Navrhovatelé předloženého návrhu zákona jsou znepokojeni skutečností, že se v posledních měsících množí případy, kdy jsou motorová vozidla v provozu na pozemních komunikacích řízena osobami, které k jejich řízení nikdy nezískaly zákonem požadovanou odbornou způsobilost (tj. neabsolvovaly výuku a výcvik v autoškole podle zvláštního právního předpisu: zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů), jakož i případy, kdy osoby řídí dopravní prostředky, zejména motorová vozidla, pod vlivem některé z návykových látek (podle platného znění § 89 odst. 10 tr. zák. se návykovou látkou rozumí alkohol, omamné látky, psychotropní látky a ostatní látky způsobilé ovlivnit nepříznivě psychiku člověka nebo jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování), popř. dokonce pod vlivem kombinace některých z nich (např. alkoholu a některých léků apod.).
Předložený návrh zákona novelizuje platné znění tr. zák. tím, že do něj doplňuje skutkovou podstatu zcela nového trestného činu „Řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění“ (bod 1 části první tohoto návrhu zákona) a mění znění již existující skutkové podstaty trestného činu podle § 201 písm. c) tr. zák. „Ohrožení pod vlivem návykové látky“ (bod 2 části první tohoto návrhu zákona). Čím dál tím častější nápad obou výše uvedených nepochybně společensky nežádoucích a nebezpečných jednání (mnohé byly zdokumentovány v průběhu I. i II. etapy dopravně-bezpečnostní akce Kryštof) naplňuje tzv. materiální znak trestného činu, tj. nebezpečnost činu pro společnost. Kodifikací jejich skutkových podstat bude naplněn druhý z obligatorních znaků trestného činu, tzv. formální znak. Trestný čin vyžaduje ke své trestnosti výhradně současné naplnění obou těchto znaků.
Jednání popsané ve skutkové podstatě trestného činu podle bodu 1 části první tohoto návrhu zákona může podle názoru navrhovatelů vést k ohrožení života a zdraví osob a jejich majetku, v horším případě dokonce k jejich poruše. Toto jednání není v současné době trestněprávně postihováno. Osobám, které nejsou držiteli příslušného řidičského oprávnění k řízení motorového vozidla hrozí pouze jediný postih, a to postih podle ustanovení § 22 odst. 1 písm. f) platného znění zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, kterým je pokuta do výše 2.000,- Kč (v blokovém řízení do výše 1.000,- Kč). Navrhovatelé sice v této souvislosti upozorňují na skutečnost, že Poslanecká sněmovna PČR počala v měsíci březnu t.r. projednávat vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který jednoznačně vzrůstající společenskou nebezpečnost výše uvedeného jednání sankcionuje již přísněji (a to pokutou od 25.000 Kč do 50.000 Kč a zákazem činnosti od jednoho roku do dvou let), nicméně úmyslem navrhovatelů zůstává i přesto zavést trestněprávní postih tohoto společensky nebezpečného jednání.
Trestněprávní postih je podle jejich právního názoru namístě zejména tehdy, pokud osoba bez příslušného řidičského oprávnění řídí motorové vozidlo, ačkoliv již byla v posledních dvou letech za takové své jednání postižena (lhostejno zda v přestupkovém, správním nebo trestním řízení; z tohoto důvodu je navrhován termín „čin“, nikoliv „trestný čin“, „přestupek“ nebo „delikt“). Trestněprávní postih zde má proto výrazně subsidiární charakter, neboť poprvé bude pachatel tohoto trestného činu trestán vždy za naplnění obdobné skutkové podstaty přestupku podle již výše zmíněné vládní novely zákona č. 361/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Společenská nebezpečnost tohoto jednání spočívá v tom, že osoba řídí motorové vozidlo, ač ví, že jí to není bez příslušného řidičského oprávnění k řízení motorových vozidel (jehož vnějším projevem je držba řidičského průkazu s vyznačením příslušné skupiny/podskupiny řidičského oprávnění) dovoleno. Trestněprávní postih je zaměřen na jednání, které je příčinou nežádoucího následku, tj. ohrožování životů a zdraví osob a majetku, tedy právě na samo úmyslné řízení motorového vozidla osobou bez příslušného řidičského oprávnění k řízení motorových vozidel.
