Novela z. o bankách - EU

Část první (změna zákona o bankách)

K bodům 1 až 4, 10 až 13, 16 až 25, 48, 49, 50, 53, 56, 58, 61, 63, 71, 74, 84, 89 a 90, 97, 105, 111, 125, 132, 137 až 140, 143, 149, 153 a 154, 156 (§ 1 odst. 1, 4 a 6, § 2 odst. 2 písm.

b) a c), § 5 odst. 4 písm. i), § 5 odst. 6, § 5a odst. 1 a 3, § 5c odst. 2, § 5e odst. 1 písm. b) a e), § 5h odst. 2, § 5i, § 5j, § 5k odst. 1, § 5n odst. 1, 2 a 6 písm. a), § 7a odst. 2 písm. b) a odst. 3, § 10 odst. 2, § 11 odst. odst. 1 až 3, 8 a 9, § 12 odst. 2, § 12v odst. 3 písm. c), § 16 odst. 4 písm. b), § 16a odst. 1, § 16b odst. 1 a 2, § 19 odst. 2, § 20 odst. 5, § 20a odst. 1 a 2, § 25 odst. 1, § 25c odst. 1, § 26b odst. 2, § 34 odst. 2 písm. d), § 36a odst. 5, § 36d odst. 4 písm. c), § 36e odst. 1 písm. a) a e), § 36e odst. 5 písm. d), § 36g odst. 1, § 36g odst. 1 písm. a), § 36h odst. 1, § 36h odst. 1 písm. a) a b), § 36h odst. 2 a 3, § 38 odst. 10, § 38d odst. 1 písm. g) a odst. 2 písm. f), § 38d odst. 3, § 38e odst. 1 písm. b), § 38h odst. 1)

Provádí se legislativně technické úpravy, kterými dochází k sjednocení terminologie používané napříč zákonem.

K bodu 5 (§ 3b)

Vkládá se nový § 3b, ve kterém se v souladu s definicemi ve směrnici CRDIV vymezují pojmy, které se v zákoně o bankách vyskytují na více místech. Definice pojmů „vedoucí orgán“ a „pracovník“ je v souladu s definicemi těchto pojmů ve vyhlášce ČNB č. 163/2014 Sb. (vyhláška u pojmu „vedoucí orgán“ dále rozlišuje, zda jde o „řídicí orgán“ nebo o „kontrolní orgán“) i s přihlédnutím k definici pojmu „pracovník“ v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Pojem „pracovník“ je definován zejména pro účely úpravy řídicího a kontrolního systému (§ 8b). Jde záměrně o široký pojem, který má zahrnout veškerý personál, včetně osob vykonávajících práci v právním vztahu založeném na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (dle zákoníku práce spadají pod pojem „základní pracovněprávní vztah“), prokuristů či členů orgánů a výborů. Definice pojmu je do značné míry založena na srovnatelné úpravě v zákoně o spotřebitelském úvěru. Pojem „vedoucí orgán“ („management body“) v souladu s čl. 3 odst. 7 směrnice CRDIV nahrazuje dnešní pojmy „statutární orgán, správní rada, dozorčí rada“. Pojem „osoba ve vrcholném vedení“ je definicí pojmu „senior management“ (čl. 3 odst. 9 směrnice CRDIV). V zákoně je tento pojem použit jen na několika místech (§ 8 a § 20).

K bodům 6, 27, 28, 30, 32, 36 a 37, 47, 57, 70, 91, 94, 96, 101 až 103, 110, 124, 130 (§ 4 odst. 5 písm. e), § 8 odst. 3 písm. b) a c), § 8 odst. 4 a 5, § 8 odst. 7 a 8, § 8d písm. h), § 9 odst. 1 písm. b), § 16 odst. 2 písm. b), § 19 odst. 1 písm. d), § 25c odst. 4 písm. d), § 26 odst. 6 písm. a), § 26 odst. 7 písm. b), § 26b odst. 1, § 26g odst. 5 až 7, § 36a odst. 3 a 4, § 36d odst. 1 písm. a), § 36e odst. 2 písm. o)

V souladu s nově zavedenou definicí v § 3b písm. b) se pojmy „statutární orgán, správní rada, dozorčí rada“ nahrazují pojmem „vedoucí orgán“.

K bodu 7 (§ 4 odst. 5 písm. l)

V souvislosti se zavedením definice pojmu „pracovník“ v § 3b písm. a) se zjednodušuje formulace znění písmene l) a zavádí se legislativní zkratka „výkonný člen“. Úprava zachovává původní věcný obsah ustanovení transponujícího čl. 13 odst. 1 směrnice CRDIV, podle kterého lze bance vydat povolení k zahájení činnosti, pouze pokud její činnost skutečně řídí nejméně dvě osoby.

K bodu 8 a 9 (§ 4 odst. 7)

V souladu s nově zavedenou definicí v § 3b písm. b) se pojmy „statutární orgán, správní rada, dozorčí rada“ nahrazují pojmem „vedoucí orgán“ a provádí se legislativně technická úprava, kterou dochází k sjednocení terminologie napříč zákonem.

K bodu 14 (§ 5a odst. 4)

Dochází k vypuštění odkazu na § 29a, který dříve upravoval nucenou správu, která byla zákonem č. 375/2015 Sb. ze zákona o bankách vypuštěna.

K bodu 15 (§ 5a odst. 4)

Rozšiřuje se výčet ustanovení o § 36ha a § 38aa, která nově upravují pravidla pro banky a pobočky zahraničních bank týkající se výměny informací v oblasti kybernetické bezpečnosti.

K bodu 26 (§ 8 odst. 3 písm. a))

Dochází k zpřesnění znění ustanovení transponujícího čl. 91 odst. 1 a 7 směrnice CRDIV a současně v souladu s nově zavedenou definicí v § 3b písm. b) se pojmy „statutární orgán, správní rada, dozorčí rada“ nahrazují pojmem „vedoucí orgán“.

K bodu 29 (§ 8 odst. 3 písm. d) až f))

Vkládají se nová písmena d) až f) související s transpozicí čl. 3 odst. 1 bod 7 a čl. 91 odst. 1, 7 a 8 směrnice CRDIV. Ustanovením se ukládá bance povinnost zajistit, aby člen vedoucího orgánu měl k dispozici všechny informace a podklady nezbytné k provádění dohledu nad vrcholným vedením a vedoucí orgán jako celek měl dostatečné odborné znalosti, dovednosti a zkušenosti. Současně se ukládá bance povinnost zajistit, aby členové vedoucího orgánu plnili povinnosti zakotvené v § 8 odst. 4. Úprava souvisí rovněž s harmonizací úpravy organizace banky s jinými sektorovými zákony.

K bodu 31 (§ 8 odst. 4 písm. c) bod 1)

Nově se zavádí na prvním místě výskytu legislativní zkratka „nevýkonný člen“. Ustanovení je transpozicí čl. 91 odst. 3 směrnice CRDIV.

K bodu 33 (§ 8 odst. 6)

Dochází k zpřesnění ustanovení § 8 odst. 6 transponujícího čl. 91 odst. 4 a 5 směrnice CRDIV tak, aby bylo postaveno najisto, že možností „zvýhodněného“ počítání funkcí není dotčen obecně platný požadavek dostatečnosti časové kapacity pro výkon funkce člena orgánu banky.

K bodu 34 (§ 8 odst. 6 písm. a))

Navrhovaná úprava zohledňuje skutečnost, že orgán Evropského dohledu v bankovnictví (dále jen „EBA”) identifikoval zásadní rozdíly mezi členskými státy, pokud jde o transpozici pojmu „skupina“ v čl. 91 odst. 4 písm. a) směrnice 2013/36/EU a navrhl upřesnit a sjednotit výklad tohoto pojmu formou „obecného pokynu“ podle čl. 16 Nařízení č. 1093/2010. Předmětný harmonizační návrh je obsažen ve veřejně konzultovaném návrhu obecných pokynů EBA a Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (dále jen „ESMA“) k posuzování osob z 28. 10. 2016. Přestože se jedná prozatím o konzultační návrh, je žádoucí tomuto návrhu přizpůsobit znění ustanovení, tj. uplatnit pro preferenční počítání funkcí člena vedoucího orgánu (čl. 91 směrnice 2013/36/EU) vymezení „skupiny“ podle pravidel pro účetní konsolidaci odkazem na čl. 2 odst.11 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS.

K bodu 35 (§ 8 odst. 7)

Definice „výkonného člena“ se zrušuje s ohledem na zavedení legislativní zkratky v § 4 odst. 5 písm. l) a v souvislosti s tím dochází k přečíslování následujících odstavců.

K bodu 38 (§ 8 odst. 9)

V souvislosti s přečíslováním odstavců dochází ke změně odkazu a současně se zpřesňuje znění odstavce, pokud jde o osobu „pracovníka“, neboť v případě pobočky banky z jiného než členského státu je s ohledem na odst. 4 až 6, které stanoví požadavky výhradně na členy vedoucího orgánu banky, postačující pojem „osoby ve vedení pobočky“.

K bodu 39 a 40 (§ 8a odst. 1 a 2)

V odstavci 1 se v souladu s nově zavedenou definicí v § 3b písm. b) pojmy „statutární orgán, správní rada, dozorčí rada“ nahrazují pojmem „vedoucí orgán“. Vzhledem ke skutečnosti, že zahraniční úpravy práva společností neznají pojem „statutární orgán“, navrhuje se v odstavci 2 použít rovněž nově definovaný pojem „vedoucí orgán“, a zvýšit tak srozumitelnost a účinnost předmětného ustanovení.

K bodům 41 a 42 (§ 8aa a § 8b odst. 1)

Dochází k harmonizaci úpravy řídicího a kontrolního systému s jinými sektorovými zákony (např. zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech a zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu). Předpokládá se maximální harmonizace ve všech zákonech na finančním trhu, a to i s ohledem na to, že ČNB v zásadě všechny podrobnosti upravuje vyhláškou č. 163/2014 Sb. Pro účely dohledu je tak žádoucí, aby úprava byla v základních principech totožná. Navíc samotné směrnice se v předmětných úpravách navzájem inspirují a k harmonizaci tak dochází i na úrovni EU. V § 8aa nedochází ke stanovení nových povinností, ale jde o přesun již stávajících povinností týkajících se řídicího a kontrolního systému. § 8b odst. 1 stanovuje, co vše je povinnou součástí řídicího a kontrolního systému banky. Řídicí a kontrolní systém musí zahrnovat strategické a operativní řízení, organizační uspořádání, včetně například řádných administrativních a účetních postupů a vnitřních předpisů, systém řízení rizik a vnitřní kontroly, systém vnitřní a vnější komunikace a systém řízení střetů zájmů. Součástí řídicího a kontrolního systému jsou dále kontrolní a bezpečnostní opatření při zpracování a evidenci informací, systém vyřizování stížností a reklamací, zajišťování důvěryhodnosti a odborných znalostí osob, pomocí kterých banka vykonává svou činnost apod. Úprava řídicího a kontrolního systému je z velké části transpozicí relevantních ustanovení směrnice CRDIV.

K bodům 43 a 44 (§ 8b odst. 2, 4 až 6)

Dochází k zpřesnění znění předmětného ustanovení.

K bodu 45 (§ 8b odst. 7 a 8)

Ustanovení § 8b odst. 7 a 8 se zrušují. Zmocnění k vydání vyhlášky ČNB je zakotveno v novém § 8bc. Povinnost pobočky banky z jiného než členského státu řídit se požadavky na řídicí a kontrolní systém přiměřeně je nově upravena v § 8aa odst. 2.

K bodu 46 (§ 8ba až 8bc)

V § 8ba dochází k harmonizaci úpravy řídicího a kontrolního systému ve vztahu k outsourcingu s jinými sektorovými zákony (např. zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech a zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu). Z vyhlášky ČNB se přebírá ustanovení, že pověřením jiné osoby není dotčena odpovědnost banky za porušení povinností vykonávat činnost řádně a obezřetně a poskytovat služby s odbornou péčí a dalších povinností ve vztahu ke třetím osobám. Nový § 8bb transponuje čl. 74 odst. 2 směrnice CRDIV, přičemž současně harmonizuje úpravu související s obecnými požadavky na personální zdroje banky s jinými sektorovými zákony. Personální zdroje představují nejširší personální substrát banky, jedná se proto o všechny osoby, pomocí kterých vykonává banka činnosti, tedy pracovníky banky i jiné osoby, které pro banku zajištují výkon určité činnosti např. v rámci outsourcingu. Ustanovení § 8bc pak zakotvuje zmocnění k vydání vyhlášky ČNB původně upravené ve zrušeném § 8b odst. 7.

K bodu 51 (§ 11b odst. 2 písm. b))

Provádí se legislativně technická úprava spočívající ve zpřesnění odkazu na ustanovení upravující řídicí a kontrolní systém banky.

K bodu 52 (§ 12 odst. 1)

Dochází k vypuštění části textu ustanovení v souvislosti s tím, že předmětná úprava je obsažena v novém § 8aa odst. 1.

K bodu 54 (§ 12 odst. 3)

V rámci harmonizace s jinými sektorovými zákony se v nově doplněném § 12 odst. 3 upravuje povinnost banky poskytovat služby s odbornou péčí, přičemž se v obecné rovině vymezuje, co se pojmem odborná péče rozumí.

K bodu 55 (§ 12o odst. 4)

Jedná se o opravu legislativně technické chyby v platném zákoně.

K bodu 59 (§ 16 odst. 4 písm. c))

Jedná se o legislativně technickou úpravu související se sjednocením terminologie napříč zákonem. Dále je vypuštěna část ustanovení, která se předcházející novelou úpravy pojištění pohledávek z vkladů, konkrétně vložením ustanovení § 41a odst. 3 do zákona o bankách, stala obsoletní. Vzhledem k tomu, že podle § 41a odst. 3 zákona o bankách má banka a pobočka banky z jiného než členského státu povinnost účastnit se systému pojištění pohledávek z vkladů, je nadbytečné, aby při převodu obchodního závodu zahraniční banka, na kterou je také možné obchodní závod převést, prokazovala, že systém pojištění pohledávek z vkladů, který se na vklady převáděné v rámci prodeje obchodního závodu bude vztahovat, zaručuje oprávněným osobám nejméně stejný stupeň ochrany, jaký požívaly podle zákona o bankách.

