Novela z. o spotřebních daních

Zhodnocení platného právního stavu

Podle § 48 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, v platném znění, činí daň z minerálních olejů u motorové nafty 10,95 Kč za litr, u benzínů s obsahem olova do 0,013 g/l činí tato daň 12,84 Kč za litr, a u benzínů s obsahem olova přes 0,013 g/l činí tato daň 13,71 Kč za litr. Nadto je na pohonné hmoty uvalena 20 % daň z přidané hodnoty. V důsledku kumulace vlivu růstu cen ropy na světových trzích a nárůstu spotřební daně v uplynulém období vzrostla v témže období cena motorové nafty i benzínu v České republice natolik, že spotřebitelé nakupují tyto komodity mimo území České republiky. V důsledku tohoto růstu došlo k poklesu prodeje motorové nafty i benzínu a tím ke snížení výběru spotřební daně. Stát kvůli tomuto zdražení vybral v posledním roce na spotřební dani z pohonných hmot méně finančních prostředků.

Principy navrhované právní úpravy

Navrhuje se snížení spotřební daně z motorové nafty o 2,50 Kč za litr. Snížení spotřební daně je adekvátní reakcí na růst cen motorové nafty a s tím související pokles prodeje této komodity. Snížení spotřební daně u nafty o 2,50 Kč za litr udržuje daňovou sazbu v dostatečné míře nad minimální úrovní zdanění uplatnitelného na pohonné hmoty (nafta 330 Euro na 1000 litrů) podle čl. 7 a přílohy I Směrnice Rady č. 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny. Zdražení pohonných hmot je natolik neúnosné, že je vzhledem k požadavku optimálního příjmu pro státní rozpočet kontraproduktivní. Současně se navrhuje snížení spotřební daně z benzínu s obsahem olova do 0,013 g/l a spotřební daně z benzínu s obsahem olova přesahujícím 0,013g/l o 1,50 Kč za litr. Snížení spotřební daně by shora uvedeným negativním důsledkům alespoň zčásti čelilo. Změna zákona o spotřebních daních se omezuje na změnu daňových sazeb v § 48.

Ačkoli je předkládaný návrh zákona koncipován jako trvalé snížení příslušné sazby daně z minerálních olejů, navrhovatelé připouštějí, že toto opatření může být jen dočasné, po dobu přetrvávání citelného rozdílu cen pohonných hmot mezi Českou republikou a sousedními zeměmi. Pokud se situace na trhu opět uklidní a stabilizuje, mohou se změnou zákona sazby daně opět zvýšit. Zatím však takovému příznivému vývoji nic nenasvědčuje.

Soulad navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a s právem Evropské unie

Navržená právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem i s mezinárodními smlouvami, jimiž je ČR vázána. Rozhodování o výši daní je tradiční doménou zákonodárného sboru. Podle čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod lze daně ukládat jen na základě zákona.

Navržená právní úprava neodporuje právu Evropské unie. Směrnice Rady č. 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny, stanovuje v čl. 7 a v příloze I minimální úrovně zdanění uplatnitelné na pohonné hmoty takto: Olovnatý benzin 421 EUR na 1000 litrů (tj. dle kursu ČNB ke 24. 8. 2012 – 24,91 Kč/Euro přibližně 10 487 Kč), bezolovnatý benzin 359 EUR na 1000 litrů (tj. přibližně 8 943 Kč), nafta 330 EUR na 1000 litrů (tj. přibližně 8 220 Kč). Navrhované sazby daně nejsou nižší než tyto minimální úrovně zdanění.

Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty

Přijetí tohoto návrhu by podle odborných analýz znamenalo zvýšení prodeje pohonných hmot o 23 % a tomu adekvátní zvýšení příjmů státního rozpočtu v oblasti spotřební daně. Navrhované opatření je současně doprovázeno vyšším výběrem daně z přidané hodnoty. Státu by tak po přijetí navržené úpravy vzrostl daňový příjem v následujícím období v součtu (v závislosti na prodejní ceně pohonných hmot) o 3 až 5 miliard Kč.

Takto získané finanční prostředky navrhujeme adresně využít při tvorbě příjmové stránky rozpočtu SFDI pomocí mechanismu Operativní řízení rozpočtu SFDI, který takový postup umožňuje.

Návrh zákona nemá negativní dopady do příjmové strany rozpočtů krajů a obcí, snížení spotřební daně se naopak promítne snížením jejich výdajů vynakládaných na nákup pohonných hmot.

Dopady na podnikatelské prostředí, sociální dopady a dopady na životní prostředí

Návrh zákona nemá negativní dopady na podnikatelské prostředí České republiky, naopak, snížení daňové zátěže, kompenzující alespoň zčásti růst cen pohonných hmot, může mít příznivé důsledky pro podnikání v ČR. Návrh nemá negativní sociální dopady, naopak, je motivován snahou čelit negativním sociálním důsledkům růstu cen pohonných hmot doprovázeného zvyšováním cen spotřebního zboží a vyšší čerpání vytvoří pracovní příležitosti pro méně kvalifikované lidi zejména v pohraničních oblastech. Návrh zákona nemá přímé negativní dopady na životní prostředí. Snížení spotřební daně z pohonných hmot sice ceteris paribus sníží jejich cenu a zvýší jejich spotřebu, vzhledem k vývoji světových cen ropy však cena pohonných hmot zřejmě i nadále poroste a ke zvýšené spotřebě pohonných hmot s negativními dopady na životní prostředí motivovat nebude. Převážná většina čerpané nafty bude vyvezena v nádržích autodopravců do zahraničí.