Volební právo je jedním ze základních práv a svou povahou se řadí mezi tzv. práva politická. V České republice je toto právo zakotveno právními předpisy nejvyšší síly, a to jak Ústavou České republiky (dále též „Ústava“), tak Listinou základních práv a svobod (dále též „Listina“), která tvoří součást ústavního pořádku České republiky.
Ústava hovoří o volebním právu v hlavě druhé, věnované moci zákonodárné, konkrétně potom v čl. 18, kde se stanoví, že volby do Poslanecké sněmovny a Senátu se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva, podle zásad poměrného (pro případ voleb do Poslanecké sněmovny) či většinového (pro případ voleb do Senátu) zastoupení. Volební právo (tzv. aktivní, tj. právo volit) náleží dle čl. 18 Ústavy České republiky každému občanovi České republiky, který dosáhl věku 18 let. Vedle aktivního volebního práva existuje i volební právo pasivní, tedy právo být volen. Této problematice se potom Ústava České republiky věnuje v čl. 19. Stanovení konkrétních podmínek výkonu volebního práva, organizace voleb a rozsahu soudního přezkumu svěřuje Ústava v čl. 20 zákonné úpravě.
Listina základních práv a svobod obsahuje úpravu volebního práva v rámci ustanovení o právech politických, o nichž je pojednáno v oddíle druhém Listiny. Podobně jako Ústava i Listina základních práv a svobod stanoví v čl. 21 odst.3, že volební právo je všeobecné a rovné a vykonává se tajným hlasováním. Pokud se jedná o konkrétní podmínky výkonu volebního práva, i Listina základních práv a svobod - stejně jako Ústava České republiky – zde odkazuje na úpravu provedenou zákonem.
Zákonem stanovícím výše zmíněné podrobné podmínky výkonu volebního práva občanů České republiky pro volby do zákonodárného sboru se stal zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých zákonů ze dne 27. září 1995 (dále též „zákon o volbách“, „volební zákon“ či „zákon č. 247/1995 Sb.). Tento zákon prošel několika novelizacemi.
První novela provedená zákonem č. 212/1996 Sb. znamenala v podstatě pouze upřesnění či změny v některých volebních obvodech. Další změnu přinesl nález Ústavního soudu uveřejněný pod č. 243/1999 Sb. Tento nález zrušil omezení příspěvku na úhradu volebních nákladů hranicí tří procent z celkového počtu platných hlasů.
Po něm následoval zákon č. 204/2000 Sb., který zákon o volbách změnil podstatným způsobem. Předně je třeba zmínit vytvoření tzv. zvláštních volebních okrsků pro hlasování do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky mimo území České republiky při zastupitelských a konzulárních úřadech České republiky, což znamenalo možnost občanů České republiky pobývajících mimo území své vlasti účastnit se voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Tato novela dále přinesla ustanovení týkající se voličských průkazů, volebních orgánů a jejich funkce při organizaci voleb, způsobu hlasování, ovšem i podávání a náležitostí kandidátních listin, registrace kandidátních listin, zjišťování volebních výsledků apod. Pominout nelze ani stanovení zákazu volební agitace v den voleb, a to v objektu, v němž je umístněna volební místnost a v jeho bezprostředním okolí.
V následujícím roce byl vydán další, v pořadí již druhý nález Ústavního soudu týkající se problematiky volebního zákona. Nález Ústavního soudu uveřejněný pod číslem 64/2001 Sb. zrušil některá ustanovení zákona o volbách pro rozpor s principem rovnosti volebního práva.
Třetí zákonem provedenou novelou volebního zákona se stal zákon č. 491/2001 Sb., který prodloužil konání voleb do Parlamentu České republiky na 2 dny. Dále následoval zákon č. 171/2002 Sb. s úpravou času hlasování do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v zahraničí s ohledem na různá časová pásma.
Další novelou zákona o volbách se stal zákon č. 230/2002 Sb., jenž se v souvislosti s funkcí orgánů státní správy při volbách vypořádal se vznikem krajů na jedné straně a zánikem okresů na straně druhé. Předposlední změnu zákona o volbách provedl zákon č. 62/2003 Sb. Tato změna znamená v současné době možnost se domáhat ve věcech chyb a nedostatků ve zvláštním seznamu voličů ochrany před soudem. Poslední změnou zákona byla novela č. 418/2004 Sb., která provedla drobnou změnu v hranicích volebních obvodů.
V Listině základních práv a svobod je volební právo pojato jako základní ústavní právo. Stát zajišťuje ochranu tohoto práva, je garantem a nástrojem procedury. Pro naplnění ústavního principu musí procedura umožnit skutečnou účast voličům ve volbách. Neměla by vytvářet procesní ani územní bariery pro jeho uplatnění.
Platný volební zákon stanovuje možnost uplatnit volební právo pouze osobní účastí ve volebních místnostech v omezeném časovém rozpětí celkem 14 hodin během dvou dnů. V jednotlivých případech , zejména ze závažných zdravotních důvodů, může voliče v České republice navštívit s hlasovací schránkou volební komise.
Nezřídka ale občan nemůže volbu v omezeném časovém termínu a na stanoveném místě osobně prezenčně uplatnit. Zvláště pro naše občany v zahraničí je reálná možnost účasti ve volbách zcela zásadně omezena složitými procedurálními postupy a tisíci kilometrovými vzdálenostmi do volebních místností. To je zapříčiněno především tím, že v současné době je nutné při hlasování v zahraničí se dostavit osobně na zastupitelský úřad České republiky a hlasovat tak v rámci tzv. zvláštního volebního okrsku. V některých státech zastupitelské úřady České republiky chybí. V praxi pak dochází k situacím, kdy se čeští občané pobývající v zahraničí k výkonu volebního práva nedostanou. V tomto případě sice není těmto občanům výkon volebního práva upřen de iure, ovšem de facto mají výše uvedené skutečnosti za následek neúčast těchto občanů České republiky v příslušných volbách.
Předložený návrh zákona si klade za cíl eliminovat uvedené problémy spojené s výkonem volebního práva v zahraničí tím, že ve volbách do Poslanecké sněmovny se vedle osobní účasti na hlasování nově umožňuje využít korespondenčního způsobu hlasování.
Lze očekávat, že zavedením korespondenční volby se zvýší účast českých občanů žijících v zahraničí na hlasování v daných volbách, což by mělo být i zájmem českého státu. Právě zmíněný zájem českého státu na účasti voličů ve volbách je dobře patrný v zajištění dobré dostupnosti volebních místností na území České republiky. Vzhledem k tomu by tak bylo vhodné, aby byl podobný přístup uplatňován i ve vztahu k českým občanům zdržujícím se v době voleb v zahraničí.
Mnohdy používaným argumentem objevujícím se v souvislosti s hlasováním českých občanů v zahraničí je fakt, že část z nich tvoří lidé, kteří z důvodů společensko-politické situace minulého režimu z České republiky (resp. Československa) v minulých letech odešli, a tudíž se tak vzdali práva rozhodovat o osudu tohoto státu. Tento argument ovšem ani v nejmenším neodpovídá skutečnému postoji České republiky k těmto občanům, jak o tom ostatně vypovídá právní úprava provedená zákonem č. 88/1990 Sb., kterým se mění a doplňují předpisy o nabývání a pozbývání československého státního občanství, a zákonem č. 193/1999 Sb., o státním občanství některých bývalých československých státních občanů, ve znění pozdějších předpisů. Oba zákony umožnily bývalým československým, resp. českým státním občanům požádat o znovunabytí státního občanství České republiky, a to za podmínek stanovených těmito zákony. I přes to, že hlavní pohnutkou zmiňovaných zákonů byla snaha zmírnit křivdy napáchané na bývalých státních občanech minulým režimem, lze v nich spatřovat uznání hodnoty takových občanů pro Českou republiku coby stát.
Zájem o své občany žijící v zahraničí projevila Česká republika i novelou volebního zákona provedenou zákonem č. 204/2000 Sb., jímž jim byla umožněna účast na hlasování ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. V zahraničí ovšem nežijí pouze lidé, kteří byli nuceni odejít z důvodů politické situace panující na našem území v minulých letech. Mnoho v současné době v zahraničí žijících českých státních občanů tam působí v rámci své profese, studia, vědy, výzkumu, jazykových pobytů apod. Značná část těchto občanů zvyšuje prestiž České republiky v zahraničí. To je jistě nemalý důvod pro to, aby jim český stát vyšel při výkonu jejich volebního práva vstříc a umožnil jim hlasování ve volbách bez nutnosti podstoupit často únavné, dlouhé a v podstatě zbytečné cestování spojené s návštěvou zastupitelských úřadů.
Po přístupu České republiky do Evropské unie se naléhavost vytvoření podmínek pro možnost účastnit se voleb ze zahraničí zvýšila. Nově se týká významně rostoucího počtu našich občanů, kteří pobývají z pracovních, obchodních nebo státních zájmů přímo v zemích unie.
Navrhovaná úprava počítá s tím, že by zůstala zároveň s korespondenční volbou zachována i možnost vydávání voličských průkazů pro hlasování v místech mimo volební okrsky, kde je volič veden v zahraničí ve zvláštním volebním seznamu. Stejně tak zůstává zachována i možnost osobního hlasování ve volebních místnostech na příslušných zastupitelských úřadech. De facto by tak došlo k rozšíření možnosti výkonu volebního práva.