K bodu 60 (§ 16 odst. 6 až 12)

Odstavec 6 Ustanovení je legislativně technickým potvrzením kritérií pro posouzení přeměny nebo jakékoliv dispozice s obchodním závodem nebo jeho částí, které lze už dnes dovodit z úkolů České národní banky při výkonu dohledu nad finančním trhem podle § 2 zákona o České národní bance. Navazuje také na závěry orgánů Evropské unie přijaté v souvislosti s tzv. jednotným dohledovým mechanismem. Jedná se o bod 44 preambule nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi.

Odstavec 7 Zakotvuje se zmocnění pro vydání vyhlášky České národní banky, která stanoví podrobnosti týkající se náležitostí žádosti o udělení předchozího souhlasu v souladu s požadavky na vymezení náležitostí žádostí právním předpisem. Podle § 37 odst. 2 správního řádu obsahuje podání náležitosti stanovené zákonem. S ohledem na velmi technickou povahu dokumentace transakcí a dalších postupů na finančním trhu však předpisy na finančním trhu obsahují tradičně speciální úpravu a formou zmocnění k vydání vyhlášky umožňují úpravu náležitostí žádostí, resp. údajů a příloh, které jsou součástí žádosti, a to v návaznosti na vymezení podmínek a rámcový popis náležitostí v zákoně. Rámcový popis v první větě odstavce 7 je věcně převzat z úpravy v pojišťovnictví (§ 122 odst. 2 zákona o pojišťovnictví).

Odstavec 8 Toto ustanovení zajišťuje, že vkladatelé a další klienti banky budou mít dostatek informací ohledně přeměny nebo jakékoliv dispozice s obchodním závodem nebo jeho částí, aby mohli tuto změnu posoudit a v mezích svých zákonných a smluvních práv adekvátně reagovat. Ustanovení ukládá, aby všichni klienti byli informováni uveřejněním příslušného oznámení na internetových stránkách banky. Vkladatelům, u jejichž pohledávek z vkladů dochází ke změně v osobě dlužníka, se v tomto ohledu přiznává silnější míra ochrany, a proto ustanovení ukládá

V bodě 44 preambule nařízení 1024/2013 se mj. uvádí, že „by měla být plně respektována odpovědnost příslušných orgánů nezúčastněných členských států tak, aby tyto orgány nadále měly dostatečné nástroje dohledu a pravomoci dohledu nad úvěrovými institucemi působícími na jejich území, a byly tak schopny plnit tyto úkoly a účinně chránit finanční stabilitu a veřejné zájmy. S cílem usnadnit příslušným orgánům plnění svých úkolů by navíc měly být vkladatelům a příslušným orgánům poskytovány včasné informace o změně právní formy dceřiných společností nebo poboček.“ bance informovat tyto vkladatele také poskytnutím oznámení na trvalém nosiči dat. Toto adresné informování vkladatelů by pak mělo proběhnout bez zbytečného odkladu po uveřejnění oznámení na internetových stránkách banky. V tomto případě lze předpokládat, že formulace bez zbytečného odkladu by měla znamenat adresné rozeslání v řádu hodin po uveřejnění informace na internetových stránkách banky, kdy již bude ověřeno, že primární informování v podobě uveřejnění proběhlo. Důvodem tohoto časového sledu je především fakt, že se ke dni uveřejnění oznámení váže začátek běhu lhůty pro uplatnění práva na výběr pohledávky z vkladu či její převod dle odstavce 11.

Adresné informování vkladatelů pouze v případě, kdy dochází ke změně v osobě dlužníka u pohledávek z vkladů u banky, bylo zvoleno z toho důvodu, aby banka nebyla nucena adresně informovat vkladatele v případech, kdy se fakticky jedná o dispozici s obchodním závodem, která nemá dopady na pohledávky z vkladů (např. vyčlenění IT sekce z banky apod.), anebo má dopady pouze na některé pohledávky z vkladů (adresné informování by pak bylo směřováno pouze vůči takto dotčeným vkladatelům).

Pokud bude použito toto ustanovení a oznámení uveřejněno na internetových stránkách banky, je takto provedené informování považováno za splnění povinnosti informovat vkladatele podle § 41s odst. 1 s tím, že lhůta pro účely § 41s odst. 2 začíná běžet ode dne, kdy bylo oznámení uveřejněno na internetových stránkách banky podle tohoto odstavce.

Odstavec 9 Upravují se minimální náležitosti oznámení banky o připravované přeměně nebo jakékoliv dispozici s obchodním závodem nebo jeho částí.

Co se týče bodu e), podle kterého by měl být obsahem oznámení popis vlivu dispozice s obchodním závodem banky, na klienty a jejich smlouvy s bankou, mělo by být v oznámení uvedeno zejména, zda má dispozice s obchodním závodem banky nějaký vliv na platnost smluv banky s klienty, případně ujištění, že tato dispozice žádný vliv na smlouvy s klienty a jejich platnost nemá.

Poučením vkladatelů o jejich právu vybrat své pohledávky z vkladů nebo je převést (písmeno h)), (pokud bude součástí oznámení, tedy pokud toto právo vyplývající z odstavce 11 nebo § 41s odst. 2 vznikne), se rozumí také (kromě informace o právu vkladatele vybrat své pohledávky z vkladů nebo je převést a způsobu realizace tohoto práva) informace o začátku a konci běhu lhůty, ve které může vkladatel tohoto práva využít. V textu oznámení schvalovaném ČNB postačí tuto informaci vzhledem k možné nejistotě ohledně termínu, kdy bude informace uveřejněna na internetových stránkách, stanovit pouze indikativně.

Odstavec 10 Podle ustanovení musí být text oznámení před jeho použitím k informování klientů (tedy před zahájením informování klientů) schválen ČNB. Text oznámení musí být mj. určitý a srozumitelný, což jsou pojmy běžně používané v právním řádu a aplikační praxi (např. § 45 zákona o obchodních korporacích, § 43 občanského soudního řádu, § 128 insolvenčního zákona, v předpisech podléhajících dohledu ČNB, např. v § 11 zákona o směnárenské činnosti). Srozumitelnost je základním požadavkem zákona o ochraně spotřebitele (§ 5a, § 9, § 10, § 11 aj.). Podstatou přezkumu ČNB bude, zda jsou informace dostatečně konkrétní (určité) a zda jsou psané způsobem, kterému běžný (průměrný) adresát bez obtíží porozumí.

Na přezkum má ČNB lhůtu 30 dnů od podání žádosti, a pokud ČNB do 30 dnů ode dne doručení žádosti banky o schválení textu oznámení nezahájí správní řízení o zamítnutí žádosti, má se za to, že text oznámení schválila.

Odstavec 11 Zakotvuje se oprávnění vkladatelů vybrat nebo převést své pohledávky z vkladů a to bezúplatně a bez sankce v případě, kdy v důsledku dispozice s obchodním závodem banky nebo jeho částí, fúze nebo rozdělení banky dochází ke změně příslušného orgánu dohledu nad bankou a současně ve vztahu k jejich pohledávce z vkladu dochází ke změně v osobě dlužníka.

Vkladatel může své pohledávky z vkladů vybrat nebo převést ve tříměsíční lhůtě, která začíná běžet v den, kdy banka uveřejní na svých internetových stránkách oznámení podle odstavce 8.

Na převedení a výběr pohledávek z vkladů podle tohoto ustanovení mají nárok pouze ti vkladatelé, kteří mají vůči bance pohledávku z nepojištěného vkladu (jde o vklady nepodléhající pojištění vkladů podle § 41c zákona o bankách).

Obdobné právo vkladatelů s pohledávkami z vkladů podléhajících pojištění vkladů se řídí zvláštní úpravou práva na akceleraci podle § 41s odst. 2 zákona o bankách), tj. neuplatní se pro ně právo podle § 16 odst. 10, ale odpovídající transpoziční právo podle § 41s.

V podrobnostech viz závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace.

Odstavec 12 Pravidla podle odstavce 8 až 11 se neuplatní, pokud ČNB ve svém rozhodnutí o souhlasu podle odstavce 1 uvede, že dochází k přeměně nebo jakékoliv dispozici s obchodním závodem nebo jeho částí v rámci ozdravení banky podle zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, tj. typicky v rámci postupů podle ozdravného plánu nebo plánu řešení krize banky, ale v úvahu připadá i postup při odstraňování překážek řešení krize.

V takovém případě ČNB v rámci rozhodnutí o souhlasu podle odstavce 1 odůvodní, že byly podmínky pro uplatnění výjimky naplněny.

Touto výjimkou však není dotčeno transpoziční ustanovení § 41s, podle kterého i tak části klientů – vkladatelům z pojištěných vkladů – odpovídající právo vzniká.

K bodu 62 (§ 16a odst. 2)

Dochází jednak k legislativně technickým úpravám souvisejícím se sjednocením terminologie napříč zákonem a jednak se provádí změna snižující administrativní zátěž jak na straně účastníků řízení, tak na straně ČNB. Odstraňuje se tím nekonzistence, když podle § 5g zákona o bankách domácí orgán dohledu pouze předá oznámení hostitelskému orgánu dohledu a informuje o tom banku, resp. informuje banku o tom, že oznámení nepředal hostitelskému orgánu dohledu, avšak podle § 16a rozhoduje o tom, že jsou splněny podmínky, ve správním řízení. Nově bude ČNB rozhodovat ve správním řízení pouze tehdy, pokud shledá, že podmínky podnikání podle § 5c až 5m zákona o bankách v jiném členském státě splněny nejsou a pro tento případ dává bance záruku procesních práv včetně přezkumu rozhodnutí.

K bodu 64 (§ 17a odst. 1)

Z důvodu udržení terminologické konzistence v rámci právních předpisů v oblasti finančních trhů byla vypuštěna definice nepřímého podílu a v souvislosti s tím došlo k přečíslování následujících odstavců.

K bodu 65 (§ 17a odst. 5)

V souladu s článkem 27 směrnice CRDIV se upravuje způsob výpočtu kvalifikované účasti na bance tím, že dochází k upřesnění započitatelných, resp. nezapočítaných aktiv.

K bodům 66 až 69 (§ 17a odst. 9 a 10)

V návaznosti na zrušení § 17a odst. 1 a přečíslování odstavců dochází k úpravě odkazů.

K bodu 72 (§ 20 odst. 3)

V souladu s článkem 22 odst. 1 směrnice CRDIV se upřesňuje, že mají-li určité osoby záměr nabýt či zvýšit kvalifikovanou účast na bance, pak musejí tento záměr předem oznámit ČNB.

K bodu 73 (§ 20 odst. 4)

V souladu s článkem 22 odst. 2 směrnice CRDIV se stanovuje, že pokud žádost o nabytí či zvýšení kvalifikované účasti nesplňuje veškeré předepsané náležitosti nebo pokud k žádosti žadatel nepřiloží všechny doklady nezbytné pro posouzení žádosti, je žadatel bez zbytečného odkladu vyzván ČNB k odstranění nedostatků. Dále, oproti stávající právní úpravě, kdy zákonem stanovená lhůta pro posouzení žádosti běží ode dne prvotního podání žádosti o nabytí či zvýšení kvalifikované účasti bez ohledu na její úplnost, se nově stanovuje, že v souladu s článkem 22 odst. 2 směrnice CRD IV začíná lhůta pro posouzení plynout, až když je předložená žádost úplná.

K bodu 75 (§ 20 odst. 6)

Provádí se úprava v návaznosti na navázání běhu lhůty na předložení úplné žádosti. Vzhledem k tomu, že po podání úplné žádosti nemůže být žádost již z logiky věci neúplná, ani nemůže trpět jinými vadami, nahrazuje se původní textace zněním, které nepředjímá vadnost žádosti. Dále se nahrazuje pojem „přerušení lhůty“ pojmem „stavení lhůty“, který lépe odpovídá smyslu článku 22 odst. 3 směrnice CRDIV, jenž přesně stanoví maximální délku „přerušení“ běhu lhůty. Pokud by byla lhůta přerušena a nikoliv stavěna, začala by běžet nová lhůta, a nebylo by tak možné vyhovět dikci tohoto ustanovení směrnice CRDIV. Vzhledem k textaci daného ustanovení CRDIV, podle kterého další žádost o doplnění nesmí vést k dalšímu přerušení lhůty, se dále stanoví, že stavit běh této lhůty je možné pouze jednou.

K bodu 76 (§ 20 odst. 7)

Provádí se úprava v návaznosti na navázání běhu lhůty na předložení úplné žádosti.

K bodu 77 (§ 20 odst. 8)

V souladu s článkem 23 odst. 2 směrnice CRDIV se zakotvují důvody, pro které ČNB nevyhoví žádosti o nabytí kvalifikované účasti, tj. pokud nejsou splněny zákonem stanovené požadavky uvedené v odstavci 9, nebo jestliže informace předložené žadatelem nejsou dostatečné pro posouzení žádosti.

K bodu 78 až 80 (§ 20 odst. 9)

V souladu s článkem 23 odst. 1 směrnice CRD IV se doplňují a upřesňují podmínky pro udělení souhlasu s nabytím kvalifikované účasti, konkrétně splnění podmínky adekvátního finančního zdraví žadatele a absence negativního vlivu na zajištění řádného a obezřetného vedení banky. Současně se v § 20 odst. 9 písm. b) v souladu s nově zavedenou definicí v § 3b písm. b) pojmy „statutární orgán, správní rada, dozorčí rada“ nahrazují pojmem „vedoucí orgán“.

