Novela z. o vzdělávání - školský zákon

Návrh zákona se zabývá problematikou zajišťování předškolního vzdělávání a současně problematikou úplaty za jeho poskytování.

Současná právní úprava v §123 odst. 2) označuje vzdělávání v tzv. posledním ročníku předškolního vzdělávání (včetně vzdělávání v tzv. přípravných třídách základní školy) za bezúplatné. V §34, odst. 4) pak ukládá obcím povinnost takové předškolní vzdělávání zajistit (tato povinnost se netýká vzdělávání stejně starých dětí v přípravných třídách).

Problémy, vyplývající ze stávající právní úpravy se týkají zejména (nicméně nejen) malých obcí. Jejich možnosti uhradit náklady na tzv. bezúplatné vzdělávání z vlastního rozpočtu jsou omezené a řada z nich ani mateřskou školu nezřizuje. Přesto i taková obec má dnes ze zákona povinnost zajistit umístění dítěte v posledním roce před zahájením povinné školní docházky do mateřské školy, pokud o přijetí projeví rodiče dítěte zájem. Uvedené povinnosti obce se však netýkají jen jednoho roku vzdělávání dítěte, jak by se na první pohled mohlo zdát. S ohledem na možný odklad povinné školní docházky se nezřídka může jednat o roky dva, v některých případech i o tři roky. V řadě obcí, a to bez ohledu na počet jejich obyvatel, pak tzv. „předškoláci“ tvoří většinu všech vzdělávaných v mateřských školách. Bezplatnost poskytované služby i povinnost obce zajistit vzdělávání se tak může stát problémem velmi výrazným.

Právní úprava se navíc nezabývá ekonomickou stránkou uložených povinností, než rozšířením možností zvýšit poplatek za předškolní vzdělávání, pokud není poskytováno bezúplatně. V §123 odst. 4) stávající právní úprava předpokládá, že o výši úhrady předškolního vzdělávání, případně o snížení nebo odpuštění poplatků za vzdělávání, které nemá být poskytováno bezúplatně, a to v případě škol zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí, rozhodne výlučně ředitel školy. Shoda ředitelova rozhodnutí se stanoviskem zřizovatele v tomto případě, na rozdíl od jiných částí zákona, není vyžadována. Zřizovatel (v tomto případě obec) však hradí významnou část nákladů ze svého rozpočtu. Ve svém rozhodování samozřejmě kalkuluje i s příjmy školy, kterými jsou mimo jiné i poplatky za poskytované služby. Obec by tedy měla mít možnost vyjádřit své stanovisko k takovým rozhodnutím ředitele, které mohou následně ovlivňovat výdaje obecního rozpočtu.

Cílem navrhovaných změn je zejména uvést znění předmětných částí platného zákona do souladu s možnostmi obcí povinnostem korektním způsobem dostát. Změnami není omezena možnost poskytovat předškolní vzdělávání v individuálních případech bezplatně.

Dopad návrhu na státní rozpočet a na rozpočty krajů a obcí. Navrhovaná právní úprava nemá žádný dopad na státní rozpočet, ani na rozpočty krajů nebo obcí.

Soulad s právním řádem ČR a mezinárodními smlouvami. Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem a Ústavou České republiky a není v rozporu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána ani s právem Evropské unie. Řešení obsažené v návrhu zákona je v souladu s běžným stavem v zemích Evropské Unie.

