Důvodová zpráva

Vl.n.ústav.z. o změnách státních hranic s Rakouskou rep.

Sněmovní tisk: č. 548, 6. volební období

Průběžně zpracováváme a vylepšujeme obsah důvodových zpráv. Tento dokument může mít drobné nedostatky ve formátování — aktivně na nich pracujeme.

Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení.

Vztahy k Rakouské republice náležejí k prioritám zahraniční politiky České

republiky. Důležitou součástí vzájemných bilaterálních vztahů je smluvní základna upravující průběh společných státních hranic a související otázky.

Parlamentu České republiky bude předložena k souhlasu s ratifikací zatím

poslední mezinárodní smlouva mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o změnách průběhu společných státních hranic v hraničních úsecích X a XI, jakož i o změnách Smlouvy mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o společných státních hranicích ze dne 21. prosince 1973, ve znění Smlouvy ze dne 26. října 2001 (dále jen „Smlouva z roku 2011“), která byla podepsána v Praze dne 3. listopadu 2011.

Vzhledem k tomu, že podle Smlouvy z roku 2011 dochází ke změnám státních

hranic České republiky, je v souladu s článkem 11 Ústavy České republiky nezbytné přijmout ústavní zákon, který představuje formu schválení změny státních hranic bezprostředně vyplývající ze Smlouvy z roku 2011.

Státní hranice mezi Československem a Rakouskem byly poprvé v historii

určeny na Versailleské mírové konferenci, byly včleněny do Mírové smlouvy mezi mocnostmi spojenými a sdruženými a Rakouskem, podepsané v Saint Germain–en- Laye dne 10. září 1919 (č. 507/1921 Sb. zák. a n.).

Na uvedenou mírovou smlouvu navázala zejména Úmluva mezi republikou

Československou a republikou Rakouskou o vedení rakousko-československé hranice a některých souvislých otázkách (č. 288/1922 Sb. zák. a n.), která obsahuje jak úpravu otázek statutárních (průběh státních hranic), tak i režimových.

Další významnou úpravou byla Smlouva mezi Československou socialistickou

republikou a Rakouskou republikou o společných státních hranicích ze dne

21. prosince 1973. Tato smlouva konstituovala moderní podmínky pro správu

společných státních hranic a zahrnovala rovněž šest dílčích úprav průběhu společných státních hranic.

Dosud poslední úpravy průběhu společných státních hranic odůvodněné

vodohospodářskými opatřeními, komunikačními důvody a obslužností staveb přinesla Smlouva mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o změnách průběhu společných státních hranic ze dne 26. října 2001.

Stěžejním důvodem pro sjednání Smlouvy z roku 2011 byla již v minulosti

realizovaná vodohospodářská opatření (protipovodňová opatření a prevence povodňových škod). V těchto souvislostech jde o výstavbu pravobřežní hráze na Dyji a o tzv. průkopy (průpichy) na Dyji, příslušné stavební a vodohospodářské práce byly realizovány již v devadesátých letech minulého století.

Smlouva z roku 2011 zahrnuje v části I dva případy změn společných státních

hranic (hraniční úseky X a XI). V celkovém souhrnu tvoří plochy státních území oddělené navrhovanými změnami 240 713 ma jsou vzájemně vyrovnané. Seznam

Návrh ústavního zákona odpovídá z hlediska obsahu i formy ústavním

zvyklostem, které se staly standardními již v období první republiky.

Návrh ústavního zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky,

jakož i mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. V naposled uvedených souvislostech jde zejména o bilaterální smluvní úpravu státních hranic mezi Českou republikou a Rakouskou republikou. V intencích článku 112 Ústavy České republiky se předkládaný ústavní zákon po nabytí účinnosti stane součástí ústavního pořádku České republiky.

Podle bodu 3 části první Obecných zásad pro hodnocení dopadu regulace

(RIA), jež byly schváleny usnesením vlády ze dne 13. srpna 2007 č. 877, nebyla RIA na návrh ústavního zákona aplikována, neboť jde o případ, na který je stanovena výjimka. Ústavní zákon v dané věci představuje formu schválení změn průběhu státních hranic, jež vyplývají z příslušné mezinárodní smlouvy. V tomto smyslu má návrh ústavního zákona „technický“ charakter; přitom lze konstatovat, že nebude mít dopad ani na žádnou cílovou skupinu ani oblast (specifické skupiny obyvatel, podnikatelské prostředí, životní prostředí).

