Plzeň - ekologii se pravidelně věnoval v rámci diskusního pořadu Co vás zajímá? (pondělí - čtvrtek 18:05 - 18:30) a v Hobby magazínu (sobota - neděle 8:05 - 9:00, repriza. 19:05 - 20:00). Ekologická témata tvořila asi čtvrtinu denních rubrik Rady pro vás.

S menší pravidelností se ekologií zabývali v analyticko-publicistických Sondách, dále v rubrice Vlastivěda, v rozhovorech s hosty, v komentářích a fejetonech.

Český rozhlas Regina/Region - nejméně jedno ekologické téma uváděly obě stanice denně v různých programových řadách: v diskusním pořadu Mezi námi probírali vlivy nové výstavby a dopravy na životní prostředí, rubrika Eurofakta (pondělí 14:20) se zabývala vlivem přísnějších předpisů EU na region, velmi často měla ekologie prostor v denní servisní rubrice Životní styl (pondělí až pátek 10:50) – šlo hlavně o praktické rady, jak zdravě žít. Tento pořad přebíraly také stanice Český rozhlas Pardubice a Český rozhlas Region, Vysočina.

Letní rubrika Rok po povodních sledovala, jak postupuje náprava povodňových škod, dopady záplav na životní prostředí apod.

Český rozhlas Region – Vysočina - v rámci každodenního cyklu Region zblízka vysílal jednou týdně (pátek 14:40) reportáž o flóře a fauně na Vysočině, navazovala telefonická soutěž. Rubrika vznikala ve spolupráci s Chráněnou krajinnou oblastí Žďárské vrchy.

Český rozhlas Sever - ekologie je na severu Čech dlouhodobě důležitá oblast, proto se jí vedle aktuálního zpravodajství věnovali ve zpravodajsko-publicistických souhrnech Lokálka a podle důležitosti a rozsahu tématu i na větší ploše v pořadech Dnešní téma a Dopolední/Odpolední host a Minuty ekologie (po 14:45 - 14:55) – regionálně zaměřený ekologický týdeník.

Český rozhlas Olomouc – neměl speciální pořad a ekologii se věnoval průběžně. Příspěvky se věnovaly nebezpečí povodní a protipovodňové ochraně v Olomouckém kraji, obtokovému kanálu kolem Olomouce, ochraně přírody a ptactva a dalším aktuálním tématům.

2. 6. Služba vzdělání

Úloha veřejnoprávního rozhlasu je v oblasti služby vzdělání nezastupitelná, neboť téměř každý obyvatel republiky má k jeho vysílání přístup. Na rozdíl od denního tisku, který je zaměřen především na aktuální chvatnou službu dni, může rozhlas svými pravidelnými vzdělávacími pořady a cykly nabídnout posluchači hlubší orientaci v měnícím se světě, ve sféře vědy a techniky, ukazovat souvislosti mezi minulostí a přítomností a podporovat přirozenou touhu člověka po vědomostech, a to v každé jeho životní fázi a za všech okolností (v nemoci, v dlouhodobém osamění, při odpočinku i během pracovního cyklu).

Rok 2003 přinesl množství velmi závažných událostí, které zpravodajsky a publicisticky přibližoval nejposlouchanější okruh ČRo 1 – Radiožurnál. V jeho vysílání rezonovalo s přibližujícím se referendem především téma Evropské unie. Posluchači se mohli v pravidelném publicistickoporadenském cyklu Vaše téma, který Radiožurnál uváděl jednou týdně, seznámit se změnami, které přinese vstup České republiky do EU. Způsob života v tomto společenství zachycovaly i reportážní projekty Evropská rodina a Češi v Unii.

V souvislosti s volbou prezidenta republiky a později s válkou v Iráku odvysílal tento okruh množství debat s odborníky, které přesahovaly rámec běžné publicistiky a podstatně přispěly k hlubší názorové orientaci posluchačů.

Z celého spektra vysílacích okruhů Českého rozhlasu je však na vzdělávací programy  ponejvíce a již tradičně zaměřena stanice ČRo 2 – Praha, k jejímž posluchačům patří všechny generace. I poznávací a vzdělávací pořady Prahy jsou proto rozvrstveny tak, aby nabídky nevynechaly žádnou z věkových skupin.

Čestnou výjimkou je Meteor, který je poslouchaný napříč generacemi a jehož nejstarší posluchači mohli právě v roce 2003 v přímém přenosu prožít oslavy 40. výročí tohoto kmenového pořadu. Také jubilejní 80. výročí vysílání rozhlasu připadlo na loňský rok a bylo pro stanici Praha pobídkou k zařazení mnoha archívních materiálů a komponovaného cyklu Československý rozhlas v zrcadle času. K tradičním vzdělávacím pořadům stanice Praha patří nedělní Periskop, určený původně starším dětem, ale poslouchaný i jejich rodiči a prarodiči. Naopak mezi pravidelnými posluchači oblíbené Rozhlasové akademie třetího věku jsou kromě seniorů i mladší věkové skupiny.

Třikrát týdně po osmé hodině ráno Praha vysílá Toulky českou minulostí.

V dopoledním programovém bloku Host do domu je po osmé hodině zařazován kontaktní pořad nazvaný Jak to vidí… , jehož hostem bývá osobnost veřejného, vědeckého či uměleckého života. Pod názvem Devět minut po deváté je uváděna Malá encyklopedie souvislostí. Sběratelům je určen pořad Klubovna. V pravidelné Poradně jsou vysílány aktuální informace z oblasti práva, financí, ekonomie.

V odpoledním bloku Praha vysílá Satelit (magazín technických novinek) a Kávu o čtvrté čili rozhovory o věcech veřejných. Jedním z hlavním témat tohoto pořadu byl v uplynulém roce vstup do Evropské unie.

K oblíbeným večerním pořadům patří Odysea aneb Putování za zajímavostmi ze světa, přírody a historie střídaná s novým pořadem Studio 2010, který je zaměřen na souvislosti a trendy ve vzdělání, vědě a osobním rozvoji člověka.

Stanice ČRo 3 – Vltava, která po úspěšné programové reformě (2002) přitáhla mezi své nové posluchače i mnoho mladých, musela během roku 2003 z úsporných důvodů upustit od některých finančně náročnějších programových záměrů (například celodenní vysílání z některého evropského města nebo nastudování několika dramaturgických pořadů), což vedlo k četnějším reprizám. Přesto se jí podařilo udržet si exkluzivitu jak v hudebních, tak i slovesných či kombinovaných pořadech, které přitažlivým moderním stylem lákají posluchače do světa umění. V pravidelné ranní nabídce Mozaika (od sedmi do devíti hodin) tato stanice poskytuje široký kulturní servis zahrnující i glosy a recenze. Na stále aktuální otázku o smyslu lidského usilování je zaměřen filosofickoesejistický pořad Psáno kurzívou. Dramatické čtení ze vzpomínek či z pozůstalostí významných osobností uvádí Vltava vždy od 11.30 pod titulem Osudy. K hudebně vzdělávacím programům patří například odpolední Slovo o hudbě. Literaturu přibližuje kromě četby (Stránky na dobrou noc) také večerní pořad Vyňatá slova a motivy v české a světové poezii.

K význačným činům uplynulého roku patřila kromě průběžných programů k výročí prvního vysílání (Fonogramy, Byli v rozhlase, Schody času) i série pořadů věnovaná jubileu Stavovského divadla, zahrnující i operní přenosy, dále tradiční Dny slovenské kultury a přenosy z Pražského jara a z Pražského podzimu. V kooperaci se Slovenským rozhlasem vznikl čtyřdílný seriál Minulost na překážku, zachycující složitou problematiku česko-slovenských vztahů.

Je sympatické, že tato omlazená stanice usiluje nejen o šíření kultury a vzdělanosti navenek, ale současně podporuje i vzdělávání vlastních pracovníků, například svým redaktorům hradí skupinovou výuku francouzštiny a němčiny.

Stanice ČRo 6 se obsahově se orientuje na témata, která byla v minulosti tabuizovaná, a snaží se odkrývat bolesti české politiky v minulosti i současnosti, korigovat tradiční chápání českých dějin a sebestředné představy české společnosti.

V pořadu Pamětníci představuje osobnosti, které bojovaly proti totalitním režimům, a v cyklu Nežádoucí texty seznamuje posluchače s autory, jejichž díla byla vydávána v samizdatu. V pořadu Politická literatura na českých pultech informuje o současné politickospolečenské a překladové tvorbě.

Sjednocování Evropy se věnují pořady O nás a našich sousedech a Osobnosti evropské politické scény.

Zpráva týkající se vzdělávacích pořadů ve vysílání regionálních stanic je součástí kapitoly č. 6.

2. 7. Zprostředkování zábavy

Český rozhlas je ze zákona povinen uspokojovat zájem posluchačů o pořady zaměřené na zábavu a odpočinek. Při výběru zábavních pořadů tedy postupoval i v minulém roce tak, aby nedocházelo k výkyvům ve standardu kvality. Snažil se vytvářet v rámci programu všech stanic nejen pořady vyloženě oddechové, ale i takové, které zprostředkují posluchačům hodnoty umění nebo rozvíjejí poznání.

ČRo 1 - Radiožurnál se zabývá zábavou velmi zřídka. K oddechu či dobré náladě se snaží přispívat zejména svou hudební stránkou vysílání, zařazováním písní ze širokého okruhu pop-music.

ČRo 2 - Praha je stanicí, která je ve zprostředkování zábavy určena jako hlavní garant. Vysílá nejen pořady své, ale úzce spolupracuje i s několika regionálními studii. Redakce zábavy vytváří mnoho pravidelných pořadů a přispívá i do svátečních programových schémat. I loni úspěšně vyprodukovala již 10. ročník o nejkrásnější ženský a mužský hlas Lady Radio - Radio Man. Velkoryse zpracovaná akce byla zaznamenána i ostatními médii. Mezi nejsledovanější řady zábavních pořadů patřil i v roce 2003 víkendový program od 11.00 do 12.00 hodin. Sobota patřila tradičně Toboganu Tomáše Slámy, který dodržoval osvědčený formát a výběr hostů hlavně z řad populárních herců a zpěváků, ale i výtvarníků, spisovatelů, publicistů. Je potěšitelné, že nedělní Radiodárek Petra Novotného a jeho hostů přinášel zajímavé rozhovory s lidmi neuměleckých profesí. V pořadu natáčeném jako živá nahrávka patřily mezi nejzajímavější rozhovory se sociální pracovnicí Ivou Belzovou z Kolína, s lékařem a přítelem Vladimíra Komárka Georgiosem Karadzosem a vedoucí Českého Červeného kříže v Poděbradech Jindřiškou Kantorovou. Je škoda, že jiný pořad, který připravuje Vladimír Bernášek pod názvem Všichni jsou doma, čerpá stejným způsobem jako Tobogán pouze z okruhu herců, jejichž popularita by měla být zárukou poslechovosti. Výjimku tvořil snad jen rozhovor s překladatelskou dvojicí manželů Pellarových.

Pro pravidelnou spolupráci se v roce 2003 podařilo získat člena činohry Národního divadla Miroslava Donutila, který v pořadu Nedělní šálek představuje své hosty z oblasti hudby. Přenos má švih opřený o šarm i zkušenost hlavního protagonisty. Tradičně dobrou úroveň si uchovaly i další zábavní pořady, především Padesátník Ondřeje Suchého či soutěžní cyklus Kdy to bylo a kabaretní revue Voskování. Řadu let mají své stálé místo ve vysílání i kultivované a posluchačsky oblíbené Bolkoviny (společně s ČT), dále Poker a Láska za Lásku. Posledně jmenovaná relace přináší inteligentní humor malíře Jiřího Anderleho.

Zvláštní místo patří nekonečnému seriálu Tlučhořovi, který si našel velký okruh skalních fanoušků i v zahraničí.

ČRo 3 - Vltava je stanicí, která má své publikum sdružené v Klubu přátel Vltavy. Jsou to posluchači schopní soustředěného poslechu. ČRo 3 i v oblasti zábavy přispívá pořady, které mají v sobě kromě obsahové kvality i nementorující poučení. Jsou to dramatizace různých drobných humorných povídek, veseloherní rozhlasové inscenace, četby na pokračování nejen z oblasti beletrie.

Ostatní stanice se věnují zábavě pouze okrajově. Například ČRo 6, která se po zrušení Svobodné Evropy stále profiluje a hledá, se pokusila o seriál humorných besed pod názvem Dobrý názor.

ČRo 5 – regionální stanice

Zábavě v regionálním vysílání se tato Zpráva věnuje v bodě 6. Regionální stanice Českého rozhlasu.

Rada ČRo je toho názoru, že v oblasti zábavy má Český rozhlas určitou rezervu, již lze naplnit jen usilovným hledáním nových skutečně rozhlasových autorů, kteří by byli schopni napsat dobré dramatické texty s vtipnými dialogy. Za úvahu by stálo i oživení dříve tak úspěšného a oblíbeného žánru jakým je rozhlasový skeč. Pro podobnou tvorbu má rozhlas dobré režijní i externí herecké zázemí.