K článku I

bod 1:

Změnou, to znamená vypuštěním druhé věty odstavce, zůstává zachováno přednostní právo na přijetí dětí k předškolnímu vzdělávání v posledním roce před zahájením plnění povinné školní docházky. Možnost přednostního přijetí však je omezena možnostmi obce žádostem o předškolní vzdělávání v posledním roce před zahájením povinné školní docházky vyhovět. Například proto, že obec mateřskou školu vůbec nezřizuje nebo v případech, kdy kapacita mateřských škol zřízených obcí je nižší než počet žádostí o zajištění přednostního přijetí k předškolnímu, vzdělávání.

bod 2:

Již minulá právní úprava umožňovala ve školách zřízených obcemi zajišťovat předškolní vzdělávání, aniž by v individuálních případech bylo nutné vyžadovat úhradu části nákladů za poskytovanou vzdělávací službu. Plošné označení vzdělávání v posledním ročníku před zahájením povinné školní docházky za bezúplatné, aniž by se zvýšily částky na úhradu nutných nákladů, které jsou školám poukazován prostřednictvím krajů ze státního rozpočtu, však má na straně obcí, ale i na straně občanů zřejmě nezamýšlené dopady. Buď obec zvýší poplatky v nižších ročnících MŠ nebo náklady doplatí ze svého rozpočtu. V prvním případě si tak rodiče mladších dětí „zaplatí pozdější bezúplatnost“, ve druhém případě obec bezúplatnost zajistí na úkor jiných, veřejně podobně prospěšných aktivit. Problematická je především plošnost dopadů stávající právní úpravy. Zvýhodněni nejsou potřební, ale ti, kteří bezplatnou péči čerpají delší období. Ponecháním rozhodnutí o výši úhrady nebo jejím odpuštění na řediteli a obci, je možné dosáhnout stejného ne-li vyššího efektu podpory významu předškolního vzdělávání v posledním roce před zahájením, povinné školní docházky. Veřejné zdroje mohou být užívány cíleně s ohledem na individuální sociální situaci rodiny dítěte nebo s ohledem na jeho speciální vzdělávací potřeby.

bod 3:

Ředitel školy, zřizované státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí

K článku II

Stávající znění zákona působí zejména obcím nemalé problémy. Povinností vyplývajících ze zákona se v řadě případů nemohou zhostit vůbec nebo jen formálně. Ekonomické dopady stávající právní úpravy pak jsou přenášeny buď na rodiče mladších dětí nebo znamenají státem jinak nekompenzovaný nárůst výdajů obecního rozpočtu. Z obou těchto důvodů je žádoucí, aby změna mohla být účinná v době co nejkratší. S ohledem na skutečnost, že navrhované změny nemají žádné dopady na obsah a organizaci předškolního vzdělávání, ale ani takové dopady ekonomické, které by vyžadovaly změny ve způsobu a výši financování předškolního vzdělávání z veřejných rozpočtů, nemusí být termín účinnosti zákona vázán na zahájení školního roku, ale ani na začátek roku fiskálního.

Walter Bartoš v. r.

Petr Nečas v. r.

Vlastimil Tlustý v. r.

Aleš Rozehnal v. r.

Miroslav Krajíček v. r.

Kateřina Dostálová v. r.

Alena Páralová v. r.

Jan Schwippel v. r.

Lucie Talmanová v. r.

Marek Benda v. r.

Zdeňka Horníková v. r.

Jiří Pospíšil v. r.

Pavel Suchánek v. r.

Vladimír Doležal v. r.

Martin Kocourek v. r.

Martin Říman v. r.

Pavel Hrnčíř v. r.

Miroslav Pátek v. r.

Bohuslav Záruba v. r.

Jaroslav Plachý v. r.

Jan Klas v. r.

Miroslav Beneš v. r.

Tom Zajíček v. r.

Zbyněk Novotný v. r.

Petr Bratský v. r.

Tomáš Teplík v. r.

Petr Pleva v. r.

Jozef Kochan v. r.

Jaroslav Pešán v. r.

Petr Krill v. r.

Jan Bauer v. r.

Josef Poláček v. r.

Tomáš Kladívko v. r.

Jiří Papež v. r.

Jiří Bílý v. r.

Václav Nájemník v. r.

Veronika Nedvědová v. r.

Josef Bíža v. r.

Tomáš Hasil v. r.

Helena Mallotová v. r.

David Šeich v. r.

Václav Mencl v. r.

