Novela z. o důchodovém pojištění

Funkcí a posláním valorizace penzí je permanentně uchovávat jejich původní nastavení a hodnoty po celou dobu post ekonomické aktivity člověka. Z uvedených důvodů mechanismus valorizace zpravidla obsahuje dvě složky, a to jednak uchování reálné kupní síly penze ve všech stádiích ekonomického cyklu a současně též uchování původně nastaveného náhradového poměru. Tj. uchování původní relace penze k průměrné nominální mzdě v národním hospodářství z doby přiznání důchodu. Konkrétní naplňování obou uvedených složek valorizace penzí pak determinuje a předurčuje sociální postavení důchodce ve společnosti.

Základ současného způsobu valorizace penzí byl položen zákonem č.155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, který nastavil startovací mechanismus i podmínky valorizace. Valorizaci penzí byla vláda povinna uskutečnit vždy, pokud Úhrnný index spotřebitelských cen vzrostl od kalendářního měsíce bezprostředně předcházejícího poslednímu zvýšení důchodů alespoň o 5 %. Vlastní zvýšení penzí pak muselo alespoň ze 70 % vykrýt inflaci a jednou za dva roky též z jedné třetiny růst reálných mezd. Od doby účinnosti, tj. od 1.1. 1996 byla původní právní úprava valorizace dvakráte novelizována, naposledy zákonem č.264/2002 Sb., účinným od 1.července 2002. V podstatě jde o pravidelnou a automatickou valorizaci penzí, vždy k 1. lednu každého kalendářního roku, kterou je vláda povinna ze zákona uskutečnit. A to pokud zvýšení průměrného starobního důchodu vypočítaného podle přesně stanovených podmínek, činí alespoň 2 % s tím, že důchody je vláda povinna zvýšit také mimořádně, pokud růst cen dosáhne alespoň 10 %. Valorizuje se zpětně a opožděně, a to na úrovni plného vykrytí inflace a minimálně třetinového vykrytí růstu reálných mezd. Prostřednictvím opožděné valorizace tak důchodci zálohují stát řádově cca 27 miliardami Kč ročně. Minimální, pouze zákonná valorizace penzí byla uskutečněna v roce 2005, předpokládá se, že obdobná situace bude též v letech příštích.

Přes progresivitu pravidelné, automatické a na minimální úrovni zákonem garantované valorizace má současný model řadu negativních důsledků, na které důchodcovské hnutí České republiky již dva roky upozorňuje:

1) Nastavení valorizace na úhrnný index spotřebitelských cen měřený spotřebním košem průměrných domácností není přesné. Konkrétní spotřeba a z ní vyplývající životní náklady důchodců jsou jiné, zpravidla rostou nepatrně rychleji než inflace obecná. V některých regionech, např. v Hlavním městě Praze, pak životní náklady důchodců rostou výrazně rychleji oproti inflaci obecné.. Důsledkem je pak pokles reálné kupní síly penzí, který např. činí:

inflace životní náklady důchodců tj. + %

12.204/12.203 - 102,8 103,0 0,2

12.204/12.99 - 113,2 116,8 3,6

12.204/1.89 - 422,5 456,1 33,6

2) Důchody jsou valorizovány opožděně na základě zpětně zjištěných statistických dat o vývoji inflace před 6 měsíci a reálných mezd před 12 měsíci. Po dopočtení aktuálního kalendářního roku pro který jsou reálná kupní síla a také náhradový poměr penzí nastavovány, činí doba opožděné valorizace 18.měsíců při vazbě na cenový vývoj a 24 měsíců při vazbě na vývoj mzdový. Při ideálním stavu nezbytném pro plné uchování reálné kupní síly penzí a také jejich náhradového poměru ve vztahu ke mzdám, by naopak jejich valorizace měla vycházet z dat budoucího cenového a mzdového vývoje. Tj. na základě renovované prognózy předpokládaného vývoje inflace a mezd. Současný mechanismus valorizace založený na skutečném vývoji cen a reálné mzdy by tuto funkci plnil tehdy, pokud by data skutečného vývoje byla vstřícně navýšena také o data vývoje budoucího.

