Důvodová zpráva

N.z. o příspěvku na nájemné

Sněmovní tisk: č. 631, 4. volební období
Zdroj PSP ČR

Průběžně zpracováváme a vylepšujeme obsah důvodových zpráv. Tento dokument může mít drobné nedostatky ve formátování — aktivně na nich pracujeme.

Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení.
ní, zejména v souvislosti s faktickým pokračováním regulace nájemného v podstatné části nájemního bytového fondu.

Rozdíly mezi příspěvkem na nájemné a příspěvkem na bydlení.

Příspěvek na nájemné se dotýká výhradně nákladů na čisté nájemné, nikoliv ostatních nákladů spojených s bydlením, které jsou ošetřeny již existujícím příspěvkem na bydlení a některými dalšími dávkami sociální potřebnosti. Zatímco příspěvek na bydlení má mnohem širší skupinu oprávněných příjemců, příspěvek na nájemné je adresně zacílen na sociálně nejpotřebnější příjemce využívající pro ně nejsnáze dostupné nájemní bydlení.

Navrhovaný příspěvek na nájemné je určen k zajištění přiměřeného bydlení, které je dáno ve vztahu k počtu osob v domácnosti. Vazba na přiměřené bydlení bude vytvářet tlak na to, aby zejména sociálně potřební nájemci a jejich rodinní příslušníci užívali rozlohou přiměřené byty, a tím byl podpořen rozvoj trhu s byty. Příspěvek je určen k zajištění nájemního bydlení, a nebude proto poskytován na vlastnické bydlení a bydlení v družstevních bytech, neboť zde platí jiné právní a finanční vztahy. Příspěvek na nájemné je konstruován ve vztahu k určité procentní části celkových čistých příjmů nájemce a s ním společně posuzovaných osob, neboť se vychází z toho, že je přijatelné, aby výdaje na nájemné představovaly stanovenou část příjmů, kterou není třeba kompenzovat. Příspěvek bude náležet pouze v případě, že výše nájemného za přiměřený byt převýší tuto stanovenou procentní část příjmů; navrhuje se, aby tato část činila 15 %.

S ohledem na to, že ostatní plnění spojená s bydlením představují dalších cca 10% průměrných disponibilních příjmů domácností a to prakticky nezávisle na lokalitě a jsou ošetřeny příspěvkem na bydlení, budou po zavedení příspěvku na nájemné celkové náklady na bydlení limitovány přibližně 25% z disponibilních příjmů rodiny.

Příspěvek na nájemné je určen pro ty nájemce, kteří mají řádně uzavřenou nájemní smlouvu pouze k jednomu bytu a řádně platí nájemné.

Místně obvyklé tržní nájemné

Příspěvek na nájemné nebude vzhledem ke specifickým podmínkám nároku a způsobu stanovení jeho výše dávkou státní sociální podpory, která vychází z částek životního minima; příspěvek na nájemné zásadně vychází z tržního nájemného za přiměřený byt, ale jeho konstrukce obsahuje i mechanismy bránící zneužití příspěvku ze strany vlastníků nájemních nemovitostí k neopodstatněnému zvyšování nájemného (viz dále

).

Přehled místně obvyklého tržního nájemného bude pravidelně vyhlašovat Ministerstvo pro místní rozvoj, do jehož kompetence tato agenda podle §14 zákona 2/1969 Sb spadá, a to na základě relevantních údajů Českého statistického úřadu, Institutu regionálních informací nebo jiných odborně kompetentních institucí. Vzhledem k nutnosti jednotné metodiky vyhodnocení a odborného statistického zpracování není možné touto agendou neúměrně zatěžovat obce, které by pro tyto účely musely zřizovat nové odbory a školit nové úředníky. Znamenalo by to pro ně i další finanční náklady, zatímco centrální úřad je schopen tuto agendu zajistit bez jakýchkoliv nákladů pro obce či kraje.

Odlišně koncipovaný příspěvek na bydlení jako dávka státní sociální podpory se nadále zachovává pro vlastnické i nájemní bydlení, přičemž u vlastnického bydlení se role této dávky posiluje a u nájemního bydlení vzhledem k zavedení nové dávky na nájemné se naopak význam příspěvku na bydlení zeslabuje a jeho novým účelem bude především přispívat na úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu.

Předchůdci příspěvku na nájemné

V minulém období byl již dvakrát zaveden jako samostatná dávka příspěvek na nájemné zvláštními zákony, a to od 1. ledna 1994 zákonem č. 319/1993 Sb., o příspěvku na nájemné, který byl zrušen zákonem o státní sociální podpoře, a od 1. července 1997 zákonem č. 132/1997 Sb., o sociálním příspěvku k vyrovnání zvýšení nájemného a o změně zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb. Příspěvek na nájemné podle zákona č. 132/1997 Sb. byl konstruován jako dočasná dávka, neboť jeho účelem bylo zmírnit důsledky zvýšení nájemného od července 1997 a náležel nejdéle do konce roku 2000, přičemž jeho výše se postupem času snižovala. Také tento příspěvek náležel vedle dávek státní sociální podpory, přičemž pokud se jednalo o řízení a poskytování příspěvku, odvolával se zákon č. 132/1997 Sb. na příslušná ustanovení zákona o státní sociální podpoře.