2. 8. Dopravní informace

ČRo byl v prosinci 2003 propojen s novým datovým systémem Policie ČR, který se blíží evropskému standardu ALERT-C. Na všech operačních pracovištích Policie ČR mohou policisté zadávat informace o dopravních nehodách, sjízdnosti, omezení provozu či nadměrných nákladech v Praze i o průjezdnosti hlavních komunikací. V CDI takto zadané informace pouze doplňují. Problémem ovšem zůstává to, že řada policistů v regionech tyto informace z různých důvodů nezadává. Další závažný nedostatek je systémový – policisté totiž nepředávají informace on-line, ale nahrávají je do počítače ČRo disketou v intervalech 5 až 20 minut. Data o dopravní situaci se tím zpožďují jak pro ČRo, tak pro ABA, ÚAMK, ČT. ČRo zatím marně požaduje na CDI řešení této situace.

V létě ČRo zprovoznil ukládání zvukových záznamů telefonátů Zelených andělů ČRo z call centra ABA na server ČRo. K záznamům telefonátů mají přístup i všechny regionální stanice ČRo.

ČRo 1 – Radiožurnál se také aktivně zapojil do testovacího projektu technologie RDS - TMC v Česku. Mimo jiné spolupracoval na výběru lokalit pro test, vkládal testovací zprávy pro měření a pomocí zapůjčeného vozu testoval technologii přímo v terénu. Toto vysílání bylo v únoru 2004 vysoce hodnoceno koordinátory projektu na mezinárodní konferenci.

Podrobněji o dopravním vysílání v kapitole 3.1.1.

3. Formy a náplň služby

3. 1. Vysílací okruhy

V rámci Českého rozhlasu působí čtyři celostátní stanice, jedenáct regionálních, jedna internetová a vysílání do zahraničí v šesti jazycích. Jde o výrazně profilované stanice, které se zaměřují jak na specificky definovanou tematiku, tak na charakterizovaný typ posluchačů. V rámci tohoto vysílání má i programy pro slovenskou, polskou, německou a romskou menšinu.

Hlavním vysílacím okruhem je stále ČRo - 1 Radiožurnál, který šíří svůj program na 29 kmitočtech a je nejposlouchanější stanicí v České republice. Jeho ústředními tématy jsou témata zpravodajská, publicistická a informace sportovní a dopravní, kterým věnuje více jak polovinu svého vysílání. Zbytek pak patří hudební produkci. Rada Českého rozhlasu věnovala jejich profesionální úrovni mimořádnou pozornost; vyjádřila ji v usnesení 17/03 doporučujícím generálnímu řediteli zajistit výraznou odlišnost od bulvárnosti komerčních stanic. To také s ohledem na to, že neobvykle vysoký počet posluchačů stále sleduje především denní zprávy z politické a veřejné oblasti, které tvoří téměř třetinu vysílání. Lze však čekat, že se v nejbližším desetiletí po vstupu do Evropské unie zúží počet zájemců o tento okruh, který jinak činí ve vyspělých evropských státech 7 - 15% posluchačů.

Rada Českého rozhlasu spolu s vedením je přesvědčena, že postupem času hlavním vysílacím okruhem by se při změně orientace posluchačů tak mohl stát ČRo 2 - Praha. Proto během roku 2003 věnovala mimořádnou pozornost při jeho nové profilaci doprovázené řadou organizačních změn. Současně s tím bylo dosaženo výrazné snížení nákladů zejména v oblasti autorských honorářů, aniž by to zasáhlo program, který je na externí spolupráci do značné míry založen. Program je sestaven z široké škály žánrů, tematických okruhů a autorských pořadů. Zásadní organizační změnou bylo pak zřízení či obnovení odborných redakcí. K 1. 7. 2003 byly ustaveny tyto redakce: Redakce vysílání pro děti, Redakce vědy, Redakce zábavy, Redakce literárně dramatická, Redakce ranního vysílání, Redakce denního vysílání a Redakce večerního programu. Nově byli ustanoveni editoři, kteří sledují vysílání v těchto časových úsecích: 00.00 – 08.00 hod., 08.00 - 18.00 hod. a 18.00 – 24.00 hod. Tyto změny směřují k programovému naplnění typu takzvaného rodinného rádia, které šíří atmosféru pohody a neobrací se ke generačně, sociálně ani vzdělanostně specifické skupině posluchačů, nýbrž se snaží širokým záběrem pestré tematiky a použitím rozsáhlého arzenálu prostředků a různých žánrů oslovit celé rodiny. Zpravodajství, které samostatně připravuje, tvoří pětinu vysílání, téměř stejný počet zaujímají vzdělávací a zábavné pořady, rovněž tak pořady kulturní a ostatní, v dvojnásobném rozměru pak hudba.

ČRo 3 – Vltava nadále slouží vybranému okruhu kulturně náročného posluchačstva. Dává mu na výběr mezi pořady klasické a moderní hudby, které věnuje téměř dvě třetiny svého programu, a slovesnou tvorbou z oblasti politiky, historie a exaktních věd. Stanice umožňuje vystoupení zasvěcených odborníků na témata české i světové kultury a celosvětových problémů, pěstuje se zdůrazněným zřetelem češtinu a ústy svých redaktorů a moderátorů čerpá z bohatého archivu starších nahrávek. Je však třeba konstatovat, že nedostatek finančních prostředků nutí stanici k postupnému posunování hranic v chápání toho, co by veřejnoprávní kulturní stanice měla zajišťovat. Jde zejména o poměr repríz slovesných pořadů vůči premiérám, poměr hudby odvysílané z CD vůči vlastním snímkům, poměr speciálních pořadů hledajících nové formy vůči osvědčeným, rutinním formátům. V celkové koncepci programu se daří propojovat klasické programové řady s aktuálním publicistickým vysíláním. Úspěšné byly velké programové projekty, na nichž se společně podílely hudební i slovesné redakce.

Rok 2003 byl ve znamení budování nové stanice ČRo - 6 poté, co v rámci spolupráce Českého rozhlasu a RFE/RL ukončilo svoji činnost 30. září 2002 Rádio Svobodná Evropa. Podzimní měsíce roku 2002 představovaly první prověrku potenciálu stanice jako samostatného celku v rámci Českého rozhlasu, rok 2003 přinesl rozvoj programu stanice a její přestavbu k přípravě vysílání od 1. 2. 2004. Těžiště programu nově budované stanice spočívá v analytice a publicistice. Jeho rozvoj je limitován jednak ekonomickými a technickými možnostmi stanice, jednak lidskou a tvůrčí kapacitou osazenstva, a proto také v novém pojetí ustoupila od celodenního vysílání k vysílání večernímu od 18.00 do 24.00 hod. Stanice klade otázky, které by měly zajímat českou společnost, a pokouší se na ně hledat odpovědi. Rada Českého rozhlasu věnovala stanici mimořádnou pozornost a bude ji věnovat i nadále, a to jak po stránce programové, tak i technické, a během roku přijala pět specifických usnesení týkajících se ČRo 6.

ČRo 7 - Radio Praha ve svém třiadvacetihodinovém zpravodajství, šířeném denně v šesti jazycích (angličtině, němčině, francouzštině, španělštině, ruštině a češtině), plně odrazil rok 2003 bohatý na vnitropolitické i světové události.

Pokračoval ve spolupráci s krajanskými rozhlasovými stanicemi ve světě, pro které Radio Praha vyrábí pravidelné i příležitostné pořady, především z vlastního programového fondu. Takto spolupracuje se třemi rozhlasovými stanicemi v Austrálii, jednou v USA, jednou v Chorvatsku a jednou v Rumunsku. Celkem jim v roce 2003 zaslalo 145 hodin pořadů, z toho zhruba třetinu po internetu. Za zvláštní pozornost stojí informování o české účasti ve spojeneckých operacích v Iráku. Radio Praha zřídilo zvláštní vysílání pro české vojáky v Kuvajtu a pokračovala i mezinárodní spolupráce v rámci Radia E.

Podobně jako pro celý Český rozhlas, i pro ČRo 8 - Internet byly dominantami roku 2003 příprava ČR na vstup do Evropské unie a referendum o této otázce, válka v Iráku, volba prezidenta ČR a 80. výročí zahájení rozhlasového vysílání. Každá z těchto dominant - a spolu s nimi i řada dalších událostí či témat - měla své specializované stránky, na jejichž tvorbě se podílely další složky Českého rozhlasu. Ovšem internetové stránky zaznamenaly obsahový růst i v tradičních sekcích, díky nabídce se zvýšila jejich multimediálnost a opět došlo k pokroku v jejich technologickém zázemí. Kromě jiného také vznikly wapové stránky Českého rozhlasu, program byl nabízen z databáze a provazován s obsahem stránek. ČRo 8 se podílel i na získávání koncesionářů a vybírání poplatků prostřednictvím internetu.

3. 1. 1. ČRo 1 - Radiožurnál

ČRo 1 - Radiožurnál profesionálně zvládl rychlé, vyvážené a komplexní zpravodajství a publicistiku čerpající ze stěžejních událostí roku, jakými byly referendum o vstupu do Evropské unie, volba prezidenta, krize v Iráku a další události. Důležitým prvkem bylo autentické a exkluzivní zpravodajství a masivní použití moderních technických prostředků, které bezkonkurenčně zvýšily nejen operativnost zpravodajství ČRo 1 – Radiožurnálu, ale i technickou kvalitu vysílání z důležitých akcí.

V pravidelném programu ČRo 1 – Radiožurnál posílil zaměření na základní úlohy média veřejné služby. Zavedl nový každotýdenní hodinový pořad pro postižené občany a posílil kvalitu pořadu pro nevidomé. Dalšími kroky oživil programové schéma ČRo 1.

Organizačně nejdůležitějšími kroky bylo začlenění vysílacích techniků do struktury ČRo 1 a zavedení nového modelu vedení stanice, zejména zřízení funkcí ředitele ČRo 1 a vedoucího technického provozu ČRo 1.

Hospodaření ČRo 1 se vyvíjelo pozitivně. V poslechovosti se ČRo 1 opět stal nejposlouchanější stanicí v České republice.

Programové schéma ČRo 1 bylo v roce 2003 stabilizované. Potvrdilo se, že přeformátování Dopoledního Radiožurnálu v roce 2002 přineslo potřebné oživení. Velmi pozitivně je posluchači hodnocen relativně nový pořad Vaše téma. Ve večerním programu se dobře profiloval nový formát zpravodajské hodiny Stalo sednes. Nejvýznamnější novinky jsou uvedeny v pořadí, v jakém byly zaváděny:

Na začátku roku 2003 dostaly nový vysílací čas ve 12:10 Týden v Česku a Týden ve světě. Navazují v tomto čase na vysílání publicistiky po 12. hodině ve všední dny v rámci Ozvěn dne. Po 12.30 je v sobotu vysílán politický humoristický pořady Naruby a v neděli sarkastická mystifikace Ptá se Ester Kočičková (resp. Olaf Láfka). Vysílací časy sobotního Zápisníku zahraničních zpravodajů a nedělního Zápisníku domácích zpravodajů byly posunuty o hodinu na čas 13:05.

Nový pořad Ptá se Ester Kočičková (resp. Olaf Láfka) využívá mystifikačního humoru. Neotřelým způsobem nabízí paradoxní pohledy na aktuální témata zpravodajství a publicistiky.

Stalo se dnes: Od začátku roku 2003 došlo k profilaci hodinového večerního souhrnu. Ten se v čase 21:00 – 22:00 stává dalším pokračováním publicistického formátu poledních Ozvěn dne. Aktéři dění a komentátoři v něm hodnotí právě končící den. Pořad je potom doplněn důležitými zpravodajskými informacemi, ekonomickým souhrnem, sportovním přehledem a předpovědí počasí.

Na pořad Stalo se dnes navazuje ve 22:00 hodin řada hudebních pořadů. Ta obsahuje jak hitparády (Formule pop, Hitparáda ČRo), tak hudební soutěže (Česká dvanáctka), přenosy koncertů (Naživo) a hudební publicistiku (Hudební žurnál).

ČRo 1 – Radiožurnál se aktivně zapojil do oslav 80. výročí zahájení rozhlasového vysílání v Česku. Rozhlasoví tvůrci byli hosty řady pořadů a výročí byl věnován dlouhodobý seriál, který zachytil historii oblíbených pořadů a žánrů rozhlasového vysílání. Tento seriál přebíraly od ČRo 1 i další stanice ČRo. V den výročí, 18. května 2003, potom ČRo 1 – Radiožurnál připravil a odvysílal na všech stanicích ČRo hodinový průřez historií Českého rozhlasu.

Příspěvkem k oslavám 80. výročí ČRo je také opětovné zavedení pořadu O rádiu (pondělí 20:35). Tento týdeník odráží činnost a vysílání všech stanic ČRo, ale věnuje se také soukromým vysílatelům a nezapomíná na nové vymoženosti v rozhlasovém vysílání, například na digitalizaci.