3) Koncepční nedokonalost konstrukce výpočtu důchodu, se kterou není sladěn způsob valorizace penzí, což je jednou z příčin systémového produkování „staro“ a „novo“ důchodců. Od roku 1996, tj. od přijetí nového důchodového zákona, totiž trvale klesá důsledkem progresivnější konstrukce výpočtu důchodu, relace již vyplácených k nově vyměřovaným důchodům ze stejného vyměřovacího základu. A to o cca 3 % ročně. Systémové řešení problému je v úpravě indexace výpočtu důchodu, která by neměla růst rychleji než index valorizace stávajících penzí. Respektive valorizace penzí by měla růst stejným tempem jako indexace systému výpočtu důchodu.

4) Nastavení mechanismu valorizace jednou třetinou na růst reálných mezd je pro udržení náhradového poměru nedostatečné. Důsledkem výrazně rychlejšího růstu mezd oproti růstu penzí dochází zejména v posledních letech k výraznému propadu relace průměrný starobní důchod sólo k průměrné nominální mzdě v národním hospodářství. A to z 55,3 % (měřeno k hrubé mzdě) v roce 1991 na 40,6 % v roce 2004. Tento negativní vývoj bude pokračovat také v roce 2005 (40,3 %) a při uplatnění minimální, zákonné valorizace penzí také v letech dalších. Jde o přímý rozpor s dikcí Úmluv MOP č.102 a č.128 o minimální úrovni penzí, které Česká republika ratifikovala.

Navrhovaná úprava zákona o důchodovém pojištění z výše uvedených problémů vychází a k jejich vyřešení mění nastavené valorizační ukazatele. Vazba na obecné životní náklady průměrných domácností je nahrazena vazbou na konkrétní životní náklady rodin důchodců. Tím dojde k upřesnění valorizace, která se posune z celostátního průměru na specifické a konkrétní životní náklady a potřeby důchodců. K dalšímu zpřesnění valorizace pak dojde také prostřednictvím navrhovaného zkrácení rozhodného období pro výpočet reálné mzdy o 6 měsíců. Poslední úprava navyšuje minimální základ pro započítání růstu reálné mzdy z jedné třetiny na jednu polovinu.

Navržená právní úprava je v souladu s Ústavou České republiky i se závazky z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána.

Předpokládaný hospodářský a finanční dopad:

Změněné nastavení mechanismu valorizace penzí nebude mít významné dopady na státní rozpočet. Novela nemá dopad do rozpočtu krajů a obcí. Předpokládaný vyšší index životních nákladů důchodců oproti indexu spotřebitelských cen a navýšení minimálního základu pro započítání růstu reálné mzdy z jedné třetina na jednu polovinu může být do značné míry eliminováno zkrácením rozhodného období jejího výpočtu z období celého kalendářního roku na období prvního pololetí. Přesto, že u indexu nominálního růstu mezd podstatné rozdíly mezi pololetím a celorokem nebývají, reálný mzdový růst ale může být důsledkem vyšší inflace v prvním než ve druhém pololetí výrazně nižší. Viz porovnání současného a navrhovaného výpočtu valorizace penzí pro rok 2005.

Současný výpočet: 1,032 x 1,023 = 1,055736

Nově navrhovaný výpočet 1,035 x 1,019 = 1,054665

Dle nově navrhovaného výpočtu valorizace penzí by státní rozpočet v roce 2005 ušetřil 448 milionů Kč. Odhadujeme, že důsledkem těchto jevů se mohou rozdíly mezi současnou a nově navrhovanou konstrukcí výpočtu valorizace penzí pohybovat v řádech jednotek miliard Kč. Tyto požadavky jsou s ohledem na 261 miliard Kč předpokládaných příjmů z pojistného na důchodové zabezpečení v roce 2005 jistě ufinancovatelné.

K Čl.I

K bodům 1 a 4

Závislost zvyšování důchodů na růstu indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem se nahrazuje závislostí na růstu konkrétních životních nákladů důchodcovských rodin. Dynamika a struktura spotřeby důchodců má vzhledem k příjmové situaci a také k věku a ke zdravotní způsobilosti důchodců významná specifika, které spotřeba statisticky průměrných rodin nepostihuje. Vázat zvyšování penzí na obecný cenový vývoj tedy není přesné, a protože životní náklady důchodců doposud rostly rychleji než index spotřebitelských cen, tak ve vztahu k důchodcům také významně diskriminační. (Pokud by v budoucnu byla situace opačná, a životní náklady důchodců by rostly pomaleji než index spotřebitelských cen, tak naopak valorizační náklady budou nižší. V každém případě však půjde o valorizaci spravedlivou). Přitom např. v letech 1990 až 1995 bylo zvyšování penzí na konkrétní životní náklady důchodců vázáno.

