Čl. 30 Ústavy ČR stanoví, že pro vyšetření věci veřejného zájmu může Poslanecká sněmovna zřídit vyšetřovací komisi, navrhne-li to nejméně pětina poslanců; řízení před komisí upraví zákon. Vznik a fungování vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny upravují ustanovení § 48, 49 a příloha č. 1 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 48 odst. 1 věty druhé mohou být členy vyšetřovací komise jen poslanci (oproti tomu členy ostatních komisí mohou být i další osoby, které nejsou poslanci – srov. § 47 odst. 1 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny).
V demokratických zemích existuje institut parlamentní vyšetřovací komise, jde-li o zásadní případ veřejného zájmu, a je využíván zejména pokud jde o aféry zasahující do politiky, kdy hrozí, že věc nebude důsledně vyšetřena. Jako příklad lze uvést komisi, která od loňského roku ve Velké Británii rozkrývá aféru s odposlechy mediálního magnáta Murdocha nebo vyšetřovací komisi senátu Kongresu USA pro vyšetření kauzy Watergate. Zkušenosti s fungováním většiny vyšetřovacích komisí v České republice jsou však takové, že většinou vyšetřovací komise nic zásadního nevyšetřila.
Aby vyšetřovací komise mohla rozkrýt podezření, která zasahují i do politiky, musí tomu odpovídat její složení. Musí být tedy možné, aby byla složena z vážených osobností schopných garantovat důsledné rozkrytí všech podezření, přičemž tyto osobnosti by měly být důvěryhodné a nezávislé na Parlamentu, resp. na té jeho komoře, která komisi zřizuje.
Proto se navrhuje, aby se ze zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny (§ 48 odst. 1 věta druhá) vypustila podmínka, že členy vyšetřovací komise mohou být jen poslanci. To umožní, aby na návrh jedné pětiny poslanců zřídila Poslanecká sněmovna vyšetřovací komisi pro vyšetření věci veřejného zájmu, přičemž komise pak může být složena z důvěryhodných osobností mimo Poslaneckou sněmovnu.
Hospodářský a finanční dopad
Návrh nevytváří žádné nároky na státní rozpočet ani na rozpočty krajů a obcí.
Soulad návrhu s ústavním pořádkem České republiky a mezinárodními smlouvami
Složení vyšetřovací komise a řízení před ní svěřuje čl. 30 Ústavy zákonu. Tímto zákonem je zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Předložená novela zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny proto není v rozporu s ústavním pořádkem.
Návrh zákona není v rozporu ani s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy, kterými je Česká republika vázána.
K čl. I:
Navrhuje se vypustit z ustanovení § 48 odst. 1 věty druhé podmínku, že členy komise mohou být jen poslanci Poslanecké sněmovny.
K čl. II:
Vzhledem k naléhavé potřebě uvést navrhovanou úpravu ihned v účinnost, aby se na činnosti nově ustavovaných vyšetřovacích komisí ještě v tomto volebním období Poslanecké sněmovny mohli podílet vedle poslanců i další občané, navrhuje se, aby zákon nabyl účinnosti již dnem jeho vyhlášení.
V Praze dne 25. října 2012
Lubomír Zaorálek v. r. Jiří Petrů v. r. Bohuslav Sobotka v. r. Jiří Krátký v. r. Jeroným Tejc v. r. Josef Smýkal v. r. Radek John v. r. Robin Böhnisch v. r. Kateřina Klasnová v. r. František Novosad v. r. Antonín Seďa v. r. Pavel Antonín v. r. Václav Klučka v. r. Alfréd Michalík v. r. Miroslava Strnadlová v. r. Pavel Holík v. r. Vlasta Bohdalová v. r. Jan Chvojka v. r. Roman Sklenák v. r. Jan Babor v. r. Vladimíra Lesenská v. r. Jaroslav Krákora v. r. Ladislav Skopal v. r. Pavel Ploc v. r. Petr Hulinský v. r. Petr Zgarba v. r. Ladislav Velebný v. r. Karel Černý v. r. Jaroslav Vandas v. r. Václav Votava v. r. Miroslav Svoboda v. r. Ivan Ohlídal v. r. Václav Šlajs v. r. Adam Rykala v. r. Václav Koubík v. r. Milan Urban v. r. Václav Zemek v. r. Michal Hašek v. r. Cyril Zapletal v. r. Václav Klučka v. r. Jiří Zemánek v. r. Miroslav Váňa v. r. Dana Váhalová v. r. Jan Hamáček v. r. Ladislav Šincl v. r. Vítězslav Jandák v. r. Břetislav Petr v. r. Petr Skokan v. r. Josef Novotný v. r. Michal Babák v. r. Václav Neubauer v. r. David Kádner v. r. Roman Váňa v. r. Otto Chaloupka v. r. Josef Tancoš v. r. Miroslav Petráň v. r. Hana Orgoníková v. r. Jana Drastichová v. r.