Od září 2003 ČRo 1 – Radiožurnál zavedl hodinový pořad pro handicapované občany Handycamping, vysílaný každý čtvrtek večer, je připravován neotřelým kontaktním způsobem. Jeho přípravy a moderace se ujala herečka Veronika Žilková a spolumoderátorem je tělesně postižený herec Jan Kašpar. Pořad se nevěnuje jen lidem s tělesným postižením, ale také smyslově či mentálně postiženým. Od září se změnil autorský tým, který připravuje pořad pro nevidomé Z jiného pohledu. Pořad se tím výrazně zkvalitnil a obohatil o nové rozhlasové žánry.

ČRo 1 – Radiožurnál také rozšířil vysílání pro motoristy. Relace Zelené vlny se nyní vysílají od 6:30 do 10:30 každou půlhodinu a dále každou hodinu až do 20:30 hod. Rozšířil se také servis Zelené vlny pro Prahu a okolí, která je vysílána dopoledne v devíti relacích a nově také v pátek odpoledne v době předvíkendové špičky.

K hlavním zpravodajským událostem roku patřila volba prezidenta a historicky první české referendum ke vstupu naší země do Evropské unie. ČRo 1 zprostředkoval všechna kola volby nového prezidenta a vystoupení jednotlivých kandidátů v přímém přenosu. Odvysílal tak i první projev nového prezidenta Václava Klause.

Největší prostor ze všech českých elektronických i tištěných médií podle agentury Innovatio měla ve vysílání ČRo 1 v prvním pololetí 2003 tematika Evropské unie. Domácí redakce připravovala každý týden Vaše téma věnované především legislativním změnám při vstupu do EU a také rady drobným podnikatelům, studentům, rodinám atd. Před referendem ČRo 1 vysílal seriál, jak jít hlasovat v referendu.

Do dubna domácí redakce ČRo 1 připravovala multimediální projekt Evropská rodina (společně s TV Prima, Hospodářskými novinami a týdeníkem Ekonom), v němž přinášela reportáže ze dvou rodin z členských států EU a ze dvou ze zemí kandidátských. Na tento velmi úspěšný projekt (byl Delegací Evropské komise hodnocen jako nejúspěšnější mediální projekt v Evropě) navázal pořad Češi v Unii, jenž přiblížil život Čechů, kteří už v zemích Evropské unie žijí a pracují.

Při vysílání z průběhu referenda postupovala stanice podobně jako při volbách – během referenda a po něm přinesla posluchačům veškeré potřebné informace, zprostředkovala názory našich politických špiček (obsáhlé rozhovory stanici poskytli předseda vlády Vladimír Špidla, ministr zahraničí Cyril Svoboda, bývalý prezident Václav Havel či velvyslanec Delegace EK Ramiro Cibrian) a jako jediné médium po referendu vysílala i rozhovor s prezidentem Václavem Klausem.

Domácí redakce se v roce 2003 věnovala především hospodářské situaci v zemi, průběžně informovala zejména o stavu veřejných financí a o připravované vládní reformě veřejných financí. Prioritou byla i tematika armády, zdravotnictví a školství.

V průběhu roku došlo k částečné obměně týmu redaktorů, kteří připravují publicistickou část poledních Ozvěn dne. Posílilo se zázemí pro investigativní žurnalistiku a stabilizoval se tým ekonomického zpravodajství.

Domácí redakce ČRo 1 spolupracovala s Českou televizí na přípravě pořadů Pod kůži a nadále bude ČRo 1 spolupracovat jen s ostravskou redakcí Klekánice.

Standardně vysokou kvalitu si udržuje zpravodajství pro ČRo 1 především z ČRo Sever (včetně liberecké redakce) a ČRo Brno (včetně zlínské redakce). Tyto regionální stanice mají výhodu v tom, že obě zpravodajsky pokrývají dva kraje, a proto je jejich počet příspěvků vyšší než u ostatních stanic. Kvalitní zpravodajství nabízejí také ČRo Ostrava, ČRo Olomouc, ČRo Plzeň a ČRo České Budějovice. Tyto stanice mají stabilizovaný tým zpravodajů a v jejich produkci pro ČRo 1 se neprojevovaly výkyvy.

Ve srovnání s rokem 2003 došlo ke zkvalitnění zpravodajství zejména z ČRo Region, Vysočina - souvisí to i s personálními změnami, ke kterým v Jihlavě došlo. Také zpravodajský tým ČRo Hradec Králové je pružnější a reaguje na požadavky zpravodajství ČRo 1 aktivněji než dříve.

ČRo 1 naopak postrádá ve vysílání příspěvky z kraje Pardubického a Středočeského. Stanice ČRo Pardubice a ČRo Region přitom působí v krajích, z nichž jiná česká média čerpají velké množství zpravodajských námětů. V případě ČRo Pardubice pramení nedostatek zpravodajských příspěvků ze stále nedostačujících zkušeností některých redaktorů, v případě ČRo Region je nedostatečné pokrytí zpravodajství ze středních Čech zaviněno nedostatkem kvalitních zpravodajů.

Dominantou zahraničního zpravodajství byla válka v Iráku. ČRo 1 - Radiožurnál měl přímo v Iráku (Kurdistán a jižní Irák) už v průběhu konfliktu své zpravodaje a využívala je i další česká média. Před konfliktem měl zpravodaje i v Kuvajtu, odkud vyráželi do Iráku. Zpravodajové ČRo 1 reportovali situaci i po obsazení Bagdádu a blízkovýchodní zpravodaj ČRo podával informace z Iráku o zatčení Saddáma Husajna.

Znovu jako jediný český sdělovací prostředek byl Radiožurnál přímo v základním táboře Mount Everestu u oslav 50. výročí zdolání nejvyšší hory světa. V této souvislosti jej znovu hojně citovala a využívala další média (ČT, MF Dnes, Reflex a další).

Nejdůležitější akcí sportovního zpravodajství v České republice bylo zasedání Mezinárodního olympijského výboru spojené s volbou pořadatelského města v roce 2012 a oznámení kandidatury Prahy na LOH 2016. ČRo 1 – Radiožurnál nabídl z vrcholného setkání olympijské rodiny bohaté a aktuální zpravodajství včetně dlouhé řady různých publicistických materiálů.

Tradičně dobrý ohlas měly reportáže a zpravodajství ČRo 1 z MS v ledním hokeji. Sportovní redakci se podařilo předběžně dohodnout velmi výhodné podmínky pro nákup vysílacích práv na další čtyřleté období.

Sportovní redaktoři si začali sami technicky zajišťovat přenosy po rozhlasových linkách bez techniků. Vedlo to k významné finanční úspoře. Byly zřízeny také stálé ISDN linky, ale úplnému přechodu na tuto technologii zatím brání nedostatek ISDN codeců.

Redakce publicistiky ČRo 1 pokračovala v rozvoji aktuální publicistiky, jejímž cílem je poskytovat posluchači v souběhu s aktuálním děním odpovídající analýzy a diskuse na závažná celospolečenská témata. Příkladem je volba prezidenta republiky – počínaje debatami o možných kandidátech přes způsob volby, jednotlivá kola voleb až po zvolení hlavy státu. Vysílání ČRo 1 akcentovalo i další významnou vnitropolitickou událost – referendum o vstupu do EU. V seriálu besed ve spolupráci s Evropsko-českým fórem a dalšími relevantními institucemi přineslo posluchačům polemické i vysvětlující pořady o různých aspektech života v EU.

V polovině roku ČRo 1 upustil od formátu Bilančního Radiofóra. Pořad se časem stal příliš spoutaným právě svou formou – výběr tří hlavních událostí týdne a dvou odpovídajících hostů. Vzhledem k mimořádnému snížení rozpočtu na úrovni celého ČRo nebylo také možné dál spolupracovat s dosavadním počtem komentátorů a politologů. To částečně omezilo možnosti doplňovat názorové spektrum i osobnostmi mimo politiku.

Publicistická redakce se se střídavými úspěchy snažila dbát na politickou vyváženost diskusních pořadů, ať už jde o početní proporce účasti v diskusích, vztah k probíranému problému, odpovídající úlohu konkrétního účastníka pořadu apod. Vyváženost samozřejmě nelze pojímat jen matematicky, ale určitou vypovídací hodnotou je i účast reprezentantů politických stran ve vysílání – například Radiofórum: ČSSD – 39; ODS – 37; KDU-ČSL – 26; US-DEU – 16; KSČM - 14; Strana zelených – 4; ODA – 2; Strana venkova - počet 1; Evropští demokraté – 1 a pořad O kom se mluví: ČSSD – 10; ODS – 5; KDU-ČSL – 3; US-DEU – 2; KSČM – 1; ODA - 1. Politická vyváženost diskusních pořadů tak zůstává trvalým úkolem pro ČRo 1.

Výzkum jednotlivých hudebních titulů uvedených v roce 2003 opět prokázal, že se hudební preference posluchačů ČRo 1 - Radiožurnálu v podstatě nemění. Hudební formát ČRo 1 je tedy rovněž nepříliš změněn, dramaturgie formuluje snahu o odklon od rockových skladeb, zvýšení podílu české country, melodických a známých titulů včetně starších českých nahrávek. Částečně se také potvrzuje správnost zařazení úspěšných popových skladeb  francouzské, italské a španělské provenience. Podíl české hudby byl průběžně zvyšován z 35% na 45%.

Obohacením základního hudebního formátu ČRo 1, kterým je populární hudba, byly občasné exkursy do oblasti vážné hudby v podobě koncertů. Tyto výjimečné akce pořádá ČRo 1 po dohodě s ČRo 3 – Vltavou, aby nedocházelo ke vzájemné konkurenci. Nejvýznamnějšími koncerty v programu ČRo 1 byla vystoupení Pavla Šporcla a Magdaleny Kožené.

Rada opětovně konstatuje, že hudební tvář Radiožurnálu zůstává nejslabším článkem této vlajkové lodi Českého rozhlasu. Dramaturgie ve snaze udržet maximální poslechovost rezignuje až na výjimky na aktivní přístup při utváření dobrého vkusu posluchačů nejsledovanější stanice u nás. Rada ČRo se však domnívá, že i v oblasti populární hudby by měl Radiožurnál plnit lépe své úkoly vysílání veřejné služby, než to činí doposud. Rada je i nadále přesvědčena, že ani poslechovost této zpravodajsko-publicistické stanice nemůže být zásadně závislá na hudebních výplních, často nerozeznatelných od některých komerčních stanic. Rada hodlá v následujícím období v rámci kontroly plnění programové koncepce generálního ředitele věnovat problému hudebního profilu této stanice stálou pozornost.

V oblasti dopravního a motoristického vysílání ČRo 1 nejvýznamnější novinkou na Zelené vlně ČRo 1 – Radiožurnálu bylo zavedení Motohlídek v Praze, která je nejvíce zatížena dopravními kolapsy. Motohlídky ČRo se hned staly nejefektivnějším (a nejaktuálnějším) zdrojem dopravních informací z Prahy a okolí. Jejich informace ve svém vysílání využívá ČRo 1 – Radiožurnál zejména pro rozpojované paralelní vysílání pražské Zelené vlny Radiožurnálu na frekvenci 94,6 MHz. Motohlídky se orientují přímo v terénu podle vývoje dopravní situace a okamžitě směřují do míst dopravních kolapsů, odkud podávají nejrychlejší informace do vysílání. Často je na konkrétní místa vysílají také redaktoři Zelené vlny – a to zejména tehdy, když je potřeba ověřit informace z jiných zdrojů (PČR, ABA, DITA). Skútry Motohlídek má ČRo pronajaté od společnosti Yamamoto; za jejich řídítky se střídají 2 zaměstnanci ČRo 1 – Radiožurnálu a 1 ČRo Regina. Pracují ve směnném provozu ve všední den od 7 do 19 hodin.

Pro celorepublikovou i pražskou Zelenou vlnu ČRo 1 byli i v roce 2003 jedním z nejdůležitějších informačních zdrojů Zelení andělé – dobrovolní dopravní zpravodajové Českého rozhlasu. V tuto chvíli téměř 5000 Zelených andělů předává do callcentra ČRo a ABA měsíčně cca 2000 informací z našich silnic a dálnic.

ČRo 1 – Radiožurnál, resp. středisko dopravního vysílání ČRo a redakce Motožurnálu, pořádaly pro Zelené anděly mnoho bonusových akcí (volné vstupy na motoristické podniky, kurzy bezpečné jízdy, soutěže atd). Každý čtvrtek ČRo 1 – Radiožurnál v rámci Motožurnálu vysílá Klub Zelených andělů, kde propaguje projekt ČRo a prevenci bezpečnosti silničního provozu.

Podrobnosti byly uvedeny v kapitole 2.8.

Motoristický magazín Motožurnál posílil pozici pořadu, který nabízí servisní informace pro každého majitele auta. V nové rubrice Autobazar posluchač před koupí konkrétního ojetého vozu dostává rady o českém trhu. V pravidelné rubrice Autoservis se dozví, co si může na svém autě udělat sám, a tím ušetřit za servis.

