Novela z. - trestní zákoník

1. Zhodnocení platného právního stavu

Neplnění vyživovací povinnosti se v České republice stává bohužel vážným

problémem. Stále vyšší četnost rozvodů manželství s nezletilými dětmi, jakož i nestálost partnerského soužití, které má dopad na nezletilé děti narozené mimo manželství, s sebou nese uložení povinnosti přispívat na výživu nezletilých dětí finanční částkou. Soudy péče o nezletilé ukládají tuto povinnost tomu z rodičů, jemuž nezletilé dítě není svěřeno do výchovy.

Povinnost přispívat na výživu nezletilých dětí však zhusta plněna není. Méně často

se na tom podílí objektivní nemožnost výživné, byť v minimální míře, platit, spíše jde však o principiální odmítání plnění této povinnosti, motivované zejména konfliktními vztahy s druhým rodičem, jeho nerespektování rozhodnutí soudů péče o nezletilé ohledně úpravy styku, upřednostňování výživy dalších dětí z jiného partnerského svazku, nebo způsob života, v jehož důsledku jsou disponibilní finanční prostředky používány k jiným, zpravidla ryze osobním účelům do spotřeby (konzumace alkoholu a drog, gamblerství apod.).

Zájem společnosti na plnění vyživovací povinnosti a respektování vykonatelných

autoritativních rozhodnutí obecných soudů vedl zákonodárce k tomu, aby zanedbání povinné výživy vždy považoval za jednání trestné.

Přeplněnost věznic v České republice a vysoký podíl vězňů odsouzených za trestný

čin zanedbání povinné výživy vedla zákonodárce k nepříliš šťastnému a problematickému zakotvení exekuce pozastavením řidičského oprávnění do exekučního řádu a umožněním uložení povinnosti zdržet se řízení motorových vozidel do trestního zákoníku.

2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Navrhovaná změna sleduje tentýž cíl jinými prostředky. Vychází z nutnosti

upřednostnit dodatečné splnění vyživovací povinnosti pachatelem trestného činu zanedbání povinné výživy podle § 196 tr. zákoníku před jeho potrestáním při respektování trestního řízení jako prostředků ultima ratio.

Na rozdíl od stávající právní úpravy, kdy zvláštní ustanovení o účinné lítosti (§ 197

tr. zákoníku) omezuje pachatele, aby svou vyživovací povinnost dodatečně splnil zaplacením dlužného výživného jen do doby, než soud prvního stupně počal vyhlašovat rozsudek, nová právní úprava ještě umožní pachateli, aby tak mohl učinit i v řízení odvolacím, nejpozději do okamžiku, než se odvolací soud odebere k závěrečné poradě. Pokud se tak stane, odvolací soud musí napadený rozsudek soudu I. stupně vždy zrušit a věc vrátit soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí. Ten poté posoudí, zda trestní odpovědnost pachatele skutečně vzhledem ke všem okolnostem případu zanikla (zejména zda trestný čin neměl trvale nepříznivých následků). Odvolací soud jej poté může při uplatnění kasačního principu na podkladě podaného odvolání znovu přezkoumat.

Lze důvodně očekávat, že obžalovaní, kterým byl soudem I. stupně uložen jakýkoli

trest (tím spíše trest přímo spojený s odnětím svobody) budou této možnosti využívat.

Úmluva o právech dítěte ve svém článku 9 odstavci 3 stanoví, že dítě, oddělené od

