Zhodnocení platného právního stavu
Současná právní úprava umělého oplodnění je založena na zásadě naprosté anonymity mezi anonymním dárcem zárodečných buněk na straně jedné a neplodným párem a dítětem počatým z asistované reprodukce na straně druhé. V důsledku toho současná právní úprava umožňuje realizaci určitých rizikových situací, mezi které patří:
a) Biologické příbuzenství anonymního dárce. Podle stávající právní úpravy nelze
provést umělé oplodnění ženě, která má příbuzenský vztah k muži, se kterým předložila žádost o umělé oplodnění. Paradoxně je však možné, aby anonymní dárce zárodečných buněk byl biologickým příbuzným ženy, příp. aby anonymní dárci byli mezi sebou navzájem biologicky příbuznými. Dítě může být počato ze zárodečných buněk dvou osob, které jsou mezi sebou příbuzné v přímé linii či které jsou navzájem sourozenci, a zákon neposkytuje žádný postup, jak takovým situacím předcházet.
b) Uzavření manželství mezi biologicky příbuznými osobami. V důsledku naprosté
anonymity anonymního dárce zárodečných buněk nemohou snoubenci zjistit, zda mezi nimi neexistuje biologický příbuzenský vztah. Vzhledem k tomu, že není omezen počet lidských embryí, které lze vytvořit ze zárodečných buněk jednoho dárce, nejedná se o případ ryze hypotetický.
c) Odepření práva dítěte znát své biologické rodiče. S ohledem na naprostou
anonymitu anonymního dárce nemůže dítě zjistit totožnost osoby, ze které biologicky pochází. To přitom může být významné pro potřeby některých život zachraňujících lékařských úkonů, ale i v případě běžné zdravotní péče, kdy anamnéza biologického rodiče pomůže určit vhodný způsob léčby.
Úmluva o právech dítěte (č. 104/1991 Sb.) každému dítěti zaručuje právo znát své rodiče. Čl. 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod každému zaručuje právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno. Čl. 10 odst. 2 Listiny každému zaručuje právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života. Zákon o specifických zdravotních službách neobsahuje žádné záruky, ani minimální opatření, aby nedocházelo k výše popsaným nežádoucím jevům. Zákon současně neobsahuje minimální povinnost evidovat údaje o dárci pohlavních buněk, ani jakákoliv kvantitativní omezení (limit počtu zplozených dětí od jednoho dárce atp.). Ani současný zákon o rodině, ani nový občanský zákoník nijak nepředvídá tyto nesmírně závažné souvislosti a nevyžaduje jakékoliv osvědčení, zda osoba (počatá z procesu asistované reprodukce pomocí dárce pohlavních buněk) hodlající vstoupit do manželství, není se snoubencem z biologického hlediska příbuzným v přímé linii nebo sourozenci. Současná právní úprava tudíž neodpovídá eugenickým, genetickým a etickým zájmům společnosti na zdraví populace, zejména pokud jde o eliminaci umělého oplodnění ze zárodečných buněk biologicky příbuzných osob, sňatků mezi příbuznými v přímé linii a mezi sourozenci, a nerespektuje právo dětí znát svoje biologické rodiče. Platná právní úprava v ČR neodpovídá evropským standardům. Podle rakouské právní úpravy - (Fortpflanzungsmedizingesetz) § 14 předmětného zákona může být sperma jednoho dárce použito pouze k léčení tří párů. Centrum asistované reprodukce je o dárci povinno vést následující údaje: jméno a příjmení, datum a místo narození, státní příslušnost a místo trvalého bydliště, jméno a příjmení jeho rodičů, datum, kdy došlo k darování a výsledky vyšetření, které proběhlo podle ustanovení předmětného zákona (§ 15 odst. 1 zákona). Dále je centrum asistované reprodukce povinno vést záznam o tom, komu bylo konkrétní sperma poskytnuto. Podle § 20 odst. 1 tohoto zákona