K bodu 3

Rozhodné období pro výpočet indexu reálné mzdy se zkracuje z 12 na 6 měsíců, čímž dojde k vyšší aktuálnosti dat pro potřeby valorizace. Současně se sjednocují termíny a tím také indexy pro tzv. koeficient nárůstu všeobecného vyměřovacího základu pro přiznání penzí s indexem pro výpočet koeficientu valorizaci penzí ve vztahu ke mzdám. Jde též o jednu z možností systémového řešení problému „staro“ a „novo“ důchodců.

K bodům 2 a 5

Již 13 roků přetrvávající tendence soustavného zhoršování sociálního postavení důchodců ve vztahu k ekonomicky aktivní části populace jednoznačně prokazuje, že kompenzace jedné třetiny růstu reálných mezd při valorizaci penzí je nedostatečná. Navrhuje se navýšení indexace z jedné třetiny na jednu polovinu indexu růstu průměrné reálné mzdy v národním hospodářství. Obdobné návrhy již byly uplatněny např. ministerstvem práce a sociálních věcí při návrhu penzijní reformy v roce 2002, v současnosti převzala tento záměr v koncepci penzijní reformy Česká strana sociálně demokratická atd.

K Čl.II

Datum účinnosti je s ohledem na nezbytnost zapracování finančních nákladů novely do státního rozpočtu na rok 2006 1. leden 2006.

Stanislav Grospič, v.r.

Antonín Zralý, v.r.

Vladimír Koníček, v.r.

Ladislav Urban, v.r.

V Praze dne 17. května 2005

Platné znění zákona č.155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, s vyznačením navrhovaných změn

xxxxxxxxxxx

HLAVA SEDMÁ

ZVYŠOVÁNÍ DŮCHODŮ

§ 67

(1) Vyplácené důchody se zvyšují v závislosti na růstu ~~úhrnného indexu spotřebitelských cen (dále jen „růst cen“)~~ indexu životních nákladů domácností důchodců (dále jen „růst životních nákladů“) v období stanoveném podle odstavce 5 a na růstu indexu reálné mzdy (dále jen „růst reálné mzdy“) v období stanoveném podle odstavce 6.

(2) Důchody se zvyšují od splátky důchodu splatné v lednu (dále jen „pravidelný termín“), pokud zvýšení důchodu stanovené podle odstavce 4 činí alespoň 2 %.

(3) Důchody se zvyšují mimo pravidelný termín (dále jen „mimořádný termín“), pokud v období stanoveném podle odstavce 5 růst životních nákladů dosáhl aspoň 10 %. Důchody se podle věty první zvyšují od splátky důchodu splatné v pátém kalendářním měsíci následujícím po kalendářním měsíci, v němž růst životních nákladů dosáhl aspoň 10 %.

(4) Zvýšení důchodů se stanoví tak, aby u průměrného starobního důchodu činilo částku odpovídající nejméně 100 % růstu životních nákladů domácností důchodců zjištěného v období podle odstavce 5 a dále též částku odpovídající nejméně jedné ~~třetině~~ polovině růstu reálné mzdy zjištěného v období podle odstavce 6.

(5) Období pro zjišťování růstu životních nákladů se stanoví tak, že prvním měsícem tohoto období je kalendářní měsíc následující po posledním kalendářním měsíci období pro zjišťování růstu životních nákladů použitého při posledním zvýšení důchodů, a posledním měsícem tohoto období je při zvýšení důchodů

v pravidelném termínu červenec kalendářního roku, který o jeden rok předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá pravidelný termín zvýšení důchodů,
v mimořádném termínu kalendářní měsíc, v němž růst životních nákladů dosáhl aspoň 10 %.

