Pro lepší ilustraci možných rizik je k Důvodové zprávě přiložena Příloha č. 1 - Přehled úpadků cestovních kanceláří od roku 2002.

V rámci zhodnocení rizik dodatečné regulace pro cestovní kanceláře a pojišťovny zpracovatel Hodnocení dopadů regulace (RIA) zastává názor, že v souvislosti s navrhovanou právní úpravou dojde k zátěži cestovních kanceláří a pojišťoven. Jedná se však o zátěž v podobě zejména časových nákladů. Nově zaváděná povinnost cestovních kanceláří předkládat kopii platné pojistky ministerstvu a případně mu poskytovat další informace související s uzavřením pojistné smlouvy je založena na výstupech z existujících údajů a informací, které cestovní kancelář běžně vytváří a jsou u ní k dispozici. Tato povinnost tudíž neznamená nepřiměřenou zátěž ani překážku v podnikání, byť určité mírné zatížení těmto cestovním kancelářím zřejmě přinese. Vzhledem k dosavadním zkušenostem v souvislosti s úpadky cestovních kanceláří zejména v posledních dvou letech je však toto nepatrné zvýšení administrativního zatížení cestovních kanceláří zcela zanedbatelné s ohledem na hlavní cíl novely Zákona, kterým je dosažení vyšší jistoty spotřebitele ve smluvním vztahu, založeném cestovní smlouvou pro případ úpadku cestovní kanceláře.

Zpracovatel se domnívá, že pojistné v rámci povinného pojištění proti úpadku cestovní kanceláře nebude podstatně zvýšeno, nicméně otázka nastavení výše pojistného je čistě bilaterálním vztahem mezi pojišťovnou a cestovní kanceláří.

2.Návrh variant řešení k jednotlivým navrhovaným legislativním bodům právní úpravy

Platební prostředek vydaný cestovní kanceláří k zaplacení zájezdu

Varianta 0

Nulová varianta znamená ponechání současného stavu, kdy cena zaplacená za platební prostředek vydaný cestovní kanceláří k zaplacení zájezdu (poukaz na zájezd) není zahrnutý do pojištění pro případ úpadku.

Varianta 1

Varianta 1 spočívá v přijetí ustanovení, dle kterého se cenou zájezdu rozumí rovněž cena zaplacená za platební prostředek vydaný cestovní kanceláří k zaplacení zájezdu. Tyto platební prostředky v praxi bývají označovány nejčastěji jako „poukaz na zájezd“ nebo „dárkový poukaz na zájezd“. Oprávněným k pojistnému plnění pojišťovnou v případě úpadku cestovní kanceláře je držitel tohoto platebního prostředku.

Informovanost spotřebitele o tom, kdo pořádá zájezd, který prodává zprostředkovatel prostřednictvím internetu

Varianta 0

Nulová varianta znamená ponechání současného stavu, kdy provozovatel cestovní agentury není povinen uvést informaci o tom, kdo je organizátor zájezdu (tj. cestovní kancelář) v případě elektronických forem na stejné úrovni internetové stránky jako další informace o zájezdu. Tato informace pak může být uvedena v dalších vrstvách internetové prezentace a zanikne tím její důležitost pro zákazníka. Ponechání tohoto stavu vede k nedostatečnému nebo nepřehlednému informování spotřebitele o tom, kdo zájezd organizuje a kdo je zprostředkovatelem a není umožněn zákazníkovi regulérní výběr cestovní kanceláře.

Varianta 1

Tato varianta spočívá v přijetí navrhované změny v tom smyslu, že informace o tom, kdo organizuje zájezd (cestovní kancelář organizující zájezd), kdo je zprostředkovatel zájezdu (cestovní agentura nebo jiná cestovní kancelář) a další informace o zájezdu musí být zřetelně uvedeny na stejné úrovni internetové stránky jako podstatné informace o zájezdu. Pakliže jsou podstatné informace o zájezdu (např. cena zájezdu, místo pobytu, termín zahájení a ukončení zájezdu) uvedeny na různých úrovních internetových stránek, pak informace o tom, kdo organizuje zájezd, musí být uvedena na každé této úrovni. Potenciální klient se tak nemusí zdlouhavě „proklikávat“ různými vrstvami internetové stránky za účelem zjištění toho, kdo organizuje zájezd. Toto opatření přispěje k vyšší ochraně spotřebitele (klienta cestovní kanceláře), ke zvýšení jeho informovanosti a orientaci na trhu cestovního ruchu.

Úprava pojmu „koncesní listina“ na pojem „koncese“

Varianta 0

Nulová varianta ponechá pojem koncesní listina, který však není v souladu s terminologií zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Tento nesoulad v terminologii by mohl vést k nejasnostem ve výkladu zákona.

Varianta 1

Varianta 1 zavádí pojem „koncese“, čímž bude zajištěn soulad s terminologií zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Podmínky udělení koncese, překážka udělení koncese a překážky provozování cestovní kanceláře

a) doplnění specifikace smlouvy o pojištění pro případ úpadku

Varianta 0

Nulová varianta znamená ponechání stávajícího ustanovení § 5 odst. 2 písm. a) Zákona č. 159/1999 Sb. beze změn. To znamená, že žadatel o koncesi přikládá k žádosti „platnou“ pojistnou smlouvu.

Varianta 1

Varianta 1 představuje doplnění ustanovení § 5 odst. 2 písm. a) o předložení dokladu o zaplacení pojistného. Tato úprava reaguje na konkrétní případ úpadku podnikající fyzické osoby, kdy tato měla uzavřenu platnou smlouvu o pojištění pro případ úpadku, avšak nezaplatila pojišťovně pojistné ani spoluúčast a účinnost smlouvy tedy nikdy nenastala, tudíž pojišťovna neposkytla při úpadku cestovní kanceláře pojistné plnění zákazníkům. Zavedení povinnosti předložit doklad o zaplacení pojistného bude sloužit jako preventivní opatření, aby bylo podobným situacím v budoucnu zamezeno. Účelem zpřísnění podmínek pro vydání koncese je zvýšení ochrany klientů cestovní kanceláře.

b) překážka udělení koncese pro provozování cestovní kanceláře

Varianta 0

Nulová varianta znamená ponechání stávajícího stavu, který nepovažuje za překážku udělení koncese skutečnost, kdy žadatel o koncesi v posledních 3 letech přede dnem podání žádosti o koncesi pro provozování cestovní kanceláře, provozoval cestovní kancelář nebo cestovní agenturu bez živnostenského oprávnění.

Varianta 1

Varianta 1 spočívá v návrhu ustanovení § 5a, dle kterého překážkou udělení koncese pro provozování cestovní kanceláře je provozování cestovní kanceláře nebo cestovní agentury bez živnostenského oprávnění žadatelem v posledních 3 letech přede dnem podání žádosti o koncesi pro provozování cestovní kanceláře.

c) překážky provozování živnosti provozování cestovní kanceláře

Varianta 0

Nulová varianta znamená nedoplnit Zákon o ustanovení § 5b a nerozšířit možnost MMR podat návrh příslušnému živnostenskému úřadu na zrušení, případně pozastavení provozování živnosti cestovní kanceláře i v případě dodatečného zjištění porušení podmínek pro vydání souhlasného stanoviska MMR k žádosti o koncesi.

Varianta 1

Varianta 1 spočívá v návrhu ustanovení § 5b, který stanoví důvody pro pozastavení provozování živnosti nebo zrušení živnostenského oprávnění a upravuje postup MMR v případě zjištění těchto důvodů. MMR podá návrh příslušnému živnostenskému úřadu na zrušení případně pozastavení provozování živnosti provozování cestovní kanceláře v případech, kdy zjistí, že živnost provozuje:

• fyzická osoba, která je nebo byla členem statutárního orgánu právnické osoby, které bylo v uplynulých 3 letech zrušeno živnostenské oprávnění k provozování cestovní kanceláře z důvodu porušení povinností uložených zákonem nebo z důvodu jejího úpadku;

• právnická osoba, jejímž členem statutárního orgánu je nebo byla fyzická osoba, které bylo v uplynulých 3 letech zrušeno živnostenské oprávnění k provozování cestovní kanceláře z důvodu porušení povinností uložených zákonem nebo z důvodu jejího úpadku (této fyzické osoby);

• právnická osoba, jejímž členem statutárního orgánu je nebo byla fyzická osoba, která byla členem statutárního orgánu právnické osoby, které bylo v uplynulých 3 letech zrušeno živnostenské oprávnění k provozování cestovní kanceláře z důvodu porušení povinností uložených zákonem nebo z důvodu jejího úpadku.

Tímto rozšířením pravomoci se má MMR umožnit kvalitnější a efektivnější výkon dozoru v oblasti plnění podmínek pro podnikání v oboru provozování cestovní kanceláře stanovených Zákonem.