Základními principy navrhované korespondenční volby jsou následující:
Volič vedený ve zvláštním seznamu zastupitelským úřadem může požádat o vydání nebo zaslání materiálů pro korespondenční způsob hlasování. Zastupitelský úřad voliči zašle s hlasovacími lístky také příslušné hlasovací obálky, formulář čestného prohlášení o tom, že volič hlasoval osobně, výtah z příslušných právních předpisů a instrukce k postupu při korespondenčním způsobu hlasování.
Tajnost hlasování je v navrženém korespondenčním způsobu hlasování zajištěna třemi různými hlasovacími obálkami – do první, zcela neoznačené, volič vloží upravený hlasovací lístek. Tuto obálku potom umístí do další, na níž jsou uvedené údaje o jméně, příjmení a adrese trvalého bydliště voliče a rovněž kolonky s místem pro uvedení data narození a čísla
občanského průkazu (či jiného dokladu – tj.cestovního pasu). Tuto obálku spolu s vyplněným a datovaným formulářem čestného prohlášení potom volič vloží do konečně poslední obálky, adresované příslušnému zastupitelskému úřadu, v jehož zvláštním seznamu je zapsán.
Hlasy odevzdané korespondenčním způsobem budou příslušným zastupitelským úřadem evidovány a bezpečně uloženy do doby ukončení hlasování ve volbách. Vedoucí zastupitelského úřadu je před započetím sčítání hlasů odevzdá zvláštní okrskové volební komisi. Tato komise na základě údajů z předtištěné obálky a formuláře čestného prohlášení provede zápis do výpisu z příslušného zvláštního seznamu a neoznačenou obálku s hlasovacím lístkem vhodí do volební schránky. Další nakládání s hlasem je pak totožné jako s hlasy odevzdanými osobně. Důležitým principem přitom je, že zjistí-li zvláštní okrsková volební komise, že volič využil oba způsoby odevzdání hlasů (což zjistí při provádění záznamu do výpisu ze stálého seznamu), bude považovat hlas došlý korespondenčním způsobem za neplatný.
Návrh novely obsahuje též technické a procesní úpravy tak , aby byla korespondenční volba organizačně zajištěna. Zkracují se některé termíny pro úkony úřadů a soudů.
Navrhovaná korespondenční volba není novou, nevyzkoušenou metodou. Tento způsob hlasování ve volbách úspěšně funguje v mnoha demokratických státech, jakými jsou např. Rakousko, Spolková republika Německo, Velká Británie, Itálie, Nizozemí, Španělsko, Portugalsko, Kanada či Austrálie. Od května 2004 je korespondenční volba uzákoněna také na Slovensku.
Vedle zavedení korespondenčního způsobu hlasování ve volbách do Poslanecké sněmovny konaných v zahraničí obsahuje předložený návrh zákona další tři dílčí změny volebního zákona. Týkají se upřesnění výroku rozhodnutí o registraci kandidátních listin pro volby do Poslanecké sněmovny a dále změny náležitostí petic podávaných na podporu nezávislého kandidáta a postupu projednávání přihlášek k registraci ve volbách do Senátu.
Slučitelnost navrhované úpravy s ústavním pořádkem a mezinárodními závazky
Navrhované změny volebního zákona jsou plně v souladu s Ústavou a Listinou základních práv a svobod a neodporuje mezinárodním závazkům České republiky ani právu Evropské unie.
Finanční a hospodářský dopad navrhované úpravy
Přesný údaj o počtu českých státních občanů žijících v zahraničí není v současné době k dispozici. Odhaduje se, že v zahraničí se v době voleb zdržuje cca 250 000 státních občanů České republiky. Podle zkušeností z jiných zemí, které zavedly korespondenční způsob hlasování, se volební účast pohybuje kolem 20- 30% voličů. Ve vztahu k počtu českých státních občanů žijících v zahraničí by proto na základě uvedených údajů bylo možno ve volbách počítat s účastí přibližně 50 – 75 tisíc zahraničních voličů. Vzhledem k tomu, že korespondenční hlasování je oproti návštěvě zastupitelského úřadu nesrovnatelně pohodlnější, lze předpokládat, že korespondenčně bude hlasovat až 65% z uvedeného počtu zahraničních voličů. Bude-li na každého voliče počítáno s náklady ve výši 700 Kč, lze odhadovat celkovou částku nákladů na korespondenční hlasování v zahraničí maximálně kolem 35 milionů Kč. Dopad navrhované novely volebního zákona na rozpočty obcí a krajů se nepředpokládá.
K čl. I bod 1
Vzhledem k tomu, že návrh novely volebního zákona nepočítá se změnou ustanovení o zápisech do zvláštních seznamů, je třeba stávající lhůtu 40 dnů upravit tak, aby existoval od zapsání voliče do zvláštního seznamu (a případné následné žádosti o korespondenční způsob hlasování) dostatečný časový prostor pro zaslání veškerých potřebných volebních materiálů voliči a pro vrácení těchto materiálů voličem.
K čl. I bod 2
Ze stejných důvodů, které byly uvedeny v rozboru čl.I bodu 1, a s ohledem na stanovení doby, ve které lze požádat o zápis do zvláštního seznamu, byla změněna i lhůta pro uzavření těchto zvláštních seznamů, a to z 30 dnů na 40 dnů.
K čl. I bod 3
I zde byly zohledněny důvody uvedené v rozboru k čl.I bodům 1 a 2 a s ohledem na ně byla lhůta nejpozději 20 dnů přede dnem voleb, stanovená Ministerstvu zahraničních věcí pro sdělení konečné znění zvláštních seznamů, změněna na 30 dnů přede dnem voleb.
K čl. I bod 4
Zastupitelský úřad vede pouze jeden zvláštní seznam voličů bez ohledu na to, zda volič hlasuje přímo na zastupitelském úřadě, či zda zvolí korespondenční způsob hlasování. V zájmu zajištění řádného průběhu voleb se v navrhovaném ustanovení ukládá zastupitelským úřadům, aby pro volby do Poslanecké sněmovny předaly zvláštním okrskovým komisím výpisy ze zvláštních seznamů, kde u každého voliče bude poznamenán způsob hlasování ( tj. osobně či korespondenčním způsobem).
K čl. I bod 5
Vzhledem k tomu, že zůstala kromě osobního a korespondenčního způsobu hlasování zachována i možnost hlasovat na voličský průkaz, bylo třeba ošetřit ty situace, kdy volič zažádá o vydání voličského průkazu a přesto se rozhodne pro korespondenční způsob hlasování. V takovém případě bude nutné, aby volič svůj voličský průkaz přiložil do předtištěné obálky, a to pod sankcí neplatnosti hlasu.
K čl. I bod 6
Navrhovaná novela volebního zákona počítá v případě voleb do Poslanecké sněmovny mimo území České republiky s tím, že korespondenční způsob hlasování bude možný pouze na žádost konkrétního voliče zapsaného do zvláštního seznamu vedeného příslušným zastupitelským úřadem. Tuto žádost bude možné podat současně se žádostí o zapsání do zvláštního seznamu, a to v již výše zmíněné lhůtě 50 dnů přede dnem voleb. Skutečnost, že se volič mimo území České republiky rozhodl hlasovat korespondenčním způsobem, se neprodleně poznamená do zvláštního seznamu a výpisu ze zvláštního seznamu.
K čl. I bod 7
V souvislosti s nutností technicky zajistit korespondenční způsob hlasování při volbách do Poslanecké sněmovny v zahraničí se ukládá Ministerstvu vnitra, aby zajistilo tisk hlasovacích obálek a formulářů čestného prohlášení, což jsou volební materiály potřebné k realizaci korespondenční volby.
K čl. I bod 8
V daném případě jde o technickou změnu. S ohledem na novelizaci § 38 (viz bod 18), kde dochází k přečíslování odstavců, bylo nutno změnit odkaz uvedený v § 14d písm. f) z původního „§ 38 odst. 5“ na nový „§ 38 odst. 6“.
K čl. I bod 9
S korespondenčním způsobem hlasování je nutně spojena větší agenda zastupitelských úřadů, které tak mají povinnost zajistit veškeré potřebné náležitosti spojené s tímto způsobem výkonu volebního práva státních občanů České republiky. Mezi tyto náležitosti se řadí i rozesílání volebních materiálů voličům, kteří se rozhodli hlasovat korespondenčně. Protože dosud zastupitelský úřad žádnou podobnou povinnost neměl (voliči hlasující ve zvláštním volebním okrsku obdrželi hlasovací lístky vždy ve volební místnosti) návrh novely volebního zákona doplňuje nově povinnost zastupitelského úřadu zaslat veškeré volební materiály voličům, kteří zažádali o možnost využít korespondenční způsob hlasování.
K čl. I bod 10
V zájmu zajištění regulérního průběhu korespondenční volby se v § 14d volebního zákona doplňuje povinnost uložená vedoucím zastupitelských úřadů zajistit evidenci a bezpečné uložení hlasovacích obálek a hlasovacích lístků došlých korespondenčně. Konkrétní stanovení způsobu evidence a uložení upraví Ministerstvu vnitra prováděcím předpisem.