Akcí roku pro Motožurnál byl zářijový test MHD versus auto, který motoristická redakce pořádala ve spolupráci s Magistrátem Hlavního města a Dopravními podniky Praha. Tato akce přinesla kromě porovnání rychlosti dopravy autem a MHD po Praze, Brně i Plzni ve vysílání ČRo 1 - Radiožurnálu také velkou publicitu v televizích, novinách i časopisech.

Internetové stránky Motožurnálu, které nabízejí to nejzajímavější z vysílání, se během roku vyšplhaly mezi nejúspěšnější motoristické weby v České republice. Zatímco v lednu 2003 si stránky motozurnal.centrum.czprohlédlo 12 088 zájemců, v říjnu 2003 to bylo už 30 179 návštěvníků.

ČRo 1 –iŽurnál ve spolupráci s Divizí Internet vytvořil a obsahově naplňoval speciální web k událostem kolem Iráku. Kromě textového, zvukového a obrazového zpravodajství obsahovaly stránky i materiály o pozadí konfliktu, denně aktualizované mapy bojišť, bohaté galerie fotografií, reportáže z oblasti, komentáře k tématu atd. Přes omezený počet redaktorů se podařilo v době války v Iráku zajistit zpravodajství iŽurnálu 24 hodin denně. Konflikt také prokázal velkou užitečnost digitálních mapových podkladů, které ČRo 1 spolu s Divizí internet ČRo vlastní, ale i velkou časovou náročnost práce s nimi.

Ve spolupráci s Divizí internet ČRo byly připraveny internetové speciály i k volbě prezidenta ČR a k referendu o vstupu do Evropské unie. Stránky obsahovaly aktuální zpravodajství, publicistiku, související dokumenty, legislativu a další zajímavosti. Výsledky sčítání hlasování v referendu byly přinášeny on-line také na mobilní telefony technologií WAP.

Server ČRo 1 – iŽurnál byl rozšířen o přepisy nebo zvukové záznamy dalších pořadů, o které si psali návštěvníci stránek. Jde o pořady Ptá se Ester Kočičková/Olaf Láfka, Bona dea, Naruby, Stretnutie, Handycamping, Trendy, Týden v Česku a Týden ve světě. Ve spolupráci se serverem JobPilot ČRo 1 rozšířil ekonomickou rubriku iŽurnálu o aktuální nabídky zaměstnání a o rady, které se týkají pracovních poměrů a hledání práce.

V prosinci 2003 byly spuštěny nové stránky Zelené vlny. K inovaci došlo především kvůli napojení ČRo na nový systém Policie ČR pro sběr dopravních informací.

Ve spolupráci s Divizí internet ČRo byly v polovině roku spuštěny a postupně rozšiřovány wapové stránky ČRo. Uživatelé mobilních telefonů se službou WAP tak mají kdykoli přístup ke stručnému i podrobnému zpravodajství ČRo 1 – iŽurnálu, k dopravním aktualitám, mohou hlasovat v každodenní anketě a přečíst si informace o vysílaném programu ČRo.

Od začátku roku 2003 ČRo 1 pro většinu hlasování v soutěžích a hitparádách a také pro rychlou komunikaci s posluchači využívá vlastní SMS server. Za rok bylo přijato téměř 50 tisíc SMS zpráv, z toho více než polovinu (27 tisíc) tvořily hlasy do hitparády Česká dvanáctka. Výsledky hlasování přes SMS se posluchači dozvídají z vysílání a také na internetu ČRo 1.

S rozšiřováním obsahu roste návštěvnost stránek ČRo 1. Například v porovnání s listopadem 2002 se v roce 2003 zvýšil počet shlédnutých stránek ČRo 1 dvojnásobně (weby iŽurnál, Radiožurnál a Zelená vlna – listopad 2002: 458 tis. stránek – listopad 2003: 910 tis. stránek). Průběžné výkyvy v návštěvnosti jsou ovlivněny atraktivností zpravodajských témat, k výraznému růstu došlo například během války v Iráku.

I v roce 2003 organizoval ČRo 1 – Radiožurnál speciální vysílací projekty. Už tradicí se stal unikátní programový a technický projekt vysílání z Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech - FilmŽurnál. ČRo 1 po celou dobu festivalu vysílal na karlovarské frekvenci 102,6 MHz zvláštní celodenní program věnovaný filmu a dění ve městě. Filmžurnál přebíral z celostátního vysílání všechny hlavní zpravodajské a publicistické pořady. Tým zpravodajů ČRo 1 v Karlových Varech naopak pro celostátní vysílání připravoval pravidelné Filmové vteřiny a další zpravodajské vstupy. S minimálními náklady byl připraven Filmžurnál na webu ČRo 1; textové, zvukové i obrazové zpravodajství z 37. MFF KV připravovali redaktoři iŽurnálu v Praze.

Novinkou bylo vysílání z repliky historického stanu, v němž začalo vysílání Radiojournalu. Poprvé tuto repliku postavil ČRo 1 – Radiožurnál na letňanském letišti v den oslav 80. výročí ČRo. Posluchačům a návštěvníkům akce byly tak připomenuty skutečné začátky rozhlasového vysílání. Návštěvníci mohli ve stanu vidět provoz moderního rozhlasového pracoviště, ale také malou výstavu historické rozhlasové techniky. Dostali také příležitost v praxi si vyzkoušet rozhlasovou práci.

Zkušenosti ukázaly, že podobná forma prezentace je vhodná pro větší společenské akce, a proto byl druhý stan postaven na podzim na pardubickém závodišti v době Velké pardubické. Velkým přínosem se ukázala spolupráce s ČRo Pardubice. Úzká provázanost celoplošné a regionální stanice ČRo byla užitečná pro obě strany, stanice se v propagaci a prezentaci vzájemně doplňovaly. Tento příklad může být novým impulsem pro spolupráci ČRo 1 s regionálními stanicemi.

Začátkem roku rozhodl generální ředitel ČRo o změně struktury řízení ČRo 1. Funkce šéfredaktora totiž v sobě zahrnovala i řízení ekonomiky, personalistiky, marketingu stanice apod. Šéfredaktor se naproti tomu měl věnovat výhradně programu, což zatím nebylo možné.

Ředitelem ČRo 1 byl jmenován dosavadní šéfredaktor Alexandr Pícha. V přímé podřízenosti ředitele ČRo 1 – Radiožurnálu jsou tyto útvary stanice: program (podřízen šéfredaktorovi); Zelená vlna; technika (podřízen vedoucímu provozu); ČRo 1 - iŽurnál; propagace a marketing, ekonomika a personalistika. Ředitel ČRo 1 je dále zástupcem programového ředitele; v této funkci zpracovává a řídí Projekt digitálního vysílání ČRo a zodpovídá za systém dopravního vysílání ČRo.

Šéfredaktorem byl na základě výběrového řízení jmenován dosavadní editor ČRo 1 Petr Honzejk. V jeho přímé podřízenosti jsou redakce. Šéfredaktor ČRo 1 zodpovídá za konkrétní náplň programu ČRo 1; organizuje plánování a přípravu všech pořadů a zodpovídá za řízení a výstup vysílání. Připravuje dále programové a personální návrhy.

ČRo 1 – Radiožurnál měl k 1. 1. 2003 stanoven limit 104 pracovních míst. Během roku došlo k několika organizačním změnám. K 1. 3. 2003 bylo zřízeno středisko Dispečink Zelené vlny a v něm dvě pracovní místa redaktorů pracujících jako Motohlídky ČRo 1. Od 1. 4. 2003 ČRo 1 zřídil Technické oddělení se třinácti místy techniků, kteří byli převedení z ÚT ČRo.

ČRo 1 také průběžně snižoval počet pracovních míst. Postupně byla zrušena tato pracovní místa: jedno místo redaktora ve Slovenské redakci, jedno místo editora denního vysílání a jedno volné místo technické redaktorky ve zpravodajské směně.

K 1. 12. 2003 byl limit počtu zaměstnanců 116, z toho má internetové zpravodajství ČRo 1 – iŽurnál šest pracovních míst a Technické oddělení třináct míst. Skutečný počet zaměstnanců ČRo 1 byl během roku 2003 nižší.

Během roku 2003 odešlo z ČRo 1 – Radiožurnál celkem osm zaměstnanců, z toho pět redaktorů a jedna produkční odešli po dohodě, jednomu redaktorovi byl ukončen termínovaný pracovní poměr a jeden redaktor zemřel. Od začátku roku 2003 nastoupilo do ČRo 1 – Radiožurnál dvanáct redaktorů, z toho dva redaktoři na nově zřízená místa v Dispečinku ZV, a 1. 4. 2003 bylo převedeno na Radiožurnál třináct techniků z ÚT ČRo.

Bilance hospodaření ČRo 1 za rok 2003 je pozitivní. Toho výsledku se podařilo dosáhnout navzdory zátěži, která vznikla poté, co byl rozpočet externích nákladů ČRo 1 v průběhu roku 2003 snížen ve dvou etapách o 2,4 miliónu Kč a rozpočet externích výnosů zvýšen o 300 tisíc Kč. ČRo 1 – Radiožurnál se navíc musel vyrovnat se značným zvýšením nákladů v době války v Iráku, kdy bylo nutné neplánovaně vyslat několik zpravodajů do oblasti Středního východu. Částečně byly tyto náklady kryty grantem generálního ředitele ČRo ve výši 300 tisíc Kč.

Překročen bude rozpočet externích nákladů i externích výnosů, protože byl uzavřen značný objem recipročních smluv. Rozpočet externích nákladů ČRo 1 – Radiožurnál překročil zhruba o 3,1 miliónu Kč, zejména náklady na zahraniční cestovné, propagaci, vnitrostátní přenosy, věcné ceny do soutěží a nájemné za vozidla. Plánované externí výnosy ČRo 1 – Radiožurnál překročil o 3,6 miliónu Kč.

Z vnitropodnikových nákladů nebude vyčerpáno přibližně 380 tisíc Kč, z toho za služby techniky zhruba 350 tisíc Kč. Náklady na zpravodajské pořady od regionálních studií ČRo budou překročeny cca o 60 tis.Kč.

3. 1. 2. ČRo 2 – Praha

Rok 2003 nebyl pro Český rozhlas 2 právě jednoduchý. Probíhaly práce na úpravách vysílacího schématu (nabude platnosti k 5. 1. 2004) a byly uskutečněny rozsáhlé organizačně personální změny. Tento rok znamenal také výrazné snížení nákladů v oblasti autorských honorářů, aniž by to zasáhlo program, který je na autorské spolupráci do značné míry založen. Je sestaven z široké škály žánrů, tematických okruhů a autorských pořadů. Vyžaduje specializované pracovníky, a proto musí stanice pracovat i nadále s řadou externistů. Počet externích spolupracovníků se však podařilo snížit, a pokud to šlo, byla část agendy rozdělena mezi kmenové zaměstnance.

V pozměněném složení začala v roce 2003 pracovat Dramaturgická rada ČRo 2, která schvaluje nastudování her, četby a pohádek, aby se zamezilo prosazování partikulárních zájmů i zlepšila koordinace vytváření děl.

Vedením redakce vysílání pro děti byla pověřena Milena Lukavská. Posílila tříčlenný tým o externí spolupracovnicí i ze skupiny elévů Českého rozhlasu. To Rada považuje za pozitivní. I v příštích letech bude nutné měnit personální obsazení ve prospěch mladých tvůrců. Mimořádným počinem redakce byla aktivní účast na vyhledávání talentovaných dětí v rámci ankety Zlatý oříšek a spolupráce na soutěži o nejlepšího učitele Zlatý Ámos.

Redakce vědy se skládá ze čtyř kmenových redaktorů a dvou stálých externistů a jejím vedením byla dočasně pověřena šéfredaktorka stanice Marie Šotolová. Pořady, které byly připraveny, měly standardní úroveň. U pořadu Studio 2000 se autorský kolektiv rozšířil o Světlanu Lavičkovou a Roberta Tamchynu. Ten obdržel společně s Jiřím Hrašem Cenu ředitele Úseku programu za autorství dlouhodobého cyklu Československý rozhlas v zrcadle času, který byl vysílán k 80. výročí zahájení rozhlasového vysílání. Největší událostí loňského roku byla pro tuto redakci oslava 40. výročí pořadu Meteor. Zakladateli pořadu Josefu Kleiblovi byla při této příležitosti udělena Cena generálního ředitele.

Vedením redakce zábavy byla pověřena Helena Dubničová. Podrobně se zábavním vysíláním zabývá bod 2. 7. této zprávy - Zprostředkování zábavy.

Redakce literárnědramatická pod vedením Jaroslava Kodeše soustřeďuje dramaturgy a režiséry. V úzké spolupráci s Redakcí vysílání pro děti a Produkčním centrem se zabývá slovesnou tvorbou. V roce 2003 bylo připraveno sedm her pro děti (z toho jedna dvoudílná) a osm seriálů pohádek na dobrou noc Hajaja.

Nejnáročnějším projektem byla rozhlasová dramatizace a realizace dvanáctidílného seriálu z pozůstalosti Jaroslava Dietla Doktor Marcus a jeho rod, na jehož vzniku má hlavní podíl Produkční centrum (viz kapitola 3.4.).