Zpřesnění ustanovení o povinném pojištění pro případ úpadku cestovní kanceláře

a) zahrnutí pojistného plnění v případě, že úpadek cestovní kanceláře byl způsoben úmyslně

Varianta 0

Nulová varianta by znamenala nedoplnění stávajícího § 6 o nový odstavec 4, kdy by nebylo zahrnuto pojistné plnění v případě, že úpadek cestovní kanceláře byl způsoben úmyslně.

Varianta 1

Varianta 1 stanoví, že ve smlouvě o pojištění pro případ úpadku nesmí být vyloučeno pojistné plnění pojišťovnou v případě, že úpadek byl způsoben úmyslně. Navrhovaná úprava reaguje na rozhodnutí SD EU ve věci C-134/11 Blödel-Pawlik a v souladu s ustanovením § 5 odst. 2 zákona o pojistné smlouvě ukládá sjednat pojistnou smlouvu tak, aby pojistitel byl povinen plnit i v případě, že úpadek cestovní kanceláře bude způsoben úmyslně.

b) limit pojistného plnění

Varianta 0

Nulová varianta by znamenala ponechání stávajícího znění § 8, ve kterých je konkrétní právní úprava pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře beze změn. V praxi dochází k pokusům o nesprávný výklad stávajícího znění Zákona. To v některých případech úpadku cestovních kanceláří ztěžuje zákazníkům těchto zkrachovalých cestovních kanceláří účinné domožení se svých práv předvídaných Směrnicí. Předkladatel novely Zákona, jak je již uvedeno výše v Důvodové zprávě, zastává stanovisko, že Směrnice je v současné době plně Zákonem implementována.

Varianta 1

Zákon stanoví povinnost pojištění pro případ úpadku jako podmínku, bez které cestovní kancelář nemůže vykonávat svou činnost. Doposud platné znění Zákona bylo založeno na předpokladu, že smluvní strany pojistné smlouvy budou spolupůsobit k tomu, aby sjednané pojištění v případě úpadku cestovní kanceláře bylo pro zákazníka dostatečnou zárukou repatriace či vrácení vložených prostředků v případě, že cestovní kancelář nesplní své závazky z cestovní smlouvy. Z tohoto důvodu také Zákon založil povinnost cestovní kanceláře poskytnout pojišťovně potřebné podklady, zavedl povinný rozsah pojistného plnění, povinnou minimální pojistnou částku a počítal, byť to nebylo explicitně upraveno, s aktivní rolí pojišťoven při posuzování podmínek pro sjednání pojistné smlouvy, určování pojistných podmínek, sjednávání konkrétní pojistné částky atd. Vzhledem k tomu, že tato úprava zapracovává Směrnici, zůstávají základní principy v návrhu novely Zákona zachovány. Návrh novely Zákona tak v oblasti definování dostatečné záruky repatriace či vrácení vložených prostředků pro zákazníka pouze upřesňuje v § 6 až § 8 požadavky na pojistnou smlouvu o povinném pojištění pro případ úpadku a výslovně upravuje úlohu pojistitelů včetně následků, pokud pojistitel této úloze nedostojí. Zpracovatel Hodnocení dopadů regulace (RIA) dospěl k závěru, že je žádoucí učinit patřičné kroky k větší informovanosti klientů (zákazníků) cestovních kanceláří tak, aby tito měli možnost na veřejně přístupné databázi zjistit, zda konkrétní cestovní kancelář je pojištěna pro případ úpadku, u jaké pojišťovny, a pro jaké období. Tím, že zákazník bude mít do této databáze přístup, bude se moci informovaně rozhodnout (učinit informované rozhodnutí).

Novela Zákona navrhuje stanovit v souladu s ustanovením § 5 odst. 1 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění pozdějších předpisů, přímo Zákonem některé požadavky na obsah pojistné smlouvy o povinném pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře. Podle § 28 odst. 1 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, je pojistné plnění pojistitele omezeno horní hranicí, není-li tímto zákonem (zákonem o pojistné smlouvě) stanoveno nebo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak; horní hranice se určí limitem pojistného plnění. Podle platné úpravy Zákona nesmí být limit pojistného plnění zásadně nižší než 30% plánovaných tržeb z prodeje zájezdů. Nově se stanoví, že je-li sjednán limit pojistného plnění, musí tento činit minimálně 4 000 000,- Kč v případě, že cestovní kancelář organizuje, nabízí a prodává zájezdy, jejichž součástí je letecká nebo námořní lodní doprava, a 1 000 000,- Kč v případě, že cestovní kancelář organizuje, nabízí a prodává pouze zájezdy, jejichž součástí není letecká nebo námořní lodní doprava. Cestovní kancelář a pojišťovna jsou povinny zvýšit dohodnutý limit pojistného plnění, pokud okolnosti nasvědčují tomu, že dohodnutý limit pojistného plnění by vedl k omezení rozsahu práva na pojistné plnění vyplývajícího z § 6 odst. 1.

Z hlediska platné právní úpravy pojištění tak nadále platí, že pojistník a pojistitel (cestovní kancelář a pojišťovna) sjednají pojistnou smlouvu na základě kvalifikovaného posouzení pojistného nebezpečí (pojistným nebezpečím se rozumí možná příčina vzniku pojistné události, tedy např. nedostatek obezřetnosti při provozování cestovní kanceláře, vývoj situace v destinacích, úpadek smluvního partnera apod., ale v krajním případě též úmyslné jednání provozovatele cestovní kanceláře), pojistného rizika (pojistným rizikem se rozumí míra pravděpodobnosti vzniku pojistné události vyvolané pojistným nebezpečím, tedy nakolik je možné, aby nastalé pojistné nebezpečí vyvolalo pojistnou událost), popř. na základě dalších skutečností, a k tomu dohodnou konkrétní výši pojistného plnění – minimálně 30% z plánovaných tržeb za zájezdy, popř. z tržeb za zájezdy v loňském roce, je-li plán nižší, nejméně však výše uvedené minimální absolutní hodnoty (4 mil., 1 mil. Kč), a výši pojistného. Limit pojistného plnění musí být sjednán vždy tak, aby pojišťovna poskytla dostatečné záruky vyplývající z § 6 odst. 1, (tzn. pro zajištění navrácení vložených prostředků a pro návrat spotřebitele z místa pobytu v zahraničí do České republiky).

Dohled nad dodržováním Zákona pojišťovnami včetně ukládání sankcí přísluší České národní bance podle zákona o pojišťovnictví (§ 95 odst. 1, zákona č. 277/2009 Sb.). Pojištění pro případ úpadku lze sjednat pouze u pojišťovny, která je oprávněna provozovat na území České republiky pojišťovací činnost a provozovat pojištění záruky (kauce) podle přílohy č. 1 bodu 15 tohoto zákona.

c) povinnost cestovní kanceláře vést průkaznou evidenci

Varianta 0

Dle nulové varianty není povinností cestovní kanceláře vést průkaznou evidenci o počtu prodaných zájezdů včetně výše tržeb za tyto zájezdy za každý kalendářní měsíc.

Varianta 1

Varianta 1 stanoví povinnost pro cestovní kancelář vedení za každý kalendářní měsíc průkazné (prokazatelné) evidence o počtu prodaných zájezdů a o výši tržeb za tyto zájezdy. Za nesplnění této povinnosti je možno uložit pokutu do výše 500 tis. Kč. Účelem zavedení této povinnosti je zvýšení spolehlivosti údajů, které cestovní kancelář poskytuje pojišťovně.

d) spoluúčast cestovní kanceláře

Varianta 0

Varianta 0 znamená ponechání stávající právní úpravy, podle které výše částky, jíž se cestovní kancelář podílí na pojistné události (spoluúčast) nesmí být nižší než 2% ročních plánovaných tržeb z prodeje zájezdů.

Varianta 1

Podle § 28 odst. 4 zákona o pojistné smlouvě lze v pojistné smlouvě dohodnout, že se oprávněná osoba bude podílet na úhradě vzniklé škody způsobem stanoveným v pojistné smlouvě (spoluúčast). Tento zákon nemá žádné ustanovení, o které by bylo možné opřít zákaz sjednání spoluúčasti, předkladatel tuto možnost v návrhu využil. Podle Zákona však má podíl cestovní kanceláře na pojistné události zvláštní funkci – je zdrojem prostředků na úhradu repatriace, kterou pojišťovna zajišťuje obvykle ještě v době, kdy nemusí být zcela zřejmé, že nastala pojistná událost, a že bude tedy povinna plnit. Návrh novely obsahuje ustanovení § 8 odst. 5, které zní „Je-li v pojistné smlouvě sjednán způsob, kterým se cestovní kancelář podílí na pojistném plnění v případě pojistné události (spoluúčast), nesmí být tato sjednaná spoluúčast k tíži zákazníka cestovní kanceláře. Plnění v rozsahu a výši stanovené v § 6 odst. 1 poskytuje zákazníkům cestovní kancelář vždy pojišťovna.“

Účelem navrhované úpravy je vyloučit, aby v případě sjednání spoluúčasti, byl dotčen zákazník. Návrh výslovně stanoví, že tím, kdo se podílí na pojistném plnění v případě sjednané spoluúčasti, je cestovní kancelář (nikoliv tedy obecně „oprávněná osoba“, v níž by bylo možné výkladem hledat i zákazníka) s tím, že zákazník bez ohledu na sjednanou spoluúčast obdrží celé plnění od pojišťovny, a pojišťovna se případně vypořádá s pojistníkem, tedy s cestovní kanceláří. Tím je eliminována možnost obvyklého postupu, totiž započtení spoluúčasti proti pojistnému plnění.