(6) Období pro stanovení růstu reálné mzdy se stanoví tak, že prvním rokem tohoto období je kalendářní rok následující po posledním kalendářním roce období pro zjišťování růstu reálné mzdy použitého při předchozím zvýšení důchodů, při kterém bylo přihlédnuto k růstu reálné mzdy, a posledním rokem tohoto období je kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá termín zvýšení důchodů. Rozhodným obdobím pro stanovení růstu reálné mzdy je období prvního pololetí kalendářního roku posledního zvýšení důchodů a první pololetí kalendářního roku, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá termín zvýšení důchodů. Pokud je v rozhodném období růst reálné mzdy stanovený podle odstavce 9 nižší než 1, přihlédne se k růstu reálné mzdy až při tom zvýšení důchodů, při kterém je v rozhodném období růst reálné mzdy stanovený podle odstavce 9 vyšší než 1.

(7) Jestliže se po splnění podmínky pro zvýšení důchodů v pravidelném termínu splní v srpnu kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá pravidelný termín zvýšení důchodů, podmínka pro zvýšení důchodů v mimořádném termínu, zvýší se důchody pouze jednou a zvýšení důchodů podle růstu životních nákladů se stanoví podle růstu životních nákladů zjištěného v období stanoveném podle odstavce 5 písm. a) i v období stanoveném podle odstavce 5 písm. b). Jestliže se podmínky pro zvýšení důchodů v pravidelném termínu a pro zvýšení důchodů v mimořádném termínu splní současně v červenci, zvýší se důchody jen v mimořádném termínu.

(8) Podle odstavců 2 a 3 se zvyšují důchody přiznané ode dne, který spadá do období před prvním dnem kalendářního měsíce, do něhož spadá termín zvýšení důchodů.

(9) ~~Růst cen se zjišťuje podle přírůstku úhrnného indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem~~ Růst životních nákladů domácností důchodců se zjišťuje podle přírůstku úhrnného indexu spotřebitelských cen za domácnosti důchodců vypočteného z originálních bazických indexů spotřebitelských cen zjištěných Českým statistickým úřadem, růst životních nákladů se stanoví jako podíl výše tohoto indexu v posledním měsíci období pro zjišťování růstu životních nákladů a výše tohoto indexu v měsíci, který bezprostředně předchází prvnímu měsíci tohoto období. Růst reálných mezd se stanoví jako podíl, v jehož čitateli je podíl všeobecného vyměřovacího základu za poslední kalendářní rok období pro zjišťování růstu reálné mzdy a všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který bezprostředně předchází prvnímu kalendářnímu roku tohoto období, a ve jmenovateli je podíl průměrného ročního indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem vypočteného z originálních bazických indexů spotřebitelských cen zjištěných Českým statistickým úřadem za poslední kalendářní rok tohoto období a uvedeného průměrného ročního indexu za kalendářní rok, který bezprostředně předchází prvnímu kalendářnímu roku tohoto období. Růst reálných mezd se stanoví jako podíl v jehož čitateli je podíl průměrné měsíční mzdy zjištěné Českým statistickým úřadem za první pololetí kalendářního roku posledního zvýšení důchodů a průměrné měsíční mzdy zjištěné Českým statistickým úřadem za první pololetí kalendářního roku, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá termín zvýšení důchodů, a ve jmenovateli je podíl průměrného pololetního indexu spotřebitelských cen za domácnosti celkem vypočteného z originálních bazických indexů spotřebitelských cen zjištěných Českým statistickým úřadem za první pololetí kalendářního roku posledního zvýšení důchodů a za první pololetí kalendářního roku, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá termín zvýšení důchodů. Průměrný starobní důchod se zjišťuje podle údajů České správy sociálního zabezpečení jako průměrná výše všech starobních důchodů, které nejsou vypláceny v souběhu s jiným důchodem (§59) a jejichž výplata byla prováděna za poslední kalendářní měsíc období pro zjišťování růstu životních nákladů podle odstavce 5.

10) Zvýšení důchodů stanoví vláda nařízením, jde – li o zvýšení důchodů v pravidelném termínu, stanoví vláda zvýšení důchodů do 30. září kalendářního roku, který o jeden rok předchází kalendářnímu roku, do něhož spadá pravidelný termín zvýšení důchodů, a jde – li o zvýšení důchodů v mimořádném termínu, stanoví vláda zvýšení důchodů do 50 dnů od posledního dne kalendářního měsíce, v němž růst životních nákladů dosáhl aspoň 10 %.