K čl. I bod 11
Možnost voličů zdržujících se v době voleb mimo území České republiky rozhodnout se pro korespondenční způsob hlasování je zcela nová, a proto je nezbytné zahrnout do již existující povinnosti zastupitelských úřadů informovat voliče žijící v jeho územním obvodu o době a místě konání voleb, o zápisu do zvláštního seznamu atd. i povinnost tyto voliče informovat o možnosti využití korespondenčního způsobu hlasování a o jeho podmínkách a předpokladech.
K čl. I bod 12
Jednou ze zásad hlasování je i princip osobního výkonu volebního práva. Korespondenční způsob hlasování není v žádném případě popřením této zásady, pouze je její zajištění poněkud jiné než při hlasování přímo ve volební místnosti. K zajištění osobního provedení hlasování slouží v případě korespondenčního způsobu hlasování voličem podepsané čestné prohlášení o tom, že volič hlasoval osobně. Ve snaze předejít možným
výkladovým problémům byla do §19 odst. 1 volebního zákona zařazena věta, která požadavek osobního hlasování upřesňuje v tom smyslu, že možnost korespondenčního způsobu hlasování není s požadavkem osobního hlasování v rozporu.
K čl. I bod 13
Nově navrhovaný odstavec stávajícího § 19 volebního zákona stanoví konkrétní podrobnosti prokázání osobního hlasování při korespondenčním způsobu hlasování. To se dle návrhu novely bude v případě korespondenčního způsobu hlasování prokazovat podepsáním a datováním formuláře čestného prohlášení. Vzor formuláře bode stanoven vyhláškou Ministerstva vnitra.
K čl. I bod 14
I při korespondenčním způsobu výkonu volebního práva je jedním ze základních požadavků zajistit prokázání totožnosti voliče. V daném případě bude totožnost voliče prokazována vyplněním údajů na předtištěné obálce, která je jednou ze tří volebních obálek sloužících k uplatnění korespondenční volby. V tomto smyslu se doplňuje stávající znění § 19 volebního zákona.
K čl. I bod 15
Tato nová úprava podrobně stanovuje způsob, jakým volič při korespondenčním způsobu hlasování bude postupovat, tj. uložení upraveného hlasovacího lístku a vyplněného formuláře čestného prohlášení do příslušných hlasovacích obálek a jejich zasílání příslušnému zastupitelskému úřadu. Volič je rovněž dle této úpravy povinen zaslat svůj hlas na adresu zastupitelského úřadu tak, aby příslušná zvláštní okrsková volební komise tento hlas obdržela do doby stanovené zákonem pro ukončení hlasování, a to pod sankcí neplatnosti hlasovacích lístků doručených po stanovené lhůtě. Způsob předávání hlasovacích lístků zvláštním okrskovým volebním komisím a způsob nakládání s neofrankovanými zásilkami bude upraven vyhláškou Ministerstva vnitra.
K čl. I bod 16
V zájmu upřesnění postupu registrace kandidátních listin pro volby do Poslanecké sněmovny se navrhuje v § 33 odst. 5 volebního zákona výslovně stanovit, že výrok rozhodnutí o provedení registrace musí obsahovat kompletní znění kandidátní listiny.
K čl. I bod 17
Za současné situace krajský úřad může provést na základě rozhodnutí soudu zaregistrování kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny i po lhůtě 49 dnů přede dnem voleb, nejpozději však 20 dnů přede dnem voleb. S ohledem na skutečnost, že v této době již zahraniční voliči hlasující korespondenčním způsobem musejí mít k dispozici veškeré volební materiály, navrhuje nová úprava změnit konečný termín registrace z 20 na 35 dnů přede dnem voleb.
K čl. I bod 18
Toto nové ustanovení podává výčet náležitostí předtištěné hlasovací obálky, tedy uvedení jména, příjmení voliče, jeho adresy, kolonky pro vyplnění data narození a čísla občanského průkazu, případně cestovního pasu. Uvedením těchto údajů se v případě korespondenčního způsobu hlasování počítá se zajištěním ověření totožnosti hlasujícího voliče.
K čl. I body 19 a 20
Jde o návrh změn volebního zákona, které mají technický charakter. Stanoví se zákonné požadavky na jednotný vzhled a rozměry volebních dokumentů pro korespondenční volbu a jejich opatření příslušnými úředními razítky.
K čl. I bod 21
Veškeré lhůty stanovené ve stávajícím znění § 38 volebního zákona pro distribuci hlasovacích lístků pro volby ve zvláštních volebních okrscích je třeba s ohledem na časovou náročnost korespondenčního způsobu hlasování přiměřeně prodloužit, aby bylo možné včas rozeslat hlasovací lístky, resp. veškeré volební materiály stanovené návrhem novely volebního zákona voličům, kteří se korespondenční způsob hlasování rozhodli využít.
K čl. I bod 22
Ve dvou nově navrhovaných odstavcích § 38 volebního zákona jsou podrobně popsány veškeré volební materiály, které je třeba spolu s hlasovacími lístky doručit voličům hlasujícím ve zvláštních volebních okrscích korespondenčním způsobem. Dále je na tomto místě řešena situace, kdy volič hlasující korespondenčním způsobem uvedené materiály neobdrží.
K čl. I bod 23
S přihlédnutím k tomu, že institut korespondenčního způsobu hlasování je zaváděn nově, je třeba výslovně stanovit, že ustanovení týkající se hlasování se vztahuje i na korespondenční způsob hlasování.
K čl. I bod 24
Tento nově navrhovaný paragraf volebního zákona upravuje konkrétně nakládání s hlasy odevzdanými prostřednictvím korespondenčního způsobu hlasování. Nejprve se stanoví povinnost evidence a bezpečného uchování přijatých hlasů odevzdaných korespondenčním způsobem hlasování. Po ukončení hlasování zvláštní okrsková volební komise převezme od vedoucího zastupitelského úřadu hlasy došlé korespondenčním způsobem, rozlepí obálku s adresou příslušného zastupitelského úřadu, vyjme z ní předtištěnou obálku a formulář čestného prohlášení a na jejich základě učiní záznam do výpisu ze zvláštního seznamu. Poté rozlepí i předtištěnou obálku, vyjme z ní úřední
neoznačenou obálku a tuto vhodí do volební schránky. Zjistí-li zvláštní okrsková volební komise, že volič využil jak korespondenční, tak osobní způsob hlasování, považuje se hlas doručený prostřednictvím korespondenčního způsobu hlasování za neplatný.
Pro případ, že by v obálce adresované příslušnému zastupitelskému úřadu chyběl některý z uvedených dokumentů, bude zvláštní okrsková volební komise považovat tento hlas za neodevzdaný.
K čl. I bod 25
Vzhledem k možnosti využít korespondenční způsob hlasování je nutné do ustanovení o zápisu o průběhu a výsledku hlasování, který vyhotovuje zvláštní okrsková komise, doplnit i náležitosti spojené právě s tímto způsobem hlasování.
K čl. I bod 26
S ohledem na změnu provedenou pod bodem 25, kdy dochází mj. k přeznačení jednotlivých písmen obsažených v § 42 odst. 2 volebního zákona, je nutno změnit též odkaz na toto ustanovení uvedený v § 42 odst. 3 volebního zákona z původního písmena „f)“ na písmeno „g)“.
K čl. I bod 27
V souvislosti s tím, že při korespondenčním způsobu hlasování zvláštní okrsková volební komise obdrží i nově zavedené volební dokumenty, doplňují se tyto do stávajícího výčtu zapečeťovaných dokladů a dokumentů připravených k odevzdání zastupitelskému úřadu.
K čl. I bod 28
Platné ustanovení volebního zákona zakotvuje povinnost nezávislého kandidáta ve volbách do Senátu připojit k přihlášce k registraci petici podporující jeho kandidaturu, která musí být podepsána alespoň 1 000 oprávněných voličů z volebního obvodu, kde kandidát kandiduje, a jejíž součástí jsou mimo jiné rodná čísla těchto tzv. podporovatelů. Na nevhodnost povinnosti uvádět rodná čísla těchto osob upozornil v nedávné době veřejný ochránce práv ve své Zprávě o činnosti za první čtvrtletí roku 2004 předložené Poslanecké sněmovně podle § 24 zákona o Veřejném ochránci práv. Ochránce argumentoval především tím, že od doby vzniku volebního zákona se podstatně změnil názor na nutnost ochrany rodného čísla jako citlivého osobního údaje a mnoho občanů si podpoření petice raději rozmyslí, než by uvedli své rodné číslo. Ochránce dále upozornil na skutečnost, že rodné číslo již není vyžadováno ani jako náležitost podpisové listiny na konání místního referenda dle zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů. Uvádět rodné číslo dále nevyžadují ani zákon č. 85/1990 Sb., o právu petičním, ani zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Z těchto důvodů využil ochránce svého oprávnění podle § 22 zákona o Veřejném ochránci práv a doporučil vládě ČR iniciovat změnu volebního zákona v tom smyslu, aby namísto dosud požadovaného rodného čísla byla zákonem stanovena povinnost uvádět pouze datum narození. Navrhovaná změna je zohledněna v daném novelizačním bodu.