Dne 7. 11. 2012 proběhlo jednání s MF ČR k uplatněným připomínkám v rámci meziresortního připomínkového řízení. MMR ČR prosazuje smluvní volnost pro pojišťovnu a CK při sjednání spoluúčasti a její výše. Po vysvětlení MF stanovisko předkladatele přijalo. Do § 8 odst. 3 byla na základě doporučující připomínky MS doplněna věta: „Případná sjednaná spoluúčast nesmí být k tíži zákazníka cestovní kanceláře.“

e) Informační povinnosti cestovní kanceláře a pojišťovny

Varianta 0

Varianta 0 znamená nerozšířit novelu zákona o ustanovení vymezující informační povinnosti cestovní kanceláře a pojišťovny.

Varianta 1

Zpracovatel Hodnocení dopadů regulace (RIA) dospěl k závěru, že je žádoucí učinit patřičné kroky k větší informovanosti klientů (zákazníků) cestovních kanceláří tak, aby tito měli možnost na veřejně přístupné databázi zjistit, zda konkrétní cestovní kancelář je pojištěna pro případ úpadku, u jaké pojišťovny a pro jaké období. Tím, že zákazník bude mít do této databáze přístup, bude se moci informovaně rozhodnout (učinit informované rozhodnutí). V novele Zákona se nově navrhuje upravit povinnost pojišťovny informovat ministerstvo o změně pojistné smlouvy v souvislosti s nárůstem tržeb za zájezdy a o odmítnutí uzavřít pojistnou smlouvu a dále povinnost pojišťovny poskytnout ministerstvu podrobnější informace a údaje na vyžádání. Dále se navrhuje stanovit pojišťovně povinnost informovat ministerstvo nejméně 10 pracovních dnů předem o okamžiku zániku pojištění. Pojištění zaniká podle § 19 až 25 zákona o pojistné smlouvě zejména uplynutím doby, nezaplacením pojistného, dohodou, nebo výpovědí. § 15 zákona o pojistné smlouvě upravuje práva pojistitele v případě, že se v době trvání pojištění pojistné riziko podstatně zvýší tak, že pokud by v tomto rozsahu existovalo již při uzavírání pojistné smlouvy, pojistitel by smlouvu uzavřel za jiných podmínek a případně jeho práva pojistnou smlouvu neuzavřít. S výjimkou zániku pojištění dohodou zná pojišťovna okamžik zániku pojištění v zásadě nejméně jeden měsíc předem. Cílem ustanovení je zajistit včasnou informovanost ministerstva o blížícím se zániku povinného pojištění záruky cestovní kanceláře, aby případně mohlo lépe využít svých dozorových oprávnění a přispět tak k tomu, aby na ukončené pojištění navazovalo nové odpovídající pojištění. Pokud jde o zánik pojištění dohodou, aby pojišťovna mohla své povinnosti podle navrhovaného ustanovení dostát, nezbývá, než aby v dohodě byl sjednán jako den zániku pojištění takový den, který bude následovat po uplynutí uvedené lhůty, popř. aby si při sjednávání pojištění vymínila, že návrh na ukončení pojištění dohodou jí musí být cestovní kanceláří doručen nejméně tolik dnů před zamýšleným dnem zániku pojištění, aby byla schopna uvedenou povinnost splnit. Pojišťovna oznamuje očekávaný zánik pojištění; jestliže bude před koncem pojištění uzavřen dodatek k pojistné smlouvě, jímž bude sjednáno nové pojištění na další období, popř. bude uzavřena nová pojistná smlouva, dozví se to ministerstvo podle § 8a odst. 4 a 5. V případě, že poslední informací, kterou ministerstvo získá, bude informace o dni zániku pojištění, může nejpozději v následující den konat, ověřit stav pojištění a případně přijmout odpovídající opatření

Zpracovatel Hodnocení dopadů regulace (RIA) dospěl při zpracování k závěru, že řádně zpracovaný podnikatelský záměr je nezbytnou podmínkou takové pojistné smlouvy, která uspokojí v případě pojistného plnění všechny oprávněné klienty (zákazníky) cestovní kanceláře, která je v úpadku.

Podle názoru předkladatele by cestovní kancelář měla vždy neprodleně informovat pojišťovnu a ministerstvo o každé zásadní změně podnikatelského záměru (zejména změnu v údajích týkajících se dopravy, destinací, počtu klientů nebo tržeb za zájezdy). Tím by byla vytvořena vhodná vazba mezi informací o rozsahu činností cestovní kanceláře a rozsahu sjednaného pojištění záruky. Bude-li v rámci této vazby zjištěna pochybnost, umožní ministerstvu učinit účinné kroky vedoucí k nápravě.

Dozor nad dodržováním Zákona

Varianta 0

Nulová varianta představuje ponechání stávající právní úpravy, podle které MMR pouze vydává stanovisko k žádosti žadatele o vydání koncese pro příslušný živnostenský úřad a dále jako orgán vydávající toto stanovisko má možnost v souladu s § 58 odst. 2 živnostenského zákona pouze podat příslušnému živnostenskému úřadu návrh na zrušení, případně pozastavení koncese na provozování živnosti cestovní kanceláře v případě, že podnikatel závažným způsobem porušuje podmínky stanovené rozhodnutím o udělení koncese, živnostenským zákonem nebo Zákonem. Jinou ingerenci v oblasti dozoru nad cestovními kancelářemi Zákon MMR neumožňuje.

Varianta 1

Varianta 1 představuje doplnění ustanovení o dozoru nad plněním jednotlivých povinností zakotvených v Zákoně cestovními kancelářemi a cestovními agenturami. Dozor nad jednotlivými povinnostmi uloženými Zákonem cestovní kanceláři nebo cestovní agentuře vykonávají příslušné živnostenské úřady s výjimkou některých povinností, kdy dozor vykonává MMR. Jedná se o dozor nad plněním povinností cestovních kanceláří usazených na území ČR, dále pak dozor nad tím, aby byla cestovní kancelář pojištěna proti úpadku po celou dobu provozování živnosti, aby nezprostředkovávala prodej zájezdu pro subjekt, který není cestovní kanceláří, měla v souladu se Zákonem označenou provozovnu a všechny propagační materiály a poskytovala na žádost MMR nezbytné doklady a informace k výkonu jeho dozoru. Za tímto účelem se navrhuje doplnění a upřesnění informačních povinností cestovních kanceláří a pojišťoven.

Rozhodnutí o pozastavení oprávnění cestovní kanceláře k uzavírání cestovních smluv a k rozšiřování cestovních smluv již uzavřených

Varianta 0

Varianta nulová ponechává stávající stav beze změn. V současném znění Zákona není upraveno vydání rozhodnutí, jímž by se pozastavilo oprávnění cestovní kanceláře prodávat nové zájezdy nebo rozšiřovat smlouvy o zájezdech již uzavřených, v případě zjištění ministerstva při výkonu dozoru, že cestovní kancelář vůči pojišťovně nesplnila některou z povinností uložených ji zákonem (zejména zvýšení tržeb z prodeje zájezdu).

Varianta 1

Nedostatečné pojištění pro případ úpadku cestovní kanceláře je podle dosavadních zkušeností s prováděním zákona č. 159/1999 Sb. zřejmě nejvýznamnějším rizikem pro zákazníka; opatření podle odstavce 2 představuje tomu odpovídající významný zásah do práv cestovní kanceláře. Aby tohoto opatření nebylo možno použít v jiných případech, navrhuje se, aby důvodem jeho uplatnění mohlo být výlučně porušení povinnosti cestovní kanceláře vůči pojišťovně, a to výlučně porušení takové povinnosti, kterou jí ukládá zákon, nikoliv tedy např. povinnosti smluvně převzaté. Nemusí přitom jít pouze o zákon č. 159/1999 Sb., ale především o zákon o pojistné smlouvě (půjde např. o povinnost podle § 15 odst. 1 zákona o pojistné smlouvě), popř. občanský zákoník.

