A. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Změna zákona o státní sociální podpoře, Změna zákona o existenčním minimu a změna zákona o pomoci v hmotné nouzi
V souvislosti s přijetím nové právní normy k sociálnímu bydlení a příspěvku na bydlení je nutné zrušit úpravu příspěvku na bydlení v systému státní sociální podpory a doplatek na bydlení v systému pomoci v hmotné nouzi, jelikož vznikne nový příspěvek na bydlení v systému sociálního bydlení, který v sobě bude obsahovat principy obou současných dávek na bydlení. Zároveň se nabízí prostor pro větší provázání systému pomoci v hmotné nouzi a vznikajícího systému sociálního bydlení, aby byly jednotlivé systémy více transparentní a méně administrativně náročné jak pro své klienty, tak pro dotčené správní orgány.
Změna občanského soudního řádu, zákona o pobytu cizinců na území České republiky a o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení, změna zákona o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů
V souvislosti s přijetím nové právní normy k sociálnímu bydlení a příspěvku na bydlení je nutné učinit související změny v uvedených právních normách.
Současná právní úprava není v rozporu a nestanovuje odchylky ve vztahu k zákazu diskriminace. Rovněž není v rozporu se zákonem č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon). Neobsahuje také žádná ustanovení, která by narušovala právo na rovné zacházení a vedla k diskriminaci.
B. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen, vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Změna zákona o státní sociální podpoře, Změna zákona o existenčním minimu a změna zákona o pomoci v hmotné nouzi
Vznikne jedna sociální dávka určená na úhradu nákladů na bydlení - příspěvek na bydlení, která bude součástí nově vzniklého zákona o sociálním bydlení. Je proto nezbytné upravit další právní předpisy, které vymezují dvě současné dávky na úhradu nákladů na bydlení příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení. Za tímto účelem bude zrušen doplatek na bydlení v zákoně č. 111/2006 Sb. a příspěvek na bydlení v zákoně č. 117/1995 Sb. Principy obou dávek bude obsahovat nově vzniklý příspěvek na bydlení. Je taktéž potřeba aktualizovat systém pomoci v hmotné nouzi a více ho propojit se systémem sociálního bydlení. Tím je myšleno zejména zjednodušení administrativy a řízení ve smyslu ujednocení některých rozhodných skutečností a jejich dokládání. Bude platit základní premisa – jedno doložení rozhodné skutečnosti pro oba systémy. Klient, který poprvé doloží společnou rozhodnou skutečnost pro nárok na příspěvek na živobytí, ji nebude muset znovu dokládat při žádosti o příspěvek na bydlení a naopak. Na základě výše uvedeného dojde i k drobným parametrickým úpravám opakující se dávky pomoci v hmotné nouzi příspěvku na živobytí v zákoně č. 111/2006 Sb. Bude stanoven stejný okruh společně posuzovaných osob pro výpočet nároku a výše jak pro příspěvek na živobytí, tak pro nově vzniklý příspěvek na bydlení. Bude také upraven zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 117/1995 Sb. ve smyslu zápočtu daňového bonusu jako započitatelného příjmu pro nepojistné sociální dávky a příspěvek na bydlení ze systému sociálního bydlení. Jedná se o nastavení stejných podmínek započítávání příjmů oproti osobám, kterým se zvýhodňuje v rámci daní příjem každý měsíc a toto zvýhodnění se jim započítává do příjmů. Navrhované varianty úpravy nejsou v rozporu a nestanovují odchylky ve vztahu k zákazu diskriminace. Rovněž nejsou v rozporu se zákonem č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon). Neobsahují také žádná ustanovení, která by narušovaly právo na rovné zacházení a vedly k diskriminaci.
Změna občanského soudního řádu, zákona o pobytu cizinců na území České republiky a o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení
V souvislosti s přijetím nové právní normy k sociálnímu bydlení a příspěvku na bydlení je nutné učinit související změny v uvedených právních normách, aby na sebe jednotlivé právní normy navazovaly.
C. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Předkládaný návrh je v souladu s ústavním zákonem č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, dále zejména s čl. 2 a čl. 4 ústavního zákona č. 23/1991 Sb., kterým se uvozuje jako ústavní zákon Listina základních práv a svobod (Usnesení předsednictva České národní rady ze dne 16. prosince 1992 – č. 2/1993 Sb. o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky). Návrh zákona respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky a není v rozporu s nálezy Ústavního soudu České republiky.
D. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy evropské unie, judikaturou soudních orgánů evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva evropské unie
Navrhovaná právní úprava je v souladu s právními akty EU.
Cílem návrhu zákona není zapracování práva Evropské unie do právního řádu České republiky.
E. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je česká republika vázána
Navrhovaná právní úprava je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
F. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí české republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí
Zruší se příspěvek na bydlení ze systému státní sociální podpory a doplatek na bydlení ze systému pomoci v hmotné nouzi, aby mohl vzniknout nový příspěvek na bydlení v rámci systému sociálního bydlení, který v sobě bude zahrnovat principy obou současných dávek na bydlení a bude v souladu s celým systémem sociálního bydlení, což umožní jeho efektivní fungování. Zároveň se ujednotí některá opatření systému pomoci v hmotné nouzi se systémem sociálního bydlení z důvodu ulehčení jejich administrace. Náklady se v souvislosti s přijetím změnového zákona nepředpokládají.
Většina příjemců získá po zrušení stávajících dávek na bydlení nárok na nový příspěvek na bydlení. Nový příspěvek na bydlení budou moci pobírat i osoby mimo systém sociálního bydlení. Osoby v nevyhovujícím bydlení budou současně motivovány k nalezení vhodného bydlení. Zároveň se postupně bude tvořit transparentní systém sociálního bydlení s efektivními nástroji integrace (volnými byty, sociální prací), který bude propojen s novým příspěvkem na bydlení a dávkami pomoci v hmotné nouzi. Nový příspěvek na bydlení tak bude moci začít být poskytován pouze do vhodných prostor k bydlení na volném trhu a do bytů v rámci systému sociálního bydlení, čímž se zamezí nekalým praktikám obchodu s chudobou při pronajímání nevyhovujících prostor k bydlení příjemcům sociálních dávek (zejména rodinám s dětmi, seniorům). O nárok na dávky na bydlení přijdou v souvislosti s navrhovanou úpravou pouze osoby disponující dostatečným majetkem a příjmy, které mohou použít na úhradu nákladů na bydlení.
Návrh novely nemá dopady na životní prostředí.
G. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Oprávnění subjektu údajů podle zákona o ochraně osobních údajů nebudou dotčena. Z navrhované právní úpravy neplynou nepříznivé důsledky pro ochranu soukromí a osobních údajů.
H. Zhodnocení korupčních rizik
Nebyla identifikována korupční rizika. Navrhovaná úprava nemá dopad do oblasti korupčních rizik a nebude vytvářet jejich možnosti, protože žádné ustanovení se nevztahuje k nakládání s majetkem, či zadávání veřejných zakázek.
I. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu,
Navrhovaná úprava nebude mít za následek žádné zásadní dopady na bezpečnost a obranu státu.
K části první, čl. I
K bodu 1
Vzhledem k tomu, že nová dávka příspěvek na bydlení podle zákona o sociálním bydlení a o příspěvku na bydlení nebude součástí žádného z dosavadních sociálních systémů, je třeba nově založit věcnou působnost krajských soudů i pro tuto dávku.
K bodu 2
Legislativně-technická úprava související se skutečností, že nová dávka příspěvek na bydlení nebude již součástí systému státní sociální podpory.
K části druhé, čl. II
K bodům 1, 3 až 20, 22 a 23
Příspěvek na bydlení se jako dávka v systému státní sociální podpory zrušuje. Proto je nutné v zákoně o státní sociální podpoře zrušit ustanovení, která tuto dávku upravovala, jakož i ustanovení (jejich části), která na tuto úpravu navazovala.
K bodu 2
Nově se navrhuje pro účely systému státní sociální podpory příjem plynoucí ve formě daňového bonusu pokládat za započitatelný příjem.
K bodu 21
V souvislosti s reformou dávek na bydlení se vypouští část textu odkazující na doplatek na bydlení ze systému pomoci v hmotné nouzi, který se rovněž zrušuje.
K bodu 24
Pro účely podání žádosti o dávku ze systému státní sociální podpory je možné využít též údaje ze žádosti o dávku z některých ostatních nepojistných sociálních systémů, což by mělo vést ke zjednodušení administrativy.
K čl. III
K bodům 1 a 2
Příspěvek na bydlení, který byl přiznán podle dosavadní právní úpravy v zákoně o státní sociální podpoře, bude vyplácen nejdéle do konce března 2020. Zároveň se v ustanoveních zabraňuje souběhu vyplácení „staré“ a „nové“ dávky.
K bodu 3
Řízení o příspěvku na bydlení, která byla zahájena podle dosavadní právní úpravy v zákoně o státní sociální podpoře, ale nebyla do doby nabytí účinnosti zákona o sociálním bydlení a o příspěvku na bydlení pravomocně ukončena, se dokončí podle staré právní úpravy a poté se do konce března 2020 přehodnotí podle nové právní úpravy.
K části třetí, čl. IV
K bodu 1
V důsledku převedení institutu normativních nákladů na bydlení ze systému státní sociální podpory do zákona o sociálním bydlení a o příspěvku na bydlení se navrhuje nové znění poznámky pod čarou, aby odkaz nebyl zavádějící.