Vedením redakce ranního vysílání byla pověřena Helena Petáková. Nemusela dělat výrazné programové změny. Pokračoval princip nedělních a svátečních Dobrých jiter, spočívajících na osobnostech různých profesí.

Redakce denního vysílání vznikla sloučením dvou redakcí a připravuje teď dopolední i odpolední vysílání. Vedením byl pověřen Tomáš Procházka. Za úspěch lze označit cyklus promluv osobností Jak to vidí, přičemž nově se do vysílání zařadili lidé zajímavých profesí - molekulární genetik, astronom, zakladatelka Mateřských center, ekonomický expert, zakladatelka Hospicových center nebo neurochirurg. V odpoledním vysílání došlo k profilaci pořadu Káva o čtvrté ve prospěch právních rad a sociálně ekonomických informací a témat týkajících se našeho budoucího života v Evropské unii.

Činnost redakce večerního programu úzce souvisí s redakci hudby, ve které nedošlo k významným organizačním změnám a nadále v jejím čele stál Martin Jonák. Pod gescí této redakce úspěšně skončila příprava nočního kontaktního pořadu Schůzka s nocí včetně konkursu na nightmany a pořadu Radiokoncert. Hudební redaktor Jan Spálený je už léta zárukou kvalitní hudby na Stanici ČRo 2 Praha. Za zmínku stojí noční pořad Černobílá mozaika, který sám moderuje.

Redakci zpráv tvoří ustálený kompaktní tým, který od jejího ustavení pracuje pod vedením Věry Čermákové. I v minulém roce byly zpravodajské relace připravovány na tradičně vysoké úrovni. Kromě tří velkých zpravodajských relací (12.00, 18.00 a 23.00) připravovala redakce zprávy každou hodinu, v ranním vysílání každou půlhodinu.

Činností redakce náboženského vysílání se obšírně zabývá bod 2. 4. této Zprávy - Pořady s náboženskou tematikou ve vysílání Českého rozhlasu.

Ve své Zprávě pro Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky za rok 2002 se Rada ČRo zavázala k tomu, že bude vývoji na stanici ČRo 2 věnovat zvýšenou pozornost.

Na podnět Rady předložilo vedení stanice analýzu současného stavu - Směřování a cíle programu ČRo 2, materiál byl předložen vedením stanice k posouzení. Jeví se jako promyšleně koncipovaný, schopný přinést žádoucí obrat ke zvýšení obsažnosti a kvality vysílání. Rada ČRo má za to, že nejde o snadné změny, jelikož realizace je závislá na růstu požadavků na kvalitu rozhlasových pracovníků.

3. 1. 3. ČRo 3 – Vltava

Nové pozitivní výsledky práce této stanice spočívají v tom, že se podařilo spojit klasické programové řady s aktuálním publicistickým vysíláním a živým moderátorským slovem. Tím byla překonána určitá muzeálnost, kterou vysílání v určité míře v minulosti trpělo. V pořadu PremEdice Radioateliéru, vysílaném každý poslední pátek v měsíci, proběhla od ledna 2003 premiéra devíti původních experimentálních projektů vytvořených speciálně pro tuto programovou složku. Celý projekt, do něhož tento typ pořadu patří, se nazývá Ars acustica a věnuje se systematicky určité oblasti akustických umění. Autoři patří k nejmladším tvůrcům.

V květnu 2003 byly v souvislosti s mezinárodním veletrhem Svět knihy uskutečněny Hlasy Afriky, dále sled pořadů k výročí Stavovského divadla s přímými operními přenosy, Dny slovenské kultury, speciální Den Václava Talicha a přenosy z Pražského jara a Pražského podzimu.

V roce 2003 vyrobila Vltava 39 rozhlasových her, dále sedm v mimopražských studiích. Za úspěch nutno pokládat i čtyřdílný seriál Minulost na překážku, jehož autorka Magdalena Wagnerová v něm na příběhu rozpadajícího se manželství rozebírá některé aspekty česko-slovenských vztahů.

Chválu zasluhuje i uplatnění mladých externistů, většinou absolventů výuky v oddělení paní Tikalové. Díky nim poskytovala Vltava posluchačům širokou nabídku kulturního zpravodajství a publicistiky.

Některé projekty rozvíjející invenci Vltavy nemohly být uskutečněny z finančních příčin, například oblíbené celodenní vysílání z některého evropského města nebo země. Také odpolední publicistická řada musela být z těchto příčin omezena. Ani nové dramatické pořady a výroba her v krajích se z finančních příčin neprosadily. Vedlo to k častějšímu reprizování.

3. 1. 4 Český rozhlas 6

Program této stanice byl během roku v popředí zájmu Rady ČRo vzhledem k proměnám, které nastaly po ukončení spoluúčasti české redakce RSE koncem roku 2002. Navíc během tohoto období se ukázalo, že bude nutno vzhledem k ekonomické náročnosti této stanice provést radikální opatření programová i technická. Tuto skutečnost odrážejí i usnesení Rady ČRo jak k programovým, tak i technickým otázkám ČRo 6. Z programového hlediska nejdůležitější bylo usnesení 28/03, které vycházelo z široké diskuse, jejímž základem byla Analýza vysílání ČRo 6 zpracovaná Centrem pro mediální studia UK FSV. Rada došla k závěru, že ČRo 6 má postavení stanice, která vhodně doplňuje poslání Českého rozhlasu v oblasti zpravodajství a může být i obohacením služby veřejnosti v oblasti publicistiky. Doporučila proto generálnímu řediteli, aby na základě přednesených závěrů orientoval práci stanice tak, aby sloužila předpokládaným cílům. Rada se rozhodla ještě během roku zpracovat novou zprávu, která by zhodnotila, jak stanice tyto úkoly naplňuje. Vzhledem k tomu, že během roku se ukázala nutnost provést další hluboké programové změny vyplývající z usnesení 100/03, odložila provedení další analýzy CEMESu a přesunula ji na rok 2004 na dobu po 1. únoru 2004, kdy ČRo 6 přešla na nové programové schéma. Rada svým usnesením 50/03 s platností od 1.6.03 vzala na vědomí návrh generálního ředitele na jmenování ing. Ivana Šterna šéfredaktorem stanice, čímž bylo skončeno téměř roční provizorium ve vedení ČRo 6. K zlepšení slyšitelnosti ČRo 6 Rada přijala i usnesení 41/03 a 99/03. Osazenstvo stanice bezesporu osvědčilo svoji profesionální kvalitu a vzdor složité situaci zaviněné odchodem RSE se podařilo vypracovat program, který splňuje z valné části záměry, jež byly formulovány při jeho koncipování. Charakter programu stanice neumožňuje tzv. kulisový poslech, naopak vyžaduje poslech soustředěný. Proto u ní nelze očekávat nijak výraznou míru poslechovosti, ale délka průměrného poslechu by se měla zvýšit. Vždy se bude jednat o stanici menšinovou. Většina kmenových posluchačů stanice se zaměřuje na určitý konkrétní pořad, kvůli kterému stanici ladí, a po jeho vyslechnutí zpravidla přelaďuje jinam. Opakované výzkumy potvrzují, že je stanice více poslouchána v místech s větší koncentrací obyvatel, posluchači ve věkovém rozpětí již od třiceti let a výše, s dominantním vzděláním středoškolským (50 až 60% všech posluchačů stanice). Z hlediska střednědobého, tedy v posledních třech letech, lze poslechovost stanice hodnotit jako setrvalou. Vzhledem k tomu, že se stanice vyznačuje více jak dvojnásobkem posluchačů příležitostných proti počtu posluchačů stálých, je možné se domnívat, že tu existuje určitý potenciál posluchačů schopných přejít ze skupiny příležitostných do skupiny stálých. Úspěch nového programu lze očekávat zejména po radikální změně od 1.2.2004 až ve střednědobém výhledu

Od 1. října 2002 byl ve spolupráci s internetovou redakcí Českého rozhlasu ČRo 8 zahájen alternativní pořad pro mladé RADIUM. Původní týdeník se trvale proměnil v denní vysílání s cílem suplovat chybějící ČRo 4 pro mladé posluchače a vytvořit předpoklady pro jeho vznik.

Stanice při realizaci svého programu spolupracuje zejména s ČRo 1, odkud přebírá pořady menšinového vysílání, s ČRo 2, s nímž společně v neděli vysílala až od konce ledna 2004 v přímém přenosu bohoslužby, s ČRo 7, které až do 1. února 2004 do vysílání dodával cizojazyčné zpravodajsko-publicistické magazíny, a s ČRo 8, s nímž vytváří a do vysílání dodává zmíněný pořad pro mladé Radium. Mediálně stanice spolupracuje i s Českou televizí.

Změna technologie výroby, vyvolaná instalovanými systémy, vedla ke zkrácení výrobních časů ve výrobním studiu a k optimalizaci jeho využití, k odstranění analogového zpracování zvuku, k odstranění analogových nosičů jako výrobního prostředku a k růstu samoobslužných aktivit redaktorů stanice; stanice disponuje dvěma samoobslužnými studii vybavenými telefonní přípojkou, mixážním pultem a možností připojovat další zvukové zdroje.

Plánovaných míst měla stanice 22. Z toho jedenáct míst je redaktorských. Stálých zaměstnanců měla 22. Všechna místa jsou tedy nyní obsazena. Stanovený rozpočet na rok 2003 byl dodržen.

Hlavními úkoly stanice na rok 2004 v důsledku opuštění středovlnné sítě a její sdílení s ČRo 2 - Praha je zachovat všechny osvědčené dosavadní tituly, vyladit nové programové schéma a realizovat záměr Rádio na přání na webu.

3.1.5 ČRo 7 - Radio Praha

Rada Českého rozhlasu plně využila novely zákona č.484/1991 Sb, který zakotvil odpovědnost Českého rozhlasu za provozování vysílání do zahraničí, jež je hrazeno ze státního rozpočtu. Její představitelé se proto mohli aktivně účastnit jednání v příslušných výborech Poslanecké sněmovny s cílem zachovat jeho úroveň alespoň ve výši stanovené pro předchozí rok. Díky pochopení zákonodárců byl rozpočet zvýšen o 12 mil. Kč, čímž byla dosažena původní částka 62 mil.Kč. To umožnilo plynule splnit nejen programové úkoly v nastávajícím roce, ale i zvýšit podstatně návštěvnost webu o 60 %, prohloubit mezinárodní spolupráci (získání nových rebroadcasterů, pokračování v úspěšných projektech – ICE, zahájení vysílání na RFI v Praze), zlepšit příjem na KV v Latinské Americe, v Německu a v Rusku, realizovat vysílání pro vojáky do Kuvajtu. Aby byla zabezpečena finanční podpora vysílání do zahraničí, navrhla Rada Českého rozhlasu svým usnesením 78/03 ve smyslu § 10 odst. 2. zákona o Českém rozhlase generálnímu řediteli projednat s ministerstvy zahraničních věcí a financí možnost převedení úhrady této služby z formy obchodního vztahu mezi Ministerstvem zahraničních věcí a ČRo do formy účelové dotace ze státního rozpočtu.

Rok 2003 byl bohatý na události: prezidentské volby, referendum o vstupu do Evropské unie, vládní reforma financí, 80 let Českého rozhlasu, summity a jednání EU atd. Radio Praha pokrylo vlastními redaktory všechny hlavní summity EU – Atény, Brusel, Soluň, Řím. V doprovodu státních činitelů, tzn. s velkou finanční úsporou, se podařilo doprovázet Václava Havla do Bratislavy, nového prezidenta Václava Klause do Bratislavy, Berlína a Vídně, Vladimíra Špidlu do Bratislavy a Sofie. Dařilo se prohlubovat kontakt s krajanskými komunitami ve světě a zrcadlit jejich činnost. V roce 2003 redaktoři z české redakce navštívili při různých příležitostech krajany v Polsku, na Ukrajině, v Chorvatsku, v Rakousku a Švýcarsku. Krajané i organizační výbor ocenili zpravodajství Radia Praha z Týdne zahraničních Čechů, který se konal koncem září v Praze. Pokračovala i spolupráce s krajanskými rozhlasovými stanicemi ve světě, pro které Radio Praha vyrábí pravidelné i příležitostné pořady, především využitím vlastního programu. Takto vysílání do zahraničí spolupracuje se třemi rozhlasovými stanicemi v Austrálii, s jednou v USA, jednou v Chorvatsku a jednou v Rumunsku. Celkem jim bylo v roce 2003 zasláno 145 hodin pořadů, z toho zhruba třetina po internetu.

Za úspěch lze považovat zahájení vysílání dvacetiminutového kulturního magazínu na frekvenci Radio France International v Praze, zahájené počátkem listopadu. Magazín připravuje francouzská redakce ČRo 7. Jde o první spolupráci tohoto typu, kterou RFI ve světě navázala. Vysílání propaguje i Francouzský institut v Praze. Mimořádným programovým počinem v jinak zpravodajském prostředí ČRo 7 byla nahrávka hry Václava Havla Anděl strážný v němčině, realizovaná ve spolupráci s ČRo3 - Vltava. Hra byla odvysílána na vlnách Radia Praha o vánočních svátcích a projevilo o ni zájem České centrum Berlín. Připravuje se natočení stejné hry v angličtině. Pokračuje i mezinárodní spolupráce v rámci Radia E, do kterého přispívají německá a francouzská redakce. Zdaleka největší ohlas má pořad Insight Central Europe, který je koprodukcí 6 rozhlasových stanic a jehož výroba je částečně hrazena z fondů EU. Radio Praha v červenci spustilo i webové stránky tohoto pořadu, který kromě koproducentů přebírají i jiné rozhlasové stanice.

