Novela z. o spotřebních daních

Zhodnocení platného právního stavu

Podle § 48 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, v platném znění, činí daň z minerálních olejů u motorové nafty 10,95 Kč za litr. Na pohonné hmoty se navíc vztahuje 20 % daň z přidané hodnoty.

V současné době je zdanění v České republice natolik vysoké, že se spotřebitelská poptávka přesunula směrem z České republiky do zahraničí. V důsledku toho je spotřeba motorové nafty na území ČR výrazně nižší, než by tomu bylo při nižší sazbě spotřební daně. S nižší spotřebou je samozřejmě spojen i nižší daňové inkaso.

Principy navrhované právní úpravy

V návrhu zákona je předkládáno snížení spotřební daně z motorové nafty o 2 Kč za litr. Cílem této změny je nejen snížení daňové zátěže a podpora ekonomického růstu v České republice ale zároveň růst daňového inkasa. V současné době platí o spotřebitelské poptávce po motorové naftě, že je velmi elastická. Rychle tak reaguje na cenu na trhu. Od tržní ceny je v nepřímé úměře odvozeno i množství prodané komodity. Elasticita poptávky je způsobena především velkou mobilitou mezinárodní kamionové dopravy. Moderní dálkové nákladní automobily jsou schopné ujet na jednu natankovanou nádrž velmi dlouhé vzdálenosti a řidiči tak mohou vybírat, ve kterém státě natankují. Logicky tak k čerpání pohonných hmot vybírají státy s nižší cenou motorové nafty. Zároveň je nutné konstatovat, že počet mezinárodních kamionů, které se pohybují přes území České republiky, je velmi vysoký. Existuje tak velmi mnoho potenciální odběratelů motorové nafty.

Vzhledem k tomu, že mezinárodní ceny nafty jsou pro jednotlivé státy stejné, hlavním faktorem, který ovlivňuje rozdíly v cenách nafty je právě uvalená daň. Právě výše daně tak rozhoduje o tom, kam se bude poptávka po motorové naftě přesouvat.

V současné době je Česká republika z tohoto pohledu ve velmi nevýhodném postavení. Česká republika má většinou vyšší cenu nafty, než mají ostatní země, přes které prochází hlavní proudy kamionové dopravy. České ceny motorové nafty nejsou z tohoto pohledu konkurenceschopné.

Celkový efekt tohoto zákona má být přitom takový, že nižší sazba spotřební daně způsobí takový nárůst spotřeby, že celkové inkaso daně bude vyšší než přes snížení sazby.

Soulad navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a s právem Evropské unie

Navržená právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem i s mezinárodními smlouvami, jimiž je ČR vázána. Rozhodování o výši daní je tradiční doménou zákonodárného sboru. Podle čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod lze daně ukládat jen na základě zákona.

Navržená právní úprava neodporuje právu Evropské unie. Směrnice Rady č. 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny, stanovuje v čl. 7 a v příloze I minimální úrovně zdanění pro motorovou naftu 330 EUR na 1000 litrů (tj. což je při kurzu ČNB ke dni 18.6. 2012 25,595 přibližně 8 446 Kč). Navrhované sazby daně jsou vyšší než minimum stanovené směrnicí.

Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

Navrhovaný koncept snížení spotřební daně z nafty by způsobil, že by se Česká republika stala velmi atraktivní pro mezinárodní dopravce. Došlo by tak nejen k přesunu zahraniční poptávky do ČR ale i k návratu tankování domácích dopravců. Odborné studie uvádějí, že růst poptávky by byl natolik veliký, že by se inkaso daně zvýšilo minimálně o 2 mld. Kč.

Se snížením spotřební daně by zároveň vedlo ke snížení daňového břemene pro české subjekty a znamenalo by zvýšení konkurenceschopnosti českých ekonomických subjektů nejenom v oblasti dopravy a průmyslu. Pozitivní impulz snížení daňové zátěže by prospěl celé české ekonomice.

Návrh zákona nemá negativní dopady do příjmové strany rozpočtů krajů a obcí, snížení spotřební daně se naopak promítne snížením jejich výdajů vynakládaných na nákup pohonných hmot.

Dopady na podnikatelské prostředí, sociální dopady a dopady na životní prostředí

Návrh zákona nemá negativní dopady na podnikatelské prostředí České republiky. Snížení daňové zátěže podporuje podnikání v ČR. Návrh nemá negativní sociální dopady. Snížení daně povede ke snížení nejen samotné nafty ale i položek, do kterých se promítá cena pohonných hmot. Návrh zákona nemá přímé negativní dopady na životní prostředí. Snížení spotřební daně z pohonných hmot sice povede ke snížení ceny motorové nafty, nicméně celkový objem dopravy by měl zůstat stejný vzhledem k tomu hlavním cílem návrhu je přesunout poptávku po naftě. Celkové množství dopravy by mělo zůstat stejné.