Na řízení o vydání rozhodnutí, jímž se pozastavuje oprávnění cestovní kanceláře prodávat nové zájezdy nebo rozšiřovat smlouvy o zájezdech již uzavřené (tedy např. rozšiřovat okruh osob pod jednou cestovní smlouvou apod.), se obecně vztahuje formální řízení podle správního řádu. Jestliže však má být opatření dostatečně účinné, je třeba v případě, že byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, umožnit, aby zahájení řízení bylo spojeno s vydáním rozhodnutí obdobně, jako v případě příkazu (§ 150 správního řádu), aniž by však bylo možné podáním opravného prostředku rozhodnutí od počátku zrušit, popř. podáním opravného prostředku dosáhnout odkladu vykonatelnosti rozhodnutí. Návrh směřuje k tomu, aby rozhodnutí o pozastavení uvedeného oprávnění cestovní kanceláře působilo tak dlouho, dokud nebude zjednána náprava zjištěného nedostatku, tedy dokud nebude doloženo odpovídající pojištění. Návrh předpokládá, že ministerstvo je dostatečně limitováno v užívání tohoto institutu odpovědností za škodu, kterou by mohlo nesprávným rozhodováním cestovní kanceláři způsobit, proto další podmínky návrh nepředpokládá.

Vložení nové části o správních deliktech právnických a podnikajících fyzických osob

Varianta 0

Varianta nulová ponechává stávající stav beze změn. V současném znění Zákona nejsou upraveny správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob.

Varianta 1

Varianta 1 nově vkládá do Zákona komplexně zpracovanou část o správních deliktech právnických osob a fyzických podnikajících osob, ve které jsou vydefinovány skutkové podstaty deliktů, pokuty u konkrétních deliktů a doplněna společná část o posuzování závažnosti spáchaných deliktů, lhůt pro zánik odpovědnosti a stanovení, že pokuty jsou příjmem státního rozpočtu. Výše pokud byla stanovena ve výši odpovídající pokutám za spáchání správních deliktů podle živnostenského zákona. Současně se vkládá ustanovení o oprávnění MMR zakázat v případě podezření na podpojištění cestovní kanceláři prodej dalších zájezdů nebo rozšiřování platných smluv na dobu do odstranění zjištěných nedostatků. Zákon neupravuje uložení sankcí pojišťovnám, neboť tyto sankce v případě porušení právních předpisů České republiky jsou upraveny v zákoně o pojišťovnictví, přičemž orgánem příslušným sankce ukládat je ČNB.

Zpřesnění pojmu „lyžařský areál“

Varianta 0

Varianta nulová nechává stávající stav beze změn. V současném znění Zákona dochází v praxi ke spornému výkladu, neboť lyžařský areál nemusí mít vždy (a nemá) zároveň sjezdové a běžecké tratě a ostatní specifické tratě (např. snowpark, freeride, dětské parky).

Varianta 1

Zpracovatel Hodnocení dopadů regulace (RIA) při rozboru ustanovení § 11c dospěl k závěru, že toto ustanovení je legislativně technicky nepřesné. Variantou 1 se navrhuje vyloučit nepřesnost výkladu, neboť slovo „a“ je spojkou slučovací. Navrhovanou úpravou se dosáhne shody významu pojmu „lyžařský areál“ se skutečností. Na tuto významovou nepřesnost zpracovatele upozornil i Svaz provozovatelů vleků a lanovek. Zpracovatel doporučuje využít otevření zákona k odstranění této legislativně technické nepřesnosti.

Přechodná ustanovení

Varianta 0

Varianta nulová nepředpokládá přechodná ustanovení.

Varianta 1

Vzhledem k tomu, že navrhovaná úprava nepřináší zásadní změny, ale pouze upřesnění dosavadního textu, navrhuje se pouze 15 dní doby legisvakance, avšak zároveň se navrhuje přechodné ustanovení.

1. bod upravuje režim, podle kterého se vede řízení zahájené do dne nabytí účinnosti tohoto zákona tak, že tato řízení budou dokončena podle zákona č. 159/1999 Sb. ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. bod přechodných ustanovení upravuje postup ministerstva podle § 5b odst. 2 v případech, kdy živnostenská oprávnění k provozování živnosti „Provozování cestovní kanceláře“ byla vydána přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. V takovém případě je cestovním kancelářím dána lhůta 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona k nápravě svých právních poměrů tak, aby tyto byly uvedeny do souladu s novou právní úpravou.

3. bod počítá se 60 dny ode dne nabytí účinnosti novely na uvedení pojistných smluv o povinném pojištění záruky do souladu s požadavky podle tohoto zákona.

4. bod má zejména předejít tomu, aby se dohodou o zániku pojištění část prodaných, ale ještě nerealizovaných zájezdů, vyloučila z pojistného krytí.

3.Vyhodnocení nákladů a přínosů

Novela Zákona si nevyžádá žádné zvýšené náklady na státní správu, MMR zajistí nově upravený výkon dozoru nad činností cestovních kanceláří v rámci reorganizace stávajících personálních i finančních kapacit odboru cestovního ruchu. Většina navrhované správní agendy bude vedena v elektronické podobě. Finanční prostředky na elektronizaci agendy budou čerpány ze stávající rozpočtové kapitoly MMR (nebudou navyšovány požadavky navýšení státního rozpočtu). Elektronizace agendy by měla vést k přehlednosti pojištěných cestovních kanceláří na daném segmentu trhu a rovněž by měla přispět ke zjednodušení dozoru.

Realizací novely Zákona v praxi nedojde ani k žádnému, vyčíslitelnému zvýšení administrativní zátěže podnikatelských subjektů, v tomto případě cestovních kanceláří, případně cestovních agentur. Veškeré nově definované podklady a informace, které je cestovní kancelář povinna poskytovat pojišťovně při sjednání povinného pojištění pro případ úpadku si pojišťovny vyžadovaly i za současné právní úpravy s ohledem na riziko, které podstupují v souvislosti s uzavíráním pojistných smluv. Jedinou povinností cestovních kanceláří navíc oproti stávající právní úpravě je povinné předkládání kopie uzavřené pojistné smlouvy MMR (periodicita této povinnosti je v praxi jednak při zahájení podnikání a potom obvykle 1x za rok při sjednání, resp. prodloužení pojistné smlouvy). Nové informační povinnosti pojišťoven vůči MMR jsou jednak v zájmu samotných pojišťoven a jednak plně korespondují se zásadním cílem předkládané novely Zákona a jejím hlavním přínosem, kterým je zpřehlednění podmínek uzavírání pojistné smlouvy a s tím související zvýšení ochrany spotřebitele, resp. zákazníka cestovní kanceláře, v souladu se Směrnicí. Novela nepřináší do praxe novou právní úpravu, pouze jde o transparentnější a přesnější formulování stávajících podmínek pojištění pro případ úpadku cestovní kanceláře tak, aby nemohlo docházet k různým výkladům konkrétních ustanovení o pojištění. Zásadní změnou je v této souvislosti zavedení absolutních hodnot s cílem zásadně omezit možnost podpojištění (viz. příloha č. 4 – Srovnávací analýza pojistného plnění u zkrachovalých CK). Tím se ČR chrání jako členský stát EU, který je odpovědný za úplnou implementaci Směrnice a nesl by případné následky nesprávné nebo neúplné implementace. Doplnění a zpřesnění některých povinností cestovních kanceláří v Zákoně má svůj odůvodněný základ ve snaze zajistit zcela jednoznačnou implementaci Směrnice a nedat již v budoucnu možnost různým výkladům konkrétních ustanovení Zákona. Hlavním a jediným cílem předkládané novely je zvýšit ochranu a jistotu zákazníků cestovních kanceláří. Jak je vidět z přehledu úpadků z poslední doby (viz Příloha č. 1 - Přehled úpadků cestovních kanceláří od roku 2002) mělo by naplnění tohoto cíle v co nejkratší době být zájmem všech zainteresovaných subjektů.

4.Návrh řešení

4.1.Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení

K Variantám 0 v jednotlivých dílčích návrzích předkládané novely Zákona

Vzhledem ke všem skutečnostem uvedeným výše v Důvodové zprávě není Varianta 0 (ponechání stávajícího znění Zákona a nepředložení jeho zpřesňující novely) možná. Důvodem je možné ohrožení zákonných práv zákazníků cestovních kanceláří, kdy by zákazníkům zkrachovalých cestovních kanceláří nebyly navráceny vložené prostředky v plné výši.

K Variantám 1 v jednotlivých dílčích návrzích předkládané novely Zákona

Varianta 1 se jeví jako jediná možná. Jen přijetím novely Zákona v souladu s Variantou 1 s odůvodněním jednotlivých detailních změn a doplnění konkrétních ustanovení Zákona popsaných v této Důvodové zprávě výše zajistí ČR maximální ochranu zákazníků cestovních kanceláří v souladu se Směrnicí. Zároveň ČR zamezí případným různým výkladům a názorům, které mohou zpochybňovat provedenou implementaci Směrnice Zákonem.