K čl. I body 29 až 31
Právní úprava postupu přihlašování kandidátů pro volby do Senátu dává možnost, aby v případech, kdy přihláška k registraci vykazuje vady či neúplnosti, mohla být příslušnou politickou stranou či nezávislým kandidátem opravena, a to na výzvu obecního úřadu, který provádí její registraci. Teprve nedojde-li k opravě vad, vydá obecní úřad rozhodnutí o odmítnutí registrace přihlášky. Navrhované změny § 62 odst. 1 a 2 volebního zákona umožňují, aby bez možnosti opravy bylo přímo rozhodnuto o odmítnutí takové přihlášky k registraci, v níž není vyplněna kolonka identifikující kandidáta a současně není přiloženo jím podepsané prohlášení o souhlasu s kandidaturou. Vychází se z principu, že přihláška k registraci, z níž není patrno, kdo má být kandidátem pro senátní volby v daném volebním obvodu, není vážně míněnou přihláškou. Cílem navrhované úpravy je vyloučit spekulativní postup spočívající např. v tom, kdy za účelem splnění lhůty je ve více volebních obvodech podána přihláška k registraci obsahující pouze identifikaci příslušné politické strany, a teprve následně po zveřejnění kandidátů je dodatečně vytipován nejvhodnější volební obvod, v němž je pak na základě doplnění přihlášky postaven do senátních voleb příslušný kandidát.
K čl. II
Z důvodu posunutí termínu zaregistrování kandidátní listiny je návazně nutné zkrátit též lhůtu, v níž správní soud musí o věcech registrace rozhodnout. Navrženou novelizací ustanovení § 89 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, se dosavadní patnáctidenní lhůta pro vydání usnesení v dané věci zkracuje na lhůtu do sedmi dnů poté, co návrh došel soudu.
K čl. III
S ohledem na závažnost zavedení korespondenčního způsobu hlasování pro volby do Poslanecké sněmovny v zahraničí byl zvolen počátek účinnosti navrhované novely volebního zákona prvním dnem 4 kalendářního měsíce po dni jeho vyhlášení.
V Praze dne 31. března 2005
Přemysl Sobotka, v.r.
předseda Senátu
Platné znění ustanovení zákona č. 247/1995 Sb.,
o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, jichž se týká novelizace, s vyznačením navrhovaných změn
I. Navrhované změny zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
§ 6
Zvláštní seznam
(1) Zvláštní seznam vede obecní úřad, městský úřad, magistrát,úřad městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města a úřad městské části hlavního města Prahy (dále jen "obecní úřad") pro voliče, který není v jeho územním obvodu přihlášen k trvalému pobytu,5) popřípadě nemůže z důvodů uvedených v písmenech b) až d) volit ve volebním okrsku, v jehož stálém seznamu je zapsán, a který
a) vykonává v obvodu obce, v hlavním městě Praze a v územně
členěných statutárních městech v obvodu městské části nebo
městského obvodu základní nebo náhradní vojenskou službu,
b) je v nemocnici, porodnici, sanatoriu, ústavu sociální péče nebo
v obdobném ústavu a zařízení, umístěném v obci, v hlavním městě
Praze a v územně členěných statutárních městech v obvodu
městské části nebo městského obvodu,
c) je v policejní cele, v místě výkonu vazby nebo v místě výkonu
trestu odnětí svobody,5a) umístěném v obci, v hlavním městě
Praze a v územně členěných statutárních městech v obvodu
městské části nebo městského obvodu,
d) volí na voličský průkaz (§ 6a).
(2) Do zvláštního seznamu zapíše obecní úřad voliče uvedené v odstavci 1 písm. a) na základě údajů příslušného velitele; voliče uvedené v odstavci 1 písm. b) a c) na základě údajů správy příslušného ústavu, objektu nebo zařízení. Údaje předají nejpozději 7 dnů před začátkem hlasování a podle potřeby je aktualizují.
(3) Velitel, správa příslušného ústavu, objektu nebo zařízení zašle ve spolupráci s obecním úřadem, který vede zvláštní seznam, obecnímu úřadu v obci, kde je volič zapsán ve stálém seznamu, potvrzení o tom, že tento volič byl nahlášen k zápisu do zvláštního seznamu.
(4) V případě voleb do Senátu se do zvláštního seznamu zapisují pouze voliči přihlášení k trvalému pobytu ve volebním obvodu, kde jsou vyhlášeny volby, popřípadě voliči zapsaní do zvláštního seznamu (odstavec 5).
(5) Zvláštní seznam vedou rovněž zastupitelské úřady pro voliče, který
má bydliště mimo území České republiky, a to na základě jeho písemné žádosti o zápis, doložené originálem, popřípadě ověřenou kopií dokladů potvrzujících totožnost žadatele, jeho státní občanství České republiky a bydliště v územním obvodu zastupitelského úřadu, kde má být zapsán do zvláštního seznamu; žádost musí být doručena nebo předána zastupitelskému úřadu nejpozději
4050 dnů přede dnem voleb, nebovolí na zastupitelském úřadu na voličský průkaz.
(6) Zvláštní seznamy podle
odstavce 5 písm. a) uzavřou zastupitelské úřady 30
40 dnů přede dnem voleb a předají je neprodleně
Ministerstvu zahraničních věcí, které na případné duplicity
v zápisech upozorní zastupitelské úřady, u kterých je
volič zapsán; po odstranění duplicit sdělí nejpozději 20
30 dnů přede dnem voleb Ministerstvo zahraničních věcí
konečné znění těchto seznamů Ministerstvu vnitra. Je-li volič,
zapsaný na základě vlastní žádosti z důvodu bydliště
v cizině ve zvláštním seznamu, veden i ve stálém seznamu,
obecní úřad takového voliče na základě oznámení Ministerstva
vnitra ze stálého seznamu vyškrtne. Voliče o vyškrtnutí ze
stálého seznamu informuje na základě sdělení obecního úřadu
zastupitelský úřad.
(7) Zastupitelský
úřad předá pro volby do Poslanecké sněmovny zvláštní
okrskové volební komisi výpis ze zvláštního seznamu, který
obsahuje seznam voličů oprávněných volit v tomto zvláštním
volebním okrsku.
(7) Zastupitelský úřad předá pro volby do Poslanecké sněmovny zvláštní okrskové volební komisi výpis ze zvláštního seznamu, který obsahuje seznam voličů oprávněných volit v tomto zvláštním volebním okrsku bez ohledu na to, zda volič zvolil osobní či korespondenční způsob hlasování. Způsob hlasování je však v tomto výpisu u každého voliče poznamenán.
§ 6a
Voličské průkazy
Voliči, který nebude moci volit ve volebním okrsku, v jehož stálém seznamu, popřípadě zvláštním seznamu vedeném podle § 6 odst. 5 písm. a) je zapsán, vydá obecní úřad, popřípadě zastupitelský úřad na jeho žádost voličský průkaz a poznamená tuto skutečnost do stálého seznamu, popřípadě zvláštního seznamu a do jejich výpisů pro okrskovou volební komisi a zvláštní okrskovou volební komisi. Voličský průkaz pro volby do Senátu se vydává pouze voličům zapsaným ve stálém seznamu ve volebním obvodu, kde jsou vyhlášeny volby, popřípadě voličům zapsaným ve zvláštním seznamu podle § 6 odst. 5 písm. a).
Volič může požádat o vydání voličského průkazu ode dne vyhlášení voleb, a to písemným podáním opatřeným ověřeným podpisem voliče, doručeným nejpozději 7 dnů přede dnem voleb tomu, kdo stálý seznam nebo zvláštní seznam vede, nebo osobně do okamžiku uzavření stálého seznamu nebo zvláštního seznamu; obecní úřad nebo zastupitelský úřad voličský průkaz nejdříve 15 dnů přede dnem voleb předá osobně voliči nebo osobě, která se prokáže plnou mocí s ověřeným podpisem voliče žádajícího o vydání voličského průkazu, anebo jej voliči zašle.
Voličský průkaz opravňuje k zápisu do výpisu ze zvláštního seznamu ve dnech voleb
do Poslanecké sněmovny v jakémkoli volebním okrsku, popřípadě zvláštním volebním okrsku,
do Senátu ve volebním okrsku spadajícím do volebního obvodu, kde jsou volby vyhlášeny a v jehož územním obvodu je volič přihlášen k trvalém pobytu, popřípadě v jakémkoli volebním okrsku spadajícím do volebního obvodu, kde jsou vyhlášeny volby, jde-li o voliče, který nebydlí na území České republiky.
Pokud se volič, kterému byl vydán voličský průkaz, rozhodne využít korespondenční způsob hlasování, vloží voličský průkaz vydaný podle odstavce 1 do předtištěné obálky určené pro korespondenční způsob hlasování (§ 19b), jinak je tento hlas neplatný.
§ 6b
Žádost o korespondenční způsob hlasování
Volič, který nebude osobně volit ve volebním okrsku, v jehož zvláštním seznamu vedeném podle § 6 odst. 5 písm. a) je zapsán, může požádat o korespondenční způsob hlasování, a to písemným podáním opatřeným ověřeným podpisem voliče, doručeným nejpozději 50 dnů přede dnem voleb tomu, kdo zvláštní seznam vede; tato žádost může být učiněna zároveň s písemnou žádostí o zapsání do zvláštního seznamu, pokud v něm volič není dosud zapsán. Zastupitelský úřad neprodleně po obdržení žádosti o korespondenční způsob hlasování tuto skutečnost poznamená do zvláštního seznamu a výpisu ze zvláštního seznamu. Náležitosti žádosti o korespondenční způsob hlasování stanoví vyhláškou Ministerstvo vnitra.