Vstup ústavního zákona v platnost nebude spojen s uplatněním zvýšených

nároků na státní rozpočet, popřípadě na ostatní veřejné rozpočty.

Právní akty Evropské unie ponechávají změny vymezení státního území

v pravomoci státních orgánů jednotlivých členských států. Návrh ústavního zákona je proto plně kompatibilní s právem Evropské unie.

K čl. 1

V ustanovení je vyjádřen v souladu s ústavním požadavkem obsaženým

v článku 11 Ústavy České republiky souhlas Parlamentu České republiky se změnami průběhu společných státních hranic mezi Českou republikou a Rakouskou republikou. Vlastní změny státních hranic jsou předmětem smlouvy a geodeticko-technické dokumentace (popis státních hranic, plán státních hranic, situační plán se seznamem ploch a seznam souřadnic), která tvoří nedílnou součást smlouvy.

K čl. 2

Ustanovení řeší vstup změn průběhu státních hranic v platnost odkazem

na smlouvu. Toto legislativní řešení koresponduje obecně přijímané zásadě, podle níž mohou suverénní státy měnit na základě vzájemné dohody průběh společných státních hranic, včetně souhlasného určení data, kdy změny vstoupí v platnost. Toto datum je vázáno na platnost smlouvy, která nastane první den třetího měsíce následujícího po měsíci, ve kterém budou vyměněny ratifikační listiny. Se zřetelem k tomu, že jde o tzv. lokalizovanou smlouvu týkající se „výměny“ státních území, nelze ustanovení o změnách průběhu státních hranic vypovědět.

K čl. 3

Jde o obvyklé určení účinnosti přijímané úpravy, které je v souladu s ustálenou

praxí v již platných ústavních zákonech o změnách průběhu státních hranic vázáno na den vyhlášení.

ČESKO-RAKOUSKÉ STÁTNÍ HRANICE ÖSTERREICHISCH-TSCHECHISCHE STAATSGRENZE

SEZNAM PLOCH FLÄCHENVERZEICHNIS

Hraniční úsek: X Grenzabschnitt:

PLOCHA FLÄCHE

oddělená ododdělená od českého státníhorakouského

Plocha č.katastrální územíPoznámka

územístátního území

Fläche Nr.KatastralgemeindeAnmerkung

vom vom tschechischenösterreichischen StaatsgebietStaatsgebiet abgetrenntabgetrennt 2 2 mm

1 2 3 4

113 423 2 7582 3 Poštorná1486

Bernardsthal

4 2138 5 486 6 5441

Rozdíl: Differenz:

Součet 15161 15 395 234 m Summe

ČESKO-RAKOUSKÉ STÁTNÍ HRANICE

ÖSTERREICHISCH-TSCHECHISCHE STAATSGRENZE

SEZNAM PLOCH FLÄCHENVERZEICHNIS

Hraniční úsek: XI Grenzabschnitt:

PLOCHA FLÄCHE

oddělená ododdělená od českého státníhorakouského katastrální územíPoznámka

Část územíúzemístátního území

KatastralgemeindeAnmerkung

Gebietsteil

vom vom tschechischenösterreichischen StaatsgebietStaatsgebiet abgetrenntabgetrennt 2 2 mm

1 2 3 4 100 Břeclav 559 1 Bernardsthal 355 2 96 348 3 22 285 4 6 5 10 844 6 14 7 23 442 8 930 9 38 224 10 5 382 11 10 12 7 13 6 14 38 15 54 16 39 17 20 18 Bernadsthal 13 885 19 Rabensburg 97 20 159 21 Břeclav 1 700 22 Lanžhot 695 23 73 719 24 5 091 25 815 26 119 27 7 127 28 20 436 29 27 30 20 202 31 45 695 32 22 663 33 666 34 405 35 232 36 Rabensburg 122 Rozdíl: 38 Lanžhot 38 452 Differenz: Součet 2

225 552 225 318 -234 m

Summe

V Praze dne 30. listopadu 2011

RNDr. Petr Nečas, v.r. předseda vlády

Jan Kubice, v.r. ministr vnitra

Tento web používá cookies pro zajištění správné funkčnosti, analýzu návštěvnosti a personalizaci obsahu. Více informací