Novela z. o pojistném na sociální zabezpečení

K části první (změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti)

K čl. I

K bodům1 a 2 Vzhledem k nově vkládaným paragrafům (§7a až § 7f) v bodě 5 se z důvodu přehlednosti nad § 7 vkládá skupinový nadpis pro všechny paragrafy upravující sazby pojistného.

K bodu 3 U zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných se sazba pojistného na důchodové pojištění diferencuje, a to podle počtu dětí, o které tito poplatníci pečují. Místo dosavadní jediné sazby pro zaměstnance a jedné sazby pro osoby samostatně výdělečně činné se pro obě skupiny pojištěnců zavádějí 4 sazby. Stávající sazba bude platit pro ty poplatníky, kteří nepečují o žádné nezaopatřené dítě nebo pečují jen o jedno nezaopatřené dítě; u těchto poplatníků se výše sazeb nemění. Nejnižší sazba bude platit pro ty poplatníky, kteří pečují aspoň o 4 nezaopatřené děti (pro zaměstnance bude nulová, pro osoby samostatně výdělečně činné ve výši 22,7 %, neboť osoby samostatně výdělečně budou muset i v tomto případě uhradit to pojistné, které z vyměřovacího základu zaměstnance platí jeho zaměstnavatel). Pro poplatníky, kteří pečují o dvě nebo o tři nezaopatřené děti, se stanoví nižší sazby.

K bodu 4 Vzhledem k tomu, že u osob samostatně výdělečně činných je rozhodným obdobím kalendářní rok a v průběhu kalendářního roku se může počet dětí, o které osoba samostatně výdělečně činná pečuje, měnit, zavádí se průměrná sazba pojistného za kalendářní rok. Při stanovení průměrné sazby pojistného se bude vycházet ze sazeb platných v jednotlivých kalendářních měsících, po které byla vykonávána samostatná výdělečná činnost.

K bodu 5 K § 7a K odstavci 1: V ustanovení se vymezuje okruh osob, které budou mít z důvodu péče o nezaopatřené dítě nárok platit pojistné v nižších sazbách. Navrhuje se tento okruh vymezit tak, aby pokrýval všechny osoby, které mají k dítěti úzký dlouhodobý vztah a přímo se podílejí na výchově dítěte. Vedle rodiče dítěte nebo osoby, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů, se bude jednat o manžele a registrované partnery rodiče dítěte nebo osoby, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu. Dále se bude jednat o osobu, která byla pěstounem, pokud pěstounská péče skončila z důvodu nabytí svéprávnosti nebo zletilosti (jedná se o obdobné vymezení, jaké je v zákoně o daních z příjmů pro účely daňového zvýhodnění); podmínkou přitom je, že dítě, které bylo v pěstounské péči, nadále žije s bývalým pěstounem ve společné domácnosti.

K odstavcům 2 a 3: V ustanovení se vymezují základní pojmy, a to dítě a nezaopatřenost dítěte. Při vymezení dítěte převzatého do péče nahrazující péči rodičů a nezaopatřenosti dítěte se přitom odkazuje na tyto pojmy vymezené v zákoně o důchodovém pojištění. Nezaopatřenost dítěte se vymezuje obdobně, jako je tomu v zákoně o daních z příjmů pro účely daňového zvýhodnění, tj. pro účely stanovení pojistného v nižších sazbách (na rozdíl od vymezení nezaopatřenosti pro účely důchodového pojištění) se za nezaopatřené dítě bude vždy považovat dítě nezletilé.

K odstavci 4: Základní podmínkou pro placení pojistného v nižších sazbách je péče o nezaopatřené dítě. Protože nelze reálně zkoumat rozsah a kvalitu péče o dítě, stanoví se, že tato podmínka je splněna, pokud poplatník pojistného a dítě uvedené v odstavci 2 žijí spolu v domácnosti (jedná se vlastně o tzv. nevyvratitelnou domněnku). Zároveň se vymezují určité podmínky ve vztahu k domácnosti.

K odstavci 5: Pro stanovení pojistného v nižších sazbách za kalendářní měsíc postačí, že stanovené podmínky pro stanovení pojistného v nižších sazbách v rámci kalendářního měsíce budou trvat jen po část tohoto měsíce, tj. aspoň v jednom dni.