§9
Ministerstvo vnitra
(1) Ministerstvo vnitra je ústředním orgánem státní správy na úseku voleb do Poslanecké sněmovny a Senátu.5d)
(2) Ministerstvo vnitra
metodicky řídí organizační a technickou přípravu, průběh a provedení voleb do Parlamentu České republiky,
řeší stížnosti na organizačně technické zabezpečení voleb na úrovni okresu,
vydává seznamy registrovaných politických stran a politických hnutí a poskytuje je krajským úřadům a pověřeným obecním úřadům v sídle volebního obvodu pro účely registrace kandidátních listin a přihlášek k registraci,
poskytuje informace z evidence pobytu občanů pro účely vedení stálých seznamů a zvláštních seznamů,
ve spolupráci s Českým statistickým úřadem zajišťuje provoz jednotného systému telekomunikačního spojení na území České republiky,
zajišťuje tisk volebních materiálů, obálek s adresou zastupitelského úřadu, předtištěných obálek a úředních neoznačených obálek (dále jen „hlasovací obálky“) a formulářů čestného prohlášení podle § 19 odst. 2 a organizačně zajišťuje tisk hlasovacích lístků,
zajišťuje ověřování způsobilosti na úseku voleb pro zaměstnance hlavního města Prahy zařazeného do Magistrátu hlavního města Prahy pověřeného činností na úseku voleb, který prokáže zkouškou potřebné znalosti, a pro zaměstnance městské části hlavního města Prahy zařazeného do úřadu městské části v sídle volebního obvodu pověřeného činností na úseku voleb, který prokáže zkouškou potřebné znalosti; o kladném výsledku ověření způsobilosti vydá osvědčení; ověření způsobilosti na úseku voleb nahrazuje prokázání zvláštní odborné způsobilosti podle zvláštního právního předpisu.
§14d
Zastupitelský úřad
(1) Zastupitelský úřad v rámci svého územního obvodu
zajišťuje organizačně a technicky přípravu, průběh a provedení voleb do Poslanecké sněmovny,
vede zvláštní seznam podle § 6 odst.5,
vydává voličské průkazy podle § 6a odst. 1 a § 6b odst. 1,
provádí školení členů zvláštních okrskových volebních komisí
zajišťuje podle místních podmínek informování voličů o době a místě konání voleb, o možnosti zápisu do zvláštního seznamu (§15 odst.3) a o způsobu hlasování, a to případně i v příslušném cizím jazyce,
v případě zaslání hlasovacích lístků přenosovou technikou zajišťuje tisk nebo rozmnožení hlasovacích lístků (§ 38
odst. 5odst. 6),zajišťuje pro zvláštní okrskovou volební komisi volební místnost, pomocné prostředky a potřebné pracovní síly,
zajišťuje rozeslání hlasovacích lístků, hlasovacích obálek a formuláře čestného prohlášení podle § 19 odst. 2 voličům, kteří za podmínek tohoto zákona zažádali o korespondenční způsob hlasování.
(2) Vedoucí zastupitelského úřadu zajišťuje evidenci a bezpečné uložení hlasovacích obálek a hlasovacích lístků došlých korespondenční volbou; způsob evidence a uložení stanoví vyhláškou Ministerstvo zahraničních věcí.
§15
Informování voličů
(1) Starosta zveřejní způsobem v místě obvyklým, nejpozději 15 dnů přede dnem voleb, oznámení o době a místě konání voleb v obci. Bylo-li na území obce zřízeno více volebních okrsků, uvede, které části obce náleží do jednotlivých volebních okrsků, a oznámení zveřejní na území každého z nich. Zároveň starosta uvede v oznámení adresy volebních místností.
(2) Starosta v oznámení upozorní voliče na povinnost prokázat při hlasování totožnost a státní občanství České republiky a uvede další potřebné údaje nutné k nerušenému průběhu voleb.
(3) Zastupitelské úřady způsobem v místě obvyklým informují v dostatečném časovém předstihu voliče žijící v územním obvodu tohoto úřadu o době a místě konání voleb do Poslanecké sněmovny ve zvláštním volebním okrsku, o možnosti zápisu do zvláštního seznamu a o povinnosti před hlasováním předložit k prokázání totožnosti a státního občanství cestovní pas České republiky. Zastupitelské úřady voliče informují i o možnosti využít korespondenční způsob hlasování a o povinnostech spojených s tímto způsobem hlasování. Dále informuje voliče o konání voleb do Senátu na území České republiky a o podmínkách výkonu jejich volebního práva.
(4) V obci, ve které se zřizuje výbor pro národnostní menšiny podle zvláštního zákona,5g) se oznámení podle odstavců 1 a 2 zveřejní i v jazyce příslušné národnostní menšiny.
§ 19
Zásady hlasování
Volič hlasuje osobně, zastoupení není přípustné. Možnost korespondenčního způsobu hlasování ve zvláštních volebních okrscích tím není dotčena.
(2) V případě korespondenčního způsobu hlasování se požadavek uvedený v odstavci 1 prokazuje podepsáním a datováním formuláře čestného prohlášení. Vzor formuláře čestného prohlášení stanoví vyhláškou Ministerstvo vnitra.
(3) Voliči předstupují před okrskovou volební komisi nebo zvláštní okrskovou volební komisi a hlasují v pořadí, v jakém se dostavili do volební místnosti.
(4) Volič po příchodu do volební místnosti prokáže svou totožnost a státní občanství České republiky platným cestovním, diplomatickým nebo služebním pasem České republiky anebo cestovním průkazem (dále jen „cestovní pas“), nebo platným občanským průkazem. V případě korespondenčního způsobu hlasování se totožnost prokazuje vyplněním údajů na předtištěné obálce. Po záznamu ve výpisu ze stálého seznamu nebo zvláštního seznamu obdrží od okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise prázdnou úřední obálku. Na žádost voliče mu okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise dodá za chybějící, škrtané nebo jinak označené hlasovací lístky jiné.
(5) Neprokáže-li volič svou totožnost a státní občanství České republiky, nebude mu hlasování umožněno.
(6) Voliče, který není zapsán ve výpisu ze stálého seznamu a který prokáže své právo hlasovat ve volebním okrsku, okrsková volební komise dopíše do výpisu ze stálého seznamu dodatečně a umožní mu hlasování. Volič, který se dostavil do volební místnosti s voličským průkazem, je povinen tento průkaz odevzdat okrskové volební komisi nebo zvláštní okrskové volební komisi; ta jej přiloží k výpisu ze zvláštního seznamu.
(7) V prostoru určeném pro úpravu hlasovacích lístků nesmí být nikdo přítomen zároveň s voličem, a to ani člen okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise. S voličem, který nemůže sám upravit hlasovací lístek pro tělesnou vadu anebo nemůže číst nebo psát, může být v prostoru určeném pro úpravu hlasovacích lístků přítomen jiný volič, nikoliv však člen okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise, a hlasovací lístek za něho upravit a vložit do úřední obálky.
(8) Volič může požádat ze závažných, zejména zdravotních důvodů, obecní úřad a ve dnech voleb okrskovou volební komisi o to, aby mohl hlasovat mimo volební místnost, a to pouze v územních obvodu volebního okrsku, pro který byla okrsková volební komise zřízena. V takovém případě okrsková volební komise vyšle k voliči dva své členy s přenosnou volební schránkou, úřední obálkou a hlasovacími lístky. Při hlasování postupují členové volební komise tak, aby byla zachována tajnost hlasování. Mimo území České republiky nelze do přenosné volební schránky hlasovat.
§ 19b
Korespondenční způsob hlasování
Volič vloží upravený hlasovací lístek do úřední neoznačené obálky, kterou po vložení upraveného hlasovacího lístku zalepí. Úřední neoznačenou obálku volič poté vloží do předtištěné obálky a vyplní požadované údaje do předtištěných kolonek. Poté předtištěnou obálku spolu s podepsaným a datovaným formulářem čestného prohlášení vloží do obálky adresované příslušnému zastupitelskému úřadu, v jehož zvláštním seznamu je zapsán.
Volič je povinen svůj hlas zaslat na adresu příslušného zastupitelského úřadu, v jehož zvláštním seznamu je zapsán, tak, aby zvláštní okrsková volební komise obdržela tento hlas do doby stanovené pro ukončení hlasování. Hlasovací lístky doručené po této době budou považovány za neplatné. Ministerstvo vnitra stanoví vyhláškou způsob předání hlasovacích lístků doručených korespondenční volbou zastupitelskými úřady zvláštním okrskovým volebním komisím a způsob nakládání s neofrankovanými zásilkami obsahujícími hlasovací lístky.
