N. z. o registrovaném partnerství

K části první

K § 1

Základní ustanovení představuje definiční vymezení registrovaného partnerství. K relevantním a zásadním charakteristikám patří trvalost společenství a zákonem upravený způsob vzniku.

K § 2 a 3

Vznik partnerství jako statusového poměru podléhá určitým přísně stanoveným (kogentním) pravidlům.

Vstup do partnerství nevyžaduje slavnostnost děje, jako je tomu v případě vstupu do manželství. Tím ovšem nemá být stanoveno, že je slavnostní ráz je vyloučen či dokonce protiprávní. Veřejnost je ovšem vzhledem ke statusové povaze partnerství nutno považovat za conditio sine qua non.

Zákon upravuje průběh aktu vstupu do partnerství. Tak, jak to odpovídá standardní právní úpravě je zdůrazněna role úřadu, který jako stát projev vůle přijímá.

Vzhledem k počtu partnerství, který lze reálně očekávat, lze mít za to, že postačí, bude-li v každém kraji jen jediný úřad, který bude prohlášení v tomto případě přijímat. Tyto matriční úřady budou stanoveny prováděcím předpisem.

Místo, kde má být prohlášení učiněno, určuje matriční úřad, před kterým bude (skutečně) prohlášení o vstupu do partnerství učiněno. Záleží jen na jeho volbě, zda pro případy prohlášení o vstupu do partnerství vyhradí zvláštní místo, popř. zda k žádosti osob, které do partnerství vstupují, povolí prohlášení partnerství na jiném než k tomu zásadně určeném místě.

K § 4

Řešení právní úpravy řízení, které předchází vstupu do partnerství, vychází z úpravy řízení v případě sňatku, nelze prominout ani osvědčení o totožnosti, ani osvědčení o státním občanství České republiky. Situace partnerství vznikajícího in extremis není uvažována, stejně jako prohlášení o vstupu do partnerství v zastoupení.

K § 5

Podmínky a překážky vstupu do partnerství jsou vyjádřeny jako způsobilost ke vstupu do partnerství. Překážka nedostatku věku a  úplné svéprávnosti nemůže být dispenzabilní, partnerství je samozřejmě zakázáno tomu, kdo již v zapsaném partnerství je, ale i tomu, kdo je manželem.

Vzhledem k dosud nevyjasněným poměrům, zejména evropským, pokud jde nejen o uznávání partnerství, ale i o jednotný přístup k jeho úpravě, není možno dost dobře připustit, aby do partnerství v České republice vstupovali dva cizí státní příslušníci. Na druhé straně je ovšem potřeba vyloučit, aby osoba, která již uzavřela obdobný svazek osob stejného pohlaví v zahraničí, mohla současně uzavřít registrované partnerství v České republice.

K § 6

Závadu v občanství nezbývá za současného (nikoli jen našeho) právního stavu sankcionovat neexistencí. Pokud pak jde o tzv. podstatné vady, rozumí se jimi závažné nedostatky prohlášení: absolutní nedostatek vůle k partnerství, prohlášení bylo učiněno v omylu atp.

K § 7

Neplatnost partnerství je řešena zvláštním ustanovením, vychází se ze zákonem výslovně stanovených překážek, které vzniku partnerství zabraňují.

K § 8

Osobou, která prokáže právní zájem na rozhodnutí o neplatnosti partnerství, se rozumí především některý z partnerů, může jí být ale také jeho příbuzný, zejména pak potomek.

K § 9 a 10

Při úpravě vzájemného postavení partnerů a rozhodování ve společných záležitostech partnerského vztahu a vzájemného zastupování partnerů v běžných záležitostech se navrhuje vyjít z určité obdoby úpravy vztahů mezi manžely.

