1. Zhodnocení platného právního stavu
a) Ekonomicky náročnější varianta zdravotních služeb
Zákon č. 48/1997 o veřejném zdravotním pojištění a v návaznosti na něj dále pak vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č. 411/2011 Sb., ze dne 14. prosince 2011, kterou byla s účinností od 1. ledna 2012 provedena změna vyhlášky č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů, upravuje hrazení a poskytování ekonomicky náročnější varianty zdravotních služeb. Pokud si pojištěnec zvolí tuto ekonomicky náročnější variantu (často označovanou jako tzv. „nadstandard“), uhradí poskytovateli zdravotní péče rozdíl mezi hodnotou základní ekonomické varianty a jím zvolené ekonomicky náročnější varianty. Z prostředků veřejného zdravotního pojištění bude u tohoto pojištěnce zdravotní pojišťovnou uhrazen samotný výkon a použitý materiál do výše základní ekonomické varianty. Rozdíl mezi těmito hodnotami hradí pojištěnec přímo poskytovateli zdravotní péče. Při volbě této ekonomicky náročnější varianty pak vykáže poskytovatel zdravotní pojišťovně mimo jiné signální kód pro označení, že byla aplikována ekonomicky náročnější varianta. V současné době se ekonomicky náročnější varianta zdravotních služeb využívá v menší míře, než se předpokládalo. Je to dáno nejenom dosud značně omezenou nabídkou ekonomicky náročnějších variant, ale i nízkou mírou motivace pacientů. V souvislosti s plánovaným rozšířením této varianty zdravotní služby je proto třeba zvýšit motivaci občanů k jejímu využívání, což současná právní úprava nijak nereflektuje.
a) Nezdanitelná část základu daně
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, umožňuje díky ustanovení §15 poplatníkovi, aby si snížil základ daně o položky v tomto ustanovení vyjmenované. Motivuje tak nepřímo poplatníka i k uzavírání soukromého životního pojištění nebo k uzavírání důchodového pojištění, o které může poplatník také základ daně snížit. Jelikož institut ekonomicky náročnější varianty zdravotních služeb je variantou zdravotní služby, která má být v budoucnu rozšiřována a směřuje k zvýšení podílu soukromých zdrojů plynoucích do zdravotního systému, tedy tzv. spoluúčasti, je třeba také zajistit, aby byla občany využívána ve větší míře, než jak je tomu nyní a také, aby občané byli motivováni ke krytí jejích rizik běžným komerčním pojištěním, které může i reflektovat na konkrétní chování pojištěnce v rámci zdravotního systému (zodpovědný přístup k vlastnímu zdraví, prevence, bonus, malus atd.). Dostatečnou motivací občanů k uzavírání pojistných smluv obsahujících i pojištění ekonomicky náročnější varianty zdravotních služeb dojde nepochybně ke zvýšení celkového počtu občanů, kteří ekonomicky náročnější varianty zdravotních služeb využijí. Tím dojde i ke zvýšení množství soukromých finančních prostředků, které plynou do zdravotnických zařízení obecně. Současná právní úprava takovou motivaci poplatníkům neposkytuje a tím je ani nemotivuje k využívání ekonomicky náročnější varianty zdravotních služeb.
2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy
Komerční pojišťovny mohou pak uzavírat pojištění, upravující pojištění pro všechny, kteří upřednostňují „nadstandardní” možnosti léčby. Pokud uzavřené pojistné smlouvy o nadstandardní zdravotní péči zahrnují vedle pojištění nadstandardních služeb, jakými jsou např. samostatný pokoj, TV nebo internet na pokoji, nadstandardní stravování apod. i pojištění ekonomicky náročnější varianty léčby, tzn. pojištění doplatku oproti základní ekonomické variantě léčby hrazené z veřejného zdravotního pojištění, bylo by společensky žádoucí, aby stát takové odpovědné individuální chování účastníků zdravotnického systému výrazně podpořil. Spravedlivým a obecně akceptovatelným nástrojem motivace pojištěnců může být pouze taková právní úprava, která je solidární a předvídatelná. Tou je možnost, aby zaplacené pojistné mohlo být odečteno ze základu daně. Další podmínkou je, aby odpočet na dani byl vypočten pouze z té části pojistného, která se týká pojištění ekonomicky náročnější varianty léčby upravené právním předpisem, nikoli celého rozsahu pojištění nadstandardních zdravotnických služeb a zejména, aby byl zastropován způsobem, který je obvyklý u odpočtu na životní nebo důchodové pojištění. Navrhuje se proto novelizovat zákon č. 586/1992, o daních z příjmů, ve znění pozdějších zákonů. Navrhovaná novela ustanovení § 15 zákona o daních z příjmů umožní, aby zaplacené pojistné mohlo být odečteno ze základu daně, čímž se podpoří zároveň i v současné době v menší míře využívaný institut ekonomicky náročnější varianty zdravotních služeb. Novela zákona nemá žádné přímé dopady na životní prostředí, ani přímé dopady, kterými by bylo zasahováno do rovnosti mužů a žen.