5.Implementace doporučené varianty a vynucování

Státním orgánem odpovědným za implementaci evropského práva v oblasti služeb cestovních kanceláří je předkladatel novely – MMR. Doporučená varianta nepředpokládá novelizaci dalších předpisů. Dozorová činnost nad dodržováním povinností cestovních kanceláří v Zákonu je rozdělena mezi živnostenské úřady a nově plnění některých povinností dozoruje MMR, jako ústřední orgán ve věcech cestovního ruchu. K vynucování plnění povinností uložených Zákonem cestovními kancelářemi budou dozorové orgány využívat nově nastavená ustanovení o správních deliktech právnických a podnikajících fyzických osob včetně jejich skutkových podstat a výše pokut za jejich spáchání, jakož i opatření k omezení možnosti prodávat nedostatečně pojištěné zájezdy.

6.Přezkum účinnosti regulace

Vzhledem ke zkušenostem z předchozích let, kde byl konstatován nárůst úpadků cestovních kanceláří (viz Příloha - Přehled úpadků cestovních kanceláří od roku 2002) a s tím souvisejících problémů předkladatel předpokládá přezkum účinnosti regulace maximálně do 1 roku od nabytí účinnosti. V rámci přezkumu provede MMR jednak vyhodnocení účinnosti nové právní úpravy a jednak detailní rozbor případných úpadků cestovních kanceláří po nabytí účinnosti nové právní regulace.

7.Konzultace a zdroje dat

Dne 29. 9. 2010 proběhlo pracovní jednání k případné novele zákona č. 159/1999 Sb., jednání se zúčastnili zástupci MMR, Asociace cestovních kanceláří ČR (dále jen „ACK ČR“), Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (dále jen „AČCKA“), České národní banky (dále jen „ČNB“), a České asociace pojišťoven.(dále jen „ČAP“) Účelem jednání byla diskuse ohledně ne zcela standardní transformace cestovní kanceláře na cestovní agenturu u právnické osoby. V rámci diskuze, ve které se měli jednotliví účastníci jednání vyjádřit, jakých ustanovení by se měla novela týkat, byly následující: zavedení dalších alternativ v případě pojištění či zajištění proti úpadku, možné zavedení pojištění proti úpadku u leteckých společností, atd. Všichni účastníci mohli své návrhy zaslat písemně. Ze závěrů jednání vyplynulo, že zatím není třeba novelizace stávající zákon č. 159/1999 Sb. a že připravovaná novela se spojí v rámci tzv. „velké“ novely zákona č. 159/1999 Sb. v souvislosti s připravovanou revizí evropské Směrnice Rady EU č. 90/314/EHS.

Dne 18. 1. 2012 proběhlo jednání zástupců MMR ČR a pojišťovny ohledně problematiky pojistného plnění pojišťovny vůči klientům v případě úpadku CK. Proběhla diskuse ohledně zavedení možných nástrojů řešení dané problematiky, kdy jedním z těchto nástrojů by mohla být i připravovaná novela zákona č. 159/1999 Sb.

Dne 15. 2. 2012 proběhlo jednání mezi zástupci MMR a ČAP. Jednání bylo uskutečněno v souvislosti s představením závěrů zpracovaných dvou odborných analýz, které si MMR nechalo zpracovat. První zadaná analýza se zabývala porovnáním vzájemného vztahu zákona č. 159/1999 Sb. a zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. Druhá zadaná analýza se zabývala otázkou, zda je podle úpravy povinného pojištění záruky v zákoně č. 159/1999 Sb., pojišťovna oprávněna omezit pojistné plnění sjednanou částkou. Závěrem se strany dohodly na návrhu některých legislativních změn zákona č. 159/1999 Sb.

Dne 16. 5. 2012 proběhlo pracovní jednání se zástupci MMR, ACK ČR, AČCKA, ČAP a Sdružení ochrany spotřebitele (dále jen „SOS“) k připravované novele zákona č. 159/1999 Sb. Jednání navázalo na předešlá jednání v minulém období týkající se této problematiky. Byla zde představena prezentace pracovní verze připravované tzv. „dílčí“ novely. Byly prezentovány hlavní legislativní změny v rámci připravované novely, legislativní postup, atd. Jedním z diskutovaných témat bylo zavedení systému bankovní záruky u produktu pojištění pro případ úpadku u cestovních kanceláří. Na základě jednání a konzultace se zástupci bankovní asociace, bylo původním záměrem ministerstva, že by se Česká republika inspirovala systémem bankovní záruky na Slovensku. Následně však bylo zjištěno, že na Slovensku se takto nastavený systém neosvědčil.

V rámci předmeziresortního jednání proběhla konzultace s následujícími resorty: Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo financí.

Data týkající se činnosti cestovních kanceláří v minulém období, která byla využita k analýze problému, zpracování RIA a následně k přípravě legislativního návrhu novely Zákona byla čerpána jednak z externích zdrojů, kterými jsou Český statistický úřad, ČTK, hromadné sdělovací prostředky, a jednak z vlastní činnosti odboru cestovního ruchu MMR, případně z analýz, které si ke konkrétním problémům tento odbor nechal zpracovat.

8.Kontakt na zpracovatele RIA

Odbor cestovního ruchu na MMR ČR

Aleš Hozdecký, e-mail: ales.hozdecky@mmr.cz, tel.: 234154406

PhDr. Helena Hlaváčková, e-mail: helena.hlavackova@mmr.cz, tel.: 234154308

Ing. Daniela Trnková, e-mail: daniela.trnkova@mmr.cz, tel.: 234154343

2. Hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravY na státní rozpočet a veřejné rozpočty _________________________________________________________________

Předkládaný návrh nemá vliv na státní rozpočet ani na další veřejné rozpočty. To znamená, že s návrhem nejsou spojeny žádné výdaje ani žádné úspory. Perspektivně by však tento návrh měl preventivně chránit zákazníky zkrachovalých cestovních kanceláří před případnými finančními ztrátami a nebyly jim vzhledem k nízkému pojistnému limitu přiznány zákonné nároky v plné výši.

3. DOPADY NA PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ, ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, SOCIÁLNÍ DOPADY VČETNĚ DOPADŮ NA SPECIÁLNÍ SKUPINY OBYVATEL, ZEJMÉNA OSOBY SOCIÁLNĚ SLABÉ, OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM A NÁRODNOSTNÍ MENŠINY

_________________________________________________________

Předkládaný návrh by kromě hlavního cíle, kterým je ochrana zákazníků a zvýšení jejich jistot v případě úpadku cestovní kanceláře, měl přispět i ke kultivaci podnikatelského prostřední na úseku podnikání cestovních kanceláří a cestovních agentur. Jinak návrh nemá žádné dopady na oblasti uvedené v nadpise.

4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem ČR

__________________________________________________________________

Předkládaný návrh je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, zejména s čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky uveřejněné ve Sbírce zákonů České republiky pod č. 1/1993 Sb., (Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon.), čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod uveřejněné ve Sbírce zákonů ČR pod č. 2/1993 Sb., (Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví.) a s jejím čl. 4 odst. 1 (Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod.). Navrhovaná právní úprava plně respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky.

5. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy EU, judikaturou soudních orgánů EU, nebo obecnými právními zásadami EU _________________________________________________________________

Rozdílová tabulka k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu a o změně zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, je připojena.

