Hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad
Podle bodu 3. 8. (procesní pravidla) Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA), nebyla RIA na tento návrh zákona aplikována (viz schválený Plán legislativních prací vlády).
Zhodnocení platného právního stavu, odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace, a vysvětlení její nezbytnosti jako celku
V návaznosti na nový zákon o státním zastupitelství je předkládán i doprovodný zákon upravující zejména navazující právní vztahy spojené s novými právními instituty obsaženými v zákoně o státním zastupitelství.
Změny převážně legislativně technického charakteru jsou provedeny v trestním řádu, zákoně o Ústavním soudu, zákoně o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců, zákoně o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, zákoně o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních. S ohledem na ustanovení § 78 návrhu zákona o státním zastupitelství, kterým se nově zakládá pracovní vztah státního zástupce namísto dosavadního pracovního poměru, se provádí příslušné úpravy též v zákoně o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, zákoně o veřejném zdravotním pojištění, zákoně o důchodovém pojištění, zákoně o nemocenském pojištění, zákoně o zaměstnanosti a zákoně o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázán, a s akty práva Evropské unie
Navrhovaná úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky (čl. 80 a čl. 63 odst. 2 Ústavy). Nový zákon o státním zastupitelství, na který navrhovaná úprava navazuje, vychází z přirozeného požadavku garantování základních lidských práv a svobod a respektování mezí zásahů do těchto práv stanovených Listinou základních práv a svobod a zajištění plného souladu s Ústavou České republiky a ústavní úlohou orgánů veřejné moci působících v uvedené oblasti výkonu veřejné moci. To platí i ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů. Mezinárodní smlouvy, jimiž je Česká republika vázána, ani judikatura Evropského soudu pro lidská práva se na danou oblast přímo nevztahují.
Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy, dopad na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a hospodářské subjekty, sociální dopady a dopad na životní prostředí
Vzhledem k charakteru navrhované úpravy, která je převážně legislativně technická, se nepředpokládají žádné hospodářské, finanční ani další výše uvedené dopady.
Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Předložený návrh v této oblasti stávající úpravu nikterak nemění, tudíž se dopady na problematiku ochrany soukromí a osobních dopadů nepředpokládají.
Zhodnocení korupčních rizik
Navrhovaná úprava s sebou nepřináší zvýšení korupčního rizika, neboť jde o legislativně technické změny nezbytné k zajištění souladu nového zákona o státním zastupitelství s právním řádem České republiky, kterými se nezavádí žádné nové vrchnostenské zásahy.
K části první (změna trestního řádu)
K bodům 1, 2, 8 a 9 (§ 12 odst. 2, § 88 odst. 8, § 88a odst. 2, § 174, § 183 odst. 2)
Jedná se o legislativně technické změny vyplývající z novelizačního bodu 4 této části.
K bodům 3 a 4 (§ 157)
Nově se vymezují dozorová oprávnění státního zástupce. Dnešní úprava [zahrnutá jednak do ustanovení § 157 odst. 2 písm. a) až c), jednak do ustanovení § 174 odst. 1 a 2 trestního řádu) je nepřehledná, roztříštěná, navíc i nejasná z pohledu, zda se vztahuje obecně na přípravné řízení (a to včetně zkráceného přípravného řízení), nebo jen na prověřování či jen na vyšetřování. V souvislosti s novou právní úpravou státního zastupitelství se navrhuje zpřesnění dosavadní úpravy dozorových oprávnění státních zástupců. Vychází se přitom ze systematického rozčlenění od obecných oprávnění, oprávnění vztahujících se na prověřování skutečností nasvědčujících spáchání trestného činu, oprávnění k výkonu dozoru, jež tvořila součást zmiňovaného ustanovení § 174 odst. 1 a 2 trestního řádu.
