Novela z. o investičních pobídkách - RJ

1. Zhodnocení platného právního stavu a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy

Již ode dne 1. ledna 1993 bylo v § 36 zákona o daních z příjmů zakotveno obecné pravidlo za- okrouhlování základu daně u úrokových příjmů z dluhopisů na celé koruny směrem dolů. V roce 2011 Ministerstvo financí vydalo dluhopisy se jmenovitou hodnotou 1 Kč v celkové hodnotě 20,4 miliard Kč, z čehož dluhopisy v hodnotě 20,1 miliard Kč byly prodány fy- zickým osobám. Vzhledem k uvedenému pravidlu zaokrouhlování základu daně na celé koru- ny směrem dolů nebyl příjem fyzických osob z těchto dluhopisů daněn, neboť úroky se pohy- bovaly ve výši haléřů a byly tedy zaokrouhlovány na nulu (právnické osoby zahrnují připi- sované úroky přímo do základu daně a zaokrouhlován je souhrn příjmů, nikoli příjem z jednotlivého dluhopisu, jejich příjmy z dluhopisů tedy byly zdaňovány standardně). V násle- dujícím roce byly vydány spořicí státní dluhopisy s touto jmenovitou hodnotou v celkové hodnotě 45,3 miliard Kč, z čehož dluhopisy v hodnotě 40,8 miliard Kč byly prodány fy- zickým osobám, a následně byl tento postup napodoben dalšími subjekty. V roce 2012 tak rychle vydávaly tyto tzv. korunové dluhopisy jak soukromé subjekty, jak banky, jiné finanční instituce a obchodní společnosti, tak např. i Česká národní banka a některé státní podniky. V roce 2012 bylo zaznamenáno celkem 525 emisí zaknihovaných dluhopisů s nominální hodnotou 1 Kč v celkovém objemu 164 miliard Kč s úrokovou mírou od 1,75 % do 18,5 % a splatností 1 až 50 let. Zákonem č. 192/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, byl změněn způsob zaokrouhlování, a to tak, že do § 36 odst. 3 zá- kona o daních z příjmů byla vložena věta sedmá, která stanoví, že u příjmů uvedených v § 36 odstavci 2 (mimo jiné i u úrokového příjmu fyzických osob z dluhopisu) s výjimkou dividendového příjmu se základ daně a sražená daň nezaokrouhluje a celková částka daně sražená plátcem z jednotlivého druhu příjmu se zaokrouhluje na celé koruny dolů. Základ daně (tj. úrokový příjem) se tedy nezaokrouhluje vůbec a zaokrouhlována je až daň, avšak nikoli daň z úrokového příjmu z každého dluhopisu jednotlivě, ale celková daň z úrokových příjmů ze všech dluhopisů od jednoho emitenta držených poplatníkem. I v případě tzv. koru- nových dluhopisů se tedy zaokrouhluje až daň z celkového příjmu od jednoho emitenta, která bude zpravidla vyšší než 1 Kč.

2. Odůvodnění principů nové právní úpravy a vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy

Zákon č. 192/2012 Sb. však zároveň obsahoval přechodné ustanovení, podle kterého se na úrokový příjem z dluhopisu emitovaného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, tj. před 1. lednem 2013, použije ustanovení § 36 odst. 3 zákona o daních z příjmů, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Jinými slovy, úrokové příjmy z dluhopi- sů emitovaných před 1. lednem 2013 se stále zaokrouhlují na celé koruny směrem dolů, a to každý jednotlivý úrokový příjem z jednotlivého dluhopisu.

V této souvislosti se navrhuje stanovit, že ode dne nabytí účinnosti navrhovaného zákona (tj. od 1. ledna 2018) se na úrokové příjmy z dluhopisů emitovaných před 1. lednem 2013, pokud vlastník dluhopisu a jeho emitent byli v okamžiku emise dluhopisu spojenými osobami podle § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů, ve znění účinném ke dni jeho emise, použije sou- časný postup zaokrouhlování podle § 36 odst. 3 zákona o daních z příjmů, ve znění účinném od 1. ledna 2018. Stejný postupu se uplatní, pokud vlastník dluhopisu a jeho emitent byli v okamžiku nabytí dluhopisu spojenými osobami podle § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů, ve znění účinném ke dni jeho nabytí. Postup, kdy se základ daně (tj. úrokový příjem) ne- zaokrouhluje vůbec a zaokrouhlována je až celková daň z úrokových příjmů ze všech dluhopi- sů od jednoho emitenta držených poplatníkem, tak bude od 1. ledna 2018 použitelný na výše uvedené úrokové příjmy bez ohledu na datum jejich emise.

3. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované úpravy, zejména nároky na státní rozpočet, rozpočty krajů a obcí

V roce 2012 bylo emitováno celkem 525 zaknihovaných dluhopisů s nominálem 1 Kč v cel- kovém objemu 164 mld. Kč (podstatně víc, než v letech předchozích i následujících) s úro- kovou mírou od 1,75 % do 18,5 % a splatností 1 – 50 let. Lze předpokládat, že souhrnný negativní dopad faktického nedanění úrokových výnosů z pří- jmů z těchto dluhopisů za celou dobu jejich splatnosti může na dani z příjmů fyzických osob vybírané srážkou činit 13 mld. Kč. Tato částka se týká úroků ze všech dluhopisů, tj. i těch, kde emitent a investor nebyly spojené osoby, a vztahuje se na úrokové příjmy od roku 2013, tj. před nabytí účinností navrhovaného zákona. Není však možné určit ani předjímat, v kolika případech bude po nabytí účinnosti navrhované úpravy úrokový příjem z předmětných dluhopisů příjmem fyzických osob, které byly v době emise nebo nabytí těchto dluhopisů osobou spojenou s jejich emitentem. Je tak nemožné vy- číslit přesný dopad na veřejné rozpočty v případě zdanění (výše uvedených příjmů). Pro účely vyhodnocení dopadu navrhované úpravy na budoucí daňové příjmy je pouze možné obecně konstatovat, že dopad tohoto zdanění bude pozitivní.

4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem

Základní meze pro uplatňování daňových zákonů stanoví Ústava České republiky (dále jen „Ústava“) a Listina základních práv a svobod (dále jen „Listina“). Podle čl. 2 odst. 3 Ústavy slouží státní moc všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. Dle čl. 2 odst. 2 Listiny lze státní moc uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví. Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod (čl. 4 odst. 1 Listiny). K tomu se v daňové oblasti uplatní ještě ustanovení čl. 11 odst. 5 Listiny, které stanoví, že daně a poplatky lze ukládat jen na základě zákona. Kromě toho je nutno dbát i mezí vyplývajících z ústavně zajištěné nedotknutelnosti vlastnictví. Navrhovaná právní úprava je v souladu s výše uvedenými požadavky pro ukládání povinných peněžitých plnění plynoucích do veřejných rozpočtů a též není nepřípustně retroaktivní, neboť navrhovaný postup, kdy se základ daně (tj. úrokový příjem) nezaokrouhluje vůbec a za- okrouhlována je až celková daň z úrokových příjmů ze všech dluhopisů od jednoho emitenta držených poplatníkem, se bude aplikovat až na příjmy vyplacené od 1. ledna 2018, nikoliv zpětně.

5. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Mezinárodní smlouvy, které jsou součástí právního řádu České republiky podle čl. 10 Ústavy (vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je Česká republika vázána), mají z hlediska hierarchie právních předpisů aplikační přednost před záko- ny a právními předpisy nižší právní síly. Princip aplikační přednosti je přitom explicitně stanoven přímo v čl. 10 Ústavy. Stanoví-li tedy mezinárodní smlouva podle čl. 10 Ústavy něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva. Je tedy zaručeno, že při případném nesouladu vnitrostátního práva s mezinárodní smlouvou musí být respektována právě meziná- rodní smlouva podle čl. 10 Ústavy. V daňové oblasti se jedná zejména o mezinárodní smlouvy o zamezení dvojímu zdanění. Vzhledem k aplikační přednosti mezinárodních smluv podle čl. 10 Ústavy je nutné vždy přednostně použít smlouvu o zamezení dvojího zdanění před vnitrostátní úpravou, a to v těch případech, na které se tyto mezinárodní smlouvy vztahují. Navrhovaná právní úprava je s tím- to principem plně v souladu. Pokud jde o aplikaci Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (viz sdělení č. 209/1992 Sb.) v oblasti daní a jiných povinných peněžitých plnění plynoucích do veřejných rozpočtů, lze poukázat na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Ferrazzini pro- ti Itálii. Podle tohoto rozsudku daňové záležitosti dosud tvoří součást tvrdého jádra výsad ve- řejné moci, přičemž veřejný charakter vztahu mezi daňovým poplatníkem a daňovým úřadem nadále převládá. Z rozhodnutí dále vyplývá, že čl. 1 Protokolu č. 1, týkající se ochrany maje- tku, vyhrazuje státům právo přijímat zákony, které považují za nezbytné, aby upravily užívání majetku v souladu s obecným zájmem a zajistily placení daní. Z uvedeného vyplývá, že dopad Úmluvy v daňové oblasti je velmi omezen. Navrhovaná právní úprava tak bude zajišťovat plnění všech závazků, které se na upravovanou oblast vztahují a které vyplývají pro Českou republiku z mezinárodních smluv a dalších doku- mentů. Lze tedy konstatovat, že navrhovaná právní úprava je plně v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.

6. Odůvodnění návrhu na vyslovení souhlasu Poslaneckou sněmovnou v prvém čtení

Je nutné zajistit, aby předložený návrh zákon byl projednán tak, aby mohl nabýt účinnosti k 1. lednu 2018. Z těchto důvodů se navrhuje, aby s návrhem zákona byl vysloven souhlas Po- slaneckou sněmovnou v prvém čtení.