Přehled předpisů EU v oblasti cestovního ruchu:

• Směrnici Rady 90/314/EHS ze dne 13. června 1990 o souborných službách pro cesty, pobyty a zájezdy

• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 ze dne 27. října 2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele („nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele

• Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/122/ES ze dne 14. ledna 2009 o ochraně spotřebitele ve vztahu k některým aspektům smluv o dočasném užívání ubytovacího zařízení (timeshare), o dlouhodobých rekreačních produktech, o dalším prodeji a o výměně

• Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu

• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství

• Směrnice Rady 95/57/ES ze dne 23. listopadu 1995 o shromažďování statistických informací v oblasti cestovního ruchu

• Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k Politice cestovního ruchu a spolupráce veřejných a soukromých sektorů (2005/C 74/02)

• Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru na téma Politika cestovního ruchu v rozšířené EU (2005/C 255/02)

Základním dokumentem Evropské Unie pro činnost cestovních kanceláří je Směrnice 90/314/EHS přijatá v roce 1990. Obsahuje souhrn minimálních požadavků zejména vůči podnikatelům a členským státům, jejichž plnění je z hlediska potřeby Evropská unie, resp. deklarované ochrany spotřebitele, považované za vhodné a žádoucí. Současně členským státům uložila promítnout tyto požadavky do jejich právních řádů nejpozději do konce roku 1992 takovým způsobem, aby byl zajištěn základní smysl a cíl Směrnice – ochrana spotřebitele. Ochrana spotřebitele je jednou z prioritních oblastí Evropské unie, takže na implementaci této Směrnice byl, zejména pokud šlo o státy ucházející se o členství v Evropské unii, kladen velký důraz. Důvody, které vedly Evropskou unii k přijetí Směrnice upravující specifický druh podnikání v oblasti cestovního ruchu, jsou obsaženy v preambuli této Směrnice a lze je rozdělit do dvou skupin:

První skupinu tvoří obecné důvody vyplývající z podstaty existence Evropské unie, tj. vytvoření vnitřního trhu Společenství, jehož stále důležitější součástí je i oblast cestovního ruchu. Jednou z překážek svobody poskytování služeb v různých členských státech Evropské unie byly rozdíly vyplývající z odlišností národních právních úprav této problematiky. Sjednocení právních úprav by mělo přispět k zajištění společného trhu, což přineslo a přinese výhody jak podnikatelům, kteří mohou nabízet své služby i v jiných členských státech Evropské unie, tak spotřebitelům, kteří mohou využívat porovnatelných podmínek při kupování zájezdů v kterémkoli členském státě.

Druhou skupinou jsou důvody, které vedly ke stanovení jednotlivých požadavků. Jedná se zejména o základní definice, ustanovení o ceně a její změně, ustanovení o základních náležitostech cestovní smlouvy, o povinnostech organizátora zájezdu jako i prodejce či zprostředkovatele zájezdu, jejich odpovědnosti a o záruce v případě platební neschopnosti.

S ohledem na různorodost právních systémů v jednotlivých členských státech Směrnice striktně nestanovila způsob a formu právní úpravy, ale pouze cíl, jehož má být dosaženo, a konkrétní právní úpravu ponechala na členských státech. To se projevuje zejména v oblastech formy záruky pro případ platební neschopnosti, ale i např. ve stanovení míry odpovědnosti jednotlivých podnikatelů, kteří se na organizování, prodeji a realizaci zájezdů podílejí.

Jak již bylo řečeno výše v Důvodové zprávě MMR Směrnici implementovalo Zákonem. Vzhledem k objevujícím se různým výkladů konkrétních ustanovení o pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře MMR uvažovalo o upřesňující novelizaci Zákona již v minulém roce, ale vzhledem k probíhající revizi Směrnice ze strany Evropské komise a jejímu očekávanému brzkému schválení doposud novelu Zákona nepředložilo. MMR předpokládalo, že bude implementovat v novele i případná revidovaná ustanovení Směrnice. Původní záměr Evropské komise byl předložit první legislativní návrh revize Směrnice začátkem roku 2011. Do této doby se tak nestalo, na základě posledních zpráv, Evropská komise deklaruje, že předloží první legislativní návrh revize ve třetím kvartálu roku 2012 (říjen – prosinec 2012). Bude následovat řádný legislativní postup – přijetí Radou a Evropským parlamentem. Jednotlivé členské státy EU se budou moci vyjádřit k návrhu během projednávání v Radě EU. Konečné znění novely musí být následně implementováno do národních legislativ členských států EU (termín pro implementaci zatím nebyl stanoven – odhad 2015). Vzhledem k této skutečnosti se MMR rozhodlo nyní rychle předložit návrh zpřesňující novely Zákona tak, aby byla možná jeho aplikace již pro letní sezonu 2013.

Judikáty Soudního dvora EU týkající se problematiky pojištění cestovních kanceláří proti úpadku (čl. 7 Směrnice):

Článek 7 Směrnice uvádí, že Článek 7 „Organizátor nebo prodejce, který je stranou smlouvy, předloží dostatečné záruky pro zajištění vrácení vložených prostředků a pro návrat spotřebitele v případě platební neschopnosti nebo úpadku.“ Právě tento článek je zásadní evropskou úpravou pro přípravu předkládané novely, která má zajistit jednotný výklad implementace tohoto článku do Zákona.

1. Rozsudek Soudního dvora EU ze dne 8. října 1996, Věc C-178/94

Erich Dillenkofer, Christian Erdmann, Hans-Jürgen Schulte, Anke Heuer, Werner Knor, Ursula Knor a Trosten Knor v. Německo, Sbírka rozhodnutí 1996, str. I-04845

2. Rozsudek Soudního dvora ze dne 15. června 199, Věc C – 140/97

Walter Rechberger, Renate Greindl, Hermann Hofmeister a ostatní v. Rakousko, Sbírka rozhodnutí 1999, str. I-03499

Z výše uvedených dvou vybraných judikátů Soudního dvora EU vyplývá, že stát je plně odpovědný za implementaci Směrnice, resp. jejího čl. 7 a odpovídá za újmu a škodu, kterou utrpěli jednotlivci nedostatečnou transpozicí Směrnice, a není zajištěna jejich ochrana proti nebezpečí platební neschopnosti cestovní kanceláře. Transpozice čl. 7 Směrnice musí zaručit účastníkům zájezdu v případě úpadku cestovní kanceláře vrácení všech zaplacených peněz a zajistit jejich repatriaci. Stejné podmínky ochrany se vztahují i na zaplacené zálohy na zájezd. Ochrana proti úpadku z pohledu Směrnice se netýká účastníků zájezdu, kteří si škodu nebo újmu způsobili vlastní nedbalostí.

3. Rozsudek Soudního dvora EU ze dne 16. února 2012, Věc C-134/11

Jürgen Blödel-Pawlik v. HanseMerkur Reiseversicherung AG, Sbírka rozhodnutí 2012 – dosud nezveřejněno

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce se týká výkladu článku 7 směrnice Rady 90/314/EHS ze dne 13. června 1990 o souborných službách pro cesty, pobyty a zájezdy.

Článek 7 směrnice Rady 90/314/EHS ze dne 13. června 1990 o souborných službách pro cesty, pobyty a zájezdy je nutno vykládat v tom smyslu, že do jeho rozsahu působnosti spadá situace, v níž je platební neschopnost organizátora cesty způsobena jeho podvodným jednáním.

Judikáty Soudního dvora EU vztahující se k směrnici Rady 90/314/EHS ze dne 13. června 1990 o souborných službách pro cesty, pobyty a zájezdy:

4. Rozsudek Soudního dvora EU ze dne 8. října 1996, Spojené věci. C-179/94, C-188/94, C-189/94 a C – 190/94

Erich Dillenkofer a ostatní v. Německo, Sbírka rozhodnutí 1996, str. I-04845.

5. Rozsudek Soudního dvora EU ze dne 14. května 1998, Věc C-364/96

Verein für Konsumenteninformation proti Österreichische Kreditversicherungs AG, Sbírka rozhodnutí 1998, str. I – 2949

6. Rozsudek Soudního dvora EU ze dne 1. prosince 1998, Věc C-410/96

Trestní řízení proti André Ambrymu, Sbírka rozhodnutí 1998, str. I-07875.

7. Rozsudek Soudního dvora EU ze dne 12. března 2002, Věc C-168/00

Simone Leitner v. Německo, Sbírka rozhodnutí 2002, str. I-02631

7. Rozsudek Soudního dvora EU ze dne 30. dubna 2002, Věc C-400/00

Club – Tour, Viagens e Turismo SA v. Albert Carlos Lobo Goncalves Garrido, Sbírka rozhodnutí 2002, str. I-04051

6. Zhodnocení souladu navrhované úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je ČR vázána

_______________________________________________________________

Problematika podnikání na úseku cestovních kanceláří, respektive cestovních agentur, která je předmětem návrhu novely Zákona, není zakotvena v žádné mezinárodní smlouvě, kterou je ČR vázána. Předkládaný návrh není tudíž v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je ČR vázána.

