N.z. o přiznání k registrovanému majetku

Zákon se snaží v maximální míře postihnout všechny možnosti nelegálních příjmů, které by mohly být legalizovány právě nabytím registrovaného majetku, pokud by nebyl jejich původ prověřen. V této souvislosti není zaměřen výhradně na finanční zdroje získané v rámci korupčního chování a jednání, ale na všechny finanční zdroje pocházející z jakékoliv kriminální činnosti, tj. např. výroba a distribuce drog, hazard atd., snaží se – na rozdíl od dříve předkládaných návrhů norem s obdobnou tématikou – nerozlišovat formy uložení těchto prostředků vč. vkladů a majetkových i jiných práv a hodnot uložených v zahraniční, v tzv. daňových rájích (např. toto se žádný předchozí návrh nesnažil ani postihnout).

Proti materiálu t. č. předkládaného do vlády MF ČR, který navrhuje pro možné odčerpání majetku pořízeného z nelegitimních zdrojů využití výhradně mimotrestních prostředků, návrh zákona uvažuje využití výhradně trestně-právních procesů. Tím se a priori omezí možnost arbitrážních a soudních řízení z důvodů podání učiněných povinnými osobami v případě jejich nesouhlasu s propadnutím majetku. Navíc stanovuje přesné procesy a povinnosti dotčených orgánů veřejné správy, mající oporu v zákoně a nestojících pouze na vágních dohodách o spolupráci, což zmíněný materiál MF ČR předpokládá jako jedinou použitelnou formu.

Proto návrh zákona

a) Zavádí povinnost

 podat přiznání k registrovanému majetku, a to pro účely zjištění zdrojů, z nichž

byl majetek pořízen (dále jen „přiznání“),

 prokázat nabytí vlastnictví nebo spoluvlastnictví (dále jen „vlastnictví“)

k registrovanému majetku ze zdaněných prostředků,

a to jak pro fyzické, tak i pro právnické osoby.

b) Stanovuje

 podmínky, které opravňují orgány veřejné správy vyzvat povinnou osobu

k podání přiznání,

 postup při sestavování a podávání přiznání a rámcově vymezuje jeho obsah,  sankce při nesplnění povinností ze zákona vyplývající,  podmínky a postup orgánů veřejné správy při rozhodování o odebrání

registrovaného majetku z důvodu jeho nabytí z nezdaněných či jinak nelegálních příjmů.

c) Vymezuje následující základní pojmy

 povinná fyzická a právnická osoba,  orgány veřejné správy,  registrovaný majetek a jeho pořizovací cena,  zdaněné prostředky

1. Základní pojmy a další zákonem nově postihované skutečnosti

a) Povinná fyzická nebo právnická osoba : Zákon definuje povinnou osobu tak, aby se vztahoval na všechny osoby, které mohou na území ČR získat jakýmkoliv způsobem registrovaný majetek, a to bez ohledu jedná-li se o subjekty tuzemské či zahraniční. Rozhodující je, že povinná osoba pobývá či podniká na území ČR alespoň 183 kalendářní dny v roce.

Důvodem zavedení povinnosti pro obě kategorie povinných osob je snaha omezit prostor pro možné manipulace s registrovaným majetkem mezi fyzickými osobami a jimi účelově založenými právnickými osobami, v jejichž důsledku by mohlo dojít k vyvedení podstatné části konkrétního registrovaného majetku ze systému prověřování zdrojů k jejich nabytí.

Dříve předkládané návrhy na zavedení institutu majetkového přiznání se na právnické osoby nevztahovaly.

b) Orgány veřejné správy Pro účely zákona je okruh orgánů veřejné správy vymezen institucemi v působnosti MF ČR (tj. daňová správa vč. Generálního finančního ředitelství, celní správa, FAÚ MF ČR), orgány činnými v trestním řízení a institucemi státní správy a místní a krajské samosprávy.

V této souvislosti se určuje, že příjemcem a primárním zpracovatelem přiznání jsou orgány místně příslušné daňové správy, popř. Generální finanční ředitelství pro povinné osoby, u nichž není místně příslušný správce daně zřejmý. Tím bude využito zřízení specializovaných útvarů uvnitř orgánů finanční správy pro vyhledávací činnost správce daně tak, jak předpokládá MF ČR v opatřeních vyplývajících z jím do vlády předkládané analýzy možností odčerpávat majetek pocházející z nelegitimních zdrojů. Zároveň je stanoveno, že příjemcem a prošetřovatelem podnětů a oznámení orgánů veřejné správy i třetích fyzických či právnických osob týkajících se možného pořizování registrovaného majetku z nelegitimních zdrojů je Útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality.

c) Registrovaný majetek Zákon pod pojmem registrovaný majetek rozumí veškerý nemovitý a movitý majetek, vč. majetkových účastí v družstvech a obchodních společnostech, cenné papíry, peníze v hotovosti a vklady v bankách, a to i v zahraničí.

d) Pořizovací cena registrovaného majetku a zdaněné prostředky Návrh zákona přesně definuje oba pojmy. U příjmů plynoucích ze zahraničí na rozdíl od dříve předkládaných návrhů pevně stanovuje podmínku, že musí být prokázáno jejich zdanění v zahraničí, aby mohly být pro účely zákona považovány za zdaněné.

e) Postihovaný okruh druhů vlastnictví Kromě majetku právnické osoby (z titulu zahrnutí této kategorie povinných osob do zákona) a osobního vlastnictví fyzické osoby a společného jmění manželů, kteréžto okruhy vlastnictví byly dříve předkládanými normami postihovány, zákon se týká i podílového spoluvlastnictví partnerů v registrovaném partnerství. Do tohoto typu vlastnictví vplývá majetek registrovaných partnerů v poměru 1:1 tím by mohl vzniknout prostor pro možné skrytí majetku pořízeného z nelegálních příjmů.