Soulad s právem Evropských společenství

Právo Evropských společenství neupravuje přímo otázky, které jsou předmětem předloženého návrhu zákona; předložený návrh není rovněž v rozporu ani s Evropskou dohodou o přidružení ČR k ES a s obecnými zásadami práva ES ani s ústavním pořádkem ČR. V článku 16 Evropské sociální charty (sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 14/2000 Sb. m. s.) se stanoví, že s cílem zajistit nezbytné podmínky pro plný rozvoj rodiny se smluvní státy zavazují podporovat ekonomickou, právní a sociální ochranu rodinného života takovými prostředky, jako je např. příspěvek na nájemné, který bude náležet ve značné míře právě rodinám s dětmi, čímž se přispívá k naplnění uvedeného ustanovení. Návrh zákona rovněž přispívá k naplňování čl. 30 odst. 2 Listiny základních práv a svobod; podle tohoto ustanovení každý, kdo je v hmotné nouzi, má právo na takovou pomoc, která je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek, přičemž do okruhu těchto podmínek patří i bydlení.

Přenést pomoc tam, kde je skutečně potřeba

Základním a nejvlastnějším cílem návrhu zákona o příspěvku na nájemné je přenést co nejefektivněji pomoc státu a solidaritu společnosti tam, kde to je skutečně potřeba. Pomoci tím také nepřímo odklonu od nepříznivých trendů, které v uplynulých letech znamenaly obrovské výdaje státu v řádu stovek miliard korun, aniž by se to pozitivně projevilo na bytové situaci sociálně nejpotřebnějších vrstev obyvatel. Naopak, mnohá z opatření a štědrých subvencí situaci na trhu s bydlením ještě zhoršila a nemalá část prostředků byla užita neefektivně, případně svým nastavením podpořila přednostně příjmově silnější část obyvatel a minula se tak se svým deklarovaným účelem. (viz dále, Finanční dopady zákona a zdroje)

Cílové skupiny příspěvku na nájemné

Cílovými skupinami obyvatel, na které je zákon zaměřen, jsou příjmově nejslabší domácnosti, jejichž výdaje na čisté nájemné přesáhnou 15 % jejich celkových disponibilních příjmů. Mezi nimi tedy především domácnosti důchodců, zdravotně postižených a v neposlední řadě také nebydlících a mladých rodin, které jsou v důsledku deformací bytové politiky státu již nyní nuceni se pohybovat na volném trhu a věnovat na nájemní bydlení příliš velkou část svých příjmů. Jejich finanční i lidské zdroje jsou tak nyní vyčerpávány zbytečně více, než by bylo nutné, což jde na úkor porodnosti, budoucnosti rodiny a dlouhodobého zajištění jejího zázemí.

Základní údaje o bytovém fondu ČR.

Podle nejnovějších údajů Českého statistického úřadu byla situace bytového fondu k 1.3.2001 v ČR následující:

Celkový počet bytů 4 366 293 - tj. 424 bytů na 1000 obyvatel, což je velmi dobrý Evropský průměr. ( V Praze, kde je zdánlivě největší nedostatek bytů je 480 bytů na 1000 obyvatel, což je jedno z nejvyšších čísel v Evropě.) Přitom 3 827 678 bytů je trvale obydlených a v 538 615 bytech není nikdo hlášen k trvalému pobytu tj. 12.4 % všech bytů všech typů je zdánlivě volných. Zbývající bytový fond sestává z 60 % bytů obývaných vlastníky, (rozdělení: 35.4% v individuálním vlastnictví a 24.6% ve spoluvlastnictví buď družstevním, nebo kondominiálním). Necelých 25 % tj. 1 092 950 bytů jsou byty nájemní, (rozdělení: obce 14.8%, soukromí majitelé vlastní 3.5% bytů, tj. cca 133 968 bytů, 3,2% podnikové byty, 1.8% jsou byty v domech s kombinovaným vlastnictvím a 0.9% nájemní byty pronajímané nečlenům družstev). Ostatní byty, kde se nepodařilo zjistit důvod užívání představují zbývajících 2.6 %, takže celkem je trvale obydlených bytů 87.6 %.

Z uvedených oficiálních statistik vyplývá, že cca 19.5 % bytů, tj. 3/4 nájemních bytů je pronajímáno kolektivními vlastníky, obcemi, podniky a družstvy, pouze 3.5 % bytů tj. 14% nájemních bytů je v rukou soukromých majitelů a zbylá 2 % bytů tj. 8 % nájemních bytů je v domech s kombinovaným vlastnictvím či ostatními druhy vlastnictví.

(Další údaje o bytovém fondu a nájemném v ČR – viz Grafická

k důvodové zprávě)

Finanční dopad zákona

Navrhovaný termín účinnosti zákona umožňuje v případě jeho schválení nejpozději do konce léta 2004 dostatečný časový prostor k zapracování jeho finančních dopadů již do přípravy státního rozpočtu na rok 2005 s tím, že příspěvky budou poprvé přiznány až počínaje říjnem 2005, ovlivní tedy jen poslední čtvrtinu rozpočtu na zmíněný rok. Plně se projeví až v roce 2006. Je rovněž zřejmé, že náběh žádostí o příspěvek bude postupný a neprojeví se v plné výši okamžitě.

Výši vyplácených příspěvků také v podstatné míře ovlivní aktuální stav na poli regulace nájmů a jeho případné posuny k deregulaci či stagnace. V případě zachování současné úrovně regulovaných nájmů, případně jen jejich kosmetických úprav, by se příspěvek týkal menšího počtu oprávněných žadatelů. Náklady by pak byly nižší, než při rychlejším postupu deregulace. Konstrukce zákona i příspěvku však pružně reaguje na všechny varianty vývoje.

  1. Náklady na výplatu příspěvku

Celková výše nároků na státní rozpočet vyplývajících ze schválení zákona o příspěvku na nájemné je závislá na tom, jak velký podíl ze všech oprávněných žadatelů nakonec bude skutečně o tuto dávku žádat. Již nyní je však možné poměrně přesně odhadnout či odvodit maximální možnou výši nákladů.