K § 7b K odstavci 1: Základní zásadou je, že z důvodu péče o totéž dítě v tomtéž kalendářním měsíci může platit pojistné v nižší sazbě jen jeden poplatník.

K odstavci 2: V návaznosti na zásadu vyjádřenou v odstavci 1 se stanoví, že stanovení pojistného v nižší sazbě lze jen ve vztahu ke všem dětem žijícím v domácnosti, tj. péče o děti se nerozděluje mezi jednotlivé poplatníky; nelze tedy postupovat tak, že na některé děti by uplatnil placení pojistného v nižší sazbě jeden poplatník a na ostatní děti druhý poplatník. Například žije-li v domácnosti se dvěma poplatníky 6 dětí, může placení pojistného v nižší sazbě uplatnit jen jeden poplatník (sazba bude nulová), a to vzhledem ke všem 6 dětem, tj. jeden poplatník nemůže mít nulovou sazbu vzhledem k péči o 4 děti a druhý poplatník mít sazbu ve výši 5 % (jde-li o zaměstnance) vzhledem k péči o ostatní 2 děti.

K odstavci 3: Upravuje se postup v případě, že v domácnosti je více poplatníků, kteří by mohli uplatnit placení pojistného v nižší sazbě. V případě této konkurence nároků může platit pojistné v nižší sazbě jen jeden poplatník, přičemž na této osobě se musí všichni poplatníci dohodnout. Tato dohoda bude vyplývat z předepsaného tiskopisu podle § 7c odst. 1 a doložení podle § 7d odst. 1 písm. d).

K § 7b K odstavci 1: Placení pojistného v nižších sazbách je právem poplatníka, které však musí poplatník uplatnit. V případě zaměstnanců se bude toto právo uplatňovat na předepsaném tiskopisu, což zaručí, že zaměstnanec sdělí zaměstnavateli všechny potřebné údaje; součástí tohoto tiskopisu budou též potřebná čestná prohlášení, což sníží administrativní zatížení u zaměstnanců i u zaměstnavatelů. V případě více zaměstnání u téhož zaměstnavatele bude postačovat jeden tiskopis. Osoby samostatně výdělečně činné budou placení pojistného v nižších sazbách uplatňovat na přehledu (srov. bod 14, kterým se do § 15 vkládá nový odstavec 2).

K odstavci 2: Kromě uplatnění placení pojistného na předepsaném tiskopisu podle odstavce 1 bude zaměstnanec povinen současně prokazovat všechny rozhodné skutečnosti; toto prokazování je upraveno v § 7d. Jestliže zaměstnanec sice požádal na předepsaném tiskopise o stanovení nižší sazby pojistného, avšak nedoložil potřebné skutečnosti (například nezaopatřenost dítěte), přihlédne se k této žádosti zaměstnance až od doložení těchto skutečností a do té doby se platí pojistné ve vyšší sazbě.

Pokud bude mít zaměstnavatel za to, že placení pojistného v nižší sazbě zaměstnanec dostatečně neprokázal, měl by pojistné stanovit v té sazbě, která odpovídá prokázané skutečnosti (odpovědnost zaměstnavatele za správné stanovení sazby pojistného je objektivní), a pokud zaměstnanec nebude s postupem zaměstnavatele srozuměn, vznikne mezi nimi spor, který se bude řešit jako každý jiný spor mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, neboť správné stanovení sazby pojistného má též vliv na správné stanovení výše příjmu (mzdy, platu či odměny) zaměstnance, který se vyplácí po srážce pojistného.

K § 7d K odstavci 1: Splnění stanovených podmínek pro placení pojistného v nižších sazbách je třeba prokázat, a proto se stanoví, jakým způsobem a jakými doklady se budou prokazovat rozhodné skutečnosti, tj. vztah k dítěti, soužití s dítětem v domácnosti, nezaopatřenost dítěte a skutečnost, že pojistné v nižší sazbě bude v rámci téže domácnosti platit jen jeden poplatník. Ve všech případech bude nutné vztah k dítěti prokázat rodným listem dítěte a podle jednotlivých situací též dalšími doklady (například oddacím listem nebo rozhodnutím o svěření dítěte do péče). Pro prokázání nezaopatřenosti se budou vyžadovat analogické doklady jako k prokázání nezaopatřenosti dítěte pro účely zákona o důchodovém pojištění.

K odstavci 2: V případě více zaměstnání k témuž zaměstnavateli se stanovené skutečnosti budou prokazovat jen jednou. V případě, že zaměstnanec určité skutečnosti již prokázal pro daňové nebo jiné účely (například pro daňové zvýhodnění na vyživované dítě), nebude nutné tyto skutečnosti prokazovat ještě jednou pro účely placení pojistného v nižších sazbách, čímž se odstraňuje duplicitní prokazování a sníží se administrativní náročnost.

K § 7e K odstavci 1: U stanovení sazeb se bude ke skutečnostem rozhodným pro stanovení sazby ve výši 0 % až 6,5 % přihlížet od toho kalendářního měsíce, v němž zaměstnanec placení pojistného v nižší sazbě uplatnil a zároveň tyto skutečnosti zaměstnavateli prokázal, a to v návaznosti na rozhodné období, kterým je kalendářní měsíc. To bude platit i v případě, že zaměstnanec prokáže splnění podmínek opožděně (například pokud zaměstnanec uzavřel pracovní poměr od 1. září a potvrzení o studiu svého dítěte předloží zaměstnavateli až v říjnu, bude se sazba pojistného stanovit vzhledem k péči o nezaopatřené dítě až za měsíc říjen, i když dítě bylo studentem již v září nebo několik let nazpět); v oblasti pojistného jsou rozhodné vždy ty skutečnosti, které byly prokázány v konkrétním kalendářním měsíci a zpětně se pojistné nepřepočítává. Výjimkou je jen situace při narození dítěte, kdy se umožňuje prokázání i v následujícím měsíci po uplatnění nároku na placení pojistného v nižší sazbě; přihlíží se přitom k tomu, že vystavení rodného listu dítěte vyžaduje určitý čas.

K odstavci 2: Zvýšení sazby pojistného v případě změny podmínek pro stanovení sazby pojistného nastává vždy od kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž k této změně došlo, přičemž tato změna je objektivní a nezávisí na ohlášení změny ze strany zaměstnance.

K odstavci 3: Platit pojistné v nižších sazbách je oprávnění poplatníka, nikoliv jeho povinnost, a proto se připouští, aby poplatník nemusel toto své oprávnění využívat nebo aby je mohl změnit, a to na základě svého prohlášení.

K § 7f K odstavci 1: Zakládá se povinnost zaměstnance písemně oznamovat zaměstnavateli všechny skutečnosti, které mají vliv na stanovení vyšší než dosavadní sazby pojistného; nesplnění této povinnosti bude zakládat skutkovou podstatu přestupku, za který může OSSZ uložit zaměstnanci pokutu podle § 25da odst. 1, srov. bod 30, neboť jinak by zaměstnanci nebyli nijak finančně postihováni za nesplnění svých povinností. Možnost uložení této pokuty by tak měla působit preventivně na zaměstnance, aby včas a řádně plnili své oznamovací povinnosti.

K odstavci 2: Kromě oznamovací povinnosti zaměstnance podle odstavce 1, která není vázána na výzvu zaměstnavatele, je zaměstnanec povinen dokládat stanovené skutečnosti potřebné pro stanovení pojistného v nižší sazbě vždy na výzvu zaměstnavatele.

K odstavci 3: Výše pojistného se stanoví podle těch skutečností, které mají vliv na jeho stanovení za konkrétní kalendářní měsíc, a pokud vinou zaměstnance bylo pojistné stanoveno nesprávně (byla použita nižší sazba místo vyšší sazby) a zaměstnavateli vznikl nedoplatek na pojistném, který byl povinen OSSZ odvést, zakládá se zaměstnanci povinnost uhradit tento nedoplatek zaměstnavateli. Zakládá se přitom právní titul pro zaměstnavatele k úhradě formou srážek z příjmu zaměstnance.

K bodu 6 Skupinový nadpis se upřesňuje tak, aby bylo zřejmé, že se jedná o odvod pojistného zaměstnavateli.

K bodu 7 Zakládá se právní titul pro zaměstnavatele k úhradě pojistného, které zaměstnavatel zaplatil za zaměstnance z důvodu, že zaměstnanci nebyl zúčtován příjem v peněžní formě, formou srážek z příjmu zaměstnance; jedná se o obdobnou úpravu, jaká je navrhována v bodě 5 v § 7f odst. 3.

K bodu 8 Upravují se náležitosti přehledu zaměstnavatele, který předkládá o odvodu pojistného příslušné OSSZ, v případě, že aspoň jeden zaměstnanec zaměstnavatele platí pojistné v nižší sazbě, a to pro kontrolní a evidenční účely.

K bodu 9 K § 9a odstavci 1: Zakládá se evidenční povinnost zaměstnavatele, která se týká vedení stanovených údajů potřebných ke stanovení pojistného v nižších sazbách u jeho zaměstnanců; jedná se zejména o identifikační údaje zaměstnance a dětí, o které zaměstnanec pečuje, kalendářní měsíc, od kdy se platí pojistné v nižších sazbách, a konkrétní výši nižší sazby. Zaměstnavatel bude povinen vést ve své evidenci tyto údaje pro potřeby kontrol ze strany OSSZ.

K § 9a odstavci 2: Zakládá se povinnost zaměstnavatele vystavovat a předávat zaměstnanci potřebné potvrzení o placení či neplacení pojistného v nižších sazbách, které se bude vydávat na základě žádosti zaměstnance; toto potvrzení bude sloužit zaměstnanci ve smyslu § 7d odst. 1 k prokázání toho, že nárok na placení pojistného v nižší sazbě v návaznosti na § 7b odst. 3 uplatňuje v rámci téže domácnosti jen jeden poplatník pojistného.

K bodům 10 a 12 Ustanovení se ze systematických důvodů přesouvá do § 13, aby byl uceleně upraven odvod pojistného zaměstnavateli a odvod pojistného osobami samostatně výdělečně činnými.

K bodům 11, 17 a 19 Z důvodu přehlednosti se vkládají nadpisy o odvodu pojistného jednotlivými skupinami poplatníků pojistného.

K bodu 13 V návaznosti na diferenciaci sazeb v § 7 odst. 1 písm. c) je třeba upravit adekvátně odkaz na příslušné sazby.

K bodu 14 U přehledu o příjmech a výdajích podávaného osobami samostatně výdělečně činnými se doplňují náležitosti tohoto přehledu, pokud osoba samostatně výdělečně činná uplatňuje stanovení pojistného průměrnou sazbou pojistného, a povinnost doložit stanovení pojistného v nižších sazbách. Skutečnosti, které byly doloženy a trvají i v dalších kalendářních letech, nebude přitom třeba znovu dokládat (například vztah k dítěti doložený rodným listem dítěte).

K bodu 15 Jedná se o legislativně-technickou úpravu v odkazu na odstavce, která reaguje na změnu počtu odstavců v § 15.

K bodu 16 Náležitosti potvrzení zaměstnavatele vydávaného pro účely stanovení maximálního vyměřovacího základu se doplňují o údaje ve vztahu k vyměřovacím základům za jednotlivé kalendářní měsíce, z nichž bylo pojistné sraženo v nižší sazbě, s uvedením konkrétní výše těchto sazeb.

K bodu 18 Ustanovení odstavce 5 se do § 16 přesouvá ze systematických důvodů z dosavadního § 12 odst. 2, a to bez věcných změn.

K bodu 20 V ustanovení § 20 odst. 1 je vyjádřen princip objektivního stanovení výše pojistného, tj. plátci pojistného vzniká dluh na pojistném, které mělo být odvedeno, s tím, že z nezaplaceného pojistného nabíhá penále. Nebylo by však spravedlivé, aby penále běželo i v případě, kdy pojistné bylo zaměstnavatelem zaplaceno v nižší částce jen proto, že zaměstnanec porušil své povinnosti stanovené zákonem (zejména v § 7f odst. 1) nebo uvedl zaměstnavateli nesprávné údaje.

K bodu 21 Vzhledem k diferenciaci sazeb je třeba upravit, v jaké sazbě se stanoví pravděpodobná výše pojistného v případě, že zaměstnavatel nebo osoba samostatně výdělečně činná neplní své povinnosti podávat stanovené přehledy o odvodu pojistného. Navrhuje se, aby v těchto případech nesoučinnosti se používala při stanovení pravděpodobné výše pojistného nejvyšší sazba pojistného.

K bodům 22 a 23 Dosud plátci pojistného (zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné) měli povinnost uschovávat po stanovenou dobu (10 kalendářních let) příslušné účetní záznamy. Vzhledem k diferenciaci sazeb pojistného a nutnosti kontroly správného stanovení těchto sazeb se zakotvuje povinnost uschovávat též všechny doklady, které jsou podle navrhovaného zákona potřebné ke stanovení a doložení nižších sazeb pojistného (0 % až 5 % u zaměstnanců a 22,7 % až 27,7 % u osob samostatně výdělečně činných).

K bodům 24 a 25 Tiskopisy potřebné k provádění zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti vydává ČSSZ, avšak dosud jen za účelem hlášení stanovených údajů. Tato kompetence ČSSZ se rozšiřuje v návaznosti na další tiskopisy předepsané podle navrhovaného zákona (například se bude jednat o uplatňování placení pojistného v nižších sazbách podle § 7c odst. 1). Všechny tiskopisy budou k dispozici též v elektronické podobě a OSSZ budou poskytovat bezplatně tiskopisy též v listinné podobě.

K bodu 26 Formulační úprava reagující na to, že vojáci z povolání mohou být zařazeni i v dalších složkách či útvarech, tj. nejen v útvarech ozbrojených sil České republiky.

K bodu 27 Do zákona se v návaznosti na ustanovení § 20 zákona č. 153/1993 Sb., o zpravodajských službách České republiky, které upravuje opatření k utajení činnosti, a v zájmu zachování specifik činnosti zpravodajských služeb a bezpečnostních sborů a zabránění dekonspirace (příslušnost ke zpravodajským službám či určeným útvarů bezpečnostních sborů je ve smyslu zákona č. 412/2005 Sb. a nařízení vlády č. 522/2005 Sb. utajovanou informací), vkládá obdobné ustanovení, jaké je již v jiných zákonech (srov. např. § 127a zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení). Toto ustanovení bude zvlášť významné v souvislosti s navrhovanými změnami týkajícími se placení pojistného v nižších sazbách, které bude nutno prokazovat navrhovanými způsoby. Přitom se navrhovaná úprava vztahuje i na Celní správu České republiky, a to s ohledem na postavení Celní správy při plnění úkolů policejního orgánu a na základě toho pro účely jejího utajení při odhalování závažné trestné činnosti, včetně utajení příslušnosti k těm útvarům Celní správy, které soustavně odhalují trestnou činnost.

K bodům 28 až 30 V návaznosti na nové povinnosti uložené navrhovaným zákonem zaměstnavatelům a zaměstnancům se doplňují též sankční ustanovení, aby bylo možné porušení stanovených povinností postihovat jako přestupek se sankcí ve formě pokuty. Vychází se přitom z úpravy, která je obsažena v návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích.

K čl. II

Vzhledem k tomu, že dochází ke změnám stanovení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, stanoví se, že pojistné za období přede dnem nabytí účinnosti navrhovaného zákona bude placeno podle dosavadních předpisů, a to i když bude placeno již za účinnosti navrhovaného zákona; jedná se o standardní přechodné ustanovení.

K části druhé (změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení)

K čl. III

K bodu 1 Doplňuje se, že OSSZ budou posuzovat zdravotní stav též pro účely placení pojistného v nižších sazbách, což má význam při prokazování nezaopatřenosti dítěte z důvodu, že dítě pro dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat výdělečnou činnost, a je proto považováno za nezaopatřené [srov. § 7d odst. 1 písm. c) bod 3 zákona o pojistném, ve znění podle čl. I bodu 5].

K bodu 2 V návaznosti na zavedení diferencovaných sazeb pojistného, kdy poplatníci pojistného pečující aspoň o dvě nezaopatřené děti budou mít nárok na stanovení pojistného v nižších sazbách, se zakotvuje v § 13a oprávnění pro kontrolní orgány, tj. pro OSSZ, aby mohly vyzvat zaměstnance a osobu samostatně výdělečně činnou k osvědčení skutečností rozhodných pro stanovení pojistného v nižších sazbách; zároveň se pro tyto subjekty zakotvuje povinnost této výzvě OSSZ vyhovět.

K bodu 3 Z důvodu přehlednosti se vkládá nadpis.

K bodům 4 a 5 V návaznosti na povinnosti uložené v § 13a (bod 2) zaměstnancům a osobám samostatně výdělečně činným se upravuje i sankce za porušení těchto povinností; bude se jednat o přestupek, za který bude možné uložit jako sankci pokutu. Vychází se přitom z úpravy, která je obsažena v návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a o řízení o nich a zákona o některých přestupcích.

K bodům 6 až 8 Jedná se o legislativně-technické opatření reagující na vložení nového odstavce do § 54 (srov. bod 5), kdy je nutné upravit odkazy na nově označené odstavce.

K bodu 9 Ustanovení o řízení ve věcech pojistného jsou obsažena v části šesté hlavě čtvrté zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. V návaznosti na zavedení placení pojistného v nižších sazbách (čl. I) se ve vztahu k řízení o tomto placení upravují některé specifické otázky řízení, tj. forma podání vysvětlení (vysvětlení lze podat z praktických důvodů též v písemné formě) a připuštění čestného prohlášení jako důkazu.

K bodům 10 až 12 Provádějí se stejné úpravy, které jsou obsaženy v čl. I bodě 27. Jedná se o doplnění stávajícího ustanovení o zvláštní postupy vzhledem k Celní správě České republiky, která je též ozbrojeným bezpečnostním sborem, a to s přihlédnutím k plnění jejích úkolů.

K části třetí (změna zákona o důchodovém pojištění)

K čl. IV

Podmínkou pro to, aby se účast na důchodovém pojištění z titulu výdělečné činnosti hodnotila jako doba důchodového pojištění, je zaplacení pojistného. Vzhledem k tomu, že při sazbě pojistného ve výši 0 % (tj. při péči o 4 a více nezaopatřených dětí) se pojistné fakticky platit nebude, je třeba stanovit, že v tomto případě se podmínka zaplacení pojistného považuje za splněnou, aby pojištěnci nebyli poškozeni v oblasti důchodového pojištění.

K části čtvrté (změna zákona o nemocenském pojištění)

K čl. V

K bodu 1 Denní vyměřovací základ pro výpočet dávek nemocenského pojištění se stanoví jako denní průměr z úhrnu vyměřovacích základů pro pojistné zjištěných za rozhodné období. Aby nebyli poškozeni ti pojištěnci, kteří pojistné neplatí z důvodu nulové sazby pojistného (tj. při péči o 4 a více nezaopatřených dětí), navrhuje se stanovit, že i v tomto případě se do úhrnu vyměřovacích základů pro stanovení denního vyměřovacího základu zahrnují i ty vyměřovací základy, z nichž z tohoto důvodu nebylo zaplaceno pojistné. Jedná se o obdobnou úpravu, jaká platí již v současné době v případě neplacení pojistného z důvodu dosažení maximálního vyměřovacího základu podle § 15a zákona o pojistném.

K bodu 2 Také do zákona o nemocenském pojištění se vkládá ustanovení o zvláštních postupech za účelem zachování specifik a utajení činnosti zpravodajských služeb a bezpečnostních sborů a zabránění dekonspirace; jedná se o obdobné ustanovení, jaké je vkládáno do zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti v čl. I bodě 27. Navrhovanou úpravou tak bude zabezpečeno, že ve všech úsecích sociálního pojištění (provádění důchodového pojištění, provádění nemocenského pojištění a placení pojistného), které jsou navzájem úzce provázány (podmínkou účasti na důchodovém pojištění je účast na nemocenském pojištění, která je též podmínkou pro placení pojistného, neboť pojistné se platí z příjmu dosaženého v činnosti, která zakládá účast na nemocenském pojištění), se bude ve vztahu ke zpravodajským službám a bezpečnostním sborům postupovat podle stejných zásad.

K části páté (účinnost)

K čl. VI

Účinnost zákona je navržena tak, aby orgány sociálního zabezpečení měly dostatek času se připravit na zavedení nového systému placení pojistného v diferencovaných sazbách, tj. aspoň šest kalendářních měsíců. Tato účinnost přitom umožní připravit se na zavedení tohoto nového systému též plátcům pojistného, zejména zaměstnavatelům. Zákon přitom nemusí nabýt účinnosti od 1. ledna kalendářního roku, i když u osob samostatně výdělečně činných je rozhodným obdobím pro placení pojistného kalendářní rok, neboť u osob samostatně výdělečně činných je zavedena průměrná sazba pojistného v rámci kalendářního roku.

V Praze dne 5. dubna 2017

Předseda vlády: Mgr. Bohuslav Sobotka v. r.

Ministryně práce a sociálních věcí: Mgr. Michaela Marksová v. r.