Novela z. o lesích (lesní zákon)

Zhodnocení platného právního stavu a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy

Návrh na zřízení Lesnického a dřevařského fondu vychází ze Strategie resortu Ministerstva zemědělství ČR s výhledem do roku 2030 (dále jen „Strategie“). Mezi hlavními strategickými prioritami je zvýšení konkurenceschopnosti a životaschopnosti celého hodnotového řetězce založeného na lesním hospodářství při zachování zásad udržitelného obhospodařování lesů, a to prostřednictvím strategického cíle „Konkurenceschopnost hodnotového řetězce založeného na lesním hospodářství“. Jedním z klíčových opatření uvedené Strategie je formou návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, založit Lesnický a dřevařský fond (dále jen „Fond“), který bude podporovat a vytvářet podmínky pro vyšší domácí využívání a spotřebu dřeva a výrobků ze dřeva. Zvýšené využívání dřeva, jako obnovitelné suroviny, a jeho zpracování na výrobky s vyšší přidanou hodnotou, bude mít kromě ekonomických efektů (rozvoj podnikání v odvětvích lesního hospodářství a zpracování dřeva) i pozitivní dopady sociální (zvýšení zaměstnanosti zejména ve venkovských oblastech) i dopady environmentální (ochrana neobnovitelných zdrojů, omezování změny klimatu dlouhodobým vázáním uhlíku ve výrobcích ze dřeva). Záměrem není zvýšit těžbu dřeva v lesích České republiky, ale využít stávající potenciál našich lesů v produkci dřeva, motivovat odbornou i laickou veřejnost k lepšímu hospodaření s touto komoditou na tuzemském trhu a snižovat vývoz surového dříví z České republiky, jehož výše je velmi často předmětem veřejné kritiky. V roce 2015 bylo vyvezeno celkem 6,5 mil. msurového dříví, z čehož jehličnaté a listnaté užitkové dříví, tedy dříví vhodné pro průmyslové zpracování, např. na řezivo, dýhy, desky na bázi dřeva, či papír a buničinu, a následně na výrobky s vyšší přidanou hodnotou (výrobky stavebního truhlářství a tesařství, montované stavby ze dřeva, nábytek apod.), činilo 4,5 mil. m. Dlouhodobě vývoz surového dříví roste. V roce 2010 se vyvezlo zhruba 5,4 mil. msurového dříví, z toho 3,9 mil. mjehličnatého a listnatého užitkového dříví. V roce 2005 činil vývoz surového dříví „pouze“ 3,6 mil. m, z toho 2,9 mil. mjehličnatého a listnatého užitkového dříví. Shora zmíněná Strategie si klade za cíl snížit vývoz surového dříví na 3 mil. mdo roku 2030. Navazujícím cílem je zvyšovat využívání výrobků ze dřeva českou společností (do roku 2030 zvýšit spotřebu dřeva o 30 %) a případně zvyšovat podíl výrobků ze dřeva s vyšším stupněm zpracování na vývozu z České republiky. To by přineslo jednak významné zvýšení environmentálních přínosů (snižování emisí CO2 prostřednictvím jeho vyšší fixace ve výrobcích ze dřeva, energetické úspory apod.) i sociálních přínosů (rozvoj podnikání a zaměstnanosti související se zpracováním dřeva). Záměrem je podněcovat zejména využívání dřeva ve stavebnictví, kde by zmíněné pozitivní environmentální a sociální účinky byly nejsilnější. Využívání dřeva v sektoru stavebnictví je ve všech vyspělých státech s významnými lesními zdroji základem prosperity lesnicko-dřevařského sektoru. V České republice máme v této oblasti značné rezervy. V roce 2015 bylo postaveno zhruba 1400 dřevostaveb, což odpovídá zhruba 10% podílu na celkovém počtu rodinných domů. V sousedním Bavorsku činil v roce 2014 tento podíl 21 % a v Rakousku se v posledních letech pohybuje kolem 30 %. Je zde tedy značný prostor pro působení Fondu. Podpora systémové komunikace v oblasti využívání dřeva jako nadčasového materiálu mnohostranného využití doposud v České republice chybí. Nadčasovost je dána zejména jednoduchým, ale logickým zjištěním, že pokud je nutné chránit a regulovat využití nerostného bohatství (tedy neobnovitelných zdrojů), je nutné hledat taková řešení, která umožní využívat náhradní materiály zejména z obnovitelných zdrojů a dřevo právě takovým materiálem je. Je však nutné vytvořit podmínky pro efektivnější šíření informací nejen pro spotřebitele, tedy v masovém měřítku pro laickou veřejnost, ale například i směrem k architektům a projektantům nebo studentům, kterým se tyto informace stále nedostávají v potřebné kvalitě a rozsahu.