K bodům 2 a 3
V souvislosti s reformou dávek na bydlení se vypouští část textu odkazující na doplatek na bydlení ze systému pomoci v hmotné nouzi, a v případě bodu 3 též příspěvku na bydlení ze systému státní sociální podpory, které se rovněž zrušují.
K části čtvrté, čl. V
Legislativně-technická úprava související se skutečností, že nová dávka příspěvek na bydlení nebude již součástí systému státní sociální podpory.
K části páté, čl. VI
K bodu 1
Základní konstrukce institutu životního a existenčního minima se nemění – i nadále nezahrnuje náklady na bydlení. Náklady na bydlení jsou však místo dosavadní právní úpravy, kdy byly obsaženy v systémech státní sociální podpory a pomoci v hmotné nouzi, nově upraveny v zákoně o sociálním bydlení a příspěvku na bydlení.
K bodům 2 a 3
V souvislosti s převedením dosavadního systému dvou dávek na bydlení do jedné podle zákona o sociálním bydlení a příspěvku na bydlení, je nutné tuto skutečnost zohlednit též v oblasti započitatelných příjmů.
K bodu 4
Příjem ve formě daňového bonusu se nově navrhuje pokládat za započitatelný.
K části šesté, čl. VII
K bodům 1 až 11 a 13 až 25
Doplatek na bydlení se jako dávka v systému pomoci v hmotné nouzi zrušuje. Proto je nutné v zákoně o pomoci v hmotné nouzi zrušit ustanovení, která tuto dávku upravovala, jakož i ustanovení (jejich části), která na tuto úpravu navazovala. Některá další ustanovení je třeba přeformulovat s ohledem na skutečnost, že i nadále budou v systému pomoci v hmotné nouzi poskytovány dvě ostatní stávající dávky – tj. příspěvek na živobytí a mimořádná okamžitá pomoc.
K bodu 12
Původní záměr poskytnout osobě zálohově finanční prostředky do doby, než obdrží důchod, byl směrován především na pomoc osobám v poproduktivním věku, které žádají o starobní důchod a tento důchod přichází s určitým zpožděním. V současné době však Česká správa sociálního zabezpečení poskytuje v předstihu zálohy na budoucně vyplácené důchody, a proto původní záměr ztratil opodstatnění. Dalším velkým problémem je pak administrace této vratné dávky a potíž při případném vymáhání, kdy osoba již není příjemcem dávky. V praxi se toto ustanovení nijak neosvědčilo a také se ve většině případů ani nepoužívá.
K bodu 26
Pro účely podání žádosti o dávku ze systému pomoci v hmotné nouzi je možné využít též údaje ze žádosti o dávku z některých ostatních nepojistných sociálních systémů, což by mělo vést ke zjednodušení administrativy. Zároveň se nahrazuje znění původního ustanovení § 72 odst. 8, který po zrušení doplatku na bydlení ztrácí opodstatnění.
K čl. VIII
K bodům 1 a 2
Doplatek na bydlení, který byl přiznán podle dosavadní právní úpravy v zákoně o pomoci v hmotné nouzi, bude vyplácen nejdéle do konce března 2020. Zároveň se v ustanoveních zabraňuje souběhu vyplácení „staré“ a „nové“ dávky.
K bodu 3
Řízení o doplatku na bydlení, která byla zahájena podle dosavadní právní úpravy v zákoně o pomoci v hmotné nouzi, ale nebyla do doby nabytí účinnosti zákona o sociálním bydlení a o příspěvku na bydlení pravomocně ukončena, se dokončí podle staré právní úpravy a poté se do konce března 2020 přehodnotí podle nové právní úpravy.
K části sedmé, čl. IX
K bodům 1 a 2
Vzhledem k tomu, že oblast sociálního bydlení a příspěvku na bydlení představuje novou oblast z hlediska úkolů Úřadu práce ČR, je nezbytné tuto skutečnost v zákoně č. 73/2011 Sb. zohlednit.
K bodu 3
Nová oblast sociálního bydlení a příspěvku na bydlení bude součástí JIS PSV a sociální pracovníci budou povinni své výstupy zpracovávat prostřednictvím Standardizovaného záznamu.
K části osmé, čl. X
S ohledem na principiální změny v oblasti dávek na bydlení, je nezbytné zajistit dostatečnou legisvakanci pro náběh nového systému jedné dávky na bydlení, a to v horizontu dvou let.
V Praze dne 8. března 2017
Předseda vlády: Mgr. Bohuslav Sobotka v. r.
Ministryně práce a sociálních věcí:
Mgr. Michaela Marksová v. r.