I.
Odůvodnění předkládané novelizace
1. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA).
Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace není předkládána. Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, je právním předpisem účinným od 1.1.2002. Nejde tedy o novou právní regulaci, ale pouze o její novelu, která nepředpokládá žádné ekonomické dopady, které by bylo nutno hodnotit podle Obecných zásad dopadů regulace. Nejvýznamnější změnou je z důvodu přiblížení se dobré praxi zemí Evropské unie zavedení dvoustupňového systému finančních kontrol, konkrétně zařazení výkonu auditu ve veřejné správě do systému finanční kontroly s tím, že dochází k důslednému rozdělení kontrolních mechanismů finančního řízení v manažerské odpovědnosti od výkonu auditní činnosti. Předpokládá se, že část výkonu klasických veřejnosprávních kontrol by měla postupně přejít na výkon auditní
činnosti. Přes výše uvedenou skutečnost předkladatel požádal předsedu Grémia pro regulační reformu a efektivní veřejnou správu o udělení výjimky pro neuplatnění Obecných zásad k předkládanému návrhu novely tohoto právního předpisu. Tato výjimka byla, s ohledem na opodstatněnost důvodů, stanovených čl. 3 Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace, udělena dopisem předsedy Grémia a ministrem vnitra Janem Kubicem dne 29. července 2011 pod č. j. MV-83884-2/VES-2011.
2. Důvod předložení
Ministerstvo financí původně připravovalo na základě dřívějších dokumentů
(usnesení vlády č. 1570 z prosince roku 2005, usnesení vlády č. 535 ze 14.5.2008, které schválilo „Národní strategii na ochranu finančních zájmů ES v ČR“, a „Akčního plánu plnění priorit a cílů Národní strategie na ochranu finančních zájmů ES v ČR“, který vláda schválila svým usnesením č. 1275 ze dne 15.10.2008) návrh zcela nového zákona, který by nahradil stávající zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě. Návrh tohoto zákona byl vypracován k předložení vládě do 30.6.2011, ale z důvodu nového úkolu přijatého vládou v oblasti boje proti korupci, rozhodla vláda svým usnesením č. 284 ze dne 20.4.2011 o změně tohoto úkolu tak, že namísto nového zákona bude předložena novela stávajícího zákona s termínem předložení do 30.6.2011.
3. Zhodnocení platného právního stavu
Zákon o finanční kontrole, který nabyl účinnosti dne 1.1.2002, se postupem času stal
neodmyslitelnou součástí nástrojů řízení veřejné správy. Jednotlivé systémy zákona se postupně vžily a jsou realizovány v celé veřejné správě. Během účinnosti tohoto zákona, vedle drobných změn vyvolaných změnami souvisejících zákonů, zákon prošel pouze několika dílčími novelami, z hlediska významnosti pak především novelou přijatou zákonem č. 123/2003 Sb., která upravovala zejména působnost některých subjektů a postavení interních auditorů.
Další významnější novelou byl zákon č. 298/2007 Sb., který upravil zákon o finanční kontrole tak, aby bylo možno podle tohoto zákona kontrolovat i využití finančních prostředků Evropské unie v programovém období let 2007 až 2013. Jinak byl zákon v podstatě po celé období realizován v základní nezměněné podobě a struktuře.
4. Identifikace problémů
Dlouhodobou závažnou skutečností je to, že současný systém finanční kontroly není jednotný pro kontrolu národních a zahraničních prostředků. Kontrola finančních prostředků Evropské unie a ostatních veřejných prostředků ČR, vynakládaných v rámci spolufinancování s těmito finančními prostředky, je uskutečňována formou auditu. Ostatní veřejné prostředky jsou však kontrolovány formou veřejnosprávní kontroly. Navrhovaná novela proto umožňuje vykonávat audit ve veřejné správě na základě stejných postupů, jako audit zahraničních prostředků.
Odborná veřejnost také často upozorňuje na skutečnost, že stávající systém finanční kontroly je značně složitý a jeho aplikace pro malé orgány veřejné správy (malé obce, malé příspěvkové organizace a organizace zřízené na základě zákona) je organizačně a finančně náročná.
Kritizována je také nedostatečná koordinace kontrol vykonávaných jednotlivými příslušnými kontrolními orgány, čímž dochází k nadměrné duplicitě kontrol.