Institut regionálních informací v Brně, který se dlouhodobě zabývá problematikou bydlení a je zpracovatelem množství analýz a studií pro ministerstvo pro místní rozvoj, vypracoval na přelomu let 2001/2002 rozsáhlý analyticko statistický materiál „Bilance prostředků potřebných pro zavedení sociálního příspěvku na nájemné“. Obsahuje detailně podložené výpočty prostředků pro zavedení příspěvku za různých modelových situací. Při předpokladech a parametrech obsažených v tomto návrhu zákona, tedy zejména hranice 15 % disponibilních příjmů domácnosti, jejíž překročení zakládá nárok na příspěvek (v rámci přiměřenosti bytu a majetkové situace žadatele), by celkové maximální náklady podle této studie vypadaly následovně:

6, 489 miliardy korun / ročně

  • za předpokladu úplné celoplošné deregulace nájmů (tedy i u všech obecních bytů) a v případě, že téměř všichni oprávnění o příspěvek zažádají, nebo také jen

2, 274 miliardy korun / ročně

  • pokud se obce a města (tedy dominantní vlastníci nájemních bytů) na rozdíl od ostatních vlastníků rozhodnou nevyužít deregulace ze sociálních, politických či jiných důvodů a opět téměř všichni oprávnění o příspěvek zažádají.

Novější odhad Sociologického ústavu Akademie věd ČR z roku 2003, vycházející z obdobně konstruovaného německého modelu příspěvku na nižší předpokládané rovnovážné nájemné došel k sumě nákladů v celkové výši asi 5 miliard korun ročně, při plné deregulaci a za předpokladu, že téměř všichni oprávnění o příspěvek zažádají.

Určitým vodítkem k získání představy o počtu oprávněných žadatelů, kteří uplatní nárok na příspěvek na nájemné mohou být průzkumy a studie z let 1999 (IVVM) a 2000 (Sirovátka, simulace na datovém souboru Mikrocensus 1996), které se zabývaly odlišně koncipovaným příspěvkem na bydlení a dospěly ke shodnému výsledku – zažádalo o něj necelých 40 % žadatelů, kteří na něj měli nárok. V případě příspěvku na bydlení (tedy ostatní náklady na bydlení kromě čistého nájemného) jde samozřejmě o mnohem širší skupinu oprávněných žadatelů než u příspěvku na (čisté) nájemné dle toho návrhu zákona, o který mohou požádat pouze lidé s platnou nájemní smlouvou. (Výdaje státu na příspěvek na bydlení, jako dávky Státní sociální podpory činí podle ministerstva práce a sociálních věcí v posledních letech 3 miliardy korun ročně, ke kterým je nutno přičíst další přibližně 2 miliardy ročně na dávkách sociální potřebnosti.)

Z výše uvedených studií vyplývá, že náklady na zavedení příspěvku na nájemné se budou ročně pohybovat nejvýše v řádu jednotek miliard korun a jsou tedy plně kompenzovatelné úsporami a viditelnými rezervami na straně současných, často značně neefektivních výdajů státu do oblasti bydlení (viz dále B, zdroje), které činí několik desítek miliard korun ročně a jejichž nemalou část by zavedení příspěvku na nájemné mohlo v systémových funkcích více než plnohodnotně nahradit.

V souvislosti s příspěvkem na nájemné je také často vyslovována obava, aby tento nemotivoval pronajímatele k jeho zneužívání k účelovému navyšování nájemného a neroztáčel tak spirálu neopodstatněného zdražování. Tomuto jevu však brání nejen obecné ekonomické zákony, ale i samotná konstrukce příspěvku na nájemné (normativy, limity) navržená v tomto zákoně, která je při pozorném čtení dobře patrná a z dikce zákona logicky vyplývá.

B) Zdroje tu jsou

Rozsáhlá studie Sociologického ústavu AV ČR „Standardy bydlení 2002/2003“ uvádí, že dle oficiálně publikovaných statistik dosáhly státní výdaje na bydlení v roce 2002 částky 25 miliard korun, tj. 1,12 % HDP. Ve skutečnosti, jak studie dále konstatuje, jsou však výdaje státu daleko vyšší. Po započítání ztrát z nepřímých fiskálních podpor (daňové odpočty, vyloučení zdanění či snížení DPH) a zejména pak skrytých subvencí nájemního sektoru bydlení, roční státní výdaje na bydlení dosáhly až 42,8 miliardy Kč. Ministerstvo financí v roce 2002 samo konstatovalo, že přímé i nepřímé výdaje státu na oblast bydlení činí asi 41,5 miliardy Kč ročně. Ale v tom ještě není započítán důsledek nedávné reformy veřejných financí, kdy vlivem ohlášeného plánovaného snížení státní podpory stavebního spoření došlo k výraznému nárůstu počtu smluv uzavřených ještě za původních podmínek, což zvýšilo výdaje státu oproti původním předpokladům ještě o 3-4 miliardy korun ročně po několik následujících let.

Při hledání zdrojů na pokrytí nákladů na výplatu příspěvku na nájemné je možné v příštích letech počítat s postupným odbouráním většiny současných přímých i nepřímých subvencí, které ztratí z valné části význam jednak zavedením tohoto adresného příspěvku, ale zejména po ukončení (ať už rychle či s odklady) současné formy ekonomicky i právně neudržitelné regulace nájmů, která tak přestane deformovat a poškozovat ekonomické prostředí v ČR. To s sebou přinese i výrazné prorůstové stimuly a přiláká další vnější zdroje investic.