V dosavadní právní úpravě v oblasti lesního hospodářství je navrhované zřízení Fondu zcela novým prvkem. Vlastní legislativní řešení v maximální možné míře vychází z již obdobné stávající právní úpravy obsažené v našem právním řádu v § 31 až 36 zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství), ve znění pozdějších předpisů, a to včetně změn obsažených ve sněmovním tisku č. 712, respektive v senátním tisku č. 1 – problematika Vinařského fondu. Vzhledem k tomu, že se předkládaným návrhem vkládá do lesního zákona pouze jedna ucelená hlava (§ 52a až § 52h) v rozsahu jednoho novelizačního bodu bez dalších návrhů na změnu zákona, není součástí předkládaného materiálu část platného znění s vyznačením navrhovaných změn a doplnění ve smyslu ustanovení § 86 odst. 5 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.

Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy

Shora uvedených cílů nelze dosáhnout omezováním volného pohybu zboží, ale pouze nepřímými prostředky, tedy povzbuzováním poptávky prostřednictvím osvětového působení na nejširší veřejnost, a současně působením na odborné skupiny, které mají potenciál více pracovat se dřevem, např. architekty, projektanty a studenty a vyučující souvisejících oborů. Činnost Fondu bude zaměřena na získávání odborných podkladů, šíření odborně podložených informací a poskytování podpor směřujících ke zvýšení využívání a spotřeby dřeva a výrobků ze dřeva v České republice. Dále bude činnost Fondu směřovat k informování veřejnosti o významu hospodaření v lesích a o významu produkčních a mimoprodukčních přínosů lesa. Důležitým prvkem bude též příprava podkladů pro revize stávajících technických norem pro použití dřeva a tvorba nových normativů určených pro širší využití zejména ve stavebnictví, a to včetně osvěty a dlouhodobě koncipované kampaně na podporu spotřeby dřeva při výstavbě rodinných domků i bytových domů. Aby nedošlo k narušení hospodářské soutěže, bude prostřednictvím fondu podporováno využívání dřeva a výrobků ze dřeva obecně, tedy nikoli výrobky konkrétních výrobců, možnosti zpracování dřeva a jeho využití pro nejrůznější účely. Zákon stanoví okruh plátců odvodů do Fondu, kterými jsou fyzické a právnické osoby, které jsou buď vlastníky lesů v České republice (resp. nájemci, pachtýři nebo osoby s právem hospodaření) nebo podnikatelem v oboru zpracování dřeva s místem podnikání v České republice. Aby se zabránilo negativním dopadům na malé vlastníky lesů a podniky, jsou stanoveny dolní limity v podobě výměry lesa, resp. ročního objemu zpracovaného surového dříví. Celkové výše odvodů od vlastníků lesů a zpracovatelů dřeva jsou nastaveny tak, aby byly pro obě tyto hlavní skupiny plátců srovnatelné. Podpora státu v souhrnné výši těchto odvodů vyjadřuje zájem státu odpovědně se zabývat lepším využíváním dřeva jako obnovitelné suroviny strategického významu. Zákon definuje orgány Fondu (Rada, Dozorčí rada, ředitel Fondu). Důležitou roli při jejich sestavování i vlastní činnosti (zejména členství v Radě) budou mít profesní svazy zastupující vlastníky lesů a zpracovatele dřeva, tedy hlavní skupiny plátců. Tím je umožněn jejich dohled nad čerpáním jimi odvedených finančních prostředků. Rozhodující roli při sestavování Dozorčí rady bude mít Poslanecká sněmovna. Při rozhodování o povinnosti zaplatit odvod podle tohoto zákona nebo o žádostech o poskytnutí podpor z prostředků Fondu bude mít Fond postavení orgánu veřejné moci.

Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Stanovené povinnosti hospodářských subjektů nejdou nad rámec Ústavy České republiky a Listiny základních práv a svobod. Návrh je slučitelný s ústavním pořádkem České republiky.

Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie, obecnými právními zásadami práva Evropské unie, s legislativními záměry a s návrhy předpisů Evropské unie

Návrh zákona se přímo netýká implementace a působnosti předpisů Evropské unie, a proto jej lze hodnotit tak, že není v rozporu s právem Evropské unie. Předkládaný návrh zákona není v rozporu s judikaturou soudních orgánů Evropské unie a je v souladu s obecnými zásadami práva Evropské unie (např. zásada právní jistoty, proporcionality a zákazu diskriminace).

Zhodnocení souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Navrhovaná úprava se nedotýká mezinárodních smluv ani obecně uznávaných zásad mezinárodního práva.

Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí

Ve střednědobém horizontu se očekávají pozitivní dopady na podnikatelské prostředí v České republice, a to v důsledku vyšší míry zpracování surového dříví podniky a současně vyšší spotřeby dřeva a dřevařských výrobků konečnými spotřebiteli. Cíle, k nimž by měl návrh přispět, jsou uvedeny v bodu 1 obecné části důvodové zprávy. Zákon na druhé straně pro některé skupiny podnikatelů stanoví nové povinnosti, zejména platbu odvodů do Fondu. Jedná se o vlastníky lesů a zpracovatele surového dříví. V kategorii lesa hospodářského je nyní na území České republiky cca 1,939 mil. ha lesů. Lesní majetky o výměře nad 1000 ha činí celkem cca 70 % výměry lesů. Z toho lze při stanoveném odvodu ve výši 5 Kč/ha dovodit, že by příjem do Fondu od určených vlastníků lesa činil cca 6,8 mil. Kč ročně. Zpracovatelé dřeva s kapacitou pořezu vyšší než 20 000 m³ dřeva zajišťují cca 70 % pořezu surového dříví. Surovým dřívím se pro účel odvodu do Fondu rozumí kulatina a vláknina, ne však palivové sortimenty. Z celkového množství surového dříví zpracovaného v České republice zpracují zpracovatelé dřeva s kapacitou zpracování vyšší než 20 000 m³ dřeva celkem cca 8 930 000 m³ kulatiny a vlákniny (údaj z r. 2015). Z toho lze při stanoveném odvodu ve výši 1 Kč z každého m³ zpracovaného surového dříví dovodit, že by příjem do Fondu od určených zpracovatelů dřeva činil cca 8,9 mil. Kč ročně. Celkem se tedy očekává, že příjmy Fondu plynoucí z odvodů od plátců dosáhnou zhruba 15,7 mil. Kč. Stejné výše by měla dosáhnout podpora státu podle §52f odstavce 1, písm. b). Základní rozpočet, se kterým bude Fond hospodařit, bez ostatních zdrojů příjmů, by měl tedy činit zhruba 31,4 mil. Kč. Z takto sestaveného rozpočtu Fondu budou hrazeny i provozní náklady Fondu. Předpokládá se, že na provozní náklady nebude ročně použito více než 20 % příjmů fondu ze všech zdrojů. Toto procento je stanoveno jako maximální, především s ohledem na počáteční fázi činnosti fondu, než dojde ke stabilizaci příjmů, včetně odvodů. K minimalizaci provozních nákladů přispěje spolupráce s Ministerstvem zemědělství a jeho rezortními organizacemi při zajišťování kancelářských prostor, dopravy, spotřebního materiálu a služeb. Celkové provozní náklady srovnatelného Vinařského fondu činí zhruba 6 mil. Kč, z toho zhruba polovinu osobní náklady (při 5 zaměstnancích). Návrh zákona nebude mít negativní dopady na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny. Naopak může přispět ke zlepšené nabídce pracovních příležitostí, zejména ve venkovských oblastech, a to i pro specifické skupiny obyvatel. Cíle Fondu jsou v souladu s existujícími závazky České republiky v oblasti životního prostředí, zejména v oblasti změny klimatu. V současné době se jedná např. o Pařížskou dohodu přijatou v kontextu Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu. Výrobky z vytěženého dřeva jsou pro účely bilance emisí a propadů skleníkových plynů součástí sektoru LULUCF (využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví) - nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací vztahujících se ke změně klimatu. Je třeba zdůraznit, že tento sektor je prakticky jediný v rámci národního hospodářství, který přináší propady CO2, a může tedy velmi pozitivně přispět k dosažení celkových cílů snížení emisí skleníkových plynů. Za výrobky z vytěženého dřeva však není považováno surové dříví, ale až z něho vyrobené primární dřevařské výrobky (papír, dřevěné desky, řezivo). I proto je důležité snížit vývoz surového dříví a zvýšit jeho zpracovávání v České republice. Návrh zákona nemá a ani nemůže mít dopady v podobě zvýšení těžeb dřeva v České republice, protože neupravuje příslušná ustanovení lesního zákona. Lze tedy shrnout, že návrh zákona bude mít pozitivní dopady na životní prostředí. Návrh zákona nemá sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny. Návrh zákona rovněž nemá dopady na rozpočty krajů a obcí.

Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Návrh zákona neobsahuje žádné ustanovení, které by bylo v rozporu se zákazem diskriminace. Návrh zákona se netýká problematiky rovnosti mužů a žen.

Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaná právní úprava je v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Návrh zákona nezvyšuje množství zpracovávaných osobních údajů ani nemění způsob nakládání s nimi.

Zhodnocení korupčních rizik

Ustanovení návrhu zákona týkající se poskytování podpor jsou koncipována tak, aby minimalizovala možná korupční rizika a zajistila maximální transparentnost. Návrh zákona je svým rozsahem přiměřený množině vztahů, které má upravovat. Navrhovaná právní úprava představuje efektivní implementaci zákonných regulací stanovených v zákoně. Příslušné orgány veřejné správy a administrátor dotace (Fond) jsou schopny plošně kontrolovat a vynucovat dodržování dané regulace.

Návrh zákona i po provedených úpravách stanovuje jednoznačně kompetence, působnost a odpovědnost mezi příslušnými orgány veřejné správy a Fondem jako administrátorem dotace a realizace opravných prostředků proti rozhodnutí Fondu je zajištěna postupem podle správního řádu.

Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Návrh zákona nemá vztah k bezpečnosti nebo obraně státu.