Vl. n. z. o provádění celostátního referenda

K části první

K § 1 až 3

Jak již je uvedeno v obecné části důvodové zprávy, předložený návrh zákona upravuje podmínky výkonu hlasovacího práva, podrobnosti navrhování, vyhlašování a provádění referenda a oznamování jeho výsledků. Zákon se vydává k provedení ústavního zákona o celostátním referendu.

Návrh zákona respektuje ústavní práva občanů týkající se hlasování v referendu a pokud jde o překážky ve výkonu hlasovacího práva, stanoví je obdobně jako jsou vymezeny překážky ve výkonu volebního práva; překážkou ve výkonu hlasovacího práva je zákonem stanovené omezení osobní svobody, služba vojáka z povolání v zahraničí a zbavení způsobilosti k právním úkonům. Hlasování bude na území České republiky probíhat ve stálých volebních okrscích a samostatných volebních okrscích (ve vojenských újezdech) vytvořených podle § 28 zákona o volbách do zastupitelstev obcí, mimo území České republiky se bude referendum konat ve zvláštních stálých volebních okrscích vytvořených podle zákona o volbách do Parlamentu České republiky.

K § 4

Ustanovení upravuje podrobnosti týkající se požadavků kladených na návrh na vyhlášení referenda, včetně požadavků týkajících se náležitostí podpisových listin, jde-li o vyhlášení referenda na návrh podaný formou petice občanů, a povinnost všech státní orgánů spolupracovat s Kanceláří prezidenta republiky při ověřování počtu oprávněných osob uvedených na podpisových listinách, připojených k návrhu na vyhlášení referenda. Aby nevznikly pochybnosti o legitimitě návrhu na vyhlášení referenda, podaného formou petice, a aby bylo možno realizovat některé technické požadavky kladené tímto zákonem na navrhovatele referenda, počítá zákon s ustanovením výboru, složeným nejméně ze tří oprávněných občanů podepsaných na petici, kteří budou ve věcech referenda jednat jménem občanů podepsaných na podpisových listinách

K § 5 a 6

Z důvodu hospodárnosti je účelné umožnit, aby se referendum mohlo konat najednou o více než jedné věci s tím, že všechny otázky mohou být uvedeny na jednom hlasovacím lístku. V jedné věci však může být vždy položena pouze jedna otázka.

Způsob vyhlášení referenda je totožný s vyhlašováním voleb, náležitosti oznámení o vyhlášení referenda odpovídají specifikům referenda. Rozhodnutí prezidenta republiky o vyhlášení referenda se oznamuje ve Sbírce zákonů, rozhodnutí prezidenta republiky, že referendum nevyhlásí, se sdělí navrhovateli referenda.

K § 7 až 9

Návrh zákona o provádění referenda předpokládá využití tzv. stálých seznamů voličů vedených obcemi (jakož i seznamů vedených ve vojenských újezdech) a zvláštních stálých seznamů voličů vedených zastupitelskými úřady. Tyto stálé seznamy voličů se považují za seznam občanů oprávněných hlasovat v referendu. Návrh zákona rovněž předkládá, že budou sestavovány tzv. zvláštní seznamy vedené obecními úřady pro oprávněné občany, kteří nejsou v jejich územním obvodu přihlášeni k trvalému pobytu a kteří nemohou z některých důvodů hlasovat ve volebním okrsku, v jehož stálém seznamu jsou zapsáni. Návrh zákona upravuje postup při sestavování a při prověřování správnosti uvedených seznamů.

Rovněž institut hlasovacích průkazů je v návrhu zákona převzat z volebních zákonů. Hlasovací průkaz umožní oprávněným osobám hlasovat v jiném volebním okrsku, než v okrsku, v němž jsou zapsány ve stálém volebním seznamu, popřípadě zvláštním stálém volebním seznamu.