Mezi největší položky státních subvencí v oblasti bydlení patří podpora stavebního spoření. Nastavení i samotný účel tohoto instrumentu jsou již delší dobu přinejmenším sporné a neefektivní a jsou i cílem zahraniční kritiky, neboť podstatná část prostředků z něj plyne na zcela jiné účely než deklarovanou podporu bydlení. Mnoho na tom nezměnilo ani snížení státní podpory, které bez dalších systémových změn platí od počátku roku 2004. V položce stavebního spoření, z příčin naznačených výše, nelze tedy přinejmenším v několika příštích letech počítat s úsporami oproti dosavadním nákladům, S prvním postupným uvolňováním části zdrojů vázaných na podporu stavebního spoření lze počítat nejdříve v horizontu 5 – 7 let.

Zcela jiná situace je u další výrazné položky z kategorie státních subvencí, kterou jsou prostředky Státního fondu rozvoje bydlení (SFRB). Ten v roce 2002 vydal na dotace bytové výstavby 6,7 miliardy korun, v roce 2003 činil jeho schválený rozpočet dokonce přes 8,5 miliardy korun. Navzdory těmto rozsáhlým státním výdajům však dosavadní působení SFRB a současné nastavení podmínek dotací na výstavbu formálně nájemního (de facto však kvazi-vlastnického) bydlení situaci nijak výrazně nepomáhá. Samo ministerstvo pro místní rozvoj ve své pracovní koncepci bytové politiky z listopadu 2003 konstatuje (ve shodě např. i se zmíněnou studií Sociologického ústavu ČSAV), že tyto subvence jsou až na výjimky dostupné převážně jen pro příjmově nejsilnější domácnosti a situaci na trhu bydlení dokonce spíše zhoršují.

Pokud by měla tato praxe pokračovat, navzdory odklonu většiny vyspělých zemí od podobných tak výrazně neefektivních modelů podpory bydlení, je nejvyšší čas SFRB zcela zrušit a z uvolněných prostředků vytvořit hlavní zdroj k pokrytí nákladů na nový příspěvek na nájemné. Ten totiž bude na rozdíl od nepochopitelného dotování bydlení bohatých znamenat skutečně adresnou podporu přesně zacílenou na sociálně nejpotřebnější skupinu obyvatel. Přinese rovněž další pozitivní vedlejší efekty, které vytvoří nové zdroje a přispěje k celkovému ozdravení ekonomického prostředí v ČR.

Mezi pozitivní efekty zavedení nového příspěvku na nájemné, které přinesou i další potenciální zdroje, lze zahrnout snížení výdajů na sociální dávky v nezaměstnanosti o cca 6 miliard Kč vlivem zvýšení mobility pracovních sil nebo zvýšení příjmů ze zdaněné zvýšené stavební činnosti o cca 3 miliardy Kč. Dojde-li současně k deregulaci nájemného, bude to znamenat posílení veřejných příjmů obcí o nejméně 13 miliard Kč ročně (pokud by aplikovaly alespoň neziskové nájemné) a v neposlední řadě by zanikl černý trh s byty, kde lichvářské nezdaněné výnosy nájemníků z černého pronajímání cizího (většinou obecního) majetku jsou vládou odhadovány na cca 5 miliard Kč ročně.

Odbouráním neefektivní části státních subvencí spolu s vedlejšími pozitivními efekty zavedení příspěvku na nájemné by již ve velmi krátké době po nabytí účinnosti zákona mohlo dojít k posílení dnes chronicky deficitních veřejných rozpočtů o nejméně 30 miliard Kč, což by bohatě vyvážilo náklady na zavedení a vyplácení příspěvku na nájemné.

K části první

K § 1

V úvodním ustanovení se zavádí nová sociální dávka a vymezuje její účel. Charakteristika příspěvku na nájemné jako sociální dávky znamená, že výdaje na ni hradí stát, neboť podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona o rozpočtových pravidlech se ze státního rozpočtu kromě výdajů na vyjmenované dávky hradí též výdaje na ostatní sociální dávky. Dále se v ustanovení vymezuje rozsah působnosti zákona; zákon se vztahuje na nájemce bytů s výjimkou družstevních bytů, neboť nájemné u družstevních bytů se řídí jinými principy než nájemné u nedružstevních bytů a tržní nájemné se u družstevních bytů neuplatňuje.

K § 2

Vymezuje se okruh podmínek, jejichž splnění se vyžaduje pro vznik nároku na příspěvek; uvedené podmínky musí být splněny současně. Jednotlivé podmínky jsou pak blíže vymezeny v § 3 až 10.

Vzhledem k tomu, že byt může být ve společném nájmu více osob, stanoví se, že v tomto případě náleží příspěvek jen jednomu ze společných nájemců; přitom se preferuje dohoda společných nájemců.

K § 3

Kromě definice bytu pro účely zákona se vymezují případy, kdy podmínka užívání bytu na základě nájemního poměru se považuje za splněnou; první situace (další bydlení na základě rozhodnutí soudu). a druhá situace (užívání bytu na základě § 713 občanského zákoníku) vychází z poznatků praktické aplikace zákona č. 132/1997 Sb. V obou uvedených situacích se rovněž platí za užívání bytu nájemné.

V odstavci 3 se vymezují důvody, pro které se podmínka užívání bytu považuje pro účely zákona za splněnou, i když byt fakticky užíván nájemcem není.

