Návrhem zákona se řeší praktický problém, kdy při pluralitě odborových organizací se stává, že jedna z odborových organizací nesouhlasí s návrhy na uzavření kolektivní smlouvy a blokuje tím její uzavření. Navrhuje se proto tuto situaci vyřešit tak, aby v případech, kdy se nebudou odborové organizace schopny dohodnout na společném postoji do určité lhůty, nastoupí pravidlo upravené tímto zákonem. Za zaměstnance by v tomto případě vystupovala a kolektivní smlouvu dojednala ta odborová organizace nebo ty odborové organizace, které disponují alespoň 75 % členů za všech odborových organizací působících u zaměstnavatele.
Navržená lhůta pěti měsíců vychází ze skutečnosti, že je nutné umožnit i v těchto případech řízení před zprostředkovatelem, popřípadě rozhodcem podle zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů. Sečtou-li se lhůty stanovené v § 11 odst. 2, § 12 odst. 2 a § 13 odst. 5 tohoto zákona, je minimální nepřekročitelná lhůta 105 dnů. Je však ovšem zapotřebí počítat s určitým časem na doručování, seznámení zprostředkovatele, popřípadě rozhodce, s předmětem sporu a podobně, pak se jako reálná jeví právě lhůta pěti měsíců. Pokud by měla být stanovena lhůta kratší, bylo by zapotřebí novelizovat ještě i zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů, a zasáhnout tak do dosud v praxi osvědčeného systému řešení sporů zprostředkovateli a rozhodci.
Členy odborových organizací mohou být i osoby, které nejsou zaměstnanci zaměstnavatele. Pro tento případ je však spravedlivé započítávat do zmíněných 75 % jen zaměstnance, kteří jsou u zaměstnavatele zaměstnáni.
Návrh nemá žádné dopady do státní rozpočtu, do rozpočtů státních fondů ani do rozpočtů územních samospráv. Návrh není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky ani s mezinárodními smlouvami uzavřenými podle čl. 10 Ústavy České republiky. Návrh není v konfliktu s komunitárním právem Evropské unie, jde o materii, která je v působnosti národních právních řádu členských států.
Předkladatelé navrhují, aby s návrhem vyslovila Poslanecká sněmovna souhlas již v prvém čtení podle § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů. Důvodem pro tento návrh je malý rozsah návrhu a potřeba aplikovat tento zákon již pro uzavírání kolektivních smluv pro rok 2005.
Legislativně je návrh vyjádřen doplněním § 2 o novou právní úpravu a zařazením nové poznámky pod čarou. Použitá terminologie (slova „zaměstnavatelská organizace“, „pracovník“) respektuje platné znění zákona, které po dvou novelizacích platí od roku 1990.
Protože bude návrh zákona projednáván v průběhu prvního čtvrtletí roku 2005, je zařazeno přechodné ustanovení, jehož cílem je eliminovat případné výkladové problémy ve vztahu k tomu, pro jaký rok má být aplikován poprvé.
Stručnost návrhu a skutečnost, že aplikace zákona nevyžaduje prakticky žádnou předchozí přípravu, umožňuje stanovit účinnost dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Miroslav K a p o u n, v.r.,
Ludvík H o v o r k a, v.r.,
Antonín Z r a l ý, v.r.,
Petr R a f a j, v.r.,
Miroslav G r e b e n í č e k, v.r.,
Jaromír S c h l i n g, v.r.,
Josef H o j d a r, v.r.,
Josef S m ý k a l, v.r.
Úplné znění zákona č. 120/1990 Sb., s vyznačením navrhovaných změn
Poznámka: změny jsou vyznačeny podtržením textu
Zákon č. 120/1990 Sb.,
kterým se upravují některé vztahy mez odborovými organizacemi a zaměstnavateli, ve znění zákona č. 3/1991 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb.
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:
§ 1
V případě, kdy právní předpisy zakládají oprávnění Revolučního odborového hnutí, se tato oprávnění za podmínek dále uvedených vztahují na odborové organizace a orgány vytvořené na základě svobodného odborového sdružování.
§ 2
(1) Působí-li v zaměstnavatelské organizaci a ve správních úřadech (služebních úřadech)1) (dále jen „zaměstnavatelské organizace“) vedle sebe více odborových organizací, musí zaměstnavatelská organizace v případech týkajících se všech nebo většího počtu pracovníků, kdy obecně závazné právní předpisy vyžadují projednání nebo souhlas odborového orgánu, plnit tyto povinnosti vůči příslušným orgánům všech zúčastněných odborových organizací, pokud se s nimi nedohodne jinak. Jestliže se orgány všech zúčastněných odborových organizací nedohodnou v době nejpozději do 15 dnů od požádání, zda souhlas udělí či nikoliv, je rozhodující stanovisko orgánu odborové organizace s největším počtem členů v zaměstnavatelské organizaci.
(2) Ustanovení první věty předchozího odstavce se obdobně použije i pro sjednávání kolektivních smluv s tím, že jménem kolektivu pracovníků mohou příslušné odborové orgány působící v zaměstnavatelské organizaci vystupovat a jednat s právními důsledky pro všechny pracovníky jen společně a ve vzájemné shodě, pokud se mezi sebou a se zaměstnavatelskou organizací nedohodnou jinak. Nedohodnou-li se odborové organizace mezi sebou do pěti měsíců ode dne předložení písemného návrhu na uzavření kolektivní smlouvy2), uzavírá kolektivní smlouvu za pracovníky ta nebo ty odborové organizace, které mají celkem alespoň 75 % členů ze všech členů odborových organizací působících v zaměstnavatelské organizaci. Do tohoto počtu se započítávají jen ti členové odborových organizací, kteří jsou pracovníky zaměstnavatele.
--------------------------------------
1) § 8b zákoníku práce.
§ 3 a 4 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.
Zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon).
2)§ 8 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání.
§ 3
(1) Působí-li v zaměstnavatelské organizaci vedle sebe více odborových organizací, vystupuje v pracovněprávních a obdobných vztazích týkajících se jednotlivých pracovníků příslušný odborový orgán odborové organizace, jíž je pracovník členem.
(2) V případě uvedeném v odstavci 1 vystupuje v pracovněprávních a obdobných vztazích týkajících se pracovníka, který není odborově organizován, orgán odborové organizace s největším počtem členů v zaměstnavatelské organizaci, pokud pracovník neurčí jinak.
§ 4
zrušen
§ 5
Pokud zákon vyžaduje, aby právní předpis byl vydán s dohodě s orgánem Revolučního odborového hnutí, je nutno jej předem projednat s příslušnými odborovými orgány. Příslušnými odborovými orgány jsou orgány odborových svazů a sdružení, které mohou své pravomoci delegovat na orgány federace nebo konfederace odborových svazů a sdružení. Ustanovení věty první platí obdobně ve vztahu k příslušným ústředním orgánům družstevních a společenských organizací.
§ 6
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.