Návrh zákona stanoví pravidla pro kampaň před referendem, jakož i pravidla týkající se způsobu provádění kampaně tak, aby bylo umožněno prostřednictvím této kampaně seznámit oprávněné občany se všemi aspekty připravovaného hlasování.

K § 10

Dny konání referenda jsou navrženy s přihlédnutím k tradičním volebním dnům, kterými jsou pátek a sobota. Návrh zákona, pokud jde o stanovení dnů a hodin zahájení a ukončení hlasování, pamatuje v souvislosti s hlasování v zahraničí na rozdílná časová pásma a koordinuje z tohoto hlediska průběh hlasování.

K § 11

Pokud jde o hlasovací lístky, odpovídá navržená úprava specifikům referenda; hlasovací lístek musí obsahovat údaje obsažené v rozhodnutí prezidenta republiky o vyhlášení referenda, které jsou vymezeny v ustanovení § 6 odst. 2 návrhu zákona, dále musí obsahovat poučení o způsobu hlasování a poučení o způsobu označení odpovědi na hlasovacím lístku. Vzhledem k tomu, že hlasovací lístky jsou, na rozdíl od volebních lístků, velmi jednoduché, nepovažuje se za nutné doručovat hlasovací lístky oprávněným osobám před konáním referenda do místa jejich bydliště, ale navrhuje se vydávat tyto hlasovací lístky až v den konání referenda v místnostech pro hlasování.

K § 12 až 21

Pokud jde o orgány pro referendum, vychází návrh zákona z tohoto, že těmito orgány budou především Státní volební komise, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo zahraničních věcí, Český statistický úřad, krajské úřady, zastupitelské úřady, obecní úřady, starosta a okrskové a zvláštní okrskové komise. Ustanovení § 12 až 21 upravují úkoly těchto orgánů, spojené s přípravou referenda, s hlasováním v referendu a při zjišťování rozhodnutí přijatého v referendu. Orgány pro referendum plní při provádění referenda obdobné úkoly, jako volební orgány při volbách. Jde o technické úkoly a pravidla a jejich cílem je zajistit bezproblémový průběh hlasování.

Stěžejní postavení má v tomto směru Státní volební komise, Ministerstvo vnitra má úkoly spočívající v metodickém a technickém zajištění referenda, přičemž spolupracuje jak s Ministerstvem zahraničních věcí, tak i s Českým statistickým úřadem. Český statistický úřad zabezpečuje systém zpracování výsledků hlasování v referendu pro Státní volební komisi a poskytuje údaje o předběžných a celkových výsledcích hlasování v referendu. Úkoly krajů a obecních úřadů spočívají v zabezpečení bezproblémového průběhu hlasování a v odstraňování případných nedostatků, které se v průběhu referenda mohou vyskytnout. Obdobné úkoly plní i zastupitelské úřady.

K § 22 a 23

Tato ustanovení upravují úkoly okrskové komise, která působí ve volebních okrscích na území České republiky, a zvláštní okrskové komise, která zajišťuje průběh hlasování ve zvláštních volebních okrscích, tj. v zahraničí. Okrskové komise především dozírají na průběh hlasování, sčítají odevzdané hlasy a vyhotovují zápis o průběhu hlasování a o výsledcích hlasování.

K § 24 a 25

Složení okrskové komise a složení zvláštní okrskové komise je závislé na tom, zda hlasování v referendu bude spojeno s volbami do Poslanecké sněmovny nebo do zastupitelstev územních samosprávných celků, či nikoliv. Návrh zákona upravuje složení těchto komisí pro případ, kdy je referendum konáno samostatně. Je navrženo, aby jednoho člena a jednoho náhradníka do okrskové komise delegovaly politické strany nebo politická hnutí, které mají v  Poslanecké sněmovně poslanecký klub nebo v Senátu senátní klub, dále aby jednoho člena a jednoho kandidáta delegovala volební strana, která získala alespoň 1 mandát v zastupitelstvu obce. Bude-li referendum konáno na základě návrhu podaného formou petice, má výbor, ustanovený pro tento případ, právo delegovat do okrskové komise jednoho člena a jednoho kandidáta. Při souběhu voleb a referenda, budou funkci okrskových komisí pro referendum plnit okrskové volební komise, ustanovené podle příslušného volebního zákona.