Za zvláštní pozornost stojí informování o české účasti ve spojeneckých operacích v Iráku. Radio Praha zřídilo zvláštní vysílání pro české vojáky v Kuvajtu a později v Iráku, které od března do června vysílala česká redakce pod názvem Voláme Kuvajt. Součástí pořadu byly vzkazy, které veřejnost zanechávala na záznamníku. Vojáci zpětně posílali pozdravy pro své blízké, které vysílaly regionální stanice Českého rozhlasu. Vojákům byly pro lepší příjem zaslány dva kvalitní rozhlasové přijímače. Toto vysílání vyvolalo dobrou odezvu. Vysílání po návratu ocenili velitel česko-slovenského protichemického praporu i velitel 7. polní nemocnice. Vysílání do Kuvajtu získalo i výroční cenu Ředitele úseku programu. Redaktoři Radia Praha v této souvislosti dvakrát navštívili Irák a Kuvajt v doprovodu ministra obrany.

Zvláštní pozornost byla pak věnována internetu Radia Praha, kde se ukázalo, že investice do zlepšování jeho služeb se vyplácí. Návštěvnost (v individuálních IP adresách) se zvýšila ze 180 tisíc v prosinci 2002 na víc jak 300 tisíc v závěru roku 2003.

Stanice ČRo 7 – Radio Praha, vysílání do zahraničí, představila 30. června 2003 novou podobu internetových stránek v čtyřjazyčné verzi (čeština, angličtina, němčina a francouzština) zaměřených na romskou menšinu v České republice. (www.romove.cz) Cílem stránek je seznámit většinovou společnosti i zahraniční zájemce s životem romské menšiny v českých zemích a pomoci tak pozitivně ovivnit postoj majoritní společnosti k Romům.

Do prosince stoupla návštěvnost romských stránek dvojnásobně na zhruba 30 000 návštěv. Romské stránky ČRo přihlásil do kategorie webové projekty rozhlasové soutěže Prix Europa; postoupily do užšího výběru.

Rada konstatuje, že vzhledem k tomu, že ČRo 7 je integrální součástí Českého rozhlasu, měly by i veškeré jeho prezentace na internetu vycházet z koordinovaného vizuálního stylu ČRo. Samozřejmě se to týká i stránek dalších projektů, které ČRo 7 připravuje. Rada ČRo považuje za velmi progresivní a přínosné, že ČRo 7 se podílí rozsáhlým způsobem na internetovém audiovysílání.

Mezi další vylepšení webu Radia Praha patří zpravodaj Radio Praha dnes, který obsahuje zprávy, odkazy na nové články a upoutávky na chystané pořady.

E-mailové zprávy Radia Praha denně odebírá přes 10 000 uživatelů.

Vedle internetu a krátkých vln pokračovalo až do zavedení nového schématu k 1. 2. 2004 vysílání Radia Praha na ČRo 6 pro cizince v rozsahu tři hodiny denně. Tím byla plněna i dohoda s Ministerstvem zahraničí o pravidelném anglickém vysílání pro cizince žijící na území České republiky, které bylo pozastaveno na Regině ČRo. Rada ČRo se dohodla s vedením ČRo, že toto vysílání bude opět od března obnoveno na stanici Regina Praha.

Kromě již uvedené návštěvnosti webu lze posuzovat úspěšnost Radia Praha i na dopisovém ohlasu, který z 15 500 dopisů v roce 2002 stoupl na 17 000, což je růst o cca 10 %.

Rada Českého rozhlasu usnesením 111/03 navrhla ministru zahraničních věcí, aby udělil ocenění GRATIAS AGIT na rok 2004 vysílání do zahraničí Českého rozhlasu - Radio Praha vzhledem k tomu, že zprostředkovává kvalitní informace o České republice zahraničnímu publiku v českém, anglickém, francouzském, německém, ruském a španělském jazyce. Navíc v roce 2003 Radio Praha výrazně rozšířilo pořady o krajanech a pro krajany a zavedlo zvláštní vysílání pro české vojáky v Kuvajtu a Iráku.

Pokud jde o technické problémy spjaté se zhoršováním poslechu v závislosti na průběhu slunečního cyklu, podnikl ČRo několik opatření ke zlepšení příjmu v oblasti Latinské Ameriky, Německa a Ruska. Zrušením retranslace přes slovenský KV vysílač v Rimavské Sobotě, který se ukázal jako nepříliš efektivní, se uvolnily finanční prostředky. Část jich byla investována do retranslace přes britský krátkovlnný vysílač na ostrově Ascension v Guinejském zálivu, výhodně orientovaný na Latinskou Ameriku. Vysílání bylo zahájeno v listopadu a pozitivní ohlas z celého pobřeží Jižní Ameriky potvrdil správnost tohoto kroku. V prosinci začala retranslace německého a ruského vysílání přes ruské krátkovlnné vysílače na Sibiři. První ohlasy z Německa a Ruska jsou pozitivní. Vedle retranslace je dalším způsobem zlepšování příjmu rebroadcasting, tedy přebírání pořadů Radia Praha nebo jejich částí domácími rozhlasovými stanicemi v zahraničí. K šesti stanicím (tři v Rusku, dvě ve Španělsku, jedna v Mexiku) přibylo pět dalších: dvě v Argentině a po jedné v Chile, v Mexiku a v Bolívii.

Důležitou úlohu hrají i marketingové aktivity - soutěže, prezentace, účasti na mezinárodních akcích (setkání krajanů, mediální veletrhy), mediální spolupráce apod. V roce 2003 byla již potřetí uspořádána posluchačská soutěž, tentokrát zaměřená na osobnosti z českého území. V soutěži, na kterou přišlo půl tisíce ohlasů, zvítězila posluchačka paní Christiane Nuttall z Velké Británie, která získala týdenní pobyt pro dvě osoby v České republice. Letenky uhradily ČSA a pobyt hotel Bellevue v Poděbradech jako sponzoři soutěže. Vedle této velké soutěže probíhalo několik soutěží menších. Například ruská redakce zorganizovala soutěž pro ruské posluchače na podporu projektu sledování čápů černých Nová Odysea.Za zdařilou akci k podpoře image Radia Praha považujeme prezentaci, která proběhla v dubnu v Ruském kulturním a informačním středisku v Praze. Byla organizována ve spolupráci se sdružením Ruská tradice a její součástí byl koncert. Radio Praha bylo také prostřednictvím redaktora Antona Kaimakova zastoupeno na mediálním veletrhu v Moskvě v listopadu 2003. Na veletrhu se podařilo navázat kontakty s několika potenciálními rebroadcastery, jednání o přebírání ruského vysílání už probíhají. Prostřednictvím redaktorky Astrid Hofmanové se Radio Praha zúčastnilo konference frankofonních novinářů ve francouzském Clermond-Ferrand. V roce 2003 se Radio Praha zapojilo do projektu Milena Media. Jde o internetový server, který se zabývá problematikou žen. Radio Praha se stalo také mediálním partnerem expedice Po stopách Čechů v pramenech Amazonky. První částí expedice byla výprava do povodí Amazonky zaměřená na hledání stop českých misionářů v této oblasti. Druhou částí expedice mají být výstavy v zemích jižní Ameriky.

Početní stav zaměstnanců ČRo 7 - Radio Praha v roce 2003 činí 67. Oproti předchozímu roku se jedná o přírůstek sedmi lidí způsobený převodem techniků. Navzdory obavám nezpůsobilo převedení vysílacích techniků žádné obtíže, naopak vznikl z nich funkční a flexibilní tým použitelný pro výrobu i vysílání.

Hlavními úkoly v roce 2004 pak bude

- pokračovat v marketingových akcích (soutěže, prezentace), prohloubit spolupráci s Českými centry

- rozvíjet úspěšné mezinárodní projekty (ICE, Radio E) a vymýšlet nové

- hledat další možnosti zlepšování příjmu ve vzdálených oblastech jak prostřednictvím retranslace, tak rebroadcastingu

- sledovat rozvoj digitálního vysílání v systému DRM v úzké spolupráci s Alexandrem Píchou jako osobou pověřenou koordinací digitalizace, v případě potřeby zvážit, zda se k digitálnímu vysílání připojit

- nalézt vhodný prostor na některé z domácích stanic aspoň pro vysílání v angličtině, po zániku středovlnné sítě ČRo6 nebude mít ČRo 7 - Radio Praha možnost oslovit posluchače na území ČR

- vybudovat webové stránky pro krajany ve spolupráci s ČRo 8 - online (požadavek vzešlý z Týdne zahraničních Čechů, který podpořila senátní Komise pro krajany a OKKV MZV).

Vzhledem k výši rozpočtu, který je ve stejném rozsahu jako v roce minulém, je reálná naděje tyto úkoly splnit.

3. 1. 6. - Internet

Podobně jako pro celý Český rozhlas, i pro ČRo 8 - Online byly dominantami roku příprava ČR na vstup do Evropské unie a referendum o této otázce, válka v Iráku, volba prezidenta ČR a 80. výročí zahájení rozhlasového vysílání. Každá z těchto dominant - a spolu s nimi i řada dalších událostí či témat - měla své specializované stránky, na jejichž tvorbě se podílely další složky Českého rozhlasu. Ovšem internetové stránky zaznamenaly obsahový růst i v tradičních sekcích a opět došlo k pokroku v jejich technologickém zázemí. Kromě jiného také vznikly wapové stránky Českého rozhlasu, program byl nabízen z databáze (což umožňuje nahlížet na něj podle různých kritérií a provazovat ho s obsahem stránek). ČRo 8 - Online se také podílel na získávání koncesionářů a vybírání poplatků prostřednictvím internetu.

Přehled dokumentující nynější rozsah stránek Českého rozhlasu:

Stránky dále obsahují stovky anket a různých objektů.

1. Obsah a technologie

Internetové stránky Českého rozhlasu si získávají stále více příznivců. Ohlas na ně je velmi dobrý, a to jak ze strany návštěvníků, tak odborné veřejnosti.

Objem obsahu, který ČRo 8 - Online nabízí, naštěstí zdaleka nedosahuje hranic použitelnosti redakčního systému, neboť systém byl od začátku dimenzován jako mimořádně robustní. Mnohdy mu však přestává dostačovat hardware a některé pomocné softwarové prvky - tato oblast bude vyžadovat další nutné investice. Podobně také přestává dostačovat struktura internetových stránek. Ta v posledních letech nedoznala zásadních změn. Právě restrukturalizace stránek a grafické úpravy jsou jedním z hlavních úkolů do roku 2004.

Je velmi potěšitelné, že na své prezentace a poskytování informací na internetu klade mimořádný důraz nejen ČRo 1 - Radiožurnál, ale také ČRo 3 - Vltava, ČRo 6 a většina regionálních studií. Lze to dokumentovat několika příklady novinek :

Na jaře byla přepracována grafika stránek ČRo 1 do podoby shodné s iŽurnálem; přitom došlo i k řadě obsahových změn a zejména rozšíření obsahu. Na iŽurnálu začaly být uživatelům nabízeny zvukové záznamy některých pořadů. Podobně na stránkách ČRo 6 je ve zvuku k dispozici archív pořadu Názory a argumenty. ČRo 3 - Vltava začala základní informace nabízet i v angličtině a na jejích stránkách vznikl intermediální projekt rAdioCUSTICA. Rada konstatuje s potěšením, že tyto experimentální aktivity našly podporu stanice ČRo 3 – Vltava.

Během roku se také podstatně rozrůstaly stránky regionálních stanic a webové stránky například Brna, Plzně, Pardubic nebo Reginy jsou svým rozsahem naprosto srovnatelné se stránkami celoplošných stanic. Naprostá většina regionálních stanic již také nabízí obsah svého vysílaní na internetu

Spolu se stránkami stanic jsou právě tematické stránky základními stavebními kameny, které vytvářejí zmiňované obsahové bohatství serveru www.rozhlas.cz. Zpravodajský iŽurnál je naplňován zaměstnanci ČRo 1, pro všechny ostatní tematické stránky zajišťují obsah z největší části pracovníci divize. Stránky Svět, Kultura, Věda a technika, Příroda, Spektrum (dětský web) či ServisNet jsou aktualizovány denně a navíc často obsahují podstránky (například encyklopedické Státy světa či Hlas pro tento den) anebo v jejich rámci probíhají autonomní projekty (jako je Fantazin na dětských stránkách, kam děti zasílají básničky, povídky, pohádky, sci-fi). Naplňování tematických stránek představuje ohromný objem práce a kreativity a bylo by vhodné jejich počet rozšiřovat; tomu však brání nedostatečné personální obsazení. Jako nejúspěšnější a nejperspektivnější (ale současně i nejnáročnější) se jeví vytváření stránek encyklopedického charakteru, které jsou návštěvníky velmi intenzívně využívány, a dále originálních stránek určených pro specifickou cílovou skupinu, jako jsou například dětské stránky s původními ilustracemi Lucie Seifertové.