2. Podávání přiznání a jeho obsah

Návrh zákona jako prioritní považuje podání přiznání bez zvláštní výzvy, a to vždy do 31. 3. roku následujícího po kalendářním roce, v němž povinná osoba nabyla registrovaný majetek.

Osoba se stává povinnou, přesáhne-li úhrnná cena nemovitého majetku, vč. bytů a nebytových prostor, hodnoty 20 mil. Kč nebo hodnoty 5 mil. Kč u ostatních forem registrovaného majetku.

Správce daně může povinnou osobu k podání přiznání vyzvat, a to na základě vlastního zjištění či upozornění třetích osob, popř. na základě podnětu státního zástupce před podáním obžaloby. Povinná osoba je podat takové přiznání do 30 kalendářních dnů ode dne doručení výzvy.

K přiznání povinná osoba – kromě svých identifikačních údajů a výčtu nabytého registrovaného majetku a jeho pořizovací ceny – přiloží všechny podklady prokazující legitimitu prostředků využitých k nabytí registrovaného majetku.

3. Sankce za porušení zákona

Návrh zákona stanovuje sankce za porušení zákona, a to jasněji a razantněji než dříve předkládané obdobné materiály.

V rámci přestupkového řízení stanovuje postih pouze za nepředložení přiznání v termínu bez výzvy či na základě výzvy správce daně s pokutou až do výše 500 tis. Kč dle míry závažnosti a dále v případě neprokázání legitimity zdrojů v maximální výši 50 tis. Kč s pokutou 500 tis. Kč jako jedinou možnou. Všechny ostatní případy porušení zákona, tj. neprokázání legitimity příjmů ve výši nad 50 tis. Kč, předpokládá jako standardní postih propadnutí té části majetku, která odpovídá částce jejíž legitimita nebyl prokázána. U neprokázané částky nad 500 tis. Kč zákon dále zavádí trestně-právní postih povinné osoby. Nepodá-li povinná osoba přiznání ani po opakované výzvě správce daně, je její majetek považován za nabytý z nelegálních příjmů a jako takový propadne státu a vůči povinné osobě mohou být vyvozeny trestně-právní důsledky.

Zákon zároveň stanoví, že správcem majetku, který byl postižen sankcí jeho propadnutí, přechází do správy Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, který s ním nakládá podle příslušných norem.

4. Postup při odebírání majetku pořízeného z nelegitimních příjmů

Zákon předpokládá, že rozhodování o odejmutí majetku pořízeného z nelegitimních příjmů bude standardně prováděno v rámci trestního řízení při dodržení všech standardních postupů.

Veškerá podání mají být nejprve prověřena útvarem policie ČR a pak předána státnímu zastupitelství k podání obžaloby. Tuto v rámci soudního řízení posoudí soud a vydá ve věci rozsudek.

Návrh zákona přesně popisuje postupy a stanovuje lhůty, které zmíněné orgány činné v trestním řízení, při aplikaci zákona využívají. Zároveň stanovuje pravidla součinnosti jiných orgánů veřejné správy a třetích fyzických a právnických osob při prošetřování možnosti nabytí registrovaného majetku z nelegitimních zdrojů. V této souvislosti určuje právo na odmítnutí vysvětlení či součinnosti v případě mohl-li by vysvětlující způsobit trestní stíhání či přestupkové řízení sobě, popř. blízké osobě a dále došlo-li by k porušení zpovědního tajemství.

Zákon také určuje možnou zodpovědnost orgánů veřejné správy za případnou škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným postupem v souvislosti s jeho realizací.

Návrh zákona dále předpokládá, že podle něho bude i postupováno v případech, byl-li právnické nebo fyzické osobě v jiné věci či z jiného důvodu uložen peněžitý trest, trest propadnutí majetku nebo soud rozhodl o propadnutí části jejího majetku, a tato osoba vlastní další registrovaný majetek, který nebylo možno postihnout podle trestního zákoníku.

5. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

Předkládaný návrh zákona zavádí povinnost prokázat původ majetku. Lze očekávat, že vznikne nárůst administrativy, který bude cca. 150 mil. Kč. Nicméně obdobnou povinnost je zavedena v Norsku, Francii a Švýcarsku. Nicméně i přes tento aspekt, sníží či zabrání úniků na daní, praní špinavých peněz, korupce a zkomplikuje výtěžnost z šedé ekonomiky atd. Z toho důvodu se očekává zvýšení výběru daní pro státní rozpočet v miliardách korun.

Také pro českou ekonomiku je to pozitivní impuls, protože zvýší transparentnost podnikatelského prostředí.

Návrh tohoto zákona nemá dopad na rozpočet krajů a obcí.

Návrh tohoto zákona nediskriminuje ženy ani muže a nemá přímé negativní dopady na životní prostředí.

Návrh tohoto zákona je v souladu s ústavním pořádkem ČR. Není v rozporu s mezinárodními smlouvami, kterých je Česká republika účastna. Návrh zákona není v rozporu s právem EU.