K § 11

Vzájemnou vyživovací povinnost mezi partnery po dobu trvání partnerského soužití se navrhuje stanovit obdobně, jako je tomu mezi manžely, v zásadě se tedy přebírá platná úprava zákona o rodině. I v tomto případě by vyživovací povinnost mezi partnery předcházela vyživovací povinnosti dětí, tedy v první řadě je partnerovi povinen poskytovat výživné druhý partner, a teprve pokud to partner z jakýchkoli důvodů nečiní, nastupuje vyživovací povinnost dětí, pokud připadá v úvahu.

K § 12

Stejně jako vyživovací povinnost mezi partnery po dobu trvání partnerského soužití, navrhuje se i úpravu vzájemné vyživovací povinnosti partnerů po zrušení partnerského soužití odvodit od platné úpravy vyživovací povinnosti mezi rozvedenými manžely. O výživném a jeho výši by rozhodoval soud k návrhu jednoho z bývalých partnerů, pokud nedojde mezi nimi k dohodě; kriteriem jsou schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného partnera. Rovněž se navrhuje zvýhodnit partnera, který se na rozvratu nepodílel, a kterému lze až po dobu tří let přiznat výživné v rozsahu, jako za trvání partnerského soužití.

K § 13

Stejně jako u jiných druhů vyživovací povinnosti je potřeba stanovit základní hlediska i pro přiznání výživného partnerovi nebo bývalému partnerovi. Navrhuje se přitom vyjít z platné úpravy zákona o rodině, a to i s ohledem na obdobu úpravy vyživovací povinnosti mezi manžely (bývalými manžely) a partnery (bývalými partnery).

K § 14

Je-li některý z partnerů rodičem, je třeba – pokud jde o dítě – postupovat tak, jakoby tato osoba nebyla vstoupila do partnerství; statusový vztah partnerství nemá na statusový vztah rodičovství žádný vliv (to je ostatně obdobné situaci statusového vztahu manželství a statusového vztahu rodičovství). Partner je nadále singulárně posuzovaným rodičem svého dítěte. Zejména je vyloučeno, aby vstup do partnerství mohl mít za následek omezení rodičovských práv této osoby. Partnerský vztah nebude překážkou pro svěření dítěte, pocházejícího s předchozího heterosexuálního vztahu, do výchovy partnera, který je jeho rodičem, ani nebude ohrožovat výkon práva tohoto rodiče na styk s dítětem, pokud nebude ohrožen zdravý a přirozený vývoj dítěte. Partner bude mít k biologickému, či dříve do péče svěřenému nebo osvojenému dítěti svého partnera, které má ve výchově, v zásadě vztah nevlastního rodiče s tomu odpovídajícími právy a povinnostmi.

Osvojení dítěte registrovanými partnery, resp. kterýmkoliv z partnerů, v době trvání partnerství bude zakázáno. Důvodem je preference náhradní výchovy dítěte heterosexuálním párem.

K § 15

Základní ustanovení o zániku partnerství odpovídá specifické statusové povaze partnerství. Připouští se totiž i dohoda registrovaná v matrice, tj. dohoda se statusovými účinky.

K § 16

Není důvodu použít v tomto případě zásadně odchylná pravidla než u platné úpravy zániku manželství, včetně úpravy otázek souvisejících s prohlášením za mrtvého.

K § 17

Na rozdíl od manželství je partnerství možné zrušit zjednodušeně, totiž dohodou partnerů. Pokud jde o formální náležitosti, vyžaduje se kromě formy notářského zápisu registrace v matrice určené pro partnerství, a to v místě, kde k registraci prohlášení došlo.

K § 18

Je třeba, aby tam, kde partneři nejsou schopni se dohodnout na zrušení partnerství, mohli v řádném civilním řízení prokázat faktický zánik partnerského vztahu. Nutnost obrátit se na soud se žádostí o rozhodnutí plyne ze statusové podstaty zapsaného partnerství.

K § 19

Obdobně jako je tomu u narození, uzavření manželství a úmrtí, jedná se při prohlášení registrovaném partnerství o skutečnosti osobního stavu a proto se zavádí registrace partnerství jako státní evidence fyzických osob téhož pohlaví, které učinily prohlášení na území České republiky.