3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy
Státní rozpočet České republiky vykazuje strukturální schodek. Vzhledem k tomu, že nekontrolovaný růst veřejného dluhu, který by vedl k nárůstu výdajů spojeným s jeho obsluhou, by mohl uvrhnout českou ekonomiku do vážné krize, je snižování schodku prvořadým úkolem současné vlády. K tomu patří i nutnost zajištění stability systému veřejného zdravotního pojištění, který je ze státního rozpočtu nepřímo dotován ve formě platby státu za tzv. státní pojištěnce. Novelou zákona dojde nepochybně k podpoře institutu ekonomicky náročnější varianty zdravotních služeb a ke zvýšení celkového počtu zájemců o tuto zdravotní službu. Ti budou motivování k uzavírání pojistných smluv s pojišťovnami, kterým za zmíněné pojištění budou pravidelné odvádět pojistné. Tímto dojde k požadovanému efektu, a sice k tomu, že touto cestou budou do veřejného zdravotního systému přivedeny další finanční prostředky (finanční spoluúčast pacientů), které naše dlouhodobě podfinancované zdravotnictví nutně potřebuje. Zavedené opatření zároveň povede k odpovědnějšímu přístupu k čerpání zdravotních služeb, protože systém komerčního zdravotního pojištění, na rozdíl od systému veřejného zdravotního pojištění, nabídne přirozenou motivaci pojištěnců ke zdravému životnímu stylu, odpovědnému přístupu k vlastnímu zdraví i čerpání zdravotní péče.
4. Soulad navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem
Ústava České republiky (dále jen „Ústava“) a Listina základních práv a svobod (dále jen „Listina“) vymezují základní meze pro uplatňování právních předpisů. Navrhovaná novela zákona je zcela v souladu s ústavním pořádkem České republiky a garantuje dodržování základních lidských práv a svobod. Ze znění čl. 2 odst. 3 Ústavy slouží státní moc všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. Dle čl. 2 odst. 2 Listiny lze pak státní moc uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví. Povinnosti mohou být ukládány na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod, výše uvedené pak plyne z čl. 4 odst. 1 Listiny. K tomu se v daňové oblasti vztahuje ustanovení čl. 11 odst. 5, které stanovuje, že daně a poplatky lze ukládat jen na základě zákona. Ústavní pořádek ČR také stanovuje meze nedotknutelnosti vlastnictví, na které je třeba také dbát v souvislosti s touto novelou zákona.
Pro oblast zajištění zdravotní péče je zásadní čl. 31 Listiny, který stanoví, že každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají dále právo, na základě veřejného pojištění, na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon.
Ústavní princip dělby moci (čl. 2 odst. 1 Ústavy), jakož i ústavní vymezení zákonodárné moci (čl. 15 odst. 1 Ústavy), dává zákonodárci široký prostor pro rozhodování o předmětu, míře a rozsahu daní, poplatků a peněžitých sankcí.
Navrhovaná právní úprava je tedy plně v souladu s ústavním pořádkem České republiky.
5. Soulad navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Ústava České republiky upravuje vztah mezi vnitrostátními právními předpisy a mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána ve svém č. 10. Je zde upraven tzv. princip aplikační přednosti mezinárodních smluv. Stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva. Článek 10 Ústavy tak zaručuje, že při případném nesouladu vnitrostátního práva s mezinárodní smlouvou musí být respektována právě znění mezinárodní smlouvy. Oblast daní je ovlivněna řadou mezinárodních smluv, kterými je i Česká republika vázána. Jedná se především o mezinárodní smlouvy upravující ukládání a vymáhání daňových povinností, které jsou založeny na základě dvojstranných smluv, a to hlavně v oblasti daní z příjmů a z majetku, v menším rozsahu též v oblasti daně dědické a darovací. Česká republika je v současné době vázána více jak 70 bilaterálními smlouvami o zamezení dvojího zdanění v oblasti daní z příjmů a z majetku. Na základě uvedeného je třeba respektovat aplikační přednost mezinárodních smluv pře vnitrostátními právními předpisy, ale to pouze v těch případech, na které se mezinárodní smlouvy vztahují a jsou-li v rozporu s vnitrostátní právní úpravou. Navrhovaná právní úprava je s tímto principem plně v souladu a nezasahuje do úpravy žádných mezinárodních smluv.