jsou údaje o dárci důvěrné, přičemž podle druhého odstavce může dítě zplozené z darovaného spermatu po dosažení věku 14 let požádat o zpřístupnění údajů uvedených v § 15 odst. 1 tohoto zákona. Tato možnost náleží také osobě oprávněné, ale pouze v lékařsky výjimečných a zdůvodněných případech. Podle právní úpravy Velké Británie - (Human Fertilisation and Embryology Act 1990) může dojít k prolomení anonymity dárce dítětem, a to po dosažení jeho zletilosti (18 let). Dítěti bude dáno k dispozici jméno dárce a jeho poslední známá adresa. Podle finské právní úpravy (Act on Assisted Fertility Treatements 1237/2006) - upravuje právo dítěte získat po dosažení zletilosti (18 let) informace o dárci. Nejdřív musí dítě získat od poskytovatele služeb (např. centra asistované reprodukce) kopii souhlasu s léčbou, na kterém je uveden identifikační kód dárce. Následně po vložení identifikačního kódu dárce do registru dojde k zjištění samotné identity dárce. Podle švýcarské právní úpravy - (Loi fédérale du 18 décembre 1998 sur la procréation médicalement assistée (LPMA)) upravuje pouze možnost darování spermií. Podle čl. 19 věta 2 zákona může dárce darovat sperma pouze v jednom centru asistované reprodukce. O této skutečnosti musí být výslovně informován ještě před darováním. Současně podle čl. 22 věta 2 zákona může být sperma od jednoho dárce použito ke zplození maximálně osmi dětí. Čl. 24 zákona ukládá povinnost zaznamenat relevantní údaje o dárci. Jedná se zejména o jméno a příjmení, datum a místo narození, bydliště, místo původu, národnost, zaměstnání a povolání, jakož i informace o fyzickém stavu. Tyto údaje jsou po narození dítěte předány matrice (Office fédéral de l’état civil) (čl. 25 věta 1 zákona). Matrika uchovává tyto údaje 80 let. Možnost zjištění identifikačních údajů o dárci spermatu upravuje čl. 27 zákona. Podle tohoto ustanovení má dítě po dovršení zletilosti (18 let) právo obdržet od matriky identifikační údaje o dárci (výše vyjmenované) a informace o jeho fyzickém stavu. V případě legitimního zájmu může dítě obdržet všechny informace bez ohledu na jeho věk, tj. i informace týkající se data darování spermatu a výsledků lékařských testů.
Zásady navrhované úpravy
Účelem předkládaného návrhu zákona je eliminovat výše popsané nežádoucí jevy. Návrh zákona vychází z následujících zásad:
a) omezení maximálního počtu lidských embryí, která je možné vytvořit ze zárodečných
buněk jednoho anonymního dárce,
b) zákaz asistované reprodukce v případě příbuzenství mezi původci zárodečných buněk,
c) zavedení oddělené a omezeně přístupné evidence údajů o anonymním dárci.
Předpokládané hospodářské a finanční dosahy navrhované úpravy na státní rozpočet, rozpočty krajů a obcí
Návrh má zcela zanedbatelný přímý vliv na výše uvedené rozpočty. Pokud by se však zohlednily úspory nákladů na celoživotní péči o geneticky poškozené děti v důsledku incestu, který návrh zákona eliminuje, pak by navrhovaná úprava přinášela milionové úspory veřejných rozpočtů exaktně bohužel obtížně vyčíslitelné.
Zhodnocení navrhované úpravy z hlediska souladu s ústavním pořádkem a mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.
Navrhovaná právní úprava je v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána, a to zejména s Úmluvou o základních lidských právem a svobodách, Úmluvou o právech dítěte, Úmluvou na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny.
K Čl. I a II
Navrhuje se změna zákona o specifických zdravotních službách. Byla zvolena forma minimalizace zásahů do stávajícího textu a zachování maximální míry anonymity anonymního dárce zárodečných buněk.