K § 4

Vymezení společně posuzovaných osob má význam pro zjišťování rozhodného příjmu. Rozhodující je hlášení k trvalému pobytu v bytě bez ohledu na příbuzenský vztah nebo rozsah, v jakém se osoby podílejí na úhradách za užívání bytu. Z okruhu společně posuzovaných osob se vylučuje podnájemce, neboť podnájem je zvláštní právní vztah (§ 719 občanského zákoníku) uzavíraný se souhlasem pronajímatele; o příjem z podnájmu se pak sníží normativní nájemné Vymezují se dále případy, kdy se určité osoby nebudou považovat za společně posuzované osoby, neboť byt fakticky neužívají, a to analogicky podle zákona o státní sociální podpoře. Protože nelze postihnout všechny případy, kdy se z objektivních důvodů osoby nepovažují za společně posuzované osoby, umožňuje se v odstavci 3 individuální posouzení.

K § 5 až 7

V ustanoveních se definuje pojem rozhodného období (§ 5) a jeho jednotlivé prvky (započitatelný příjem v § 6 a rozhodné období v § 7).

Okruh započitatelných příjmů vychází z okruhu příjmů, ke kterým se přihlíží podle zákona o státní sociální podpoře, a navíc se bude přihlížet k peněžitým dávkám poskytovaným z důvodu sociální potřebnosti a k výnosu z majetku. Vzhledem k tomu, že způsob zjišťování výnosu z majetku není v jiných předpisech upraven, stanoví se v odstavcích 4 a 5, jak se tento výnos za kalendářní rok zjistí. Nebude se přitom jednat o zjišťování konkrétního výnosu, nýbrž půjde o stanovení předpokládaného výnosu ve vztahu k hodnotě majetku. U hodnoty majetku se bude vycházet z údajů a dokladů, které jsou k dispozici (kupní smlouva, údaje o dani z převodu nemovitostí apod.) s tím, že žadatel a příspěvek může předložit též znalecký posudek. Účelem zahrnování výnosu z majetku je zohlednění majetku vysoké hodnoty (převyšujícího 0,5 mil. Kč), neboť by nebylo spravedlivé poskytovat sociální dávku bez jakéhokoli přihlédnutí k tomuto majetku; volí se přitom administrativně co nejjednodušší způsob založený na prohlášení žadatele. V případě zatajení majetku připadá v úvahu i trestněprávní postih.

Vzhledem k tomu, že příjmy z podnikání se pro účely daňové zjišťují za kalendářní rok, volí se jako rozhodné období také kalendářní rok, aby se mohlo vycházet ze skutečně dosažených příjmů.

K § 8

Vzhledem k účelu příspěvku by nebylo spravedlivé poskytovat dávku tomu, kdo neplní řádné základní povinnosti z nájemního poměru, tj. platit nájemné a zálohy na služby. Potvrdí-li plnění této povinnosti pronajímatel, není třeba dále zjišťovat plnění této podmínky.

K § 9

V případě nájmu více bytů nebude příspěvek náležet, neboť není odůvodněné za této situace sociální dávku poskytovat. Vlastnictví nemovitosti, bytu, nebo podílu v obchodní společnosti či v družstvu např. SBD, bude zohledněno formou výnosu z majetku a toto vlastnictví se jako možnost jiného bydlení nebude posuzovat (v praxi často půjde o rekreační objekty, družstevní byty, ale i podíly v obchodních společnostech ).

K § 10

Souhlas ke zjištění potřebných údajů jako podmínka nároku je nutný proto, že v České republice je zákonem zaručena ochrana osobních údajů. Zjištění nebo ověření potřebných údajů je však nutné pro správné rozhodování o příspěvku, přičemž bez souhlasu nájemce a společně posuzovaných osob by nebylo možné údaje získat nebo ověřit.

K § 11 až 15

V ustanoveních je upraven způsob stanovení výše příspěvku na nájemné. Základními pojmy zde jsou placené nájemné, normativní nájemné a sociálně únosné nájemné.

Za placené nájemné se považuje skutečné nájemné, pokud je užívaný byt menší nebo stejně veliký jako byt o normativní velikosti podle počtu osob; je-li užívaný byt větší než byt o normativní velikosti, provede se přepočet podle počtu m2 bytu o normativní velikosti. Placeným nájemným je však nejvýše normativní nájemné, tj. tržní nájemné stanovené postupem podle § 13 pro jednotlivé obce. Při stanovení normativního nájemného se mohou uplatnit místní vlivy, neboť obec může toto nájemné ve stanoveném rozmezí upravovat svým koeficientem. Účelem vyrovnávacího koeficientu je směrovat příspěvek k úrovni nájemného, které je o něco nižší než skutečné tržní nájemné; tím bude zajištěno, že stát nebude ze svých prostředků přispívat na příliš vysoké nájemné, a proto vzhledem k této skutečnosti by pronajímatelé neměli neúměrně zvyšovat nájemné, neboť při plném pokrytí rozdílu státem by obě strany nájemního vztahu nebyly tak zainteresovány na vzájemné dohodě o přijatelném nájemném. Příliš vysoký příspěvek by též "motivoval" pronajímatele k takovému zvyšování nájemného, které by již nebylo reálné, čímž by byli pronajímatelé neodůvodněně zvýhodňováni. Zásada, že se přihlíží nejvýše k normativnímu nájemnému, vyjadřuje, že by nebylo důvodné přispívat na vyšší nájemné, než za jaké je možné v obci pronajmout přiměřený byt.

Sociálně únosné nájemné vyjadřuje, kolik z rozhodného příjmu je možné vynaložit na nájemné, aby tento podíl byl sociálně přijatelný; navrhuje se stanovit tento podíl zpočátku ve výši 15 %. Ze způsobu stanovení výše příspěvku plyne, že nárok na příspěvek vzniká, jen je-li toto sociálně únosné nájemné alespoň o 50 Kč nižší než je normativní nájemné.