Příloha č. 1

Přehled úpadků cestovních kanceláří od roku 2002

2012
název CK		datum úpadku		postižení klienti		pojišťovna	plnění
Redgreentours s.r.o.		4. 6. 2012		97 Turecko, Kypr + cca 1100 klientů nevycestovalo		Union poisťovňa, a.s.	úhrada veškerých závazků
CK Asteri Tour s.r.o.		19. 6. 2012		cca 200 klientů zakoupilo zájezdy		Evropská cestovní pojišťovna a.s.	klienti odškodněni v plné výši
CK Filip s.r.o.		26. 6. 2012 (insolvence -> přerušení)		20 klientů zakoupilo lázeňské pobyty		Česká podnikatelská pojišťovna, a.s.	pojišťovna nedostala oficiální oznámení o úpadku -> lhůta 6 měsíců
Globaltour s.r.o.		4. 7. 2012		187 + 2 děti Turecko + cca 200 klientů neodletělo		Česká podnikatelská pojišťovna, a.s.	zajištění návratu klientů z Turecka + zatím cca 200 klientů, kteří neodletěli (lhůta 6 měsíců)
Marcela Pavelková		6. 7. 12		296 Bulharsko		Generali Pojišťovna a.s.	repatriace všech klientů
Zuzana Pálová		9. 7. 2012 oznámení pojišťovnou o nezaplacení pojistného -> 9. 7. 2012 MMR návrh na zrušení ŽO		40 Chorvatsko		Generali Pojišťovna a.s. (nezaplaceno pojistné, smlouva nebyla účinná)	repatriaci zajistila Zuzana Pálová
CK Dolce Vita a.s.		23. 7. 2012		77 klientů v zahraničí + 265 klientů neodletělo		Česká podnikatelská pojišťovna, a.s.	77 klientů přílet v řádném termínu + odškodnění 265 klientů, kteří zaplatili zálohu
Pradok spol. s.r.o.		17. 8. 2012		172 klientů v zahraničí		Generali Pojišťovna, a.s.	konečná výše poj. plnění bude známa po uplynutí lhůty 6 měsíců
2011
název	datum úpadku		postižení klienti		pojišťovna		plnění
Karma Tour s.r.o.	2. 6. 2011 přerušení činnosti		x		x		x
CK PRESSBURG	16. 6. 2011		stovky klientů zakoupilo zájezdy + na dovolené		nebyla pojištěna proti úpadku CK ( předešla pojišťovna UNIQA)		výplata od UNIQA klientů, kteří zakoupili zájezd s předstihem, refundace 28 osob
CK VIVA MONDE s.r.o.	26. 8. 2011		cca 200 klientů v Turecku		Generali Pojišťovna, a.s.		výplata nižšího pojistného
Fine Travel Fullservice, s.r.o.	11. 10. 2011		prohlášený konkurs		Evropské Cestovní Pojišťovny, a.s.		poskytnuto pojistné plnění
Company Diamond Wind, s.r.o.	19. 10. 2011		80 klientů zakoupené zájezdy + cca 60 lidí neodletělo v září na svou dovolenou - finanční potíže CK		Generali Pojišťovna, a.s.		úhrada závazků
West Holiday, s.r.o.	11. 11. 2011		cca 80 Turecko + cca 70 klientů neodletělo		Česká podnikatelská pojišťovna, a.s.		návrat klientů z Turecka + odškodnění klientů, kteří neodletěli; malá CK specializace Řecko + Turecko
I. PARKAM HOLIDAYS, s.r.o.	1. 7. 2011		315 klientů Bulharsko + 40 Řecko		Genereali Pojišťovna, a.s.		vyplaceno pouze 58% škody
Via Vera, s.r.o.	4. 7. 2011		cca 31 klientů v zahraničí + cca 120 klientů zakoupilo zájezdy		Union pojišťovna, a.s.		úhrada všech nároků klientů, vyhlášen konkurz
CK Omega tour s.r.o.	24. 1. 2011		žádní klienti v zahraničí		Generali Pojišťovna, a.s.		vyplaceno pojistné plnění na zájezdy uzavřené před 15. 1. 2011
Ing. Jaroslav Raab, Csc. (Galatea)	7. 2. 2011				nedostatečné informace, do r. 2010 u UNIQA		vyhlášen konkurz
2010
název	datum úpadku		postižení klienti		pojišťovna		plnění
CK Svobodná cesta	23. 7. 2010		klienti v zahraničí + klienti, kteří neodcestovali		Česká podnikatelská pojišťovna, a.s.		vyplaceno pojistné plnění na základě oznámení o škodné události
CK Lenka Jandošová	2010				Genereali Pojišťovna, a.s.		vyplaceno pojistné plnění na základě oznámení o škodné události
Ing. Jiří Buček	2010				Genereali Pojišťovna, a.s.
Alyssa travel, spol. s.r.o.	2010		v insolvenci
2009
název	datum		pojišťovna
Mgr. Jana Soukupová	7. 2009		Generali Pojišťovna, a.s.
Cool Travel s.r.o.	4. 8. 2009		Generali Pojišťovna, a.s.
Retur s.r.o.	2009		Generali Pojišťovna, a.s.
Balkan Travel	2009		Evropská cestovní pojišťovna a.s.
Tomi Tour, s.r.o.	2009		Union poisťoňa a.s.
Suntimes tour s.r.o.	2009		Generali Pojišťovna, a.s.
Relax Max Tours, s.r.o.	2009		Evropská cestovní pojišťovna a.s.
2008
název	datum		pojišťovna
CK Prácheň Písek	květen 2008		Česká pojišťovna
Airtemis Travel	2008		Generali Pojišťovna, a.s.
Medea Travel Agency	2008		Generali Pojišťovna, a.s.
2007
název	datum		pojišťovna
MACDINO TRAVEL s.r.o.	září 2007		Generali Pojišťovna, a.s.
Cestovní kancelář Eurotravel	září 2007		Union poisťovňa
FBSK 1907, s.r.o.	červen 2007		Česká pojišťovna
2006
název	datum		pojišťovna
Asotour	srpen 2006		Česká pojišťovna
Bc. Lukáš Nevečeřal	2006		Generali Pojišťovna, a.s.
2005
název	datum		pojišťovna
CONNEXION VOYAGES spol.s.ro.	2005		Česká pojišťovna
Travel Studio International s.r.o.	2005		Generali Pojišťovna, a.s.
Caravella Tours, s.r.o.	2005		Generali Pojišťovna, a.s.
ETM - Tour, s.r.o.	2005		Česká pojišťovna
2004
název	datum		pojišťovna
CK Ludmila Mojžíšková	červen 2004		UNIQA pojišťovna a.s.
CK Růžena Drobiličová	červenec 2004		naposled pojištěna u Generali Pojišťovna, a.s.
CK Tsakis	červen 2004		dle info z ČPP, krácené plnění -> podáno TO na CK
Travel Market s.r.o.	8.04		dle info z ČPP, krácené plnění -> podáno TO na CK
Globtour Praha, spol. s.r.o.	9.04		Česká podnikatelská pojišťovna, a.s.
2003
název
Adria Travel
CK Antour
Havelka
CK Harmonie Medical s.r.o.
2002
název
Hellas Dafnis Tour s.r.o.
CK Allave
Zdroj: Databáze MMR ČR

Příloha č. 2

Tisková zpráva České obchodní inspekce

TISKOVÁ ZPRÁVA

Cestovky klamou a neinformují o právech

(Dílčí zpráva za 1. pol. 2012 - výsledky kontrol cestovních kanceláří a agentur)

(Praha, 27. srpen 2012) Cestovní kanceláře a agentury jsou nejvíce vytíženy zejména v období letních prázdnin, jejich nabídky jsou však celoroční, stejně jako kontroly České obchodní inspekce, které jsou na oblast jejich služeb zaměřeny po celý rok. Zjištění inspektorů jsou varující i přesto, že se ve výsledcích za 1. pololetí nemohou ještě projevit šetření na základě podání spotřebitelů vyjíždějících na dovolenou s cestovními kancelářemi až ve druhé polovině roku. Ti teprve v průběhu zájezdu zjistí, zda to, co jim prospekty cestovních kanceláří slibovaly a co si předplatili, také skutečně dostali. Nejčastěji cestovní kanceláře a agentury neinformovaly svoje zákazníky v dostatečné míře a správně o podmínkách uplatnění reklamace. Dalším častým porušením při uzavírání smluv se spotřebiteli bylo užití klamavých obchodních praktik. Za prvních 6 měsíců zkontrolovali inspektoři celkem 174 cestovních kanceláří a agentur a porušení jedné nebo více povinností stanovených zejména zákonem o ochraně spotřebitele prokázali v 63 případech, tj. ve 36,2 %. Zda bude pro spotřebitele bilance kontrol této oblasti služeb za 2. pololetí lepší nebo stejně nepříznivá, ukáže až celoroční vyhodnocení.

V období od 1. 1. 2012 do 30. 6. 2012 bylo v rámci kontrolní akce provedeno celkem 174 kontrol, při nichž byly ověřovány podmínky poskytování služeb spotřebitelům ze strany cestovních kanceláří a cestovních agentur. Zvláštní důraz byl kladen na odhalování používání nekalých obchodních praktik a kontrolu dodržování informačních povinností, stanovených zákonem o ochraně spotřebitele. Z celkového počtu kontrol bylo zjištěno porušení závazných právních předpisů při 63 kontrolách, tj. ve 36,2 % případů.

