Obecná část
Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku včetně zhodnocení platného právního stavu
Vzhledem k šíři a ekonomickému objemu provedeného narovnání s církvemi a náboženskými společnostmi se tyto církve stávají subjekty, které budou rozvíjet vybranou činnost a tím i logicky generovat ekonomický zisky.
Církev samozřejmě bude moci nadále bez daňového zatížení provozovat veřejnou službu, charitu, vzdělávat prostřednictvím církevních škol nebo působit v oblasti kultury. Bude tak činit za stejně zvýhodněných podmínek, jako kterákoli jiná dobročinná organizace.
Poslání církve bylo a je kázaní evangelia, jako vedlejší činnost byla péče o potřebné , která byla vždy vázána na komunitu daného společenství. Již svatý Petr tuto vedlejší činnost omezující soustředění na hlavní činnost odmítal vykonávat, aby se mohl věnovat Božímu Slovu. ( Skutky 6) Následně samotné církve tuto vedlejší činnost humanitárního , zaměření předávaly vždy jiným osobám, zpravidla právnickým subjektům, které podporovaly. Později tato vedlejší činnost byla rozšířena např. o vzdělávaní atd. V tomto historickém kontextu tento návrh novely vychází z oddělení hlavní činnosti církví a církevních osob a činnosti vedlejší.
Zatímco činnost hlavní je soukromou činností, kdy nelze preferovat jakékoliv vyznání či náboženské či ateistické zaměření a vázat se na ně, a proto pro ně musí platit stejné daňové povinnosti jako pro jakékoliv jiné subjekty zájmového charakteru, tak vedlejší činnost je činností veřejného zájmu vyžadující státní podporu podobně jako veřejná činnost u jiných subjektů. Podpora této veřejné činnosti zůstává zachována a zrušení výjimky pouze zrovnoprávňuje šíření víry s ostatními soukromými iniciativami a společenskými aktivitami.
Předpokládaný hospodářský a finanční dosah, zejména na státní rozpočet, rozpočty krajů a obcí
Dopad na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty bude pozitivní.
Zhodnocení souladu s mezinárodními smlouvami
Navrhované řešení není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, neboť je neregulují.
Zhodnocení souladu s ústavním pořádkem
Navrhované řešení je v souladu s ústavním pořádkem. Státu nic nebrání mezi daňovými poplatníky rozlišovat, podle toho, jak přínosná je daněná činnost. Není diskriminační, spíše odstraňuje současnou diskriminaci mezi právnickými subjekty.
Zvláštní část
K článku I
Podpora této veřejné činnosti zůstává zachována. Zrušení výjimky pouze zrovnoprávňuje šíření víry s ostatními soukromými iniciativami a společenskými aktivitami.
K článku II
Legisvakační lhůta se stanoví s ohledem na to, že fiskální rok v České republice začíná od 1. ledna.
Praze dne 2. června 2013