§ 33
Projednání a registrace kandidátních listin
(1) Krajský úřad přezkoumá ve lhůtě od 66 do 60 dnů přede dnem voleb předložené kandidátní listiny. Není-li kandidátní listina podána v souladu s § 31, nemá-li náležitosti podle § 32 nebo obsahuje-li nesprávné údaje, vyzve krajský úřad písemně prostřednictvím zmocněnce politickou stranu, politické hnutí nebo koalici nejpozději 58 dnů přede dnem voleb, aby závady odstranila do 50 dnů přede dnem voleb.
(2) Pokud politická strana, politické hnutí nebo koalice ve stanovené lhůtě závady neodstraní, rozhodne krajský úřad ve lhůtě 49 dnů přede dnem voleb o škrtnutí
a) kandidáta na kandidátní listině, pokud k ní není přiloženo prohlášení podle § 32 odst. 2, nebo toto prohlášení je nesprávné či neúplné,
b) kandidáta, který je podle sdělení Českého statistického úřadu uveden na kandidátních listinách ve více volebních krajích, popřípadě v 1 volebním kraji na více kandidátních listinách, a to v tom volebním kraji, kde ke kandidátní listině není připojeno prohlášení podle § 32 odst. 2; podepsal-li kandidát prohlášení u více kandidátních listin, škrtnou jej všechny krajské úřady, kde byla kandidátní listina podána,
c) kandidátů, kteří jsou na kandidátních listinách uvedeni nad nejvyšší počet stanovený podle § 32 odst. 3,
d) kandidáta, u něhož nejsou uvedeny údaje podle § 32 odst. 1 písm. c) a f), popřípadě jsou-li tyto údaje nesprávné nebo neúplné, nebo
e) kandidáta, který nesplňuje podmínky volitelnosti podle § 25.
(3) Krajský úřad ve lhůtě 49 dnů přede dnem voleb rozhodne
a) o registraci bezvadné kandidátní listiny,
b) o odmítnutí kandidátní listiny, jestliže není podána v souladu s § 31 nebo kandidátní listina neobsahuje náležitosti podle § 32 a nápravy nelze dosáhnout postupem podle odstavců 1 a 2.
(4) Krajský úřad neprodleně vyhotoví rozhodnutí o registraci, o odmítnutí kandidátní listiny nebo o škrtnutí kandidáta na kandidátní listině a zašle je tomu, kdo je proti tomuto rozhodnutí oprávněn domáhat se ochrany u soudu (§ 86); současně rozhodnutí vyvěsí na úřední desce krajského úřadu a vyznačí na něm den vyvěšení. Za doručené se rozhodnutí považuje třetím dnem ode dne vyvěšení.
(5) Rozhodnutí o registraci, o odmítnutí kandidátní listiny nebo o škrtnutí kandidáta na kandidátní listině musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o odvolání. Výrok obsahuje rozhodnutí ve věci s uvedením ustanovení právního předpisu, podle něhož bylo rozhodnuto. Výrok rozhodnutí o provedení registrace obsahuje kompletní kandidátní listinu. V odůvodnění se uvede, které skutečnosti byly podkladem pro rozhodnutí. Odůvodnění není třeba uvádět v případě rozhodnutí o provedení registrace. V písemném vyhotovení rozhodnutí se uvede orgán, který rozhodnutí vydal, a datum vydání rozhodnutí. Rozhodnutí musí být opatřeno úředním razítkem a podpisem s uvedením jména a příjmení zaměstnance kraje zařazeného do krajského úřadu.
(6) Seznam všech politických stran, politických hnutí a koalic, které podaly kandidátní listinu, zašle krajský úřad Státní volební komisi, která nejpozději 45 dnů přede dnem voleb určí losem číslo, kterým budou označeny hlasovací lístky pro volby do Poslanecké sněmovny. Výsledek losování sdělí předseda Státní volební komise kandidujícím politickým stranám, politickým hnutím a koalicím a krajským úřadům.
(7) Na základě
rozhodnutí soudu podle zvláštního právního předpisu provede
krajský úřad zaregistrování kandidátní listiny i po lhůtě
stanovené v odstavci 3, nejpozději však 20
35 dnů přede dnem voleb. Proti tomuto zaregistrování nelze
podat opravný prostředek.
(8) Politické straně, politickému hnutí nebo koalici, jejichž kandidátní listina nebyla zaregistrována ani na základě rozhodnutí soudu podle zvláštního právního předpisu, vrátí do 1 měsíce krajský úřad složený příspěvek. Je-li složena na účet kraje místo částky podle § 31 odst. 4 jiná částka, krajský úřad ji vrátí složiteli bez zbytečného odkladu.
(9) Registrace je podmínkou pro vytištění hlasovacích lístků.
§ 38
Hlasovací lístky
(1) Po registraci kandidátních listin zajistí krajský úřad tisk hlasovacích lístků. Hlasovací lístek se tiskne samostatně pro každou politickou stranu, politické hnutí a koalici.
(2) Na každém hlasovacím lístku musí být uveden název volebního kraje, číslo určené losem podle § 8 odst. 2 písm. c), nezkrácený název politické strany, politického hnutí nebo koalice, jméno, příjmení, věk, povolání, obec trvalého pobytu kandidátů, jejich pořadí označené arabskými číslicemi a příslušnost k určité politické straně nebo politickému hnutí nebo skutečnost, že kandidát je bez politické příslušnosti. U koalice je nutné uvést, která politická strana nebo politické hnutí ji tvoří, a u kandidáta uvést, která politická strana nebo politické hnutí ho navrhlo. Správnost údajů na hlasovacím lístku před jeho vytištěním může být ověřena zmocněncem politické strany, politického hnutí nebo koalice.
(3) Na předtištěné obálce musí být uvedeno jméno a příjmení voliče, adresa trvalého bydliště voliče a kolonky pro vyplnění data narození a čísla občanského průkazu, případně cestovního pasu, které vyplní volič sám.
(4) Hlasovací lístky musí být vytištěny písmem téhož druhu a stejné velikosti, na papíru téže barvy, jakosti a týchž rozměrů. Totéž platí obdobně pro hlasovací obálky a formuláře čestného prohlášení podle § 19 odst. 2. Hlasovací lístkyjsou opatřeny otiskem razítka krajského úřadu. Hlasovací obálky a formuláře čestného prohlášení podle § 19 odst. 2 jsou opatřeny razítkem zastupitelského úřadu, v jehož zvláštním seznamu podle § 6 odst. 5 písm. a) je volič veden.
(5) Hlasovací lístky zašle krajský úřad prostřednictvím pověřených obecních úřadů starostům, kteří zajistí, aby hlasovací lístky byly dodány všem voličům nejpozději 3 dny přede dnem voleb a v den voleb všem okrskovým volebním komisím. V obcích, kde není starosta, zajistí dodání hlasovacích lístků, voličům ve stanovené lhůtě místostarosta, a není-li místostarosta, ředitel krajského úřadu, v hlavním městě Praze ředitel Magistrátu (dále jen „ředitel krajského úřadu“).
(6) Hlasovací obálky a formuláře čestného prohlášení podle § 19 odst. 2 zašle Ministerstvo vnitra Ministerstvu zahraničních věcí, které zajistí jejich dodání nejpozději do 24 dnů před zahájením voleb na zastupitelské úřady. Hlasovací lístky pro volbu ve zvláštních volebních okrscích zašle příslušný krajský úřad Ministerstvu zahraničních věcí, které zajistí jejich dodání nejpozději do 24 dnů před zahájením voleb na zastupitelské úřady stanovené vyhláškou Ministerstva zahraničních věcí. Na zbývající zastupitelské úřady zajistí Ministerstvo zahraničních věcí zaslání hlasovacího lístku přenosovou technikou nejpozději do 30 dnů přede dnem voleb. Vedoucí zastupitelského úřadu zajistí jejich tisk nebo rozmnožení v dostatečném množství nejpozději do 24 dnů před zahájením voleb. Volič, který hlasuje ve zvláštním volebním okrsku, obdrží hlasovací lístky ve volební místnosti, nevyužije- li hlasování korespondenčním způsobem.
(7) Volič, který hlasuje ve zvláštním volebním okrsku korespondenčním způsobem, obdrží hlasovací lístky v zásilce zaslané zastupitelským úřadem, v jehož zvláštním seznamu je zapsán. Zásilka kromě hlasovacích lístků obsahuje také formulář čestného prohlášení podle § 19 odst. 2, úřední neoznačenou obálku pro vložení hlasovacího lístku, obálku s adresou zastupitelského úřadu, v jehož zvláštním seznamu je zapsán, a předtištěnou obálku, instrukce ke korespondenčnímu způsobu hlasování a výtah z příslušných právních předpisů.
(8) Zásilku uvedenou v odstavci 7 obdrží volič nejdéle 14 dnů přede dnem voleb. Pokud volič zásilku uvedenou v odstavci 7 v této lhůtě neobdrží, může se neprodleně obrátit na zastupitelský úřad, který mu bez zbytečného odkladu zašle zásilku novou. Tuto skutečnost zastupitelský úřad vyznačí ve zvláštním seznamu a ve výpise ze zvláštního seznamu.
(9) V případě zřejmých tiskových chyb na hlasovacích lístcích předaných voličům se hlasovací lístky nepřetiskují; krajský úřad zabezpečí vyvěšení informace o těchto chybách ve všech volebních místnostech na území volebního kraje s uvedením správného údaje. Pro hlasování mimo území České republiky zabezpečí krajský úřad zveřejnění informace o těchto chybách ve všech volebních místnostech mimo území České republiky prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí.