K § 16

Období, na které se příspěvek přiznává, je dvanáctiměsíční; důvodem je, aby se nemuselo o příspěvku rozhodovat v kratších intervalech, což je zatěžující pro orgány i žadatele, a zvyšování nájemného v kratším období také většinou nenastává. Počátek období od 1. října je volen s ohledem na možnost zjištění příjmu za kalendářní rok, neboť daňové přiznání je možné podávat až do 30. června za předchozí rok.

K § 17

V ustanovení jsou řešeny situace, kdy dojde ke splnění, zániku nebo změně podmínek pro nárok nebo výši příspěvku v průběhu kalendářního měsíce. Změny týkající se příspěvku zde zásadně nastávají až od měsíce následujícího.

K § 18

V rámci období, na které se příspěvek podle § 16 přiznal, se příspěvek vyplácí měsíčně, a to pozadu. Příspěvek vyplácí ten orgán, který o něm rozhodl; v případě změny místa trvalého pobytu se výše přiznaného příspěvku měnit nebude; vychází se z toho, že při novém nájemném, které bude nižší než předcházející, je nájemce zvýhodněn (jen dočasně do nejbližšího vyúčtování přeplatku) ponecháním přiznaného příspěvku do konce stanoveného období za to, že si našel jiné levnější bydlení a v příštím období bude potřebovat nižší příspěvek, a v případě, že nové nájemné bude vyšší, se vychází z toho, že se pro toto nájemné nájemce sám rozhodl a zvolil vyšší nájemné. Nárok na vyšší příspěvek bude přiznán na příští období.

K § 19

V ustanovení se vymezuje zvláštní příjemce a jeho povinnosti. Zvláštního příjemce lze ustanovit jen ve stanovených případech; přitom se vychází z obdobné úpravy obsažené v zákoně o státní sociální podpoře, která se doplňuje o povinnost provést vyúčtování.

K § 20

Nárok na příspěvek zaniká obecně v tříměsíční prekluzivní lhůtě, s tím, že jsou-li dány důvody popsané v odstavci 2 písm. a), zaniká nárok v tříleté lhůtě (jde například o situaci, kdy byl příspěvek neprávem odepřen nebo byl přiznán v nižší částce).

K § 21

Navrhuje se, aby orgánem rozhodujícím o příspěvku byl obecní úřad obce s rozšířenou působností, tedy ten orgán, který je příslušný k rozhodování o dávkách státní sociální podpory; tento orgán je také k tomu personálně, technicky i organizačně vybaven. Nevzniknou tak žádné zvýšené náklady na vznik nových úřadů.

K § 22 až 25

Zahájit řízení o přiznání příspěvku lze jen na žádost; řízení o změně nebo odnětí příspěvku lze zahájit též z podnětu orgánu rozhodujícího o příspěvku nebo jej vyplácejícího.

Žádost o příspěvek se bude podávat na předepsaném tiskopisu; zákon uvádí náležitosti této žádosti, údaje potvrzené pronajímatelem nebude třeba již dále dokládat.

Zákon taxativně vyjmenovává osoby, které mohou být účastníky řízení ve věcech příspěvku.

Řízení o příspěvek je dvoustupňové; o odvolání bude rozhodovat krajský úřad jako orgán druhé instance. Proti pravomocnému rozhodnutí krajského úřadu bude možné podat žalobu ke krajskému soudu podle soudního řádu správního.

K § 26

Povinnost příjemce příspěvku stanovená v odstavci 1 je povinností ohlašovací. Při nesplnění této povinnosti nastávají jednak důsledky uvedené v tomto ustanovení, jednak důsledky uvedené v zákoně o státní sociální podpoře, tj. povinnost vrátit neprávem přijatý příspěvek nebo jeho část. Další povinnosti jsou ukládány pronajímatelům ve vztahu k žadatelům o příspěvek (jde o povinnost potvrdit stanovené skutečnosti) a k orgánům, které stanoví místní tržní nájemné; povinnosti týkající se stanovení místního tržního nájemného se týkají obdobně dalších právnických a fyzických osob, které disponují údaji potřebnými ke stanovení tohoto nájemného. Aby nebyly orgány rozhodující o výši příspěvku přetěžovány zbytečnou administrativou, stanoví se povinnost zohlednění všech změn v průběhu období, na které byl příspěvek přiznán až po skončení příslušného období k 30. září.

K § 27

V ustanovení se odkazuje na instituty, činnosti, povinnosti, odpovědnost a postup podle zákona o státní sociální podpoře, které se budou vztahovat obdobně na příspěvek na nájemné.

K § 28 a 29

V přechodných ustanoveních se stanoví, kdy počíná období, na které lze poprvé podle zákona příspěvek přiznat, a do jakého data je nutno vydat prováděcí předpisy. Je respektován i fakt, že prostředky na tento příspěvek musí být součástí nejbližšího dalšího schváleného státního rozpočtu.

V § 29 se zrušují překonané předpisy; příspěvky podle zrušovaných zákonů bylo možno přiznat nejpozději za období do konce roku 2000.

K části druhé až páté

V potřebném rozsahu se novelizují související zákony. V zákoně o státní sociální podpoře se rozlišuje příspěvek na bydlení pro vlastnické a pro nájemní bydlení, v zákoně o správě daní a poplatků se doplňuje povinnost sdělovat potřebné údaje správci daně též pro účely příspěvku na nájemné a v zákoně o správních poplatcích se osvobozují od těchto poplatků též úkony ve věcech příspěvku na nájemné.

K části šesté

Účinnost zákona se navrhuje patnáctým dnem ode dne jeho vyhlášení; pro první přiznání příspěvku však platí § 28.

Tomáš Vrbík, v.r.

Karel Kühnl, v.r.

Robert Vokáč, v.r.


