Obecná část

Zhodnocení platného právního stavu

V České republice, resp. v ČSFR, začal proces privatizace přijetím zákona č. 427/1990 Sb. a přijetím dalších zákonů a podzákonných norem a později zejména zákonem č. 92/1991 Sb. Celý proces odstátnění a převodu majetku státu na fyzické a právnické osoby byl ale provázen řadou excesů a také nedostatkem skutečného právního rámce, který byl postupně doplňován např. zákonem o veřejných dražbách (26/2000 Sb.), zákonem o nájmu a podnájmu nebytových prostor (116/1990 Sb.), přijetím obchodního zákoníku (513/1991 Sb.), který nahradil původní Hospodářský zákoník. K ochraně majetkových zájmů státu sloužilo mimo jiné v trestně právní oblasti i nové ustanovení Trestního zákoníku obsažené v ustanovení § 67 odst.1 písm.a) zákona č. 140/1960 Sb., v platném znění, které bylo převzato i do rekodifikace v roce 2009, a to do ustanovení § 34 odst.1 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., tj. stanovením promlčecí doby protiprávního jednání souvisejícím s procesem privatizace na dobu 20 let.

Úmysl zákonodárce byl jasný, a to stanovením této doby zajistit , aby byl vytvořen prostor pro orgány činné v trestním řízení k odhalení případných trestných činů v rámci procesu privatizací, které měly a stále mají výrazný demoralizující vliv na život společnosti a poškozují zájmy státu jak v právní tak hlavně v rozpočtové oblasti, a jejich odpoutání na exekutivní strukturu státu. Žel dodnes nejsou nejzávažnější problémy vyšetřeny ať už jde o následky různého obcházení zákona o malé privatizaci, používání nelegálně získaných prostředků nebo neplacení bankovních úvěrů získaných k zaplacení privatizovaných podniků, které vedly až k bankovním krizím v 90 letech a pádu mnoha českých bank a družstevních záložen a jejich následný prodej . To vše dodnes není dořešeno a teprve nyní jsou získávány nové poznatky, které mohou vést k vyšetření nelegálního postupu části účastníků.

Protože v letošním roce bude u prvních případů končit zákonem stanovená lhůta je aktuální rozhodnout zda mají být tyto případy navždy nedořešeny a zatěžovat naši budoucnost nebo zda umožníme, aby byly tyto věci dořešeny a orgány činné v trestním řízení mohly dál pokračovat v započaté práci nebo umožníme aby uplynutím času se zakonzervoval nezákonný stav. Jsou dvě možnosti řešení a to lhůtu prodloužit individuálně a stanovit nový časový limit nebo využít stávajícího ustanovení a lhůtu neomezovat a tak umožnit orgánům činným v trestním řízení pokračovat ve své práci a dát šanci celé společnosti na potrestání viníků a obřemenění od excesů proběhlé privatizace. Toto řešení je navrženo právě přesunem původního textu z § 34 do § 35 trestního zákoníku.

Cílem navrhované úpravy je proto co nejjednodušeji a jednoznačně odstranit výše zmíněné problémy, aniž by se zásadním způsobem zasahovalo do stávajícího textu zákona.

Dopady návrhu na státní rozpočet, na rozpočty krajů a obcí

Navrhovaný zákon nemá žádné dopady na výdaje ze státního rozpočtu, ani rozpočtů samosprávných celků. Naopak, vzhledem k tomu, že orgány činné v trestním řízení jsou ze zákona povinné šetřit podněty občanů, další šetření spíše může přinést mimořádné příjmy do státního rozpočtu.

Soulad s ústavním pořádkem a mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy ČR

Navrhovaná změna není v rozporu s ústavním pořádkem, ani neodporuje mezinárod-ním smlouvám, kterými je Česká republika vázána.

Soulad s právem Evropských společenství

Navrhovaná změna není v rozporu s právními akty Evropských společenství.