5. Návrh řešení
V souladu s evropskou dobrou praxí a s ohledem na předpokládaný efekt novely podle bodu 1.11 Strategie vlády v boji proti korupci na léta 2011 - 2012, kterým je vytvoření právních předpokladů pro zkvalitnění kontroly finančního řízení jakožto prevence korupce, se navrhuje vytvořit dvoustupňový systém finanční kontroly ve veřejné správě České republiky.
V systému finanční kontroly ve veřejné správě dochází k důslednému rozdělení a oddělení kontrolních mechanismů jako nedílné součásti finančního řízení, zajišťovaných v odpovědnosti řídících a výkonných struktur - tyto kontrolní mechanismy zákon nazývá veřejnosprávní kontrolou (v rámci vnitřního kontrolního systému řídící kontrolou), od činnosti, jejímž smyslem je vyhodnocovat funkčnost a účinnost zavedených kontrolních mechanismů – tato činnost se podle zákona nazývá auditem ve veřejné správě (v rámci vnitřního kontrolního systému interním auditem).
Pro ověřování správnosti čerpání dalších zahraničních prostředků (např. Finanční mechanismy EHP/Norsko) bude Ministerstvo financí v roli auditního orgánu zajišťovat výkon auditu v souladu s mezinárodními auditními standardy, což podle platné právní úpravy nelze.
Předkládaná novela zákona o finanční kontrole reaguje na provedení potřebné změny a na výše uvedené problémy zejména tím, že:
a) Dochází k zavedení auditu ve veřejné správě, obdobně jako při kontrole využívání finančních prostředků Evropské unie. Novela zdůrazňuje odpovědnost řídících a výkonných struktur za výkon veřejnosprávní kontroly na rozdíl od výkonu auditu ve veřejné správě, kde je zdůrazněn požadavek na organizační oddělení výkonu auditu od těchto struktur se zdůrazněním postavení nezávislosti při výkonu tohoto auditu. Novela tím umožňuje přiblížení kontrolních mechanismů používaných při kontrole finančních prostředků Evropské unie a národních a ostatních zahraničních finančních prostředků.
b) Hlavní povinnosti vedoucích zaměstnanců při zajišťování výkonu řídící kontroly, dosud upravené v prováděcí vyhlášce č. 416/2004 Sb., se zapracovávají přímo do zákona.
c) Dochází k chybějícímu zařazení působnosti ředitele regionální rady regionu soudržnosti pro jmenování zaměstnanců výkonem interního auditu v regionálních radách.
d) Navrhuje se rozšířit případy, kdy orgány veřejné správy mohou nahradit činnost interního auditu jinými opatřeními a omezuje se povinnost podávání zpráv o výsledcích finančních kontrol. Tím dojde k zjednodušení kontrolní činnosti zejména u malých orgánů veřejné správy a obcí, které mají minimální počet zaměstnanců.
6. Vyhodnocení přínosů a nákladů
a) Dojde k přiblížení systému výkonu kontroly národních a zahraničních prostředků. Novelou ustanovení zákona o finanční kontrole se Česká republika přibližuje dobré praxi zemí Evropské unie. Návrh, umožňující výkon auditu ve veřejné správě, odstraňuje dlouhodobě vnímaný a ze strany EU připomínkovaný fakt, že v ČR je odlišný režim pro kontrolu národních finančních prostředků a pro kontrolu prostředků, poskytovaných z evropských fondů. Tato změna tak znamená plnou slučitelnost navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie.
b) Dojde ke zjednodušení a snížení nákladů na kontrolní činnosti u orgánů veřejné správy s malým počtem zaměstnanců.
c) Dojde k požadovanému zesílení odpovědnosti řídících a výkonných struktur orgánů veřejné správy za řádné nakládání s veřejnými prostředky stanovením jejich odpovědnosti za výkon řídící kontroly přímo v zákoně.
d) Nedojde k žádnému zvýšení nákladů na výkon kontrolních činností, neboť zákon nepředpokládá zřízení žádných nových pracovních míst, pouze předpokládá přeskupení personální kapacity v rámci vnitřní organizační struktury pro výkon kontrolních a auditních činností dle potřeb orgánů veřejné správy, spočívající v přijetí příslušných organizačních opatření.
II.
Dopady navrhované právní úpravy na rovnost mužů a žen
Navrhovaná změna zákona o finanční kontrole nemá žádné dopady na rovnost mužů a žen. Ustanovení novely v žádném případě nerozlišuje postavení mužů a žen v systému finančních kontrol.
