Návrh novely zákona č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), vychází především z praktických zkušeností z dosavadního uplatňování zákona o Vojenské policii. Působnost Vojenské policie je zaměřena k plnění úkolů policejní ochrany ozbrojených sil, vojenských objektů, vojenského materiálu a ostatního majetku státu, s nímž je příslušné hospodařit Ministerstvo obrany. Na základě stanovené osobní působnosti Vojenská policie působí nejen vůči vojákům v činné službě, ale i vůči osobám, které se nacházejí ve vojenských objektech a v prostoru, kde probíhají vojenské akce a dále vůči osobám, které páchají trestnou činnost nebo přestupky spolu s vojáky nebo proti majetku státu, s nímž je příslušné hospodařit Ministerstvo obrany. Vojenská policie se mimo jiné podílí na zabezpečování kázně a pořádku ve vojenských objektech a dohlíží na dodržování kázně vojáků na veřejnosti, odhaluje trestné činy, zjišťuje jejich pachatele a činí opatření k předcházení trestné činnosti, pátrá po vojácích a věcech, podílí se na ochraně majetku státu, s nímž je příslušné hospodařit Ministerstvo obrany a zajišťuje ochranu a doprovod určených osob.
Stávající právní úprava neřeší otázku možného podílu Vojenské policie na zajišťování ochrany zájmů České republiky a jejích občanů v cizině v místech, kde probíhají mezinárodní mise nebo operace s nasazením armády. Za situací, kdy je ohrožení našich občanů reálné a vysoké, by bylo vhodné využít Vojenské policie a stanovit jí úkol tak, aby se na zajištění bezpečnosti našich občanů podílela. Z hlediska operačních schopností je Vojenská policie připravena tento úkol plnit.
Podle současné právní úpravy je institut zajištění vztažen pouze k osobě vojáka. Navrhovaná úprava ustanovení o zajištění zpřesňuje a uvádí jej do souladu se stanovenou osobní působností, tedy umožňuje toto oprávnění použít přiměřeně i vůči ostatním osobám, uvedeným v § 2 odst. 1 písm. b) zákona.
Koncepce výstavby profesionální Armády České republiky a mobilizace ozbrojených sil České republiky přepracovaná na změněný zdrojový rámec (dále jen „Koncepce“) s sebou přináší zrušení posádkových věznic, v nichž jsou v současné době zřízeny cely předběžného zajištění ve prospěch Vojenské policie. Potřeba umístění zajištěné osoby odděleně od ostatních na dobu nezbytně nutnou vede k návrhu na zřízení policejních cel, které dosud v této podobě v zákoně upraveny nebyly.
V rámci plnění úkolu dohledu nad bezpečností provozu vozidel ozbrojených sil a ostatních dopravních prostředků (ostatních dopravních prostředků pouze ve vojenských objektech), naráží vojenští policisté na nedostatečná oprávnění, která jim prakticky znemožňují tento úkol plnit. Jedná se především o nedostatečné oprávnění působit ve vojenských objektech vůči řidičům, kteří nejsou vojáky a dopravním prostředkům, které nejsou vozidly ozbrojených sil.
Vojenská policie zajišťuje ochranu a doprovod určených osob, ochranu vyčleněných dopravních letadel pro přepravu ústavních činitelů a vojenských objektů určených pro odbavení přepravovaných ústavních činitelů a určených osob. Současná právní úprava výslovně neřeší otázky zajišťování bezpečnosti ostatní vojenské letecké dopravy a leteckých činností zabezpečovaných Armádou České republiky, zejména v návaznosti na příslušná ustanovení zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Vzhledem k zásadnímu významu této činnosti se zákon v tomto směru doplňuje o příslušná oprávnění, která umožní Vojenské policii úkol plnit.
V rámci organizace Vojenské policie působí akreditované pracoviště kriminalistické techniky a expertiz, které vykonává expertizní činnost zejména ve prospěch služby Vojenské policie pro odhalování a dokumentaci trestné činnosti. Nejen specialisté tohoto pracoviště, ale i další specialisté Vojenské policie, které určí náčelník Vojenské policie, potřebují pro účely výcviku, výuky, zkoušek, expertizní a další činnosti držet, skladovat a používat některé nebezpečné látky a věci. K tomuto účelu se navrhuje přiznat určeným specialistům tato oprávnění.
Vojenští policisté využívají při plnění úkolů nástrahové prostředky a zabezpečovací techniku jako základní podpůrné operativně pátrací prostředky. Praxe, zejména v souvislosti s nárůstem úkolů preventivního a ochranného charakteru, ukazuje na potřebu rozšíření možností využívat některé další prostředky. Zejména využití zvláštních finančních prostředků a služeb informátora by výrazně zvýšilo efektivitu práce pověřených orgánů Vojenské policie při odhalování, předcházení a zamezování trestné činnosti.
Donucovací prostředky jsou pro vojenské policisty, stejně jako pro příslušníky ostatních ozbrojených bezpečnostních sborů, nezbytnými služebními pomůckami, které jim v mezích zákona umožňují vynucení práva. Vzhledem ke zkušenostem s jejich používáním se ukazuje, že široká definice používání každého z těchto prostředků přímo zákonem je nadbytečná a je spíše metodikou pro jejich použití. Na základě praxe ostatních ozbrojených bezpečnostních sborů se jeví jako dostatečné upravit tuto problematiku interním aktem řízení.
Právní úprava použití zbraně vojenským policistou je, v porovnání s úkoly Vojenské policie, zcela nevyhovující. Příslušník ozbrojených sil – voják, jehož výkon služby je pokryt definicí uvedenou v zákoně, plní jiné úkoly než vojenský policista, a proto obecná definice použití zbraně nemůže postačovat k postižení situací, do kterých se při plnění svých úkolů dostává vojenský policista. S ohledem na tyto skutečnosti je navrhována změna zákona.
Právní řád, zejména zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, podrobně upravuje problematiku ochrany osobních údajů a práv a povinností při jejich zpracování. Současné znění zákona o Vojenské policii tuto problematiku dostatečně neřeší, a proto se navrhuje nová komplexní úprava.
Práci pověřených orgánů Vojenské policie v trestním řízení negativně ovlivňuje trestním řádem stanovené omezení působnosti pouze na příslušníky ozbrojených sil. Navrhuje se tento okruh osobní působnosti rozšířit na kategorie osob, které lze zařadit mezi osoby požívající policejní ochrany Vojenské policie. Jedná se nejen o občanské zaměstnance, kteří tvoří civilní prvek pracovníků ozbrojených sil, a občanskou mládež, která studuje na vojenských vysokých školách, tedy o osoby, které se nacházejí a jsou zaměstnány ve vojenských objektech a používají vojenský materiál, ale obecně o osoby, které páchají trestnou činnost ve vojenských objektech proti příslušníkům ozbrojených sil nebo spolu s nimi nebo proti vojenským objektům, vojenskému materiálu nebo ostatnímu majetku státu s nímž je příslušné hospodařit Ministerstvo obrany.
Návrh předkládaného zákona je v souladu s ústavním pořádkem i s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána a není v rozporu s právem Evropských společenství. Předloženého návrhu zákona se týkají následující právní předpisy ES/EU:
Úmluva o Evropské unii o zřízení Evropského policejního úřadu (Úmluva o Europolu), založená na článku K.3 Smlouvy,
Rozhodnutí Rady ze dne 28. února 2002 o zřízení Evropské jednotky pro soudní spolupráci (Eurojust) za účelem posílení boje proti závažné trestní činnosti,
Protokol, kterým se mění Úmluva o zřízení Evropského policejního úřadu (Úmluva o Europolu), vypracovaný na základě čl. 43 odst. 1 této Úmluvy,
nařízení Rady (ES) č. 871/2004 ze dne 29. dubna 2004 o zavedení určitých nových funkcí Schengenského informačního systému, také se zřetelem na boj proti terorismu,
Akt Rady ze dne 28. února 2002, kterým se mění Akt Rady ze dne 12. března 1999, kterým se přijímají pravidla pro předávání osobních údajů Europolem třetím státům a třetím subjektům.
Návrh zákona není spojen s požadavky na navýšení prostředků ze státního rozpočtu České republiky. Budování policejních cel znamená v konkrétních případech drobné stavební úpravy stávajících prostor, které budou hrazeny z prostředků na opravy budov. Náklady na přestavbu policejní cely činí zhruba 250 tis. Kč. Vybudování nových policejních cel v místě výstavby nových základen je již zakalkulováno v prostředcích na výstavbu těchto objektů. Z uvedeného vyplývá, že předpokládané náklady, vzhledem k přestavbě 4 policejních cel, by činily přibližně 1 mil. Kč. Tyto prostředky, spolu se zvláštními finančními prostředky Vojenské policie, budou hrazeny z prostředků vyčleněných z rozpočtové kapitoly Ministerstva obrany pro Vojenskou policii.
Rovněž se nepředpokládají sociální dopady, dopady na životní prostředí ani dopady na rovné postavení mužů a žen.
K čl. I:
K bodu 1 - § 1, § 2 písm. b) a § 3 odst. 1 písm. e) a f):
Navrhované nové znění těchto ustanovení reaguje na potřebu terminologického souladu s později přijatými právními předpisy [zákon č. 218/2000 Sb., rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů].
K bodu 2 - § 2 odst. 2
Neujasněnost pojmu „vojenská akce“ přinášela problémy výkladu působnosti, a proto se v tomto návrhu stanoví, co se pod pojmem „vojenská akce“ rozumí.
K bodu 3 - § 3 odst. 1 písm. m):
Současná právní úprava upravuje ochranu ústavních činitelů v rozsahu stanoveném § 2 odst. 1 písm. g) zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, provedeném nařízením vlády č. 138/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Mezi těmito ústavními činiteli není uvedena funkce ministra obrany. Vzhledem k významu funkce ministra obrany a jeho možnému ohrožení ze strany extremistických nebo teroristických organizací, zejména v souvislosti s bezpečnostní situací vyplývající z angažovanosti České republiky v rámci zahraničních vojenských misí, se jeví jako nezbytné poskytovat ochranu ministrovi obrany. V ostatních členských zemích NATO je obvyklé, že tato osoba požívá vzhledem ke své funkci zvýšené ochrany, a proto je žádoucí, aby obdobná ochrana byla poskytována i ministrovi obrany České republiky. Vzhledem k tomu, že v resortu Ministerstva obrany působí Vojenská police jako profesionální policejní složka, měla by být tímto úkolem také pověřena. Právní úprava obsažená v zákoně o Vojenské policii je tak speciální k právní úpravě obsažené v zákoně č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Doprovod a ochrana poskytovaná hlavním představitelům ozbrojených sil cizích států se realizuje tehdy, jsou-li chráněnými osobami i v zemi svého původu, anebo jsou-li s jejich pracovní návštěvou spojena bezpečnostní rizika (např. u pracovních návštěv hlavních představitelů ozbrojených sil ze zemí Blízkého východu).
K bodu 4 - § 3 odst. 1 písm. n) a o):
Návrh vychází z dosavadního úkolu uvedeného v § 3 písm. m), ale rozšiřuje jej o zajišťování bezpečnosti vojenské letecké dopravy jako celku. V současné mezinárodně bezpečnostní situaci je Česká republika úzce zapojena do mezinárodních vojenských i humanitárních akcí. Vojenská letadla přepravují do těchto oblastí příslušníky ozbrojených sil, pracovníky humanitárních misí, záchranáře, ale i výzbroj, výstroj a humanitární pomoc. Těmto vojenským letadlům a jejich posádkám je nutné zajistit bezpečnost, a to nejen před přímým napadením. Rovněž je třeba zajistit ochranu i dalších letů, např. sportovců v rámci mezinárodní reprezentace.
Při působení Armády České republiky v zahraničních misích nelze vyloučit možnost, že oficiální představitelé České republiky nebo jiní občané České republiky mohou potřebovat v zemi působení ochranu nebo jinou pomoc. Konkrétními příklady mohou být zejména akce Vojenské policie ve prospěch Policie České republiky při ochraně představitele zastupitelského úřadu České republiky v Kuvajtu v souvislosti s válkou v Iráku a představitelů humanitárních organizací v této oblasti. Je zřejmé, že při policejní ochraně představitelů České republiky během návštěv těchto rizikových oblastí, při zajišťování bezpečnosti pracovníků Ministerstva zahraničních věcí při plnění úkolů v Iráku a dalších představitelů České republiky v krizových oblastech, mohou speciálně vycvičení vojenští policisté poskytovat těmto osobám potřebnou pomoc a ochranu, aniž by přitom Vojenská policie zasahovala do působnosti Policie České republiky.
K bodu 5 a 6 - § 6 a § 11 odst. 8:
Návrh uvádí právní úpravu do souladu se současnou odbornou terminologií a zpřesňuje odkaz v textu v návaznosti na úpravu nového členění § 2 zákona.
K bodu 7 a 8 - § 12 a 12a:
Návrh nové právní úpravy rozšiřuje oprávnění Vojenské policie požadovat prokázání totožnosti, a to nejen ve vztahu k vojákům, ale i k dalším osobám, vůči kterým je Vojenská policie oprávněna působit. Návrh nového znění § 12 upravuje formu a podmínky, za nichž je možné požadovat prokázání totožnosti.
Návrh nového § 12a podrobně specifikuje služební úkony, které jsou nezbytné pro identifikaci vojáka. Navržená úprava vychází z potřeby doplnit nedostatečná oprávnění Vojenské policie při zajišťování bezpečnosti vojenských objektů. Jedná se zejména o důležité vojenské objekty, ve kterých je uložen nebezpečný materiál jako jsou zbraně a výbušniny, ale také o objekty strategického významu jako jsou centra řízení, objekty Ministerstva obrany a další objekty se silnou koncentrací utajovaných skutečností. Vzhledem k tomu, že je to právě Vojenská policie, které je uloženo zajišťovat bezpečnost těchto důležitých objektů, navrhuje se stanovení potřebných oprávnění v tomto zákoně. Osoby, které nejsou vojáky, avšak nemohou ani prokázat svoji totožnost, je vojenský policista oprávněn neprodleně předvést na nejbližší útvar Policie České republiky.
K bodu 9 - § 13:
Současná právní úprava umožňuje zajistit pouze vojáka v činné službě. Praxe však ukázala nutnost rozšíření působnosti i na další osoby uvedené v § 2 odst. 1 zákona, celkové zpřesnění právní úpravy zejména při plnění úkolů ochrany vojenských objektů (vojenských újezdů), v prostorech cvičení armád cizích států na území České republiky a v průběhu plnění policejních úkolů v místech jiných vojenských akcí. Úprava doby zajištění v maximálním rozsahu 24 hodin je neměnná. Osobu, která není vojákem, je vojenský policista povinen neprodleně předvést na nejbližší útvar Policie České republiky.
K bodu 10 a 11 - § 14 až 14b:
Reforma armády a její nastupující profesionalizace s sebou přináší redukci počtu posádek a rušení posádkových vojenských věznic, ve kterých jsou umístěny cely předběžného zajištění. Tyto cely je nutné ve vojenských věznicích postupně nahradit policejními celami. Navrhovaný režim a podmínky pro umisťování do policejních cel jsou, při respektování působnosti Vojenské policie, srovnatelné s režimem a podmínkami uplatňovanými v civilním sektoru, přičemž policejní cely v ozbrojených silách České republiky by plně přešly do organizační struktury Vojenské policie. Tímto krokem se zvýší záruka dodržování zákonnosti v souvislosti s omezováním osobní svobody, která je umocněna možností výkonu dozoru státním zastupitelstvím.
K bodu 12 - § 15:
Současná právní úprava zužuje rozsah použití prostředků k omezení volného pohybu agresivního nebo násilně se chovajícího vojáka. Toto omezení je s ohledem na osobní působnost a na úkoly, které Vojenská policie plní, kontraproduktivní a brání vojenským policistům používat přiměřené prostředky k vlastní ochraně před napadením i k ochraně života a zdraví jiných osob, eventuálně i majetkových hodnot.
K bodu 13 - § 16:
Navrhované ustanovení rozšiřuje pravomoci Vojenské policie při policejní ochraně vojenských objektů tak, aby vojenští policisté mohli kontrolovat osoby, které vstupují do vojenských objektů, nacházejí se v nich anebo je opouštějí, a to včetně kontroly jejich zavazadel.
Kromě samotného vojenského objektu se navrhuje oprávnit v přesně stanovených případech vojenského policistu k zásahu i proti osobám v bezprostřední blízkosti střežených objektů. Ustanovení přebírá rovněž již platné ustanovení o oprávnění odebrat zbraň předváděné nebo zajištěné osobě.
K bodu 14 - § 18:
V současně platném znění § 18 zákona není srozumitelně specifikováno oprávnění vojenského policisty při provádění dohledu nad provozem vozidel ozbrojených sil na pozemních komunikacích a ostatních dopravních prostředků ve vojenských objektech - § 3 odst. 1 písm. h). Nové znění § 18 tento nedostatek napravuje a definuje pravomoci Vojenské policie při této činnosti, pravomoci vojenských policistů při řízení provozu na pozemních komunikacích a při dohledu nad bezpečností a plynulostí provozu vozidel.
K bodu 15 - § 19a odst. 1
Je navrhováno formulační zpřesnění, které vojenskému policistovi umožňuje využít tohoto ustanovení i při zajišťování bezpečnosti osob chráněných v režimu tohoto zákona.
K bodu 16 - § 19b až 19d:
Vojenská policie se podílí na ochraně vyčleněných vojenských dopravních letadel pro přepravu ústavních činitelů a na ochraně vojenských objektů určených pro odbavení přepravovaných ústavních činitelů a určených osob. Vojenská policie se dále podílí na ochraně vojenského materiálu a ostatního majetku státu, s nímž je příslušné hospodařit Ministerstvo obrany, i na ochraně vojenských dopravních letadel, která zabezpečují úkoly Armády České republiky. Jedná se o vojenská dopravní letadla, která podle zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zajišťují leteckou přepravu a leteckou dopravu. Pro plnění tohoto úkolu je nezbytné pověřit Vojenskou policii pravomocemi, které by jí umožňovaly ochranu vojenských dopravních letadel účinně realizovat. Právní zakotvení těchto oprávnění bezprostředně navazuje na úkoly vyplývající pro Vojenskou policii z Národního akčního plánu boje proti terorismu v České republice.
Pro účely výcviku, výuky, zkoušek, expertizní činnosti apod. je potřebné stanovit, aby byl příslušník Vojenské policie, určený náčelníkem Vojenské policie, oprávněn držet, skladovat a používat některé nebezpečné látky a věci. Zacházení s těmito věcmi upravují zvláštní právní předpisy jako je např. zákon ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb., o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví, ve znění pozdějších předpisů. Vojenská policie má ve svých řadách specialisty pyrotechnické služby vyškolené k používání výbušnin a výbušných prostředků, v organizační struktuře Vojenské policie se též nachází pracoviště Kriminalistické techniky a expertiz (soudně znalecké pracoviště s příslušným atestem). Oprávnění tyto prostředky držet a používat by však bylo vhodné stanovit zákonem.
V souvislosti s úkolem zajišťování bezpečnosti vyčleněných vojenských dopravních letadel pro přepravu ústavních činitelů a ochrany vojenských objektů určených pro odbavení přepravovaných ústavních činitelů a určených osob se navrhuje oprávnit určené vojenské policisty k likvidaci nástražných výbušných systémů a při likvidaci nálezu munice používat výbušniny a výbušné předměty.
K bodu 17 - § 20
Jedná se pouze o legislativně technické technickou úpravu odkazů na poznámky pod čarou.
K bodu 18 - § 21a:
Navrhuje se uvést oprávnění vojenského policisty užívat podpůrné operativně pátrací prostředky.
K bodu 19 - § 21b až 21d:
Oprávnění k používání zabezpečovací techniky jako základního podpůrného operativně pátracího prostředku podle platné právní úpravy, je vojenskými policisty efektivně využíváno ve stadiu předcházení trestné činnosti. Je využíváno i při odhalování pachatelů trestných činů, zejména v těch případech, kdy se jedná o opakovaná jednání, násilné překonávání překážek s cílem odcizit materiál a věci, s nimiž disponuje zejména Armády České republiky, kdy tyto věci mohou být zneužitelné k páchání trestné činnosti vysokého stupně společenské nebezpečnosti.
Pořizování majetku v České republice se řídí zákonem č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách. Jde zejména o koncepční a dlouhodobý charakter pořizování majetku, který ale nevyhovuje specifickým potřebám policejní služby k zajištění ofenzívnosti, nepřetržitosti a operativnosti s ohledem na ochranu utajovaných skutečností podle zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. V otevřeném systému majetkové evidence Ministerstva obrany není možné utajit některé specifické druhy majetku, které Vojenské policie používá, např. zabezpečovací a monitorovací systémy k odhalování trestných činů a sběru důkazů, prostředky prevence kriminality, nástrahové systémy, prvky balistické ochrany, speciální výzbroj a výstroj elitních jednotek Vojenské policie v oblasti zbraňových systémů, přístrojů nočního vidění, utajený vývoj prototypů zařízení monitorovacích technologií a jiných zvláštních vybavení. Zvláštní finační prostředky využívají jak orgány Policie České republiky, tak i zpravodajské služby České republiky.
Dosavadní zkušenosti v mnoha případech prokázaly, že Vojenské policii významně ztěžuje plnění úkolů v oblasti služby odhalování a dokumentace trestné činnosti nedostatek relevantních informací. Tento nedostatek lze eliminovat použitím osob, které by takové informace a služby mohly poskytovat. Bez jejich pomoci lze jen těžko účinně předcházet trestné činnosti, odhalovat pachatele závažné trestné činnosti jako jsou krádeže zbraní a munice, trhavin, loupeže, jiná závažná majetková trestná činnost, případy pronikání drog mezi vojáky a korupce. Navrhované ustanovení by mělo rozhodující měrou napomoci předcházení trestné činnosti a jejímu odhalování ve stádiích přípravy a pokusu, tedy ještě před vznikem škodlivého následku. Využívání informátora sleduje především preventivní činnost s cílem snižovat kriminalitu páchanou v ozbrojených silách České republiky. Bude se jednat o osoby, které v daném prostředí působí a budou dobrovolně a utajovaným způsobem na požádání pomáhat Vojenské policii při plnění jejích úkolů. Předpokládá se možnost poskytnutí náhrady ke krytí výloh spojených s využíváním služeb informátorů nebo finanční odměny pro ně.
K bodu 20 - § 22 odst. 1 písmena b) a c):
V době tvorby zákona č. 124/1992 Sb. bylo, na rozdíl od dnešních možností, velmi málo vhodných prostředků, které by bylo možno do této kategorie donucovacích prostředků zařadit. Dnešní situace je o mnoho příznivější, trh nabízí značné množství prostředků, které lze po provedení příslušných zkoušek a zavedení do výzbroje používat. Některé tyto prostředky znají vojenští policisté z působení v zahraničních misích, kde jsou využívány při potlačování nepokojů a demonstrací. Jedná se o různé aerosolové, plynové nebo elektronické paralyzery, ale lze uvažovat i o mechanických prostředcích (vrhaných sítích, pěnových vyvíječích apod.). Ačkoliv obecné povědomí zahrnuje zpravidla obušek jen jako gumovou tyč, ve výzbroji policejních složek jsou různé druhy těchto úderných prostředků, např. obušky různých velikostí a z různých materiálů, s příčnou rukojetí nebo teleskopické. Protože jsou tyto prostředky zavedeny do výzbroje a jsou využívány, je vhodné, aby byl zákon upraven navrhovaným způsobem, který mimo jiné umožňuje reagovat i na změny v designu a materiálech.
K bodu 21 - § 23 až 31:
Používání donucovacích prostředků je nezbytnou součástí oprávnění vojenských policistů při plnění jejich zákonných úkolů. K jejich používání jsou od začátku svého zařazení ke službě ve Vojenské policii školeni a pravidelně cvičeni. Současná právní úprava uvedená v § 22 se jeví jako dostatečná a její konkretizování v jednotlivých ustanoveních je podle zkušeností z jejich praktického použití nadbytečné a konkrétní pravidla použití je lépe specifikovat interními normativními akty. K podobným závěrům došly ve své praxi i další ozbrojené bezpečnostní sbory České republiky a jejich právní úprava použití donucovacích prostředků je stanovena obdobným způsobem.
K bodu 22 - § 32:
Současná právní úprava použití zbraně vojenským policistou odkazuje na ustanovení § 42 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky. Toto ustanovení však zahrnuje pouze výkon pořádkové, strážní, eskortní a dozorčí služby, což je z hlediska působnosti Vojenské policie nedostatečné. Vzhledem k tomu, že Vojenská policie plní úkoly podobné úkolům Policie České republiky, navrhuje se rozšíření okruhu případů možného použití zbraně vojenským policistou při plnění úkolů v mezích působnosti Vojenské policie. Vojenský policista je oprávněn k použití donucovacích prostředků, a proto bude použití zbraně vojenským policistou přípustné pouze tehdy, jestliže by bylo použití donucovacích prostředků zřejmě neúčinné.
Plnění úkolů Vojenské policie ukazuje potřebu oprávnit vojenské policisty k používání takových zbraní, které jsou šetrnější k lidskému životu a zdraví, ale jsou adekvátní ke splnění úkolu nebo také jedině možné k použití při plnění speciálních úkolů, např. při plnění úkolů ochrany vojenských dopravních letadel, při přepravě finančních hotovostí, v rámci zásahu proti narušiteli důležitého vojenského objektu (zařízení), při ochraně a doprovodu chráněných osob.
K bodu 23 - § 35a až 35h:
Vojenská policie na základě zákona vede evidence a statistiky potřebné k plnění svých úkolů. V porovnání s důrazem, který kladou současné právní předpisy na ochranu osobních údajů a shromažďování citlivých informací, je současná právní úprava v zákoně o Vojenské policii strohá. Z pohledu ochrany práv a oprávněných zájmů občanů je proto nutné úpravu rozšířit a konkretizovat navrhovaným způsobem.
Zpracování osobních údajů podléhá režimu zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, protože však Vojenská policie zpracovává osobní údaje v souvislosti s plněním úkolů v trestním řízení, tedy obdobně jako Policie České republiky, je nutné stanovit podrobnější pravidla pro zpracovávání údajů v informačním systému Vojenské policie.
K bodu 24 - § 37a až § 37d:
S reformou státní správy a přechodem některých evidencí a agend z Policie České republiky na jiné orgány státní správy došlo k omezení přímého přístupu Vojenské policie k některým těmto evidencím. Tato skutečnost vážným způsobem narušuje akceschopnost pověřených orgánů Vojenské policie jako orgánů činných v trestním řízení. Při realizaci návrhu nepůjde, z hlediska četnosti, o dramatické zvýšení požadavků na správce evidencí nebo zpracovatele, ale na druhé straně výrazně zefektivní práci vojenských policistů. Návrh současně obsahuje úpravu, která omezuje oprávnění na vyžadování údajů pouze pro plnění úkolů Vojenské policie a povinnost zajistit ochranu informací před neoprávněným zveřejněním nebo předáním.