Lubomír Suk v. r.

Tomáš Vrbík v. r.

Promítnutí navrhovaných změn

do příslušných částí zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)

Legenda:

vypuštěné části jsou označeny ~~přeškrtnutím~~
části obsahující nová znění jsou označeny tučným písmem a červenou brvou

§ 34

Organizace předškolního vzdělávání

(1) Předškolní vzdělávání se organizuje pro děti ve věku zpravidla od tří do šesti let.

(2) Ředitel mateřské školy stanoví v dohodě se zřizovatelem místo, termín a dobu pro podání žádostí o přijetí dětí k předškolnímu vzdělávání pro následující školní rok a zveřejní je způsobem v místě obvyklým.

(3) Ředitel mateřské školy rozhoduje o přijetí dítěte do mateřské školy, popřípadě o stanovení zkušebního pobytu dítěte, jehož délka nesmí přesáhnout 3 měsíce.

(4) K předškolnímu vzdělávání se přednostně přijímají děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky. Pokud nelze dítě v posledním roce před zahájením povinné školní docházky přijmout z kapacitních důvodů, zajistí obec, v níž má dítě místo trvalého pobytu, zařazení dítěte do jiné mateřské školy.

(5) Při přijímání dětí k předškolnímu vzdělávání je třeba dodržet podmínky stanovené zvláštním právním předpisem.22)

(6) O přijetí dítěte se zdravotním postižením rozhodne ředitel mateřské školy na základě písemného vyjádření školského poradenského zařízení, popřípadě také registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost.

(7) Dítě může být přijato k předškolnímu vzdělávání i v průběhu školního roku.

------------------------------------------------------------------

22) § 50 zákona č. 258/2000 Sb.

§ 123 Úplata za vzdělávání a školské služby

(1) Vzdělávání v základních a středních školách, které nejsou zřízeny státem, krajem, svazkem obcí nebo obcí, a ve vyšších odborných školách lze poskytovat za úplatu, která je příjmem právnické osoby, která vykonává činnost dané školy.

(2) Vzdělávání, které neposkytuje stupeň vzdělání, lze poskytovat za úplatu, která je příjmem právnické osoby, která vykonává činnost dané školy nebo školského zařízení. ~~Vzdělávání v posledním ročníku mateřské školy zřizované státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí a v přípravné třídě základní školy se poskytuje bezúplatně.~~

(3) Školské služby lze poskytovat za úplatu, která je příjmem právnické osoby vykonávající činnost daného školského zařízení.

(4) O výši úplaty podle odstavců 1 až 3, v případě škol a školských zařízení zřízených státem, krajem, obcí nebo svazkem, případně o snížení nebo prominutí úplaty, rozhodne ředitel v dohodě se zřizovatelem školy nebo školského zařízení. Výši úplaty podle odstavců 1 až 3, v případě škol a školských zařízení zřízených jinou právnickou osobou nebo fyzickou osobou, stanoví právnická osoba, která vykonává činnost těchto škol a školských zařízení. Výši úplaty podle odstavců 1 až 3 stanoví v případě škol a školských zařízení zřízených státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí ředitel školy nebo školského zařízení. Výši úplaty podle odstavců 1 až 3 stanoví v případě škol a školských zařízení zřízených jinou právnickou osobou nebo fyzickou osobou právnická osoba, která vykonává činnost těchto škol a školských zařízení. O snížení nebo prominutí úplaty, zejména v případě dětí, žáků nebo studentů se sociálním znevýhodněním, rozhoduje ředitel školy nebo školského zařízení.

(5) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem podmínky, splatnost úplaty, možnost snížení úplaty nebo osvobození od úplaty a nejvyšší možnou úplatu za vyšší odborné vzdělávání, vzdělávání, které neposkytuje stupeň vzdělání upravené tímto zákonem a jednotlivé druhy školských služeb ve školách a školských zařízeních zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí.