Novela zákona o konkursu a vyrovnání - RJ

K části prvé

K Čl. I:

Tato část novely je věnována vlastním úpravám zákona o konkursu a vyrovnání.

K bodu 1:

V souladu se současným výkladem ustanovení § 1a je toto ustanovení zpřesňováno a zároveň doplněno, že nelze postupovat podle tohoto zákona, pokud jsou v úpadku instituce, které vykonávají svou činnost na základě státního povolení a stát zajišťuje nad nimi dozor, a to do doby, než je jim odňato takové povolení. Tento postup je odůvodněn vyšší potřebou ochrany osob se zpravidla značně vyšším počtem věřitelů, jejichž závazky mohou být lépe ochráněny např. přijetím reorganizačních opatření, která jsou upravena zvláštními zákony upravujícími podnikání těchto osob.

Pod písmemeny a), b), c) a d) byly po jejich zpřesnění použity formulace dosavadního § 1a zákona o konkursu a vyrovnání. Pod písmenem e) jsou nově vyloučeny z působnosti zákona peněžení ústavy, vyvíjející činnost na základě bankovní licence. Fungující peněžní ústav je takto chráněn před šikanózními návrhy a vyloučeno je též podání návrhu na konkurs statutárním orgánem peněžního ústavu bez vědomí poskytovatele licence. Na subjekt, jemuž byla odňata bankovní licence, dopadá plně tento zákon s odchylkami uvedenými v části čtvrté.

K bodu 2:

Zpřesňuje se stávající úprava v tom směru, že dispozice dlužníka s majetkem po doručení návrhu dlužníka na prohlášení konkursu soudu nebo po doručení návrhu na prohlášení konkursu soudem dlužníkovi, je po prohlášení konkursu výslovně upravena vůči věřitelům jako neúčinný právní úkon.

K bodu 3:

Zrušuje se ustanovení, které je v praxi zneužíváno v „řízených konkursech“ a které dává pravomoc správci podniku podávat návrh na prohlášení konkursu i po zastavení exekuce, kdy již bývalý správce nemá žádnou pravomoc, tedy ani pravomoc podávat návrh na prohlášení konkursu. Správce podniku může po zastavení exekuce i nadále upozornit věřitele pohledávky vymáhané v exekuci prodejem podniku, v níž byl ustanoven, že dlužník se nachází v úpadku a věřitel může pak na základě tohoto podnětu podat návrh na konkurs takového dlužníka.

Nově se upravují lhůty, ve kterých je konkursní soud povinen -rozhodnout o návrhu na prohlášení konkursu a pravidla pro posuzování soudu o návrhu věřitele či dlužníka na prohlášení konkursu a rozhodování.

K bodu 4:

Zrušuje se právní úprava, která nedůvodně umožňovala opakované ukládání zálohy na náklady konkursu. Pokud majetek dlužníka nepostačuje ani k úhradě nákladů exekuce, postačují ke zjištění takové situace prostředky v objemu do 50 tis. Kč a není důvodné takovou částku „opakovaně“ navyšovat.

K bodům 5 až 7:

Zrušuje se odkaz na „opatrovníka věřitelů“, neboť institut opatrovníka věřitelů (§ 11a) byl v novelou ZKV – zákonem č. 105/2000 Sb. s účinností od 1. května 2000 ze zákona vypuštěn, když jeho pravomoci vykonává přímo schůze věřitelů.

K bodu 8:

V souvislosti s implementací Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění se zakotvuje pravidlo, že povolení ochranné lhůty nemá vliv na práva z finančního zajištění podle cit. směrnice či zahraniční úpravy a ani na závěrečné vyrovnání podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.

K bodu 9:

Zpřesňuje se stávající vymezení účastníků konkursu.

K bodu 10:

Komplexním způsobem se upravují pravidla pro zápis osob do seznamů správců vedeného konkursními soudy a pro jejich ustavení do funkce správce podstaty, a to v souladu s pravidly stanovenými stávající právní úpravou. Nově je upravena pravomoc schůze konkursních věřitelů ustavit správce podstaty a preference osoby navržené ke jmenování do funkce správce podstaty navrhovatelem, který patří mezi věřitele s nejvyššími pohledávkami, případně s nárokem na oddělené uspokojení.

K bodu 11:

Komplexním způsobem se upravují pravidla:

- na zakladě kterých je správce vyloučen z konkursu (obdoba institutu vyloučení soudce pro podjatost),

- pro odvolání správce podstaty z funkce soudem nebo schůzí konkursních věřitelů a ustavení správce nového,

- pro výkon funkce správce konkursní podstaty včetně součinnosti vůči věřitelskému výboru a činění právních úkonů při výkonu funkce, jakož i pro výkon funkce předběžného správce,

- pro odpovědnost správce podstaty za škodu včetně úpravy povinného pojištění této odpovědnosti,

- pro ustavení zástupce správce a zvláštního správce a pro ustavení předběžného správce.

Nově se zavádí dosud chybějící právní úprava žalob konkursních věřitelů ve prospěch podstaty o náhradu škody proti správci podstaty, který ji způsobil, a jejich koncentrace v prvním stupni řízení.

Odměna správce podstaty a nárok na náhradu nákladů se nově zvyšují o příslušnou daň z přidané hodnoty, je-li správce plátcem této daně.

Zavádí se zpřesnění stávající úpravy v tom směru, že dispozice dlužníka s majetkem bez souhlasu předběžného správce se od prohlášení konkursu pokládá vůči konkursním věřitelům za neúčinný právní úkon.

K bodu 12:

Komplexním způsobem je nově upravena a zpřesněna součinnost třetích osob vůči správci podstaty, spočívající v tom, že orgány a osoby v něm uvedené poskytují správci údaje o majetku dlužníka a některé další údaje, které jsou nutné pro výkon správy a pro jejich odpovědnost za škodu, kterou by způsobily odepřením součinnosti či prodlením s jejím poskytnutím.

K bodu 13:

Zrušují se ustanovení upravující pravidla pro ustavení předběžného správce a pro výkon jeho funkce v návaznosti na přesun této úpravy do § 8h a násl. – viz bod 11 novely.

K bodu 14 až 17:

Komplexním způsobem se upravují věřitelské orgány, kterými jsou schůze konkursních věřitelů a věřitelský výbor nebo zástupce konkursních věřitelů, způsob jejich ustavení a jejich pravomoci.

Nově se zavádí podrobná pravidla pro svolávání schůze věřitelů včetně povinného svolání schůze věřitelů soudem na návrh správce, věřitelského výboru nebo alespoň dvou konkursních věřitelů, jejichž pohledávky činí alespoň jednu čtvrtinu přihlášených pohledávek a termín k jejímu svolání, pro vymezení předmětu jednání schůze konkursních věřitelů. Upravuje se hlasovací právo konkursních věřitelů na schůzi konkursních věřitelů a podmínky, za kterých může soud zrušit usnesení schůze konkursních věřitelů, odporuje-li společnému zájmu konkursních věřitelů.

Nově se zavádí podrobná pravidla pro ustavení věřitelského výboru (zástupce konkursních věřitelů), jeho činnost včetně vymezení jeho pravomocí a dále institut vyloučení osob z členství ve věřitelském výboru pro podjatost.

Zavádí se podrobná úprava podmínek pro jmenování a výkon funkce prozatímního věřitelského výboru a vymezení jeho působnosti.

Nově se stanoví rozsah pravomoci k podání opravného prostředku státním zastupitelstvím jako účastníkem konkursního řízení tak, že státní zastupitelství může podat opravný prostředek proti rozhodnutí soudu vydanému v konkursním řízení a sporech jím vyvolaných, jen mají-li toto právo všichni účastníci řízení.

K bodu 18:

Zdůrazňuje se zásada koncentrace řízení i pro konkursní řízení.

K bodu 19:

Zrušuje se ustanovení, které se stalo obsoletní zrušením pravomoci nuceného správce podat návrh na konkurs novelizací zvláštních právních předpisů v rámci implementace evropských směrnic.

K body 20 a 21:

Doplňuje se dosavadní kusá úprava promítnutí účinků zrušení konkursu na majetek právnické osoby a na její zápis v obchodním rejstříku.

K bodu 22:

Stanoví se pořádková lhůta pro úkony soudu po podání návrhu na prohlášení konkursu.

Upřesňují se účinky zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu ve vazbě na odlišný režim přezkoumávání pohledávek navrhovatelů při rozhodování o prohlášení konkursu na rozdíl od úpravy ve sporném řízení.

Zavádí se lhůta pro rozhodnutí soudu o odvolání proti rozhodnutí o návrhu na prohlášení konkursu. Účelem je posílení právní jistoty osob dotčených konkursním řízením.

K bodu 23:

Do úpravy účinků prohlášení konkursu se promítá zavedení insolvenčního rejstříku.

K bodu 24:

Doplňuje se dosavadní právní úprava účinků prohlášení konkursu na probíhající exekuci. Stávající právní úprava vychází z fikce, že prohlášení konkursu je známo jeho vyvěšením na úřední desce soudu, která je nepravdivá a v praxi je tak vyloučeno, aby se peněžní ústav, který plní svoji povinnost uloženou exekučními předpisy při exekuci přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu, dozvěděl o prohlášení konkursu na majetek povinného ve chvíli, kdy provádí exekuci. Podle § 14 odst. 4 ZKV je pak peněžní ústav povinen vyplatit do konkursní podstaty plnění, které na základě příkazu exekučního orgánu provedl v dobré víře, aniž měl faktickou možnost zjistit, že na majetek povinného, kterému vedl účet, byl prohlášen konkurs. Upravuje se tak stávající pochybná právní úprava, která v praxi vede k porušování principů právního státu a spravedlivého procesu.

K bodu 25:

V souvislosti s implementací evropských směrnic se zavádí pravidlo, že prohlášení konkursu nemá vliv na splatnost jakékoli pohledávky nebo závazku, které mají být zahrnuty do závěrečného vyrovnání podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.

K bodu 26:

Prohlášením konkurzu na majetek účastníka systému nebo zastavením plateb není dotčena povinnost systému zpracovat příkazy tohoto účastníka systému, ani platnost a vymahatelnost těchto příkazů vůči třetím osobám, jedná-li se o příkazy, které byly přijaty systémem v souladu s jeho pravidly buď před okamžikem prohlášení konkurzu, nebo zastavení plateb, nebo v okamžiku prohlášení konkurzu nebo v okamžiku zastavení plateb a po tomto okamžiku, jestliže byly příkazy provedeny v den prohlášení konkurzu nebo v den zastavení plateb, a to jen tehdy, prokáží-li osoby uvedené v § 24 odst. 2 písm. a) až c) zákona č. 124/2002 Sb., o platebním styku, že jim prohlášení konkurzu nebo zastavení plateb nebylo známo, a to ani z oznámení podle § 29 odst. 4 písm. b) zákona č. 124/2002 Sb., nebo podle § 29 odst. 5 tohoto zákona.

K bodu 27:

V  souvislosti s implementací evropských směrnic se zavádí pravidlo, že po prohlášení konkursu se zákaz započtení na majetek patřící do podstaty nevztahuje na závěrečné vyrovnání podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.

K bodu 28:

V souvislosti s implementací Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2002/47/ES ze dne 6. června 2002, o dohodách o finančním zajištění, se zakotvuje pravidlo, že prohlášením konkursu nejsou dotčena práva a povinnosti vyplývající z finančního zajištění podle cit. směrnice či zahraniční úpravy, pokud je úpadce jeho poskytovatelem nebo příjemcem a finanční zajištění bylo poskytnuto před vyvěšením usnesení o prohlášení konkursu na úřední desce soudu nebo v den prohlášení konkursu po vyvěšení usnesení o prohlášení konkursu na úřední desce soudu, pokud příjemce finančního zajištění prokáže, že nevěděl a ani nemohl o prohlášení konkursu vědět.

K bodu 29:

Zpřesňuje se právní režim odstoupení od smlouvy o závěrečném vyrovnání podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ze strany správce podstaty a jeho účinky na provedení závěrečného vyrovnání podle tohoto ujednání.

K bodu 30 a 31:

Doplňuje se povinnost osoby podle § 9d ZKV vydat plnění do konkursu, kdy podmínkou vzniku této povinnosti je napříště vědomost osob uvedených v § 9d o prohlášení konkursu ve chvíli, kdy došlo k právnímu jednání, které není dovoleno v důsledku prohlášení konkursu. Upravuje se tak stávající pochybná právní úprava, která v praxi vede k porušování principů právního státu a spravedlivého procesu. V souvislosti se zavedením insolvenčního rejstříku je stanovena nevyvratitelná právní fikce, že osoby uvedené v § 9d ZKV získávají vědomost o prohlášení konkursu okamžikem zveřejnění prohlášení konkursu v insolvenčním rejstříku.

K bodu 32:

Stávající úprava se zpřesňuje výslovným odkazem na zvláštní právní předpis, kterým je zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.

K bodu 33:

Návrh zákona reaguje na novely zákona o účetnictví a zákona o daních z příjmů, jimiž se ruší soustava jednoduchého účetnictví a zavádí se tzv. daňová evidence (která není účetnictvím). Tyto změny bylo nutno promítnout rovněž do příslušných ustanovení zákona o konkurzu a vyrovnání.

K bodu 34:

Do § 17 zákona o účetnictví byly doplněny termíny povinného otevírání a uzavírání účetních knih při konkurzu a vyrovnání. Důvodem bylo, že zákon o konkurzu a vyrovnání žádnou úpravu týkající se účetnictví – s výjimkou § 44 odst. 4 – neobsahoval. Zákon o účetnictví, jež pouze obsahuje obecné vymezení účetní závěrky a obecně stanovený termín, k němuž se sestavuje, tak vlastně nahrazuje absenci příslušné právní úpravy v zákonu o konkurzu a vyrovnání. Vymezení konkrétních povinností patří organicky do zákona o konkurzu a vyrovnání.

Vzhledem k tomu, že § 7b zákona o daních z příjmů nestanoví povinnost uzavření daňové evidence v souvislosti s konkurzem a vyrovnáním, stanoví se tato povinnost přímo v zákoně o konkurzu a vyrovnání.

K bodu 35:

Zpřesňuje se dikce stávající právní úpravy a zvyšuje se povinné minimální kvórum pro schválení smlouvy o fúzi úpadce nebo o převodu jmění úpadce na společníka uzavřené po prohlášení konkursu na schůzi konkursních věřitelů na 3/4 všech hlasů.

K bodu 36:

Zpřesňuje se úprava vzniku účinků neúčinnosti vůči třetím osobám; účelem je zajištění principu právní jistoty a ochrany práv nabytých v dobré víře.

K bodu 37:

Stávající úprava se zpřesňuje výslovným odkazem na zvláštní právní předpis, kterým je zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.

K bodu 38:

V souvislosti s implementací Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění, se zakotvuje pravidlo, že neúčinnost právních úkonů se nevztahuje na poskytnutí a realizaci finančního zajištění podle cit. směrnice nebo na obdobný právní vztah podle zahraniční právní úpravy.

K bodu 39:

Doplněním ustanovení se zajišťuje, aby provedení závěrečného vyrovnání zisku a ztrát nebylo možné odporovat podle zákona o konkurzu a vyrovnání, ale ani podle příslušných ustanovení občanského zákoníku, a nebylo tak možné závěrečné vyrovnání ohrozit odporem.

K bodu 40:

Upravuje se povinnost správce uvést do soupisu konkursní podstaty důvod sepsání majetku třetích osob.

K bodu 42:

Doručení oznámení o soupisu majetku osobám podle § 18 odst. 2 ZKV se doplňuje jako podmínka vzniku výlučného dispozičního oprávnění správce s takovým majetkem. Účelem je zajistit, aby správce řádně splnil svoji povinnost tuto skutečnost oznámit dotčeným osobám a aby tyto osoby mohly řádně uplatnit své případné právo dříve, než dojde ke zpeněžení takového majetku.

K bodu 41 a 43:

Lhůta pro vydání vylučovací žaloby se stanoví pevně na 30 dnů. Zpřesňuje se vymezení situací, kdy žalobu na vyloučení majetku může podat dlužník a kdy se oznámí zápis majetku zajišťujícího pohledávky oddělených věřitelů všem odděleným věřitelům, včetně tzv. nekonkursních věřitelů s výzvou k přihlášení pohledávky.

K bodu 44:

V zájmu právní jistoty a principu ochrany práv nabytých v dobré víře se zavádí vázanost správce důvodem pro který sepsal majetek do soupisu konkursní podstaty. Tento důvod nemůže správce dodatečně měnit.

K bodu 45:

Zpřesňuje se právní úprava podmínek, za kterých je prolomen jinak všeobecný zákaz zpeněžení majetku zapsaného v soupisu konkursní podstaty, ohledně kterého je podána vylučovací žaloba. Upravuje se tak stávající pochybná právní úprava, která v praxi vede k porušování principů právního státu a spravedlivého procesu.

K bodu 46:

Do právní úpravy se nově zavádí tzv. žaloba „z lepšího práva“ spočívající v nároku na vydání bezdůvodného obohacení spočívajícího ve vydání plnění získaném zpeněžením majetku z podstaty. Vymezují se podmínky odpovědnosti správce za škodu způsobenou zpeněžením věci neoprávněně zapsané do soupisu podstaty.

Nově se zavádí možnost, aby v případě vylučovacího sporu správce po dohodě s osobou, která podala vylučovací žalobu, zpeněžil sporný majetek a výtěžek deponoval u konkursního soudu s tím, že bude vyplacen podle výsledku sporu. Stanoví se náležitosti takové dohody a obligatorní souhlas s jejími podmínkami.

K bodu 47:

V návaznosti na zpřesnění právní úpravy přihlašování pohledávek třetích osob, které zajišťují pohledávky úpadce svým majetkem (zástavní dlužníci, spoludlužníci apod.) v novém § 20a se vypouští stávající úprava, která stejnou problematiku upravovala dosud nepřesně.

K bodu 48:

Nově se zavádí možnost, aby do konkursu přihlásili své pohledávky i tzv. nekonkursní věřitelé, a upravují se zvláštní náležitosti takové přihlášky. Na to navazuje nová úprava možnosti uspokojit tyto tzv. nekonkursní věřitele z výtěžku zpeněžení. Účelem je odstranit dosavadní nevyhovující právní úpravu a zajistit dodržování principů právního státu a ochrany práv nabytých v dobré víře.

K bodu 49:

Odstranění dosavadního dělení věřitelů do 1. a 2. třídy se promítá do textu tohoto ustanovení; účelem je zjednodušit a urychlit konkursní řízení a odstranit složitou a neefektivní úpravu.

K bodu 50:

Zavádí se úprava uplatnění regresních nároků konkursního věřitele vůči třetím osobám, které zajišťují pohledávky úpadce svým majetkem (zástavní dlužníci, spoludlužníci apod.), a zpřesňuje se právní úprava přihlašování jejich takto vzniklých pohledávek do konkursu.

Nově se zavádí podrobná pravidla pro dispozici konkursního věřitele s přihláškou pohledávky, její právní účinky, zejména na další účast v konkursu, a úkony soudu s tím spojené a obdobně i pro zánik účasti v konkursu na základě právní skutečnosti.

K bodu 51:

Stanoví se obligatorní lhůta pro konání prvního přezkumného jednání. Účelem je zjednodušit a urychlit konkursní řízení.

K bodům 52, 55 :

Terminologie se upravuje v souladu s legislativní zkratkou zavedenou v § 7.

K bodu 53 a 56:

Doplňuje se právní úprava odlišného konce běhu lhůt k přihlášení pohledávek u třetích osob, jejichž majetek byl zapsán do soupisu konkursní podstaty, a oddělených věřitelů (včetně nekonkursních věřitelů) od obecné 2 měsíční lhůty. Účelem je odstranit dosavadní nevyhovující právní úpravu a zajistit dodržování principů právního státu a ochrany práv nabytých v dobré víře.

K bodům 54:

Přečíslování odstavců v § 20 se promítá do textu tohoto ustanovení.

K bodu 57:

Zpřesňuje se dosavadní právní úprava účinků rozsudku v incidenčních sporech.

K bodům 58 až 63:

Zavádí se nová komplexní úprava pravidel zpeněžování majetku z konkursní podstaty správcem podstaty.

Nově se upravují podmínky zpeněžení majetku z konkursní podstaty, který nezajišťuje pohledávky oddělených věřitelů.

Zpřesňuje se právní úprava zahrnutí majetku třetích osob.

Nově se doplňuje obligatorní souhlas oddělených věřitelů s vyloučením majetku, který zajišťuje jejich nárok na oddělené uspokojení, ze soupisu konkursní podstaty a souhlas odděleného věřitele, který nesouhlasí s částkou, složenou do podstaty třetí osobou – vlastníkem jako cena majetku zajišťujícího pohledávku odděleného věřitele.

Nově se upravují podmínky zpeněžení majetku z konkursní podstaty, který zajišťuje pohledávky oddělených věřitelů.

Účelem je zvýšit účast věřitelů na průběhu a výsledcích konkursu, posílit jejich aktivní roli v konkursu, zamezit případným pletichám či neodbornému postupu správce při zpeněžování majetku z podstaty, a dosáhnout tak co nejvyššího výtěžku ze zpeněžení majetku ve prospěch podstaty a současně odstranit dosavadní nevyhovující právní úpravu a zajistit dodržování principů právního státu a ochrany práv nabytých v dobré víře.

K bodu 64:

Nová úprava podmínek zpeněžení majetku z konkursní podstaty se promítá i do úpravy zpeněžování majetku z podstaty jednou smlouvou, obdobně jako při prodeji podniku.

K bodu 65:

Vložením nového ustanovení do § 19 (odst. 3) a jeho přečíslování se promítá do textu tohoto ustanovení.

K bodu 66:

Nově se mezi oddělené věřitele s nárokem na oddělené uspokojení zařazují i tzv. nekonkursní věřitelé. Účelem je odstranit dosavadní nevyhovující právní úpravu a zajistit dodržování principů právního státu a ochrany práv nabytých v dobré víře.

K bodu 67:

Nově se stanoví, že k výtěžku zpeněžení náleží i plody a užitky z majetku, který je určen k uspokojení oddělených věřitelů. Zpřesnění stávající úpravy je promítnutím principů obecné právní úpravy zajištění pohledávek právem k majetku (zástavní právo apod.) do zákona o konkursu. Nově se stanoví obligatorní 30 denní lhůta k vydání výtěžku zpeněžení správcem odděleným věřitelům. Účelem je odstranit dosavadní nevyhovující právní úpravu a zajistit dodržování principů právního státu a ochrany práv nabytých v dobré víře.

Zavedení možnosti uspokojit tzv. nekonkursní věřitele z výtěžku zpeněžení se promítá do textu tohoto ustanovení zákazem, aby zbytek jejich pohledávek za třetí osobou, který nebyl vyplacen z výtěžku zpeněžení, byl uspokojován z ostatního majetku úpadce.

K bodu 68:

Změnou ustanovení § 28 odst. 4 se částečně vyhovuje požadavkům Světové banky i Mezinárodní měnového fondu, které uspokojení oddělených věřitelů do výše 100% výtěžku zajištění pohledávky požadovaly. Navrhuje se 4% ponechat na náklady konkursu s zbytek poskytnout na uspokojení oddělených věřitelů. Přílišným krácením částky určené k uspokojení oddělených věřitelů bezdůvodně docházelo k poškozování práv věřitelů, jejichž pohledávky byly zajištěny, a tím byla porušována rovnost účastníků konkursního řízení a koneckonců se toto ustanovení dostalo do rozporu i se zájmem na rozvoji podnikání. Banky s ohledem na možnou aplikaci § 28 odst. 4 požadovaly větší zajištění své pohledávky, než odpovídalo poskytovanému úvěru, aby byla kryta i zbývající část jejich pohledávky.

Mění se tedy stávající úprava, která je v rozporu s principy zajištění pohledávek právem k majetku (zástavní právo apod.). Účelem je odstranit dosavadní nevyhovující právní úpravu a zajistit dodržování principů právního státu a ochrany práv nabytých v dobré víře.

Zavedení možnosti uspokojit tzv. nekonkursní věřitele toliko z výtěžku zpeněžení se promítá do textu tohoto ustanovení.

K bodu 69:

Zpřesňuje se vymezení majetku způsobilého k uspokojení pohledávek oddělených věřitelů. V návaznosti na obecnou úpravu exekuce zřízením soudcovského zástavního práva v občanském soudním řádu se doplňují účinky vzniklé v souvislosti s prohlášením konkursu na neskončená řízení o výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva.

K bodu 70:

V návaznosti na zavedení možnosti uspokojit tzv. nekonkursní věřitele z výtěžku zpeněžení se zavádí procesní zesplatnění pohledávek tzv. nekonkursních věřitelů, které jinak dle hmotného práva nejsou dosud splatné. Účelem je umožnit uspokojení takovýchto pohledávek tzv. nekonkursních věřitelů z výtěžku zpeněžení. Ustanovení je obdobné úpravě uspokojení věřitelů z výtěžku zpeněžení nemovitosti v exekuci prodejem nemovitosti podle občanského soudního řádu.

K bodu 71:

Zpřesňuje se úprava zveřejňování rozvrhového usnesení a jeho doručování účastníkům konkursu.

K bodu 72:

Úpravou se vychází vstříc požadavku, aby v případě, kdy je zjevné, že prostředky budou postačovat pro konkrétní skupinu konkursních věřitelů, byly těmto konkursním věřitelům poskytnuty jim náležející finanční prostředky, přičemž by soud mohl rozhodovat uvnitř této skupiny o výši částek náležejících jednotlivým konkursním věřitelům podle daných kriterií.

K bodu 73:

Zpřesňuje se dosavadní úprava, výdaje na pojištění správce za odpovědnost za škodu způsobenou výkonem funkce nese správce ze svého a nejsou pohledávkou za podstatou.

K bodu 74:

Doplňuje se, že použité zálohy na náklady konkursu a nově zavedený nárok na náhradu hotových výdajů spojených s poskytnutím součinnosti a náhradu výdajů na zjištění a zajištění údajů (§ 9 odst. 2) jsou pohledávkou za podstatou.

K bodu 75 a 76:

Zpřesňuje se a doplňuje výčet pohledávek za podstatou.

K bodu 77:

Nově se stanoví možnost započítat pohledávky a závazky, které vznikly po prohlášení konkursu.

K bodům 78 a 79

Upřesňuje se stávající právní úprava použití výtěžku zpeněžení k uspokojení nároků oddělených věřitelů a zpřesňují se pravidla pro nakládání se zbytkem výtěžku zpeněžení po uspokojení oddělených věřitelů.

K bodům 80, 85 a 86:

Zrušuje se dosavadní dělení věřitelů do 1. a 2. třídy; účelem je zjednodušit a urychlit konkursní řízení a odstranit složitou a neefektivní úpravu. Tato změna je promítnuta do dalších ustanovení zákona.

K bodu 81:

Dosavadní úprava přednostního postavení majitelů hypotéčních zástavních listů není plně v souladu s požadavky, které právo ES (čl. 43/1/c/1 druhý odstavec Směrnice č. 2000/12/ES, o úvěrových institucích, odkazem pak i Směrnice č. 93/6/ES o kapitálové přiměřenosti úvěrových institucí a obchodníků s cennými papíry) klade na bezpečnost těchto instrumentů, aby jim mohla být přiznána snížená riziková váha pro účely kapitálové přiměřenosti. Tzv. „mortgage backed“ cenný papír má být z hlediska rizika ekvivalentní zástavě nemovitostí. Navržená změna těmto kritériím odpovídá.

Ustanovení transponuje požadavky, které na podřízené dluhopisy klade čl. 35 Směrnice č. 2000/12/ES, o úvěrových institucích, jehož působnost je vztažena i na obchodníky s cennými papíry směrnicí 93/06/ES.

K bodu 82:

Vyloučení z uspokojení pohledávek v konkursu se nově vztahuje na všechny mimosmluvních sankce přirostlé či vzniklé po prohlášení konkursu. Účelem je promítnout princip rovnosti účastníků konkursu a jednotná kriteria pro poměrné uspokojování jejich pohledávek v konkursu.

K bodům 83 a 84:

Terminologie se upravuje v souladu s legislativní zkratkou zavedenou v § 7.

K bodům 87:

Vypouští se nadbytečný a nedůvodný obligatorní souhlas správce podstaty se zrušením konkursu, souhlasí-li s tím úpadce a všichni konkursní věřitelé. Správce má zájem na dalším výkonu své funkce s ohledem na podmínky jeho odměňování, který je v dané situaci protichůdný zájmu konkursních věřitelů, o jejichž uspokojení v konkursu jde. Tato podmínka je ve stávající úpravě proto nelogická nadbytečná.

K bodu 88:

Nově se zavádí pořádková lhůta k rozhodnutí soudu o návrhu na zrušení konkursu a k rozhodnutí soudu o odvolání proti tomuto rozhodnutí. Účelem je zrychlení a zefektivnění konkursu.

K bodu 89:

Novela zákona o konkursu a vyrovnání je tímto ustanovením harmonizována s  novelou zákona o danich z příjmů.

K bodu 90:

Doplňuje se dosavadní kusá úprava účinků zrušení konkursu na majetek právnické osoby na její zápis v obchodním rejstříku.

K bodu 91:

Doplňuje se stávající výčet účinků konkursu, které odpadnou při jeho zrušení.

K bodu 92:

Zpřesňuje a doplňuje se stávající úprava účinků seznamu přihlášených pohledávek pro případnou exekuci po skončení konkursu. Účelem je odstranit výkladové pochybnosti v aplikační praxi a zvýšit právní jistotu osob zúčastněných v konkursu.

K bodu 93:

V návaznosti na změnu pravidel pro výkon funkce konkursního správce, již nadále nelze subsidiárně aplikovat tato ustanovení i na vyrovnacího správce, a proto se pravidlo o přiměřené aplikaci zrušuje.

K bodu 94:

V souvislosti s implementací Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění se zakotvuje pravidlo, že povolení vyrovnání nemá vliv na závěrečné vyrovnání podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu ani jím nejsou dotčena práva a povinnosti vyplývající z finančního zajištění podle cit. směrnice či zahraniční úpravy, pokud je dlužník jeho poskytovatelem nebo příjemcem a finanční zajištění bylo poskytnuto před dnem povolení vyrovnání, nebo v den povolení vyrovnání, pokud příjemce finančního zajištění prokáže, že nevěděl a ani nemohl o povolení vyrovnání vědět.

K bodu 95:

Nově se stanoví pravidla pro formální náležitosti rozhodnutí soudu v konkursu a vyrovnání, pro úkony účastníků, které mají být provedeny při jednání, při jiném soudním úkonu anebo na schůzi věřitelů, a výslovně se zakotvuje možnost autoremedury u rozhodnutí soudu v konkursu nebo ve vyrovnání.

Nově se upravuje pravomoc k ustavení a zproštění správce podstaty a prozatímního věřitelského výboru, která je přenesena ze soudce určeného rozvrhem práce k rozhodování ve věci konkursu na senát. Uvedené ustanovení je vkládáno s cílem odstranit možnost účelových dohod mezi soudcem a správcem. Senátní rozhodování, která je pro ustavení správců a jejich zproštění tímto ustanovením stanoveno, je zárukou, že takováto nelegální spolčení nebudou moci být vytvářena. Rozhodnutím senátu o určení osoby správce podstaty je samosoudce vázán v usnesení o prohlášení konkursu.

K bodu 96:

Zavedení insolvenčního rejstříku se promítá i do textu tohoto ustanovení.

K bodu 97 a 98:

Zpřesňuje se a doplňuje stávající úprava doručování v konkursu.

K bodu 99:

Změna textace § 66 a jeho přečíslování se promítá do textu tohoto ustanovení.

K bodu 100:

V návaznosti na změnu úpravy doručování se zavádí právo osob, kterým bylo rozhodnutí doručeno zveřejněním v insolvenčním rejstříku nebo jen ve zkráceném znění, na bezplatné vyhotovení stejnopisu rozhodnutí na jejich žádost.

K bodu 101:

Nově se upravují pravidla pro doručování písemností věřitelskému výborů (jeho členům a náhradníkům) a zpřesňuje se úprava doručování písemností správcem podstaty jako soudním doručovatelem.

Nově se zavádí výslovná úprava pravidel pro změnu účastníka konkursu a jejích právních účinků na osobu vstupující do konkursu a obdobně i pro změnu v osobě správce podstaty; napříště se tedy již nepoužije podpůrně ust. § 92 a 93 a § 107a občanského soudního řádu. Oproti stávající judikatuře se nově vymezuje (zužuje) okruh účastníků, kterým se doručuje rozhodnutí o změně účastníka konkursního řízení, a to na osoby, kterých se taková změna týká. Tato úprava je vyvolána odlišným charakterem konkursního řízení a počtem jeho účastníků.

Nově se zavádí komplexní úprava pro provádění důkazů a zjišťování skutkového stavu soudem v řízení o návrhu na prohlášení konkursu, která vychází ze závěrů ustavených v soudní praxi.

Nově se upravuje automatická změna v účastenství v konkursu při změně osoby správce konkursní podstaty a změny v účastenství konkursního věřitele v incidenčních sporech, ke kterému nově dochází automaticky v důsledku změny věřitele v konkursním řízení, aniž by o něm znovu musel soud rozhodovat podle § 107a o.s.ř. Účelem úpravy je odstranit výkladové problémy v aplikační praxi a nadbytečné duplicitní rozhodování.

K bodu 102:

Z důvodu harmonizace s právem ES upravujícím specifika konkurzního řízení institucí, které poskytují finanční služby, je nutné do zákona vložit novou část, která tuto materii specificky ošetří.

Nová část pátá upravující úpadek institucí poskytujících finanční služby je do zákona vkládána k zajištění implementace směrnic Evropské unie. Především je zde upravován úpadek bank, spořitelních a úvěrních družstev, zahraničních bank a zahraničních osob oprávněných vydávat elektronické peněžní prostředky podnikajících na území České republiky.

Jedná se o transpozici článků 1 a 2 pododst. 7 a 9 Směrnice č. 2001/24/ES. Zákon musí transponovat jak ustanovení směrnice o úpadku úvěrových institucí se sídlem v České republice (tedy bank a spořitelních a úvěrních družstev), tak i to, co se z účinků úpadku úvěrových institucí se sídlem v jiných státech EU projeví na území České republiky. Pojem pobočka zahraniční banky s jednotnou licencí, tak jak je definován v zákoně o bankách (z čehož vychází i zákon o spořitelních a úvěrních družstvech), zahrnuje i pobočky „zahraničních spořitelních a úvěrních družstev“. Odkaz na jednotnou licenci podle zvláštního zákona zajišťuje, že bude plně respektována definice úvěrové instituce, kterou Směrnice č. 2001/24/ES převzala odkazem ze Směrnice č. 2000/12/ES, včetně výjimek obsažených v článku 2 odst. 3 Směrnice č. 2000/12/ES.

Definice úpadku zahraniční banky s jednotnou licencí je nutná proto, aby došlo k transpozici směrnice i v těch případech, kdy je české právo povinno se vyrovnat s účinky úpadku zahraniční instituce, který může být řešen např. reorganizačními opatřeními s účinky erga omnes, které české právo nezná.