K bodu 81 (§ 20 odst. 10)

Dochází k vypuštění věty první, která je nadbytečná s ohledem na skutečnost, že povinnost správního orgánu vyrozumět bez zbytečného odkladu žadatele o negativním rozhodnutí vyplývá ze správního řádu (§ 71 odst. 1).

K bodu 82 (§ 20 odst. 12)

Vzhledem k tomu, že se toto ustanovení vztahuje k odstavci 11 a souhlas v tomto případě nelze udělit jinak než následně, provádí se zpřesnění textace ustanovení. Dále se pro harmonizaci s ostatními zákony finančního trhu a pro zpřesnění ustanovení zakotvuje, že souhlas podle odstavce 11 lze udělit pouze v případech zvláštního zřetele hodných.

K bodu 83 (§ 20 odst. 14 písm. a))

Slovo „omezit“ se nahrazuje slovem „určit“, protože obecná lhůta pro nabytí kvalifikované účasti není stanovena, a nelze tedy hovořit o jejím omezení.

K bodu 85 (§ 20a odst. 9)

Vkládá se nový odstavec 9, jímž se zavádí nová povinnost banky požádat ČNB o schválení seznamu akcionářů při rozhodování mimo valnou hromadu (tzv. rozhodování per rollam). Navrhovaná úprava adaptuje úpravu obsaženou v zákoně o bankách na rozšíření forem rozhodování valné hromady provedené zákonem o obchodních korporacích. Souhlas ČNB se seznamem akcionářů banky je zvláštním nástrojem, jehož smyslem je eliminovat vliv osob, jejichž účast na bance ČNB neschválila. Pokud by se to nemělo týkat rozhodování per rollam, vzniká nežádoucí inkonsistence a riziko obcházení požadavku na souhlas ČNB právě rozhodováním per rollam.

K bodu 86 (§ 20c odst. 1)

Provádí se legislativně technická úprava, kterou dochází k zpřesnění znění předmětného ustanovení a sjednocení terminologie používané napříč zákonem.

K bodu 87 (§ 20c odst. 4)

Z dosavadní právní úpravy jednoznačně nevyplývala možnost vztáhnout opravné zúčtování i na transakce prováděné v rámci jedné banky. Nová úprava toto zajišťuje.

K bodu 88 (§ 23 odst. 2)

Touto úpravou se staví najisto, že lhůta pro úhradu ztráty pro banku je bez zbytečného odkladu poté, co o této skutečnosti rozhodla valná hromada. V tomto případě se vychází z obecné úpravy lhůt obsažené v občanském zákoníku. Stejně bude upravena délka lhůty pro úhradu ztráty obsažená v zákoně o spořitelních a úvěrních družstvech.

K bodu 92 (§ 26 odst. 2 písm. a) bod 8)

V souvislosti se změnami v úpravě řídicího a kontrolního systému a s tím souvisejícími změnami v označení jednotlivých písmen dochází ke změně odkazu.

K bodu 93 (§ 26 odst. 2 písm. c))

V souvislosti se změnami v úpravě řídicího a kontrolního systému a s tím souvisejícími změnami v označení jednotlivých písmen dochází ke změně odkazu.

K bodu 95 (§ 26 odst. 6 písm. a) bod 6)

Zakotvuje se nová pravomoc ČNB spočívající v možnosti uložit dohlížené úvěrové instituci na základě závěrů z kontroly na místě opatření k nápravě ve formě nařízení změny auditora. Navrhovaným ustanovením se doplňuje stávající kompetence ČNB, kdy již podle současné úpravy může ČNB odmítnout bankou navrženého auditora (§ 22 odst. 4 zákona o bankách). Je tedy logické, aby ČNB v případě zjištění nedostatků během výkonu činnosti auditora banky měla v zákoně explicitně vyjádřenou oporu pro uložení opatření k nápravě spočívajícího v nařízení změny auditora.

Právo ČNB nařídit změnu auditora v rámci opatření k nápravě bylo historicky upraveno zejména v zákonech upravujících podnikání na kapitálovém trhu a v zákonech, které se jimi inspirovaly. Obdobnou úpravu tak v současnosti obsahuje např. ustanovení § 136 odst. 1 písm. a) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ustanovení § 539 písm. d) zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, nebo ustanovení § 135d odst. 1 písm. d) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku. Navrhovanou úpravou tak dochází ke snižování rozdílů v dohledu mezi jednotlivými segmenty finančního trhu v České republice.

K bodu 98 (§ 26ba odst. 1 písm. a))

Jedná se o legislativně technickou úpravu. Je vypuštěn odkaz na § 29, který dříve upravoval nucenou správu. Nucená správa byla zákonem č. 375/2015 Sb. ze zákona o bankách vypuštěna.

K bodu 99 (§ 26bb odst. 4)

Jedná se o legislativně technickou změnu. Úpravou poslední věty se ustanovení § 26bb, odstavce 4, uvádí do souladu s příslušným ustanovením čl. 458 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013. V případě tohoto článku přímo účinného nařízení, na který je odkazováno v § 26bb odst. 3, se totiž uplatní jiná lhůta (2 roky s možností prodloužení), než je tomu u opatření obecné povahy podle odstavce 2.

K bodu 100 (§ 26bb odst. 5)

Zakotvuje se stejný režim pro podané námitky k opatření obecné povahy, jako je tomu u opatření obecné povahy podle § 12x a § 20d. V těchto ustanoveních je totiž zvolen postup odpovídající zjednodušenému režimu vydávání opatření obecné povahy (oproti obecné úpravě dle správního řádu), tedy že na podané námitky se reaguje aktem dle části čtvrté správního řádu s tím, že jsou-li námitky opodstatněné, je dán důvod pro změnu či zrušení opatření obecné povahy. Sjednocuje se tak také přístup při vyřizování námitek podaných proti opatřením obecné povahy upraveným v zákoně o bankách.

K bodu 104 (§ 26i odst. 1 písm. b))

V souvislosti se změnami v úpravě řídicího a kontrolního systému a s tím souvisejícími změnami v označení jednotlivých písmen dochází ke změně odkazu.

K bodu 106 (§ 34 odst. 4)

Jedná se o úpravu směřující ke zkvalitnění textu zákona po vzoru obdobného ustanovení § 145 odst. 7 zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Do ustanovení se doplňuje clausula rebus sic stantibus, tzn. trvání určitých práv a povinností je vázáno na to, že se podstatně nezmění okolnosti, za nichž tento právní vztah vznikl.

K bodům 107 a 108 (§ 35 a § 36 odst. 1 věta druhá)

Ruší se dosavadní povinnost ČNB doručovat rozhodnutí o odnětí licence statutárnímu orgánu banky a povinnost zveřejnit rozhodnutí v Obchodním věstníku. Snižuje se tak administrativní zátěž pro ČNB a zmenšuje se nejistota ohledně doby, kdy nabude rozhodnutí právní moci, protože rozhodnutí bude doručováno podle obecného postupu obsaženého ve správním řádu datovou schránkou. Rozhodnutí ČNB zveřejní na svých internetových stránkách.

Pokud jde o zrušení banky po odnětí licence, navrhovaná úprava zakotvuje zrušení banky (akciové společnosti) přímo ex lege bez jakékoliv časové prodlevy, nikoliv až po přivolení soudu na návrh ČNB, jako je tomu podle dosavadní právní úpravy. Ustanovením se sleduje vyloučení možnosti banky zpochybňovat své zrušení, čímž se také výrazně sníží doba právní nejistoty, kdy by management banky mohl činit kroky, které by ve svém důsledku mohly poškodit klienty nebo další věřitele banky. Ustanovení také přispívá ke sbližování pravidel týkajících se úvěrových institucí, kdy obdobná úprava je již zavedena pro spořitelní a úvěrní družstva.

Dále se v ustanovení mění terminologie v souladu s novým občanským zákoníkem, když se nově v ustanovení místo sousloví „pohledávky a závazky“ používá sousloví „pohledávky a dluhy“.

K bodu 109 (§ 36 - konec odstavce)

Zpřesněním úpravy jmenování a odvolání likvidátora banky se snižuje riziko vzniku prodlev v započetí výkonu činnosti likvidátora, které mohly vznikat v důsledku napadení (prvostupňového) rozhodnutí soudu ohledně návrhu České národní banky na jmenování, resp. odvolání likvidátora banky. Navrhovaná úprava upřesněním, že účinnost rozhodnutí o jmenování, resp. odvolání likvidátora nastává vůči každému okamžikem vyvěšení na úřední desce soudu, který takové rozhodnutí vydal, tak zkracuje reálnou dobu, po kterou likvidátor nevykonává svou činnost. Zpřesnění ustanovení vychází z právní úpravy pro spořitelní a úvěrní družstva a přispívá tak i ke sbližování pravidel pro úvěrové instituce.

K bodu 112 (§ 36a odst. 6)

Jedná se o legislativně technickou úpravu. Je vypuštěn odkaz na § 28 odst. 3, který dříve upravoval nucenou správu. Nucená správa byla zákonem č. 375/2015 Sb. ze zákona o bankách vypuštěna.

K bodu 113 (§ 36a odst. 6 písm. c)

Jedná se o legislativně technickou úpravu v souvislosti se zrušením § 36a odst. 6.

K bodu 114 (§ 36b odst. 1)

Jedná se o legislativně technickou úpravu. Je vypuštěn odkaz na § 29c odst. 7, který upravoval nucenou správu, jež byla zákonem č. 375/2015 Sb. ze zákona o bankách vypuštěna.

K bodu 115 (§ 36b odst. 2)

Dochází k sjednocení terminologie používané napříč zákonem v souladu s nově zavedenou definicí „pracovníka“ v § 3b písm. a). Vzhledem k tomu, že pracovníkem se rozumí každý člen orgánu banky, pojmy „člen statutárního orgánu, člen správní rady nebo člen dozorčí rady banky“ se zrušují.

K bodu 116 (§ 36b odst. 6 písm. a))

Jedná se o legislativně technickou úpravu v souvislosti se zrušením § 36b odst. 1.

K bodu 117 (§ 36b odst. 6 písm. b))

Jedná se o legislativně technickou úpravu v souvislosti se zrušením § 36b odst. 1.

K bodům 118 a 119 (§ 36c odst. 1 písm. f), g) a h))

Jedná se o legislativně technickou úpravu. Je vypuštěn odkaz na § 29b odst. 5, který dříve upravoval nucenou správu, jež byla zákonem č. 375/2015 Sb. ze zákona vypuštěna.

K bodu 120 (§ 36c odst. 4 až 6)

Jedná se o legislativně technickou úpravu. Jsou vypuštěny odkazy na § 29c odst. 4, § 29b a § 29c odst. 7, které dříve upravovaly nucenou správu. Nucená správa byla zákonem č. 375/2015 Sb. ze zákona o bankách vypuštěna.

K bodu 121 (§ 36c odst. 6 písm. b))

Jedná se o legislativně technickou úpravu v souvislosti se zrušením § 36c odst. 4.

K bodu 122 (§ 36c odst. 6 písm. c))

Jedná se o legislativně technickou úpravu v souvislosti se zrušením § 36c odst. 4 až 6.

K bodu 123 (§ 36c odst. 6 písm. e) a f))

Jedná se o legislativně technickou úpravu v souvislosti se zrušením § 36c odst. 4 až 6.

K bodu 126 (§ 36e odst. 1 písm. c))

Provádí se úprava přestupku k vyjasnění důsledků v případě, že banka nesplní podmínky pro otevření pobočky v hostitelském státě. Orgán dohledu domovského státu, poté co posoudí informace uvedené v 5f a vyhodnotí je, že nejsou v pořádku, vydá rozhodnutí (negativní rozhodnutí § 16a odst. 2) a oznámí negativní rozhodnutí bance postupem podle § 5g odst. 2. Tedy v tomto případě, nedojde k předání informací orgánu dohledu hostitelského státu podle § 5g odst. 1 a tedy nedojde ani k postupu podle § 5h odst. 2. Pokud by tedy v tomto případě banka započala vykonávat činnost v hostitelském státě, nebylo by to v rozporu s § 5h odst. 2 (jelikož k jeho naplnění by nikdy nedošlo), ale v rozporu s § 5g odst. 2.

K bodům 127, 128, 135, 141, 142 a 144 (§ 36e odst. 1 písm. m). § 36e odst. 1 písm. o), § 36e odst. 6 písm. c), § 36h odst. 1 písm. m) a § 36h odst. 4 písm. c))

Zavádí se přestupek v návaznosti na povinnost banky poskytovat služby s odbornou péčí. Přestupek se zavádí i pro banku z jiného než členského státu.

K bodu 129 (§ 36e odst. 2 písm. m))

Zavádí se přestupek v návaznosti na povinnost banky písemně informovat Českou národní banku o všech změnách v kvalifikovaných účastech. Jedná se o opravu dosavadního stavu, kdy v zákoně absentoval přestupek banky k dané informační povinnosti. Sankce za přestupek byla zvolena ve stejné výši, jako je tomu u obdobné povinnosti obsažené v odstavci 18 téhož paragrafu.

K bodu 131 (§ 36e odst. 4 písm. i))

Zavádí se přestupek v návaznosti na povinnost banky uhradit z vlastních zdrojů ztrátu, a to ve lhůtě bez zbytečného odkladu po rozhodnutí valné hromady o úhradě takové ztráty.

K bodu 133 a 134 (§ 36e odst. 5 písm. l))

Zavádí se přestupek v návaznosti na povinnost banky informovat klienty podle § 16 odst. 8 až 10. Vzhledem k tomu, že dosud nebyl zaveden ani přestupek za neinformování klientů v § 41s, zavádí se pro tyto dvě obdobná porušení zákona stejná sankce, která je stanovena obecně pro přestupky související se systémem pojištění vkladů ve výši 50 mil. korun.

K bodu 136 (§ 36f odst. 1)

Dochází k zpřesnění znění předmětného ustanovení.