Vznik a zánik členství v okrskových komisích (zvláštních okrskových komisích) a základní pravidla jednání těchto komisí jsou upraveny obdobně, jako je tomu u okrskových volebních komisích a zvláštních volebních komisích.

K § 26

Aby se oprávnění občané mohli v dostatečném časovém předstihu seznámit s příslušnými dokumenty, má-li se otázka položená v referendu takových dokumentů týkat, ukládá se v odstavci 1 povinnost obecním úřadům a zastupitelským úřadům, umožnit přístup občanů k těmto dokumentům nejméně 30 dnů před prvním dnem konání referenda. Podmínkou hladkého průběhu hlasování v referendu je rovněž včasná a řádná informovanost občanů o místě a době konání referenda. Tento úkol patří mezi povinnosti starosty obce, primátora statutárního města, které není územně členěno, jakož i starostů městských částí nebo městských obvodů v územně členěných statutárních městech. Návrh zákona pamatuje též na národnostní menšiny, kdy se za podmínek stanovených v zákoně o obcích informace o hlasování v referendu zveřejní i v jazyce příslušné národnostní menšiny. Návrh zákona upravuje též základní požadavky na informování oprávněných občanů žijících v zahraničí o době konání referenda, o možnosti zápisu do zvláštního seznamu vedeného zastupitelským úřadem a o povinnosti před hlasováním prokázat totožnost a státní občanství České republiky.

K § 27

Požadavky na místnost pro hlasování jsou obdobné jako požadavky volebních zákonů na volební místnost. Cílem těchto opatření je zajistit důstojný průběh hlasování a respektování ústavních práv oprávněných občanů, týkajících se hlasování.

K § 28 až 32

Hlasování v referendu je z hlediska jeho zahájení, zásad hlasování, způsobu hlasování a postupu při přerušení hlasování upraveno obdobně, jak jsou tyto záležitosti upraveny ohledně voleb. Občanům, kteří se ze závažných důvodů nebudou moci dostavit do místnosti pro hlasování, umožňuje návrh zákona již před konáním referenda požádat obecní úřad, aby mohli hlasovat mimo tuto místnost; ve dnech konání referenda mohou o totéž požádat okrskovou komisi. Z technických důvodů nelze umožnit hlasování do přenosných hlasovacích schránek ve zvláštních volebních okrscích v zahraničí.

K § 33

V zájmu průběžného odstraňování případných nedostatků v organizaci hlasování v referendu je umožněno zaměstnancům Ministerstva vnitra, zaměstnancům krajského úřadu a zaměstnancům pověřeného obecního úřadu provést v průběhu hlasování kontrolu na místě, v místnosti pro hlasování a zajistit přijetí příslušných opatření k odstranění zjištěných nedostatků.

K § 34 až 38

Předmětná ustanovení upravují postup při ukončení hlasování a postup při zjišťování výsledků hlasování v referendu. I v těchto věcech se postupuje obdobně jako při volbách, odchylky v právní úpravě se týkají zejména obsahu zápisu Státní volební komise o průběhu a výsledku hlasování v referendu. Ze zápisu Státní volební komise musí být zřejmé, kolik bylo odevzdáno platných hlasů, kolik z těchto hlasů odpovídá na položenou otázku slovem „ano“ a kolik hlasů odpovídá na položenou otázku slovem „ne“. Na rozdíl od postupu podle volebních zákonů neukládá se v návrhu zákona Státní volební komisi uveřejnit zápis o průběhu a výsledku hlasování v referendu; vyhlášení definitivního výsledku referenda se ústavním zákonem o referendu svěřuje prezidentu republiky, přičemž před vyhlášením tohoto výsledku běží po skončení hlasování desetidenní lhůta pro případné uplatnění návrhu na vydání rozhodnutí Ústavního soudu o tom, zda postup při provádění referenda je v souladu s ústavním pořádkem a s tímto navrženým zákonem. Prezident republiky vyhlásí výsledek referenda buď po marném uplynutí uvedené desetidenní lhůty nebo neprodleně poté, co bylo vyhlášeno poslední rozhodnutí Ústavního soudu, že při provádění referenda bylo postupováno v souladu s ústavním pořádkem a se zákonem o provádění referenda.