Návrh zákona stanovuje rozsah údajů poskytovaných dálkově Vojenské policii. Bez tohoto upřesnění by nebylo možné, s ohledem na ustanovení § 8 odst. 1 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), osobní údaje dálkovým způsobem předávat. Obdobně je tomu se zákonem č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů, a se zákonem č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o cestovních dokladech), ve znění pozdějších předpisů.
K čl. II:
Vzhledem k mnoha úpravám, ke kterým touto novelou dochází, je navrhováno zmocnit předsedu vlády, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii.
K čl. III:
K bodu 1 - § 12 odst. 2:
Zákon o Vojenské policii stanoví, že Vojenská policie působí vůči vojákům v činné službě a osobám, které se nacházejí ve vojenských objektech a v prostoru, kde probíhají vojenské akce, a dále vůči osobám, které páchají trestnou činnost či přestupky spolu s vojáky nebo proti vojenským objektům, vojenskému materiálu nebo ostatnímu majetku státu, s nímž je příslušné hospodařit Ministerstvo obrany.
Stávající právní úpravou je působnost pověřených orgánů Vojenské policie podle § 12 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, omezena na trestnou činnost příslušníků ozbrojených sil, kdy příslušníkem ozbrojených sil je jen voják v činné službě (§ 2 odst. 6 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů).
Trestnou činnost proti příslušníkům ozbrojených sil, vojenským objektům, vojenskému materiálu a ostatnímu majetku státu, s nímž je příslušné hospodařit Ministerstvo obrany, páchají i jiné osoby než příslušníci ozbrojených sil. Jsou jimi především občanští zaměstnanci, kteří tvoří civilní personál ozbrojených sil (§ 3 odst. 7 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů), studenti a žáci vojenských škol, mohou jimi však být i další osoby, které se dopouštějí výše uvedené trestné činnosti.
Působnost pověřených orgánů Vojenské policie není výlučná, ale společná a v případě nápadu trestné činnosti je tato oznamována podle § 158 odst. 10 trestního řádu příslušnému policejnímu orgánu Policie České republiky. Z hlediska místní a osobní znalosti pověřených orgánů Vojenské policie je efektivita vynakládání sil a prostředků při šetření případů protiprávních jednání zřejmá a v praxi nedochází k případům konfliktu zájmů. Pokud by taková situace přesto nastala, zákon stanoví, že o příslušnosti rozhodne příslušný státní zástupce.
Z výše uvedených důvodů a s přihlédnutím ke zkvalitnění plnění úkolů v trestním řízení se navrhuje upravit rozsah osobní působnosti pověřených orgánů Vojenské policie. Touto úpravou se vymezí rozsah policejní ochrany ozbrojených sil a resortu Ministerstva obrany podle skutečných potřeb s ohledem na efektivní vynakládání prostředků ze státního rozpočtu.
K bodu 2 a 3 - § 161 odst. 3 a 161 odst. 4:
Je navrhováno doplnit, že vyšetřování o trestných činech spáchaných vojenskými policisty koná státní zástupce, protože Vojenská policie je policejním orgánem konajícím vyšetřování (obdobně jako Policie České republiky), a neměla by mít možnost vyšetřovat své vlastní příslušníky. Obdobně je stanovena pravomoc státního zástupce vyšetřovat spoluobviněné, kteří nejsou vojenskými policisty, pokud se na ně vztahuje ustanovení o společném řízení podle § 20 odst. 1 trestního řádu.
K čl. IV:
Navrhovaná účinnost zákona se odvíjí od předpokládané doby dalšího legislativního procesu a respektuje požadavek alespoň minimální legisvakance.
V Praze dne 30. března 2005
předseda vlády
JUDr. Stanislav G r o s s v. r.
ministr obrany
Karel K ü h n l v. r.