Novela z. - trestní zákoník

Zhodnocení platného právního stavu a vysvětlení nezbytnosti navrhovaného zákona

Návrh skutkové podstaty nového trestného činu neoprávněného zásahu do počítače ujeté vzdálenosti (dále jen „tachometr“) vychází ze stávající právní úpravy trestného činu podvodu podle § 209 trestního zákoníku. Nově navržená skutková podstata je zaměřena speciálně na tzv. přetáčení tachometrů. V platné právní úpravě zcela chybí specifikace jednání dosti společensky nebezpečného, kterým je neoprávněný zásah do měřícího zařízení.

Podle analýzy Sdružení na ochranu vlastníků automobilů – SOVA je trestní postih přetáčení tachometrů ve světě zaveden např. v Německu, ve Velké Británii, Francii, Belgii či v USA. Například v Německu je pod trestem jednoho roku odnětí svobody nebo peněžitým trestem zakázáno „falšovat měření počítadla ujetých kilometrů, kterým je vybaveno motorové vozidlo“ (§22b odst. 1 německého silničního zákona; platné znění zákona možno najít na adrese http://www.gesetze-im-internet.de/stvg/index.html). Stejně tak může být potrestán ten, kdo „připravuje trestný čin podle odst. 1, při kterém vyhotoví, opatří sobě nebo postoupí jiné osobě počítačové programy, jejichž účelem je spáchání takového skutku“.

Nejdále je ochrana spotřebitelů proti podvodníkům prodávajícím vozy se „stočenými“ tachometry v USA. Tamní zákony se velmi podrobně zabývají jak zákazem manipulace se stavem kilometrů, tak také trestáním těch, kdo si jí objednají, nebo při prodeji vozu uvedou stav kilometrů nepravdivě. Takové vozidlo totiž není možno přihlásit do registru a je tak neprodejné. Příslušnou právní úpravu je možno najít na internetu, například zde: http://trac.syr.edu/laws/49/49USC32703.html, http://trac.syr.edu/laws/49/49USC32704.html, http://trac.syr.edu/laws/49/49USC32705.html.

Podle analýz společnosti Cebia, která se zabývá prověřováním ojetých vozů, je ročně novým majitelům způsobena „přetočením“ tachometru škoda přes šest miliard korun. V současné době je v ČR v provozu cca 1 milion vozů s nepravdivým stavem najetých kilometrů na tachometru. „Přetáčení“ tachometrů však nepůsobí majitelům jen finanční škody, ale může být i příčinou havárií kvůli neznalosti skutečného opotřebení důležitých součástí vozu.

Ročně se v České republice prodá cca 400 tisíc ojetých vozidel. Podle odhadů odborníků cca 1/3 až téměř polovina z těchto vozidel má „stočený tachometr. Jestliže průměrné navýšení ceny takového vozidla je 30.000,-Kč, generuje nelegální úprava tachometrů cca 4 miliardy korun neoprávněného zisku ročně. Kupci tak přicházejí o desetitisíce Kč a navíc jsou vystaveni riziku technické závady, někdy i nehody vozu.

Důvod, proč prodávající s tachometrem manipulují, je jasný. Rok výroby a počet najetých kilometrů jsou totiž dva hlavní údaje pro stanovení ceny ojetého vozu a navíc signalizují kupci i míru jeho opotřebení. Zejména ojeté vozy z ciziny jsou „omlazovány“ a těmto zahraničním i domácím vozům je následně stáčen tachometr. Podvodníci jsou čím dál tím drzejší a odvážnější, leckdy již stáčejí kilometry o celé statisíce. Takto „vylepšený“ automobil lze prodat dráže tím spíš, že česká motoristická veřejnost dává až nepřiměřený důraz na počet najetých kilometrů. Ze dvou obdobných vozů se lépe a za víc peněz mnohdy prodá vozidlo, které na první pohled vypadá hůř, ale má na tachometru méně kilometrů. Podle expertů společnosti Cebia, která dokáže prověřit údaje na tachometru, se průměrný neoprávněný zisk pohybuje mezi dvaceti a třiceti tisíci korunami na automobil. Snad ještě horší než finanční škoda jsou rizika, jaká tato falešná informace přináší. Nižší údaj na tachometru znamená opominutí předepsaných prohlídek, oprav a výměn, takže může dojít k dalším škodám u nového majitele vozu - například u automobilů s dieslovým motorem může odložení výměny rozvodového řemene způsobit zničení motoru.

Soulad navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem a s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy ČR, jimiž je Česká republika vázána, a s právem Evropské unie

Předloženy návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Návrh zákona je v souladu se závazky České republiky vyplývajícími z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána. Návrh zákona je v souladu i s právem Evropské unie.

Hospodářský a finanční dopad na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady a dopady ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Návrh neznamená přímé výdaje státního rozpočtu. Návrh nemá dopady na rozpočty krajů a obcí. Návrh nemá dopady na podnikatelské prostředí České republiky. Návrh nemá nespravedlivé sociální dopady ani neznevýhodňuje muže ani ženy.