Kontroly
Inspektorát	počet kontrol	se zjištěním	zjištění v %
Středočeský a Hl. město Praha	44	26	59,1 %
Jihočeský a Vysočina	13	5	38,5 %
Plzeňský a Karlovarský	41	10	24,4 %
Ústecký a Liberecký	19	6	31,6 %
Královéhradecký a Pardubický	15	3	20,0 %
Jihomoravský a Zlínský	23	5	21,7 %
Moravskoslezský a Olomoucký	19	8	42,1 %
Celkem	174	63	36,2 %

Na základě zjištěných porušení obecně závazných právních předpisů bylo dosud v rámci kontrolní akce uloženo za 1. pololetí celkem 32 pokut v celkové hodnotě 232 500 Kč. Ostatní kontroly nebyly ukončeny nebo rozhodnutí o pokutě nenabyla právní moci. Členění pokut podle inspektorátů, které je uložily, a způsobu jejich uložení, je uvedeno v následující tabulce.

Počet, struktura a výše sankcí
Inspektorát	pokuta na místě		příkaz na místě		příkaz		správní řízení		celkem
	počet	výše	počet	výše	počet	výše	počet	výše	počet	výše
Středočeský a Hl. město Praha					7	80 000			7	80 000
Jihočeský a Vysočina					1	5 000			1	5 000
Plzeňský a Karlovarský			2	2 000	5	39 000			7	41 000
Ústecký a Liberecký			3	4 000	2	11 000	1	50 000	6	65 000
Královéhradecký a Pardubický	1	1 500							1	1 500
Jihomoravský a Zlínský			1	2 000	2	5 000			3	7 000
Moravskoslezský a Olomoucký			3	4 000	4	37 000			7	33 000
Celkem	1	1 500	9	12 000	21	169 000	1	50 000	32	232 500

Zjištěná porušení zákona o ochraně spotřebitele

Nejčastějším zjištěným porušením tohoto zákona v průběhu kontrolní akce zaměřené na činnost cestovních kanceláří a agentur bylo neposkytnutí řádných informací o rozsahu, podmínkách a způsobu uplatnění odpovědnosti za vady (reklamace) – to bylo zjištěno v 30 případech, tj. 47,6 % všech zjištění. Ve 23 případech (tj. 36,5 %) bylo kontrolovaným osobám prokázáno užívání nekalých obchodních praktik. V 11 případech zjistili inspektoři porušení povinností při přijímání a vyřizování reklamací a s cenou nabízených služeb nebyli seznámeni při 10 kontrolách (15,9 %).

Dalších 12 zjištění (16,7 %), kdy byl kontrolovanou cestovní kanceláří nebo agenturou porušen zákon o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu (zák. č. 159/1999 Sb.), bylo postoupeno příslušnému orgánu dozoru k dalšímu šetření.

Závěr a doporučení ČOI:

Z výsledků kontrol ČOI za 1. pololetí 2012 vyplývá, že dodržování právních předpisů podnikateli v oblasti cestovního ruchu nelze pokládat za uspokojivé, neboť poměr zjištění – více než ve třetině kontrolovaných subjektů, poukazuje na řadu nedostatků, které mohou mít původ v malé míře odpovědnosti nebo nízké odborné úrovni prodávajících. Spotřebitelé nejsou dostatečně informováni o svých právech, jsou klamáni neúplnými nebo nepravdivými informacemi o podmínkách, rozsahu nebo ceně poskytovaných služeb.

Také z podnětů přijatých Českou obchodní inspekcí lze soudit, že ani reklamace, s nimiž se spotřebitelé obracejí po návratu na cestovní kancelář nebo agenturu, nejsou vždy vyřizovány k jejich spokojenosti. V těchto případech však nespokojeným spotřebitelům nezbývá nic jiného, než se domáhat svých nároků soudní cestou. Proto Česká obchodní inspekce opakovaně doporučuje, aby pečlivému výběru cestovní kanceláře věnovali spotřebitelé více času. O co lépe si prověří vybranou kancelář nebo agenturu, rozsah a úroveň jimi nabízených služeb, včetně reakcí jejich zákazníků, o to méně nepříjemných problémů budou řešit v průběhu pobytu nebo po návratu.

Zdroj: Česká obchodní inspekce

Příloha č. 3

Přehled úpadků CK v roce 2012 v případech, kdy nebylo uskutečněno pojistné plnění ve výši 100%

Dle výstupů a informací jedné z pojišťoven, která poskytuje v ČR pojištění záruky pro případ úpadku CK, za období 2004-2011, by nastavení limitu pojistného plnění 4 000 000,- Kč v 94% bylo dostačující, pouze u 1 CK ze 17 by výše limitu pojistného plnění nestačila (jednalo se o jednu CK z 10 největších na trhu).

Porovnání úpadků cestovních kanceláří, v jejichž případech nebylo poskytnuto 100% pojistné plnění v roce 2012:

CK	stav	částky
CK – podnikající fyzická osoba	294 klientům v Bulharsku (plnění pojišťovny)	294 x 10 000 Kč (průměrná cena zájezdu do Bulharska)
		120 000 Kč (limit pojistného plnění)
		421 944,5 Kč (nad rámec limitu - repatriace pojišťovnou)
		3 481 944,50 Kč
CK – podnikající fyzická osoba	40 klientů v Chorvatsku, repatriaci zajistila sama jednatelka	85 000 Kč (cena za dopravu)
		580 000 Kč (limit pojistného plnění)
		40 x 6000 Kč (průměrná cena zájezdu do Chorvatska)
		905 000 Kč

Na základě dostupných dat dle kvalifikovaného odhadu v případě nastavení absolutní hodnoty minimálního pojistného plnění ve výši 4 000 000,- Kč, který odpovídá plánovaným tržbám z prodeje zájezdů, by tyto podmínky mohlo splnit 80% cestovních kanceláří působících na trhu. Tímto opatřením chce ministerstvo předejít možnému podpojištění cestovní kanceláře, a tedy situaci, kdy zákazníkovi nebudou v případě úpadku cestovní kanceláře vráceny zaplacené prostředky.

Zdroj: MMR ČR

Příloha č. 4

Finanční ukazatele související s úpadky cestovních kanceláří

Union Pojisťova
Rok	CK	Počet repatriovaných	Počet nevycestovaných	Celková škoda	Vyplacená částka	Pojistné plnění
2007	CK Eurotravel	46	130		1 643 000	1 643 000
2009	CK Tomi Tour	3 200	18 000		163 500 000	234 600 000
2011	Via Vera, s.r.o.	14	150		1 812 000	4 100 000
2012	Redgreentours s.r.o.	97	1 100	*	13 790 000	14 771 000
	World Travel	601	Cca 300	*	1 428 000	15 450 000
Celkem

* vyplacená částka poškozeným klientům ještě není konečná

UNIQA Pojišťovna
Rok	CK	Počet repatriovaných	Počet nevycestovaných	Celková škoda	Vyplacená částka	Pojistné plnění
2004	FO - Mojžíšková Ludmila	0	143			1 079 729
2012	CK Pressburg, s.r.o.	0	28			100 516
Celkem

ČPP
Rok	CK	Počet repatriovaných	Počet nevycestovaných	Celková škoda	Vyplacená částka	Pojistné plnění
2004	TSAKIS, s.r.o.
	TM Travel, s.r.o.
	GLOBTOUR, s.r.o.
2010	Svobodná cesta, s.r.o.
2011	West Holiday, s.r.o.	80	70
2012	GLOBALTOUR, s.r.o.	189	200
	Dolce Vita, s.r.o.	77	265
	CK Filip, s.r.o.		20
Celkem

Generali pojišťovna
Rok	CK	Počet repatriovaných	Počet nevycestovaných	Celková škoda	Vyplacená částka	Pojistné plnění
2005	Travel Studio Intenational					510 170
	Caravela Tours					3 658 805
2006	Bc. Lukáš Nevečeřal	0				938 520
2007	Macdino Travel	0				801 735
2008	Airtemis Travel	0				293 635
	Medea Travel Agency	0				810 000
2009	Suntimes Tours	0				1 803 828
	Cool Travel					450 000
2010	Retour	0				1 767 732
	Ing. Jiří Buček	0				675 000
	Mgr. Jana Soukupová					255 130
2011	CK Omega Tour, s.r.o.	0				574 907
	CK Lenka Jandošová	0				560 907
	I. Parkam Holiday	355			8 555 7000 (58 %)
	CK Vivamonde, s.r.o.	200				12 357 000
	Company Diamond Wind		140			860 086
2012	Marcela Pavelková	294		3 481 944,5	421 944,5
	Zuzana Pálová	40			0 (nezaplacená pojistka)	905 000
	Pradok, s.r.o.	172				není známá
Celkem

Evropská cestovní pojišťovna, a.s.
Rok	CK	Počet repatriovaných	Počet nevycestovaných	Celková škoda	Vyplacená částka		Pojistné plnění
2009	Balkan Travel
2011	Fine Travel Fullservice, s.r.o.
2012	CK Asteri Tour, s.r.o.		200
Celkem

Zdroj: Pojišťovny