III.
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem
ČR
Navrhovaná změna zákona o finanční kontrole není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky. V soustavě zákonů, upravujících v českém právním řádu kontrolní činnosti zaujímá specifické místo, nekolidující se žádným z těchto právních předpisů. Vlastní zákon je účinný již od 1.1.2001, kdy vyplnil chybějící úpravu kontroly veřejných financí, a současně splnil poslední podmínku naplnění kapitoly č. 28 přístupových jednání ČR k Evropské unii.
Vedle zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, který vykonává kontrolu hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu u organizačních složek státu jako nezávislý úřad odpovědný Parlamentu, stanoví zákon o finanční kontrole kontrolní působnost a postupy pro celou oblast veřejné správy, včetně územních samosprávných celků, právě s výjimkou kontrol, vykonávaných NKÚ.
Návrh není rovněž v rozporu se zákonem č. 552/1991 Sb.,o státní kontrole, přičemž pro oblast výkonu veřejnosprávních kontrol naopak přejímá část třetí tohoto zákona „kontrolní řád“, upravující procesní pravidla pro výkon kontrol. Ani k později přijatému zákonu č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, není zákon o finanční kontrole v žádném konfliktu působnosti, což je v tomto zákoně výslovně uvedeno. Zákon o finanční kontrole doplňuje zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, který na výkon finanční kontroly při hospodaření s rozpočtovými prostředky podle tohoto zákona odkazuje.
IV.
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy
s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
a slučitelnost s akty práva Evropské unie
Navrhovaná změna zákona o finanční kontrole není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána a je plně slučitelná s akty práva Evropské unie. Finanční kontrola vykonávaná ve veřejné správě není komplexně a jednotně právem Evropské unie upravena. Právo EU předpokládá v rámci finančních ustanovení upravených v aktech práva EU, že členské státy vycházejí z legislativy, která respektuje zásady řádného finančního řízení. Tento základní požadavek je vyjádřen již v primárním právu EU v článku 317 Smlouvy o fungování EU. Rozpracování této zásady v sekundární legislativě EU je obsaženo zejména v tzv. Finančním nařízení č. 1605/2002. V oblasti sekundárního práva jsou předpisy EU zaměřeny na oblast ochrany finančních zájmů EU a širokou oblast čerpání finančních prostředků z rozpočtu EU v rámci fondů pro tyto účely vytvořených, jedná se zpravidla o přímo aplikovatelná nařízení a rozhodnutí, kdy základem je nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95, o ochraně finančních zájmů Evropských společenství. Dále se oblast upravovaná navrhovanou změnou zákona o finanční kontrole dotýká především této legislativy: nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11.července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 ze dne 27. července 2006 o Evropském rybářském fondu.
V.
Hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, podnikatelské prostředí, sociální a životní prostředí
Navrhovaná změna zákona o finanční kontrole nemá finanční dopad na čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu ani z ostatních veřejných rozpočtů. Návrhem novely nedochází k rozšíření působnosti v oblasti výkonu finanční kontroly u orgánů veřejné správy, ani k rozšíření rozsahu výkonu finanční kontroly ve veřejné správě České republiky. Aplikace předkládaných změn bude v jednotlivých orgánech veřejné správy vyžadovat přijetí příslušných organizačních opatření v rámci vnitřní organizační struktury pro přesun části kapacit kontrolních pracovníků vykonávajících veřejnosprávní kontrolu do útvarů, které budou vykonávat audit ve veřejné správě.
Návrh změn přinese snížení nákladů na kontrolní činnosti u orgánů veřejné správy s malým počtem zaměstnanců.
Navrhovaná změna právní úpravy nebude mít žádné negativní dopady na podnikatelské, sociální ani životní prostředí.
VI.
Implementace a vynucování
Implementace
S ohledem na to, že o novelizaci zákona rozhodla vláda svým usnesením č. 284 ze dne 20.4.2011, vztahuje se implementace na stejný okruh subjektů jako před novelizací. Pokud jde o činnosti, které budou subjekty veřejné správy v důsledku implementace provádět, jedná se v zásadě o obdobné činnosti, které provádí i v současné době, avšak za použití jiných postupů a zaměření.
