Důvodová zpráva

Novela z. o volbách do zastupitelstev krajů

Sněmovní tisk: č. 599, 6. volební období

Průběžně zpracováváme a vylepšujeme obsah důvodových zpráv. Tento dokument může mít drobné nedostatky ve formátování — aktivně na nich pracujeme.

Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení.

Zhodnocení platné právní úpravy

Podle současné právní úpravy je nutné pro přednostní získání mandátu ve volbách do zastupitelstev krajů získat nejméně 10% přednostních (preferenčních) hlasů z celkového počtu platných hlasů odevzdaných pro politickou stranu, politické hnutí nebo koalici v rámci kraje. Ze srovnání různých volebních zákonů, které upravují způsob voleb do zastupitelských sborů v ČR, vyplývá, že v případě voleb do zastupitelstev krajů jde o nejvyšší hranici preferenčních hlasů, které musí kandidát ve volbách získat, aby se případně na kandidátní listině posunul tak, že mandát by byl při zjišťování výsledku voleb přidělen takovému upřednostněnému kandidátovi.

Podle § 50 odst. 5 zákona č. 247/1995 Sb. o volbách do Poslanecké sněmovny je stanovena hranice pro přednostní získání mandátu poslance ve výši 5% přednostních hlasů z celkového počtu platných hlasů pro celou kandidující stranu či koalici. Podle § 48 odst. 5 zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu je rovněž je stanovena hranice pro přednostní získání mandátu poslance ve výši 5% přednostních hlasů z celkového počtu platných hlasů pro celou kandidující stranu či koalici. V případě voleb do obecních (městských) zastupitelstev je přednostní hranice pro získání mandátu konstruována rozdílným způsobem, přednostní zisk mandátu je vázán na zisk stanovené hranice oproti průměru počtu hlasů kandidátů na kandidátní listině (u voleb do Poslanecké sněmovny a Evropského parlamentu je zisk mandátu vázán na absolutní hranici celkového počtu platných hlasů pro stranu či koalici, nikoli jen na průměrný počet hlasů kandidátní listiny jako v komunálních volbách).

Z uvedeného srovnání ostatních předpisů upravujících volby do jiných zastupitelských sborů vyplývá, že pouze u voleb do krajských zastupitelstev je zachována dvojnásobně vyšší hranice nutných preferenčních hlasů, které musí kandidát získat pro přednostní zisk mandátu. Jinými slovy zatímco poslance dolní komory parlamentu může volič v kraji upřednostnit již při 5% preferenčních hlasů, u voleb do regionálního krajského zastupitelstva je nutný, aby kandidát překonal dvojnásobnou hranici 10%. Takovýto rozdíl se nejeví nikterak odůvodněný právě při srovnání ostatních volebních pravidel výše citovaných právních předpisů. Úprava obsažená v zákoně č. 130/2000 Sb. se jeví jako anomálie. Tato výjimka nemá opodstatnění, neboť jde o stejný typ voleb, jako jsou volby obecní či volby do Poslanecké sněmovny.

Hranice pro přednostní přidělení mandátu určuje, do jaké míry mohou voliči svým hlasem ovlivnit personální obsazení volených těles. Jestliže je hranice nastavena příliš vysoko, neexistuje praktická možnost prosadit preferovaného kandidáta a kandidátní listiny jsou fakticky listinami vázanými. Takový stav je z pohledu prohlubování demokratických principů nežádoucí, neboť neumožňuje voliči prosadit „svého“ kandidáta, ale fakticky pouze podpořit politickou stranu, na jejíž kandidátní listině je uveden. Na takových principech ovšem volby do krajských zastupitelstev neměly být postaveny.

V případě krajských voleb hranice ve výši deseti procent činí z kandidátní listiny listinu vázanou bez praktické možnosti prosazení preferovaného kandidáta. O této skutečnosti

svědčí i přehled přednostně získaných mandátů v minulých krajských volbách:

Kandidátu s přednostním Kandidátů s přednostním

Rok mandátem nikoli na 1. místě

mandátem kandidátní listiny

2008 42 28 2004 35 21 2000 51 29

V 60% případů voliči v krajských volbách přidělili přednostní hlas kandidátovi umístěném na prvním místě listiny. Tyto hlasy pak sloužily spíše jako vyjádření podpory lídrovi politické strany bez reálného dopadu na přidělení mandátu. K získání přednostního mandátu v krajských volbách v roce 2008 došlo po odečtení lídrů kandidátek (14) pouze u 28 kandidátů z celkového počtu 675, tj. pouze u 4,2% kandidátů!

Výsledky voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2010 prokázaly, že voliči chtějí využívat své preferenční hlasy a že tak efektivně činí. I proto je třeba hodnotit současnou úpravu tohoto institutu v zákoně o volbách do krajských zastupitelstev jako nevyhovující, která může voliče odrazovat od účasti ve volbách.

Principy nové právní úpravy

Navrhovaná právní úprava snižuje procentuální hranici pro přednostní získání mandátu z 10% na 5%. Cílem návrhu je podpořit demokratické principy voleb, posílit možnosti voličů zvolit svého kandidáta, zvýšit legitimitu zvolených kandidátů a přispět tak k efektivnějšímu fungování zastupitelské demokracie na krajské úrovni.

Nároky na státní rozpočet, rozpočty krajů a obcí

Návrh zákona nemá dopady na státní rozpočet ani na rozpočty krajů a obcí.

Soulad s ústavním pořádkem ČR a s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy ČR

Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem i s mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu České republiky.

K čl. I

Navrhovaná úprava pouze mění současnou hranici pro přednostní zisk mandátu v krajských volbách oproti stávajícímu požadavku alespoň 10% přednostních hlasů z celkového počtu platných hlasů pro celou kandidující stranu či koalici na hranici 5%.

K čl. II

Účinnost novely se navrhuje stanovit tak, jak vyplývá z obecného požadavku alespoň 15 denní legisvakanční lhůty od vyhlášení (viz § 3 odst. 3 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů).

V Praze dne 8.2.2012

Stanislav Polčák, v.r. Petr Gazdík, v.r. Helena Langšádlová, v.r. Jan Chvojka, v.r. Jiří Petrů, v.r. Stanislav Křeček, v.r. Milada Halíková, v.r. Jana Suchá, v.r. Otto Chaloupka, v.r. a další

Tento web používá cookies pro zajištění správné funkčnosti, analýzu návštěvnosti a personalizaci obsahu. Více informací