Protože zákon o konkursu a vyrovnání České republiky umožňuje prohlášení konkursu osoby, která nemá na území České republiky sídlo a Směrnice č. 2001/24/ES s touto skutečností spojuje významné povinnosti vůči orgánům států, v nichž tato osoba také působí, bylo třeba mnohá ustanovení návrhu vztáhnout i na pobočky zahraničních bank, které na území České republiky působí na základě licence udělené ČNB (nejedná se tedy o banky působící na základě jednotné evropské licence).

K § 66h: je vhodné, aby orgán dozoru a dohledu měl také pravomoc (s ohledem na svá práva a zejména též povinnosti) podat návrh na prohlášení konkursu jím dozorovaných osob. Výslovné stanovení této pravomoci je pak nezbytné dle čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky.

K § 66i: jedná se také o transpozici článků 21, 22 a čl. 23 odst. 2 Směrnice č. 2001/24/ES, které stanoví, které právní vztahy mají zůstat nedotčeny řízením o konkursu a vyrovnání.

Vzhledem k ustálenému výkladu, že pozastavení nakládání s vklady v rámci nucené správy podle zákona o bankách výše uvedené následky nemá, nebyla tato pasáž směrnice transponována do pasáže o nucené správě v zákoně o bankách.

V § 66j se jedná o transpozici článku 9 odst. 2, čl. 13, 17 a 19 Směrnice č. 2001/24/ES. Celá informační procedura musí být součástí zákona o konkursu a vyrovnání a nikoliv v části zákona o bankách. Informaci je nutno ve lhůtě „pokud je to možné před vydáním rozhodnutí“ dostat „všemi dostupnými prostředky“ až k jejímu zahraničnímu příjemci. Navazující povinnosti orgánu dozoru nebo dohledu (pro banky jde o ČNB) jsou stanoveny v příslušném zvláštním zákony (zákon o bankách).

K § 66k: jedná se o transpozici článku 18 Směrnice č. 2001/24/ES.

K § 66l: dále se jedná o transpozici článků 9, 28 a 29 Směrnice č. 2001/24/ES. Správci se dává povinnost vykonávat své pravomoci i na území jiných členských států EU v rozsahu daném směrnicí. Ve vztahu k ostatním státům se mu tato povinnost klade „podle možností“.

V § 66m až v 66o se jedná o transpozici článků 14, 16 a 17 Směrnice č. 2001/24/ES. Směrnice nestanoví způsob přihlašování pohledávek, stanoví nicméně rovnost postavení českých věřitelů a věřitelů z ostatních zemí EU a způsob komunikace s nimi. Odstavec 7 vychází z čl. 11 Směrnice č. 1994/19/ES, která již byla transponována do zákona o bankách, i zákon o konkursu a vyrovnání s ní však musí být v souladu.

V § 66p a 66q se jedná o úpravu úpadku zahraniční banky nebo osoby oprávněné vydávat elektronické peněžní prostředky podnikající na území České republiky na základě jednotné licence se o transpozici dvou klíčových zásad (čl. 3 a 9) Směrnice č. 2001/24/ES ve vztahu k zahraničním bankám se sídlem v zemích EU, které mají na území České republiky pobočku. Konkurs smí vyhlásit pouze orgán země jejich sídla. Reorganizační opatření vůči pobočkám těchto bank by sice český orgán vyhlásit mohl (čl. 5 směrnice), český zákon však toto opatření nezná (resp. podobná opatření jsou předmětem zákona o bankách, nikoli tohoto zákona). Není tedy třeba ani transponovat související ustanovení směrnice (informační povinnosti, koordinace se zahraničními partnerskými orgány).

K § 66r: v tomto ustanovení se jedná se o transpozici článku 28 a 29 Směrnice č. 2001/24/ES. Dále o transpozici čl. 6 Směrnice č. 2001/24/ES; toto ustanovení je ve prospěch českých věřitelů a projeví se na českém území. Pro správce z České republiky předmětný článek směrnice transponován nebyl, neboť české právo nezná reorganizační opatření.

Z důvodu harmonizace s právem ES upravujícím specifika konkurzního řízení pojišťoven a tuzemských zajišťoven provozujících svoji činnost na území České republiky, je nutné do zákona vložit novou část, která tuto materii specificky ošetří.

Nová část šestá upravující úpadek pojišťoven a tuzemských zajišťoven provozujících svoji činnost na území České republiky je do zákona vkládána k zajištění implementace směrnic Evropské unie. Především je zde upravován úpadek tuzemských pojišťoven a tuzemských zajišťoven a poboček pojišťoven z třetího státu po odejmutí povolení a dále poboček pojišťoven z jiného členského státu Evropské unie provozující pojišťovací činnost na území České republiky,

Jedná se o transpozici Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2001/17/ES ze dne 19. března 2001 o reorganizaci a likvidaci pojišťoven.

K bodu 103:

Nově se zavádí insolvenční rejstřík jako veřejný seznam vedený v elektronické formě a vymezují se údaje v něm zveřejňované a lhůty, ve kterých musí dojít ke zveřejnění. Insolvenční rejstřík povedou jednotlivé krajské soudy, které jsou věcně příslušné k rozhodování ve věcech konkursu a vyrovnání, vždy v rozsahu řízení u nich vedených.

Účelem navrženého ustanovení je zrychlit a zefektivnit konkurs, zjednodušit a zlevnit doručování písemností v konkursu a odbřemenit soudy od nadbytečné administrativy s tím spojené.

Je navržena odložená účinnost oproti ostatním ustanovením novely, aby mohlo dojít k přípravě přechodu na tento nový systém.

K bodu 104:

V návaznosti na změny úpravy úpadku bank se toto ustanovení stává obsoletním a zrušuje se.

K bodu 105 a 109:

Odstranění dosavadního dělení věřitelů do 1. a 2. třídy se promítá do textu těchto ustanovení; účelem je zjednodušit a urychlit konkursní řízení a odstranit složitou a neefektivní úpravu.

K bodu 106 až 108:

Zpřesňuje se a doplňuje stávající právní úprava zákazu nabývání majetku z konkursní podstaty. Účelem je zamezit, aby osoby, které jsou majetkově nebo personálně propojené s úpadcem nabývaly majetek z konkursní podstaty.

K bodu 110:

Zpřesňuje se dikce stávajícího zákona.

K bodu 111:

Odstavec 3 je nezbytným adaptačním opatřením reagujícím na čl. 21 nařízení Rady (ES) č. 1346/2000, kterým je umožněno stanovit povinnost zveřejnění rozhodnutí v případě, že bylo vydáno v jiném členském státě EU. Takové zveřejnění pak proběhne jak na úřední desce soudu v souladu s § 13 odst. 5 zákona, tak v Obchodním věstníku, přičemž správce podstaty může sám požádat o zveřejnění v Obchodním věstníku, nestanoví-li právo České republiky povinnost zveřejnění.

K bodu 112:

Doplňuje se pravomoc ministerstva určit v prováděcí vyhlášce výši odměny členů a náhradníků věřitelského výboru.

K bodu 113:

V návaznosti na zavedení insolvenčního rejstříku se zakotvuje pravomoc ministerstva spravedlnosti upravit prováděcí vyhláškou detaily pro postup při vkládání údajů do rejstříku a pravidla pro jeho vedení provoz a správu.

K čl. II

Stanoví se nezbytné přechodné ustanovení, podle kterého se řízení zahájená před nabytím účinnosti tohoto zákona dokončí podle dosavadního znění zákona o konkursu a vyrovnání, a to z důvodu zachování právní jistoty účastníků řízení.

K čl. III

S ohledem na množství a rozsah novelizace se předseda vlády zmocňuje k vyhlášení úplného znění ZKV ve Sbírce zákonů.

K ČÁSTI DRUHÉ

K čl. IV:

K bodu 1:

V souvislosti s implementací Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění se stanoví, že rozhodnutím nuceného správce o pozastavení nakládání vkladatelů s jejich vklady v bance nejsou dotčena práva a povinnosti vyplývající z finančního zajištění podle cit. směrnice nebo zahraniční právní úpravy, které banka poskytla nebo jí bylo poskytnuto.

K bodu 2:

Upravují se ustanovení o nucené správě a nuceném správci v návaznosti na skutečnost, že podle zákona o úpadku nelze tento zákon použít na banku po dobu, kdy má licenci.

K bodu 3:

Doplňuje se ustanovení, kterým se naplňuje požadavek Směrnice č. 2001/24/ES na informaci o opatřeních vůči bance, která se dotýkají klientů pobočky této banky ve členském státě EU.

K bodu 4:

Prodlužuje se nucená správa v zájmu ochrany vkladatelů až do okamžiku jmenování likvidátora nebo prohlášení konkursu, kdy se správy majetku ujímá konkursní správce.

K bodu 5:

Jako nový důvod pro odnětí licence se zavádí úpadek banky.

K bodu 6:

Doplňuje se ustanovení ukládající ve vazbě na Směrnici č. 2001/24/ES povinnosti orgánu, který vykonává bankovní dohled.

K bodu 7:

Jedná se o transpozici Směrnice č. 2001/24/ES.

k ČÁSTI TŘETÍ

K čl. V:

Jedná se o transpozici Směrnice č. 2001/24/ES v návaznosti na konsolidovanou bankovní směrnici a v návaznosti na princip bankovní licence, který byl touto směrnicí zaveden. Dikce tohoto ustanovení rozšiřuje princip vzájemné informovanosti orgánů dohledu nad úvěrovými institucemi.

Navrhovaná úprava navazuje na dvě směrnice EU. V prvém případě se jedná o tzv. „Konsolidovanou bankovní směrnici“, dle které si může, při splnění určitých podmínek, úvěrová instituce zřídit v kterémkoli členském státě pobočku, popřípadě může podnikat bez pobočky a rovněž tak naplňuje požadavek Směrnice č. 2001/24/ES, kde je upravena informační povinnost dozorového orgánu nad úvěrovými institucemi a jejich pobočkami v hostitelských státech vůči dozorovému orgánu tohoto státu, kde má tato instituce pobočku. Nově je upraveno použití rozhodného práva pro řízení prováděná nucenými správci.

Navrhovaná novela relevantně reaguje na připravovanou dikci návrhu zákona o úpadku, podle které je tento zákon neaplikovatelný na družstevní záložnu s povolením působit jako družstevní záložna. Jedná se o ustanovení upravují postavení nuceného správce a výkonu jeho činnosti v záložně.

Prodlužuje se nucená správa v zájmu ochrany vkladatelů až do okamžiku jmenování likvidátora nebo prohlášení konkursu, kdy se správy majetku ujímá konkursní správce.

k ČÁSTI ČTVRTÉ

K čl. VI:

V návaznosti na nové znění § 1a je třeba novelizovat i § 56 odst. 6 zákona č. 219/2000 Sb.,o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. Podle § 56 odst. 6 tohoto zákona nemůže být majetek, se kterým hospodaří organizace, za jejíž závazky stát ručí podle odstavce 5, předmětem konkursu ani vyrovnání podle zákona o konkursu a vyrovnání. Navržená změna tohoto ustanovení, kterým se za slova „za jejíž“ vkládá slovo „všechny“, vyjadřuje změnu dikce ustanovení § 1a písm. b).

k ČÁSTI PÁTÉ

K čl. VII:

Směrnice č. 2001/24/ES a 2001/17/ES obsahují značný počet kolizních ustanovení, které je nutné promítnout do zákona o mezinárodním právu soukromé a procesním.

V § 11c se jedná o transpozici článků 32, 10, 24, 25, 26, 27, 30, 31, 32 Směrnice č. 2001/24/ES. Pouze transpozice do tohoto zákona může zajistit, aby kolizní normy pokrývaly vedle institutu úpadku podle zákona o úpadku i institut nucené správy podle zákona o bankách a na rozdíl od působnosti zákona o úpadku i spory, v nichž jsou práva osob ovlivněna konkursem probíhajícím v zahraničí, přestože zahraniční instituce nemá v České republice pobočku, což je všechno požadavkem směrnice.

V § 11d se promítají ustanovení evropských směrnic upravující pravidla pro úpadek pojišťovny a zajišťovny; jedná se o transpozici článků 20, 23 a 30 Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2001/17/ES, článku 23 Směrnice Rady č. 73/239/EHS a Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2002/83/ES.

V § 11e se promítají ustanovení evropských směrnic upravující pravidla pro právní režim zaknihovaných finančních nástrojů nebo jiných finančních nástrojů, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo se dokládá zápisem na účtu, které byly poskytnuty jako finanční kolaterál pro finanční zajištění; jedná se o transpozici článků 2 a 9 Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění.

k ČÁSTI ŠESTÉ

K čl. VIII:

Nově vkládaná ustanovení jsou přímou reakcí na příslušná ustanovení směrnice o reorganizaci a likvidaci pojišťoven. Vzhledem k tomu, že se jedná o specifickou úpravu platnou pro pojišťovny, navrhuje se, aby úprava zůstala obsahem zákona o pojišťovnictví.

K bodu 1:

V souladu se směrnicí č. 2001/17/EC, o reorganizaci a likvidaci pojišťoven, se do výkladu pojmů doplňuje pojem „nárok z pojištění“. Ostatní pojmy uvedené v článku 2 směrnice jsou již obsahem novelizovaného zákona o pojišťovnictví.

K bodu2 a 3:

Transponují se ustanovení evropských směrnic upravující pravidla pro vytvoření a vedení seznamu aktiv tuzemskou pojišťovnou, pojišťovnou z třetího státu a tuzemskou zajišťovnou.

K bodu 4:

Jako nový důvod pro odnětí povolení pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně se zavádí jejich úpadek.

K bodu 5:

Nově se upravují pravidla pro zveřejňování oznámení o zavedení reorganizačního opatření nebo prohlášení konkursu na pojišťovnu z jiného členského státu nebo pojišťovnu ze třetího státu a nebo zajišťovnu ze strany ministerstva spravedlnosti.

K bodu 6:

Úprava je implementací Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění.

K bodu 7:

Zpřesňují se náležitosti rozhodnutí o zavedení nucené správy, je-li rozhodnutím vedle nuceného správce jmenován i zástupce správce, a nově se stanoví rozsah pravomoci zástupce nuceného správce.

K bodu 8:

V souvislosti s implementací Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2002/47/ES ze dne 6. června 2002, o dohodách o finančním zajištění se stanoví, že zavedením nucené správy nejsou dotčena práva a povinnosti vyplývající z finančního zajištění podle cit. směrnice nebo zahraniční právní úpravy, které pojišťovna nebo zajišťovna poskytla nebo jí bylo poskytnuto.

K bodu 9:

Zavádí se informační povinnost správci oznámit předlužení pojišťovny nebo zajišťovny Ministerstvu financí a poskytnout mu podklady osvědčující tuto skutečnost.

K bodu 10:

Ministerstvu financí se ukládá povinnost informovat před vydáním rozhodnutí o zavedení nucené správy v pojišťovně nebo zajišťovně orgány dozoru všech členských států o svém záměru zavést nucenou správu a o praktickém dopadu tohoto opatření na uzavřené pojistné smlouvy a koordinovat s nimi svoji činnost.

Upravují se podrobná pravidla pro výkon pravomoci nuceného správa na území jiných členských států.

K bodu 11:

Ministerstvu financí se ukládá povinnost před vydáním rozhodnutí informovat orgány dozoru všech členských států o svém záměru rozhodnout o převodu pojistného kmene a o možných praktických dopadech tohoto opatření, má-li být rozhodnuto o pozastavení oprávnění k uzavírání pojistných smluv a rozšiřování závazků již převzatých v pojišťovně nebo o pozastavení oprávnění k uzavírání zajišťovacích smluv a k rozšiřování závazků v zajišťovně a koordinovat s nimi svoji činnost.

K bodu 12:

Ministerstvu financí se ukládá povinnost před vydáním rozhodnutí informovat orgány dozoru všech členských států o svém záměru rozhodnout o převodu pojistného kmene a o možných praktických dopadech tohoto opatření a koordinovat s nimi svoji činnost.

K bodu 13:

Úpadek se zavádí jako nový důvod pro odnětí povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti pojišťovně nebo zajišťovně.

K bodu 14:

Zavádí se informační povinnost Ministerstva financí orgánům dozoru všech členských států o tom, že tuzemské pojišťovně nebo pobočce pojišťovny z třetího státu nebo tuzemské zajišťovny bylo odňato povolení z důvodu úpadku a že důsledkem je podání návrhu na prohlášení konkursu.

K bodu 15:

Ministerstvu financí se ukládá povinnost informovat orgány dozoru všech členských států o svém záměru rozhodnout o převodu pojistného kmene a o možných praktických dopadech tohoto opatření před vydáním rozhodnutí o uložení předběžného opatření pojišťovně nebo zajišťovně, a koordinovat svoji činnost s orgány dozoru všech členských států.

K bodu 16:

Vypouští se úprava zrušení tuzemské pojišťovny s likvidací, která se novelizací stala obsoletní.

K čl. IX:

Stanoví se přechodné období, podle něhož má pojišťovna povinnost splnit povinnost stanovenou tímto zákonem (tvořit seznam aktiv podle § 21c) do tří měsíců ode dne nabytí účinnosti toho zákona.

K ČÁSTI sedmé

K čl. X:

V souvislosti s implementací Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2002/47/ES ze dne 6. června 2002, o dohodách o finančním zajištění, se stanoví, že opatřením Ministerstva financí při výkonu státního dozoru nejsou dotčena práva a povinnosti vyplývající z finančního zajištění podle cit. Směrnice nebo zahraniční právní úpravy, které penzijní fond poskytl nebo mu bylo poskytnuto.

K ČÁSTI osmé

K čl. XI:

Novelizací je Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2002/47/ES ze dne 6. června 2002, o dohodách o finančním zajištění implementována do hmotného práva zakotvením kogentní právní úpravy tzv. finančního zajištění sjednané jako zástavní právo k finančnímu nástroji, zástavní právo k pohledávce z vkladu, zajišťovací převod finančního nástroje nebo jako zajišťovací převod peněžních prostředků, která je systematicky zařazena v části třetí hlavě I dílu VI „Zajištění závazků.

K ČÁSTI deváté-

K čl. XII:

K bodu 1:

Rozšiřuje se zákonem povolený předmět podnikání centrálního depozitáře o vedení samostatné evidence investičních nástrojů.

K bodu 2 a 4:

Jde o legislativně technické zpřesnění.

K bodu 3:

Zavádí se nová právně přesnější úprava definice závěrečného vyrovnání zisků a ztrát.

K ČÁSTI desáté

K čl. XIII:

V souvislosti s implementací Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění se stanoví, že rozhodnutím o zavedení nucené správy nejsou dotčena práva a povinnosti vyplývající z finančního zajištění podle cit. Směrnice nebo zahraniční právní úpravy, které investiční společnost nebo investiční fond poskytly nebo jim bylo poskytnuto.

K ČÁSTI jedenácté

K čl. XIV:

Nově se stanoví procesní právní úprava výkonu rozhodnutí soudem podle části šesté občanského soudního řádu ve vztahu k finančnímu zajištění, a to v návaznosti na hmotněprávní úpravu finančního zajištění v obchodním zákoníku, která představuje implementaci Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2002/47/ES ze dne 6. června 2002, o dohodách o finančním zajištění.

K ČÁSTI dvanácté

K čl. XV:

Nově se stanoví procesní právní úprava exekučního řízení prováděného soudním exekutorem z pověření soudu ve vztahu k finančnímu zajištění, a to v návaznosti na hmotněprávní úpravu finančního zajištění v obchodním zákoníku, která představuje implementaci Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2002/47/ES ze dne 6. června 2002, o dohodách o finančním zajištění.

K ČÁSTI třinácté

K čl. XVI:

K bodu 1:

Zpřesňuje se právní úprava započtení daňových pohledávek a daňových závazků v době před a po prohlášení konkursu, vzniku povinnosti vrátit daňový přeplatek, a na ní navazující úpravy daňové exekuce.

K bodu 2:

Zpřesňuje se právní úprava pořadí, v jakém dochází k úhradě daňových nedoplatků v průběhu konkursu.

K bodu 3 a 4:

Zpřesňuje se právní úprava vymezení daňového přeplatku a postupu při jeho vypořádání v případě daňového subjektu, ohledně jehož majetku je vedeno konkursní řízení.

K ČÁSTI čtrnácté

K čl. XVII:

Nově se upravuje postup při vracení nadměrného odpočtu u daňového subjektu, ohledně jehož majetku je vedeno konkursní řízení.

K ČÁSTI patnácté

K čl. XVIII:

Účinnost zákona je navržena na první den čtvrtého kalendářního měsíce po dni jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů, a to s ohledem na povinnosti stanovené v zákoně pro některé subjekty, s výjimkou ustanovení o insolvenčního rejstříku a s ním spojených nezbytných změn u kterých je nutné vytvořit dostatečný časový prostor pro jejich realizaci. Proto se u těchto ustanovení navrhuje odložit účinnost až na 1. leden. 2006.

V Praze dne 28. dubna 2005

Přemysl Sobotka, v.r.

předseda Senátu