Jde o jednoduchou novelu trestního zákona, o to v jeho zvláštní části , která zavádí nový trestný čin, jež reaguje na vážný problém ve společnosti, který je definován jak ze subjektivní tak objektivní stránky a stanovuje za takové jednání trest.
Nejde o navrácení původního trestného činu příživnictví do trestního práva , ale nově formulovanou skutkovou podstatu trestného činu. Je použit název dříve známého trestného činu, který dobře vystihoval společensky nepřijatelné chování, kdy si konkrétní osoba nebyla ochotna pořizovat prostředky k obživě prací nebo jiným legálním způsobem. Nucená práce tak jak ji zná mezinárodní právo nebyla již historicky, ale součásti československého a českého právního řádu . Právní řád, ale také historicky znal legální způsoby obživy.
Systematicky je také nová skutková podstata záměrně vložena do hlavy V, tedy do trestných činů majetkové povahy, když majetkové poškozen může být jedinec, více osob např. rodina nebo neformální společenství, ale také skupina formální tedy zapsaný spolek, firmy – podnikatelský subjekt, ale také právnické osoby sui generis, tedy fondy, obec, kraj nebo stát. Protože všichni mohou vlastnit majetek , osobní ve svém vlastnictví, ve spoluvlastnictví nebo jako právnické osoby a tedy mohou být na takovém majetku kráceni a stát je povinen zajistit pro všechny subjekty stejný obsah vlastnictví a stejnou jeho ochranu. U jiných společensky chráněných zájmů se většinou rozlišuje i způsob ochrany, jinak se chrání zdraví, životní prostředí, ústavní systém atd.
Samotná skutková podstata se jasným způsobem odlišuje o podvodu nebo jiných podstat tím, že musí být zároveň splněny 2 podmínky a to ještě kumulovaně. Tedy jednak nejde o jednotlivý čin nebo úkon, ale o soustavnou činnost resp. nečinnost a zároveň opakované odmítnutí možnosti práce, resp. legálního způsobu obživy.
Netradičně je stanoven i způsob trestání, využívají se téměř všechny druhy trestů, když trestu odnětí svobody je až na posledním místě, aby bylo zdůrazněno, že osoba pachatele je přednostně trestána jinými druhy trestu, které zná náš právní řád a trest odnětí svobody je až na posledním místě, tedy že si nikdo nepřeje, aby žil na úkor daňových poplatníků.
Nároky na statní rozpočet a veřejné rozpočty.
Návrh nepředstavuje žádný nárok na státní rozpočet, který by v trestním právu nebyl obvyklý. Návrh zejména nečiní nárok na rozpočty obcí, ani krajů, ale při propadnutí majetku či při trestu veřejně prospěšných prací může znamenat určitý příjem pro státní rozpočet, resp. i veřejné rozpočty.
Návrh není v rozporu s Ústavou České republiky a ústavním pořádkem ani s mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy České republiky.
Návrh není v rozporu s legislativou Evropské unie a je ve výlučném zákonodárství České republiky.
Vkládá se nový § 228a za § 228 v hlavě V trestního zákona v části II. a specifikuje se skutková podstata takového trestného činu a forma jeho trestání.
V Praze dne 2. února 2017
Předkladatelé:
Vojtěch Filip, v.r. Stanislav Grospič, v.r. Hana Aulická - Jírovcová, v.r. Pavel Kováčik, v.r. Miloslava Vostrá, v.r. Jan Klán, v.r. Vojtěch Adam,v.r. Jaroslav Borka, v.r. Alexander Černý, v.r. Vladimír Koníček, v.r. Leo Luzar, v.r. Stanislav Mackovík, v.r. Soňa Marková, v.r. Květa Matušovská, v.r. Josef Nekl, v.r. Alena Nohavová, v.r. Miroslav Opálka, v.r. Marie Pěnčíková, v.r. Ivo Pojezný, v.r. Marta Semelová, v.r. Václav Snopek, CSc., v.r. Josef Šenfeld, v.r. Karel Šidlo, v.r. Jiří Valenta, v.r. Josef Vondrášek, v.r. Josef Zahradníček, v.r.