Grafická

k důvodové zprávě

Zdroj: MMR ČR


Pramen v případě ČR:

Český statistický úřad – Sčítání lidu domů a bytů 2001

Platná znění novelovaných zákonů s vyznačením

navrhovaných změn

Platné znění části zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, s vyznačením navrhovaných změn

HLAVA TŘETÍ

PŘÍSPĚVEK NA BYDLENÍ

§ 24

Podmínky nároku na příspěvek na bydlení

((1) Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě hlášen k trvalému pobytu (§ 3), jestliže rozhodný příjem v rodině je nižší než částka součinu životního minima rodiny a koeficientu 1,60. Za nájemce bytu se považuje též nájemce obytné místnosti v zařízeních určených k trvalému bydlení podle zvláštního právního předpisu.47a))

(1) Nárok na příspěvek na bydlení má

a) vlastník bytu, nájemce družstevního bytu nebo nájemce obytné místnosti v zařízeních určených k trvalému bydlení podle zvláštního právního předpisu,47a) který je v bytě nebo obytné místnosti hlášen k trvalému pobytu (§ 3), jestliže rozhodný příjem v rodině je nižší než částka součinu životního minima rodiny a koeficientu 1,70,

b) nájemce bytu, s výjimkou družstevního bytu, který je v bytě hlášen k trvalému pobytu (§ 3), jestliže rozhodný příjem v rodině je nižší než částka součinu životního minima rodiny a koeficientu 1,50.

(2) Za vlastníka bytu se považuje i vlastník nemovitosti, ve které je byt, který vlastník užívá, pokud je v něm hlášen k trvalému pobytu. Za nájemce bytu se považují

-------------------------------------

(47a) § 717 občanského zákoníku)

47a) § 685 odst. 2 a § 717 občanského zákoníku.

oba manželé, jde-li o společný nájem bytu manžely podle zvláštního právního předpisu.47b)

(3) Splňuje-li podmínky nároku na příspěvek na bydlení více osob, náleží příspěvek na bydlení jen jednou, a to osobě určené na základě dohody těchto osob. Nedohodnou-li se tyto osoby, určí okresní úřad, který o příspěvku rozhoduje, které z těchto osob se příspěvek na bydlení přizná.

(4) Změní-li oprávněná osoba, která je v bytě hlášena k trvalému pobytu, tento pobyt v průběhu kalendářního měsíce, přihlíží se k této změně pro účely příspěvku na bydlení až od následujícího kalendářního měsíce. To platí i v případě, že osoba společně posuzovaná, která je v bytě hlášena k trvalému pobytu, změní tento pobyt v průběhu kalendářního měsíce nebo se stane vlastníkem nebo nájemcem tohoto bytu.

§ 25

Výše příspěvku na bydlení

(1) Výše příspěvku na bydlení činí za kalendářní měsíc rozdíl mezi částkou nákladů na domácnost rodiny a podílem, v jehož čitateli je součin částky nákladů na domácnost rodiny a rozhodného příjmu rodiny a ve jmenovali součin částky životního minima rodiny a koeficientu(1,60).1,70, jde-li o nárok na příspěvek na bydlení podle § 25 odst. 1 písm. a), nebo koeficientu 1,50, jde-li o nárok na příspěvek na bydlení podle § 25 odst. 1 písm. b).

(2) Pokud rozhodný příjem rodiny, z něhož se vychází při stanovení podílu podle odstavce 1, nedosahuje částky životního minima rodiny, započítává se pro stanovení výše příspěvku na bydlení jako rozhodný příjem rodiny částka odpovídající životnímu minimu této rodiny.

---------------------------------

47b) § 703 občanského zákoníku.

Platné znění části zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, s vyznačením navrhovaných změn

§ 24

Povinnost zachovávat mlčenlivost

(1) Pracovníci správce daně, jakož i třetí osoby, které byly jakkoliv zúčastněny na daňovém řízení, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o tom, co se při daňovém řízení nebo v souvislosti s ním dozvěděli, zejména o poměrech daňových subjektů jak osobních, tak i souvisejících s podnikáním.

* * *

(6) Pracovníci správce daně jsou povinni na dožádání poskytovat z informací získaných v daňovém řízení

a) orgánům sociálního zabezpečení11) seznam daňových subjektů v oboru daní z příjmů a údaje o výši příjmů a výdajů jednotlivých osob, majících příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti,

b) orgánům rozhodujícím o dávkách státní podpory29) a o příspěvku na nájemné,29a údaje pro stanovení rozhodného příjmu podle (zvláštního zákona29a))zvláštních

------------------------------------

11) § 3 odst. 3 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 307/1993 Sb.

29) § 63 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 242/1997 Sb.

(29a) § 5 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění zákona č. 137/1996 Sb. a zákona č. 242/1997 Sb.)

29a) Zákon č. ........ Sb., o příspěvku na nájemné a o změně některých zákonů (zákon o příspěvku na nájemné).

zákonů29b) osob, které jsou poplatníky daně z příjmu, a jde-li o příspěvek na

nájemné, též jiných daní; jde-li o poplatníky, kteří dosahují příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, datum zahájení a ukončení této činnosti a dále údaj o tom, zda poplatník daně z příjmů má základ daně z příjmů snížený o nezdanitelnou část základu daně z příjmů z důvodu vyživovaného dítěte, manželky nebo manžela,

---------------------------------------------------------------------------------

29b) § 5 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb. a zákona č. 271/2001 Sb.

§ 5 zákona č. ........ Sb., o příspěvku na nájemné a o změně některých zákonů (zákon o příspěvku na nájemné).