6. Soulad navrhovaného řešení se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii
Navrhovaná novela zákona je plně v souladu s právem Evropské unie a nezakládá rozpor s primárním právem Evropské unie, a to i v souvislosti s judikaturou Soudního dvora Evropské unie. Zamýšlená novela je také zcela v souladu se závazky, které pro Českou republiku vyplývají ze sekundárního práva Evropské unie. Samostatně zdravotní pojištění legislativa Evropské unie pak neupravuje. V daňové oblasti zůstává legislativa přímých daní v pravomoci členských států. Nicméně čl. 115 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“) stanovuje, že „Rada na návrh Komise […] přijímá směrnice o sbližování právních a správních předpisů členských států, které mají přímý vliv na vytváření nebo fungování vnitřního trhu.“ Vzhledem k tomu, že jiná ustanovení SFEU, která by Evropské unii svěřovala pravomoci v oblasti legislativy zdanění příjmů, neexistují, je tato pravomoc založena jen v rozsahu nezbytném k odstraňování překážek při vytváření nebo zajištění fungování vnitřního trhu. Navrhovaná změna právní úpravy je tak plně v souladu s právem Evropské unie.
7. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy
Navrhovatel předpokládá, že novelou zákona dojde ke zvýšení počtu zájemců o uzavření pojištění ekonomicky náročnější varianty zdravotních služeb, vyššího využívání tohoto institutu, a tím i ke zvýšení množství soukromých finančních prostředků, které plynou do zdravotního systému obecně. Do budoucna se počítá s rozšířením institutu ekonomicky náročnější varianty zdravotních služeb, bude rozšířena o celou řadu dalších druhů zdravotních služeb, které budou jednotlivá zdravotnická zařízení moci poskytovat. I v souvislosti s tímto plánem je třeba zatraktivnit tento institut a zvýšit motivaci poplatníků k jeho využívání. Novela si klade za cíl shora uvedeného dosáhnout. V okamžiku, kdy dojde ke zvýšení zájmu poplatníků o uzavírání pojištění, jehož předmětem bude pojištění ekonomicky náročnější varianty zdravotních služeb, do systému zdravotnictví se dostanou další finanční prostředky, které tak nepřímo budou mít pozitivní vliv na veřejné finance. To bude nepřímo kompenzovat náklady státu s tímto opatřením spojené, neboť novela zákona sice poskytuje poplatníkům úlevu na daních z příjmů, ale předpokládaný efekt pro veřejné finance, na základě výše uvedeného, bude pozitivní. Z provedené analýzy dostupných statistických informací vyplynulo, že celkový dopad na státní rozpočet v případě, že pojištění například uzavře 300 000 poplatníků, jako pojistníků, za standardních pojistných podmínek, přitom z různých věkových skupin obyvatelstva, a to ve věku od 18 do 60 let, bude činit nejvýše 217 635 000 Kč za rok (jedná se o maximální možný daňový odpočet). V potaz byla brána specifika jednotlivých věkových skupin v souvislosti s uzavíráním tohoto druhu pojištění. Do úvahy byl dále vzat standardní škodový průběh průměrného pojistného plnění za využití ekonomicky náročnějších variant zdravotní péče ve výši 40 % (jinými slovy – 40 % z pojistného bude plynout ve formě plnění do zdravotního systému), což činí 580 360 000 Kč.
K části první - změna zákona o daních z příjmů
K čl. I
K bodu 1
Nově se poplatníkovi umožňuje, aby od základu daně, který slouží k výpočtu daně samotné, odečetl zaplacené pojistné za pojištění ekonomicky náročnější varianty zdravotních služeb dle zvláštního právního předpisu. Tím se dosahuje motivace poplatníka takové pojištění uzavřít a zaplatit za něj. Hranice odpočtu ze základu daně je však omezena. Poplatník bude moci odečíst za zdaňovací období maximálně částku ve výši 12 000 Kč, čímž bude nastaven limit shodně i s jinými druhy pojištění jako například s důchodovým pojištěním nebo penzijním pojištěním a současně tento limit bude i regulovat nežádoucí dopady na státní rozpočet.
K čl. II
Navrhuje se, aby tento zákon nabyl účinnosti prvního dne třetího kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení.
V Praze dne 17. května 2013
Předkladatel/é:
Boris Šťastný, v. r. Igor Svoják, v. r. Jan Florián, v. r. Michal Janek, v. r. Martin Gregora, v. r. Jiří Skalický, v. r. Ivana Řápková, v. r. Michal Babák, v. r. Jiří Rusnok, v. r.