K § 20 až 23

Vymezuje se působnost příslušných matričních úřadů při registraci. Obdobně jako je tomu u narození, uzavření manželství a úmrtí, zavádí se vedení knihy registrovaného partnerství u příslušných matričních úřadů. Pro její vedení jsou stanoveny předepsané tiskopisy, které musí být předem svázány. Obdobně jako u matričních knih se budou provádět i zápisy do těchto knih.

K § 24 až 26

Stanoví se doklady potřebné k prohlášení o registrovaném partnerství. Budou předkládány pouze doklady, které jsou nezbytné k prokázání osobních údajů budoucích partnerů a k ověření, že jsou splněny podmínky k prohlášení. Odlišně je upraven rozsah dokladů, které předkládá občan a které předkládá cizinec.

K § 27

Zákon stanoví povinnou účast tlumočníka při prohlášení o registrovaném partnerství v případech, že budoucí partner nemluví nebo nerozumí česky, nebo je budoucí partner neslyšící nebo němý. Stanoví se, že bez přítomnosti tlumočníka nelze v takovém případě prohlášení učinit. Prohlášení o registrovaném partnerství nese s sebou významné právní důsledky, a je proto nezbytné, aby budoucí partneři zcela jednoznačně rozuměli obsahu prohlášení, které činí.

K § 28

Definuje se kniha registrovaného partnerství a stanoví se povinnosti příslušnému matričnímu úřadu o ní.

Zákon stanoví dobu, po kterou kniha registrovaného partnerství zůstane uložena u příslušného matričního úřadu. Po jejím uplynutí se kniha předá k archivaci příslušnému archivu.

K § 29 až 31

Stanoví se rozsah údajů zapisovaných do knihy registrovaného partnerství. Jde o údaje, které identifikují fyzickou osobu a je z nich patrný i vztah k rodičům. Zapisované údaje budou obsaženy v protokolu o prohlášení o registrovaném partnerství, který bude podkladem pro provedení zápisu.

Podkladem pro provedení zápisu do knihy registrovaného partnerství budou i veřejné listiny.

K § 32

Upravuje se vedení sbírky listiny příslušnými matričními úřady a krajskými úřady pro možnost eventuálního obnovení knihy registrovaného partnerství při její ztrátě nebo zničení. Další důležitou skutečností je, že v případě pochybností, zda je zapsán správně údaj v knize registrovaného partnerství, lze provést ověření z prvotních dokladů, na jejichž základě byl zápis proveden. Z těchto důvodů je příslušný matriční úřad a krajský úřad povinen zabezpečit ochranu sbírky listin před zneužitím údajů v ní obsažených a před zničením nebo poškozením.

Z hlediska právních důsledků bude mít kniha registrovaného partnerství nenahraditelnou hodnotu a její rekonstrukce z jiných podkladů bude velmi obtížná, ne-li nemožná.

Zákon stanoví dobu, po kterou zůstane uložena sbírka listin u krajského úřadu. Po jejím uplynutí se kniha předá k archivaci příslušnému archivu.

K § 33

Výslovně se stanoví, že listiny, které jsou podkladem pro zápisy do knihy registrovaného partnerství, se předkládají s úředním překladem do českého jazyka a s potřebnými ověřeními.

K § 34 až 36

Zákon stanoví, že o provedení zápisu do knihy registrovaného partnerství se vydá doklad, stanoví se jeho obsah i to, komu jej bude možno vydat.

Zároveň se stanoví, komu bude povoleno nahlédnout do knihy registrovaného partnerství nebo sbírky listin a činit si výpisy nebo opisy z nich, přičemž musí být respektovány požadavky zákonné úpravy ochrany osobních údajů.

K § 37

V tomto ustanovení se vymezují některé pojmy a postupy příslušných matričních úřadů při zápisech do knihy registrovaného partnerství.

