Novela z. - zákoník práce

Zhodnocení platné právní úpravy

Poskytování odměn zaměstnancům odměňovaným za svou práci platem upravuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o platu“).

Podle § 134 zákoníku práce může zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci odměnu k platu za úspěšné splnění mimořádného nebo zvlášť významného pracovního úkolu. Vedle toho § 134a zákoníku práce zakotvuje institut cílové odměny za splnění předem stanoveného mimořádně náročného úkolu, jehož příprava, postupné zajišťování a konečná realizace bude z hlediska působnosti zaměstnavatele zvlášť významná. Tuto odměnu může zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci, který se na splnění tohoto úkolu bezprostředně či významně podílí. Výši cílové odměny musí zaměstnavatel oznámit společně s hodnotitelnými nebo měřitelnými ukazateli před započetím plnění úkolu. Cílová odměna pak přísluší zaměstnanci ve výši určené zaměstnavatelem v závislosti na plnění ukazatelů, neskončí-li jeho pracovní poměr před splněním stanoveného úkolu.

Zákoník práce dále v rámci své části desáté, upravující péči o zaměstnance, v § 224 odst. 2 stanoví demonstrativní výčet důvodů, pro něž může zaměstnavatel zaměstnanci poskytnout odměnu. Jde o životní nebo pracovní jubileum, první skončení pracovního poměru po přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně nebo po nabytí nároku na starobní důchod (písm. a/), a dále za poskytnutí pomoci při předcházení požárům nebo při živelních událostech, jejich likvidaci nebo odstraňování jejich následků nebo při jiných mimořádných událostech, při nichž může být ohrožen život, zdraví nebo majetek (písm. b/).

Podobně § 13 zákona o platu stanoví, že zaměstnanci lze poskytnout odměnu za splnění mimořádných nebo zvlášť významných pracovních úkolů, za jiné mimořádné pracovní zásluhy, za poskytnutí osobní pomoci v mimořádných případech, při významných pracovních a životních výročích za dlouhodobě dosahované kvalitní výsledky práce a za službu v ozbrojených silách ve služebním poměru. Citované zákonné ustanovení nadto sice stanoví, že takovou odměnu lze poskytnout pouze za podmínek stanovených prováděcím předpisem vydaným podle § 23 zákona o platu, tj. nařízením vlády, žádné takové nařízení vlády však v současné době neplatí. Nařízení vlády č. 330/2003 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, které provádělo § 13 zákona o platu, bylo zrušeno platným zákoníkem práce. Zákoník práce již žádné výslovné zmocnění pro vydání nařízení vlády ke stanovení podmínek pro poskytování odměn nezaložil (viz § 123 odst. 6) a vláda dosud nevyužila ani svého obecného ústavního zmocnění k nařizovací normotvorbě podle čl. 78 Ústavy a zákoník práce v tomto směru nijak neprovedla.

Naopak k 1. lednu 2011 bylo nařízením vlády č. 381/2010 Sb. zrušeno nařízení vlády č. 447/2000 Sb., o způsobu usměrňování výše prostředků vynakládaných na platy a na odměny za pracovní pohotovost zaměstnanců odměňovaných podle zákona o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech.

Platná právní úprava tedy nestanoví pro výši odměn ve veřejné sféře žádné limity. Tyto odměny jsou přitom poskytovány ze stejných prostředků, jako plat a ostatní jeho složky, tedy z prostředků státního nebo jiných veřejných rozpočtů.

Platnou právní úpravou je tak umožněna praxe prakticky nekontrolovaného a ničím neregulovaného poskytování odměn ve veřejné sféře. Jen v nedávné době rozdělili členové současné „rozpočtově odpovědné vlády“ svým věrným přímo „pohádkové“ odměny. Např.:

 Úřad vlády: Výše odměn za rok 2011: 28 000 000 Kč. To odpovídá průměrnému platu 950 policistů na 1 měsíc.

 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Ladislav Bátora: odchodné 250 000 Kč (poradce pracující na jednu desetinu úvazku) Lucie Kubovičová: odměna 114 000 Kč (bývalá ředitelka tiskového odboru) Jana Machálková: odměna 144 000 Kč (bývalá ředitelka kabinetu ministra)

 Ministerstvo dopravy Petr Fejk: odstupné 2 500 000 Kč (bývalý ombudsman Českých drah, s. p.)