K bodu 5 (§ 157a odst. 2)
Zpřesňuje se znění ustanovení § 157a odst. 2 trestního řádu, jež ohledně žádosti o přezkoumání postupu státního zástupce působí dojmem, že na jeho základě je možné požádat o přezkum jakéhokoli postupu státního zástupce. Tak tomu však není, protože dozor nad dozorem vykonávat nelze a úprava v § 157a odst. 2 trestního řádu může být i dnes aplikována pouze na věci uvedené v § 161 odst. 4 a 5 trestního řádu, v nichž koná státní zástupce vyšetřování a nad zákonností jeho postupu vykonává dozor státní zástupce.
K bodu 6 (§ 158e odst. 4)
Legislativně technická změna související se zrušením vrchních státních zastupitelství.
K bodu 7 (§ 160 odst. 2)
Doplňuje se informační povinnost o zahájení trestního stíhání státního zástupce, aby mohly být zváženy případné pracovněprávní kroky (dočasné zproštění výkonu funkce státního zástupce, odvolání náměstka vedoucího státního zástupce apod.). Zároveň se z obdobných důvodů doplňuje informační povinnost vůči náčelníkovi Vojenské policie, jde-li o zahájení trestního stíhání vojáka z povolání.
K bodu 10 [§ 265d písm. a)]
Změna vyplývající ze zrušení vrchních státních zastupitelství.
K bodu 11 (§ 466)
Změna vyplývající ze zrušení vrchních státních zastupitelství a ze vzniku Úřadu pro potírání korupce.
K části druhé, třetí, páté, šesté, deváté a desáté
S ohledem na ustanovení § 78 předloženého návrhu zákona, kterým se nově zakládá pracovní vztah státního zástupce namísto dosavadního pracovního poměru, by státní zástupci podle nyní platného právního stavu nebyli účastni nemocenského ani důchodového pojištění, neboť nejsou uvedeni v okruhu pojištěných osob (jde o obdobnou situaci jako u soudců, kteří však v příslušných zákonech jsou výslovně uvedeni v okruhu nemocensky a důchodově pojištěných osob). Navrhují se proto novely zákona o nemocenském pojištění, zákona o důchodovém pojištění a zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení doplňující obdobnou úpravu, jaká v těchto zákonech platí pro soudce, i pro státní zástupce, a dále související novely zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a zákona o veřejném zdravotním pojištění. Pro účely nároku státního zástupce na zabezpečení podporou v nezaměstnanosti pak bude třeba provést změnu § 25 zákona č. 435/2004 Sb., zaměstnanosti.
K části čtvrté (změna zákona o Ústavním soudu)
Navrhovaná změna směřuje k posílení postavení nejvyššího státního zástupce, kdy se vymezuje jeho možnost vstoupit jako vedlejší účastník do řízení před Ústavním soudem v případech řízení o zrušení zákonů nebo jiných právních předpisů nebo jejich jednotlivých
ustanovení.
K části sedmé (změna zákona o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců)
K bodu 1 a 14 (název zákona a část druhá)
Část druhá zákona je již obsoletní, navrhuje se proto její vypuštění.
K bodu 2, 3, 5, 8, 10 a 12 (§ 3 odst. 4 a 5, § 4, § 7 odst. 5, § 10 odst. 4, § 11 odst. 3, § 12)
Jedná se o legislativně technické změny související se zrušením vrchních státních zastupitelství.
K bodu 4 (§ 3 odst. 10)
Přejímá se úprava dosud obsažená v § 19 odst. 5 stávajícího zákona o státním zastupitelství, přenáší se však do zákona o platu státních zástupce, kam systematicky náleží.
K bodu 6 a 7 (§ 5 odst. 1 a 2)
Přidělení k Úřadu pro potírání korupce je v zákoně o státním zastupitelství stanoven jako zvláštní důvod přeložení, což se musí odrazit i v § 5 odst. 1. K § 5 odst. 2: Podle dosavadní právní úpravy ministr spravedlnosti dočasně zprostí výkonu funkce státního zástupce, který byl dočasně přidělen k Ministerstvu spravedlnosti nebo Justiční akademii, a to na dobu tohoto dočasného přidělení, po dobu dočasného zproštění výkonu funkce z tohoto důvodu však přísluší státnímu zástupci jeho dosavadní plat (viz § 22 odst. 1 a 4 současného zákona o státním zastupitelství). Tato úprava se opouští – podle návrhu nové právní úpravy již nebude obligatorním důsledkem dočasného přidělení státního zástupce k Ministerstvu spravedlnosti nebo k Justiční akademii dočasné zproštění funkce státního zástupce, je proto zapotřebí upravit platové nároky státního zástupce po tuto dobu dočasného přidělení.