K § 38

Stanoví se postup pro případy obnovení knihy registrovaného partnerství a sbírky listin.

K § 39

Úprava vychází ze zápisu manželství, je potřeba zajistit jednoduché prokázání stavu.

K § 40

Realizuje se požadavek příslušných ustanovení zákona o obcích a o krajích. Pokud mají být činnosti územních samosprávných celků v této oblasti výkonem jejich přenesené působnosti, musí být toto v zákoně výslovně stanoveno.

K § 41

Jedná se o zmocňovací ustanovení k vydání prováděcího právního předpisu v působnosti Ministerstva vnitra.

K části druhé

Je potřeba pro účely trestního zákona zařadit partnery do výčtu osob blízkých.

K části třetí

Pro účely trestního řízení se navrhuje dát partnerům obdobné postavení jako manželům nebo druhům.

K části čtvrté

K bodu 1:

Je potřeba reagovat na možnost, že před uzavřením manželství mohl některý ze snoubenců žít v partnerství (včetně obdobného svazku osob stejného pohlaví uzavřeného v zahraničí), jehož trvání je s uzavřením manželství neslučitelné.

K bodům 2 a 3:

Navrhuje se upravit neslučitelnost mezi manželstvím a partnerstvím obdobně, jako v případě manželství.

K části páté

K bodům 1 až 9:

Procesní otázky a postupy týkající se řízení o rozvodu manželství se navrhuje vztáhnout též na řízení o zrušení, neplatnosti nebo neexistenci partnerství podle navrhovaného zákona. O zrušení, neplatnosti nebo neexistenci partnerství bude rozhodovat soud. Je potřeba obdobně jako u rozvodu manželství vyloučit obecnou úpravu důsledků nesouhlasu účastníka se zpětvzetím návrhu, upravit zastavení řízení zemře-li partner před skončením řízení o zrušení, neplatnosti nebo neexistenci partnerství, umožnit provedení důkazu výslechem účastníka a upravit náklady řízení. Rovněž v řízení o opravných prostředcích je potřeba zajistit stejnou úpravu jako u rozvodu manželství.

K části šesté

K bodu 1:

Ve věci práva na ochranu osobnosti po smrti fyzické osoby se přiznává pozůstalému partnerovi stejné právo jako má manžel.

K bodu 2

S ohledem na klíčový význam pojmu „osoba blízká“, a to nejen pro občanský zákoník, ale i pro další předpisy, které na tuto úpravu odkazují, je nezbytné mezi jejich výčet zařadit i partnery podle navrhované úpravy.

K bodům 3 až 5:

Navrhuje se upravit dědění ze zákona mezi partnery tak, že partner bude zařazen do první dědické skupiny se stejným postavením jako manžel.

K bodům  6 a 7:

Předpokládá se, že pokud jde o úpravu společného bydlení, bude partner v případech, kdy mu k bytu nesvědčí neodvozené společné užívací právo (věcné právo k bytu nebo společný nájem podle § 700 občanského zákoníku), užívat byt právem odvozeným od práva plynoucího z uzavřeného partnerství. V případě, že partner, jemuž svědčí nájemní právo, zemře, či opustí trvale společnou domácnost, navrhuje se druhého partnera zařadit do kategorie dětí, vnuků, rodičů, zetě a snachy, pokud s partnerem žil v den smrti či opuštění bytu ve společné domácnosti a nemá vlastní byt.

K části sedmé

K bodu 1:

S ohledem na to, že partneři budou oprávněni za sebe vyřizovat běžná plnění, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak, je nezbytné obdobným způsobem, jako je tomu u manželů, vyloučit možnost vyplatit mzdu (plat) partnerovi zaměstnance.

K bodu 2:

Stejně jako nemůže vzniknout pracovněprávní vztah mezi manžely, navrhuje se, aby nemohl vzniknout ani mezi partnery.