Podle švýcarského vzoru se nově stanoví, že zárodečné buňky jednoho anonymního dárce lze použít k vytvoření nejvýše osmi lidských embryí. Protože toto omezení v praxi uplatňuje poskytovatel, nově se ukládá anonymnímu dárci poskytovat své zárodečné buňky pouze u jednoho poskytovatele zdravotních služeb, aby tento mohl mít plný přehled o všech lidských embryích vytvořených ze zárodečných buněk dárce.
Nově se stanoví, že umělé oplodnění nelze provést, jestliže mezi ženou nebo mužem z neplodného páru a anonymním dárcem anebo mezi anonymními dárci navzájem je příbuzenský vztah vylučující podle jiného právního předpisu uzavření manželství. Účelem je předejít vytvoření lidských embryí ze zárodečných buněk navzájem příbuzných osob.
V souvislosti se vznikem dodatku matriky narozených se poskytovateli zdravotních služeb ukládá povinnost poskytnout příslušnému matričnímu údaji osobní údaje anonymního dárce. Poskytovatel s tímto postupem seznámí anonymního dárce ještě před odběrem zárodečných buněk.
S ohledem na význam povinností nově ukládaných poskytovateli zdravotních služeb i anonymnímu dárci se navrhuje doplnit úpravu správních deliktů o nové správní delikty poskytovatele a přestupek anonymního dárce.
K Čl. III
Navrhuje se změna zákona o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů.
Bylo zvoleno řešení, podle kterého se údaje o anonymním dárci zárodečných buněk budou evidovat v matrice narozených, avšak odděleně, v dodatku knihy narozených. V samotné knize narozených bude pouze poznámka, že osoba byla počata umělým oplodněním.
Ve vztahu k dodatku knihy narozených budou platit restrikce, pokud jde o zpřístupňování údajů. Údaje o anonymním dárci budou zpřístupňovány prostřednictvím matričního dokladu nebo nahlédnutí do dodatku knihy narozených pouze
a) fyzické osobě, které se zápis týká a která je zletilá anebo která jako nezletilá žádá soud o souhlas s uzavřením manželství; v porovnání s obecnou úpravu jsou ostatní příbuzní vyloučeni;
b) pro úřední potřebu státních orgánů nebo výkon přenesené působnosti orgánů územních samosprávných celků. V praxi se jedná o postup předcházející uzavření manželství.
Údaje o anonymním dárci poskytne matričnímu úřadu poskytovatel zdravotních služeb, který provedl umělé oplodnění.
K Čl. IV až VI
Navrhuje se změna zákona o rodině a občanského zákoníku. Protože 1. ledna 2014 nabývá účinnosti nový občanský zákoník, navrhuje se i jeho změna ve stejném rozsahu.
Předně se stanovuje překážka uzavření manželství mezi biologickým předkem a biologickým potomkem nebo mezi biologickými sourozenci. Již existující pravidlo zákazu manželství mezi osobami právně příbuznými se tak rozšiřuje i na osoby, které sice nejsou právně příbuznými, ale které jsou z biologického hlediska svými předky a potomky, resp. sourozenci.
Aby byla vyloučena jakákoliv pochybnost, stanovuje se, že umělé oplodnění nezakládá právní příbuzenství. Anonymní dárce zárodečných buněk tak z právního hlediska i nadále nebude příbuzným dítěte počatého z umělého oplodnění. V tomto smyslu zůstává zachována současná právní úprava.
K Čl. VII
Účinnost se navrhuje stanovit k 1. lednu 2013. Pouze novelizace nového občanského zákoníku nabude účinnost 1. ledna 2014, tedy ve stejný den jako nový občanský zákoník samotný.
V Praze dne 15. června 2012
Jaroslav Plachý, v.r.
Marek Benda, v.r.
Jitka Chalánková, v.r.