§ 39
Hlasování
V prostoru určeném pro úpravu hlasovacích lístků vloží volič do úřední obálky 1 hlasovací lístek. Na hlasovacím lístku, který vkládá do úřední obálky, může přitom zakroužkováním pořadového čísla nejvýš u 2 kandidátů uvedených na témže hlasovacím lístku vyznačit, kterému z kandidátů dává přednost. Jiné písemné úpravy hlasovacího lístku nemají na posuzování hlasovacího lístku vliv. Ustanovení tohoto paragrafu platí obdobně i pro hlasování korespondenčním způsobem.
§ 39 a
Nakládání s hlasy odevzdanými korespondenčním způsobem hlasování
Při každém přijetí hlasů odevzdaných korespondenčním způsobem hlasování je evidován počet došlých obálek. Po doručení hlasů odevzdaných korespondenčním způsobem hlasovaní jsou tyto bezpečně uchovány (§ 14d odst. 2) až do doby ukončení hlasování. Po ukončení hlasování a před zahájením sčítání hlasů zvláštní okrsková volební komise převezme od vedoucího zastupitelského úřadu hlasy došlé korespondenčním způsobem hlasování. Nato zvláštní okrsková volební komise rozlepí obálku s adresou příslušného zastupitelského úřadu, vyjme z ní předtištěnou obálku a formulář čestného prohlášení a na základě těchto dokumentů učiní záznam do výpisu ze zvláštního seznamu. Poté rozlepí i předtištěnou obálku, vyjme z ní úřední neoznačenou obálku a tuto vhodí do volební schránky. Zjistí-li zvláštní okrsková volební komise, že volič využil jak korespondenční, tak osobní způsob hlasování, považuje se hlas doručený prostřednictvím korespondenčního způsobu hlasování za neplatný. Pokud v obálce adresované příslušnému zastupitelskému úřadu chybí zalepená úřední neoznačená obálka s hlasovacím lístkem či podepsaný a datovaný formulář čestného prohlášení, zvláštní okrsková volební komise zbývající dokumenty zničí a tento hlas bude považovat za neodevzdaný.
(2) Podrobnosti nakládání s hlasy odevzdanými korespondenčním způsobem hlasování od doby doručení příslušnému zastupitelskému úřadu do ukončení hlasování stanoví vyhláškou Ministerstvo vnitra.
§ 42
Zápis o průběhu a výsledku hlasování
(1) Okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise vyhotoví ve dvojím stejnopise zápis o průběhu a výsledku hlasování. Zápis podepíší členové okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise; jestliže některý z členů této komise podpis odepře, uvedou se důvody v samostatné příloze k zápisu.
(2) V zápise okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise o průběhu a výsledku hlasování se uvede:
doba počátku a ukončení hlasování, popřípadě jeho odročení, přerušení nebo prodloužení s uvedením důvodů,
celkový počet osob ve volebním okrsku zapsaných do výpisu ze stálého seznamu a do výpisu ze zvláštního seznamu,
c) počet voličů, kteří zvolili korespondenční způsob hlasování,
d) počet voličů, kterým byly vydány úřední obálky,
e) počet odevzdaných úředních obálek,
f) počet platných hlasů odevzdaných pro každou politickou stranu, politické hnutí nebo koalici a počet platných hlasů celkem,
g) počet platných přednostních hlasů odevzdaných pro jednotlivé kandidáty politických stran, politických hnutí a koalic,
h) stručný obsah oznámení a stížností, které byly podány okrskové volební komisi nebo zvláštní okrskové volební komisi, usnesení, která komise přijala, a jejich stručné zdůvodnění.
(3) K uvedení údajů
podle odstavce 2 písm. f) písm. g) okrsková
volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise
využije potřebný počet nepoužitých hlasovacích lístků,
které po ukončení hlasování pro tento účel výslovně jako
pomocné hlasovací lístky pro sčítání přednostních hlasů
označil předseda okrskové volební komise za přítomnosti
členů okrskové volební komise nebo předseda zvláštní
okrskové volební komise za přítomnosti členů zvláštní
okrskové volební komise.
(4) Využije-li okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise pro vyhotovení zápisu o průběhu a výsledku hlasování, popřípadě i pro vyhotovení údajů na technickém nosiči počítač, využije programové vybavení dodané Českým statistickým úřadem.
§ 43
Předání zápisu o průběhu a výsledku hlasování Českému statistickému úřadu
(1) Po podepsání zápisu o průběhu a výsledku hlasování předseda okrskové volební komise nebo pověřený člen okrskové volební komise předá 1 stejnopis zápisu o průběhu a výsledku hlasování, popřípadě i výsledek hlasování na technickém nosiči neprodleně Českému statistickému úřadu na pracovišti u pověřeného obecního úřadu.
(2) Po podepsání zápisu o průběhu a výsledku hlasování ve zvláštním volebním okrsku předseda zvláštní okrskové volební komise nebo pověřený člen zvláštní okrskové volební komise zašle 1 výtisk zápisu o průběhu a výsledku hlasování pomocí přenosové techniky nebo popřípadě i pomocí výpočetní techniky neprodleně Českému statistickému úřadu prostřednictvím pracoviště Českého statistického úřadu u Ministerstva zahraničních věcí.
(3) Jestliže se v předávaném zápisu o průběhu a výsledku hlasování vyskytnou chyby, budou v případě, že je předseda okrskové volební komise nebo pověřený člen okrskové volební komise zmocněn k odstranění chyb v zápise o průběhu a výsledku hlasování, ve spolupráci s nimi na místě odstraněny; pokud však není předseda nebo pověřený člen okrskové volební komise k opravě těchto chyb zmocněn, nebo jde o chyby, jejichž oprava je možná pouze s využitím materiálů uložených ve volební místnosti, bude zápis o průběhu a výsledku hlasování odmítnut a stanovena lhůta k odstranění chyb a předání nového zápisu o průběhu a výsledku hlasování.
(4) Jestliže se v zaslaném zápisu o průběhu a výsledku hlasování ze zvláštního volebního okrsku vyskytnou chyby, bude zápis o průběhu a výsledku hlasování odmítnut a stanovena lhůta k odstranění chyb a zaslání nového zápisu o průběhu a výsledku hlasování.
(5) Po převzetí zápisu o průběhu a výsledku hlasování do dalšího zpracování obdrží předseda okrskové volební komise nebo pověřený člen okrskové volební komise nebo předseda zvláštní okrskové volební komise nebo pověřený člen zvláštní okrskové volební komise písemný doklad ve formě počítačové sestavy osvědčující, že výsledek hlasování ve volebním okrsku nebo ve zvláštním volebním okrsku byl do dalšího zpracování převzat bezchybně. Předseda zvláštní okrskové volební komise nebo pověřený člen zvláštní okrskové volební komise obdrží tento doklad prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí přenosovou technikou. Český statistický úřad zároveň vydá pokyn, že okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise může své zasedání ve druhý den voleb ukončit. Tím není dotčen § 52a.
(6) Nesplní-li okrsková volební komise nebo zvláštní okrsková volební komise na výzvu Českého statistického úřadu povinnosti podle odstavce 1 nebo 2 do 24 hodin po zahájení sčítání podle § 40, popřípadě ve lhůtě stanovené podle odstavce 3 nebo 4, může být celkový výsledek voleb za volební kraj zpracován bez tohoto volebního okrsku nebo zvláštního volebního okrsku. Po uplynutí této lhůty se již k výsledku z tohoto volebního okrsku nebo zvláštního volebního okrsku nepřihlíží.
(7) Okrsková volební komise a zvláštní okrsková volební komise zapečetí stejnopis zápisu o průběhu a výsledku hlasování, odevzdané voličské průkazy, doručené formuláře čestného prohlášení podle § 19 odst. 2, odevzdané hlasovací lístky a úřední obálky, výpis ze stálých seznamů, výpis ze zvláštních seznamů, doklad o převzetí výsledku hlasování do dalšího zpracování a případný zápis o kontrole provedené krajským nebo pověřeným obecním úřadem. Okrsková volební komise uvedené dokumenty předá spolu s ostatní volební dokumentací do úschovy obecnímu úřadu, zvláštní okrsková volební komise uvedené dokumenty odevzdá zastupitelskému úřadu, který je odešle spolu s ostatní volební dokumentací prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí Úřadu městské části Praha 1.
§61
Náležitosti přihlášek k registraci
(1) Přihláška k registraci obsahuje
a) jméno a příjmení kandidáta, věk, jeho povolání, obec, kde je přihlášen k trvalému pobytu,
b) název politické strany, politického hnutí nebo koalice, která kandidáta přihlašuje k registraci, nebo údaj, že jde o nezávislého kandidáta; v případě koalice se uvede její složení,
c) číslo a sídlo volebního obvodu, ve kterém kandiduje,
d) příslušnost kandidáta k politické straně nebo politickému hnutí, nebo údaj, že kandidát je bez politické příslušnosti,
e) jde-li o koalici, název politické strany nebo politického hnutí, které kandidáta navrhlo,
f) podpis zmocněnce politické strany, politického hnutí nebo koalice,
g) jméno a příjmení, označení funkce a podpis osoby oprávněné jednat jménem politické strany nebo politického hnutí; v případě koalice jména a příjmení, označení funkcí a podpisy všech osob oprávněných jednat jménem všech politických stran a politických hnutí, které ji tvoří; podává-li přihlášku nezávislý kandidát, připojí svůj podpis.