K bodu 3:

Navrhuje se, aby za osamělou osobu pro účely zákoníku práce nebyli považováni muži a ženy, kteří žijí v partnerství, stejně jako se za osamělou ženu nepovažuje provdaná žena a za osamělého muže ženatý muž.

K části osmé

Pojem osamělého zaměstnance pro nárok na peněžitou pomoc se zpřesňuje tak, že se nejedná o zaměstnance, který žije v partnerském soužití.

K části deváté

S ohledem na konstrukci partnerství podle navrhovaného zákona je potřeba partnera zařadit mezi výčet osob blízkých.

K části desáté a k části patnácté

V zákoně o životním minimu a v zákoně o státní sociální podpoře se stanoví okruh osob, jejichž příjmy se posuzují společně. Z právní úpravy stanovené v zákoně o životním minimu se vychází při posuzování nároku a výše dávek sociální potřebnosti a obdobně je stanoven okruh společně posuzovaných osob též v zákoně o státní sociální podpoře. Postavení partnerů se přitom staví na roveň druhovi a družce, neboť nejen manželé, ale též druh a družka jsou pro tyto účely společně posuzovanými osobami. Ze stejných důvodů se navrhuje nepovažovat pro účely dávek státní sociální podpory partnery za osamělé (bod 3. části patnácté).

K části jedenácté

Úpravu soudních poplatků při podání návrhu na zrušení, neplatnost nebo neexistenci partnerství se navrhuje přizpůsobit obdobně platné úpravě soudních poplatků při podání návrhu v obdobných manželských věcech.

K části dvanácté, části třinácté a k části devatenácté

V návaznosti na úpravu obsaženou v § 10 odst. 1 návrhu zákona, podle něhož je partner oprávněn přijímat za druhého partnera běžná plnění, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak, je nezbytné obdobným způsobem, jako je tomu u manželů, vyloučit možnost vyplatit mzdu (plat) partnerovi zaměstnance. Tuto úpravu je nezbytné provést ve všech těchto čtyřech právních předpisech v ustanoveních, která výslovně vylučují možnost výplaty mzdy (platu, služebního příjmu) manželovi zaměstnance, s tím, že výplata je možná jen na základě výslovného zmocnění manžela (partnera).

K části čtrnácté

Vzhledem ke koncepci návrhu zákona o registrovaném partnerství je nutno i v tomto případě partnery posuzovat jako osoby blízké.

K části šestnácté

Navrhuje se rozšířit nepovinné údaje zapisované na žádost občana do občanského průkazu o rodné číslo partnera. Protože partnerství bude zapisováno do občanského průkazu, bude potřeba k jeho vydání doložit i potřebný doklad.

K části sedmnácté

S ohledem na související úpravy se navrhuje rozšířit informační systém o údaje týkající se registrovaného partnerství.

K části osmnácté

Ve věcech vedení matrik je potřeba rovněž reagovat na změny, které vyvolá zákon o registrovaném partnerství.

K části dvacáté

S ohledem na povahu partnerského vztahu podle navrhovaného zákona o registrovaném partnerství by měl mít partner též právo na informování o zdravotním stavu druhého partnera.

K části dvacáté první

Je potřeba umožnit, aby partner podnikatele, pokud se stane jeho odpovědným zástupcem, byl ve stejném postavení jako manžel. Stejně tak je potřeba umožnit partnerovi pokračovat v živnosti při úmrtí podnikajícího partnera.

K části dvacáté druhé

Navrhuje se stanovit účinnost zákona tak, aby bylo možno provést předem potřebné přípravy pro jeho zavedení do praxe.

Taťána Fischerová v.r.

Jitka Kupčová v. r.

Jan Zahradil v. r.

Kateřina Konečná v. r.

Vlastimil Ostrý v. r.

Zdeněk Jičínský v. r.

Jaroslav Zvěřina v. r.

Vladimír Koníček v. r.

Pavel Svoboda v. r.