Naproti tomu, pokud jde o zjišťování výsledků hlasování v referendu okrskovou komisí a zvláštní okrskovou komisí, jakož i o posuzování hlasovacích lístků, je navržená úprava obdobná úpravě ve volebních zákonech.

K § 39

Celkové výsledky hlasování v referendu obsahuje zápis Státní volební komise, vyhotovený z údajů předaných Státní volební komisi Českým statistickým úřadem. Ustanovení § 39 upravuje obligatorní náležitosti tohoto zápisu a povinnost Státní volební komise o výsledku hlasování neprodleně informovat prezidenta republiky.

K § 40 až 43

V těchto ustanoveních návrhu zákona o provádění referenda jsou definovány skutkové podstaty správních deliktů, týkajících se porušení ustanovení zákona, týkajících se shromažďování podpisů na podpisové listiny, má-li být referendum vyhlášeno na základě petice občanů, ustanovení týkajících se kampaně před referendem a zveřejňování výsledků průzkumu o předpokládaném výsledku hlasování v referendu v období, v němž podle § 9 odst. 1 již nelze tyto výsledky zveřejňovat.

K § 44

Z ustanovení čl. 5 odst. 1 ústavního zákona o celostátním referendu vyplývá ústavní povinnost prezidenta republiky rozhodnout o vyhlášení referenda v případě, že jsou splněny ústavním zákonem stanovené podmínky, a to ve lhůtách stanovených ústavním zákonem, nebo v téže lhůtě rozhodnout, že návrhu na vyhlášení referenda nevyhoví. Proti těmto rozhodnutím prezidenta republiky může být podán k Ústavnímu soudu opravný prostředek. Přezkoumání ústavnosti a zákonnosti postupu při referendu se provádí před vyhlášením jeho výsledků. V daném případě jde o preventivní kontrolu ústavnosti a zákonnosti, neboť by nebylo vhodné, aby po provedení referenda a po vyhlášení jeho kladného výsledku Ústavní soud případně rušil tento výsledek pro vady, k nimž došlo před vyhlášením výsledku referenda.

Postup při rozhodování Ústavního soudu v těchto věcech upravuje zákon o Ústavním soudu; návrh novely zákona o Ústavním soudu je součástí návrhu tohoto zákona.

Nedotčeno zůstává též právo občanů na soudní ochranu ve věcech stálého seznamu, kde se i pro referendum uplatní obdobně soudní řád správní.

K § 45 a 46

Navrhuje se, aby členové okrskové komise měli za činnost související s prováděním referenda nárok na zvláštní odměnu za výkon funkce, jakož i nárok na pracovní volno s náhradou mzdy od zaměstnavatele v nezbytně nutném rozsahu, a členové okrskové komise, kteří nejsou v pracovním poměru ani v poměru obdobném pracovnímu poměru, avšak jsou výdělečně činní, aby měli nárok na paušální náhradu ušlého výdělku; náklady spojené s provedením referenda se hradí ze státního rozpočtu.

K § 47 a 48

Ustanovení § 47 upravuje způsob a lhůty pro oznámení rozhodnutí přijatého v referendu ve Sbírce zákonů; ustanovení § 48 upravuje ukončení činnosti okrskové komise, a to i pro případ, že Ústavní soud rozhodne, že postup při provádění referenda nebyl v souladu s ústavním pořádkem. Pro opakování referenda v takovém případě bude nutné ustanovit okrskové komise a zvláštní okrskové komise znovu.