K bodu 145 (§ 36ha)

K odstavci 1 V souvislosti se založením nové povinnosti podle § 38aa se doplňují nové skutkové podstaty přestupků spočívající v neohlášení kybernetického bezpečnostního incidentu, včasné neoznámení opatření přijatého v souvislosti s řešením kybernetického bezpečnostního incidentu, nebo jiném porušení svých povinností souvisejících s předáváním informací.

Takovým jiným porušením může být např. případ, kdy administrátor ve smyslu provádějícího právního předpisu nesdělí provozovateli databáze, resp. ČNB zástupce uživatele.

K odstavci 2 Navrhované ustanovení obsahuje vymezení pokut, které za takováto porušení může ČNB uložit, a to jak pro banky, tak pro pobočky zahraničních bank z EU i mimo EU. Navrhovaná výše pokuty je odstupňovaná na maximální výši 1 000 000 Kč, resp. 500 000 Kč s tím, že tyto výše horních hranic jsou dle navrhovatele dostatečné vzhledem k povaze a závažnosti uvedených povinností.

K bodu 146 (§ 38 odst. 3 písm. k))

Jedná se o legislativně technickou změnu, napravuje se chybný odkaz na právní předpis v poznámce pod čarou v souvislosti se zákonem č. 302/2016 Sb. kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

K bodu 147 (§ 38 odst. 3 písm. m) a n))

Mění se výčet průlomů do bankovního tajemství tak, že se v souvislosti s pátráním po hledané nebo pohřešované osobě doplňuje seznam průlomů do bankovního tajemství. Vzhledem k tomu, že úprava pouze zohledňuje průlomy do bankovního tajemství již obsažené v zákoně o Policii ČR a také v zákoně o GIBS, které umožňují Policii ČR, resp. GIBS vyžádat si od banky výpis o době a místě použití elektronického platebního prostředku, nemění úprava nynější faktický legislativní stav. Je však vhodné, aby průlomy do bankovního tajemství nebyly obsaženy pouze v sektorových zákonech (např. v zákoně Policii ČR), ale aby byly umožněny i zákonem o bankách, jako je tomu ve většině případů doposud. Identická úprava ohledně prolomení povinnosti mlčenlivosti je provedena i v zákoně o spořitelních a úvěrních družstvech.

K bodu 148 (§ 38 odst. 6)

Provádí se legislativně technická úprava, kterou dochází k zpřesnění znění předmětného ustanovení a sjednocení terminologie používané napříč zákonem.

K bodům 150 a 151 (§ 38a odst. 1 a 2)

Provádí se legislativně technická úprava, kterou dochází k zpřesnění znění předmětného ustanovení a sjednocení terminologie používané napříč zákonem.

K bodu 152 (§ 38aa)

K odstavci 1 a 2 Uživatelé, kteří budou mít povinnost se podílet na výměně informací v rámci databáze, jsou podle daného ustanovení ČNB, banky (včetně stavebních spořitelen) a pobočky zahraničních bank. Za účelem zajištění konzistence užívaných pojmů se zákonem o kybernetické bezpečnosti se kybernetickým bezpečnostním incidentem a kybernetickou bezpečnostní událostí rozumí tyto pojmy tak, jak jsou definovány v zákoně o kybernetické bezpečnosti. Kybernetickým bezpečnostním incidentem se proto rozumí narušení bezpečnosti informací v informačních systémech nebo narušení bezpečnosti služeb anebo bezpečnosti a integrity sítí elektronických komunikací v důsledku kybernetické bezpečnostní události. Kybernetická bezpečnostní událost přitom představuje potencionální narušení bezpečnosti informací v informačních systémech, bezpečnosti služeb nebo bezpečnosti a integrity sítí elektronických komunikací. Příkladem takovéto události může být na finančním trhu mj. i detekce podvodu v oblasti zneužití přístupových hesel k internetovému bankovnictví apod. Předávané údaje mají přinést zejm. informace o povaze, příp. druhu, rozsahu a charakteristice útoku. Předávání informací o kybernetických bezpečnostních událostech má být fakultativní vzhledem k širokému okruhu a častému výskytu nejrůznějších forem takových událostí, kdy není žádoucí, aby musely být všechny do databáze vkládány (to by bylo neúměrně zatěžující a komplikovalo by to také vyhodnocení informací z databáze). Uživatelé budou rovněž do databáze vkládat informace o opatřeních, která v souvislosti s řešením jimi oznámeného kybernetického bezpečnostního incidentu přijali, a to do třiceti dnů po jeho zjištění (resp. fakultativně o opatřeních, která byla přijata v souvislosti s řešením kybernetické bezpečnostní události). Tím se neukládá povinnost určité opatření přijmout – ta závisí na povaze útoku a dalších okolnostech a plyne z obecné povinnosti bank jednat obezřetně a řídit operační rizika. Obligatorní informace o incidentech a případné informace o událostech se předávají bez zbytečného odkladu. Předpokládá se, že v praxi půjde max. o několik hodin, nejpozději do konce dne, ve kterém k incidentu nebo události došlo. Za nezbytný odklad lze považovat zejména dobu nezbytně nutnou pro technické vytvoření a předání informace o útoku, ale v některých případech může být legitimním důvodem odkladu i další skutečnost, např. riziko systémové paniky, pokud škody způsobené takovou panikou by byly zjevně větší než škody způsobené nedostatečnými informacemi o určitém incidentu nebo útoku, popřípadě nutnost prověření, zda se skutečně jednalo o kybernetický bezpečnostní útok nebo např. o selhání software. Zřízení a provozování databáze není transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady EU č. 2016/1148 a směrnice Evropského parlamentu a Rady EU č. 2015/2366, ale jedná se o národní právní úpravu. Implementace výše zmíněných směrnic bude provedena samostatnou novelou zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti resp. novým zákonem o platebním styku a novelou některých souvisejících zákonů.

K odstavci 3 Provozovatelem databáze je ČNB. Ta zajistí i vytvoření a vývoj databáze. Archivace informací se navrhuje na 10 let v souladu se standardem uchovávání informací v bankovnictví.

K odstavcům 4 a 5 Z hlediska fungování systému je výslovně stanoveno, že předání, resp. hlášení povinně předávaných informací, není porušením bankovního tajemství nebo porušením jiné povinné mlčenlivosti, např. smluvní, aby takto nebylo možné bránit sdílení informací významných pro obezřetné podnikání celého bankovního sektoru. Navrhované ustanovení zakotvuje zvláštní formu mlčenlivosti pro účely účasti v databázi ČNB. Stanoví, že osoby, které se účastní databáze, mají povinnost zachovávat mlčenlivost o všech údajích a informacích, které sdílí s ostatními uživateli databáze. Tato povinnost trvá i po případném ukončení účasti osoby v databázi. Tato specifická forma mlčenlivosti závazná pro všechny uživatele databáze je stěžejní pro zachování důvěryhodnosti celé databáze, která bude obsahovat velmi citlivá data. Aby byla umožněna konzultace mezi bankou, která získá z databáze chráněné informace, a společností, která pro ni zajišťuje dodávky IT systému vč. bezpečnostních aspektů (specializovaných IT dodavatelů, bank ze skupiny aj.), je třeba stanovit, že předání informací v nutném rozsahu v souvislosti s potřebami obezřetného poskytování služeb uživatelů databáze je možné, za podmínky alespoň smluvního závazku obdobné mlčenlivosti (při vědomí, že smluvní mlčenlivost nebude mít přednost na rozdíl od zákonné v případě žádostí orgánů veřejné moci o informace od těchto třetích osob). S ohledem na povinnost bank jednat obezřetně, i v rovině nešíření citlivých a zneužitelných informací o kyberbezpečnostních incidentech a událostech, by měly banky v rámci řídicího a kontrolního systému nastavit vedle smluvní mlčenlivosti také smluvní sankce, aby bylo také dodržování mlčenlivosti dostatečně spolehlivě zabezpečeno.

K odstavci 6 Ustanovení explicitně stanoví pravidla pro sdílení a úhradu nákladů na vývoj, provoz a správu databáze. Uživatelé se budou povinně podílet na úhradě nákladů spojených prvotně jen s vývojem (a to současně s prvním poplatkem za provoz a správu databáze v prvním období) a následně pravidelně i s provozem a správou databáze.

K odstavci 7 Navrhované ustanovení stanoví, že způsob výměny, rozsahu a formátu sdílených informací a konkrétní provozně technické podmínky přístupu k databázi stanoví ČNB vyhláškou.

K bodu 155 (§ 38e odst. 1 písm. f))

Dochází ke zrušení ustanovení v souvislosti s tím, že nucená správa byla zákonem č. 375/2015 Sb. ze zákona o bankách vypuštěna.

K bodu 157 (§ 39 odst. 1)

Dochází ke sjednocení terminologie používané napříč zákonem v souladu s nově zavedenou definicí „pracovníka“ v § 3b písm. a). Vzhledem k tomu, že se pracovníkem rozumí každý člen orgánu banky, pojmy „člen statutárního orgánu, člen správní rady nebo člen dozorčí rady banky“ se zrušují.

K bodu 158 (§ 39 odst. 2)

Podle § 11a zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, jsou zpravodajské služby oprávněny získávat údaje chráněné bankovním tajemstvím. Aby bylo dosaženo účelu tohoto oprávnění, tedy zabezpečování informací pro zákonné adresáty zpravodajských služeb, je nutné, aby předávání informací bankami bylo chráněno před vyzrazením, a to i před vyzrazením příslušnému klientovi, na kterého se bezpečnostní služba dotazuje. Zatímco u žádostí orgánů činných v trestním řízení je tato ochrana zajištěna ve zvláštním právním předpisu (§ 8b zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu) stejně jako například u žádostí Finančního analytického útvaru (§ 38 odst. 1 zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu), tato úprava v jiném právním předpisu pro žádosti tajných služeb absentuje. Utajení podle zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, pak není vhodným způsobem řešení problematiky, protože ne všechny banky jsou oprávněny utajované informace zpracovávat. Další institut poskytující ochranu před vyzrazením, který přichází v úvahu, tedy bankovní tajemství, neposkytuje ochranu před vyzrazením pracovníkem klientovi banky, protože se jedná spíše o určitou veřejnoprávní reflexi charakteru smluvních vztahů při poskytování bankovních služeb a osobou zavázanou u bankovního tajemství je banka, nikoliv jednotlivý pracovník banky. Navrhované ustanovení proto ukládá pracovníkům bank mlčenlivost ohledně údajů poskytnutých v rámci vyžadování zpráv zpravodajskými službami, a to i vůči klientovi banky, čímž se tato povinnost staví najisto. Výjimkou z této mlčenlivosti bude, podobně jako v případě utajovaných informací, nutnost sdělit tyto údaje v rámci výkonu funkce nebo pracovní činnosti pracovníka a člena vedoucího orgánu banky.

K bodu 159 (§ 40 odst. 6)

Jedná se o legislativně technickou úpravu. Je vypuštěn odkaz na § 27 odst. 1 a § 29 odst. 3, který dříve upravoval nucenou správu. Nucená správa byla zákonem č. 375/2015 Sb. ze zákona o bankách vypuštěna.

K bodu 160 (§ 41 odst. 1)

Stanoví se, že u rozhodnutí o odnětí licence banky má podaný rozklad odkladný účinek. Navrhovaná změna reflektuje skutečnost, že v případě odnětí licence je třeba zabezpečit postup, který sníží riziko nevratných procesů, které mohou komplikovat řádné vypořádání pohledávek a dluhů po právní moci rozhodnutí. Navrhovaná úprava přispívá k posílení právní ochrany ČNB a zamezení vzniku případných finančních ztrát, prostřednictvím snížení právního rizika, zejména rizika žalob na náhradu škody proti ČNB v případech, kdy by na základě rozkladu došlo ke změně rozhodnutí, vůči němuž byl rozklad podán. Dohledová praxe v oblasti družstevních záložen a v dalších sektorech, kde odkladný účinek není ze zákona vyloučen, dokládá, že takové řešení je i z praktického hlediska vyhovující.

K bodu 161 (§ 41a odst. 3)

Provádí se legislativně technická úprava, kterou dochází k sjednocení terminologie používané napříč zákonem. Dále dochází k zpřesnění znění ustanovení doplněním věty druhé. Podle dosavadního výkladu zákona a podle dosavadní praxe banka po odnětí licence příspěvky do FPV neplatí. Tomuto výkladu však ve spojení s § 41a odst. 3 zákona o bankách odporuje dikce § 35 odst. 2 zákona o bankách, podle kterého „bývalá banka“ „do doby, než vypořádá své pohledávky a závazky, se považuje za banku podle tohoto zákona“. Protože je potřeba odstranit tento rozpor, navrhuje se výslovně zakotvit, že banka a pobočka banky z jiného než členského státu po zániku licence nepřispívá do FPV. Vzhledem k tomu, že se podle § 14 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech vztahuje § 41a odst. 3 zákona o bankách obdobně na družstevní záložny, nevztahuje se povinnost přispívat do Fondu pojištění vkladů na družstevní záložnu ode dne zániku jejího povolení podle § 2a odst. 3 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech.

K bodu 162 (§ 41a odst. 5)

Doplňuje se možnost hradit náklady na činnost GSFT související se správou Fondu pojištění vkladů z mimořádných provozních příspěvků, jejichž výběr bude nově upraven v § 41cf nebo z dotací a návratných finančních výpomocí nově umožněných podle § 41cg. Bez tohoto doplnění by náklady na činnost GSFT bylo možné hradit pouze z investování peněžních prostředků, což je velmi nejistý zdroj příjmů. Pokud by pak byly všechny prostředky ve FPV spotřebovány na výplatu náhrad, nezbývaly by žádné prostředky na hrazení nákladů plynoucích z jeho provozu s tím, že by ani neexistovala cesta, jak je doplnit.