Vynucování
Novela při stanovení nových práv a povinností zachovává též prostředky zajišťující účinné uplatnění práv a vynucování povinností. V případě neplnění povinností uložených kontrolovaným osobám je dána kontrolnímu orgánu možnost uložení pořádkové pokuty ve smyslu ustanovení zákona č. 552/1991 Sb., který stanoví procesní pravidla pro výkon veřejnosprávní kontroly, a pokuty za maření veřejnosprávní kontroly podle § 17 zákona o finanční kontrole.
Zvláštní část obsahuje vysvětlení pouze těch ustanovení zákona o finanční kontrole, u nichž je navrhována změna nebo doplnění.
K ČÁSTI PRVNÍ
Změna zákona o finanční kontrole
Úvodem obecně:
Systém finanční kontroly je navrhován v novém znění, a to v souladu s Koncepcí kontrolního systému v ČR, schválenou usnesením vlády č. 1570/2005. Nově stanoví segmenty systému finanční kontroly, jimiž jsou veřejnosprávní kontrola (resp. řídící neboli manažerská kontrola), audit ve veřejné správě a dále vnitřní kontrolní systém (řídící neboli manažerská kontrola a interní audit). Jednotlivá ustanovení pak uvádí obsah činnosti těchto jednotlivých částí finanční kontroly. V podstatě se jedná o rozšíření využívání auditu mimo sféru kontroly využívání finančních prostředků Evropské unie do celé oblasti hospodaření s veřejnými prostředky. Definice auditu ve veřejné správě je uvedena v § 3 písm. b), kde je jasně stanoveno, že tento audit, na rozdíl od veřejnosprávní kontroly, mohou vykonávat pouze útvary funkčně a organizačně nezávislé na řídících a výkonných strukturách. V § 24c v odst.1 je pak stanoveno, že výkon auditu ve veřejné správě musí být v souladu s mezinárodními auditorskými standardy. K bodu 1. V souvislosti s Lisabonskou smlouvou se nahrazuje pojem „Evropská společenství“ pojmem „Evropská unie“.
K bodu 2. Pro rozlišení jednotlivých subsystémů finanční kontroly se tam, kde má zákon na mysli kontrolu v odpovědnosti řídících a výkonných struktur, pojem finanční kontrola nahrazuje pojmem veřejnosprávní kontrola.
K bodu 3. V pojmovém vymezení se doplňuje dosud chybějící výslovné určení vedoucího orgánu veřejné správy u regionálních rad regionů soudržnosti.
K bodu 4. Celý § 3 je navrhován v novém znění, a to v souladu s Koncepcí kontrolního systému v ČR, schválenou usnesením vlády č. 1570/2005. Nově stanoví segmenty systému finanční kontroly, jimiž jsou veřejnosprávní kontrola (resp. řídící neboli manažerská kontrola), audit ve veřejné správě a vnitřní kontrolní systém (řídící neboli manažerská kontrola a interní audit).
K bodu 5. S ohledem na nové znění § 3 se zrušuje neaktuální poznámka pod čarou č. 9 včetně odkazu na tuto poznámku v textu původního odstavce 2).
K bodu 6. V § 5 se doplňuje nový odstavec 2 upravující metodickou a koordinační působnost Ministerstva financí, která je ve stávajícím zákoně upravena v § 7 odst. 1, a doplňuje se dosud chybějící působnost Ministerstva financí na úseku trvalého profesního vzdělávání zaměstnanců veřejné správy, vykonávajících finanční kontrolu.
K bodu 7. Zrušuje se úprava metod a postupů finanční kontroly, která je upravena metodickými pokyny.
K bodům 8 až 10. Nově se v § 7 stanoví působnost Ministerstva financí a územních finančních orgánů k výkonu veřejnosprávních kontrol, zohledňující přijatou novelu zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech. V § 8 až 10 se stanoví působnost jednotlivých orgánů veřejné správy – správců kapitol státního rozpočtu, zřizovatelů veřejných výzkumných institucí a školských právnických osob, územních samosprávných celků a městských částí hlavního města Prahy a poskytovatelů veřejných finančních podpor – k výkonu veřejnosprávních kontrol. Nově je zakotvena v § 8b a 8c působnost k výkonu veřejnosprávní kontroly zřizovatelům veřejných výzkumných institucí a školských právnických osob. Oproti stávajícímu stavu dochází v § 10 k vyčlenění působnosti poskytovatele veřejné finanční podpory do samostatného ustanovení, neboť poskytovatelem není pouze správce kapitoly státního rozpočtu a územní samosprávný celek. Ustanovení § 10 odst. 3 současně znamená, že veřejnoprávní kontrolu u kontrolovaných osob na všech úrovních využívání finančních prostředků z rozpočtu Evropské unie podle tohoto zákona a podle přímo použitelných předpisů Evropské unie, vykonává vždy poskytovatel finanční podpory.