* * *

Platné znění části zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, s vyznačením navrhovaných změn

§ 9

Osvobození od poplatku

* * *

(2) Od poplatku jsou osvobozeny úkony

a) související s prováděním právních předpisů o sociálním zabezpečení, o důchodovém pojištění, o státní sociální podpoře, o (sociálním příspěvku k vyrovnání zvýšení cen tepelné energie a nájemného) příspěvku na nájemné, o nemocenském pojištění, o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění a o veřejném zdravotním pojištění, o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a ve věcech sociální péče,

b) prováděné v důsledku změny nebo opravy názvu obce (města), ulice, popřípadě rodného čísla a obdobných změn, které jsou důsledkem rozhodnutí z úřední moci,

c) pro účely dědického řízení prováděného notářem - soudním komisařem,

d) o nichž tak stanoví mezinárodní smlouvy a ujednání, kterými je Česká republika vázána, nebo zvláštní předpisy.

(3) Na výsledku úkonu, který je osvobozen od správního poplatku podle odstavce 2, vyznačí správní orgán účel, k němuž byl úkon proveden.

Platné znění části zákona č. 242/1997 Sb., novely zákona 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře, s vyznačením navrhovaných změn

Čl.III

Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, se doplňuje takto:

V § 7 odst. 1 písm. g) se slovo "a" nahrazuje čárkou a na konci se připojují slova, která včetně poznámky č. 12a) zní: "a osoby pobírající příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu starší 80 let, která je částečně bezmocná, nebo o osobu starší 80 let, která podle vyjádření ošetřujícího lékaře potřebuje péči jiné osoby12a)

---------------------

12a) § 80 písm. b) a c) zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 133/1997 Sb.".

Čl.IV

Zákon č. 75/1997 Sb., o sociálním příspěvku k vyrovnání zvýšení cen tepelné energie, se mění takto:

1. § 3 odst. 3 písm. a) zní:

"a) příjmy uvedené v § 5 odst. 1, 2, 4 až 6 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb. a zákona č. 242/1997 Sb. (dále jen "zákon o státní sociální podpoře"), a".

2. V § 14 odst. 2 písm. a) se slova "odst. 6" nahrazují slovy "odst. 7".

3. V § 14 odst. 2 písm. b) se vypouští slova "věty druhé".

4. V § 14 odst. 2 písm. c) se slova "odst. 4 a odst. 5" nahrazují slovy "odst. 3 a odst. 4".

5. V § 14 odst. 2 písm. g) se slova "odst. 2" nahrazují slovy "odst. 3".

6. V § 14 odst. 2 písm. h) se slova "odst. 2" nahrazují slovy "odst. 3, 4, 6 a 7 a § 68a".

Čl.V

Zákon č. 132/1997 Sb., o sociálním příspěvku k vyrovnání zvýšení nájemného a o změně zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., se mění takto:

1. § 3 odst. 3 písm. a) zní:

"a) příjmy uvedené v § 5 odst. 1, 2, 4 až 6 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb. a zákona č. 242/1997 Sb. (dále jen "zákon o státní sociální podpoře"), a".

2. V § 14 odst. 2 písm. a) se slova "odst. 6" nahrazují slovy "odst. 7".

3. V § 14 odst. 2 písm. b) se slova "odst. 4" nahrazují slovy "odst. 3".

4. V § 14 odst. 2 písm. f) se slova "odst. 2" nahrazují slovy "odst. 3".

5. V § 14 odst. 2 písm. g) se slova "odst. 2" nahrazují slovy "odst. 3, 4, 6 a 7 a § 68a".

Čl.VI

Přechodná ustanovení

(1) Pro nároky na přídavek na dítě, sociální příplatek,

příspěvek na bydlení a příspěvek na dopravu, které vznikly před

1. lednem 1998, se stanoví rozhodný příjem podle předpisů platných

před tímto dnem.

(2) Nárok na přídavek na dítě přiznaný přede dnem 1. října 1997

zaniká od splátky přídavku na dítě náležející za říjen 1997,

jestliže nejsou po 30. září 1997 splněny podmínky uvedené v čl.

I bodu 16. Výše přídavku na dítě přiznaného před 1. říjnem 1997 se

podle čl. I bodu 16 stanoví nově od splátky přídavku na dítě

náležející za říjen 1997.

(3) Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péči

přiznaného před 1. lednem 1998 se s přihlédnutím k čl. I bodu 35

stanoví nově od splátky příspěvku na úhradu potřeb dítěte

v pěstounské péči náležejícího za leden 1998.

(4) Nároky na dávky státní sociální podpory za dobu před 1.

lednem 1998 se posuzují podle předpisů platných před tímto dnem.

Nárok a výše přídavku na dítě za dobu před 1. říjnem 1997 se

posuzuje podle předpisů platných před tímto dnem.

(5) Nároky na dávky státní sociální podpory, jejichž podmínky se

splnily před účinností tohoto zákona, avšak nezakládaly dosud

nárok podle těchto předpisů, se přiznají nejdříve ode dne 1. ledna

1998.

(6) Na nároky na přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek

na bydlení a příspěvek na dopravu, které byly podle předpisů

platných před 1. lednem 1998 přiznány na dobu určitou, se po 31.

prosinci 1997 vztahuje ustanovení § 51 zákona o státní sociální

podpoře, ve znění čl. I bodu 45 tohoto zákona.

(7) Vznikl-li nárok na sociální příplatek nebo příspěvek na

bydlení přede dnem účinnosti tohoto zákona, platí pro zánik nároku

na výplatu dávky nebo její části předpisy platné před účinností

tohoto zákona.

Tento web používá cookies pro zajištění správné funkčnosti, analýzu návštěvnosti a personalizaci obsahu. Více informací