K bodům 163, 164 a 165 (§ 41c odst. 2 písm. f), odst. 3 a 6 až 8)

Vzhledem k tomu, že stávající znění ustanovení § 41c odst. 2 písm. f) a odst. 6 až 8 vyvolalo některé nejasnosti související zejména s výkladem pojmu „územní samosprávný celek“, je nezbytné postavit najisto, které subjekty nemají podle zákona vklady kryté systémem pojištění pohledávek z vkladů. Z věcného hlediska se návrh neodchyluje od současného stavu, dochází pouze k upřesnění textu zákona tak, aby nevznikaly výkladové nejasnosti. Podle navrhovaného znění ustanovení nejsou systémem pojištění pohledávek z vkladů kryty pohledávky z vkladů městských částí hlavního města Prahy a pohledávky z vkladů některých obcí, krajů a obdobných zahraničních osob. Pohledávky z vkladů obce nebo kraje jsou systémem pojištění vkladů kryty pouze v tom případě, že obec nebo kraj splňuje stanovené podmínky. Základní podmínkou je, že obci nebo kraji náleží výnosy z daní nebo podíly na nich podle zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní a výše skutečných daňových příjmů dané obce nebo kraje nepřesahuje v příslušném období částku odpovídající 500 000 EUR. Pro úplnost je potřeba dodat, že městské části nebo obvody statutárních měst jiných než Praha nemají právní osobnost, a proto pojištění jejich vkladů se odvíjí od toho, zda jsou pojištěny vklady statutárního města, ke kterému náleží. Způsob dokládání daňových příjmů a přepočet limitu na ekvivalent v českých korunách se nemění a v tomto lze odkázat na důvodovou zprávu k zákonu č. 375/2015 Sb., kterým byla transponována směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU o systémech pojištění vkladů. V § 41c odst. 3 se provádí legislativně technická úprava, kterou dochází ke sjednocení terminologie používané napříč zákonem.

K bodům 166 a 167 (§ 41c odst. 9 a 10)

Provádí se legislativně technické úpravy v souvislosti se změnami provedenými v § 41c odst. 2 písm. f) a odst. 6 až 8 a současně dochází ke zpřesnění znění ustanovení. V ustanovení byl také vedle stávajícího odkazu na § 41d odst. 4 doplněn odkaz na § 41d odst. 5, ve kterém jsou upraveny tzv. institucionální náhrady a který obsahuje další případy poskytování údajů Garančnímu systému finančního trhu.

K bodům 168 a 169 (§ 41cc odst. 3 až 5 a § 41cd)

Provádí se legislativně technická úprava, kterou dochází ke sjednocení terminologie používané napříč zákonem.

K bodu 170 (§ 41cf až 41ch) § 41cf

Podle směrnice o systémech pojištění vkladů (čl. 10 odst. 1 směrnice DGS) musí být pravidelný příspěvek instituce zaplacen vždy v daném roce, ve kterém je vyměřen, a alespoň jednou za rok; obdobný požadavek plyne i z obecných pokynů Evropského orgánu pro bankovnictví k metodám výpočtu příspěvků do systémů pojištění vkladů. Navrhované ustanovení upravuje postup pro vypořádání rozdílu, pokud by byl příspěvek nesprávně vyměřen. Na případy nesprávného vyměření příspěvku do Fondu pojištění vkladů se navrhuje použít postup uvedený v zákoně o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu. Ustanovení mj. sleduje sladění režimů při procesu stanovování a výběru příspěvků do Fondu pro řešení krize a Fondu pojištění vkladů. Úprava se použije jak na nesprávné vyměření (řádného) ročního příspěvku (§ 41ca odst. 2), tak i mimořádného příspěvku (§ 41cc odst. 2), což plyne z obecných pokynů Evropského orgánu pro bankovnictví upravujících metody výpočtu příspěvků do systémů pojištění vkladů.

§ 41cg

V souladu s ustanovením § 41a odst. 5 se zakotvuje postup výběru mimořádných provozních příspěvků pro účely úhrady nákladů GSFT spojených se správou Fondu pojištění vkladů.

Odstavec 1 Ustanovení ukládá GSFT povinnost navrhnout ČNB celkovou výši mimořádných provozních příspěvků, nepostačují-li prostředky GSFT získané z investování na finančních trzích k úhradě jeho nákladů na provoz FPV. GSFT se současně ukládá povinnost návrh na výběr mimořádných příspěvků řádně odůvodnit, tak aby z něj byly zřejmé objektivní příčiny, v důsledku kterých nelze provozní náklady GSFT uhradit z výnosů z investovaných prostředků na finančních trzích.

Odstavec 2 ČNB na základě návrhu GSFT rozhodne o výběru mimořádných provozních příspěvků, včetně stanovení výše a termínu zaplacení mimořádného příspěvku. Navrhovaná úprava zajišťuje rozložení celkové výše mimořádných provozních příspěvků mezi úvěrové instituce dle výše jejich krytých vkladů a rizikového profilu shodně jako v případě řádných ročních příspěvků. ČNB při stanovení výše mimořádného provozního příspěvku úvěrové instituce může postupovat v souladu se svým přístupem ke stanovení ročních řádných příspěvků do FPV pouze s tím rozdílem, že roční cílovou úroveň příspěvků stanoví jako celkovou výši mimořádných provozních příspěvků navrženou GSFT. Při tomto postupu by tedy došlo v rámci výpočtu pouze ke změně roční sazby příspěvků, ostatní parametry vstupující do výpočtu (tj. kryté vklady, rizikové váhy a vyrovnávací koeficient) by byly použity ve stejné výši jako při výpočtu řádných příspěvků. Zároveň ovšem ustanovení nebrání ČNB ve zvolení jiné metody výpočtu, např. pomocí podílů.

Odstavec 3 Zakotvuje se povinnost pro ČNB sdělit bez zbytečného odkladu GSFT informaci o výši mimořádného provozního příspěvku stanoveného bance pro účely provedení kontroly, zda byl mimořádný provozní příspěvek do FPV řádně a včas uhrazen, resp. pro účely případného následného vymáhání zaplacení mimořádného příspěvku a úroku z prodlení.

Odstavec 4 ČNB stanoví termín splatnosti mimořádného provozního příspěvku ke stejnému datu, jako termín splatnosti ročního příspěvku, a to s cílem omezit administrativní a jiné náklady spojené s výběrem provozního příspěvku. Pokud však situace (např. z důvodu akutního nedostatku prostředků určených na provoz GSFT) neumožnuje stanovit stejný termín, ČNB může stanovit termín jiný.

Odstavec 5 Bance se ukládá povinnost zaplatit mimořádný příspěvek v termínu stanoveném ČNB. Ustanovení současně zakotvuje odchylku od zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), spočívající v tom, že opravný prostředek (rozklad) nemá odkladný účinek, a rozhodnutí ČNB je tedy předběžně vykonatelné - příspěvek banky do Fondu pojištění vkladů tedy bude uhrazen před tím, než bude o případném opravném prostředku rozhodnuto.

Odstavec 6 Odkazem na § 41cd se Garančnímu systému finančního trhu ukládá povinnost bez zbytečného odkladu informovat ČNB o výši mimořádného provozního příspěvku zaplaceného bankou, resp. o tom, že banka takový příspěvek nezaplatila tak, aby ČNB měla tyto informace k dispozici pro účely dohledu a případného uložení pokuty za spáchání přestupku bankou podle § 36e odst. 5 písm. f) (resp. spořitelní a úvěrní družstva podle § 27b odst. 3 písm. h) ZSÚD), není-li příspěvek zaplacen řádně a včas. Pokud není příspěvek uhrazen řádně a včas, je banka povinna uhradit spolu s příspěvkem také úrok z prodlení na základě § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Od 1. ledna 2014 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Zaplacení příspěvku a úroku z prodlení bude stejně jako podle dosud platné úpravy vymáhat Garanční systém finančního trhu. Odkazem na § 41cd a 41ce se zakotvuje povinnost ČNB stanovit a bance zaplatit mimořádný provozní příspěvek v českých korunách.

§ 41ch

Ustanovení v návaznosti na nově zakotvenou právní úpravu výběru mimořádných prostředků upravuje, že GSFT může být pro účely úhrady nákladů spojených se správou FPV poskytnuta dotace nebo návratná finanční výpomoc za předpokladu, že není objektivně možné získat peněžní prostředky výběrem mimořádných příspěvků podle § 41cg. Důvodem, proč by měla být zajištěna možnost poskytnout Garančnímu systému finančního trhu dotaci nebo návratnou finanční výpomoc, je povinnost ČR jako členského státu EU zajistit fungování systému pojištění vkladů vyplývající z evropské směrnice 2014/49/EU, o systémech pojištění vkladů. Vznik potřeby poskytnout Garančnímu systému finančního trhu dotaci nebo návratnou finanční výpomoc však představuje málo pravděpodobnou situaci, kdy by Garanční systém neměl prostředky na úhradu nákladů souvisejících s provozem Fondu pojištění vkladů (taková situace dosud nenastala) a současně by nebylo s ohledem na tržní situaci možné chybějící prostředky pokrýt prostřednictvím výběru mimořádných provozních příspěvků. Tento postup představuje výjimečnou možnost, jak zajistit prostředky pro financování provozních nákladů GSFT v souvislosti se správou FPV poté, co byly všechny ostatní možnosti vyčerpány. Jde o krajní řešení, které by bylo použito pouze v situaci výrazně nepříznivé situace na finančním trhu, která by neumožňovala výběr mimořádných prostředků. V takovém případě by Garanční systém požádal, za účelem zajištění řádného fungování systému pojištění vkladů v souladu se zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci Ministerstvo financí, jakožto ústřední orgán státní správy pro finanční trh. Ministerstvo financí by následně rozhodovalo, zda budou prostředky poskytnuty a v jaké formě (jako návratná finanční výpomoc či dotace). Finanční dopad na státní rozpočet nelze přesně stanovit – bude vycházet z nastalé situace a také doby, po kterou bude nutné překlenout nemožnost Garančního systému hradit náklady na provoz spojené se správou Fondu pojištění vkladů z jiného zdroje. Podrobnější popis celé problematiky obsahuje závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace.

K bodu 171 (§ 41ea odst. 3 a 4)

Staví se najisto, že lhůta, ve které má být připsána na účet částka, tak, aby byla splněna jedna z podmínek pro vznik nároku na zvýšenou náhradu, se prodlužuje i v případě, kdy je pohledávka z vkladu částkou předanou do notářské úschovy podle notářského řádu, nebo jde o peníze přijaté advokátem do správy podle zákona o advokacii a vkladatel, oprávněná osoba, její zákonný zástupce nebo opatrovník nejsou v den připsání částky na účet oprávněni s touto částkou nakládat. Výslovně se stanoví, že nedostatkem oprávnění s částkou na účtu nakládat není myšleno pouze omezení nakládat s částkou na účtu vyplývající ze smluvních podmínek mezi bankou a klientem a vyplývající z jednostranného aktu banky vůči jejímu klientovi provedenému na základě právního aktu orgánu veřejné moci, ale i omezení vyplývající ze smlouvy mezi klientem banky a třetí stranou, typicky advokátem nebo notářem. U těchto dvou osob je také jako u jediných podle § 41e odst. 6 umožněno, aby za jejich pohledávku z vkladu byla poskytnuta zvýšená náhrada podle § 41e odst. 3.

K bodu 172 (§ 41eb odst. 5)

V novém odstavci 5 se zakotvuje prodloužení lhůt týkajících se podání žádosti o zvýšenou náhradu a dob pro její posouzení a vyplacení v případě, kdy oprávněná osoba v průběhu dvouměsíční lhůty k podání žádosti o zvýšenou náhradu podle odstavce 1 zemře, je prohlášena za mrtvou nebo pokud je nárok na náhradu za pohledávku z vkladu v průběhu této lhůty předmětem řízení o pozůstalosti. Pokud nastanou uvedené situace, byla by bez prodloužení lhůt velmi ztížena pozice oprávněného dědice, který by měl buďto velmi málo času pro získání potřebných dokumentů pro doložení nároku na zvýšenou náhradu (pokud by řízení o pozůstalosti skončilo v dvouměsíční lhůtě), anebo by nemohl nárok na zvýšenou náhradu doložit vůbec (pokud by řízení o pozůstalosti skončilo až po uplynutí dvouměsíční lhůty). V souvislosti s výše uvedeným je potřeba míti na paměti, že oprávněný dědic nabývá právo na pozůstalost ke dni smrti zůstavitele, nebo ke dni uvedenému v rozhodnutí o prohlášení člověka za mrtvého. Pokud by tedy oprávněný dědic nemohl svá práva uplatnit, jednalo by se o neodůvodněný zásah do jeho vlastnického práva k pozůstalosti. V souvislosti s výše uvedeným je třeba jednak určit v jakých případech se lhůta, příp. doba prodlužuje a jednak jakým způsobem se lhůta, příp. doba prodlužuje. Určení, že se lhůty prodlužují, je z výše uvedených důvodů nezbytné ve dvou typech případů: a) oprávněná osoba zemře nebo je prohlášena za mrtvou v průběhu dvouměsíční lhůty k podání žádosti o zvýšenou náhradu a b) pokud je nárok na náhradu za pohledávku z vkladu v průběhu této lhůty předmětem řízení o pozůstalosti. V prvním případě se cílí na situace, kdy oprávněná osoba zemře nebo je prohlášena za mrtvou v průběhu dvouměsíční lhůty k podání žádosti o zvýšenou náhradu, aniž by však bylo v průběhu dvouměsíční lhůty zahájeno řízení o pozůstalosti. V druhém případě pak jde o situace, kdy oprávněná osoba zemřela nebo byla prohlášena za mrtvou před rozhodným dnem, ale řízení o pozůstalosti neskončí do konce dvouměsíční lhůty, resp. skončí v dvouměsíční lhůtě. Oba dva případy pak pokrývají i situaci, kdy oprávněná osoba zemře nebo je prohlášena za mrtvou v průběhu dvouměsíční lhůty a v průběhu dvouměsíční lhůty bylo zahájeno řízení o pozůstalosti. Pro úplnost je třeba dodat, že nárok na zvýšenou náhradu vzniká až po doložení všech dokumentů předpokládaných v § 41eb odst. 1 a po splnění dalších podmínek podle § 41e odst. 3 a § 41ea. Jestliže tedy oprávněná osoba – zůstavitel nedoloží všechny potřebné dokumenty, nárok na zvýšenou náhradu nemůže vzniknout a předmětem řízení o pozůstalosti může být pouze nárok na náhradu za pohledávku z vkladu. Nárok na zvýšenou náhradu pak vznikne oprávněnému dědici po splnění všech podmínek předpokládaných zákonem. Pokud naopak oprávněná osoba – zůstavitel doloží všechny potřebné dokumenty a splní další zákonné podmínky, vznikne nárok na zvýšenou náhradu zůstaviteli a ten je po jeho smrti předmětem řízení o pozůstalosti. Co se týče určení, jakým způsobem se lhůta, příp. jednotlivé doby prodlužují, byly využity stejně dlouhé doby a lhůty, jako je tomu v běžných případech. Za začátek běhu těchto dob a lhůt a pro stanovení dne výplaty náhrad podle odstavce 4 je však stanoven den skončení řízení o pozůstalosti, nikoliv rozhodný den podle § 41d odst. 2. Oprávněnému dědici tak byla dána po skončení řízení o pozůstalosti stejná lhůta k předložení žádosti, jako je tomu v běžných případech po rozhodném dni. Ostatní lhůty pak bylo nezbytné s přihlédnutím k poskytnutí potřebného času Garančnímu systému na posouzení nároku a na další právní jednání Garančního systému prodloužit.

K bodu 173 (§ 41f odst. 1)

V ustanovení se staví najisto, že za pohledávku z vkladu se zvláštním režimem se nepovažuje, pokud jsou na účtu vedeném pro 2 a více spolumajitelů evidovány pouze peněžní prostředky těchto spolumajitelů. Nyní je tuto skutečnost možné dovozovat pouze z výkladu dalších odstavců tohoto ustanovení, kde se stanoví povinnost majitele účtu oznámit bance, že na účtu jsou evidovány peněžní prostředky více osob a tyto osoby identifikovat. Pokud má účet více spolumajitelů a nejsou na něm evidovány peněžní prostředky dalších osob, nemělo by smysl, aby jeden spolumajitel byl povinen bance identifikovat, že na účtu jsou evidovány peněžní prostředky více osob a tyto osoby identifikovat, protože banka osobu spolumajitele účtu zná. Jako zvláštní případ je potřeba chápat, pokud jsou na účtu dvou a více spolumajitelů evidovány i peněžní prostředky jiných osob, než těchto spolumajitelů. V tomto případě se i nadále bude jednat o pohledávku z vkladu se zvláštním režimem, protože na účtu budou evidovány peněžní prostředky minimálně jedné osoby, která není majitelem účtu. Dnešní znění, podle kterého „peněžní prostředky více osob evidované na jednom účtu představují pohledávku z vkladu se zvláštním režimem“, samo o sobě je výkladově nejasné a bylo by jej možné vykládat i tak, že pod tyto účty spadají účty více spolumajitelů, na kterých nejsou evidovány peněžní prostředky dalších osob, a tyto účty by tak byly zahrnuty pod pohledávky z vkladů se zvláštním režimem podle § 41f, na které se podle § 41e odst. 6 nevztahuje (až na některé výjimky) zvýšená náhrada za pohledávku z vkladu. Tento stav je vzhledem k povaze takových účtů, která je velmi odlišná od účtů se zvláštním režimem podle § 41f, nežádoucí.

K bodu 174 (§ 41h odst. 1 a 3)

Provádí se legislativně technická úprava v souvislosti s novým § 41eb odst. 5, podle kterého se v určitých případech mění den výplaty náhrad u tzv. zvýšených náhrad.

K bodu 175 (§ 41o odst. 2)

Jedná se o legislativně technickou úpravu spočívající v opravě odkazu.

K bodu 176 (§ 41s odst. 1)

Navrhuje se drobná formulační změna vzhledem k tomu, že výsledkem přeměny banky může být mj. nejen přeměna na pobočku z jiného členského státu EU, ale i přeměna na pobočku banky z jiného než členského státu EU. Není přitom důvod pro změny v rámci EU přísnější podmínky, než pro změny týkající se států ostatních.

K bodu 177 (§ 41s odst. 2)

V souladu s článkem 16 odst. 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU o systémech pojištění vkladů, se staví na jisto, že fakultativní akcelerace pohledávek se vztahuje pouze na pohledávky z vkladů, které nejsou vyloučeny z pojištění v § 41c zákona o bankách.

K Čl. II (přechodná ustanovení)

Vzhledem k faktu, že novelizované znění ustanovení § 20 by osobám nebo osobám jednajícím ve shodě se záměrem nabýt nebo zvýšit kvalifikovanou účast na bance, nebo ji ovládnout stanovilo přísnější podmínky řízení o udělení souhlasu podle § 20 odst. 3, je nezbytné postavit na jisto, že řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne pravomocně neskončená se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

Dále by ustanovení § 20 osobám, které před nabytím účinnosti tohoto zákona nabyly nebo zvýšily kvalifikovanou účast na bance bez nutnosti získání souhlasu České národní banky, stanovilo v rozporu s obecným principem zákazu retroaktivity novou povinnost, a to i s ohledem na to, že k § 20 odst. 17 se nově vkládá do zákona o bankách sankce, která dříve v zákoně chyběla.

Proto je žádoucí v rámci zachování principu právní jistoty považovat nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na bance osobami, které před nabytím účinnosti tohoto zákona a v době nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti nebyly povinny získat souhlas České národní banky s nabytím nebo zvýšením této kvalifikované účasti, za schválené formou právní fikce.

Část druhá (změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech) K bodům 1 až 3, 6, 14, 23, 26, 28 až 34, 40 a 41, 63, 75, 85 a 86, 109 (§ 1 odst. 1, 2 a 4, § 2a odst. 1, § 2b odst. 5, § 2c odst. 1, § 2d odst. 3 písm. b), § 2e odst. 1, § 2f, § 2g odst. 2, § 2h odst. 1 až 3, § 2i, § 3 odst. 1, § 5 odst. 1 písm. a) a b), § 8as odst. 3 písm. c), § 25b odst. 7, § 27b odst. 1 písm. g) a h), § 28h odst. 2)

Provádí se legislativně technická úprava, kterou dochází k sjednocení terminologie používané napříč zákonem.

K bodu 4 (§ 1 odst. 5 písm. b))

S ohledem na zákonem nově doplněná ustanovení § 7a odst. 1 a § 7ah, která upravují problematiku řádného a obezřetného výkonu činností družstevní záložnou a poskytování služeb s odbornou péčí, se ustanovení § 1 odst. 5 písm. b) zrušuje.

K bodu 5 (§ 1a odst. 2)

Do § 1a se vkládá nový odstavec 2, který v souladu s definicemi ve směrnici CRDIV vymezuje pojmy, které se v zákoně o spořitelních a úvěrních družstvech vyskytují na více místech. Definice pojmů „vedoucí orgán“ a „pracovník“ vychází z definic těchto pojmů ve vyhlášce ČNB č. 163/2014 Sb. (vyhláška u pojmu „vedoucí orgán“ dále rozlišuje, zda jde o „řídicí orgán“ nebo o „kontrolní orgán“) i s přihlédnutím k definici pojmu „pracovník“ v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Pojem „pracovník“ je definován zejména pro účely úpravy řídícího a kontrolního systému (§ 7a). Jde záměrně o široký pojem, který má zahrnout veškerý personál, včetně osob vykonávajících práci v právním vztahu založeném na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (dle zákoníku práce spadají pod pojem „základní pracovněprávní vztah“), prokuristů či členů orgánů a výborů. Definice pojmu je do značné míry založena na srovnatelné úpravě v zákoně o spotřebitelském úvěru. Pojem „vedoucí orgán“ („management body“) v souladu s čl. 3 odst. 7 směrnice CRDIV nahrazuje dnešní pojmy „představenstvo“ a „kontrolní komise“. Pojem „osoba ve vrcholném vedení“ je definicí pojmu „senior management“ (čl. 3 odst. 9 směrnice CRDIV). V zákoně je tento pojem použit jen na několika místech (§ 2b odst. 9 písm. b) a § 7aa).

K bodům 7, 10, 42 a 43, 52, 54, 58, 73, 77 a 78, 81, 88, 101 a 102, 105, 107 (§ 2a odst. 4 písm. b), § 2a odst. 5 písm. b), § 5 odst. 1 písm. j), § 6 odst. 1, § 7aa odst. 2, § 7aa odst. 3, § 7ac písm. h), § 21a odst. 4 písm. d), § 25f odst. 7 a 8, § 27a odst. 8, § 27b odst. 2 písm. q), 27d odst. 1 písm. a) a b), § 28 odst. 5 písm. a) bod 1, § 28 odst. 6 písm. a), § 28ab)

V souladu s nově zavedenou definicí v § 1a odst. 2 písm. b) se pojmy „představenstvo“ a „kontrolní komise“ nahrazují pojmem „vedoucí orgán“.

K bodu 8 (§ 2a odst. 4 písm. c))

S ohledem na nově zavedenou definici v § 1a odst. 2 písm. a) se zrušuje stávající legislativní zkratka a nahrazuje se pojmem „pracovník“.

K bodu 9 (§ 2a odst. 4 písm. e))

V nynějším znění ustanovení je nesprávně jako licenční podmínka stanovena podmínka odborné způsobilosti fyzických a právnických osob s kvalifikovanou účastí na družstevní záložně. Odborná způsobilost se v tomto případě týká odborné způsobilosti ve vztahu k výkonu práv člena, kdy takováto odborná způsobilost je pro tyto osoby neopodstatněná. Návrh v tomto ohledu sleduje mj. sjednocení požadavků pro úvěrové instituce, konkrétně s § 4 odst. 5 písm. d) zákona o bankách, který takový požadavek neobsahuje.

K bodu 11 (2b odst. 1)

Z důvodu udržení terminologické konzistence v rámci právních předpisů v oblasti finančních trhů byla vypuštěna definice nepřímého podílu.

K bodu 12 (§ 2b odst. 3)

V souladu s článkem 22 odst. 1 směrnice CRDIV se upřesňuje, že pokud mají určité osoby záměr nabýt či zvýšit svou kvalifikovanou účast na družstevní záložně, pak musejí tento záměr předem oznámit ČNB.

K bodu 13 (§ 2b odst. 4)

V souladu s článkem 22 odst. 2 směrnice CRDIV se stanovuje, že pokud žádost o nabytí či zvýšení kvalifikované účasti nesplňuje veškeré předepsané náležitosti nebo pokud k žádosti žadatel nepřiloží všechny doklady nezbytné pro posouzení žádosti, je žadatel bez zbytečného odkladu vyzván ČNB k odstranění nedostatků. Dále, oproti stávající právní úpravě, kdy zákonem stanovená lhůta pro posouzení žádosti běží ode dne prvotního podání žádosti o nabytí či zvýšení kvalifikované účasti bez ohledu na její úplnost, se nově stanovuje, že v souladu s článkem 22 odst. 2 směrnice CRD IV začíná lhůta pro posouzení plynout, až když je předložená žádost úplná.

K bodu 15 (§ 2b odst. 6)

Provádí se úprava v návaznosti na navázání běhu lhůty na předložení úplné žádosti. Vzhledem k tomu, že po podání úplné žádosti žádost již z logiky věci nemůže být neúplná, ani nemůže trpět jinými vadami, nahrazuje se původní textace zněním, které nepředjímá vadnost žádosti. Dále se nahrazuje pojem „přerušení lhůty“ pojmem „stavení lhůty“, který lépe odpovídá smyslu článku 22 odst. 3 směrnice CRDIV, jenž přesně stanový maximální délku „přerušení“ běhu lhůty. Pokud by byla lhůta přerušena a nikoliv stavěna, začala by běžet nová lhůta, a nebylo by tak možné vyhovět dikci tohoto ustanovení směrnice CRDIV. Vzhledem k textaci daného ustanovení CRDIV, podle kterého další žádost o doplnění nesmí vést k dalšímu přerušení lhůty, se dále stanoví, že stavit běh této lhůty je možné pouze jednou.

K bodu 16 (§ 2b odst. 7)

Provádí se úprava v návaznosti na navázání běhu lhůty na předložení úplné žádosti.

K bodu 17 (§ 2b odst. 8)

V souladu s článkem 23 odst. 2 směrnice CRDIV se zakotvují důvody, pro které ČNB nevyhoví žádosti o nabytí kvalifikované účasti, tj. pokud nejsou splněny zákonem stanovené požadavky uvedené v odstavci 9, nebo jestliže informace předložené žadatelem nejsou dostatečné pro posouzení žádosti.

K bodům 18 až 20 (§ 2b odst. 9)

V souladu s článkem 23 odst. 1 směrnice CRDIV se doplňují a upřesňují podmínky pro udělení souhlasu s nabytím kvalifikované účasti, konkrétně splnění podmínky adekvátního finančního zdraví žadatele a absence negativního vlivu na zajištění řádného a obezřetného vedení družstevní záložny. Současně se v § 2b odst. 9 písm. b) v souladu s nově zavedenými definicemi pojmy „představenstvo“ a „kontrolní komise“ nahrazují pojmem „vedoucí orgán“ a vypouští se zpřesnění pojmu „osoby ve vrcholném vedení“.

K bodu 21 (§ 2b odst. 10)

Zrušuje se věta, která je nadbytečná s ohledem na skutečnost, že povinnost správního orgánu vyrozumět bez zbytečného odkladu žadatele o negativním rozhodnutí vyplývá ze správního řádu (§ 71 odst. 1).