K bodům 11 až 13. V § 11, kde je vymezen předmět a rozsah výkonu veřejnosprávní kontroly jednotlivých kontrolních orgánů, se jednak stanovuje oproti stávající právní úpravě v odstavci 2 pro výkon předběžné veřejnoprávní kontroly použití totožných schvalovacích postupů jako při výkonu předběžné řídící kontroly (§§ 26 až 26d), za jejichž zajištění odpovídají zaměstnanci v pozici příkazce operace, správce rozpočtu a hlavního účetního. Dále se mění ustanovení odst. 5, který upravuje předmět a rozsah veřejnosprávních kontrol, vykonávaných územními finančními orgány na místě u příjemců veřejných finančních podpor, a to z vlastního podnětu nebo z podnětu poskytovatelů veřejných finančních podpor v návaznosti na odstavec 6. Nový odstavec 6 umožňuje Ministerstvu financí a poskytovatelům vyžádat provedení veřejnosprávní kontroly na místě u místně příslušného územního finančního orgánu. Doplněný odstavec 7 ukládá, návazně na předchozí úpravu, povinnost kontrolním orgánům předat, za předpokladu podezření na porušení rozpočtové kázně, protokol o výsledku veřejnosprávní kontroly územním finančním orgánům. Ustanovení odstavce 8 výslovně stanoví odpovědnost řídících a výkonných struktur za výkon veřejnosprávní kontroly.
K bodu 14. Do § 13 se doplňuje odstavec 5, upravující oprávnění kontrolních orgánů získávat při výkonu veřejnosprávní kontroly účetní záznamy z centrálního systému účetních informací státu. Centrální systém účetních operací státu byl realizován k naplnění programového prohlášení vlády a usnesení vlády č. 921/2010 a k zabezpečení základních principů vedení účetnictví státu a pro využití tohoto systému při řízení veřejných výdajů v rámci monitorovacích, zjišťovacích a kontrolních činností. V tomto systému jsou shromažďovány údaje vybraných účetních jednotek (organizační složky státu a jimi zřizované příspěvkové organizace, státní fondy, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí a jimi zřizované PO, regionální rady a zdravotní pojišťovny).
K bodu 15. Zrušuje se ustanovení § 13a, procesní postup při výkonu auditu ve veřejné správě je přesunut do části třetí zákona.
K bodu 16 a 17. S ohledem na zavedený audit ve veřejné správě se v § 22 odst. 6 zavádí zkratka pojmu auditního orgánu, kterému zákon v § 24 až 24b svěřuje působnost vykonávat audit u auditované osoby a stanoví povinnost pro auditní orgány předávat Ministerstvu financí závažná zjištění rovněž z takto vykonaných auditů ve veřejné správě.
K bodu 18. Nově je upravena ČÁST TŘETÍ, která upravuje výkon auditu ve veřejné správě orgány veřejné správy. Hlava I. stanoví působnost auditních orgánů. Ustanovení § 24 stanovuje působnost Ministerstva financí k výkonu auditu u vyjmenovaných orgánů veřejné správy, § 24a pak působnost ostatních auditních orgánů. V § 24b jsou upravena společná ustanovení k působnosti všech auditních orgánů, vymezující zejména předmět a zaměření auditů, zavádí se současně zkratka pojmu auditované osoby. Hlava II. v § 24c vymezuje procesní pravidla pro výkon auditu s odkazem na mezinárodní auditorské standardy, stanoví oprávnění a povinnosti auditního orgánu a auditované a vylučuje použití procesních pravidel tohoto zákona a zákona o státní kontrole, která jsou v rozporu s mezinárodními auditorskými standardy a nelze je pro výkon auditu ve veřejné správě použít.
K bodům 19 a 20. Upřesňují a aktualizují se některá ustanovení v § 25.