Stránky označované jako projektové vznikají vesměs ke zvláštním příležitostem a mimořádným událostem anebo jsou provozovány v návaznosti na projekty Českého rozhlasu či jiné projekty, které Český rozhlas podporuje. Mnohdy se zásadním způsobem podílejí na zvyšování návštěvnosti a často jsou na nich testovány obsahové a technické novinky.

Evropská unie a Česká republika: na těchto stránkách, které vznikaly ve spolupráci zejména s ČRo 1 a ČRo 6, nabízel ČRo 8 - Online nejen zpravodajství k danému tématu, ale také kontext, tedy informace o institucích EU, zákonných a jiných normách, základní údaje o členských i nečlenských zemích apod. Důležitou součástí stránek byly i komentáře a další publicistické útvary. Během samého referenda pak byl Český rozhlas propojen online s ČSÚ a na svých webových i wapových stránkách nabízel průběžné výsledky hlasování.

Stránky Události v Iráku, na kterých se podobně jako na předchozích podílely především ČRo 1 a ČRo 6 měly mimořádnou návštěvnost. Vedle zpravodajství na nich byly zveřejňovány i analýzy a komentáře, mapy, grafy apod.

Stránky Volba prezidenta republiky nabízely i množství souvisejícího obsahu - například profily všech dosavadních prezidentů a zvukové ukázky z jejich projevů, životopisy kandidátů či příslušné zákony.

Stránky k 80. výročí Českého rozhlasu obsahovaly nejen informace o průběhu oslav či kalendárium historie Československého a Českého rozhlasu, ale například také ukázky z knihy Od mikrofonu k posluchačům a ve zvuku cyklus Pořady pod mikroskopem.

Projekt Rozhlasové poplatky, na němž se podílí i Český rozhlas 8 – Online, umožňuje přihlásit se prostřednictvím internetu k platbě koncesionářských poplatků, prohlížet stav účtu apod. Nejdůležitější na celé věci je, že tyto stránky poplatníci skutečně využívají a že se jejich prostřednictvím podařilo získat i mnoho poplatníků nových.

Stránky Projekt Radium a internetové rádio pro mladé, koncipované jako základ budoucí Čtyřky, a od roku 2002 i rozhlasový pořad vysílaný na ČRo 6 - kolem tohoto projektu Českého rozhlasu Online vznikl velmi schopný tým, který by mohl být využit při budování autentické stanice pro mladé.

Stránky Zelená vlna (dopravního zpravodajství) prošly zásadní proměnou - nabízejí nyní více informací a vyšší uživatelský komfort.

Digital - specializovaný web věnovaný problematice digitálního vysílání, který nad svůj pracovní úvazek vytváří několik zaměstnanců ČRo.

VIII. ročník mezinárodní výtvarné soutěže Malujeme - po síti: Co je na světě důležité: do soutěže opět přišlo na 4000 kvalitních prací (obrázků a keramiky), ze kterých bylo přes 200 vybráno na výstavu v Národním technickém muzeu. Nejvzdálenější účastníci soutěže byly děti z Indonésie a z USA; zúčastnilo se i mnoho handicapovaných dětí.

Nová Odysea je projekt, na kterém Český rozhlas spolupracuje s velkou řadou institucí u nás i v zahraničí (Podkrušnohorský zoopark Chomutov, UČSZZ, EARAZA, Bombay Natural History Society, WWF Pakistan atd.) a který má za cíl nejen přispět k výzkumu a ochraně tažných ptáků, ale především popularizovat základní výzkum a přibližovat obyvatelům ČR život v oblastech vzdálených geograficky i kulturně. V rámci tohoto projektu, vysoce oceňovaného také v zahraničí bylo odvysíláno množství příspěvků na ČRo 1, ČRo 2 a Radiu Praha a na internetových stránkách přinášeli online reportáže ze Sibiře, Pákistánu, Afghánistánu a Indie.

Stránky Projekt Angola jsou připravované ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou a jsou věnované zakládání zemědělského školství ve válkou nejvíce zdevastované provincii v Angole.

Internetové stránky úspěšného pořadu Toulky českou minulostí se záhy po svém vzniku zařadily k nejnavštěvovanějším webům Českého rozhlasu.

Daruj hračku s Českým rozhlasem: pro tuto každoroční charitativní akci byl kromě vyhotovení aktualizovaných webových stránek letos poprvé připraven živý internetový videopřenos přímo z dějiště, který trval od 1. do 13. prosince 2003.

Během roku vznikly další stránky, mj. Concertino Praga, Concerto Bohemia a Nadační fond Českého rozhlasu

Audio: nově došlo ke zprovoznění internetového vysílání několika regionálních stanic, které zajišťují externí firmy. Velmi důležité je, že byl realizován projekt Českého rozhlasu a CESNETU - vysílání stanic ČRo 1, 2 a 3 ve formátech MP3 a OGG. Tyto formáty si rychle získaly velkou oblibu u posluchačů a lze je doporučit jako hlavní zvukové formáty do budoucna. Také začala nabídka mnohem většího množství zvukových záznamů (některé příklady jsou uvedeny výše), a to jako soubor ke stažení, tak i k okamžitému poslechu na webových stránkách.

WAP: byly zřízeny a brzy i podstatně rozšířeny wapové stránky Českého rozhlasu pro orientaci prostřednictvím mobilního telefonu. Nyní obsahují sekce Aktuálně, Zpravodajství (dále dělené na podsekce), Sport, Počasí, Doprava v Praze, Dopravní aktuality (celá ČR), Program vysílání (všechny stanice a Programový tip), Anketa a Informace o poplatcích. Velmi úspěšné je na wapových stránkách stručné zpravodajství a dopravní informace. Osvědčily se při zveřejňování průběžných výsledků referenda o vstupu České republiky do Evropské unie.

Program: od začátku července se dynamicky generuje program vysílání z dat vložených do interního systému AIS, takže lze v programu hledat podle různých kritérií (nejčastěji využíván typ pořadu - například žánr u hudebních pořadů), vytvářet si vlastní program podle zájmu nebo si zvolit zobrazení pro PDA zařízení. Program byl zakomponován do grafiky webů ČRo a databázové řešení umožňuje dále s ním na internetových stránkách pracovat. Díky technologii XML se také rozrostl na čtyři počet nabízených formátů pro zasílání programu emailem čtyři: HTML, PDF,TXT a RTF.

Po celý rok probíhal vývoj systémových součástí intranetu, zejména úpravy stylů pro použití binárních objektů (dokumenty Word, Excel, PDF atd.), možnost použití diskusních fór, styly pro zobrazení XML tabulek a usnadněn byl též převod dokumentů MS Word do formátu použitelného redakčním systémem. Významným počinem bylo zprovoznění exportu dat z AIS do redakčního systému, díky němuž lze dynamicky generovat podstránky Lidé a kontakty jednotlivých úseků/odborů. Změnila se grafická podoba stránek Intranetu ČRo tak, aby vzhledem i funkčností lépe vyhovovala požadavkům.

Hlavní těžiště prací se ale přesunulo k výstavbě nových webů a k převádění velikého množství dokumentů ze statických stránek do redakčního systému. Postupně se začaly zprovozňovat nové intranetové stránky (například Personálního oddělení, Kanceláře GŘ, APF, Úseku techniky, Vyhledávání), které jsou v nové grafice a především plně dynamické stejně jako internetové stránky. Ke konci roku pak proběhly přípravné práce na nahrazení titulní stránky starého intranetu za dynamickou titulní stránku nového.

Návštěvnost stránek nejvýrazněji ovlivnila válka v Iráku, resp. úspěšnost projektové stránky věnované tomuto tématu. Celková návštěvnost obou serverů měřená nezávislým auditorem podle nové metodiky iDOT stoupla o více než 57 %. Nezahrnuje ovšem návštěvnost, resp. poslechovost vysílání zprostředkovaného přes internet; fakticky je tedy počet uživatelů bezpochyby vyšší.

V souvislosti s návštěvností je třeba zmínit se o tom, že se výrazně zvýšil počet ohlasů, které přicházejí e-mailem.

Na rozdíl od minulého roku neproběhla propagační kampaň, značná míra propagace byla zajištěna bez nároku na finanční prostředky. ČRo 8 – Online spolupracuje s mnoha tradičními partnery, kteří odkazují na obsah internetových stránek ČRo. S některými novými partnery byla spolupráce navázána. O internetových stránkách výrazněji referuje tisk.

Internetové stránky Českého rozhlasu byly propagovány zejména ve vysílání ČRo 1 – Radiožurnálu. Rada ČRo má za to, že na tento způsob propagace by měl být kladen větší důraz také na dalších stanicích.

V Českém rozhlase Online působí od 1. ledna 2002 celkem čtrnáct pracovníků a tento stav nedoznal změn. Podle profesí: čtyři redaktoři, tři techničtí redaktoři, tři provozně techničtí pracovníci, korektor, produkční, ekonomka/PR manažer, šéfredaktor.

Jednotlivé stránky a projekty mají mnoho externích spolupracovníků, z nichž někteří působí bez nároku na odměnu. Rada ČRo konstatuje, že tento stav je nadále neudržitelný a nedůstojný, a podporuje zvýšení rozpočtu ČRo 8 jako úkol pro nejbližší možné období.

V průběhu roku 2003 došlo v rámci ČRo k opakovanému krácení přidělených prostředků. Konečná výše u ČRo 8 dosáhla po všech úpravách 8,291 mil Kč.

Absolutní výši externích výnosů plnil ČRo Online v souladu s plánem, dokonce došlo k mírnému překročení výnosů, a to zejména díky projektu Odysea.

3. 2. Síť zahraničních dopisovatelů

Český rozhlas má ze všech sdělovacích prostředků nejvíce zahraničních dopisovatelů a spolupracovníků. Rada ČRo věnovala jejich práci mimořádnou pozornost a vzhledem k tomu, že odcházeli ze služeb rozhlasu zahraniční zpravodajové okamžitě poté, co ukončili svou misi, přijala Rada usnesení 8/03. V něm doporučila generálnímu řediteli, aby na základě možnosti vyplývající z novely Zákoníku práce upravil jejich pracovní smlouvy tak, aby bylo zajištěno předání jejich zkušeností ve prospěch ČRo. V roce 2003 byla dominantou zahraničního zpravodajství válka v Iráku. Český rozhlas měl přímo v Iráku (Kurdistán a jižní Irák) už v průběhu konfliktu své zpravodaje, které využívala i další česká média. Před konfliktem měl zpravodaje i v Kuvajtu, odkud vyráželi do Iráku. Zpravodajové reportovali situaci i po obsazení Bagdádu a blízkovýchodní zpravodaj ČRo podával informace z Iráku o zatčení Saddáma Husajna.

Kromě stálých zahraničních zpravodajů ČRo v Bruselu, Washingtonu, Bonnu, Moskvě a ve Varšavě působili redaktoři ČRo dlouhodobě i na Blízkém východě, ve Francii a v jihovýchodní Asii.

ZPRAVODAJOVÉ ČESKÉHO ROZHLASU

STÁLÉ MÍSTO KDO

Varšava, Polsko PAVEL NOVÁK

Berlín, Německo DAVID ŠŤÁHLAVSKÝ

Moskva, Rusko PETR VOLDÁN

Washington, USA MIROSLAV KONVALINA

Brusel, Belgie KVAPILOVÁ PAVLÍNA

ZVLÁŠTNÍ ZPRAVODAJOVÉ

Blízký východ (Irák, Palestina, Izrael, Irán, Sýrie) JAROMÍR JANEV

Tajwan ROBERT MIKOLÁŠ

SPOLUPRACOVNÍCI ČRo

Slovensko RENATA HAVRANOVÁ

Francie VERONIKA UHLÍŘOVÁ

Rakousko MARIE WOODHAMS

Maďarsko GREGOR MARTIN PAPUCSEK

Itálie VĚDUNKA LUNARDI

Izrael MICHAL KOTYK

Polsko MIROSLAV KARAS

Velká Británie MILAN KOCOUREK

Velká Británie SIMONA HEJLOVÁ

Norsko EMIRA HOLMEYOVÁ

Turecko DANA BRAUNOVÁ

Čína LUBOMÍR SMATANA

Jižní Korea VACULOVIČ RADIM

Švédsko TOMÁŠ SNIEGOŇ

Belgie MILAN FRIDRICH

USA EVA LIZCOVÁ

USA OLGA BAKOVÁ

3. 3. Péče o archivní a programové fondy

Jubilejní rok 2003 znamenal pro odbor Archivních a programových fondů, dále APF, mimořádné pracovní vytížení. Do poloviny roku připravili jeho pracovníci publikaci o rozhlasové historii k 80. výročí zahájení pravidelného rozhlasového vysílání u nás v rozsahu 667 stran. Dosavadní recenze a reakce čtenářů byly jednoznačně kladné. Literární a divadelní kritik PhDr. Jaroslav Someš píše, že si troufá tvrdit, že i z mezinárodního hlediska bude mít v takové komplexnosti a na takové úrovni svůj vývoj zpracováno jen málokteré medium. Přestože se na vzniku publikace podílelo devět různých autorů, podařilo se jejich vyprávění stylisticky sjednotit. Vznikla tak velmi čtivá kronika, která vyváženě sleduje jak hledisko odborné, tak popularizační.

. Rada ČRo s uspokojením konstatuje, že nejen veřejnost, ale i archivní a programové fondy ČRo byly v loňském roce tímto dokumentem obohaceny. Celému kolektivu vyslovila poděkování za práci prováděnou i mimo pracovní dobu.

V průběhu roku 2003 pokračovala spolupráce se Sdružením pro rozhlasovou tvorbu. Zaměstnanci APF, kteří jsou členy Sdružení, se podíleli na organizaci přehlídky slovesné tvorby Bilance 2003, semináře konaného v rámci Prix Bohemia Radio na téma Velké osobnosti rozhlasové historie a dále na XXII. ročníku soutěžní přehlídky publicistických a dokumentárních pořadů Report 2003, kterou podpořil grantem generální ředitel ČRo ing. Václav Kasík.

V průběhu minulého roku se archiv podílel na přípravě výloh na téma Rozhlas, Květen 1945, Srpen 1968 a zapůjčil exponáty pro výstavu Pražské povstání, pořádanou Státním ústředním archivem. Rozhlasový archiv evidoval 300 písemností a darů posluchačů, kteří reagovali na rozhlasovou výzvu k doplňování dokumentace historie rozhlasu. Archivní zvukové dokumenty poskytly materiál pro natáčení šestadvaceti pořadů řady Fonogramy (autor Jiří Hubička), pokračovala spolupráce s redaktory Radiožurnálu a pro zaměstnance úseku komunikace byly uspořádány specializované exkurse s odborným výkladem o fondech.

Archivní a programové fondy převzaly od úseku komunikace vydávání jediné teoretické revue o rozhlasu – Svět rozhlasu.

Ve využívání nových technologií nastal v roce 2003 významný krok vpřed. V polovině roku byly instalovány a v září uvedeny do rutinního provozu technologie na digitalizaci archivních fondů, a to jak písemných, tak i zvukových materiálů.

Archivní a programové fondy obhospodařují fungující fonotéku, vydavatelství a nakladatelství, fond hudebnin, oddělení hlavního katalogu, dokumentaci a knihovnu. Ta loni zaznamenala přírůstek 1 232 knih, z toho bylo 445 zakoupeno za 108.000 Kč, 691 knih získala formou darů (stejně jako 830 časopisů). Finanční prostředky získané ze zpoplatnění výpůjček pro soukromé účely v celkové výši 8 100 Kč byly investovány do nákupu nových knih. Knihovní fondy se daří doplňovat i díky pochopení stanic ČRo 3 - Vltava a ČRo 2 - Praha, které poskytují Knihovně knihy získané na základě barteru s nakladatelstvím Libri, respektive Motto.

Rada ČRo ve shodě se zaměstnanci APF konstatuje, že hlavními úkoly pro nejbližší období bude digitalizace archivních fondů podle stanovených priorit. Rovněž bude nutné hledat alternativní zdroje financování pro činnost nakladatelství a vydavatelství i pro doplňování fondů a sbírek. Jednou z možností jsou granty, barterové smlouvy s jinými knihkupectvími (například Luxor) či příspěvky na podporu konkrétního projektu.

Archivní a programové fondy jsou součástí národního kulturního pokladu. Rada ČRo je toho názoru, že údržba, péče a digitalizace archivních fondů v maximální technické kvalitě musí být v dalším období páteří aktivit připravující archiv na nastupující etapu digitalizace. Zároveň se domnívá, že vzhledem k tomu, že archiv ČRo je nejstarším zvukovým archivem na kontinentu, měl by péči o něj a jeho digitalizaci výrazným způsobem finančně podpořit i stát ze svého rozpočtu.

3. 4. Produkční centrum

Nový útvar, který v rámci Českého rozhlasu vznikl už koncem roku 2002, začal skutečně efektivně fungovat v roce 2003. Jeho úkolem je přípravovat slovesné i hudební pořady pro jednotlivé stanice ČRo, ale stará se i o pořádání hudebních soutěží. V jeho čele stojí šéfproducent Jiří Vejvoda.

4. Činnost Rady Českého rozhlasu

Rada Českého rozhlasu má ze zákona dvě skupiny úkolů:

a) Uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu veřejnoprávního vysílání, výsledky této kontroly předkládá formou Výroční zprávy Rady Českého rozhlasu Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky (na základě §8, odst. /2/ zákona č. 192/2002 Sb. ve dvou dílech: jako 1. díl zprávu o činnosti Českého rozhlasu i Rady Českého rozhlasu, jako 2. díl zprávu o hospodaření Českého rozhlasu).

b) Jmenuje a odvolává generálního ředitele Českého rozhlasu, určuje mu mzdu a dále:

• na jeho návrh jmenuje a odvolává ředitele studií,

• schvaluje rozpočet a závěrečný účet Českého rozhlasu a kontroluje jeho plnění,

• schvaluje Statut Českého rozhlasu a jeho změny,

• předkládá Poslanecké sněmovně ke schválení Kodex Českého rozhlasu, který stanoví zásady naplňování veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání,

• schvaluje návrhy generálního ředitele na zřizování nebo rušení rozhlasových studií,

• projednává s generálním ředitelem jmenování vedoucích pracovníků v případech, které jsou stanoveny Statutem Českého rozhlasu,

• schvaluje smlouvy, které vedou k zatížení nebo pronájmu na dobu delší tří měsíců nebo ke zcizení nemovitostí Českého rozhlasu.

• v rámci dohledu na plnění úkolů veřejné služby vydává doporučení týkající se programové nabídky,

• schvaluje dlouhodobé plány programového, technického a ekonomického rozvoje,

• zřizuje dozorčí komisi a stanovuje výši odměn jejích členů.

4. 1. Výkon funkce členů Rady

V roce 2003 pokračovala Rada v činnosti již druhým rokem v tomto složení a s takto vylosovanou délkou funkčního období pro jednotlivé členy:

Milan Blažek 6 let,

Ervín Kukuczka 2 roky,

Michal Prokop 4 roky,

Maria Ptáčková 2 roky,

Richard Seemann 6 let,

Milan Uhde 4 roky,

Bohuš Zoubek 6 let.

Lenka Procházková 2 roky,

Michal Pavlata 4 roky.

Proběhlo celkem dvanáct veřejných schůzí Rady ČRo, většinou se konaly v Praze (třetí schůze v Plzni s návštěvou Karlových Varů), šestá schůze (výroční) se konala v Olomouci, při této příležitosti navštívila Rada Ostravu a někteří členové na závěr Jihlavu, devátá schůze se konala v Brně, desátá schůze se konala 8. října a je označena jako mimořádná. Při příležitosti  deváté schůze v Brně 2. října 2003 navštívila Rada 1. října 2003 Bratislavu a setkala se pracovně s Radou SR a s vedením Slovenského rozhlasu.

Předsednictvo zvolené již na podzim roku 2002 ve složení Richard Seemann (předseda), Michal Prokop (místopředseda a mluvčí) a Milan Uhde (místopředseda) rovněž pokračovalo po celý rok ve výkonu své funkce. Rada rozhodla, že mu prodlouží mandát až do doby, kdy Radu doplní nově zvolení členové, kteří v březnu 2004 vystřídají dosavadní členy Rady, jimž vyprší funkční období (usnesení 67/03). V roce 2003 se předsednictvo sešlo na 40 zasedáních, jedno z nich (21/8) bylo mimořádné. Jednání předsednictva se často účastnili též jednotliví členové Rady.

Rada schválila svým usnesením č. 29/03 dne 26. března Výroční zprávu o činnosti ČRo za rok 2002 a předložila ji Poslanecké sněmovně PČR. Později ji na základě usnesení Stálé komise pro sdělovací prostředky doplnila o Dodatky (usnesení č. 83/03). Rovněž na základě usnesení Stálé komise pro sdělovací prostředky předložila Rada Koncepci regionálního vysílání (usnesení č. 84/03).

Rada v roce 2002 pokračovala ve spolupráci se svými externími poradci, a to v oblasti programové (dr. Karfík, ing. Vosecký, ing. Cincibus) a v oblasti právní - spolupráce podle smlouvy o poskytování právních služeb s advokátní kanceláří Hornová-Hrudka-Řípa a partneři. Pro posouzení nové tváře stanice ČRo 6 po ukončení spolupráce se stanicí Svobodná Evropa vyžádala si Rada analýzu od Centra mediálních studií CEMES při Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy; analýzu projednala na začátku roku. V souvislosti s dalšími programovými změnami připravovanými na této stanici v průběhu roku 2003 a plánovanými na začátek února 2004 (viz výše v kapitole ČRo 6) bude Rada v této spolupráci i nadále pokračovat. Zároveň byly CEMES i advokátní kancelář Hornová-Hrudka-Řípa a partneři hlavními oponentními pracovišti při schvalování Kodexu Českého rozhlasu.

4. 2. Základní projednávané okruhy otázek vyplývající ze zákona

a) Kontrola vysílání veřejné služby:

Podrobné informace o kontrolní činnosti Rady obsahují kapitoly této zprávy, které se týkají celoplošných a regionálních stanic ČRo. Zde je tedy jen základní přehled projednávaných otázek:

sledování programu celoplošných a regionálních stanic; v roce 2002 se Rada postupně soustředila zejména na

 další směřování stanice ČRo 2 Praha – k tomuto bodu Rada navrhla uspořádat dva semináře s odbornou veřejností

 další budoucnost stanice ČRo 6 včetně způsobu šíření jejího signálu

 tvář stanice ČRo 1 Radiožurnál – výhledy do budoucna – k tomuto tématu Rada navrhla uspořádat rovněž seminář za účasti  odborné veřejnosti, který proběhl na začátku roku 2003

 dostupnost signálu stanic ČRo pro posluchače po celém území státu –poslechovost jednotlivých stanic ČRo, zejména sítě středních a dlouhých vln

 internetovou prezentaci ČRo

 otázky související s digitalizací vysílání

 koncepci regionálního vysílání.

b) Jmenování generálního ředitele a ředitelů studií Českého rozhlasu:

V roce 2003 byli Radou v souladu s ustanoveními zákona o Českém rozhlase na návrh generálního ředitele a na základě výběrového řízení jmenováni do funkcí dva ředitelé studií:

 Usnesením č.37/03 se stal ředitelem ČRo Hradec Králové mgr. Jiří Kánský s účinností od 1. května

 a usnesením č.38/03 se stal ředitelem ČRo České Budějovice ing. Jiří Svoboda s účinností od 15. května.

V souladu s ustanoveními zákona a Statutu Českého rozhlasu pak Rada projednala návrhy generálního ředitele na jmenování šéfredaktora ČRo 1 mgr. Petra Honzejka (usnesení 49/03) a na jmenování šéfredaktora ČRo 6 ing. Ivana Šterna (usnesení 50/03), oba k datu 1. června 2003.

c) Řešení stížností na generálního ředitele:

– viz kapitola 5. 4. této zprávy.

d) Schvalování rozpočtu a závěrečného účtu Českého rozhlasu a kontrolní činnost Rady v oblasti hospodaření:

Rada schválila dne 26. března Zprávu o výsledcích hospodaření Českého rozhlasu za rok 2002 (Usnesení 25/03) s kladným hospodářským výsledkem a dne 17. prosince rozpočet ČRo na rok 2004 (Usnesení 107/03) a zveřejnila jej na internetové stránce Českého rozhlasu.

Kontrolou hospodaření a průběžnými hospodářskými výsledky se Rada zabývala také průběžně během roku. Poprvé v tomto roce mohla zapojit do své kontrolní činnosti nově ustavenou Dozorčí komisi. To se projevilo i na výsledcích této práce.

e) Schvalování Statutu a Kodexu Českého rozhlasu a jeho změn

V roce 2003 nedošlo k žádným změnám Statutu ČRo. V druhé polovině roku pak vyvrcholila příprava Kodexu, který Rada v součinnosti s vedením Českého rozhlasu velmi podrobně projednala jak uvnitř ČRo, tak i s externími oponenty (viz výše). Kodex, jehož předložení Poslanecké sněmovně PČR ukládá Radě § 8, odst. /1/, písm. d) zákona o Českém rozhlase, byl pak návrh schválen Radou a předložen Sněmovně v lednu roku 2004.

f) Schvalování kupních a nájemních smluv:

V roce 2003 ČRo dále racionalizoval své hospodaření s nemovitostmi.

Rada se opakovaně zabývala pronájmy nebytových prostor ve studiích ČRo a v zejména v mimopražských objektech ČRo a schválila je svými usneseními. Přehled schválených kupních a nájemních smluv v roce 2003 obsahuje