K bodu 22 (§ 2b odst. 11 písm. a))

Slovo „omezit“ se nahrazuje slovem „určit“, protože obecná lhůta pro nabytí kvalifikované účasti není stanovena a nelze tedy hovořit o jejím omezení.

K bodu 24, 25 a 27 (§ 2d odst. 2 až 4)

Jedná se o změnu ustanovení vedoucí ke snížení administrativní zátěže při zřizování pobočky záložny na území členského státu EU, obdobně jako v zákoně o bankách. Nově bude ČNB rozhodovat ve správním řízení pouze tehdy, pokud shledá, že podmínky k podnikání v jiném členském státě podle odstavce 3 tohoto paragrafu splněny nejsou a pro tento případ dává bance záruku procesních práv včetně přezkumu rozhodnutí. Podrobněji viz závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace.

K bodu 35 a 36 (§ 4 odst. 5)

Ze zákona se vypouští předchozí souhlas ČNB k nabytí kvalifikované účasti na družstevní záložně, který je duplicitní oproti obecné úpravě schvalování kvalifikovaných účastí obsažené v § 2b. Tato duplicitní je úprava je navíc nesystematická a ne zcela korespondující s unijní právní úpravou.

K bodu 37 (§ 4 odst. 6)

Nově se stanoví, že nabude-li člen za trvání svého členství v družstevní záložně další družstevní podíl spojený se základním členským vkladem (dále jen ZČV), zvyšuje se počet hlasů člena o další hlas plynoucí z družstevního podílu ze ZČV nabytého na základě splynutí družstevních podílů. Zatímco při převodu družstevního podílu z dalšího členského vkladu (dále jen „DČV“) přecházejí na nabývajícího člena družstevní záložny též hlasovací práva spojená s převedeným DČV, při převodu družstevního podílu spojeného se ZČV se množství hlasů člena družstevní záložny spojených se ZČV nemění. Vzniká nerovnost, kdy na různou výši družstevního podílu z titulu splynutí družstevních podílů a z družstevního podílu ze ZČV připadá vždy pouze 1 hlas člena. Tato nerovnost se díky navrhované úpravě odstraňuje. Nicméně bude umožněno, aby stanovy určily, že každý člen má při hlasování jeden hlas bez ohledu na výši vloženého členského vkladu.

K bodu 38 (§ 4b odst. 1)

V zákoně se staví najisto, že se při výpočtu vypořádacího podílu a i pro další účely za členský vklad považuje pouze splacená část členského vkladu. Dnes totiž výpočet nezohledňuje rozsah splacení členského vkladu. Tento fakt může vést k různým nežádoucím důsledkům, např.: člen A, který splatil v průběhu svého členství jen část svého vkladu, obdrží stejný vypořádací podíl jako člen B, který splatil svůj členský vklad celý. Člen B tedy poskytl družstevní záložně více peněžních prostředků využitelných k financování aktiv nesoucích určitý výnos, nežli člen A, přesto oba členové dostanou stejný vypořádací podíl. Dalším nedostatkem nynější úpravy pak je, že při výpočtu vypořádacího podílu je rozdělován i majetek, který do družstevní záložny nebyl vůbec vložen.

K bodu 39 (§ 4c odst. 1)

Změnou se zpřehledňuje postup při výpočtu výše vypořádacího podílu a odstraňuje se z něj chyba, která neodůvodněně pokřivuje výpočet výše vypořádacího podílu v družstevní záložně. Změnu je nezbytné provést zejména proto, že výpočet nebere v úvahu skutečnost, že členský vklad vystoupivšího člena přestává být, okamžikem zániku jeho členství, součástí vlastního kapitálu družstevní záložny. Objem vlastního kapitálu, ze kterého se vypořádací podíl vypočítává (vlastní kapitál na konci příslušného období), je tedy již o hodnotu členského vkladu nižší, a vypořádací podíl je tedy počítán z nižší částky, než by tomu logicky mělo být. Výsledná hodnota vypořádacího podílu je proto rovněž nižší. Stávající kalkulační vzorec tak znevýhodňuje vystupujícího člena záložny, a to tím více, čím vyšší procento tvoří jeho členský vklad (resp. souhrn členských vkladů členů, jejichž členství zaniklo v daném účetním období) na celkovém základním kapitálu záložny.

K bodu 44 (§ 7 odst. 7)

Novou úpravou se opouští režim schvalování členů voleného orgánu družstevní záložny ČNB a zároveň se zavádí analogický postup s postupem platným pro banky.

K bodům 45 a 46 (§ 7a odst. 1 až 3)

Dochází k harmonizaci úpravy řídicího a kontrolního systému s jinými sektorovými zákony (např. zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech a zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu). Předpokládá se maximální harmonizace ve všech zákonech na finančním trhu, a to i s ohledem na to, že ČNB v zásadě všechny podrobnosti upravuje vyhláškou č. 163/2014 Sb. Pro účely dohledu je tak žádoucí, aby úprava byla v základních principech totožná. Navíc samotné směrnice se v předmětných úpravách navzájem inspirují, a k harmonizaci tak dochází i na úrovni EU. V § 7a odst. 1 a 2 nedochází ke stanovení nových povinností, ale jde o přesun již stávajících povinností týkajících se řídicího a kontrolního systému. § 7a odst. 3 stanovuje, co vše je povinnou součástí řídicího a kontrolního systému družstevní záložny. Řídicí a kontrolní systém musí zahrnovat strategické a operativní řízení, organizační uspořádání, včetně například řádných administrativních a účetních postupů a vnitřních předpisů, systém řízení rizik a vnitřní kontroly, systém vnitřní a vnější komunikace a systém řízení střetů zájmů. Součástí řídícího a kontrolního systému jsou dále kontrolní a bezpečnostní opatření při zpracování a evidenci informací, systém vyřizování stížností a reklamací, zajišťování důvěryhodnosti a odborných znalostí osob, pomocí kterých družstevní záložna vykonává svou činnost apod. Úprava řídícího a kontrolního systému je z velké části transpozicí relevantních ustanovení směrnice CRDIV.

K bodu 47 (§ 7a odst. 4)

Dochází k zpřesnění znění předmětného ustanovení.

K bodu 48 (§ 7a odst. 6)

Dochází k zpřesnění znění předmětného ustanovení.

K bodu 49 (§ 7a odst. 7 a 8)

Dochází k zpřesnění znění předmětného ustanovení, přičemž současně se provádí legislativně technická úprava odkazu v návaznosti na změny provedené v § 7a.

K bodu 50 (§ 7a odst. 9)

Dochází k zpřesnění znění předmětného zmocnění k vydání vyhlášky, přičemž současně se provádí legislativně technická úprava odkazů v návaznosti na změny provedené v § 7a a na nově vložené ustanovení § 7ae a 7af. Dále se harmonizuje znění zmocnění se zněním nově obsaženým v zákoně o bankách.

K bodu 51 (§ 7aa odst. 1)

Dochází k zpřesnění znění ustanovení transponujícího čl. 91 odst. 1 a 7 směrnice CRDIV a současně v souladu s nově zavedenou definicí v § 1a odst. 2 písm. b) se pojmy „představenstvo“ a „kontrolní komise“ nahrazují pojmem „vedoucí orgán“.

V souladu s nově zavedenou definicí v § 1a odst. 2 písm. b) se pojmy „představenstvo“ a „kontrolní komise“ nahrazují pojmem „vedoucí orgán“ a současně se provádí legislativně technická úprava v souvislosti s doplněním nového písmene d).

Vkládají se nová písmena d) až f) související s transpozicí čl. 3 odst. 1 bod 7 a čl. 91 odst. 1, 7 až 10 směrnice CRDIV. Ustanovením se ukládá družstevní záložně povinnost zajistit, aby člen vedoucího orgánu měl k dispozici všechny informace a podklady nezbytné k provádění dohledu nad vrcholným vedením a vedoucí orgán jako celek měl dostatečné odborné znalosti, dovednosti a zkušenosti. Současně se ukládá družstevní záložně povinnost zajistit, aby členové vedoucího orgánu plnili povinnosti zakotvené v § 8 odst. 4. Úprava souvisí rovněž s harmonizací úpravy organizace družstevní záložny s jinými sektorovými zákony.

K bodu 53 (§ 7aa odst. 2 písm. c) bod 1)

Nově se zavádí na prvním místě výskytu legislativní zkratka pojmů „výkonný člen“ a „nevýkonný člen“. Ustanovení je transpozicí čl. 91 odst. 3 směrnice CRDIV.

K bodu 55 (§ 7aa odst. 4)

Dochází k zpřesnění ustanovení § 7aa odst. 4 transponujícího čl. 91 odst. 4 a 5 směrnice CRDIV tak, aby bylo postaveno najisto, že možností „zvýhodněného“ počítání funkcí není dotčen obecně platný požadavek dostatečnosti časové kapacity pro výkon funkce člena orgánu družstevní záložny.

K bodu 56 (§ 7aa odst. 4 písm. a))

Navrhovaná úprava zohledňuje skutečnost, že orgán Evropského dohledu v bankovnictví (dále jen „EBA”) identifikoval zásadní rozdíly mezi členskými státy, pokud jde o transpozici pojmu „skupina“ v čl. 91 odst. 4 písm. a) směrnice 2013/36/EU a navrhl upřesnit a sjednotit výklad tohoto pojmu formou „obecného pokynu“ podle čl. 16 Nařízení č. 1093/2010. Předmětný harmonizační návrh je obsažen ve veřejně konzultovaném návrhu obecných pokynů EBA a Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (dále jen „ESMA“) k posuzování osob z 28. 10. 2016. Přestože se jedná o konzultační návrh, je žádoucí přizpůsobit znění ustanovení tomuto společnému návrhu EBA a ESMA tj. uplatnit pro preferenční počítání funkcí člena vedoucího orgánu (čl. 91 směrnice 2013/36/EU) vymezení „skupiny“ podle pravidel pro účetní konsolidaci odkazem na čl. 2 odst. 11 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS.

K bodu 57 (§ 7aa odst. 5)

S ohledem na zavedení legislativní zkratky pojmu „výkonný člen“ na místě jeho prvního výskytu (§7aa odst. 2 písm. c) bod 1) se definice tohoto pojmu obsažená v odstavci 5 zrušuje.

K bodu 59 (§ 7af až 7ah)

V § 7af dochází k harmonizaci úpravy řídicího a kontrolního systému ve vztahu k outsourcingu s jinými sektorovými zákony (např. zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech a zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu). Z vyhlášky ČNB se přebírá ustanovení, že pověřením jiné osoby není dotčena odpovědnost družstevní záložny za porušení povinností vykonávat činnost řádně a obezřetně a poskytovat služby s odbornou péčí a dalších povinností ve vztahu ke třetím osobám. Nový § 7ag transponuje čl. 74 odst. 2 směrnice CRDIV, přičemž současně harmonizuje úpravu související s obecnými požadavky na personální zdroje družstevní záložny s jinými sektorovými zákony. Ustanovení § 7ah pak v rámci harmonizace s jinými sektorovými zákony upravuje povinnost družstevní záložny poskytovat služby s odbornou péčí, přičemž se v obecné rovině vymezuje, co se pojmem odborná péče rozumí.

K bodu 60 (§ 7b odst. 2 písm. b))

V souvislosti se změnami v úpravě řídicího a kontrolního systému a s tím souvisejícími změnami v označení jednotlivých ustanovení § 7a dochází k úpravě odkazu.

K bodu 61 (§ 7b odst. 2 písm. c))

V souvislosti se změnami v úpravě řídicího a kontrolního systému a s tím souvisejícími změnami v označení jednotlivých ustanovení § 7a dochází k úpravě odkazu.

K bodu 62 (§ 8al odst. 4)

Jedná se o opravu legislativně technické chyby v platném zákoně.

K bodům 64 a 65 (§ 9 odst. 2 a 3)

Touto úpravou se sjednocuje lhůta pro úhradu ztráty pro družstevní záložnu s lhůtou pro úhradu ztráty, navrhovanou do zákona o bankách. Ztráta by měla být uhrazena bez zbytečného odkladu poté, co o této skutečnosti rozhodla valná hromada. V tomto případě se vychází z obecné úpravy lhůt obsažené v občanském zákoníku. Stejně bude upravena délka lhůty pro úhradu ztráty obsažená v zákoně o bankách. V tomto ohledu je potřeba zdůraznit, že původní lhůta pro krytí ztrát v tomto ohledu není změnou fakticky zkrácena. „Bez zbytečného odkladu“ totiž může v některých případech znamenat i dobu delší než 30 dnů.

K bodu 66 (§ 12a)

V souladu s vyhodnocením dopadů provedeným v závěrečné zprávě z hodnocení dopadů se družstevním záložnám stanoví povinnost vést agendu každé smlouvy uzavírané s klientem takovým způsobem, aby na žádost České národní banky byla bez zbytečného odkladu schopna předložit příslušné doklady v ověřeném překladu do českého jazyka. Pokud jde o vyjasnění lhůty pro předložení dokumentů v ověřeném překladu do českého jazyka „bez zbytečného odkladu“, platí v tomto případě orientační lhůta 3 dny. Ze strany ČNB však lze v tomto případě očekávat proporcionální přístup, tj. individuální přístup, kdy se zásady uplatňují různým způsobem a v různém rozsahu s ohledem na velikost, organizační uspořádání, povahu, rozsah a složitost činností.

K bodu 67 (§ 13 odst. 6)

Stanovuje se zmocnění ČNB k vydání vyhlášky o formě a obsahu žádostí u přeměn družstevních záložen na banku. Zároveň se zakotvuje, že lze žádost podat pouze elektronicky.

K bodu 68 (§ 13b odst. 1)

Provádí se legislativně technická úprava, kterou dochází k zpřesnění znění předmětného ustanovení a sjednocení terminologie používané napříč zákonem.