(2) K přihlášce k registraci kandidát připojí
a) doklad o státním občanství,
b) vlastnoručně podepsané prohlášení, že souhlasí se svou kandidaturou,že mu nejsou známy překážky volitelnosti, popřípadě tyto překážky ke dni voleb pominou, že nedal souhlas k tomu, aby byla jeho kandidatura předložena v jiném volebním obvodu a že je členem určité politické strany nebo politického hnutí, nebo skutečnost, že je bez politické příslušnosti; na prohlášení kandidát dále uvede místo, kde je přihlášen k trvalému pobytu, a rodné číslo,
c) podává-li přihlášku k registraci politická strana, politické hnutí nebo koalice, určí v příloze svého zmocněnce a uvede jeho jméno, příjmení a místo, kde je přihlášen k trvalému pobytu; politická strana, politické hnutí a koalice má právo navrhnout náhradníka zmocněnce a uvede jeho jméno, příjmení a místo, kde je přihlášen k trvalému pobytu,
d) k přihlášce
nezávislého kandidáta se připojí petice podporující jeho
kandidaturu, která musí být podepsána alespoň 1 000 oprávněných
voličů z volebního obvodu,kde kandidát kandiduje, s uvedením
jejich jména, příjmení, rodného čísla data
narození a místa, kde jsou přihlášeni k trvalému pobytu;
chybí-li některý z uvedených údajů nebo je uveden neúplně
nebo
nepodepsal-li se volič, podpis se nezapočítává; v záhlaví petice se uvede jméno a příjmení kandidáta, číslo a sídlo volebního obvodu, do kterého kandidát kandiduje, a rok konání voleb,
e) potvrzení o složení kauce 20 000 Kč; kauce se skládá na zvláštní účet, který nejpozději 72 dnů přede dnem voleb zřídí u České národní banky pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu; okresní úřad v sídle volebního obvodu vrátí do 1 měsíce po vyhlášení výsledků voleb kauci kandidátovi, pokud získá v prvním kole voleb ve volebním obvodu alespoň 6 procent z celkového počtu platných hlasů; úroky z kaucí a částky, které se nevracejí, jsou příjmem státního rozpočtu.
(3) Zmocněncem ani jeho náhradníkem nemůže být osoba mladší 18 let, osoba zbavená způsobilosti k právním úkonům nebo kandidát. Úkony svého zmocněnce ve volebních věcech je politická strana, politické hnutí a koalice vázána. Svého zmocněnce může politická strana, politické hnutí a koalice písemně odvolat; zmocnění zaniká okamžikem doručení odvolání pověřenému obecnímu úřadu v sídle volebního obvodu. Nezávislý kandidát nemá zmocněnce.
§ 62
Projednání a registrace přihlášek k registraci
(1) Pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu přezkoumá ve lhůtě od 66 do 60 dnů přede dnem voleb podané přihlášky k registraci. Nemá-li přihláška k registraci náležitosti uvedené v § 61 odst. 1 písm. a) a není-li k ní současně přiložena ani
(2) Pokud politická strana, politické hnutí, koalice nebo nezávislý kandidát ve stanovené lhůtě závady neodstraní a nejde-li o závady podle odstavce 1 věty druhé, rozhodne pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu ve lhůtě 49 dnů přede dnem voleb o odmítnutí přihlášky k registraci, jestliže
a) není podána v souladu s § 60,
b) nemá náležitosti podle § 61 odst. 1 nebo obsahuje nesprávné nebo neúplné údaje,
c) k ní není přiložena
d) k ní není připojena petice podle § 61 odst. 2 písm. d) nebo petice neobsahuje potřebný počet podpisů,
e) k ní není připojeno potvrzení o složení kauce podle § 61odst. 2 písm. e) nebo kauce není složena ve stanovené výši,
f) byla na základě sdělení Českého statistického úřadu podána pro stejného kandidáta ve více volebních obvodech, popřípadě v 1 volebním obvodu na více přihláškách k registraci, a to v tom volebním obvodu, kde k přihlášce k registraci není připojeno prohlášení podle § 61 odst. 2 písm. b); podepsal-li kandidát prohlášení u více přihlášek k registraci, odmítnou jej všechny pověřené obecní úřady v sídle volebních obvodů, kde byla přihláška k registraci podána,
g) kandidát nesplňuje podmínky volitelnosti podle § 57.
(3) Pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu rozhodne ve lhůtě 49 dnů přede dnem voleb o registraci bezvadné přihlášky k registraci.
(4) Pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu neprodleně vyhotoví rozhodnutí o registraci a o odmítnutí přihlášky k registraci a zašle tomu, kdo je proti rozhodnutí oprávněn domáhat se ochrany u soudu (§ 86). Současně se rozhodnutí vyvěsí na úřední desce pověřeného obecního úřadu v sídle volebního obvodu a vyznačí se na něm den vyvěšení. Za doručené se rozhodnutí považuje třetím dnem ode dne vyvěšení.
(5) Rozhodnutí o registraci nebo o odmítnutí přihlášky k registraci musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o odvolání. Výrok obsahuje rozhodnutí ve věci s uvedením ustanovení právního předpisu, podle něhož bylo rozhodnuto. V odůvodnění se uvede, které skutečnosti byly podkladem pro rozhodnutí. Odůvodnění není třeba v případě rozhodnutí o provedení registrace. V písemném vyhotovení rozhodnutí se uvede orgán, který rozhodnutí vydal, a datum vydání rozhodnutí. Rozhodnutí musí být opatřeno úředním razítkem a podpisem s uvedením jména a příjmení zaměstnance obce zařazeného do pověřeného obecního úřadu v sídle volebního obvodu.
(6) Pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu určí nejpozději 45 dnů přede dnem voleb losem číslo, kterým budou označeny hlasovací lístky kandidátů pro volby do Senátu. Výsledek losování zmocněncům politických stran, politických hnutí nebo koalic a dále nezávislým kandidátům písemně oznámí.
(7) Na základě rozhodnutí soudu podle zvláštního právního předpisu, provede pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu zaregistrování přihlášky k registraci i po lhůtě stanovené v odstavci 3, nejpozději však 20 dnů přede dnem voleb. Proti tomuto zaregistrování nelze podat opravný prostředek.
(8) Kandidátovi, jehož přihláška k registraci nebyla zaregistrována ani na základě rozhodnutí soudu podle zvláštního právního předpisu, vrátí do 1 měsíce pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu složenou kauci. Je-li na účet obce v sídle volebního obvodu složena místo kauce jiná částka, pověřený obecní úřad v sídle volebního obvodu ji vrátí složiteli bez zbytečného odkladu.
(9) Registrace je podmínkou pro vytištění hlasovacích lístků.
(10) Pokud byla po provedené registraci politická strana nebo politické hnutí, které přihlásilo samostatně kandidáta k registraci, zrušena nebo pokud byla její činnost pozastavena, pohlíží se na tohoto kandidáta jako na nezávislého kandidáta. Dodatečné předložení petice se na něm nepožaduje.
II. Navrhovaná změna zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů
§ 89
Ochrana ve věcech registrace
(1) Soudní ochrany se lze domáhat ve věcech, v nichž správní orgán podle zvláštních zákonů
a) odmítl kandidátní listinu nebo odmítl přihlášku k registraci,
b) škrtl kandidáta na kandidátní listině,
c) registroval kandidátní listinu nebo přihlášku k registraci.
(2) Návrhem podle odstavce 1 písm. a) se může politická strana, politické hnutí nebo jejich koalice (dále jen "politická strana"), nezávislý kandidát, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, jestliže podali kandidátní listinu, nebo u voleb do Senátu Parlamentu České republiky (dále jen "Senát"), nezávislý kandidát nebo politická strana, která podala přihlášku k registraci, domáhat vydání rozhodnutí o povinnosti správního orgánu kandidátní listinu nebo přihlášku k registraci registrovat. Účastníky jsou navrhovatel a správní orgán.
(3) Návrhem podle odstavce 1 písm. b) se může politická strana, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, které podalo kandidátní listinu, nebo ten, kdo byl rozhodnutím správního orgánu z této kandidátní listiny vyškrtnut, domáhat vydání rozhodnutí o ponechání kandidáta na kandidátní listině. Účastníky jsou navrhovatel a správní orgán.
(4) Návrhem podle odstavce 1 písm. c) se může politická strana, nezávislý kandidát, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, které podalo kandidátní listinu, nebo u voleb do Senátu nezávislý kandidát nebo politická strana, která podala přihlášku k registraci, domáhat vydání rozhodnutí o zrušení registrace kandidátní listiny jiné politické strany, nezávislého kandidáta, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, nebo zrušení registrace přihlášky jiného kandidáta. Účastníky jsou navrhovatel, správní orgán, který provedl registraci, a ten, o jehož registraci se jedná.
(5)
Soud rozhodne usnesením, a to do
patnácti dnů
do sedmi dnů
poté,
kdy návrh došel soudu. Jednání není třeba nařizovat.