jednoho nebo obou rodičů má právo udržovat pravidelné osobní kontakty s oběma rodiči, ledaže by to bylo v rozporu se zájmy dítěte. Podle stávajícího ustanovení § 27 odst. 2 zákona o rodině soud styk rodičů s dítětem upraví, vyžaduje-li to zájem na jeho výchově a poměry v rodině. Bránění oprávněnému rodiči ve styku s dítětem, pokud je opakovaně bezdůvodné, je považováno za změnu poměrů, vyžadující nové rozhodnutí o výchovném prostředí. Rozsudky soudů péče o nezletilé, které opravňují jednoho z rodičů ke styku s nezletilým dítětem a ukládají povinnost druhému rodiči nezletilé dítě ke styku připravit (a samozřejmě také ke styku vydat), nejsou vždy respektovány. Dochází ke zbytečnému odcizování dětí od rodičů, nezřídka s výsledkem syndromu zavrženého rodiče. Izolování dítěte od rodiče není v zájmu dítěte. Opatření v občanském soudním řízení, kterými je v praxi zpravidla jen peněžitá pokuta, nejsou dostatečně účinná. Pokuty jsou buď nevymožitelné, nebo je povinný rodič vzhledem k jejich bagatelní výši zaplatí bez dalšího přímého efektu pro věc samu a povinnost nezletilé dítě ke styku vydat nadále ignoruje.

Státní donucení se v návrhu prezentuje citelněji, a to v podobě zavedení trestnosti

jednání, jímž pachatel opakovaně bezdůvodně zmaří výkon rozhodnutí soudu nebo soudem schválené dohody o výchově nezletilých dětí, včetně úpravy styku s dítětem, bez dalšího. Pro trestnost takového jednání na rozdíl od současné právní úpravy postačí opakované bezdůvodné zmaření výkonu rozhodnutí (co se myslí opakovaným jednáním stanoví posléze judikatura), nikoli přecházející bezvýslednost použitých opatření v občanském soudním řízení směřující k výkonu rozhodnutí soudu nebo soudem schválené dohody.

Navrhuje se proto, aby opakovaně bezdůvodné maření výkonu rozhodnutí soudu

nebo soudem schválené dohody o výchově nezletilých dětí, včetně úpravy styku s dítětem bylo trestným činem se zachováním dosavadní sankce, ale bez vazby na povinné předchozí opatření v občanském soudním řízení, kterého se navrhovaná změna ovšem nedotýká.

3. Vztah k dosavadním právním předpisům

Novela trestního zákoníku a trestního řádu se týká ustanovení o maření výkonu

rozhodnutí soudu nebo soudem schválené dohody o výchově nezletilých dětí. Navrhovanou změnou zákona č. 40/2009 Sb. a doplněním zákona č. 141/1961 Sb. nedochází k novelizaci jiných právních předpisů.

4. Vztah k Ústavě České republiky

Navrhovaná úprava není v rozporu s ústavním pořádkem ČR.

5. Vztah k mezinárodním smlouvám

Navržená úprava není v rozporu s mezinárodními smlouvami a obyčeji ani

s ostatními prameny mezinárodního práva, jimiž je Česká republika vázána. Naopak je příkladem přímého respektování závazků plynoucích České republice z Úmluvy o právech dítěte.

6. Slučitelnost s právem Evropské unie

Předložený návrh se netýká práva Evropské unie, předmět úpravy spadá do výlučné

působnosti každého členského státu Evropské unie, návrh tak není ani v rozporu se závazky, vyplývajícími pro Českou republiku z členství v Evropské unii.

7. Zhodnocení současného vztahu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Navrhovaná novela trestního zákoníku a trestního řádu nebude mít žádný vliv na

rovné postavení mužů a žen.

8. Předpokládaný dopad návrhu zákona na státní rozpočet a na rozpočty krajů a obcí

Z hlediska dopadu na státní rozpočet lze očekávat výraznou úsporu finančních

prostředků ze státního rozpočtu (náklady na jednoho odsouzeného ve výkonu trestu odnětí svobody se pohybují průměrně v částce 1.000.-Kč denně). Naproti tomu jsou zanedbatelné náklady za další stádium trestního řízení před soudem.

Tento návrh nemá žádný významný dopad na rozpočty krajů a obcí.

9. Dopad návrhu zákona na podnikatelské prostředí

Novela trestního zákoníku a trestního řádu nebude mít vliv na podnikatelské

prostředí.