K § 49

Z racionálních důvodů se pro případ souběhu referenda a voleb do Poslanecké sněmovny nebo do zastupitelstev územních samosprávných celků stanoví, že pro referendum nebudou ustanovovány samostatné okrskové komise a zvláštní okrskové komise, nýbrž že tuto funkci budou plnit komise zřízené podle příslušného volebního zákona. Podle příslušného volebního zákona bude postupováno i při informování oprávněných občanů. V zájmu plynulého zpracování výsledků hlasování v referendu se stanoví, že hlasovací lístky a úřední obálky pro volby a referendum budou barevně odlišeny.

K § 50 až 52

Ustanovení § 50 upravuje počítání lhůt, a to způsobem obdobným, jak je počítání lhůt upraveno ve volebních zákonech. V ustanovení § 51 se stanoví, že s výjimkou řízení o správních deliktech definovaných v návrhu zákona, se na postup podle zákona o provádění celostátního referenda nevztahuje správní řád. Ustanovení § 52 obsahuje zmocňovací ustanovení k vydání prováděcích právních předpisů k tomuto návrhu zákona. Podle tohoto zmocnění vydá Ministerstvo vnitra vyhlášku, v níž upraví postup obecních úřadů při sestavování a vedení zvláštních seznamů, dále Ministerstvo vnitra v dohodě s Českým statistickým úřadem upraví vyhláškou podrobnosti o některých úkolech obcí při provádění referenda a v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí a s Ministerstvem financí vyhláškou stanoví výši odměny za výkon funkce člena okrskové volební komise, způsob její úhrady a výplaty. Vzhledem k tomu, že předmětné prováděcí předpisy nemusejí nabýt účinnosti současně se zákonem o provádění celostátního referenda, není jejich návrh připojen.

K části druhé (novela zákona o Ústavním soudu)

K § 53

Návrh zákona v této části navazuje na čl. 87 odst. 1 písm. l) a m) Ústavy, v nichž se stanoví, že Ústavní soud rozhoduje

- opravném prostředku proti rozhodnutí prezidenta republiky o návrhu na vyhlášení referenda,

- o tom, zda postup při provádění celostátního referenda je v souladu s ústavním pořádkem a se zákonem o provádění celostátního referenda, jestliže byl návrh podán před vyhlášením rozhodnutí přijatého v celostátním referendu.

Návrh novely zákona o Ústavním soudu upravuje postup v řízení o návrzích v těchto věcech, a to v podstatě obdobným způsobem, jakým byl upraven postup řízení ve věcech referenda o přistoupení České republiky k Evropské unii.

K bodům 1 a 2

Do dosavadního ustanovení § 11 odst. 2 se zapracovává novelou Ústavy rozšířená kompetence Ústavního soudu s tím, že v daných věcech rozhoduje Ústavní soud vždy v plénu. Do ustanovení § 57, které obsahuje taxativní výčet nálezů Ústavního soudu vyhlašovaných ve Sbírce zákonů, se doplňují nálezy Ústavního soudu, kterými Ústavní soud rozhodl ve věcech referenda.

K bodu 3

V tomto bodě je z praktických důvodů uvedeno nové znění celého oddílu desátého, který upravuje řízení ve věcech celostátního referenda. Dosavadní právní úprava obsahovala v tomto oddíle úpravu řízení o referendu o přistoupení České republiky k Evropské unii.