Vzhledem k systematice platného znění tr. zák. je navrženo označit trestný čin podle bodu 1 části první tohoto návrhu zákona jako trestný čin podle § 180d tr. zák. s názvem „Řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění“ (tento termín byl převzat ze zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Platná systematika tr. zák. neposkytuje podle právního názoru navrhovatelů jinou možnost než zařadit navrhovaný trestný čin vzhledem k jeho objektu do hlavy čtvrté
Objektem, tj. zájmem chráněným tr. zák., trestného činu podle bodu 1 části první tohoto návrhu zákona je zájem na nerušném provozu na pozemních komunikacích, tedy zájem na zabránění vzniku možnosti ohrožení života a zdraví osob a majetku motorovými vozidly řízenými osobami bez příslušného řidičského oprávnění požadovaného zvláštním zákonem, jakož i zájem na zabránění vzniku možnosti jejich poruchy. Objektivní stránka trestného činu záleží v řízení motorového vozidla osobou bez příslušného řidičského oprávnění, tj. osobou, která není držitelem příslušné skupiny/podskupiny řidičského oprávnění podle zvláštního zákona, a to za předpokladu, že tato osoba tak činí přesto, že již byla v posledních dvou letech za obdobný čin (přestupek) postižena. Subjektem – pachatelem – trestného činu je každý, kdo řídí motorové vozidlo aniž by byl držitelem příslušného řidičského oprávnění, za současného naplnění podmínky, že byl za takový čin (přestupek) v posledních dvou letech postižen. Z hlediska subjektivní stránky je ke spáchání navrhovaného trestného činu požadováno výhradně zavinění ve formě úmyslu.
Vzhledem k nepochybné společenské nebezpečnosti trestného činu podle bodu 1 části první tohoto návrhu zákona se navrhovatelům jeví jako vhodné stanovit jako trestněprávní sankci trest odnětí svobody až na jeden rok, a to alternativně s peněžitým trestem a zákazem činnosti.
Pokud jde o změnu platného znění tr. zák. uvedenou pod bodem 2 části první tohoto návrhu zákona, konstatují navrhovatelé, že platné znění tr. zák. postihuje ustanovením § 201 jednání, kdy pachatel ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil vlivem návykové látky, vykonává zaměstnání nebo jinou činnost, při kterých by mohl ohrozit život nebo zdraví lidí nebo způsobit značnou škodu na majetku, to vše za současného naplnění některé z dalších podmínek uvedených pod písm. a) (ačkoliv byl za takový čin v posledních dvou letech odsouzen nebo z výkonu trestu odnětí svobody uloženého za takový čin propuštěn), b) (ačkoliv byl za obdobný čin spáchaný pod vlivem návykové látky v posledních dvou letech postižen), c) (spáchá-li takový čin při výkonu zaměstnání nebo jiné činnosti, při kterých je vliv návykové látky zvlášť nebezpečný, zejména řídí-li hromadný dopravní prostředek) nebo d) (způsobí-li takovým činem, byť i z nedbalosti, jinému ublížení na zdraví nebo větší škodu na cizím majetku nebo jiný závažný následek).
Navrhovatelé zdůrazňují, že skutková podstata trestného činu podle § 201 písm. c) tr. zák. dopadá demonstrativně, avšak de facto výhradně, na případy řízení hromadného dopravního prostředku (autobusu, trolejbusu, tramvaje apod.) a nikoliv již na řízení ostatních dopravních prostředků osobní povahy (automobilu, jízdního kola, motocyklu apod.), z nichž jsou však právě motorová vozidla nejčastějšími dopravními prostředky způsobujícími dopravní nehody. Z tohoto důvodu zamýšlejí navrhovatelé změnit platnou dikci skutkové podstaty tohoto tr. činu tak, že by kromě demonstrativního uvedení řízení hromadného dopravního prostředku kryla, byť demonstrativně, i řízení jiného motorového vozidla. Řízení ostatních dopravních prostředků (jízdních kol, povozů apod.) pod vlivem návykové látky není již podle názoru navrhovatelů pro jimi zpravidla dosahovanou maximální možnou rychlost ani další jejich vlastnosti (akceleraci, brzdnou dráhu, hmotnost apod.) tak nebezpečné jako právě řízení hromadných dopravních prostředků a motorových vozidel za téhož předpokladu.
Skutková podstata trestného činu podle § 201 písm. c) tr. zák. se bude i po navrhované novelizaci lišit od skutkové podstaty trestného činu opilství podle § 201a tr. zák. v tom, že trestného činu opilství se dopustí pachatel tehdy, pokud se, byť i z nedbalosti, přivede požitím nebo aplikací návykové látky nebo jinak do stavu nepříčetnosti, v němž se dopustí jiného jednání, které má jinak znaky trestného činu (pachatel není v tomto případě trestán za čin, jehož znaky naplnil, ale za to, že se zaviněně přivedl do stavu nepříčetnosti, v němž naplnil znaky některého z jiných trestných činů).
Objektem trestného činu podle § 201 písm. c) tr. zák. zůstane i po navrhované novelizaci dle bodu 2 části první tohoto návrhu zákona zájem na zachování a udržení bezpečnosti účastníků provozu na pozemních komunikacích a majetku. Objektivní stránka tohoto trestného činu bude tedy mj. spočívat i v řízení hromadného dopravního prostředku nebo jiného motorového vozidla osobou ve stavu vylučujícím k tomu způsobilost, který si tato osoba přivodila vlivem návykové látky. Subjektem trestného činu bude každý, kdo bude ve výše uvedeném stavu vykonávat zaměstnání nebo jinou činnost, při kterých by mohl ohrozit život nebo zdraví lidí nebo způsobit značnou škodu na majetku a při nichž je vliv návykové látky zvlášť nebezpečný, zejména řídí-li dopravní prostředek nebo jiné motorové vozidlo. Po subjektivní stránce bude ke spáchání trestného činu i nadále třeba zavinění ve formě úmyslu.
Navrhovaná právní úprava není v rozporu s platným právním řádem našeho státu a neodporuje rovněž ani uzavřeným mezinárodním závazkům ČR. S přijetím navrhované právní úpravy nebudou spojeny žádné nároky na veřejné rozpočty.
II. důvodová zpráva –
k části první:
k bodu 1:
Do platného znění tr. zák. se doplňuje nový trestný čin „Řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění“.
k bodu 2:
Navrhuje se novelizovat znění skutkové podstaty uvedené v § 201 písm. c) tr. zák. tak, aby propříště, byť i nadále demonstrativně, dopadala i na řízení motorových vozidel.
k části druhé:
Účinnost návrhu zákona se navrhuje dnem jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů.
V Praze dne 25. března 2004 Ing. Václav Votava, v.r.
JUDr. Petr Ibl, v.r.
Ing. Ludvík Hovorka, v.r.
Ing. Alfréd Michalík, v.r.
Antonín Sýkora, v.r.
III. Platné znění trestního zákona s vyznačením navrhovaných změn:
k části první:
Ohrožení bezpečnosti vzdušného dopravního prostředku a civilního plavidla
§ 180a
Kdo na palubě vzdušného dopravního prostředku nebo civilního plavidla v úmyslu získat nebo vykonávat kontrolu nad takovým prostředkem
a) užije proti jinému násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí,
b) vyhrožuje jinému usmrcením, ublížením na zdraví nebo způsobením škody velkého rozsahu, nebo
c) zneužije bezbrannosti jiného,
bude potrestán odnětím svobody na osm až patnáct let nebo propadnutím majetku.
Odnětím svobody na dvanáct až patnáct let nebo výjimečným trestem, popřípadě vedle těchto trestů též propadnutím majetku bude pachatel potrestán,
a) způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1smrt, nebo
b) spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.
§ 180b
Kdo sdělí nepravdivou informaci, která může ohrozit bezpečnost nebo provoz vzdušného dopravního prostředku za letu nebo civilního plavidla za plavby, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo peněžitým trestem.
§ 180c
Zavlečení vzdušného dopravního prostředku do ciziny
Kdo za účelem zavlečení vzdušného dopravního prostředku do ciziny se takového prostředku zmocní nebo neoprávněně užije takového prostředku, který mu byl svěřen, bude potrestán odnětím svobody na tři léta až deset let nebo propadnutím majetku.
Odnětím svobody na deset až patnáct let nebo výjimečným trestem, popřípadě vedle těchto trestů též propadnutím majetku bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1smrt.
§ 180d
Řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění
Kdo řídí motorové vozidlo, ačkoliv není držitelem příslušného řidičského oprávnění podle zvláštního zákonax) a ačkoliv byl za takový čin v posledních dvou letech postižen, bude potrestán trestem odnětí svobody až na jeden rok nebo peněžitým trestem nebo zákazem činnosti.
§ 81 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
k části druhé:
§ 201
Ohrožení pod vlivem návykové látky
Kdo vykonává ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil vlivem návykové látky, zaměstnání nebo jinou činnost, při kterých by mohl ohrozit život nebo zdraví lidí nebo způsobit značnou škodu na majetku,
ačkoliv byl za takový čin v posledních dvou letech odsouzen nebo z výkonu trestu odnětí svobody uloženého za takový čin propuštěn,
ačkoliv byl za obdobný čin spáchaný pod vlivem návykové látky v posledních dvou letech postižen,
spáchá-li takový čin při výkonu zaměstnání nebo jiné činnosti, při kterých je vliv návykové látky zvlášť nebezpečný, zejména řídí-li hromadný dopravní prostředek nebo jiné motorové vozidlo, nebo
způsobí-li takovým činem, byť i z nedbalosti, jinému ublížení na zdraví nebo větší škodu na cizím majetku nebo jiný závažný následek
bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem.