Návrh právního předpisu je předkládán podle Plánu legislativních prací vlády na rok 2016, který byl vládou schválen dne 14. 12. 2015, usnesením č. 1031.
1. Zhodnocení platného právního stavu včetně zhodnocení současného stavu
ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Státní fond kultury České republiky (dále jen „Fond“) byl zřízen zákonem č. 239/1992 Sb., o Státním fondu kultury České republiky (dále jen „zákon o SFK“), za účelem poskytování podpory jednotlivým kulturním projektům. Jeho působnost v oblasti podpory kultury doplňuje dotační programy Ministerstva kultury a vyplňuje prostor, do nějž tyto programy nedosahují. Přínos Fondu lze spatřovat jednak v oddělení podpory poskytované Fondem od podpory poskytované státní správou, ale zejména v časové pružnosti, neboť z prostředků Fondu lze podpořit i projekty, které vznikly během roku a nemohou být zahrnuty do nároků na prostředky ze státního, resp. jiných rozpočtů. V minulosti došlo v souvislosti s novou právní úpravou především v oblasti rozpočtových pravidel a evidence obyvatelstva k několika marginálním změnám v původním znění zákona o SFK, které se však zásadním způsobem fungování Fondu nedotkly. Zákonem č. 188/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o hazardních hrách a zákona o dani z hazardních her, byla Fondu odňata možnost organizovat loterie a využívat pro svoji činnost výnosy z nich. Praxe uplynulých let ukázala, že platné znění zákona o SFK svou přílišnou stručností vyvolává pochyby při výkladu některých ustanovení zákona. Zejména ustanovení týkající se orgánů Fondu a jejich vzájemných vztahů vyžadují upřesnění tak, aby nedocházelo ke konfliktům v jejich vztazích a aby tyto orgány měly podobu umožňující co nejkvalitnější fungování při plnění úkolů Fondu. Dalšími oblastmi vyžadujícími si změny právní úpravy jsou finanční zdroje Fondu a postup při poskytování finančních prostředků Fondu na podporu jednotlivých kulturních projektů. Nová právní úprava Státního fondu pro podporu kinematografie, který působil s Fondem bok po boku po celou dobu existence, již byla přijata (zákon č. 496/2012 Sb., o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie a o změně některých zákonů (zákon o audiovizi)) a nově vymezila právní postavení Státního fondu kinematografie, činnost jeho i jeho orgánů a zejména stanovila nové zdroje příjmů tohoto fondu. Novela zákona o SFK byla zařazena do Plánu legislativních prací vlády na rok 2015. Předpokládalo se, že se nově upevní postavení Fondu, jednoznačně vymezí kompetence mezi orgány Fondu a upřesní pravidla činnosti Fondu. Předpokladem nové právní úpravy je stanovení jasných východisek, z nichž bude novela vycházet. Fond se však v současné době (jakož i v minulosti) potýká s nedostatečnými finančními zdroji. Z četného výčtu finančních zdrojů Fondu definovaného v § 7 zákona o SFK se v praxi uplatnily jen nemnohé a z nepovedeného záměru čerpat finanční zdroje na podporu kultury z výnosů loterie jdou za Fondem finanční závazky vůči státnímu rozpočtu ve výši přesahující 250 mil. Kč. Faktickými příjmy Fondu jsou dnes jen výnosy z reklam vysílaných na programu ČT 2 České televize, výnosy z pronájmu Národního domu na Vinohradech a zanedbatelný příjem z odúmrtí. Výnosy z pronájmu dalších dvou nemovitostí, s nimiž Fond hospodaří, je Fond povinen odvádět do státního rozpočtu (podmínka udělení dotace na úhradu dluhu vůči bankám ze zkrachovalé České lotynky). V současné době probíhá jednání mezi Fondem a Ministerstvem financí o možnosti zastropovat odvod výnosů z pronájmů dotčených nemovitostí do státního rozpočtu na výši rovnající se celkovému objemu výnosů z pronájmu do roku 2016 odvedených do státního rozpočtu, tzn. včetně odvodu výnosů z pronájmu v roce 2017 za rok 2016. Aby Fond mohl plnohodnotně fungovat v souladu se svým posláním, je především třeba vyřešit jeho finanční situaci. Pokud bude Fondu odebrána příslušnost hospodařit s nemovitostmi státu nebo přijde o výnosy z pronájmů těchto nemovitostí, bude Fond připraven o zcela zásadní finanční zdroje a bude třeba nalézt zdroje nové, aby funkce Fondu nebyla ohrožena. Od finančního zabezpečení Fondu se bude též odvíjet úprava jeho právního postavení (dnes Fond nemá vlastní zaměstnance, funkci kanceláře Fondu plní zaměstnanci Ministerstva kultury a ministerstvo též hradí veškeré administrativní náklady). Rada Fondu (dále jen „Rada“) doporučila plánovanou novelu odložit a vyřešit nejdříve shora uvedené otázky, které zásadním způsobem mohou ovlivnit postavení Fondu. Žádosti o odložení bylo vyhověno a novela zákona o SFK byla zařazena do Plánu legislativních prací vlády na rok 2016. Bohužel problémy odůvodňující odložení novely nebyly plně vyřešeny ani dosud (především získání nových finančních zdrojů Fondu). Přestože východiska pro novelu zákona o SFK zatím nejsou jasně stanovena, předkládá Ministerstvo kultury alespoň návrh novely zákona, v níž jsou řešeny některé otázky vyžadující si novou, resp. podrobnější úpravu, aniž by bylo zásadním způsobem měněno právní postavení Fondu. Cílem této novely je odstranit pochybnosti o kompetenci Rady a optimalizovat podmínky pro činnost Fondu. Po vyhodnocení přínosů navrhované novely a v závislosti na ekonomické stabilizaci Fondu se očekává vypracování nového zákona o SFK, který by umožnil osamostatnění Fondu a případné uplatnění dalších návrhů na změny týkající se Fondu, které jdou nad rámec možností předkládaného návrhu.
Současná právní úprava není diskriminační ani nemá dopady na rovnost žen a mužů. Podrobnější informace k tomuto bodu jsou obsaženy v závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace.
2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy včetně dopadů
navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Cílem předloženého návrhu je zajistit podmínky pro činnost Fondu při plnění jeho funkce, kterou je podle zákona o SFK poskytování finančních prostředků na kulturní projekty. Hlavním předpokladem řádného fungování Fondu je vymezení postavení jeho orgánů a jejich vzájemných vztahů. Jen tak je možné naplňovat očekávání, jež byla důvodem zřízení Fondu. Nově se navrhuje upřesnit pravidla pro volbu členů Rady, aby se vytvořily předpoklady pro optimální složení Rady a její kvalifikované rozhodování. Další z otázek nově navrhované úpravy je možnost odměňování členů Rady. Dle dosavadní úpravy je funkce v Radě čestná, tedy nehonorovaná. Při počtu projednávaných žádostí je práce v Radě velmi časově náročná, jak na účast na jednáních Rady, tak na přípravu na tato jednání, často i na dopravu ze vzdálených míst republiky. Při nárůstu počtu žádostí o podporu Fondu a jeho dalším předpokládaném navyšování, se významně navyšuje i časová zátěž členů Rady a z tohoto důvodu se jeví zcela legitimní požadavek možnost odměňování členů Rady, včetně nároku na náhradu cestovních výdajů. Odměny pro členy Rady by měly zhruba odpovídat výši vybraných správních poplatků skládaných na náklady vzniklé při posuzování kvality projektu, dle nové úpravy by se tento poplatek měl stát poplatkem správním, který není třeba vyúčtovávat, ale stává se příjmem Fondu. Navrhovaná úprava počítá s tím, že výši odměny za výkon funkce v Radě stanoví na návrh ministra kultury usnesením vláda, obdobně jako je tomu u Státního fondu kinematografie.
Další oblastí, jež si vyžádala změnu právní úpravy, jsou finanční zdroje Fondu. Nedostatečná ekonomická základna Fondu je především důsledkem nesprávných politických rozhodnutí v minulosti spojených s loterií, která měla být hlavním zdrojem financování Fondu, avšak místo toho se pro Fond stala dlouhodobou zátěží zcela zásadně ovlivňující hospodaření Fondu. S vědomím této zátěže musí Fond o to pečlivěji hospodařit se svými prostředky. Aby nedocházelo ke střetům se zákonem o majetku státu (zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů), se tak v navrhované úpravě doplňují veškeré faktické zdroje Fondu, které Fond během svého fungování získal, avšak v dosavadní právní úpravě výslovně jmenovány nejsou. Výnosy z reklam vysílaných na ČT 2 přiznává jako finanční zdroj Fondu zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů. V zájmu ucelenosti právní úpravy je tento zdroj doplněn v návrhu do § 7. Novým finančním zdrojem Fondu se v navrhované úpravě stanou správní poplatky spojené s podáním žádosti o podporu Fondu. Dle dosavadní úpravy současně s podáním žádosti složí žadatel na úhradu nákladů spojených s posouzením žádosti na účet Fondu částku, kterou je správce Fondu (tj. Ministerstvo kultury) povinen vyúčtovat. Ohledně výše poplatku odkazuje zákon o SFK na statut Fondu, stanoví pouze jeho max. výši 10 000 Kč. Dle statutu Fondu schváleného usnesením ČNR č. 118 ze dne 17. 12. 1992 činí poplatek 1 % částky, o kterou žadatel žádá, nejméně 2 000 Kč. Vzhledem k tomu, že většina poplatků v současnosti nepřekročí 2000 Kč, jsou případné vratky v rámci vyúčtování zanedbatelné a zřídka překročí částku ve výši korun či stokorun. Pro Fond je vyúčtovávání poplatků neúměrnou zátěží s minimálním efektem. Z toho důvodu a s ohledem na nově zaváděné odměny pro členy Rady se navrhuje vypustit povinnost Fondu poplatky vyúčtovat a případně vracet přeplatky. Nově by se poplatky staly příjmem Fondu. Poplatky převyšující 2000 Kč nepředstavují ani 20 % složených poplatků a poplatky převyšující 5 000 Kč se pohybují okolo 1 %. Z uvedeného předkladatel vyvozuje, že změna žadatelského poplatku na nevratný poplatek nebude mít pro žadatelské subjekty zásadní význam. Navrhuje se tedy, aby obdobně jako v případě Státního fondu kinematografie byl poplatek Fondu ponechán a tvořil jeden z jeho zdrojů příjmů. Poslední oblastí zasaženou navrhovanými změnami je postup při poskytování finančních prostředků Fondu na konkrétní kulturní projekty. Navrhované úpravy vycházejí z dosavadních zkušeností Fondu a mají především tento postup zjednodušit. Kromě změn s ekonomickými důsledky pro hospodaření Fondu jako je zrušení zvýšeného limitu pro projekty na záchranu kulturních památek a zavedení správního poplatku, se navrhuje i zjednodušení a urychlení samotného procesu poskytování. Dle stávající úpravy o poskytnutí prostředků Fondu rozhoduje Rada a na základě jejího rozhodnutí uzavírá Fond s žadatelem o podporu smlouvu o poskytnutí finančních prostředků. Nově se navrhuje, aby finanční podpora Fondu byla udělena již na základě rozhodnutí Rady, aniž by následně bylo nutné uzavírat smlouvu mezi Fondem a žadatelem. Pokud bude rozhodnutí Rady obsahovat všechny důležité údaje a podmínky poskytnutí podpory, jeví se uzavírání smlouvy nadbytečné a časově náročné. Po procesní stránce se poskytování podpory bude řídit rozpočtovými pravidly, což znamená zvýšení právní jistoty žadatelů i vzhledem k očekávané novele rozpočtových pravidel.
Navrhovaná právní úprava nebude mít negativní dopad na rovné postavení mužů a žen, neboť nijak nerozlišuje, ani nezvýhodňuje jedno z pohlaví a nestanoví pro něj odlišné podmínky, a neporušuje zákaz diskriminace. Podrobnější informace včetně grafů jsou obsaženy v závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace RIA.
3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Předpoklady zákona o SFK, který se měl stát rámcem pro činnost Fondu, se v mnohém nenaplnily. Zásadní finanční zdroje Fondu selhaly a neuspokojivá ekonomická situace Fondu se odrazila i na jeho činnosti. V minulosti Fond téměř zanikl. Po roce 2012 Fond zintenzivnil svoji činnost a v rámci svých omezených možností pozvolna naplňuje své poslání. K tomu je nezbytný odpovídající právní rámec, který by umožnil fungování Fondu a především zaručil alespoň minimální finanční zdroje. Z uvedených důvodů je nezbytné přistoupit k legislativním změnám, které by umožnily Fondu fungovat a stabilizovat alespoň stávající finanční zdroje. Nová úprava směřuje především dovnitř Fondu a týká se jeho vnitřní organizace a postupu při plnění svého hlavního úkolu, tj. podpoře kulturních projektů. Původně uvažovanou zásadní změnu zákona o SFK po vzoru Státního fondu kinematografie bylo nutno odložit, neboť podmínky pro osamostatnění Fondu, zejména ekonomické, nejsou v současné době dány.
4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Navrhovaná právní úprava je plně v souladu s ústavním pořádkem České republiky, jak jej vymezuje čl. 112 Ústavy České republiky. Návrh zákona respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky a jeho obsah neporušuje ústavní principy rovnosti v právech a zákazu retroaktivity.
Návrh zvolené úpravy respektuje ústavní principy Listiny základních práv a svobod.
Navrhovaná právní úprava nijak nesnižuje práva dotčených subjektů a nejsou jí diskriminovány žádné specifické skupiny adresátů právních norem, respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky a není v rozporu s nálezy Ústavního soudu České republiky.
Právní úprava je navrhována tak, aby byla v souladu se zásadami zákonnosti, legitimity cílů a přiměřenosti zásahu do základních práv a svobod. Na závěr je tedy možné uvést, že navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.
5. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Navrhovaná právní úprava vzhledem k svému charakteru nezapracovává právo Evropské unie, avšak vychází z hlavních zásad zakotvených ve Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie, kterými je respektování kulturní rozmanitosti a zachování evropského kulturního dědictví. Z článku 167 Smlouvy o fungování EU vyplývá, že činnost Unie podporuje uměleckou a literární tvorbu. Národní právní úprava musí respektovat základní práva EU a zejména základní svobody vnitřního trhu. Ustanovení § 9 odst. 1 platné právní úpravy neodpovídá obecným požadavkům práva EU, neboť žadatele o podporu vymezuje jako právnickou osobu se sídlem v ČR nebo fyzickou osobu s trvalým pobytem v ČR. Navrhovaná právní úprava není v rozporu ani s hlediskem poskytování služeb, ani s hlediskem svobody usazování, ani s volným pohybem kapitálu, a tedy nediskriminuje z hlediska přístupu k prostředkům Fondu ani zahraniční právnické osoby, ani cizí státní příslušníky. Navrhované právní úpravy se mohou také dotýkat následující předpisy Evropské unie:
- nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu
s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem,
- nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článku 107
a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis.
Článek 107 Smlouvy o fungování EU upravující podpory poskytované státy ve svém odstavci 3 písm. d) stanoví, že za slučitelné s vnitřním trhem mohou být považovány podpory určené na pomoc kultuře a zachování kulturního dědictví, jestliže neovlivní podmínky obchodu a hospodářské soutěže v Unii v míře odporující společnému zájmu. Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 prohlašuje určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (obecné nařízení o blokových výjimkách), upravuje nově pravidla poskytování podpory, přináší rozšířené možnosti poskytování veřejné podpory do nových oblastí, zároveň byla navýšena většina částek podpory, jež je možno v režimu blokové výjimky podnikům poskytovat. Tím mohou být některé dosavadní podpory v režimu de minimis v oblasti kultury – např. na zachování kulturního dědictví či provoz kulturních institucí napříště poskytovány podle nařízení Komise (EU) č. 651/2014, protože jde o podpory považované za slučitelné se společným trhem podle č. 107 Smlouvy o fungování EU. Podpora, která splňuje podmínky stanovené v nařízení pro příslušné kategorie, bude vyňata z oznamovací povinnosti stanovené v čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování EU.
Návrh není v rozporu s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů
Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie; návrh zákona je s právem Evropské unie plně slučitelný.
6. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Navrhovaná právní úprava je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, včetně Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie, a není tedy v rozporu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z mezinárodních smluv ani obecně uznávaných zásad mezinárodního práva. Navrhovaná úprava je v souladu s Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod. Lze tedy shrnout, že navrhovaná právní úprava, která je spíše technickou novelou zákona o SFK, není v rozporu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z mezinárodních smluv ani obecně uznávaných zásad mezinárodního práva. Navrhovaná úprava je v souladu s Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod.
7. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny a dopady na životní prostředí
Hospodářský a finanční dopad je vyhodnocen v závěrečné zprávě hodnocení dopadů regulace (RIA). Výdaje v souvislosti s aplikací právní úpravy budou jako doposud hrazeny z kapitoly Ministerstva kultury. Návrh zákona nepřináší zvýšené nároky na státní rozpočet, výdaje spojené s realizací návrhu budou hrazeny z rozpočtu kapitoly 334 – Ministerstvo kultury v rámci schválených limitů výdajů na příslušný rok. Návrh nebude mít negativní vliv na životní prostředí a taktéž se neočekávají žádné sociální dopady, včetně dopadů na rodiny, na specifické skupiny obyvatel, ať se jedná o dopady na osoby sociálně slabé a na osoby se zdravotním postižením nebo dopad na národnostní menšiny.
8. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Návrh zákona nebude mít dopad na ochranu soukromí a osobních údajů, neboť nepřináší změny v oblasti zpracování osobních údajů. Předmětem úpravy není sběr dokumentů, informací, dat či údajů.
9. Zhodnocení korupčních rizik
Navrhovaná právní úprava s sebou nepřináší žádná korupční rizika, neboť nijak nerozšiřuje pravomoci orgánů státní správy, pouze podrobněji upravuje volbu členů Rady Poslaneckou sněmovnou. Zároveň se nově upravuje opatření proti případné podjatosti členů Rady (viz § 3 odst. 4) a jednání, které ohrožuje důvěru v nezávislost nebo nestrannost člena Rady při výkonu funkce je jedním z důvodů pro jeho odvolání (§ 4 odst. 2). Předkládaným návrhem se nezakládají žádné nové kompetence orgánů státní správy. Právní úprava nepřináší žádné nové rozhodovací pravomoci orgánům státní správy. Systémy kontroly a přezkoumávání rozhodnutí již existují, stejně jako nezbytné funkční sankční mechanismy. Použití finančních prostředků v rozporu s účelem stanoveným v rozhodnutí bude sankcionováno jako doposud, tj. jako porušení rozpočtové kázně.
10. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní úprava žádným způsobem neovlivní bezpečnost nebo obranu státu.
K ČÁSTI PRVNÍ K Čl. I K bodu 1
Ustanovení § 1 odst. 2 se navrhuje upravit tak, aby jeho znění odpovídalo požadavkům vyplývajícím z rozpočtových pravidel.
K bodu 2
Ustanovení § 1 odst. 3 vymezuje orgány Fondu s tím, že statutárním orgánem je stejně jako doposud ministr kultury a dalším orgánem Rada.
K bodu 3
Nově doplněné odstavce § 1 především stanoví účel Fondu a vymezují činnosti Fondu s odkazem na statut Fondu, který bude nově schvalován stejně jako u Státního fondu kinematografie vládou (až dosud jej schvalovala Poslanecká sněmovna, resp. v platném znění zákona je to stále Česká národní rada). Ve statutu se budou řešit konkrétní podrobnosti týkající se činnosti a hospodaření Fondu (např. jednací řád Rady Fondu).
K bodu 4
Stanoví se pravomoci Rady Fondu, především samostatná rozhodovací pravomoc ve vztahu k prostředkům Fondu poskytovaným jednotlivým žadatelům. Dále se stanoví, že Rada vytváří a uveřejňuje koncepci, podle níž jsou prostředky Fondu na podporu jednotlivých projektů poskytovány; Rada rovněž schvaluje návrh statutu, rozpočtu a závěrečného účtu Fondu. Z dosavadní úpravy v zákoně o SFK nebylo zcela zřejmé, zda Rada rozhoduje o způsobu a čerpání prostředků Fondu vždy nebo jen v souvislosti s poskytováním podpory kulturním projektům, i když výklad v souladu s důvodovou zprávou omezoval nezávislé rozhodování Rady jen na oblast podpory kulturních projektů, což je s ohledem na odpovědnost ministra kultury za hospodaření Fondu zcela logické. Novou úpravou ustanovení § 2 došlo pouze k upřesnění formulace, která ponechává stávající stav ohledně pravomocí Rady a ministra jako statutárního orgánu Fondu. Znění § 2 bylo v návrhu upraveno tak, aby pravomoc Rady byla jednoznačně vymezena a nedocházelo k pochybnostem, co vše má rozhodování Rady zahrnovat.
K bodu 5
Dosavadní ustanovení § 2 se věcně nahrazuje novým ustanovením § 2a, které podrobněji upravuje způsob volby členů Rady Poslaneckou sněmovnou, upřesňuje počet členů Rady včetně předsedy a dvou místopředsedů a oblasti, z nichž jsou členové Rady voleni. Kromě 10 členů z jednotlivých oblastí umění a kultury budou v Radě zasedat rovněž 2 ekonomové, právníci či manažeři. Dále se stanoví délka funkčního období člena Rady a z důvodu velkého pracovního i časového vytížení plynoucího z funkce se zavádí odměna pro členy Rady, kterou stanoví vláda. Členům Rady budou rovněž vypláceny cestovní náhrady, přičemž veškeré náklady s činností Rady spojené bude hradit Fond.
K bodu 6
Upřesňuje se, koho lze považovat za bezúhonného.
K bodu 7
Formulačně se upravuje výčet funkcí, s nimiž je členství v Radě neslučitelné.
K bodu 8
Navrhované ustanovení má zabránit střetu zájmů při výkonu funkce člena Rady.
K bodu 9
Dosavadní znění § 4 se nahrazuje novým zněním, které upřesňuje jak zánik členství v Radě, tak i podmínky, za kterých Poslanecká sněmovna člena Rady odvolá. V odstavci 3 se upravuje postup při zániku členství v Radě před uplynutím funkčního období.
K bodu 10
Ustanovení § 5 se navrhuje zrušit, protože činnost a rozhodování Rady Fondu je popsána již v ustanovení § 2a, resp. bodu 5 navrhovaného zákona.
K bodu 11
V navrhovaném ustanovení § 6 se stanoví povinnosti Fondu v souvislosti se státním rozpočtem i s rozpočtem Fondu. V odstavci 8 se jednoznačně určuje, že účetnictví vede Fond podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
K bodu 12
V souvislosti s využíváním základních registrů se zrušuje stávající odstavec 1 v § 6a.
K bodům 13
Nové znění § 6a odst. 1 odpovídá současné praxi využívání základních registrů.
K bodům 14, 17 a 18
Právní úprava novou formulací reaguje na využívání veřejných informačních systémů Ministerstvem kultury.
K bodu 15
Dochází k vypuštění rodného čísla z výčtu údajů, které Ministerstvo kultury využívá z informačního systému evidence obyvatel, resp. informačního systému cizinců, a následné změně označení jednotlivých pododstavců.
K bodu 16
Jde o formulační úpravy nutné pro uvedení novelizovaného zákona do souladu s dalšími právními předpisy, zejména s občanským zákoníkem.
K bodu 19
Úprava formulačně reaguje na změny ve znění předchozích odstavců.
K bodu 20
Jde o legislativně technické ustanovení zrušující 2 poznámky pod čarou.
K bodu 21
V souvislosti s tím, že Fond bude nadále moci poskytovat prostředky formou dotace nebo návratné finanční výpomoci a nikoli půjčky (viz bod 22), se úroky z půjček a splátky půjček vyjímají i z výčtu finančních zdrojů Fondu uvedeného v § 7. V souladu s rozpočtovými pravidly nebudou nadále finančním zdrojem Fondu úroky z vkladů.
K bodu 22
V tomto bodě se navrhuje vypustit půjčku jako formu podpory poskytovanou Fondem a ponechat pouze dotaci a návratnou finanční výpomoc.
K bodu 23
Do výčtu finančních zdrojů Fondu se zařazuje správní poplatek na úhradu nákladů spojených s posouzením žádosti o poskytnutí prostředků Fondu; poplatek se podle dosavadní právní úpravy žadatelům vyúčtuje a částky cca v řádu desetikorun se vrací, což představuje neúměrnou administrativní zátěž pro Fond. Na tuto úpravu navazuje i část druhá návrhu zákona, která obsahuje návrh novely zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
K bodu 24
Možné finanční zdroje Fondu se rozšiřují o výslovné uvedení odkazu podle občanského zákoníku.
K bodu 25
Ustanovení týkající se možnosti Fondu sjednat s příjemcem prostředků z Fondu podíl na příjmu z podpořeného projektu se zrušuje vzhledem k tomu, že nadále se již s příjemci podpory nebudou uzavírat smlouvy, o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci bude Rada vydávat rozhodnutí.
K bodům 26 a 27
Jedná se o legislativně technické změny a soulad jak s platnou právní úpravou, resp. se zákonem o majetku státu, tak i s dalšími ustanoveními zákona o SFK.
K bodu 28
Mezi finančními zdroji Fondu se pro úplnost nově uvádějí i příjmy z nájmu nemovitostí, se kterými je Fond příslušný hospodařit, a výnosy z reklam vysílaných na ČT 2, což je zdroj, z něhož Fond získává prostředky od roku 2011, resp. nabytím účinnosti zákona č.
302/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
K bodu 29
Dochází ke zpřesnění pojmu.
K bodu 30
Kromě legislativně technických změn se v tomto bodě navrhuje vypustit půjčku jako formu podpory poskytovanou Fondem a ponechat pouze dotaci a návratnou finanční výpomoc, o nichž lze rozhodovat.
K bodu 31
Navrhované ustanovení vychází ze zkušeností z praxe, kdy se ukázalo, že je vhodné stanovit stejný limit pro výši dotace tak, aby žadatel o podporu zajistil nejméně třetinu nákladů z jiných zdrojů než je podpora z Fondu.
K bodu 32
Nově se doplňuje ustanovení výslovně odkazující na legislativu Evropské unie. Celý proces rozhodování o dotacích a návratných finančních výpomocích se bude řídit rozpočtovými pravidly.
K bodu 33
Nově se upravuje těžiště činnosti Fondu, kterým je poskytování finančních prostředků na projekty v oblasti kultury. Stanoví se použití rozpočtových pravidel, lhůta, v níž musí Rada o poskytnutí prostředků rozhodnout – stejně jako v dosavadní právní úpravě se navrhuje ponechat lhůtu 3 měsíců ode dne doručení žádosti Fondu, a nově se výslovně stanoví pět kritérií, kterými se Rada při hodnocení projektů řídí. Oproti dosavadní právní úpravě se vypouští omezení týkající se sídla nebo trvalého pobytu žadatele na území České republiky. V odstavcích 5 a 6 se řeší povinnost uhradit správní poplatek, přičemž tato úprava nahrazuje dosavadní „částku na úhradu nákladů spojených s posouzením žádosti“, kterou byl správce Fondu povinen žadateli vyúčtovat, což oproti vracení zanedbatelných částek představovalo neúměrnou administrativní zátěž Fondu. Nevratnost správního poplatku by měla též částečně přispět k zodpovědnému podávání žádostí o podporu. Poplatek je zařazen nově mezi zdroje příjmů Fondu. Na toto navazuje část druhá návrhu zákona obsahující ustanovení novelizující příslušnou část přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
K bodu 34
Navrhuje se zrušit dosavadní ustanovení § 10 týkající se rozhodnutí Rady o poskytnutí finančních prostředků žadateli; předložený návrh zákona řeší problematiku rozhodování Rady již v § 9. Významnou změnou oproti dosavadní právní úpravě je vypuštění následného uzavírání smluv se žadateli; podle dosavadní právní úpravy Rada rozhoduje o poskytnutí prostředků Fondu žadateli a následně pak Fond uzavírá se žadatelem příslušnou smlouvu. Následné uzavírání smluv se však jeví jako nadbytečný krok a zároveň je nadbytečnou administrativní zátěží pro Fond. Tento postup se tedy navrhuje změnit, resp. ponechat pouze rozhodnutí, kterým se účelově určené dotace nebo návratné finanční výpomoci budou poskytovat. Pokud by se dotace nebo návratná finanční výpomoc poskytovala v režimu předpisů Evropské unie, bude uveden odkaz na tyto předpisy i v rozhodnutí Rady.
K Čl. II K bodu 1
Řeší se zvolení první Rady Fondu po nabytí účinnosti tohoto zákona, resp. po skončení funkčního období stávajících členů Rady, a stanoví se postup, kterým Poslanecká sněmovna členy Rady zvolí.
K bodu 2
Žádosti o podporu se Fondu mohou předkládat průběžně po dobu celého kalendářního roku, proto se v zájmu právní jistoty určuje, že řízení neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadního znění zákona o SFK.
K ČÁSTI DRUHÉ K Čl. III
V návaznosti na bod 23 a bod 33 se navrhuje novelizovat přílohu k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a to tak, aby žadateli v souvislosti s podáním žádosti o poskytnutí finančních prostředků Fondu, ať už ve formě dotace nebo návratné finanční výpomoci, vznikla povinnost uhradit správní poplatek. Zároveň se stanoví výše správního poplatku, která odpovídá dosavadní výši poplatku na úhradu nákladů spojených s posouzením žádosti, tj. 1 % z požadované částky, min. 2 000 Kč a max. 10 000 Kč.
K ČÁSTI TŘETÍ K Čl. IV
Den nabytí účinnosti zákona se navrhuje tak, aby byla zajištěna přiměřená legisvakanční lhůta.
V Praze dne 22. března 2017
Předseda vlády: Mgr. Bohuslav Sobotka v.r.
Ministr kultury: Mgr. Daniel Herman v.r.