Vytvoření nového systému ochrany před diskriminací a před porušováním práva na rovné zacházení představuje nejen vypracování samostatného zákona o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací (antidiskriminační zákon), ale znamená to také provést změny některých právních předpisů. Předložený návrh zákona neodporuje ústavnímu pořádku České republiky ani mezinárodním smlouvám, jimiž je vázána.
Potřebné změny se dotýkají právních předpisů z oblasti pracovní a vyplývají z nutnosti sjednotit definice týkající se rovného zacházení a nároků vyplývajících z práva na rovné zacházení tak, aby bylo zabráněno duplicitám v právním řádu a byl stanoven stejný standard ochrany pro celou oblast rovného zacházení.
Poslední návrh na změnu pak vychází z určení veřejného ochránce práv jako subjektu, do jehož působnosti bude patřit rovné zacházení a ochrana před diskriminací.
K části první
Antidiskriminační zákon stanoví jednotně pro celou oblast rovného zacházení definice, jakož i nároky obětí diskriminace. Definice týkající se rovného zacházení vycházejí z definic obsažených v příslušných směrnicích. Aby nedocházelo v právním řádu k jejich duplikaci, a aby byly stanoveny jednotně pro celou oblast rovného zacházení, navrhuje se jejich vypuštění ze zákoníku práce. Stejně tak se navrhuje vypuštění nároků vyplývajících z porušení práva na rovné zacházení, neboť jejich jednotné stanovení antidiskriminačním zákonem povede pro oběti diskriminace k dosažení stejného standardu ochrany před diskriminací bez ohledu na to v jakém právním vztahu k diskriminaci došlo. V zákoníku práce se uvedou ustanovení o tom, že definice a právní prostředky ochrany před diskriminací jsou upraveny zvláštním právním předpisem včetně odkazu na tento předpis.
K části druhé
Za účelem zabránění duplicit se navrhuje vypuštění definice a nároků vyplývajících z porušení práva na rovné zacházení. V zákoně o zaměstnanosti se nahradí odkazem na antidiskriminační zákon, který obsahuje definice pojmů a právní prostředky ochrany před diskriminací.
K části třetí a čtvrté
Stejně jako u zákoníku práce a zákona o zaměstnanosti se navrhuje vypuštění nároků vyplývajících z porušení práva na rovné zacházení i v zákoně o vojácích z povolání a ve služebním zákoně. V těchto zákonech budou nahrazeny odkazem na zvláštní právní předpis - antidiskriminační zákon, který obsahuje definice pojmů a právní prostředky ochrany před diskriminací.
K části páté
Stejně jako u předcházejících částí navrhuje se i v zákoně o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů vypustit definice vztahující se k rovnému zacházení a nároky vyplývajících z porušení práva na rovné zacházení a uvést odkaz na antidiskriminační zákon obsahující definice pojmů a právní prostředky ochrany před diskriminací.
K části šesté
Navrhuje se, aby v případě sporu ve věcech rovného zacházení a ochrany před diskriminací byla v prvním stupni dána věcná příslušnost krajského soudu. Pro věcnou příslušnost krajských soudů jsou zcela zásadní dva důvody. Žaloba na ochranu před diskriminací podle antidiskriminačního zákona představuje v podstatě speciální žalobu k žalobě na ochranu osobnosti podle občanského zákoníku, jež je v prvním stupni projednávána krajskými soudy. Dosavadní spory z porušení práva na rovné zacházení jsou projednávány v rámci ochrany osobnosti právě krajskými soudy, které tak již s rozhodováním těchto sporů mají určité zkušenosti.
V odstavci 1 § 133a bude za účelem dosažení souladu s příslušnými směrnicemi EU v oblasti pracovního práva doplněno, že k přenosu důkazního břemene dochází vedle věcí pracovních i v případě diskriminace v jiné závislé činnosti včetně přístupu k nim, ve věcech týkajících se povolání, podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti včetně přístupu k nim. Zároveň se navrhuje přesunout členství v organizacích zaměstnanců nebo zaměstnavatelů a členství v profesních sdruženích mezi důvody, kdy dochází k přenosu důkazního břemene z odstavce 2 do odstavce 1 § 133a. Za účelem dosažení souladu se směrnicí č. 43/2000/ES se také doplní, že k přenosu důkazního břemene dochází i v případě diskriminace z důvodu rasy nebo etnického původu také ve věcech bydlení.
K části sedmé a osmé
V zákoně o mzdě a v zákoně o platu se doplní vymezení diskriminačních důvodů tak, aby jejich vymezení odpovídalo požadavkům vyplývajícím z příslušných směrnic.
K části deváté
Institucionální zajištění rovného zacházení a ochrany před diskriminací bude patřit do působnosti veřejného ochránce práv. Současný personální rozsah veřejného ochránce práv je omezen pouze na veřejnoprávní subjekty, rovné zacházení a ochrana před diskriminací, naopak ochrana před diskriminací se vztahuje na všechny subjekty, jak soukromoprávní, tak i veřejnoprávní. Z tohoto důvodu se navrhuje nový personální rozsah pro oblast rovného zacházení a ochranu před diskriminací v zákoně o veřejném ochránci práv výslovně stanovit zároveň s odkazem na antidiskriminační zákon.
V Praze dne 1. prosince 2004
předseda vlády
místopředseda vlády a ministr spravedlnosti