 Ministerstvo vnitra Miroslav Štěpán: plat 1 000 000 Kč, odměna 700 000 Kč (šéf Hasičského záchranného sboru) Oldřich Martinů: plat 1 000 000 Kč, odměna: 830 000 Kč (bývalý policejní prezident)

 Ministerstvo práce a sociálních věcí David Kafka, Vladimír Šiška, Karel Machotka a Petr Šimerka (náměstci): odměny v rozmezí 270 000 – 625 000 Kč Odměny pro 20 ředitelů odborů v rozmezí 100 000 – 434 000 Kč.

Uvedené příklady přemrštěných odměn, o nichž informovaly sdělovací prostředky, jsou názorným příkladem toho, jak vláda Petra Nečase káže lidem vodu a sama se svými oblíbenci pije víno. Politika vlády, která na jedné straně plošně škrtá peníze zdravotně postiženým, sociálně slabým, lidem v nouzi, důchodcům a rodinám s dětmi a na straně druhé neváhá přilepšit statisíci svým nejbližším kolegům, je ostudná a nezodpovědná.

Mlčení předsedy vlády Petra Nečase, který opakovaně odmítá objasnit adekvátnost nedávných stotisícových odměn vybraným státním zaměstnancům, je výsměchem všem policistům, hasičům, učitelům či zdravotníkům, kterým současná vláda seškrtala a zredukovala platy o několik tisícikorun. Je výsměchem také těm, kdo byli z důvodu nedostatku prostředků na platy ze státní správy propuštěni.

Hlavní principy nové právní úpravy

Předložený návrh zákona představuje podstatné omezení rozbujelé praxe vysokých odměn poskytovaných zaměstnancům ve veřejné sféře. Navrhuje se, aby výše odměn v jejich souhrnu v kalendářním roce zásadně nesměla přesáhnout šestinásobek platového tarifu zaměstnance.

Podle zákoníku práce přísluší zaměstnanci zásadně platový tarif stanovený pro platovou třídu a platový stupeň, do kterých je zařazen. Platové tarify se stanoví v 16 platových třídách a v každé z nich v platových stupních. Stupnice platových tarifů pro příslušný kalendářní rok stanoví vláda nařízením, a to zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku tak, aby platové tarify v jednotlivých platových třídách činily nejméně částky stanovené v § 123 odst. 6 písm. f) zákoníku práce. Aktuální výši platových tarifů stanoví nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, v platném znění.

V případě zaměstnanců uvedených v § 303 odst. 1 zákoníku práce (což jsou mj. zaměstnanci ve správních úřadech, zaměstnanci územních samosprávných celků zařazení do krajského úřadu či obecního úřadu nebo v obecní policii, zaměstnanci v Policii ČR, v ozbrojených silách ČR, u soudů a státních zastupitelství, zaměstnanci ČNB a státních fondů atd.), kteří jsou v nejvyšší platové třídě a v nejvyšším platovém stupni (tj. v 16 třídě a ve 12 stupni, který odpovídá více než 32 letům započitatelné praxe) s aktuálním měsíčním platovým tarifem 37 780 Kč by celková výše odměn poskytnutých v kalendářním roce nesměla v jejich součtu převýšit částku 226 680 Kč.

V případě cílové odměny nastavuje předložený návrh zákona její „strop“ ve výši 1,5násobku platového tarifu zaměstnance. U zaměstnanců uvedených v § 303 odst. 1 zákoníku práce, kteří jsou v 16. platové třídě a ve 12 platovém stupni, by tedy maximální výše cílové odměny činila 56 670 Kč.

Nároky na státní rozpočet, rozpočty krajů a obcí

Předložený návrh zákona má výrazný potenciál úspor na výdajové straně státního rozpočtu i rozpočtů krajů a obcí, pokud jde o prostředky vynakládané státem či územními samosprávnými celky na odměny jejich zaměstnancům.

Soulad s ústavním pořádkem ČR a s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy ČR

Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem. Podle čl. 28 Listiny základních práv a svobod mají zaměstnanci právo na spravedlivou odměnu za práci a na uspokojivé pracovní podmínky, přičemž podrobnosti stanoví zákon. Podle čl. 41 odst. 1 Listiny je možno se tohoto práva domáhat pouze v mezích zákonů, které čl. 28 Listiny provádějí. Podle čl. 4 odst. 4 Listiny při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu. Předložený návrh zákon se nedotýká podstaty práva zaměstnanců na spravedlivou odměnu za práci.

Návrh zákona neodporuje ani mezinárodním smlouvám, které jsou součástí právního řádu České republiky.