K bodu 9 (§ 9)
Přejímá se úprava dosud obsažená v § 22 odst. 4 stávajícího zákona o státním zastupitelství, přenáší se však do zákona o platu státních zástupců, kam systematicky náleží.
K bodu 11 (§ 11 odst. 1, § 13 odst. 1, § 16)
Pracovní vztah státního zástupce již nebude prováděn v pracovním poměru, čemuž je třeba přizpůsobit i dikci zákona o platu státních zástupců.
K bodu 13 (§ 17)
Zrušení novelizace zákona o státním zastupitelství
K části osmé (změna zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů)
K bodům 1, 2, 5 až 9 [§ 1, § 2 písm. a), § 9 odst. 2 a 3, § 14 písm. b), § 15 odst. 1 a 3,
§ 22 odst. 1, § 23 odst. 1 a § 24] Navrhované zavedení nového druhu kárného provinění vedoucího státního zástupce (viz § 83 odst. 3) je nutno promítnout do jednotlivých ustanovení zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů. Především musí být ustanovení zákona č. 7/2002 Sb. výslovně vztažena i na projednávání těchto kárných provinění, a to provedením úpravy v jeho § 1 a § 2 písm. a). V návaznosti na tuto změnu je třeba příslušně upravit (obdobně jako u funkcionářů soudů) i ustanovení § 9, 14, 15 a § 22 až 24.
K bodu 3 [§ 8 odst. 5 písm. b]
Legislativně technická změna související se zrušením vrchních státních zastupitelství.
K bodu 4 (§ 8 odst. 6 a 7)
Nejvyššího státního zástupce jmenuje prezident republiky na návrh vlády. Podle navrhované právní úpravy může být nejvyšší státní zástupce odvolán z funkce před uplynutím svého funkčního období pouze rozhodnutím kárného soudu v kárném řízení. Důvody, ze kterých může být nejvyšší státní zástupce odvolán před skončením funkčního období, stanoví jednoznačně zákon. Takovým důvodem může být výlučně závažné porušení povinností vyplývajících z funkce vedoucího státního zástupce a následné rozhodnutí kárného soudu v řízení podle zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů. Výlučným kárným žalobcem je v těchto případech vláda. Návrhem se stanoví i okruh osob, které mohou podat návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti vedoucího státního zástupce. Oproti výčtu osob, které mohou podat kárnou žalobu na státního zástupce (§ 8 odst. 5), je okruh možných kárných žalobců rozšířen o veřejného ochránce práv. Podle § 1 odst. 7 zákona o Veřejném ochránci práv se působnost veřejného ochránce práv nevztahuje na Parlament, prezidenta republiky a vládu, na Nejvyšší kontrolní úřad, na zpravodajské služby České republiky, na orgány činné v trestním řízení, státní zastupitelství a na soudy, s výjimkou orgánů správy státního zastupitelství a státní správy soudů (pro navrhovanou změnu svědčí i skutečnost, že veřejný ochránce práv je již podle platné úpravy oprávněn podat návrh na zahájení kárného řízení proti kterémukoliv předsedovi nebo místopředsedovi soudu).
K části jedenácté (změna zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních)
Navrhované změny v právní úpravě skrytého vyšetřování souvisejí se zrušením vrchních státních zastupitelství. Úkony dosud prováděné vrchním státním zastupitelstvím bude napříště provádět Nejvyšší státní zastupitelství.
K části dvanácté (účinnost)
Navrhuje se nabytí účinnosti dnem 1. ledna 2015, shodně jako v zákoně o státním zastupitelství.
V Praze dne 29. května 2013
předseda vlády v zastoupení
1. místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí
Karel Schwarzenberg, v.r.
ministr spravedlnosti JUDr. Pavel Blažek Ph.D., v.r.