K bodu 69 (§ 13b odst. 4)

Z dosavadní právní úpravy jednoznačně nevyplývala možnost vztáhnout opravné zúčtování i na transakce prováděné v rámci jedné družstevní záložny. Nová úprava toto zajišťuje.

K bodu 70 (§ 14)

Staví se najisto, že ochrana podle § 41s zákona o bankách (informační povinnost a možnost vybrat nebo převést své pohledávky z vkladů při fúzi nebo rozdělení banky, přeměně banky na pobočku zahraniční banky, převodu jmění na banku jakožto společníka nebo jiných podobných skutečnostech) se týká také členů, resp. klientů družstevních záložen – v § 41s zákona o bankách je primárně založeno oprávnění vkladatelů a povinnost banky z něj plyne jen nepřímo, a není proto zřejmé, zda se toto ustanovení vztahuje i na družstevní záložny. Z hlediska řádné transpozice čl. 16 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU o systémech pojištění vkladů by mělo toto ustanovení platit i pro záložny.

K bodu 71 (§ 21 odst. 9)

Jedná se o legislativně technickou opravu odkazu.

K bodu 72 (§ 21a odst. 1)

Provádí se legislativně technická úprava, kterou dochází k zpřesnění znění předmětného ustanovení a k sjednocení terminologie používané napříč zákonem.

K bodu 74 (§ 25a odst. 4 písm. m) a n))

Mění se výčet průlomů do povinnosti družstevní záložny zachovávat údaje v tajnosti tak, že se v souvislosti s pátráním po hledané nebo pohřešované osobě doplňuje seznam průlomů do povinnosti družstevní záložny zachovávat údaje v tajnosti. Vzhledem k tomu, že úprava pouze zohledňuje průlomy do povinnosti družstevní záložny zachovávat údaje v tajnosti již obsažené v zákoně o Policii ČR a také v zákoně o GIBS, které umožňují Policii ČR, resp. GIBS vyžádat si od banky výpis o době a místě použití elektronického platebního prostředku, nemění úprava nynější faktický legislativní stav. Je však vhodné, aby průlomy do bankovního tajemství nebyly obsaženy pouze v sektorových zákonech (např. v zákoně Policii ČR), ale aby byly umožněny i zákonem o spořitelních a úvěrních družstvech, jako je tomu ve většině případů doposud. Identická úprava ohledně prolomení povinnosti mlčenlivosti je provedena i v zákoně o bankách.

K bodu 76 (§ 25c odst. 2)

Podle § 11a zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, jsou zpravodajské služby oprávněny získávat údaje, které jsou povinny družstevní záložny zachovávat v tajnosti a chránit před zneužitím (obdoba bankovního tajemství). Aby bylo dosaženo účelu tohoto oprávnění, tedy zabezpečování informací pro zákonné adresáty zpravodajských služeb, je nutné, aby předávání informací družstevními záložnami bylo chráněno před vyzrazením, a to i před vyzrazením příslušnému členovi, na kterého se bezpečnostní služba dotazuje. Zatímco u žádostí orgánů činných v trestním řízení je tato ochrana zajištěna ve zvláštním právním předpisu (§ 8b zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu) stejně jako například u žádostí Finančního analytického útvaru (§ 38 odst. 1 zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu), tato úprava v jiném právním předpisu pro žádosti tajných služeb absentuje. Utajení podle zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, pak není vhodným způsobem řešení problematiky, protože ne všechny družstevní záložny jsou oprávněny utajované informace zpracovávat. Další institut poskytující ochranu před vyzrazením, který přichází v úvahu, tedy povinnost družstevní záložny zachovávat v tajnosti a chránit před zneužitím údaje o svém členovi a o jeho obchodech s družstevní záložnou, neposkytuje ochranu před vyzrazením pracovníkem členovi družstevní záložny, protože se jedná spíše o určitou veřejnoprávní reflexi charakteru smluvních vztahů při poskytování služeb a osobou zavázanou u tohoto institutu je družstevní záložna, nikoliv jednotlivý pracovník družstevní záložny. Navrhované ustanovení proto ukládá pracovníkům družstevních záložen mlčenlivost ohledně údajů poskytnutých v rámci vyžadování zpráv zpravodajskými službami, a to i vůči klientovi družstevní záložny, čímž se tato povinnost staví najisto. Výjimkou z této mlčenlivosti bude, podobně jako v případě utajovaných informací, nutnost sdělit tyto údaje v rámci výkonu funkce nebo pracovní činnosti pracovníka a člena vedoucího orgánu družstevní záložny.

K bodu 79 (§ 25g odst. 1 písm. b))

V souvislosti se změnami v úpravě řídicího a kontrolního systému a s tím souvisejícími změnami v označení jednotlivých ustanovení § 7a dochází k úpravě odkazu.

K bodu 80 (§ 27a odst. 3)

Dochází k sjednocení terminologie používané napříč zákonem v souladu s nově zavedenou definicí „pracovníka“ v § 3b písm. a). Vzhledem k tomu, že pracovníkem se rozumí také každý člen orgánu družstevní záložny, slova „nebo člen voleného orgánu“ se zrušují. Zároveň se v návaznosti na vložení nového ustanovení týkajícího se mlčenlivosti do § 25c odst. 2 se upravuje znění přestupku, a to v souladu s textací obsaženou v zákoně o bankách.

K bodům 82 a 83, 96 až 99 (§ 27a odst. 9 písm. c) a e) a § 27c odst. 5 písm. c) až f))

Jedná se o legislativně technickou úpravu spočívající v opravě odkazu v souvislosti s transpozicí článku 66 odst. 1 a 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES.

K bodu 84 (§ 27b odst. 1)

Jedná se o legislativně technickou úpravu. Písmeno f) se z § 27b odst. 1 vypouští z důvodu odstranění duplicity s ustanovením § 27b odst. 2 písm. o).

K bodu 87 (§ 27b odst. 1 písm. m))

Zavádí se přestupek v návaznosti na povinnost družstevní záložny poskytovat služby s odbornou péčí.

K bodu 89 (§ 27b odst. 3 písm. g))

Provádí se legislativně technická úprava v souvislosti se zavedením nové lhůty pro úhradu ztráty.

K bodu 90 (§ 27b odst. 3 písm. k))

Zavádí se přestupek, který odstraňuje nedostatek dosavadní úpravy, kdy v zákoně o spořitelních a úvěrních družstvech na rozdíl od zákona o bankách chybí možnost postihu družstevní záložny, která oprávněným žadatelům uvedeným v § 25b neposkytne údaje, které v souladu se zákonem při splnění zákonem stanovených podmínek je povinna poskytnout. Jedná se o ustanovení obdobné ustanovení § 36e odst. 5 písm. c) zákona o bankách. Výše sankce byla zvolena obdobně jako v zákoně o bankách na horní hranici sankcí pro družstevní záložny.

K bodu 91 (§ 27b odst. 3 písm. n) a o))

V návaznosti na nově upravenou povinnost družstevní záložny vést agendu každé smlouvy uzavírané s klientem (§ 12a) se zakotvuje sankce pro případ porušení této povinnosti. Výše sankce je stanovena obdobně jako v zákoně o bankách - za stejný přestupek byla zvolena nejnižší ze sankcí, která u družstevních záložen činí 2 miliony Kč (u bank 5 mil. Kč).

Dále se zavádí se přestupek, který odstraňuje nedostatek dosavadní úpravy, kdy v zákoně o spořitelních a úvěrních družstvech na rozdíl od zákona o bankách chybí možnost postihu družstevní záložny za to, že v rozporu s § 12 nezavede účinný postup pro vyřizování stížností klientů nebo o tomto postupu neinformuje. Sankce je zvolena poměrně v obdobné výši jako u zákona o bankách.

K bodům 92 až 94 (§ 27b odst. 4)

Jedná se o legislativně technickou úpravu v návaznosti na změnu označení jednotlivých písmen v § 27b odst. 1, zavedení přestupku k povinnosti družstevní záložny poskytovat služby s odbornou péčí, zavedení přestupku k povinnosti družstevní záložny podat zprávu o údajích, které je družstevní záložna povinna zachovávat v tajnosti a chránit před zneužitím, subjektům uvedeným v § 25b odst. 3, 4 a 6 a zavedení přestupku k povinnosti zavést účinný postup pro vyřizování stížností klientů.

K bodu 95 (§ 27c odst. 1 písm. e))

Jedná se o legislativně technickou opravu odkazu.

K bodu 100 (§ 27d odst. 1)

Povinnosti podle § 25f odst. 7 a 8 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech, z jejichž nesplnění vyplývá deliktní odpovědnost podle § 27d, jsou stanoveny pouze finanční holdingové osobě a smíšené finanční holdingové osobě, nikoliv i smíšené holdingové osobě. Proto se navrhuje smíšenou holdingovou osobu z § 27d odst. 1 vypustit, neboť jí zde uvedené povinnosti nejsou zákonem uloženy, tudíž za ně nemůže být deliktně odpovědná.

K bodu 103 (§ 28 odst. 2 písm. a) bod 8)

V souvislosti se změnami v úpravě řídicího a kontrolního systému a s tím souvisejícími změnami v označení jednotlivých ustanovení § 7a dochází k úpravě odkazu.

K bodu 104 (§ 28 odst. 2 písm. c))

V souvislosti se změnami v úpravě řídicího a kontrolního systému a s tím souvisejícími změnami v označení jednotlivých ustanovení § 7a dochází k úpravě odkazu.

K bodu 106 (§ 28 odst. 5 písm. a) bod 5)

Stejně jako v zákoně o bankách se zakotvuje nová pravomoc ČNB spočívající v možnosti uložit dohlížené úvěrové instituci na základě závěrů z kontroly na místě opatření k nápravě ve formě nařízení změny auditora. Navrhovaným ustanovením se doplňuje stávající kompetence ČNB, kdy již podle současné úpravy může ČNB odmítnout družstevní záložnou navrženého auditora (§ 8b odst. 3 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech). Je tedy logické, aby ČNB v případě zjištění nedostatků během výkonu činnosti auditora družstevní záložny měla v zákoně explicitně vyjádřenou oporu pro uložení opatření k nápravě spočívajícího v nařízení změny auditora. Právo ČNB nařídit změnu auditora v rámci opatření k nápravě bylo historicky upraveno zejména v zákonech upravujících podnikání na kapitálovém trhu a v zákonech, které se jimi inspirovaly. Obdobnou úpravu tak v současnosti obsahuje např. ustanovení § 136 odst. 1 písm. a) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ustanovení § 539 písm. d) zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, nebo ustanovení § 135d odst. 1 písm. d) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku. Navrhovanou úpravou tak dochází ke snižování rozdílů v dohledu mezi jednotlivými segmenty finančního trhu v České republice.

K bodu 108 (§ 28g odst. 2 písm. b))

Jde o legislativně technickou úpravu. Je vypuštěn chybný odkaz na § 27c odst. 1 písm. e).

K bodu 110 (§ 28h odst. 3)

Ustanovení upřesňuje informování partnerských orgánů dohledu v případě odnětí povolení družstevní záložně, která má pobočku na území jiného členského státu EU. Doposud nebyl v zákoně přesný postup v této situaci zakotven.

K bodu 111 (Příloha k zákonu č. 87/1995 Sb., o úvěrních a spořitelních družstvech)

Změnou se zpřehledňuje postup při výpočtu výše vypořádacího podílu a odstraňuje se z něj chyba, která neodůvodněně pokřivuje výpočet výše vypořádacího podílu v družstevní záložně. Změnu je nezbytné provést zejména proto, že výpočet nebere v úvahu skutečnost, že členský vklad vystoupivšího člena přestává být - okamžikem zániku jeho členství - součástí vlastního kapitálu družstevní záložny. Objem vlastního kapitálu, ze kterého se vypořádací podíl vypočítává (vlastní kapitál na konci příslušného období), je tedy již o hodnotu členského vkladu nižší, a vypořádací podíl je tedy počítán z nižší částky, než by tomu logicky mělo být. Výsledná hodnota vypořádacího podílu je proto rovněž nižší. Stávající kalkulační vzorec tak znevýhodňuje vystupujícího člena záložny, a to tím více, čím vyšší procento tvoří jeho členský vklad (resp. souhrn členských vkladů členů, jejichž členství zaniklo v daném účetním období) na celkovém základním kapitálu záložny.

K Čl. IV (přechodná ustanovení)

Vzhledem k faktu, že novelizované znění ustanovení § 2b by osobám nebo osobám jednajícím ve shodě se záměrem nabýt nebo zvýšit kvalifikovanou účast na družstevní záložně, nebo ji ovládnout stanovilo přísnější podmínky řízení o udělení souhlasu podle § 2b odst. 3, je nezbytné postavit na jisto, že řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne pravomocně neskončená se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

Dále by ustanovení § 2b osobám, které před nabytím účinnosti tohoto zákona nabyly nebo zvýšily kvalifikovanou účast na družstevní záložně bez nutnosti získání souhlasu České národní banky, stanovilo v rozporu s obecným principem zákazu retroaktivity novou povinnost.

Proto je žádoucí v rámci zachování principu právní jistoty považovat nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na družstevní záložně osobami, které před nabytím účinnosti tohoto zákona a v době nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti nebyly povinny získat souhlas České národní banky s nabytím nebo zvýšením této kvalifikované účasti, za schválené formou právní fikce.

Část třetí (Účinnost)

V souvislosti s právní úpravou sdílení informací v oblasti kybernetické bezpečnosti se navrhuje u relevantních ustanovení § 5a odst. 4 a § 36ha a § 38aa odložená účinnost tak, aby bylo možno po technické stránce zajistit zřízení databáze a s okamžikem nabytí účinnosti ustanovení provoz databáze spustit v ostrém provozu.

V Praze dne 13. března 2017

Předseda vlády:

Mgr. Bohuslav Sobotka v. r.

1. místopředseda vlády pro ekonomiku a ministr financí:

Ing. Andrej Babiš v. r.