V ustanovení § 125a až 125c je upraveno řízení o opravném prostředku proti rozhodnutí prezidenta republiky o návrhu na vyhlášení referenda. Opravný prostředek lze podat jak proti rozhodnutí prezidenta republiky, že referendum nevyhlásí, tak proti rozhodnutí prezidenta republiky, že referendum vyhlásí. Opravný prostředek může podat vláda či společně 101 poslanců nebo společně 41 senátorů, a jde-li o rozhodnutí prezidenta republiky o návrhu na vyhlášení referenda na základě petice občanů, kdy prezident republiky tomuto návrhu nevyhoví, též výbor, který je oprávněn jednat jménem navrhovatelů referenda, tj. jménem občanů podepsaných na podpisových listinách. Lhůta pro podání opravného prostředku činí 20 dnů ode dne rozhodnutí prezidenta republiky o návrhu na vyhlášení referenda. Pro případ nečinnosti prezidenta republiky je stanovena lhůta pro podání opravného prostředku Ústavnímu soudu tak, že činí 20 dnů ode dne marného uplynutí lhůt stanovených v čl. 3 odst. 1 větě první ústavního zákona;

Vyhoví-li Ústavní soud podanému opravnému prostředku proti rozhodnutí prezidenta republiky, že návrhu na vyhlášení referenda nevyhoví, nálezem vysloví, že prezident republiky je povinen vyhlásit referendum do 15 dnů ode dne vyhlášení rozhodnutí Ústavního soudu tak, aby se referendum konalo ve lhůtě podle čl. 4 odst. 1 ústavního zákona, tj. nejdříve 90 dnů a nejpozději 120 dnů ode dne vyhlášení rozhodnutí Ústavního soudu. Nevyhoví-li Ústavní soud opravnému prostředku, prezident republiky referendum nevyhlásí.

Vyhoví-li Ústavní soud podanému opravnému prostředku proti rozhodnutí prezidenta republiky, kterým bylo referendum vyhlášeno, nálezem vysloví, že referendum je nepřípustné, neboť se má konat o věci, o níž nelze referendum konat, anebo že navržená otázka není formulována tak, aby na ni mohlo být odpovězeno slovy „ano“ nebo „ne“ a rozhodnutí prezidenta republiky, kterým bylo referendum vyhlášeno, zruší. V opačném případě rozhodnutí prezidenta republiky, kterým bylo referendum vyhlášeno, potvrdí.

V ustanovení § 125d až 125f zákona o Ústavnímu soudu je upraveno řízení o neústavnosti nebo nezákonnosti postupu při provádění referenda. Návrh na vydání rozhodnutí o tom, zda postup při provádění referenda je v souladu s ústavním pořádkem a se zákonem o provádění celostátního referenda, může podat každý občan oprávněný hlasovat v celostátním referendu. Takový návrh může být podán nejpozději do 10 dnů ode dne, v němž skončilo hlasování v referendu. Vedle navrhovatele je účastníkem tohoto řízení také příslušný orgán pro referendum, to je orgán, v jehož postupu shledal navrhovatel pochybení.

Dojde-li Ústavní soud k závěru, že postupem byl porušen ústavní pořádek nebo zákon o provádění celostátního referenda, výsledek referenda se nevyhlásí; prezident republiky vyhlásí novou lhůtu pro provedení referenda.

Dojde-li Ústavní soud k opačnému závěru, rozhodne, že referendum proběhlo v souladu s ústavním pořádkem a se zákonem o provádění celostátního referenda. Stejně rozhodne, dojde-li k závěru, že postup při provádění referenda sice nebyl v souladu s ústavním pořádkem a se zákonem o provádění celostátního referenda, však výsledek celostátního referenda nemohl být zjištěným nesouladem ovlivněn.

K části třetí

K § 54

Připojený návrh novely zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdější předpisů, obsahuje doplnění působnosti Ministerstva vnitra a Ministerstva zahraničních věcí při provádění referenda.

K části čtvrté

K § 55

Navrhuje se stanovit účinnost dnem vyhlášení zákona, neboť s ohledem na povahu věci není potřeba stanovit legisvakační lhůtu.

V Praze dne 9. března 2005

předseda vlády

ministr a předseda Legislativní rady vlády