K bodu 21 a 22. V ustanoveních o řídící kontrole se v § 26 aktualizuje znění odstavce 4 a doplňuje se odstavec 6, upravující 2 fáze výkonu předběžné kontroly, a to jednak fázi vykonání předběžné kontroly před vznikem závazku nebo nároku a fázi výkonu předběžné kontroly před přijetím nebo uskutečněním platby, tedy po vzniku nároku nebo závazku.
K bodu 23. § 26a až § 26e upravuje schvalovací postupy předběžné řídící kontroly ve dvou fázích a stanoví, kteří zaměstnanci jsou povinni v těchto fázích výkon předběžné kontroly zajistit. Kontrolu před vznikem nároku zajišťuje příkazce operace, po vzniku nároku kontrolu zajišťují příkazce operace a hlavní účetní. Kontrolu před vznikem závazku je povinen zajistit příkazce operace a správce rozpočtu, kontrolu po vzniku závazku je povinen zajistit příkazce operace a hlavní účetní. Zákon stanoví hlavní povinnosti vyjmenovaných zaměstnanců, jejich další postupy při výkonu předběžné kontroly stanoví prováděcí předpis.
K bodům 24 a 25. V § 27 v odstavci 2 se vypouštějí ustanovení, která jsou v rozporu s novelou, a za § 27 se vkládá nový § 27a, který, z důvodu odlišností a specifik postupů při správě rozpočtových kapitol Všeobecné pokladní správy, Státního dluhu, Operací státních finančních aktiv, při převodech prostředků z Národního fondu a z výnosů prodeje majetku státu v privatizaci, při poskytování dávek důchodového pojištění, státní sociální podpory a nemocenského pojištění, umožňuje správcům těchto kapitol přiměřené použití postupů řídící kontroly stanovených v §§ 26 a 27.
K bodům 27 až 30. V jednotlivých ustanoveních § 29 se jednak doplňuje v odstavci 2 písmeno k), kde stejné povinnosti podle předchozích písmen jsou stanoveny i pro jmenování a odvolávání vedoucího interního auditu dosud v zákoně chybějící regionální rady regionů soudržnosti, dále se v souvislosti se zavedením auditu ve veřejné správě v odst. 4 stanoví, že výkon tohoto auditu není v rozporu s nezávislým plněním úkolů interního auditu. Toto ustanovení je v souladu s předpokladem, že auditní orgány (správci kapitol státního rozpočtu a územní samosprávné celky) svěří výkon auditu dle působnosti stanovené v §§ 24 a 24a útvarům interního auditu. Nově je pak aktualizován odstavec 5, upravující postup v případech malé pravděpodobnosti výskytu nepřiměřených rizik u malých organizací a obcí, umožňující výjimku z povinnosti zřizovat funkci interního auditu jejím nahrazením auditem ve veřejné správě podle ustanovení předchozích §§ 24 a 24a. Zpřesňuje se rovněž text odstavce 6.
K bodům 31 až 33. V § 30 odst. 3 je obsah ročního plánu interního auditu doplněn o plán zvyšování odbornosti interních auditorů se současnou úpravou stávajícího textu a dále je v odstavci 4 upraven text, zohledňující zavedení auditů ve veřejné správě ve vztahu k plánování auditu.
K bodům 34 a 35. Upřesňuje se a aktualizuje ustanovení § 31 odst. 3 písm. a) a dále zmocňovací ustanovení § 33 k realizaci znění § 22 odst. 5 a § 26e.
K ČL. II
Přechodná ustanovení
Stanoví se povinnost vedoucího orgánu veřejné správy zajistit úpravu systému finanční kontroly podle nového návrhu ve lhůtě 6 měsíců od nabytí účinnosti novely.
K ČÁSTI DRUHÉ
Změna školského zákona.
K bodům 1 až 4. Podle dosavadního znění školského zákona vykonává veřejnosprávní kontrolu ve školských zařízeních školní inspekce. Navržená změna vyplývá z toho, že této instituci náleží především dohled nad odbornou stránkou vyučovacího procesu. Kontrolu hospodaření školských zařízení mohou vykonávat jiné orgány státní správy, které mají všechny odborné předpoklady k této činnosti. Navržená změna stávajících ustanovení tento záměr realizuje.
K ČÁSTI TŘETÍ
Nabytí účinnosti novely se navrhuje od 1. července 2012.
V Praze dne 18. ledna 2012
RNDr. Petr Nečas, v. r. předseda vlády
Ing. Miroslav Kalousek, v. r. ministr financí